52004DC0860

V Bruselu dne 07.01.2005

KOM(2004) 860 v konečném znění

ZPRÁVA KOMISE

o činnosti výborů v roce 2003[SEK(2004)1722]

1. OBECNÉ POZNÁMKY TÝKAJÍCÍ SE SYSTÉMU KOMITOLOGIE

Tato zpráva se týká činností výborů komitologie v roce 2003. Přebírá základní strukturu předchozí zprávy z roku 2002. Obsahuje úvodní oddíl 1, průřezový přehled činností výborů v oddíle 2 a přílohu s podrobnými statistikami týkajícími se jednotlivých výborů komitologie, které jsou seřazeny podle jednotlivých útvarů Komise[1]. Statistiky uvedené v příloze této zprávy jsou přehledné, protože jsou zde uváděny všechny výbory jednotlivě se slovním komentářem o jejich činnosti.

1.1 Právní povaha a role výborů komitologie

Účelem výborů komitologie je pomoci Komisi při výkonu prováděcích pravomocí, které jí svěřil zákonodárný orgán, tj. Rada a Evropský parlament. Výbory komitologie mají společné tři základní rysy.

Zaprvé, vytvořil je zákonodárce (Rada a Evropský parlament) v souladu s „legislativními postupy“ platnými v době, kdy byl přijat základní akt, podle kterého jsou zřízeny, to znamená v souladu s postupem spolupráce nebo poradním postupem a od Maastrichtské smlouvy též v souladu s postupem spolurozhodování. Právní základ výborů komitologie je tedy zakotven v tzv. „základním aktu“.

Zadruhé, jejich struktura a metody práce jsou v mnoha ohledech standardizovány. Každému výboru, který se skládá ze zástupců členských států, předsedá zástupce Komise; zástupci členských států jsou pouhými „členy“ výboru. Výbory jednají v rámci postupů stanovených v základním právním aktu v souladu s rozhodnutím Rady o komitologii.

Článkem 9 rozhodnutí Rady 1999/468/ES[2] se zrušuje staré rozhodnutí o komitologii 87/373/EHS ze dne 13. července 1987 (dále jen „rozhodnutí o komitologii z roku 1987“)[3]. Postupy z roku 1987 zůstaly prozatímně v platnosti, dokud nebyly změněny základní legislativní nástroje v souladu s postupy projednávání ve výborech podle rozhodnutí 1999/468/ES. Toho bylo dosaženo buď změnou jednotlivých aktů, nebo prostřednictvím „harmonizačních nařízení“ (viz oddíl 1.2).

Zatřetí , výbory zaujímají stanoviska k návrhům prováděcích opatření, které jim předkládá Komise podle základního legislativního aktu, a jednají v rámci poradního postupu, řídícího postupu či regulativního postupu, které byly za tímto účelem stanoveny.

Podle článku 2 rozhodnutí Rady 1999/468/ES by řídící postup měl být vyhrazen pro řídící opatření, například ta, která se vztahují na provádění společné zemědělské politiky a společné politiky rybolovu nebo která se vztahují na zavádění programů se značným dopadem na rozpočet (čl. 2 písm. a)). Regulativní postup je určen pro opatření obecného významu, která provádějí podstatné prvky základního aktu, včetně opatření na ochranu zdraví nebo bezpečnosti osob, zvířat či rostlin a pro aktualizaci „technických“ prvků základního aktu (čl. 2 písm. b)). Poradní postup se použije pokaždé, kdy je považován za nejvhodnější.

1.2 Stav provádění rozhodnutí 1999/468/ES

V prohlášení č. 2 o provádění rozhodnutí Rady 1999/468/ES[4] se Rada a Komise dohodly na tom, že co nejrychleji a v souladu s příslušnými právními postupy upraví právní předpisy, kterými se řídí výbory pomáhající Komisi při výkonu jejích prováděcích pravomocí podle rozhodnutí 87/373/EHS tak, aby byly tyto předpisy uvedeny do souladu s ustanoveními článků 3 až 6 rozhodnutí 1999/468/ES.

Od doby, kdy vstoupilo v platnost rozhodnutí 1999/468/ES, se postupy projednávání ve výborech v řadě základních aktů případ od případu změnily. Za účelem jejich úplné aktualizace Komise na konci roku 2001 předložila balíček čtyř návrhů (tzv. „ harmonizačních nařízení “)[5] týkajících se více než 300 základních aktů, které stanovují prováděcí postupy. Rada a Parlament přijaly „harmonizační nařízení“ v průběhu roku 2003[6] v souladu s příslušnými legislativními postupy (postup souhlasu, postup spolurozhodování a konzultační postup – kvalifikovaná většina a jednomyslnost). Za zmínku stojí, že harmonizačními akty nejsou dotčena podstatná ustanovení právních aktů, ani jimi nejsou dotčeny ochranné postupy či identita výborů, které jsou stanoveny základními právními akty.

V článku 7 rozhodnutí 1999/468/ES a prohlášeních Rady a Komise týkajících se tohoto ustanovení (zejména prohlášení č. 4 a 5) byl zaveden důležitý nový prvek – opatření, jež mají zlepšit transparentnost práce výborů komitologie.

Zveřejňování této výroční zprávy o činnosti výborů , které je stanoveno v čl. 7 odst. 4, je v tomto ohledu samo o sobě značným krokem k osvětlení činností Komise v oblasti výkonu jejích prováděcích pravomocí.

V souladu s čl. 7 odst. 4 Komise rovněž zveřejňuje seznam všech výborů pověřených, aby byly nápomocny Komisi při výkonu jejích prováděcích pravomocí[7]. Průběžně aktualizovaný soupis existujících výborů lze nalézt v rejstříku (viz níže) a ve výročních zprávách.

Dne 31. ledna 2001 Komise v souladu s čl. 7 odst. 1 přijala vzorový jednací řád[8] , na základě kterého vypracují stávající či nově vytvořené výbory své vlastní jednací řády. Komise hodlá přijmout aktualizované znění vzorového jednacího řádu, a to především s cílem harmonizovat jej s novými pravidly týkajícími se přístupu k dokumentům (viz níže). Do konce roku 2003 přijalo své vnitřní jednací řády na základě platného vzorového jednacího řádu 94 výborů z celkového počtu 263.

Ustanovení čl. 7 odst. 5 rozhodnutí 1999/468/ES pak stanoví, že Komise zveřejní rejstřík s odkazy na všechny dokumenty předané Evropskému parlamentu, které byly přijaty postupem projednávání ve výborech . Tento rejstřík funguje od prosince 2003[9]. V souladu se svým prohlášením (č. 5) týkajícím se rozhodnutí Rady 1999/468/ES Komise učinila další transparentní opatření a rejstřík rozšířila o databázi, která má zajistit, aby byla velká část dokumentů zasílaných Evropskému parlamentu přímo zveřejněna v souladu s nařízením Parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům orgánů[10]. Databáze dokumentů obsahuje programy jednání, zápisy a výsledky hlasování ze zasedání výborů a výsledky hlasování v rámci jejich činnosti; návrhy prováděcích opatření se prozatím nezveřejňují.

1.3 Právo Evropského parlamentu provádět kontrolu

Komise je povinna informovat Evropský parlament o činnosti výborů a zaslat mu veškeré návrhy prováděcích opatření, která byla přijata podle základního aktu přijatého na základě článku 251 Smlouvy (spolurozhodování) tak, aby Evropský parlament mohl vykonávat své právo kontroly v souladu s článkem 8 rozhodnutí 1999/468/ES.

V únoru 2000 uzavřely Evropský parlament a Komise Dohodu o postupech pro provádění rozhodnutí Rady 1999/468/ES , která má konkrétně regulovat postupy provádění povinností náležejících Komisi.[11]

Dohoda obsahuje ustanovení o elektronickém předávání dokumentů, což je úkol, který byl postupně prováděn v roce 2001. Dokumenty z různých útvarů Komise jsou nejprve předávány generálnímu sekretariátu Komise, který je okamžitě odesílá centrální službě v Evropském parlamentu. Nyní jsou již prakticky všechny dokumenty předávány elektronicky.

S výjimkou naléhavých případů stanoví dohoda lhůtu jednoho měsíce ode dne obdržení „konečného“ návrhu prováděcího opatření[12] podle právního aktu, jenž byl přijat v rámci postupu spolurozhodování, která má Evropskému parlamentu umožnit přijmout (na plenárním zasedání) v případě potřeby usnesení podle článku 8 rozhodnutí Rady 1999/468/ES, domnívá-li se, že návrh opatření překračuje prováděcí pravomoci stanovené v základním aktu[13].

Dvoustranná dohoda z února 2000 byla provedena další správní dohodou , kterou mezi sebou dne 14. prosince 2001 uzavřely generální sekretariáty Evropského parlamentu a Komise. Tato správní dohoda má zajistit harmonizovaný přístup útvarů Komise tak, aby byly řádně plněny závazky Komise vyplývající z dvoustranné dohody z února 2000. Zejména stanoví minimální požadavky týkající se druhů dokumentů a jejich struktury. Za poznámku stojí, že v roce 2003 opět nenastala situace, kdy by Evropský parlament považoval za nutné přijmout usnesení podle článku 8 rozhodnutí Rady 1999/468/ES.

1.4 Postupování věcí Radě

V roce 2003 nebyl zaznamenán žádný případ postoupení věci Radě. Podle rozhodnutí Rady 1999/468/ES musejí být návrhy opatření postupovány Radě v případě, kdy Komise nedosáhla většiny nezbytné pro regulativní postup nebo byla-li kvalifikovaná většina v rámci řídícího postupu napadena. Skutečnost, že nedochází k postupování věcí (a vzhledem k malému procentnímu podílu těchto případů v předchozích letech, kdy se jednalo o méně než 1 % v porovnání s celkovým počtem aktů, které přijala Komise v rámci řídícího nebo regulativního postupu) je důkazem toho, že práce výborů v rámci stávajícího systému vede k větší míře konsensů a že návrhy zástupců Komise jsou výbory běžně schvalovány.

1.5 Globálnější rozvoj

V prosinci 2002 navrhla Evropská komise nový upravený regulativní postup[14] pro opatření, kterými se mají ve velké míře provádět základní aspekty nebo upravovat některé jiné aspekty základních aktů, které byly přijaty v rámci postupu spolurozhodování (článek 251 Smlouvy). Tento nově navržený postup staví Evropský parlament a Radu, pokud jde o dohled nad výkonem prováděcích pravomocí, na stejnou úroveň. Dne 2. září 2003 Evropský parlament plně podpořil návrh Komise[15] a navrhl jen velmi malý počet technických úprav. Dne 22. dubna 2004 Komise předložila pozměněný návrh[16] zohledňující velkou část změn Evropského parlamentu a upřesňující nový postup. Návrh je v současnosti projednáván v Radě.

Konvent o budoucnosti Evropy ve své předloze ústavní smlouvy mezivládní konferenci (IGC) navrhl, aby byly výkonné pravomoci Komise přeorganizovány[17]. V návrhu Konventu se zavádějí „nařízení v přenesené pravomoci“, která by přijímala Komise za účelem doplnění nebo změny některých „méně zásadních“ prvků evropského práva, které spadají do působnosti Parlamentu a Rady. Parlament a Rada mohou přenesení pravomoci zrušit nebo mohou proti určitému návrhu nařízení vznést námitku. Tato nařízení v přenesené pravomoci je třeba odlišovat od obyčejných prováděcích aktů, které bude Komise přijímat zejména ve spolupráci s členskými státy. V konečném znění, které přijala mezivládní konference na zasedání Evropské rady ve dnech 17. a 18. června 2004[18], zůstal text v nezměněné podobě.

Dne 1. května 2004 došlo k rozšíření Evropské unie . Na základě závěrů kodaňského summitu z prosince 2002 Komise dne 25. února 2003 přijala opatření[19], prostřednictvím kterých desíti přistupujícím státům udělila status aktivního pozorovatele , který platí od 16. dubna 2003[20], kdy byla podepsána smlouva o přistoupení. Na základě tohoto ujednání byli zástupci přistupujících států přizváni do většiny výborů komitologie; získali možnost vyjádřit svá stanoviska k otázkám diskutovaným na zasedáních, nikoli však právo účastnit se hlasování o návrzích prováděcích opatření. V případě tří zbývajících kandidátských zemí (Bulharska, Rumunska a Turecka) byla účast i nadále organizována na základě „Sdělení Komise Radě o účasti kandidátských zemí na programech Společenství a v agenturách a výborech Společenství“[21]. Během roku, za který se zpráva vyhotovuje, bylo deset přistupujících států zastoupeno v přibližně 186 výborech z celkového počtu 256.

2. PRŮŘEZOVÝ PŘEHLED ČINNOSTÍ

2.1 Počet výborů a druhy postupů

Je důležité rozlišovat výbory komitologie na jedné straně a další subjekty, zejména „skupiny odborníků“, které zřídila sama Komise, na straně druhé. Skupiny odborníků připravují a provádějí politiky a výbory komitologie se zabývají prováděním právních aktů. Tato zpráva se soustředí výhradně na výbory komitologie. Počet výborů komitologie je stanoven podle odvětví činnosti ( tabulka I ) k 31. prosinci 2003. Čísla za předchozí rok (stav k 31. prosinci 2002) jsou uvedena pro srovnání.

TABULKA I – Celkový počet výborů

Odvětví politiky | 2002 | 2003 |

Podniky (ENTR) | 31 | 33 |

Zaměstnanost a sociální věci (EMPL) | 8 | 8 |

Zemědělství (AGRI) | 29 | 30 |

Doprava, energetika a transevropské sítě (TREN) | 39 | 45 |

Životní prostředí (ENV) | 35 | 35 |

Výzkum (RTD) | 8 | 2 |

Informační společnost (INFSO) | 13 | 13 |

Rybářství (FISH) | 3 | 3 |

Vnitřní trh (MARKT) | 11 | 12 |

Regionální politika (REGIO) | 2 | 2 |

Daně a celní unie (TAXUD) | 9 | 9 |

Vzdělávání a kultura (EAC) | 6 | 7 |

Zdraví a ochrana spotřebitele (SANCO) | 22 | 13* |

Spravedlnost a vnitřní věci (JAI) | 7 | 7 |

Vnější vztahy (RELEX) | 2 | 3 |

Obchod (TRADE) | 12 | 13 |

Rozšíření (ELARG) | 2 | 2 |

Europe Aid (AIDCO) | 8 | 8 |

Humanitární pomoc (ECHO) | 1 | 1 |

Statistika (ESTAT) | 6 | 7 |

Rozpočet (BUDG) | 1 | 2 |

Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) | 1 | 1 |

CELKEM | 256 | 256 |

Čísla podávají obraz o relativní důležitosti postupu projednávání ve výborech pro činnosti jednotlivých odvětví politiky. Největší počet výborů má odvětví dopravy a energetiky (45), životního prostředí (35), podniků (33) a odvětví zemědělství (30). Se 143 výbory z celkového počtu 256 představují tato odvětví politiky více než polovinu výborů. Komise nadále usiluje o to, aby se počet výborů zvyšoval co nejméně. Počet výborů je tedy v roce 2003 ve srovnání s rokem 2002 stabilní. Zatímco v některých oblastech politiky se zvýšenou mírou činnosti (zejména v dopravě a energetice) zákonodárce zřídil nové výbory, v jiných oblastech v důsledku restrukturalizace právního rámce jejich počet snížil (například viz zdraví a ochrana spotřebitele a výzkum).

Výbory komitologie lze rozdělit podle typu postupu , který používají (poradní postup, řídící postup, regulativní postup a ochranný postup – viz tabulka II ). Po část roku 2003 do doby, než vstoupila v platnost „harmonizační nařízení“ (viz výše uvedený oddíl 1.2), se nadále uplatňovaly postupy projednávání ve výborech z roku 1987. Různé varianty postupů projednávání ve výborech z roku 1987 (IIa a IIb, IIIa a IIIb) se započítávají mezi nové typy postupů, které jsou uvedeny v prohlášení č. 2 o provádění rozhodnutí Rady 1999/468/ES.[22]

Vzhledem k tomu, že některé výbory používají více postupů (od poradního postupu k regulativnímu a ochrannému postupu), byly z výborů pracujících v rámci jediného postupu vyčleněny.

TABULKA II – POčET VÝBORů PODLE POUžÍVANÝCH POSTUPů (2003)

Druh postupu | Výbory používající několik postupů |

poradní( | řídící( | regulativní( | ochranný |

ENTR | 9 | 4 | 18 | - | 2 |

EMIL | 1 | - | 3 | - | 4 |

AGRI | - | 23 | 4 | - | 3 |

TREN | 7 | 12 | 21 | 1 | 4 |

ENV | 3 | 6 | 26 | - | - |

RTD | - | 1 | - | - | 1 |

INFSO | 1 | 3 | 3 | - | 6 |

FISH | 1 | - | - | 2 |

MARKT | 2 | 4 | 6 | - | - |

REGIO | - | 1 | - | - | 1 |

TAXUD | 1 | 4 | 4 | - | - |

EAC | 1 | - | - | - | 6 |

SANCO | 1 | - | 7 | - | 5 |

JAI | 1 | - | 1 | - | 5 |

RELEX | 1 | 1 | - | - | 1 |

TRADE | 2 | 3 | 2 | - | 6 |

LARG | - | 1 | - | 1 | - |

AIDCO (včetně DEV) | - | 6 | 2 | - | - |

ECHO | - | - | - | - | 1 |

ESTAT | - | 4 | 1 | - | 2 |

BUDG | 1 | - | 1 | - | - |

OLAF | - | - | 1 | - | - |

CELKEM | 31 | 74 | 100 | 2 | 49 |

( Včetně postupu I u poradního, postupu II u řídícího a postupu III u regulativního v souladu s rozhodnutím Rady 87/373/ES.

Z údajů vyplývá, že necelá polovina výborů (100 z 256) pracuje výhradně v rámci regulativního postupu. Dále následuje menší počet výborů pracujících výhradně v rámci řídícího postupu (74). Z rozdělení podle odvětví politiky je zřejmé, že používání tří druhů postupů se mezi jednotlivými odvětvími politiky liší. V některých odvětvích však lze zaznamenat jasnou převahu jednoho postupu: odvětví dopravy a energetiky a životního prostředí mají větší počet výborů, které fungují na základě regulativního postupu, kdežto zemědělství pracuje s velkým počtem výborů využívajících řídící postup.

2.2 Počet zasedání

Počet výborů není jediným ukazatelem činnosti na úrovni komitologie. Obecně intenzitu práce vyjadřuje počet zasedání konaných v roce 2003 na úrovni odvětví a v jednotlivých výborech ( tabulka III ).

TABULKA III – Počet zasedání

2002 | 2003 | 2002 | 2003 |

ENTR | 44 | 59 | EAC | 19 | 23 |

EMIL | 17 | 17 | SANCO | 109 | 101 |

AGRI | 352 | 322 | JAI | 28 | 21 |

TREN | 23 | 44 | RELEX | 1 | 5 |

ENV | 49 | 54 | TRADE | 37 | 32 |

RTD | 46 | 50 | ELARG | 7 | 8 |

INFSO | 36 | 31 | AIDCO | 40 | 35 |

FISH | 25 | 25 | ECHO | 10 | 10 |

MARKT | 25 | 38 | ESTAT | 15 | 17 |

REGIO | 12 | 12 | BUDG | 5 | 6 |

TAXUD | 106 | 113 | OLAF | 1 | 1 |

Vzhledem k tomu, že správa různých zemědělských trhů vyžaduje častá zasedání, vedlo stejně jako v roce 2002 v tomto srovnání zemědělství (s 322 zasedáními). Dále následuje politika daní a celní unie (se 113 zasedáními) a politika zdraví a ochrany spotřebitele (se 101 zasedáním) – odpovědná mimo jiné za bezpečnost potravin – a skupina dalších odvětví, jakými jsou podniky, životní prostředí a výzkum, kde se počet zasedání pohybuje v rozmezí 50 až 70.

2.3 Počet stanovisek a aktů

Jak bylo řečeno v předchozí zprávě, poskytuje tato zpráva globální údaje o oficiálních stanoviscích, která výbory zaujaly[23], a dalších aktech (tj. prováděcích opatřeních = právních předpisech, správních rozhodnutích) přijatých Komisí. Tyto údaje jsou vyjádřením skutečné „produktivity“ výborů ( tabulka IV ). Celkový počet stanovisek, jež výbory v roce 2003 přijaly, činil 2 981 (v porovnání s 3 610 stanovisky v roce 2002); počet aktů přijatých Komisí činil 2 768 (v porovnání s 3 077 akty v roce 2002). Z obou ukazatelů je zřejmé, že ve srovnání s předchozím obdobím došlo v hodnoceném roce k mírnému poklesu „produktivity“.

TABULKA IV – Počet STANOVISEK A AKTŮ (2003)

Stanoviska | Nástroje | Stanoviska | Nástroje |

ENTR | 395 | 352 | EAC | 97 | 47 |

EMPL | 16 | 0 | SANCO | 392 | 392 |

AGRI | 1.413 | 1.413 | JAI | 13 | 7 |

TREN | 30 | 24 | RELEX | 4 | 4 |

ENV | 39 | 31 | TRADE | 66 | 55 |

RTD | 74 | 60 | ELARG | 83 | 90 |

INFSO | 34 | 21 | AIDCO | 164 | 153 |

FISH | 19 | 9 | ECHO | 42 | 42 |

MARKT | 10 | 8 | ESTAT | 26 | 18 |

REGIO | 29 | 7 | BUDG | 1 | 1 |

TAXUD | 34 | 34 | OLAF | 0 | 0 |

Velký počet aktů přijatých v některých odvětvích politik – v odvětví zemědělství (1 413), zdraví a ochrany spotřebitele (392) a podniků (352) – rovněž vyjadřuje množství práce, kterými je Komise v těchto oblastech pověřována prostřednictvím postupu projednávání ve výborech.[24]

[1] Příloha je přiložena ve formě pracovního dokumentu útvarů Komise.

[2] Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23.

[3] Úř. věst. L 197, 18.7.1987, s. 33.

[4] Úř. věst. C 203, 17.7.1999, s. 1.

[5] KOM(2001) 789 v konečném znění, přijato dne 27.12.2001.

[6] Nařízení Rady (ES) 806/2003 (Úř. věst. L 122, 16.5.2003, s. 1) a č. 807/2003 (Úř. věst. L 122, 16.5.2003, s. 36) ze dne 14. dubna 2003, kterými se přizpůsobují ustanovení týkajících se výborů, které jsou nápomocny Komisi při výkonu jejích prováděcích pravomocí, stanovených v právních aktech Rady přijatých konzultačním postupem (kvalifikovaná většina / jednomyslnost), ustanovením rozhodnutí 1999/468/ES, nařízení Rady (ES) č. 1105/2003 (Úř. věst. L 158, 27.6.2003, s. 3) ze dne 26. května 2003, kterým se mění nařízení (ES) č. 1260/1999 o obecných ustanoveních o strukturálních fondech (postup souhlasu) a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1882/2003 (Úř. věst. L 284, 31.10.2003, s. 1) ze dne 29. září 2003, kterým se ustanovení o výborech, jež jsou nápomocny Komisi při výkonu jejích prováděcích pravomocí stanovených v aktech přijímaných postupem podle článku 251 Smlouvy o ES, přizpůsobují rozhodnutí 1999/468/ES (spolurozhodovaní postup).

[7] Úř. věst. C 225, 8.8.2000, s. 2.

[8] Úř. Věst. C 38, 6.2.2001, s. 3. Po řadě změn, které musí schválit Komise, a po jazykové korektuře bude vzorový jednací řád nově zveřejněn v Úředním věstníku.

[9] Viz internetová adresa: http://europa.eu.int/comm/secretariat_general/regcomito/registre.cfm?CL=en V rejstříku jsou zahrnuty dokumenty od počátku roku 2003.

[10] Úř. věst. L 145, 31.5.2001, s. 43.

[11] Úř. věst. L 256, 10.10.2000, s. 19. Dohoda nahrazuje některé dřívější dohody: Plumbovu-Delorsovu dohodu z roku 1988, Samlandovu-Williamsonovu dohodu z roku 1996 a „modus vivendi“ z roku 1994.

[12] Návrhy se poprvé zasílají ještě před zasedáním výboru, a jsou-li během zasedání podstatným způsobem změněny, zasílají se i po zasedání.

[13] I tento základní akt musel být přijat v rámci postupu spolurozhodování (článek 251 Smlouvy) mezi Radou a Evropským parlamentem.

[14] Návrh rozhodnutí Rady, kterým se mění rozhodnutí 1999/468/ES o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi (KOM(2002) 719 v konečném znění, přijatý dne 11. prosince 2002.

[15] Usnesení přijaté dne 2. září 2003 (P5-TA(2003)0352) založené na zprávě p. R. CORBETTA.

[16] KOM(2004) 324 v konečném znění ze dne 22. dubna 2004.

[17] Návrh Smlouvy o Ústavě pro Evropu předložený Evropské radě na zasedání v Soluni dne 20.6.2003, články I-35 a I-36.

[18] Viz prozatímní konsolidované znění návrhu Smlouvy o Ústavě pro Evropu, dokument CIG 86/04 ze dne 25.6.2004.

[19] Dokument Komise K(2003)341/3.

[20] VSTŘÍC K ROZŠÍŘENÉ UNII, strategická studie a zpráva Evropské komise o pokroku, kterého jednotlivé kandidátské země dosáhly na cestě k přistoupení (9. října 2002), KOM(2002) 700 v konečném znění, viz bod 3,3 (s. 25).

[21] KOM(1999) 710 v konečném znění, přijatý dne 20. prosince 1999.

* V důsledku vstupu nařízení č. 178/2002, Úř. věst. L 31, 1.2.2002, s. 1 v platnost, se Stálý výbor pro potravinový řetězec a zdraví zvířat se svými devíti sekcemi a podsekcemi na rozdíl od předchozího roku považuje za jediný výbor.

[22] Úř. věst. C 203, 17.7.1999, s. 1. To znamená: Varianta I se zahrnuje pod poradní postup, varianty IIa a IIb pod řídící postup a varianty IIIa a IIIb pod regulativní postup.

[23] Včetně příznivých, nepříznivých stanovisek a případů, kdy nebyla zaujata žádná stanoviska, v návaznosti na oficiální hlasování v případě regulativních a řídících postupů.

[24] Je však třeba poznamenat, že pouhý počet přijatých aktů sám o sobě nevyjadřuje politickou, hospodářskou ani finanční důležitost učiněných rozhodnutí.