(1)

Účinný systém práv duševního vlastnictví je základem každé solidní průmyslové strategie. Odvětví, která intenzivně využívají duševní vlastnictví, hrají významnou roli při podpoře odolného, ekologického a konkurenceschopného hospodářství v EU, neboť se podílejí 47 % na celkovém HDP a téměř 40 % na celkové zaměstnanosti. Evropská tvůrčí a inovační odvětví jsou lídry v oblasti ekologických technologií a udržitelných produktů. Celosvětově drží významný podíl ekologických patentů a mají silná portfolia duševního vlastnictví v oblasti technologií, jako je přizpůsobení se změně klimatu, zachycování a ukládání CO2 a zpracování odpadů (1). Zároveň v EU v posledním desetiletí došlo k výraznému nárůstu registrací ekologických ochranných známek (2). Ochrana práv duševního vlastnictví se rovným způsobem promítá do zvýšené hospodářské činnosti, investic, zaměstnanosti a produktivity, a to i v případě malých a středních podniků (dále jen „MSP“) (3).

(2)

Značná tržní hodnota výrobků chráněných duševním vlastnictvím přitahuje zločinecké sítě, což vede k nárůstu padělaného zboží a pirátství. Ve strategii pro boj proti organizované trestné činnosti na období 2021–2025, jejímž cílem je rozbít zločinecké sítě a jejich obchodní modely, je padělání označeno za trestnou činnost s velkým dopadem (4) .. Tato trestná činnost vede nejen ke ztrátám příjmů držitelů práv duševního vlastnictví (dále jen „držitelé práv“), ale představuje také významné riziko pro bezpečnost spotřebitelů, veřejné zdraví a životní prostředí. Pandemie COVID-19 vytvořila nové příležitosti pro pronikání padělků a nedovolených napodobenin na trhy v důsledku prudkého nárůstu internetového prodeje a nedostatečného zásobování základními produkty v tomto období. V důsledku toho docházelo k život ohrožujícím incidentům, které zahrnovaly např. použití nedovolených napodobenin polovodičových komponent v automatizovaných externích defibrilátorech (5). Padělaná ložiska navíc pronikla do různých odvětví a ohrožují např. energetiku a řádné fungování větrných turbín. Je proto nutné zavést důraznou politiku boje proti padělání a pirátství, aby se zajistilo, že se plně uplatní potenciál práv duševního vlastnictví při podpoře inovací, konkurenceschopnosti a ekologičtějšího a udržitelnějšího hospodářství.

(3)

Navzdory snahám o jejich omezení zůstávají činnosti porušující práva duševního vlastnictví v souvislosti s padělaným zbožím a pirátstvím rostoucím jevem, který má závažné hospodářské a sociální dopady na zaměstnanost a růst v EU (6). Činnosti porušující práva duševního vlastnictví představují hrozbu pro různá odvětví a různé druhy zboží, včetně běžných spotřebitelských výrobků a výrobků dodávaných podniky podnikům. Nejdůležitější je, že tyto činnosti mohou být úzce spojeny s trestnou činností (7). Zločinecké sítě zapojené do trestné činnosti v oblasti duševního vlastnictví pronikají do všech fází dodavatelského řetězce a jejich vyšetřování je obtížné, neboť většina padělaného zboží obchodovaného v rámci EU pochází ze zahraničí, což ztěžuje odhalení klíčových zúčastněných stran. Činnosti porušující práva duševního vlastnictví proto narušují jednotný trh EU a pravidla EU týkající se environmentálních, bezpečnostních a etických norem pro spotřební zboží. Kromě toho mají významný dopad na evropské společnosti, zejména na malé a střední podniky, které mají o 34 % nižší šanci na přežití, pokud je porušeno jejich duševní vlastnictví.

(4)

Komise se ve svém akčním plánu pro duševní vlastnictví z roku 2020 (8)zavázala zlepšit prosazování práv duševního vlastnictví, a to jednak přijetím nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2065 (9), které představuje významný krok v boji proti nelegálnímu obsahu na internetu, a jednak vytvořením souboru nástrojů EU proti padělání, který bude přijat spolu s tímto doporučením. Tento soubor nástrojů by měl podporovat a usnadňovat účinnou spolupráci mezi držiteli práv, poskytovateli zprostředkovatelských služeb a příslušnými orgány a usilovat o podporu osvědčených postupů a využívání vhodných nástrojů a nových technologií. Evropský parlament (10) a Rada (11) tuto iniciativu uvítaly.

(5)

Toto doporučení vychází z výsledků rozsáhlých konzultací, které probíhaly od roku 2021. Ty zahrnují zejména semináře zúčastněných stran pořádané v letech 2021 a 2022, příspěvky k výzvě k předložení informací z roku 2022 (12), kulatý stůl na vysoké úrovni pořádaný komisařem Thierrym Bretonem v červnu 2022, zasedání skupin odborníků a mezinárodní summit o prosazování práv duševního vlastnictví, který se konal v červnu 2023. Tyto rozsáhlé konzultace odhalily význam prohloubení spolupráce a sdílení informací mezi všemi příslušnými zúčastněnými stranami, zejména orgány veřejné moci, držiteli práv a poskytovateli zprostředkovatelských služeb. Konzultace rovněž potvrdily, že je důležité, aby budoucí politika v oblasti prosazování práv duševního vlastnictví vycházela ze stávajících nástrojů a stávajících právních předpisů EU, zejména: i) nařízení (EU) 2022/2065 o nařízení o digitálních službách, ii) směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2555 (13) o opatřeních k zajištění vysoké společné úrovně kybernetické bezpečnosti v Unii, iii) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/48/ES (14) o dodržování práv duševního vlastnictví a iv) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 608/2013 (15) o vymáhání práv duševního vlastnictví celními orgány , jakož i nařízení (EU) č. 952/2013 (16), kterým se stanoví celní kodex Unie.

(6)

Směrnice 2004/48/ES se použije na všechna práva duševního vlastnictví, na která se vztahuje právo Unie a/nebo vnitrostátní právo dotčeného členského státu, jak je stanoveno v článku 2. Jejím cílem je zajistit vysokou, rovnou a jednotnou úroveň ochrany na jednotném trhu, což odráží potřebu společných postupů při prosazování práv duševního vlastnictví. V souladu s tímto uceleným přístupem k prosazování práv duševního vlastnictví se toto doporučení vztahuje na všechny činnosti porušující práva duševního vlastnictví provedené v komerčním měřítku, které jsou jednáním za účelem přímého nebo nepřímého hospodářského či obchodního prospěchu. Pro účely tohoto doporučení se činnosti porušující práva duševního vlastnictví v komerčním měřítku týkají jak padělků, tak nedovolených napodobenin zboží a obsahu, které byly předmětem porušení ochranné známky, zeměpisného označení, patentu, průmyslového vzoru nebo autorského práva. Aniž by byly dotčeny aspekty, jimiž se zabývá doporučení (EU) 2023/1018 (17) k boji proti internetovému pirátství v oblasti sportovních akcí a jiných živých akcí, může být většina hlavních zásad, osvědčených postupů a nástrojů vyvinutých v rámci tohoto doporučení relevantní i pro boj proti protiprávním činnostem, které se týkají online obsahu chráněného duševním vlastnictvím, například v oblasti dobrovolných opatření přijímaných online zprostředkovateli, posílené spolupráce mezi příslušnými vnitrostátními orgány a sdílení informací a údajů.

(7)

Nařízení (EU) 2022/2065 stanoví harmonizovaná pravidla pro bezpečné, předvídatelné a důvěryhodné online prostředí. V této souvislosti nařízení (EU) 2022/2065 odkazuje na informace týkající se nezákonných činností, jako je prodej padělků, jako například nezákonného obsahu a ukládá zvláštní povinnosti některým konkrétním kategoriím poskytovatelů zprostředkovatelských online služeb. Některé z těchto povinností mají zásadní význam pro zlepšení boje proti padělání a pirátství. Jedná se např. o následující případy: i) určení kontaktních míst a právních zástupců; ii) požadavky na podmínky; iii) informační povinnosti v souvislosti s transparentností; iv) mechanismy oznamování a přijímání opatření; v) mechanismus pro vyřizování stížností a zjednávání nápravy; vi) mechanismus důvěryhodných oznamovatelů; vii) opatření a ochrana proti zneužití; viii) opatření s cílem vyžadovat sledovatelnost obchodníků – tzv. povinnost „poznej svého zákazníka“ a (ix) opatření k posouzení a zmírnění rizik.

(8)

Komise podporuje provádění Memoranda o porozumění týkajícího se prodeje padělaného zboží přes internet (dále jen „memorandum o porozumění týkající se padělání“) a Memoranda o porozumění o online reklamě a právech duševního vlastnictví (dále jen „memorandum o porozumění týkající se reklamy“). Oba nástroje jsou dobrovolné a mohou se jich účastnit držitelé práv, online platformy a podnikatelská sdružení. Účastníci těchto memorand o porozumění se zavazují dodržovat zásady a provádět opatření stanovená v memorandech o porozumění, včetně dvoustranné spolupráce a výměny informací. Memoranda o porozumění se osvědčila jako úspěšné iniciativy vedené odvětvím. Vstup nařízení (EU) 2022/2065 v platnost je však příležitostí zamyslet se nad budoucností memorand o porozumění a zajistit, aby i nadále splňovala svůj účel. Je proto nezbytné zahájit proces modernizace memorand o porozumění a vyzvat všechny signatáře a další zúčastněné strany, aby se do tohoto procesu aktivně zapojili. Důležitý je článek 45 nařízení (EU) 2022/2065, který stanoví možnost vypracování dobrovolných kodexů chování na úrovni EU s cílem přispět k řádnému uplatňování tohoto nařízení. Článek 46 rovněž předpokládá kodexy chování týkající se online reklamy, které mají přispět k další transparentnosti pro subjekty v hodnotovém řetězci online reklamy. Článek 17 směrnice 2004/48/ES rovněž podporuje vypracovávání kodexů chování s cílem napomáhat ochraně práv duševního vlastnictví jako dalšího prostředku doplňujícího právní rámec.

(9)

Držitelé práv mají jedinečnou možnost odhalovat, určovat a oznamovat činnosti porušující práva duševního vlastnictví týkající se padělků nebo nedovolených napodobenin. Signatáři memoranda o porozumění týkajícího se padělání, které je vedeno odvětvím, získali v průběhu let značné kompetence a zkušenosti, neboť pravidelně předkládají oznámení, která by podle zásad memoranda o porozumění měla být zpracována bez zbytečného odkladu. Signatáři memoranda o porozumění se navíc zavázali, že přijmou komerčně přiměřené a dostupné kroky k odpovědnému a přesnému oznamování s nezbytnou mírou preciznosti, aby bylo možné identifikovat padělky a aby se zabránilo neoprávněným, nepodloženým a zneužívajícím oznámením. Nositelé práv, kteří jsou signatáři memoranda o porozumění, by proto mohli zvážit podání žádosti o status důvěryhodného oznamovatele, aby mohli využít zvláštního zacházení stanoveného v článku 22 nařízení (EU) 2022/2065. V tomto ohledu mají koordinátoři digitálních služeb posoudit, zda žadatel splňuje kritéria stanovená v čl. 22 odst. 2, zejména i) zda má zvláštní odborné znalosti a způsobilost pro účely odhalování, určování a oznamování nezákonného obsahu, ii) zda není závislý na žádném poskytovateli online platforem a iii) zda vykonává svou činnost za účelem podávání oznámení důsledně, přesně a objektivně. Komise může po konzultaci se sborem pro digitální služby vydat pokyny k uplatňování mechanismu důvěryhodného oznamovatele podle článku 22 nařízení (EU) 2022/2065.

(10)

Je nezbytné spolupracovat a více sdílet informace, což by mělo být dále podporováno na všech úrovních v souladu s právem Unie, ochranou osobních údajů a svobodou podnikání podle článku 16 Listiny základních práv Evropské unie (dále jen „Listina“). Měly by být určeny osvědčené postupy a jejich použití by mělo být doporučeno všem subjektům, včetně tržišť pro elektronické obchodování, poskytovatelů dopravních a logistických služeb, poskytovatelů platebních služeb, poskytovatelů sociálních médií, poskytovatelů služeb názvů domén atd. Za druhé je třeba podporovat další spolupráci a sdílení informací. To se týká všech příslušných orgánů, včetně orgánů dozoru nad trhem, které v současné době nemusí mít pravomoci v oblasti činností porušujících práva duševního vlastnictví, přičemž je třeba dále podporovat využívání specializovaných nástrojů, jako je Portál pro vymáhání práv duševního vlastnictví („IPEP“), Informační a komunikační systém pro dozor nad trhem („ICSMS“) a systém Safety Gate pro nebezpečné výrobky, které mohou být padělky.

(11)

Při prodeji a distribuci zboží hrají klíčovou roli poskytovatelé dopravních a logistických služeb, kteří mají zásadní význam pro zachování spolehlivých dodavatelských řetězců. Dopravní a logistické služby však mohou být zneužity porušovateli práv.

(12)

Rovněž platební služby, třebaže mohou být pro činnosti držitelů práv zásadní, mohou být využívány i k podpoře činností porušujících práva duševního vlastnictví. V některých případech může využívání různých platebních služeb umožnit rozvoj praktik, které: i) komplikují vysledování toku finančních prostředků a ii) znesnadňují odhalení případného využívání platebních služeb k činnostem porušujícím práva duševního vlastnictví.

(13)

S rostoucí popularitou sociálních médií vznikají nové strategie, které mohou dále umožnit zneužívání sociálních médií k činnostem porušujícím práva duševního vlastnictví. Pro poskytovatele sociálních médií, držitele práv a příslušné orgány z toho vyplývají nové výzvy a zdůrazňuje se potřeba spolupráce. V této souvislosti může podpora osvědčených postupů mezi hlavními poskytovateli zprostředkovatelských služeb přispět k podpoře soudržné politiky proti činnostem porušujícím duševní vlastnictví.

(14)

V prostředí internetu mají zásadní význam doménová jména, která však mohou být využívána k podpoře online činností porušujících práva duševního vlastnictví. Je tomu tak v případech, kdy jsou práva duševního vlastnictví zneužívána v názvu samotné domény (tj. cybersquatting nebo typo-squatting) nebo kdy doménové jméno odkazuje na internetové stránky, které podporují porušování práv duševního vlastnictví. Pro bezpečnost, stabilitu a odolnost systému doménových jmen mají zásadní význam registrační údaje doménových jmen (údaje WHOIS). Z tohoto důvodu směrnice (EU) 2022/2555 ukládá členským státům povinnost vyžadovat, aby registry domén nejvyšší úrovně a subjekty poskytující služby registrace doménových jmen shromažďovaly a uchovávaly přesné a úplné údaje o registraci doménových jmen ve vyhrazené databázi, která umožňuje identifikovat a kontaktovat držitele doménových jmen. Přístup ke konkrétním údajům o registraci doménových jmen musí být umožněn na základě oprávněné a řádně odůvodněné žádosti oprávněných žadatelů o přístup. Odpověď by měla být zaslána bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 72 hodin od obdržení žádosti o přístup. Podle směrnice (EU) 2022/2555 se oprávněnými žadateli o přístup rozumí jakákoli fyzická nebo právnická osoba, která podává žádost podle unijního nebo vnitrostátního práva. Přesnost a úplnost údajů o registraci doménových jmen může hrát ústřední roli také při prosazování práv duševního vlastnictví. Odpovědnost za protiprávní jednání a případnou škodu lze vyvodit pouze tehdy, pokud lze v souladu s právem Unie, a zejména v souladu s ochranou osobních údajů, základním právem na soukromí a právem na podnikání, zveřejnit totožnost údajného porušovatele a jeho kontaktní údaje. Tím není dotčeno právo na obhajobu, a to při zohlednění okolností daného případu a záruk potřebných k pokrytí nákladů a újmy způsobené žalovanému v souladu s čl. 9 odst. 7 směrnice 2004/48/ES.

(15)

Monitorování online trhu z hlediska činností porušujících práva duševního vlastnictví může být pro držitele práv nákladné a náročné na zdroje. Proto by se měly rozšířit dobrovolné osvědčené postupy, jako je současný informační a výstražný systém pro doménu nejvyšší úrovně.eu, který provozuje Evropský registr internetových domén („EURid“) a Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví („EUIPO“). Účelem této spolupráce je usnadnit informovanost v zájmu ochrany práv duševního vlastnictví vlastníků ochranných známek EU a poskytnout spolehlivé informace o názvech domén.eu a jejich dostupnosti.

(16)

V boji proti činnostem porušujícím práva duševního vlastnictví je nezbytná spolupráce mezi veřejnými a soukromými subjekty. Jednou z prvních překážek navázání spolupráce je neexistence určeného kontaktního místa, které by se zabývalo tématy souvisejícími s právy duševního vlastnictví a činnostmi porušujícími tato práva, a to buď v členském státě, nebo na přeshraniční úrovni. Absence takového kontaktního místa brání rychlému a pružnému prosazování práv duševního vlastnictví a ovlivňuje spolupráci mezi zúčastněnými stranami. Jak však bylo zdůrazněno v odpovědích na výzvu k předložení informací, tento problém by bylo možné snadno odstranit určením jediného kontaktního místa pro prosazování práv duševního vlastnictví.

(17)

Koordinace a výměna informací by se mohly podstatně zlepšit, kdyby dotčené hospodářské subjekty a příslušné orgány při boji proti činnostem porušujícím práva duševního vlastnictví ve větší míře využívaly stávající nástroje, jako jsou ICSMS, Safety Gate a IPEP. Platforma IPEP, kterou vyvinul úřad EUIPO, umožňuje bezpečnou komunikaci mezi držiteli práv a příslušnými orgány, např. při elektronické správě žádostí o přijetí opatření celních orgánů týkajících se zboží podezřelého z porušení práv duševního vlastnictví. Některé členské státy vyvinuly za stejným účelem také vlastní portál pro obchodníky. Tyto nástroje usnadňují práci držitelům práv i celním orgánům tím, že držitelům práv poskytují centrální vstupní body v oblasti ochrany duševního vlastnictví ve všech členských státech. Úřad EUIPO spustil rozšíření platformy IPEP a zpřístupnil ji zprostředkovatelům, počínaje elektronickými tržišti. To znamená, že elektronická tržiště mohou nyní snadno ověřovat práva duševního vlastnictví a v případě potřeby zahájit komunikaci s příslušnými držiteli práv. Aby tento nástroj plně využil svého potenciálu, je třeba, aby jej dále využívali držitelé práv a příslušné vnitrostátní orgány.

(18)

Mnohé orgány dozoru nad trhem v případě zjištění důkazů o údajných padělcích nebo nedovolených napodobeninách zboží neučiní žádná opatření, např. formou i) oznámení zjištění v systému ICSMS, ii) spolupráce s držiteli práv nebo příslušnými orgány prostřednictvím platformy IPEP nebo iii) zaslání upozornění na nebezpečné výrobky prostřednictvím systému Safety Gate, což je unijní systém včasného varování pro nebezpečné nepotravinářské výrobky, včetně padělků. Promarní tak svou příležitost dále přispět k boji proti činnostem porušujícím práva duševního vlastnictví. Mnoho orgánů dozoru nad trhem navíc nemá pravomoc vymáhat práva duševního vlastnictví, přestože v boji proti padělkům mohou hrát klíčovou roli (18). Padělky jsou často zadržovány na hranicích, ale lze je odhalit i v dodavatelském řetězci, např. při kontrolách kvality. Členské státy by proto měly podporovat úlohu orgánů dozoru nad trhem v boji proti padělkům. S cílem posílit kapacitu orgánů dozoru nad trhem nebo jiných donucovacích orgánů a na žádost členského státu může být poskytnuta technická podpora podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/240 (19), kterým se zřizuje Nástroj pro technickou podporu.

(19)

Úřad EUIPO spolupracuje s několika zúčastněnými vnitrostátními úřady pro duševní vlastnictví v členských státech na vytvoření sbírky klíčových vnitrostátních rozhodnutí v oblasti prosazování práv duševního vlastnictví. Od roku 2014 se zúčastněné úřady spolu s unijním Odrůdovým úřadem Společenství podílejí na systematickém shromažďování klíčových rozsudků v oblasti vymáhání práv, které jsou zpřístupněny v databázi eSearch Case Law. Tato sbírka obsahuje klíčové rozsudky týkající se všech typů práv duševního vlastnictví ze všech členských států a zahrnuje jak občanské, tak trestní případy. Rozsudky jsou považovány za „klíčové“, neboť představují nový trend nebo vývoj v judikatuře. Trestní případy jsou rovněž sledovány v rámci Evropské sítě státních zástupců pro duševní vlastnictví. Díky podpoře informovanosti, pravidelným příspěvkům úřadů pro duševní vlastnictví a širšímu využívání těchto databází by se mohlo výrazně zlepšit prosazování práv duševního vlastnictví.

(20)

Pro zefektivnění úsilí proti porušování práv duševního vlastnictví je důležitá trvalá spolupráce mezi úřadem EUIPO a donucovacími orgány EU. Ta zahrnuje podporu aktivit v oblasti spolupráce, jako je evropská multidisciplinární platforma pro boj proti hrozbám vyplývajícím z trestné činnosti („EMPACT“), což je platforma spolupráce řízená členskými státy, jejímž cílem je identifikovat a řešit hrozby představované organizovanou a závažnou mezinárodní trestnou činností, jako je trestná činnost v oblasti duševního vlastnictví, a stanovovat v této oblasti priority. Komunita zabývající se prosazováním práv duševního vlastnictví by měla tuto multidisciplinární platformu spolupráce přijmout.

(21)

Postupy pro alternativní řešení sporů představují nákladově efektivní, rychlejší a účinnější alternativu k tradičním soudním řízením, zejména v případě přeshraničních sporů a malých a středních podniků. Přístup k řízením o alternativním řešení sporů by proto měl být rozšířen na všechny typy sporů v oblasti duševního vlastnictví, a to i v souvislosti se spory o doménová jména.

(22)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/29/ES (20) a směrnice 2004/48/ES umožňují držitelům práv požádat o vydání soudního zákazu vůči poskytovateli zprostředkovatelské služby, jehož služeb využívá třetí osoba k porušování jejich práv duševního vlastnictví. Směrnice 2004/48/ES rovněž stanoví předběžná nebo prozatímní řízení o porušení práva v případě bezprostředně hrozícího porušení. Stanoví, že pokud je vydáno soudní rozhodnutí zjišťující porušení práva duševního vlastnictví, mohou soudní orgány vydat vůči porušovateli soudní zákaz, jehož cílem je zamezit dalšímu porušování. Dynamické soudní zákazy byly dosud k dispozici pouze v několika členských státech. Rozsah a požadavky těchto soudních zákazů se v jednotlivých jurisdikcích liší, včetně rozsahu, v jakém může soudní zákaz stanovit konkrétní technická opatření k jeho provedení (21). V roce 2017 bylo ve sdělení Komise ze dne 29. listopadu 2017„Pokyny k některým aspektům směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/48/ES o dodržování práv duševního vlastnictví“ (22) uvedeno, že v některých případech může být účinnost soudních zákazů omezena v důsledku změny předmětu, pro který byly vydány. Může tomu tak být například v případě, kdy vznikají tzv. „zrcadlové“ webové stránky, které mají jiná doménová jména, a soudní zákaz se na ně tedy nevztahuje. Dynamické soudní zákazy proto mohou být za určitých záruk účinným prostředkem, jak zabránit dalšímu porušování práv duševního vlastnictví jak online, tak offline. V souladu s judikaturou Soudního dvora (23) by při vydávání dynamických soudních zákazů měla být zohledněna základní práva, zejména právo na svobodu projevu a informací podle článku 11 a svoboda podnikání podle článku 16 Listiny.

(23)

Činnosti porušující práva duševního vlastnictví často spadají do více jurisdikcí a zahrnují různé typy zprostředkovatelských služeb, a to jak online, tak offline. V této souvislosti je usnadnění přístupu k informacím a jejich sdílení mezi všemi příslušnými zúčastněnými stranami v průběhu celého cyklu vymáhání práv duševního vlastnictví zásadní pro zjišťování, vyšetřování a stíhání činností porušujících práva duševního vlastnictví za předpokladu, že je tento přístup a sdílení prováděno v plném souladu s právem Unie, včetně ochrany osobních údajů a práva na soukromí. Článek 8 směrnice 2004/48/ES již stanoví právo na informace o původu a distribučních sítích zboží či služeb porušujících práva duševního vlastnictví v případech, které se týkají činností porušujících práva duševního vlastnictví v komerčním měřítku. Toto právo se uplatní pouze v rámci řízení týkajícího se porušení práva duševního vlastnictví v komerčním měřítku a na základě odůvodněné a přiměřené žádosti navrhovatele. Význam práva na informace nelze podceňovat. Jak nedávno připomněl Soudní dvůr (24), právo na informace hraje roli při zachování práva na účinný procesní prostředek a v konečném důsledku zaručuje účinný výkon základního práva na vlastnictví podle článku 17 Listiny, které zahrnuje práva duševního vlastnictví.

(24)

Během konzultace se zúčastněnými stranami však zúčastněné strany poukázaly na nejistotu v oblasti práva na informace a požádaly o další pokyny, pokud jde o podmínky, typ informací a vztah k ochraně údajů, za nichž by bylo možné zlepšit právo na informace mezi držiteli práv a zprostředkovateli.

(25)

Soudní dvůr ve věci C-597/19 rozhodl, že právo na informace podle čl. 8 odst. 1 směrnice 2004/48/ES ve prospěch držitele práv představuje samostatné řízení vedle řízení o porušení práva. Může být uplatněno v samostatném řízení, neboť ne vždy je možné vyžádat si všechny relevantní informace v rámci řízení, na jehož konci bylo vysloveno, že bylo porušeno právo duševního vlastnictví. Zejména se může stát, že se držitel práva duševního vlastnictví o rozsahu porušení tohoto práva dozví až po pravomocném ukončení tohoto řízení (25). Výkon práva na informace podle čl. 8 odst. 1 směrnice 2004/48/ES není omezen na řízení o určení porušení práva duševního vlastnictví. Žádost o informace stanovená v článku 8 směrnice má jiný účel než žádost o žalobu na určení porušení práva duševního vlastnictví. Ve věci C-628/21 Soudní dvůr rozhodl, že pokud by se na tuto žádost vztahovaly stejné důkazní požadavky jako na žalobu na určení porušení práva duševního vlastnictví, autonomní řízení zavedené v tomto článku 8, které je zvláštností unijního práva, by ztratilo velkou část svého praktického užitku. Je proto nutné rozlišovat mezi funkcí žádosti o informace podle článku 8 směrnice 2004/48/ES a funkcí žaloby na určení porušení práva duševního vlastnictví.

(26)

Dalším klíčovým prvkem politiky prosazování práv duševního vlastnictví je podle článku 13 směrnice 2004/48/ES vyplacení odpovídající náhrady škody v případě soudního zjištění porušení práva duševního vlastnictví. Během konzultace se zúčastněnými stranami zúčastněné strany uvedly, že náhrada škody často není vhodná k nápravě skutečné újmy, kterou držitel práv utrpěl. Jak uvedl Soudní dvůr ve věci C-99/15, morální újma, jako je poškození dobré pověsti autora díla, představuje, je-li to prokázáno, součást újmy, kterou držitel práv skutečně utrpěl (26). Směrnice 2004/48/ES se použije bez ohledu na prostředky stanovené zejména vnitrostátními právními předpisy, které jsou nebo mohou být pro držitele práv výhodnější. Směrnice 2004/48/ES stanoví minimální standard pro vymáhání práv duševního vlastnictví a nebrání členským státům stanovit opatření, která poskytují vyšší úroveň ochrany, pokud jsou v souladu s právem Unie. Proto by skutečnost, že směrnice 2004/48/ES neukládá členským státům povinnost stanovit náhradu škody jako trest, neměla bránit zavedení takového opatření na vnitrostátní úrovni.

(27)

Nařízení (EU) č. 608/2013 spolu s obecnými pravidly stanovenými podle nařízení (EU) č. 952/2013, které je v současné době revidováno, umožňují celním orgánům zadržet nebo zabavit zboží podezřelé z porušení práv duševního vlastnictví. Směrnice 2004/48/ES umožňuje zabavení zboží jinými příslušnými orgány jako opatření k zajištění důkazů, přičemž soud může na základě rozhodnutí ve věci samé nařídit zničení tohoto zboží. V případě zboží zadrženého celními orgány, pokud držitel zboží zpochybňuje jeho zničení a držitel práv zahájí soudní řízení, musí zboží zůstat po celou dobu řízení uskladněno. Během konzultací se zúčastněnými stranami se držitelé práv podělili o obavy ohledně nákladů spojených se skladováním a zničením zboží zabaveného nebo zadrženého celními a jinými příslušnými orgány. Tyto náklady se neomezují pouze na skladování a zničení, ale zahrnují i další související náklady, jako jsou náklady na manipulaci, kontrolu a přepravu. V některých případech považují držitelé práv tyto náklady za příliš vysoké, a proto se mohou rozhodnout svá práva duševního vlastnictví neuplatňovat (27).

(28)

Důležitým aspektem zničení zboží porušujícího práva duševního vlastnictví jsou environmentální náklady spojené s tímto zničením. Je důležité, aby skladování a zničení zboží porušujícího práva duševního vlastnictví probíhalo způsobem, který neohrožuje lidské zdraví a nepoškozuje životní prostředí. Ekologicky bezpečná likvidace zboží porušujícího práva duševního vlastnictví je i nadále jedním z hlavních bodů programu Světové organizace duševního vlastnictví. Světová celní organizace navíc vypracovala pokyny pro ekologickou likvidaci zadrženého zboží porušujícího práva duševního vlastnictví. V EU podléhají recyklace nebo likvidace zboží porušujícího práva duševního vlastnictví zadrženého celními orgány rozhodnutí celních orgánů a splnění souvisejících celních formalit. Vyžadují rovněž souhlas držitele práv. Je třeba, aby příslušné zúčastněné strany vyvinuly maximální úsilí s cílem zajistit ekologicky bezpečnou a řádnou likvidaci zboží porušujícího práva duševního vlastnictví.

(29)

Činnosti porušující práva duševního vlastnictví jsou lukrativním podnikáním, a to z důvodu vysoké hodnoty, která může být s právy duševního vlastnictví spojena, a z důvodu relativně nízké míry rizika, pokud jde o pravděpodobnost odhalení a vymáhání. To může vést k tomu, že činnosti porušující práva duševního vlastnictví budou provádět zločinecké organizace společně s trestnými činy, jako je praní peněz, daňové úniky, obchodování s lidmi a nucené práce.

(30)

Soudní dvůr ve věci C-655/21 (28) rozhodl, že pokud členské státy plní své závazky vyplývající z Dohody Světové obchodní organizace TRIPS o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví (dále jen „dohoda TRIPS“), včetně povinností vyplývajících z článku 61, je třeba mít za to, že uplatňují právo Unie ve smyslu čl. 51 odst. 1 Listiny. V členských státech existují rozdíly, pokud jde o trestní sankce podle článku 61 dohody TRIPS za úmyslné padělání ochranné známky nebo porušení autorského práva v komerčním měřítku. Horní hranice sazby trestu odnětí svobody se u nejzávažnějších forem těchto trestných činů, tj. těch, které jsou spáchány zločineckými organizacemi podle definice v článku 1 rámcového rozhodnutí Rady 2008/841/SVV (29), v EU liší. Členské státy se vyzývají, aby přezkoumaly, zda jsou dostupné trestní sankce za takové trestné činy v jejich vnitrostátním právu dostatečně vysoké, aby působily jako odstrašující prostředek, korespondující s úrovní trestů za trestné činy odpovídající závažnosti, s cílem zajistit jejich účinné prosazování a dodržovat zásadu proporcionality, a to s přihlédnutím k judikatuře Soudního dvora EU, včetně věci C-655/21. Měly by být rovněž vyzvány, aby posoudily, zda trestní sankce za tyto trestné činy řádně odpovídají způsobené škodě, a zároveň zajistily soulad s platnými pravidly unijního a mezinárodního práva, včetně ochrany základních práv všech dotčených stran.

(31)

Některé členské státy navíc nemají specializované útvary pro prosazování práva nebo státní zastupitelství, které by se zabývaly trestnými činy souvisejícími s právy duševního vlastnictví. Tato skutečnost brání účinné přeshraniční spolupráci při prosazování práva a příslušným orgánům znesnadňuje uchovávání znalostí. Přeshraniční vyšetřování trestných činů páchaných zločineckými organizacemi lze zefektivnit používáním skrytých vyšetřovacích metod (např. s využitím odposlechů telefonních hovorů a zachycování údajů a tajných operací) při současném zajištění souladu s platnými pravidly Unie a mezinárodním právem, včetně ochrany základních práv všech dotčených stran. Stejně tak mají velký význam finanční vyšetřování, včetně vyšetřování praktik v oblasti online reklamy a používání kryptoměn (30), a dostatečná specializace příslušných vyšetřovacích útvarů a státních zástupců. Specializace příslušných vyšetřovacích jednotek v členských státech by rovněž usnadnila vytvoření celoevropských cílových skupin policie, celních orgánů a státních zástupců ve spolupráci s Agenturou Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva (Europol), Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a Eurojustem. Je proto třeba důrazně podporovat využívání specializovaných vyšetřovacích jednotek s odpovídajícími zdroji a zároveň zajistit dodržování platných pravidel práva Unie a mezinárodního práva, včetně ochrany základních práv všech dotčených stran.

(32)

Vznikající a rychle se rozvíjející technologie mohou představovat výzvy a nové příležitosti k prosazování práv duševního vlastnictví. Systémy umělé inteligence, jako jsou automatizované systémy rozpoznávání obsahu a algoritmy strojového učení, mohou být využívány k rozpoznávání padělků nebo nedovolených napodobenin výrobků nebo postupů používaných při propagaci nebo distribuci takových výrobků a mají potenciál stát se klíčovými technologiemi v boji proti činnostem porušujícím práva duševního vlastnictví. Hospodářským subjektům se doporučuje, aby při využívání systémů umělé inteligence postupovaly obezřetně a vyvarovaly se poskytování nezveřejněných důvěrných informací, know-how nebo obchodních tajemství jako vstupních údajů do systému, neboť tím mohou potenciálně přijít o možnost získat později ochranu duševního vlastnictví takových informací. Orientace ve výzvách a příležitostech, které umělá inteligence přináší, může být obtížná, zejména pro malé a střední podniky. Členské státy a zúčastněné strany z odvětví se proto vyzývají, aby se zapojily do vypracování komplexního kontrolního seznamu, který by měl malým a středním podnikům poskytnout cenné poznatky, pokyny a praktické strategie, podpořit inovace, chránit duševní vlastnictví a zajistit odpovědné zavádění technologií umělé inteligence v podnikatelském prostředí EU.

(33)

Trh s technologiemi proti padělání a pirátství je složitý a rychle se vyvíjí. Držitelé práv mohou čelit problémům při orientaci na tomto trhu a při hledání vhodných technických řešení nebo poskytovatelů technologií. Nicméně zdroje, jako je průvodce technologií proti padělání a pirátství, vydaný úřadem EUIPO, mohou držitelům práv, kteří chtějí technologie proti padělání používat, pomoci. Technologie sdíleného registru (mimo jiné včetně technologií založených na blockchainu) jsou vhodné pro zvýšení sledovatelnosti a transparentnosti dodavatelského řetězce v souladu s digitálním pasem výrobku (31), což může pomoci odhalit a zastavit činnosti porušující práva duševního vlastnictví. Tokenizované záznamy o cestě zboží dodavatelským řetězcem zaznamenané v blockchainu jsou neměnné a transparentní a dokumentují každou transakci a pohyb výrobku a mohou být předloženy jako důkazní prostředek v souladu s vnitrostátním procesním právem.

(34)

Evropská infrastruktura blockchainových služeb (dále jen „EBSI“) se skládá z veřejné sítě vzájemně propojených uzlů provozujících infrastrukturu služeb založených na blockchainu. EBSI je navržena iterativním způsobem se zaměřením na malý počet konkrétních případů použití (aplikací), které se budou časem rozšiřovat. Postupně se k EBSI budou moci připojit i soukromé společnosti a organizace a využívat ji jako službu.

(35)

EUIPO European product and Logistic Service Authenticator (dále jen „EBSI-ELSA“) je pilotní program pro systém založený na blockchainu, který by propojil všechny zúčastněné strany a jejich systémy s cílem zajistit pravost výrobků v celém dodavatelském řetězci a případně i mimo něj. Po propojení zboží s infrastrukturou blockathonu se vytvoří digitální replika, v níž jsou uloženy informace prokazující jeho pravost. Zúčastněné strany tak budou mít možnost převést zboží spolu s jeho virtuálním ekvivalentem, který bude opatřen nezměnitelným digitálním podpisem vlastníka značky. Systém rovněž umožňuje sdílet digitální informace se zúčastněnými stranami logistického řetězce, včetně zprostředkovatelů a příslušných orgánů.

(36)

Nedávné sdělení o webu 4.0 a virtuálních světech (32) představuje strategii EU pro web 4.0, což je přelomový technologický přechod ke světu, v němž je vše hladce propojeno. S postupujícím vývojem virtuálních světů se očekává, že se objeví nové výzvy, pokud jde o prosazování práv duševního vlastnictví a identifikaci údajných porušovatelů práv, např. prosazování práv duševního vlastnictví souvisejících s nezastupitelnými tokeny (NFT). Tyto výzvy budou vyžadovat další monitorování a dialog se zúčastněnými stranami.

(37)

NFT je digitální aktivum, které vyjadřuje jedinečnost a pravost konkrétní digitální položky nebo obsahu pomocí technologie blockchain. Každý NFT je opatřen jedinečným kryptografickým identifikátorem, který jej odlišuje od ostatních, díky čemuž je vzácný a ověřitelný. NFT mohou mimo jiné umožnit tvůrcům tokenizovat a prodávat své (digitální nebo fyzické) výtvory a zároveň poskytnout kupujícím důkaz o jedinečnosti předmětu a možnost bezpečně a decentralizovaně s těmito aktivy obchodovat nebo je prezentovat v online platformách. Vlastnictví NFT však neznamená vlastnictví podkladového aktiva, které je v něm obsaženo nebo na které se odkazuje. Ačkoli vlastnictví NFT obecně uděluje vlastníkovi výhradní práva k samotnému NFT (tím, že poskytuje právo převést, prodat nebo vystavit tokenizovanou verzi aktiva), nemusí nutně zakládat žádná práva ve vztahu k původnímu hmotnému nebo digitálnímu aktivu, neboť ta zůstávají odlišnými právními pojmy.

(38)

Dne 1. ledna 2021 Komise a EUIPO spustily fond pro malé a střední podniky (33), který nabízí finanční podporu malým a středním podnikům zasaženým pandemií COVID-19 a ruskou útočnou válkou proti Ukrajině s cílem pomoci těmto podnikům spravovat jejich portfolia duševního vlastnictví. S cílem dále podpořit malé a střední podniky při prosazování jejich práv duševního vlastnictví hradí fond pro malé a střední podniky v roce 2024 také náklady na počáteční poradenství poskytované odborníkem služby IP Scan Enforcement (34) určeným vnitrostátním úřadem pro duševní vlastnictví (voucher na službu IP Scan Enforcement). Toto poradenství nebo pokyny zahrnují doporučená opatření k řešení stávajících porušení práv duševního vlastnictví a k předcházení možným budoucím porušením. Voucher na službu IP Scan Enforcement nezahrnuje formální činnosti v oblasti prosazování práva, jako je vypracovávání dopisů vyzývajících k ukončení a zastavení protiprávního jednání nebo podávání soudních žalob. Díky tomuto dodatečnému nástroji mohou malé a střední podniky využít poradenství nebo vedení v situacích: i) kdy se malý a střední podnik dozví o porušení svého práva duševního vlastnictví třetí stranou; ii) kdy malému a střednímu podniku hrozí, že jej třetí strana obviní z údajného porušení práv duševního vlastnictví třetí strany nebo iii) kdy musí malý a střední podnik přijmout preventivní opatření související s prosazováním práv duševního vlastnictví.

(39)

S rostoucí digitalizací světové ekonomiky se zvyšuje riziko neoprávněného získání, využití a zpřístupnění nezveřejněného know-how a obchodních informací (obchodního tajemství) prostřednictvím kybernetických útoků. Takové kybernetické útoky zahrnují provádění hospodářské činnosti zaměřené na získání obchodního tajemství, které by později mohlo být způsobilé pro ochranu duševního vlastnictví. Malé a střední podniky jsou vystaveny kybernetickým útokům více než větší společnosti, a to z důvodu nedostatečného povědomí o kybernetické bezpečnosti a nedostatečné robustnosti jejich kybernetických bezpečnostních opatření. Kybernetické útoky také způsobují malým a středním podnikům vážné hospodářské škody a oslabují jejich celkovou konkurenceschopnost. Jak bylo oznámeno v akčním plánu pro duševní vlastnictví z roku 2020, Komise připravuje soubor nástrojů pro zvyšování povědomí, který má malým a středním podnikům pomoci předcházet kybernetickým útokům na obchodní tajemství nebo na ně reagovat.

(40)

Většina evropských občanů tvrdí, že dobře rozumí pojmu práva duševního vlastnictví, a ještě výraznější většina (93 %) považuje ochranu práv duševního vlastnictví za důležitou. Mezi evropskou veřejností je rovněž rozšířeno povědomí o negativních dopadech padělání, přičemž velká většina Evropanů (přibližně 80 %) se domnívá, že činnosti porušující práva duševního vlastnictví: i) podporují neetické chování a zločinecké organizace; ii) mají dopad na podniky a ohrožují pracovní místa a iii) ohrožují zdraví, bezpečnost a životní prostředí. Přesto více než čtvrtina mladých Evropanů (ve věku 15 až 24 let) na internetu úmyslně zakoupila alespoň jeden padělaný výrobek (35), což svědčí o potřebě cílených opatření k omezení tohoto trendu a k dalšímu zlepšení shromažďování důkazů a informovanosti o zdravotních a bezpečnostních rizicích při nákupu padělaných výrobků. V této souvislosti zřídil úřad EUIPO síť odborníků z ministerstev školství členských států a zástupců vnitrostátních úřadů pro duševní vlastnictví s cílem spojit příslušné rozhodovací orgány a formulovat společný přístup k duševnímu vlastnictví ve vzdělávání. Jedním z nejviditelnějších výsledků této sítě je projekt „Ideas Powered @ School“, který vytváří a shromažďuje vzdělávací a školicí materiály o duševním vlastnictví.

(41)

Aby příslušné orgány, jako jsou celní orgány, policie a státní zastupitelství, mohly účinně a efektivně vykonávat svou činnost, musí mít potřebné hluboké znalosti v oblasti ochrany a prosazování práv duševního vlastnictví a musí být vždy informovány o nejnovějších trendech a technologickém vývoji v této oblasti. V této souvislosti již úřad EUIPO a Agentura EU pro vzdělávání a výcvik v oblasti prosazování práva (CEPOL) zřídily virtuální školicí středisko pro práva duševního vlastnictví určené celním orgánům, policejním orgánům, státním zastupitelstvím a orgánům dozoru nad trhem. Úřad EUIPO a agentura CEPOL rovněž vytvořily školicí zdroje a materiály uzpůsobené potřebám těchto skupin. Podle nařízení (EU) 2021/240 může být navíc na žádost členského státu poskytována technická podpora příslušným vnitrostátním orgánům.

(42)

V posledních letech v EU narůstá obchod s padělanými farmaceutickými výrobky (36), přičemž v roce 2020 byly léky sedmou nejčastěji zadržovanou kategorií výrobků na vnějších hranicích EU. Padělané farmaceutické výrobky jsou také hojně inzerovány a nabízeny k prodeji na internetu. Často obsahují toxické složky, složky špatné kvality nebo složky s nesprávným dávkováním, a proto jsou podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/83/ES považovány za padělané léčivé přípravky (37). Spotřebitelům je třeba pomáhat při rozpoznávání internetových stránek, které prodávají padělané farmaceutické výrobky online. Přestože jsou od roku 2011 ve směrnici 2001/83/ES stanovena pravidla týkající se společného loga, které spotřebitelům umožňuje identifikovat legální online lékárny, informovanost spotřebitelů v této oblasti je stále velmi nízká.

(43)

Cílem zprávy Komise o ochraně a prosazování práv duševního vlastnictví ve třetích zemích (38) je informovat držitele práv, zejména malé a střední podniky, o možných rizicích pro jejich práva duševního vlastnictví při podnikání v některých zemích mimo EU. Snaží se jim tak umožnit navrhovat obchodní strategie a operace tak, aby chránily hodnotu jejich nehmotných aktiv, jako je duševní vlastnictví. Komise zřídila asistenční střediska pro malé a střední podniky v oblasti práv duševního vlastnictví v Číně, Latinské Americe, jihovýchodní Asii, Indii a Africe s cílem podpořit společnosti z EU, které se v těchto regionech snaží chránit a prosazovat svá práva duševního vlastnictví. Tyto služby pomáhají hospodářským subjektům z EU seznámit se s právním prostředím před zahájením podnikatelské činnosti v těchto regionech.

(44)

Pravidelně zveřejňovaný kontrolní seznam Komise v oblasti padělání a pirátství obsahuje příklady zaznamenaných trhů nebo poskytovatelů služeb, jejichž provozovatelé nebo vlastníci se nacházejí mimo EU a kteří se údajně zapojují do padělání a pirátství, usnadňují je či z nich těží. Cílem tohoto seznamu je vyzvat provozovatele a vlastníky, jakož i příslušné vnitrostátní orgány a vlády, aby přijali nezbytné kroky a opatření ke snížení dostupnosti zboží nebo služeb porušujících práva duševního vlastnictví na těchto trzích. Účelem seznamu je rovněž zvýšit povědomí spotřebitelů o environmentálních, bezpečnostních a dalších rizicích spojených s nákupem na potenciálně problematických tržištích. Seznam je připravován ve spolupráci s Europolem a úřadem EUIPO, jejichž odborné znalosti, zejména v oblasti sociálních médií a online platforem, přispívají k vytvoření hlubší analýzy trendů a výzev týkajících se pirátství a padělání v oblasti online služeb třetích zemí a přijatých opatření.

(45)

Narůstající počet zón volného obchodu mimo EU může usnadnit prodej údajných padělků a nedovolených napodobenin, neboť tyto zóny: i) poskytují osvobození od cla a daní; ii) mají jednodušší správní postupy a iii) umožňují bezcelní dovoz surovin, strojů, dílů a zařízení. Některé hospodářské subjekty mohou k provádění činností porušujících práva duševního vlastnictví využívat toho, že dohled, kontroly a transparentnost v zónách volného obchodu jsou zdánlivě nedostatečné. V zájmu zlepšení situace přijala Rada Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) v roce 2019 doporučení o boji proti nezákonnému obchodu: posílení transparentnosti v zónách volného obchodu. Toto doporučení obsahuje přílohu o kodexu chování pro čisté zóny volného obchodu, která uvádí doporučení pro provozovatele zón volného obchodu ohledně toho, jak ve svých zónách volného obchodu snížit dostupnost nezákonného zboží. Doporučení OECD bylo následně schváleno rozhodnutím Rady (39). Je v zájmu držitelů práv i spotřebitelů v EU, aby provozovatelé zón volného obchodu v EU: i) dodržovali kodex chování pro čisté zóny volného obchodu; ii) zlepšili transparentnost svých zón volného obchodu, a tím iii) pomohli snížit dostupnost zboží, u kterého existuje podezření, že porušuje práva duševního vlastnictví, ve svých zónách volného obchodu.

(46)

Je nezbytné, aby členské státy a zúčastněné strany sdílely příslušné informace o opatřeních přijatých v návaznosti na toto doporučení a o jejich provádění. Úřad EUIPO, který plní ústřední úlohu v úsilí EU o potírání padělání a o lepší prosazování práv duševního vlastnictví, by měl podporovat šíření, provádění a monitorování tohoto doporučení. Vzhledem ke svým rozsáhlým odborným znalostem a síti zástupců veřejného a soukromého sektoru by měl být úřad EUIPO vybízen k tomu, aby pomáhal shromažďovat informace, monitoroval osvědčené postupy a spolupracoval se svou sítí s cílem zvýšit přeshraniční spolupráci při prosazování práv mezi všemi příslušnými zúčastněnými stranami. Vzhledem k tomu, že alternativní řešení sporů nabízí jednoduchá, rychlá a levná mimosoudní řešení sporů v oblasti duševního vlastnictví, je třeba rozšířit a podporovat jeho využívání. Takové úkoly by mohlo účinně plnit mediační centrum EUIPO.

(47)

S cílem zajistit dodržování základního práva na ochranu fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů, jakož i volný pohyb osobních údajů, by zpracování osobních údajů v rámci všech opatření přijatých k provedení tohoto doporučení mělo být plně v souladu s pravidly o ochraně údajů. Zejména by mělo být plně v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 (40) a směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/680 (41) a mělo by být monitorováno příslušnými dozorovými úřady.

(48)

Toto doporučení podporuje základní práva a ctí zásady uznávané Listinou. Cílem tohoto doporučení je zejména zajistit plné dodržování článků 8, 11, 16, 17, 47 a 49 Listiny.

(49)

Z důvodu doplňkovosti mezi tímto doporučením, nařízením (EU) 2022/2065 a doporučením (EU) 2023/1018 by měly být účinky tohoto doporučení posouzeny s náležitým ohledem na zjištění úřadu EUIPO, a to nejpozději do tří let od přijetí tohoto doporučení.