Choose the experimental features you want to try

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 32024R0434

Prováděcí nařízení Komise (EU) 2024/434 ze dne 5. února 2024 o opatřeních proti usídlení a šíření organismu Agrilus planipennis Fairmaire na území Unie

C/2024/583

Úř. věst. L, 2024/434, 6.2.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg_impl/2024/434/oj (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, GA, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

Legal status of the document In force

ELI: http://data.europa.eu/eli/reg_impl/2024/434/oj

European flag

Úřední věstník
Evropské unie

CS

Série L


2024/434

6.2.2024

PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2024/434

ze dne 5. února 2024

o opatřeních proti usídlení a šíření organismu Agrilus planipennis Fairmaire na území Unie

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2031 ze dne 26. října 2016 o ochranných opatřeních proti škodlivým organismům rostlin, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 228/2013, (EU) č. 652/2014 a (EU) č. 1143/2014 a o zrušení směrnic Rady 69/464/EHS, 74/647/EHS, 93/85/EHS, 98/57/ES, 2000/29/ES, 2006/91/ES a 2007/33/ES (1), a zejména na čl. 28 odst. 1 písm. d) až i) uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nedávná ohniska výskytu organismu Agrilus planipennis Fairmaire (dále jen „dotčený škodlivý organismus“) ve třetích zemích v blízkosti hranic Unie vyžadují zavedení opatření, která zabrání usídlení a šíření dotčeného škodlivého organismu na území Unie v případě, že se zjistí jeho výskyt.

(2)

Dotčený škodlivý organismus je uveden na seznamu jako prioritní škodlivý organismus podle nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/1702 (2).

(3)

Na základě dostupných vědeckých a technických důkazů týkajících se dotčeného škodlivého organismu by opatření proti tomuto organismu měla být přijata pouze pro rostliny Chionanthus virginicus L. a Fraxinus L. (dále jen „dotčené rostliny“) a dřevo, samostatnou kůru a jiné předměty vyrobené z kůry rostlin Chionanthus virginicus L. a Fraxinus L. (dále jen „dotčené dřevo a kůra“).

(4)

S cílem zajistit nepřítomnost dotčeného škodlivého organismu na území Unie by členské státy měly provádět intenzivní každoroční průzkumy zaměřené na jeho výskyt a používat metody v souladu s nejnovějšími vědeckými a technickými informacemi.

(5)

Aby se zabránilo usídlení dotčeného škodlivého organismu a jeho šíření na území Unie, měly by členské státy stanovit vymezená území sestávající ze zamořené zóny a z nárazníkové zóny a uplatňovat eradikační opatření.

(6)

Na základě biologie dotčeného škodlivého organismu by zamořená zóna měla zahrnovat napadené rostliny a všechny dotčené rostliny, které by mohly být napadeny v okruhu nejméně 100 m kolem napadených rostlin. Na stejném základě by vzhledem ke schopnosti šíření dotčeného škodlivého organismu měla být šířka nárazníkové zóny 10 km za hranicemi zamořené zóny.

(7)

V případech izolovaných nálezů dotčeného škodlivého organismu by nicméně stanovení vymezeného území nemělo být vyžadováno, pokud lze dotčený škodlivý organismus z uvedených rostlin eliminovat a lze prokázat, že tyto rostliny byly napadeny před tím, než byly na dané území dodány, nebo že jde o ojedinělý nález, kdy se neočekává, že dojde k usídlení organismu. To je nejpřiměřenější přístup v případě, že průzkumy provedené na daném území potvrdí nepřítomnost dotčeného škodlivého organismu.

(8)

Aby se zajistilo okamžité odstranění napadených rostlin a zabránilo dalšímu šíření dotčeného škodlivého organismu do zbývající části území Unie, mělo by být monitorování vymezených území prováděno každoročně v nejvhodnějším termínu v roce a s dostatečnou intenzitou.

(9)

Aby byl zajištěn přiměřený přístup k fytosanitárnímu riziku, které dotčený škodlivý organismus představuje, mělo by být členským státům umožněno zrušit vymezení, pokud na základě průzkumů není uvedený škodlivý organismus ve vymezeném území zjištěn po dobu nejméně čtyř po sobě následujících let.

(10)

V případě zjištění výskytu dotčeného škodlivého organismu na území Unie by měla být stanovena eradikační opatření k jeho eliminaci. Uvedená opatření by měla být vhodná pro biologii dotčeného škodlivého organismu a měla by vycházet z dostupných vědeckých a technických informací.

(11)

V souladu s nařízením (EU) 2016/2031 má každý členský stát vypracovat a průběžně aktualizovat pro každý prioritní škodlivý organismus pohotovostní plán. Na základě zkušeností z předchozích ohnisek výskytu je nezbytné přijmout zvláštní prováděcí pravidla k článku 25 nařízení (EU) 2016/2031 s cílem zajistit komplexní pohotovostní plán v případě zjištění výskytu dotčeného škodlivého organismu v Unii.

(12)

Ustanovení týkající se provádění průzkumů na územích prostých škodlivého organismu na základě Pokynů pro statisticky podložené a na posouzení rizik založené průzkumy výskytu organismu Agrilus planipennis vypracovaných Evropským úřadem pro bezpečnost potravin (3) by se měla použít ode dne 1. ledna 2027 s cílem poskytnout příslušným orgánům dostatek času pro naplánování a přípravu koncepce těchto průzkumů a vyčlenění dostatečných zdrojů.

(13)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Definice

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

(1)

„dotčeným škodlivým organismem“Agrilus planipennis Fairmaire;

(2)

„dotčenými rostlinami“ rostliny Chionanthus virginicus L. a Fraxinus L., kromě plodů, semen, pylu a rostlin v tkáňové kultuře;

(3)

„vymezovacím průzkumem“ iterativní postup používaný ke stanovení hranic území považovaného za zamořené škodlivým organismem nebo prosté škodlivého organismu;

(4)

„dotčeným dřevem a kůrou“ dřevo, samostatná kůra a jiné předměty ze dřeva a kůry rostlin Chionanthus virginicus L. a Fraxinus L.;

(5)

„stromovými lapáky“ dotčené rostliny, které jsou okroužkovány a používány na podporu včasného zjištění výskytu dotčeného škodlivého organismu.

Článek 2

Průzkumy území Unie v souladu s článkem 24 nařízení (EU) 2016/2031

1.   Členské státy každoročně provádějí průzkumy založené na posouzení rizik za účelem zjištění výskytu dotčeného škodlivého organismu v oblastech na svém území, v nichž není znám jeho výskyt.

2.   Koncepce těchto průzkumů a systém vzorkování musí umožňovat, aby byla v dotčených členských státech zjištěna s dostatečně vysokou mírou spolehlivostí i nízká míra výskytu dotčeného škodlivého organismu na napadených rostlinách. Tyto průzkumy musí vycházet z Pokynů pro statisticky podložené a na posouzení rizik založené průzkumy výskytu organismu Agrilus planipennis vypracovaných Evropským úřadem pro bezpečnost potravin (dále jen „úřad“) a musí zohledňovat riziko přirozeného šíření dotčeného škodlivého organismu.

3.   Průzkumy se provádějí:

a)

ve venkovním prostředí, přírodních a městských oblastech, na zastávkách podél hlavních silnic, železničních tratí a jiných dopravních cest a rovněž ve školkách, zahradních centrech, obchodních centrech pro dotčené rostliny, dřevo a kůru, na pilách zpracovávajících tvrdé dřevo a v příslušném případě na dalších relevantních místech;

b)

ve vhodných ročních obdobích pro zjišťování výskytu dotčeného škodlivého organismu s přihlédnutím k biologii tohoto organismu, výskytu a biologii dotčených rostlin a vědeckým a technickým informacím obsaženým v kartě průzkumu výskytu škodlivého organismu Agrilus planipennis vypracované úřadem (4).

4.   Průzkumy sestávají z:

a)

odchytu dotčeného škodlivého organismu, což může zahrnovat použití stromových lapáků;

b)

v příslušném případě z vizuální prohlídky dotčených rostlin;

c)

v případě podezření z odběru vzorků a testování dotčených rostlin a dotčeného dřeva, včetně odřezaných větví, a dřevěného obalového materiálu a

d)

v příslušném případě z využití speciálně vycvičených čichacích psů.

Článek 3

Stanovení vymezených území

1.   Pokud je výskyt dotčeného škodlivého organismu úředně potvrzen, stanoví dotčený členský stát neprodleně vymezené území, které sestává:

a)

ze zamořené zóny v okruhu nejméně 100 m kolem napadených rostlin, včetně napadených rostlin a všech dotčených rostlin, které by mohly být napadeny (dále jen „zamořená zóna“);

b)

z nárazníkové zóny o šířce nejméně 10 km za hranicí zamořené zóny.

2.   Stanovení vymezeného území musí zohledňovat vědecké zásady, biologii dotčeného škodlivého organismu, stupeň zamoření, konkrétní rozšíření dotčených rostlin na daném území a důkazy o usídlení dotčeného škodlivého organismu.

Po počátečním vymezení zamořené zóny musí okamžitě následovat vymezovací průzkum s koncepcí a systémem vzorkování, které umožní s 95 % mírou spolehlivosti zjistit i 1 % míru výskytu napadených rostlin.

Vymezovací průzkum musí:

a)

vycházet z Pokynů pro statisticky podložené a na posouzení rizik založené průzkumy organismu Agrilus planipennis vypracovaných úřadem a

b)

zahrnovat odběr vzorků z větví nebo jiné vhodné metody schopné zjistit výskyt škodlivého organismu před jeho vylíhnutím.

3.   V rámci vymezených území zajistí příslušné orgány informovanost veřejnosti o hrozbě představované dotčeným škodlivým organismem a o opatřeních přijatých s cílem zabránit jeho dalšímu šíření mimo uvedená území.

Zajistí, aby o stanovení vymezených území byli informováni profesionální provozovatelé a široká veřejnost.

4.   Příslušné orgány mohou rozhodnout o zmenšení poloměru nárazníkové zóny na základě informací o rozsahu zamoření, hustotě dotčených rostlin, původu a stáří ohniska výskytu. V takovém případě okamžitě oznámí toto zmenšení Komisi a ostatním členským státům a uvedou důvody, které k němu vedly.

Článek 4

Výjimky ze stanovení vymezených území

1.   Odchylně od článku 3 mohou příslušné orgány rozhodnout, že vymezené území nestanoví, jsou-li splněny tyto podmínky:

a)

je prokázáno, že dotčený škodlivý organismus byl na dané území zavlečen s rostlinami nebo rostlinným materiálem, na nichž byl nalezen, a že tyto rostliny byly napadeny před tím, než byly na dané území dodány, a nedošlo k rozmnožení dotčeného škodlivého organismu, nebo existují důkazy, že jde o ojedinělý nález, kdy se neočekává, že dojde k usídlení dotčeného škodlivého organismu;

b)

je zjištěno, že nedošlo k usídlení dotčeného škodlivého organismu a že šíření a úspěšné rozmnožení dotčeného organismu není možné vzhledem k jeho biologii a s ohledem na výsledky zvláštního šetření a přijatých eradikačních opatření.

2.   Pokud příslušný orgán využije výjimku stanovenou v odstavci 1, je povinen:

a)

přijmout opatření pro zajištění rychlé eradikace dotčeného škodlivého organismu a vyloučení rizika jeho šíření;

b)

v příslušném případě okamžitě zvýšit počet lapačů a četnost, s jakou jsou lapače na uvedeném území kontrolovány;

c)

okamžitě zintenzivnit vizuální prohlídky na výskyt dospělých jedinců v kombinaci s odběrem vzorků z větví nebo jinými vhodnými metodami detekce schopnými zjistit výskyt dotčeného škodlivého organismu před jeho vylíhnutím;

d)

v průběhu alespoň jednoho životního cyklu dotčeného škodlivého organismu a jednoho dalšího roku provádět během období letové aktivity dotčeného škodlivého organismu pravidelný a intenzivní průzkum území o šířce nejméně 1 km kolem napadených rostlin nebo místa, kde byl výskyt dotčeného škodlivého organismu zjištěn;

e)

prošetřit původ dotčeného škodlivého organismu dohledáním rostlin, dřeva, kůry a jiných předmětů souvisejících s dotčeným škodlivým organismem a jejich prohlídkou za účelem zjištění jakýchkoli známek napadení, včetně odběru vzorků z větví a cíleného destruktivního odběru vzorků;

f)

zajistit informovanost veřejnosti o hrozbě představované dotčeným škodlivým organismem a

g)

přijmout jakékoli jiné opatření, které může přispět k eradikaci dotčeného škodlivého organismu, s přihlédnutím k ISPM č. 9 (5) a při uplatnění integrovaného přístupu v souladu se zásadami stanovenými v ISPM č. 14 (6).

Článek 5

Každoroční průzkumy ve vymezených územích

Příslušné orgány provádějí ve vymezených územích intenzivní každoroční průzkumy podle čl. 19 odst. 1 nařízení (EU) 2016/2031 s cílem zjistit výskyt dotčeného škodlivého organismu, přičemž zohlední informace uvedené v kartě průzkumu výskytu škodlivého organismu vypracované úřadem.

Koncepce průzkumu musí zohlednit Pokyny pro statisticky podložené a na posouzení rizik založené průzkumy organismu Agrilus planipennis. Koncepce průzkumu a systém vzorkování používané pro detekční průzkumy musí být schopny určit alespoň s 95 % mírou spolehlivosti i 1 % míru výskytu dotčeného škodlivého organismu.

Každoroční průzkumy se provádějí v souladu s čl. 2 odst. 3 a 4 v nárazníkových zónách za účelem zjištění výskytu dotčeného škodlivého organismu a v zamořených zónách za účelem monitorování jeho výskytu.

Článek 6

Zrušení vymezení

Vymezení může být zrušeno, pokud na základě průzkumů uvedených v článku 5 není výskyt dotčeného škodlivého organismu zjištěn ve vymezeném území po dobu nejméně čtyř po sobě následujících let.

Článek 7

Eradikační opatření

1.   Po počátečním vymezení území a souběžně s vymezovacími průzkumy přijmou příslušné orgány všechna tato opatření:

a)

okamžité pokácení všech napadených rostlin a rostlin, u nichž existuje podezření, že mohou být napadeny v úrovni země;

b)

okamžité pokácení všech dotčených rostlin v úrovni země v okruhu nejméně 100 m kolem napadených rostlin a důkladná prohlídka uvedených dotčených rostlin za účelem zjištění jakýchkoli známek napadení, s výjimkou případů, kdy byly napadené rostliny nalezeny mimo období letové aktivity dotčeného škodlivého organismu; v takovém případě se pokácení a odstranění dotčených rostlin provede včas před začátkem následujícího období letové aktivity;

c)

odstranění, prohlídka a bezpečná likvidace rostlin pokácených v souladu s písmeny a) a b), přičemž se přijmou veškerá nezbytná preventivní opatření k zabránění šíření dotčeného škodlivého organismu v průběhu kácení a poté;

d)

prohlídka a bezpečná likvidace dřeva a kůry souvisejících s napadením, přičemž se přijmou veškerá nezbytná preventivní opatření k zabránění šíření dotčeného škodlivého organismu;

e)

zákaz jakéhokoli přemísťování dotčených rostlin, dřeva a kůry z vymezeného území;

f)

prošetření původu napadení dohledáním rostlin, dřeva, kůry a jiných předmětů souvisejících s napadením a jejich prohlídka za účelem zjištění jakýchkoli známek napadení, včetně odběru vzorků z větví a cíleného destruktivního odběru vzorků;

g)

v příslušném případě nahrazení dotčených rostlin jinými nenáchylnými rostlinnými druhy;

h)

zákaz přítomnosti nových dotčených rostlin ve venkovním prostředí na území uvedeném v písmenu b), s výjimkou přítomnosti stromových lapáků;

i)

v případě, že se používají stromové lapáky, musí být tyto stromy podrobovány pravidelným kontrolám a musí být před dalším obdobím letové aktivity zničeny a prohlédnuty;

j)

zajištění informovanosti veřejnosti o hrozbě představované dotčeným škodlivým organismem a o opatřeních přijatých k zabránění jeho zavlečení do Unie a šíření na území Unie, včetně podmínek týkajících se přemísťování dotčených rostlin, dřeva a kůry z vymezeného území;

k)

v případě potřeby specifická opatření pro řešení jakékoli okolnosti nebo komplikace, u níž lze důvodně předpokládat, že bude bránit eradikaci, ztěžovat ji nebo zpožďovat, zejména opatření týkající se dostupnosti a náležité eradikace všech rostlin, které byly napadeny nebo u nichž existuje podezření, že byly napadeny, bez ohledu na jejich lokalitu, veřejné či soukromé vlastnictví nebo osobu či subjekt, který je za ně odpovědný, a

l)

jakékoli jiné opatření, které může přispět k eradikaci dotčeného škodlivého organismu, v souladu s mezinárodním standardem pro fytosanitární opatření (ISPM) č. 9 a při uplatnění systémového přístupu v souladu se zásadami stanovenými v ISPM č. 14.

2.   Příslušné orgány mohou rozhodnout o rozšíření poloměru uvedeného v odst. 1 písm. b) na základě informací o rozsahu zamoření, hustotě dotčených rostlin, původu a/nebo stáří ohniska výskytu.

3.   Odchylně od odst. 1 písm. b) platí, že pokud příslušný orgán dospěje k závěru, že pokácení určitého omezeného počtu jednotlivých rostlin není vhodné z důvodu jejich obzvláštní společenské, kulturní nebo environmentální hodnoty, musí být tyto jednotlivé rostliny každý měsíc podrobeny individuální prohlídce za účelem zjištění jakýchkoli známek napadení. V takových případech se přijmou opatření představující alternativu ke kácení, která zajistí vysokou úroveň ochrany, aby se zabránilo jakémukoli případnému šíření dotčeného škodlivého organismu z uvedených rostlin.

Důvody pro takový závěr a opatření přijatá v jeho důsledku se oznámí Komisi ve zprávě podle článku 9.

4.   Pokud výsledky vymezovacího průzkumu uvedeného v čl. 3 odst. 2 odhalí další nález dotčeného škodlivého organismu, uplatní příslušný orgán veškerá opatření uvedená v odstavci 1 a pokračuje ve vymezovacím průzkumu.

Článek 8

Pohotovostní plány

1.   Kromě prvků uvedených v čl. 25 odst. 2 nařízení (EU) 2016/2031 členské státy ve svých pohotovostních plánech stanoví:

a)

opatření k eradikaci dotčeného škodlivého organismu, jak je stanoveno v článku 7;

b)

preventivní opatření týkající se přemísťování dotčených rostlin, dřeva a kůry na území Unie, jak jsou stanovena v příloze VIII prováděcího nařízení Komise (EU) 2019/2072 (7);

c)

úřední kontroly prováděné při přemísťování dotčených rostlin, dřeva a kůry na území Unie;

d)

minimální zdroje, jež mají být vyčleněny, a postupy pro vyčlenění těchto dodatečných zdrojů v případě potvrzeného výskytu dotčeného škodlivého organismu nebo podezření na jeho výskyt;

e)

postupy pro identifikaci vlastníků rostlin, dřeva a kůry, které mají být zničeny, pro oznamování příkazu k jejich odstranění a pro přístup do soukromých prostor.

2.   Členské státy své pohotovostní plány v případě potřeby aktualizují do 31. prosince každého roku.

Článek 9

Výroční zprávy

Členské státy do 30. dubna každého roku předloží Komisi a ostatním členským státům zprávu o opatřeních podle článků 2 až 8 přijatých v předcházejícím kalendářním roce a o jejich výsledcích.

Výsledky průzkumů provedených podle článku 5 se předloží Komisi za použití šablony uvedené v příloze.

Článek 10

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Ustanovení čl. 2 odst. 2 se použije ode dne 1. ledna 2027.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 5. února 2024.

Za Komisi

předsedkyně

Ursula VON DER LEYEN


(1)   Úř. věst. L 317, 23.11.2016, s. 4.

(2)  Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/1702 ze dne 1. srpna 2019, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2031 stanovením seznamu prioritních škodlivých organismů (Úř. věst. L 260, 11.10.2019, s. 8).

(3)  EFSA. Guidelines for statistically sound and risk-based surveys of Agrilus planipennis, 17. prosince 2020, https://doi.org/10.2903/sp.efsa.2020.EN-1983

(4)  EFSA (Evropský úřad pro bezpečnost potravin), 2020. Story map for survey of Agrilus planipennis. Podpůrná publikace EFSA 2020: EN-1945. https://arcg.is/09S94u

(5)  Pokyny pro programy eradikace škodlivých organismů – referenční standard ISPM č. 9 vydaný sekretariátem Mezinárodní úmluvy o ochraně rostlin, Řím, https://www.fao.org/3/x2981e/x2981e.pdf

(6)  Uplatnění integrovaných opatření v systémovém přístupu při řízení rizika škodlivých organismů – referenční standard ISPM č. 14 vydaný sekretariátem Mezinárodní úmluvy o ochraně rostlin, Řím, https://www.ippc.int/en/publications/607/

(7)  Prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/2072 ze dne 28. listopadu 2019, kterým se stanoví jednotné podmínky pro provádění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2031, pokud jde o ochranná opatření proti škodlivým organismům rostlin, a kterým se zrušuje nařízení Komise (ES) č. 690/2008 a mění prováděcí nařízení Komise (EU) 2018/2019 (Úř. věst. L 319, 10.12.2019, s. 1).


PŘÍLOHA

1.   Šablona pro podávání zpráv o výsledcích každoročních průzkumů ve vymezených územích, za použití statisticky podloženého přístupu

1.

Popis vymezeného území (VÚ)

2.

Počáteční velikost VÚ (ha)

3.

Aktualizovaná velikost VÚ (ha)

4.

Přístup

5.

Zóna

6.

Stanoviště průzkumu

7.

Časové rozvržení

A.

Vymezení průzkumu (vstupní parametry pro RiBESS+)

B.

Vzorkovací úsilí

C.

Výsledky průzkumu

25.

Poznámky

8.

Cílová populace

9.

Epidemiologické jednotky

10.

Metody detekce

11.

Vzorkovací efektivita

12.

Citlivost metody

13.

Rizikové faktory (činnosti, lokality a oblasti)

14.

Počet kontrolovaných epidemiologických jednotek

15.

Počet vizuálních prohlídek

16.

Počet vzorků

17.

Počet lapačů

18.

Počet míst odchytu

19.

Počet testů

20.

Počet jiných opatření

21.

Výsledky

22.

Ohlašovací číslo nahlášených ohnisek výskytu, je-li to relevantní, v souladu s prováděcím nařízením (EU) 2019/1715

23.

Dosažená míra spolehlivosti

24.

Předpokládaná prevalence

Název

Datum usídlení

Popis

Počet

Hostitelské druhy

Plocha (ha nebo jiná relevantnější jednotka)

Jednotky prohlídky

Popis

Jednotky

Vizuální prohlídky

Odchyt

Testování

Jiné metody

Rizikový faktor

Úrovně rizika

Počet lokalit

Relativní rizika

Podíl hostitelské populace

Pozitivní

Negativní

Neurčené

Číslo

Datum

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

2.   Pokyny k vyplnění šablony

Vysvětlete výchozí předpoklady pro koncepci průzkumu pro každý škodlivý organismus. Shrňte a zdůvodněte:

cílovou populaci, epidemiologickou jednotku a jednotky prohlídky,

metodu detekce a citlivost metody,

rizikový faktor (rizikové faktory) s uvedením úrovní rizika a odpovídajících relativních rizik a podílů populace hostitelských rostlin.

Ve sloupci 1:

Uveďte název zeměpisné oblasti, číslo ohniska výskytu nebo jakékoli informace, které umožňují identifikaci tohoto vymezeného území (VÚ), a datum, kdy bylo stanoveno.

Ve sloupci 2:

Uveďte velikost VÚ před zahájením průzkumu.

Ve sloupci 3:

Uveďte velikost VÚ po průzkumu.

Ve sloupci 4:

Uveďte přístup: eradikace, nebo izolace. Použijte tolik řádků, kolik je potřeba, podle počtu VÚ na škodlivý organismus a přístupů, které se na tato území vztahují.

Ve sloupci 5:

Uveďte zónu VÚ, kde byl průzkum proveden (použijte tolik řádků, kolik je potřeba): zamořená zóna (ZZ) nebo nárazníková zóna (NZ), na samostatných řádcích. V příslušných případech uveďte oblast ZZ, kde byl průzkum proveden (např. nejbližších 20 km přiléhajících k NZ, kolem školek), na samostatných řádcích.

Ve sloupci 6:

Uveďte počet a popis stanovišť průzkumu, přičemž vyberte u popisu jednu z těchto položek:

1.

Venkovní prostředí (území produkce): 1.1 pole (orná půda, pastvina); 1.2 sad/vinice; 1.3 školka; 1.4 les.

2.

Venkovní prostředí (jiné): 2.1 soukromé zahrady; 2.2 veřejná prostranství; 2.3 chráněné území; 2.4 volně rostoucí rostliny na územích jiných, než jsou chráněná území; 2.5 jiné, s upřesněním konkrétního případu (např. zahradní centrum, obchodní provozovny používající dřevěný obalový materiál, dřevozpracující průmysl, mokřady, zavlažovací a odvodňovací síť).

3.

Fyzicky uzavřená prostředí: 3.1 skleník; 3.2 soukromé místo, jiné než skleník; 3.3 veřejné místo, jiné než skleník; 3.4 jiné, s upřesněním konkrétního případu (např. zahradní centrum, obchodní provozovny používající dřevěný obalový materiál, dřevozpracující průmysl).

Ve sloupci 7:

Uveďte měsíce roku, kdy byly průzkumy provedeny.

Ve sloupci 8:

Uveďte zvolenou cílovou populaci a připojte odpovídající seznam hostitelských druhů/rodů a zahrnutého území. Cílová populace je vymezena jako soubor jednotek prohlídky. Její velikost je u zemědělských ploch obvykle vymezena v hektarech, ale může se jednat o parcely, pole, skleníky atd. Zdůvodněte tuto volbu ve výchozích předpokladech. Uveďte jednotky prohlídky, které byly předmětem průzkumu. „Jednotkou prohlídky“ se rozumí rostliny, části rostlin, komodity, materiály či přenašeči škodlivých organismů, kteří byli zkoumáni za účelem identifikace a zjištění výskytu škodlivých organismů.

Ve sloupci 9:

Uveďte epidemiologické jednotky, které byly předmětem průzkumu, včetně jejich popisu a jednotky měření. „Epidemiologickou jednotkou“ se rozumí homogenní oblast, v níž by interakce mezi škodlivým organismem, hostitelskými rostlinami a abiotickými a biotickými činiteli a podmínkami vedly k téže epidemiologické situaci, pokud by byl přítomen škodlivý organismus. Epidemiologické jednotky jsou dílčí části cílové populace, které jsou homogenní z hlediska epidemiologie a zahrnují alespoň jednu hostitelskou rostlinu. V některých případech může být jako epidemiologická jednotka vymezena celá hostitelská populace v regionu/oblasti/zemi. Může se jednat o regiony podle klasifikace územních statistických jednotek (NUTS), městské oblasti, lesy, růžové zahrady či farmy nebo hektary. Volba epidemiologických jednotek musí být zdůvodněna ve výchozích předpokladech.

Ve sloupci 10:

Uveďte metody použité během průzkumu, včetně počtu činností u každého případu, v závislosti na konkrétních právních požadavcích pro každý škodlivý organismus. Uveďte „N/A“, pokud informace pro určitý sloupec není k dispozici.

Ve sloupci 11:

Uveďte odhad vzorkovací efektivity. Vzorkovací efektivitou se rozumí pravděpodobnost výběru napadených rostlinných částí z napadené rostliny. U přenašečů jde o efektivitu metody zachytit pozitivního přenašeče, když se vyskytuje v oblasti průzkumu. U půdy jde o efektivitu výběru půdního vzorku obsahujícího škodlivý organismus, když se vyskytuje v oblasti průzkumu.

Ve sloupci 12:

„Citlivostí metody“ se rozumí pravděpodobnost, že metoda správně zjistí výskyt škodlivého organismu. Citlivost metody je vymezena jako pravděpodobnost, že výsledek testu reálně pozitivního hostitele bude pozitivní. Jedná se o vynásobení vzorkovací efektivity (tj. pravděpodobnosti výběru napadených rostlinných částí z napadené rostliny) diagnostickou citlivostí (charakterizovanou vizuální prohlídkou a/nebo laboratorním testem použitým v procesu identifikace).

Ve sloupci 13:

Uveďte rizikové faktory na samostatných řádcích (použijte tolik řádků, kolik je potřeba). Pro každý rizikový faktor uveďte úroveň rizika a odpovídající relativní riziko a podíl hostitelské populace.

Ve sloupci B:

Uveďte podrobnosti průzkumu v závislosti na konkrétních právních požadavcích pro každý škodlivý organismus. Uveďte „N/A“, pokud informace pro určitý sloupec není relevantní. Informace, které mají být uvedeny v těchto sloupcích, souvisejí s informacemi zahrnutými ve sloupci 10 „Metody detekce“.

Ve sloupci 18:

Uveďte počet míst odchytu v případě, že se toto číslo liší od počtu lapačů (sloupec 17) (např. stejný lapač se používá v různých místech).

Ve sloupci 21:

Uveďte počet vzorků vyhodnocených jako pozitivní, negativní nebo neurčené. „Neurčené“ jsou analyzované vzorky, u nichž v důsledku různých faktorů nebyl získán žádný výsledek (např. pod úrovní detekce, nezpracovaný vzorek – neidentifikovaný, starý).

Ve sloupci 22:

Uveďte hlášení o ohniscích výskytu za rok, kdy se průzkum konal. Ohlašovací číslo ohniska výskytu není potřeba uvést, pokud příslušný orgán rozhodl, že nález představuje jeden z případů uvedených v čl. 14 odst. 2, čl. 15 odst. 2 nebo článku 16 nařízení (EU) 2016/2031. V takovém případě uveďte důvod neposkytnutí této informace ve sloupci 25 („Poznámky“).

Ve sloupci 23:

Uveďte citlivost průzkumu podle vymezení v mezinárodním standardu pro fytosanitární opatření (ISPM) č. 31. Tato hodnota dosažené míry spolehlivosti, že škodlivý organismus není přítomen, se vypočte na základě provedených prohlídek (a/nebo vzorků) v závislosti na citlivosti metody a předpokládané prevalenci.

Ve sloupci 24:

Uveďte předpokládanou prevalenci na základě odhadu pravděpodobné reálné prevalence škodlivého organismu v terénu provedeného před průzkumem. Předpokládaná prevalence je stanovena jako cíl průzkumu a odpovídá kompromisu, který osoby odpovědné za řízení rizika činí mezi rizikem přítomnosti škodlivého organismu a zdroji dostupnými pro průzkum. Obvykle je pro detekční průzkum stanovena hodnota 1 %.


ELI: http://data.europa.eu/eli/reg_impl/2024/434/oj

ISSN 1977-0626 (electronic edition)


Top