19.12.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 393/20

1.

mandát EU stanovený článkem 165 SFEU rozvíjet evropský rozměr sportu a podporovat evropská hlediska sportu;

2.

pracovní plán Evropské unie v oblasti sportu na období let 2011–2014 (1), přijatý dne 20. května 2011, v němž byla vysoká priorita přiřazena vytváření fakticky podložené politiky v oblasti sportu na úrovni EU a jímž byla zřízena odborná skupina pro sportovní statistiku, která byla pověřena doporučením způsobů, jak více podporovat sběr údajů o činnostech probíhajících v oblasti sportu;

3.

bílou knihu o sportu ze dne 7. července 2007 (2) a sdělení Komise o rozvoji evropského rozměru v oblasti sportu ze dne 18. ledna 2011 (3), v němž byl zdůrazněn význam solidní podkladové základny, o níž by se mohla opírat tvorba politik v oblasti sportu, včetně srovnatelných celoevropských údajů o společenských a hospodářských aspektech sportu, a které stanovilo konkrétní opatření pro řešení takové potřeby;

4.

strukturovanou spolupráci mezi členskými státy na úrovni EU v oblasti sportovní statistiky, podporovanou Komisí, jež probíhá od roku 2006 a vedla k vytvoření společné metodiky pro měření hospodářského významu sportu na základě dohodnuté definice na úrovni EU („definice sportu z Vilniusu“) a v několika členských státech k vytvoření satelitních účtů pro sport (4);

5.

studii o příspěvku sportu k hospodářskému růstu a zaměstnanosti v EU provedenou v celé unii, kterou zahájila Komise v roce 2010, a studii o případném budoucím zřízení funkce monitorování sportu v EU, kterou Komise zahájila v roce 2011 (5);

6.

první konferenci EU o sportovní statistice, která se konala v Bruselu dne 23. března 2011 a na níž byl potvrzen význam lepších a srovnatelnějších údajů z oblasti sportu (6);

1.

současná finanční a hospodářská krize má zásadní dopad na veřejné výdaje v celé EU, což řadu členských států vede k nasměrování zdrojů do těch oblastí politiky, které posilují růst a vytvářejí pracovní místa;

2.

ačkoli byl na různých úrovních proveden výzkum ohledně hospodářského dopadu sportu, výsledky nebyly v jednotlivých zemích zpravidla srovnatelné. Dnes se množí důkazy, že sport významně přispívá k evropskému hospodářství a je významným hybatelem růstu a zaměstnanosti (7) a zároveň zajišťuje sociální soudržnost, blahobyt a rozvoj sociálních dovedností (8), čímž zřetelně přispívá k plnění cílů strategie Evropa 2020;

3.

podle nedávné studie provedené v celé EU se sport v EU podílí na celkové hrubé přidané hodnotě 1,76 % (9). Vezmeme-li v úvahu multiplikační účinky, zvýší se podíl sportu dokonce na 2,98 % celkové hrubé přidané hodnoty v EU. Navíc se ukázalo, že růst v oblasti sportu vykazuje vysoký podíl lidské práce, což se odráží ve skutečnosti, že podíl sportu na celkové zaměstnanosti EU (který dosahuje 2,12 %) je vyšší než jeho podíl na hrubé přidané hodnotě. Vzhledem k neúměrně vysokému podílu lidské práce hraje sport významnou úlohu při zajišťování zaměstnanosti;

4.

sběr široké škály údajů týkajících se sportu a jejich využití při vytváření politik může zlepšit kvalitu politik v oblasti sportu. V tomto ohledu se považují za cenný nástroj k získávání podkladů pro tvorbu politik v oblasti sportu satelitní účty pro sport. V některých členských státech bylo dosaženo vynikajícího pokroku při měření hospodářského významu sportu prostřednictvím zřízení satelitního účtu pro sport na vnitrostátní úrovni;

5.

posílené spolupráce za účelem zlepšení úrovně vědomostní základny týkající se sportu v EU lze nejlépe dosáhnout prostřednictvím meziodvětvové spolupráce mezi akademickou obcí, sportovním odvětvím a sportovním hnutím, jakož i mezi vnitrostátními a evropskými veřejnými orgány včetně statistických úřadů;

6.

ukázalo se, že průzkumy Eurobarometru jsou užitečným nástrojem pro srovnání trendů mezi členskými státy v průběhu času a týkají se výsledků různých politik v oblasti sportu; nemohou však nahradit spolehlivé statistické údaje, které poskytuje prostřednictvím evropského statistického systému Eurostat;

7.

odborná skupina pro sportovní statistiku vypracovala v souladu se svým mandátem první soubor výsledků (10) týkajících se konkrétních aspektů posílené podkladové základny pro sport. Výsledky obsahují:

8.

vypracování lepších podkladů pro tvorbu politik v oblasti sportu musí zohlednit rozpočtová omezení jak na vnitrostátní, tak na evropské úrovni, vyplývající z hospodářské a finanční krize;

1.

pokračovaly v dobrovolném vytváření satelitních účtů pro sport a vycházely při tom z dostupných metodických nástrojů, využívaly stávajících struktur pro spolupráci na úrovni EU a snažily se zapojit do této činnosti příslušné vládní instituce včetně vnitrostátních statistických úřadů;

2.

podněcovaly a podporovaly iniciativy zaměřené na zlepšení sběru a šíření informací a údajů týkajících se sportu, včetně stávajících vnitrostátních údajů, jakožto prostředku pro posílení fakticky podložených politik v oblasti sportu;

1.

zlepšily podkladovou základnu týkající se sociálních a hospodářských aspektů sportu v EU a jejích členských státech, například začleněním těchto témat do Evropského statistického programu 2013–2017 a následných ročních statistických pracovních programů;

2.

usilovaly o zlepšení spolupráce mezi příslušnými institucionálními strukturami v oblasti sportu a v oblasti statistiky na úrovni EU a v členských státech s cílem zvýšit informovanost o potřebě spolehlivých a srovnatelných údajů týkajících se sportu;

3.

na základě stávajících poznatků podporovaly širší chápání zásadní úlohy sportu jakožto hybatele růstu, zaměstnanosti a rozvoje sociálních dovedností, jakož i z hlediska sociální soudržnosti v kontextu tvorby politik na vnitrostátní a regionální úrovni a strategie Evropa 2020;

1.

na základě předchozí činnosti v této oblasti zvážila možnost využití stávajících a budoucích finančních nástrojů EU na podporu vnitrostátního úsilí o vytvoření satelitních účtů v oblasti sportu;

2.

prosazovala posilování podkladové základny pro sport, zejména podporou základu předchozí činnosti v této oblasti, úsilí o vytvoření satelitních účtů v oblasti sportu na vnitrostátní úrovni a sdílení osvědčených postupů na úrovni EU s cílem empiricky měřit příspěvek sportu k hospodářskému růstu a k zachování a zvyšování zaměstnanosti v Evropě;