(1)

Dne 16. února 2023 zahájila Evropská komise (dále jen „Komise“) antidumpingové šetření týkající se dovozu elektrolytických oxidů manganičitých pocházejících z Čínské lidové republiky (dále jen „Čína“, „ČLR“ nebo „dotčená země“) na základě článku 5 základního nařízení. Oznámení o zahájení řízení zveřejnila v Úředním věstníku Evropské unie (2) (dále jen „oznámení o zahájení řízení“).

(2)

Komise zahájila šetření na základě podnětu podaného dne 3. ledna 2023 společností Autlan EMD SL (dále jen „žadatel“ nebo „společnost Autlan“). Podnět podpořila společnost Tosoh Hellas Single Member S.A. Podnět podalo výrobní odvětví Unie, které se zabývá výrobou elektrolytických oxidů manganičitých, ve smyslu čl. 5 odst. 4 základního nařízení. Obsahoval důkazy o dumpingu a z něj vyplývající podstatné újmě, které byly dostatečným důvodem pro zahájení šetření.

(3)

Podle čl. 14 odst. 5a základního nařízení by Komise měla během období předběžného poskytování informací zavést celní evidenci dovozu, který je předmětem antidumpingového šetření, pokud nemá dostatečné důkazy ve smyslu článku 5 o tom, že nejsou splněny požadavky buď podle písm. c), nebo podle písm. d) čl. 10 odst. 4 tohoto nařízení. Jak je uvedeno v čl. 10 odst. 4 písm. d) základního nařízení, jedním z těchto požadavků je, že kromě dovozu, který způsobil újmu během období šetření, došlo k dalšímu podstatnému zvýšení dovozu. Jak je patrné z níže uvedené tabulky 1, dovoz elektrolytických oxidů manganičitých pocházejících z ČLR vykázal během šesti měsíců po zahájení řízení pokles průměrného měsíčního objemu dovozu o 66 % v porovnání s průměrným měsíčním dovozem během období šetření. Aby Komise zohlednila případnou sezónnost dovozu, porovnala průměrný měsíční objem dovozu během šesti měsíců po zahájení řízení se stejnými šesti měsíci v období šetření. Z této analýzy vyplynul pokles průměrného měsíčního objemu dovozu o 68 %.

Tabulka č. 1

Dovoz z Číny v období šetření a po zahájení řízení (v kilogramech)

(4)

Vzhledem k tomu, že důkazy ve spisu prokazují, že nebyl splněn požadavek podle čl. 10 odst. 4 písm. d), Komise nezavedla celní evidenci dovozu dotčeného výrobku podle čl. 14 odst. 5a základního nařízení.

(5)

Dne 7. září 2023 podal žadatel v souladu s čl. 7 odst. 2a základního nařízení žádost o zahrnutí přezkumu údajných zkreslení na trhu surovin v dotčené zemi, pokud jde o výrobek, který je předmětem šetření, s cílem posoudit, zda by případně postačovalo k odstranění újmy clo nižší než dumpingové rozpětí. Žadatel poskytl dostatečné důkazy, že při vývozu manganové rudy v dotčené zemi nedochází k vrácení daně z přidané hodnoty (dále jen „DPH“). Snížení nebo zrušení vrácení DPH je uvedeno v čl. 7 odst. 2a druhém pododstavci základního nařízení jako jedno z relevantních zkreslení na trhu surovin. Z důkazů v dokumentaci rovněž vyplývá, že manganová ruda značně převyšuje prahovou hodnotu 17 % výrobních nákladů výrobku, který je předmětem šetření, v dotčené zemi, jak požaduje čl. 7 odst. 2a pátý pododstavec základního nařízení. Ze srovnání ceny manganové rudy v ČLR s nezkreslenou cenou manganové rudy prodávané na reprezentativních mezinárodních trzích, které zveřejnila společnost Fast Markets (3), vyplývá, že čínské ceny jsou nižší než ceny na reprezentativních mezinárodních trzích (4) ve smyslu čl. 7 odst. 2a druhého pododstavce základního nařízení. S cílem přezkoumat zkreslení na trhu surovin a posoudit, zda by clo nižší než dumpingové rozpětí bylo dostatečné k odstranění újmy v konečné fázi, pozměnila Komise oznámení o zahájení řízení ze dne 16. února 2023 na základě čl. 7 odst. 2a a čl. 7 odst. 2b základního nařízení. Pozměněné oznámení o zahájení řízení bylo zveřejněno dne 13. září 2023 (5) (dále jen „pozměněné oznámení o zahájení řízení“). V návaznosti na tuto změnu Komise vyzvala zúčastněné strany, aby poskytly informace o volných kapacitách v dotčené zemi, hospodářské soutěži v oblasti surovin a dopadu na dodavatelské řetězce pro společnosti v Unii ve volném formátu nebo vyplněním příslušných částí dotazníků týkajícího se zkreslení na trhu surovin. Komise rovněž čínské vládě zaslala dotazník týkající se zkreslení na trhu surovin ve smyslu čl. 7 odst. 2a a 2b základního nařízení. Proto bude určení zkreslení na trhu surovin provedeno v konečné fázi. Prozatímními zjištěními obsaženými v tomto nařízení tak nejsou dotčeny závěry šetření týkajícího se zkreslení na trhu surovin, které budou zohledněny v konečné fázi řízení.

(6)

V oznámení o zahájení šetření vyzvala Komise zúčastněné strany, aby se jí přihlásily, a mohly se tak zúčastnit šetření. Komise o zahájení šetření navíc výslovně informovala žadatele, další známé výrobce v Unii, známé vyvážející výrobce a orgány Čínské lidové republiky, známé dovozce, obchodníky a uživatele, jakož i sdružení, o nichž je známo, že se jich šetření týká, a vyzvala je k účasti.

(7)

Zúčastněné strany měly příležitost vyjádřit se k zahájení šetření a požádat o slyšení u Komise nebo u úředníka pro slyšení v obchodních řízeních. Proběhla slyšení se dvěma uživateli a jedním výrobcem v Unii.

(8)

V oznámení o zahájení řízení Komise uvedla, že v souladu s článkem 17 základního nařízení by mohlo být nutné vybrat vzorek zúčastněných stran.

(9)

Vzhledem k omezenému počtu výrobců elektrolytických oxidů manganičitých v Unii Komise v oznámení o zahájení řízení oznámila, že dotazníky zpřístupní pouze dvěma známým výrobcům v Unii. Tito dva výrobci v Unii poskytli odpověď na dotazník a po zveřejnění oznámení o zahájení řízení se nepřihlásil žádný další výrobce v Unii. Komise tedy nemusela přistoupit k výběru vzorku.

(10)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala dovozce, kteří nejsou ve spojení, aby poskytli informace stanovené v oznámení o zahájení řízení.

(11)

Žádní dovozci, kteří nejsou ve spojení, požadované informace neposkytli.

(12)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala všechny známé vyvážející výrobce v Číně, aby poskytli informace uvedené v oznámení o zahájení přezkumu. Komise kromě toho požádala zastoupení Čínské lidové republiky při Evropské unii, aby označilo a/nebo kontaktovalo případné další vyvážející výrobce, kteří by mohli mít zájem o účast na šetření.

(13)

Požadované informace poskytlo a se zařazením do vzorku souhlasilo sedm vyvážejících výrobců v dotčené zemi, kteří během období šetření vyváželi elektrolytické oxidy manganičité do Unie. V souladu s čl. 17 odst. 1 základního nařízení Komise vybrala vzorek dvou vyvážejících výrobců na základě největšího reprezentativního objemu vývozu do Unie, který mohl být ve stanovené lhůtě přiměřeně prošetřen. V souladu s čl. 17 odst. 2 základního nařízení byl výběr vzorku projednán se všemi známými dotčenými vyvážejícími výrobci a orgány v dotčené zemi.

(14)

Na základě připomínek žadatele, který tvrdil, že vzorek není dostatečně reprezentativní pro Německo, Belgii a Polsko, kde se výrobek, který je předmětem šetření, převážně prodával, Komise změnila navrhovaný vzorek tak, že do něj zahrnula třetího vyvážejícího výrobce. K pozměněnému vzorku nebyly obdrženy žádné další připomínky.

(15)

Vzorek vyvážejících výrobců nebo skupin vyvážejících výrobců zahrnoval tyto podniky:

(16)

O individuální zjišťování podle čl. 17 odst. 3 základního nařízení požádal jeden vyvážející výrobce v Číně. V této fázi šetření Komise ohledně těchto žádostí o individuální zjišťování nepřijala žádné rozhodnutí. Komise se rozhodne, zda žádostem o individuální zjišťování vyhoví, až v konečné fázi šetření.

(17)

Komise zaslala vládě Čínské lidové republiky (dále jen „čínská vláda“) dotazník týkající se existence podstatných zkreslení v ČLR ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení.

(18)

Toto šetření se zabývalo také zkresleními na trhu surovin, jak bylo oznámeno v pozměněném oznámení o zahájení šetření, aby se určilo, zda se v souvislosti s Čínou použije ustanovení čl. 7 odst. 2a a čl. 7 odst. 2b základního nařízení. Proto Komise vyzvala zúčastněné strany, aby poskytly informace o volných kapacitách v dotčené zemi, hospodářské soutěži v oblasti surovin a dopadu na dodavatelské řetězce pro společnosti v Unii ve volném formátu nebo vyplněním příslušných částí dotazníků ohledně zkreslení na trhu surovin. Komise rovněž čínské vládě zaslala dotazník týkající se zkreslení na trhu surovin ve smyslu čl. 7 odst. 2a a 2b základního nařízení.

(19)

Komise zaslala dotazníky výrobcům v Unii, vyvážejícím výrobcům v Číně zařazeným do vzorku, obchodníkům a uživatelům. Stejné dotazníky byly v den zahájení šetření zpřístupněny rovněž na internetu (6).

(20)

Komise obdržela odpovědi od vyvážejících výrobců zařazených do vzorku a od jednoho obchodníka v Číně, který není ve spojení, a pouze částečnou odpověď od dvou dalších obchodníků v Číně, kteří nejsou ve spojení. Své odpovědi zaslali také oba výrobci v Unii a dva uživatelé.

(21)

Komise si vyžádala a ověřila všechny údaje, které považovala za nezbytné k předběžnému stanovení dumpingu, výsledné újmy a zájmu Unie. Inspekce na místě podle článku 16 základního nařízení se uskutečnily v prostorách těchto společností:

(22)

Šetření dumpingu a újmy se týkalo období od 1. ledna 2022 do 31. prosince 2022 (dále jen „období šetření“). Zkoumání trendů významných pro posouzení újmy zahrnovalo období od 1. ledna 2019 do konce období šetření (dále jen „posuzované období“).

(23)

Výrobkem, který je předmětem tohoto šetření, jsou elektrolytické oxidy manganičité vyráběné elektrolytickým procesem, které nebyly po elektrolýze tepelně zpracovány (dále jen „výrobek, který je předmětem šetření“, „elektrolytické oxidy manganičité“).

(24)

Výrobek, který je předmětem šetření, zahrnuje dva hlavní typy: elektrolytický oxid manganičitý stupně uhlík-zinek a elektrolytický oxid manganičitý alkalického stupně. Oba typy se vyrábějí elektrolýzou s pozměněním jistých parametrů procesu, abychom získali buď elektrolytický oxid manganičitý stupně uhlík-zinek, nebo elektrolytický oxid manganičitý alkalického stupně. Obvykle mají oba vysokou čistotu manganu a obecně se používají jako meziprodukt při výrobě baterií se suchými články pro spotřebitele. Výrobek, který je předmětem šetření, může být v omezeném množství používán i v jiných průmyslových odvětvích, např. v chemickém, farmaceutickém a keramickém průmyslu (7).

(25)

Šetření ukázalo, že i přes určité odlišnosti, pokud jde o některé specifické fyzikální a chemické vlastnosti, jako např. hustota, průměrná velikost částic, Brunauer-Emmet-Teller (dále jen „BET“) plocha povrchu a alkalický potenciál, sdílí oba typy výrobku, který je předmětem šetření, stejné základní fyzikální, chemické a technické vlastnosti a používají se ke stejnému účelu. Proto jsou pro účely tohoto řízení považovány za jeden výrobek.

(26)

Dotčeným výrobkem je výrobek, který je předmětem šetření a pochází z Číny, v současnosti kódu KN ex 2820 10 00 (kód TARIC 2820100010) (dále jen „dotčený výrobek“).

(27)

Šetření prokázalo, že následující výrobky mají stejné základní fyzikální, chemické a technické vlastnosti, jakož i stejná základní použití:

(28)

Komise v této fázi rozhodla, že uvedené výrobky jsou proto obdobnými výrobky ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

(29)

Vývozce, společnost Guizhou Manganese Mineral Group (dále jen „GMMG“), tvrdil, že typy výrobků z elektrolytických oxidů manganičitých, na které se vztahuje toto šetření, mají velmi širokou škálu použití v několika výrobních odvětvích, neslouží tedy pouze k výrobě baterií se suchými články. Uložení antidumpingových opatření na elektrolytické oxidy manganičité, které nebyly tepelně zpracovány, bude mít pravděpodobně rozsáhlý dopad na několik výrobních odvětví, neboť by zablokovalo různorodou a vysoce kvalitní poptávku po elektrolytických oxidech manganičitých ze strany výrobních odvětví v Unii vyrábějících baterie na jedno použití a baterie využívající nové zdroje energie, jakož i dalších výrobních odvětví, jako je chemický, farmaceutický a keramický průmysl. Společnost GMMG tvrdila, že výrobci v Unii pravděpodobně nebudou schopni splnit požadavky jiných výrobních odvětví (např. chemického, farmaceutického a keramického), pokud jde o množství a kvalitu.

(30)

Tyto další typy uživatelů elektrolytických oxidů manganičitých (8) se v rámci tohoto šetření nepřihlásily a tyto obavy nevyjádřily. Kromě toho bylo šetřením zjištěno, že výrobci v Unii dodávají výrobky i těmto dalším typům uživatelů. Argument společnosti GMMG byl proto zamítnut.

(31)

Společnost GMMG rovněž tvrdila, že výrobci v Unii nejsou schopni dodávat elektrolytické oxidy manganičité pro mnoho specifických technologií baterií (např. baterie pro elektrická vozidla), u kterých se elektrolytické oxidy manganičité používají (9). Tyto technologie se však v současné době nevyužívají ve velkém měřítku a nejsou používány ve výrobním odvětví baterií pro elektrická vozidla v Unii. Nic tedy nenasvědčuje tomu, že by výrobci v Unii těmto průmyslovým odvětvím nezajišťovali dodávky s využitím těchto technologií, pokud by po nich byla poptávka. Tento argument uvedené strany byl proto zamítnut.

(32)

Společnost GMMG dále tvrdila, že speciální elektrolytický oxid manganičitý, který požadují výrobci knoflíkových baterií, musí být zpracováván zvláštními postupy zahrnujícími fyzikální a chemické zpracování, přičemž výrobce v Unii působící ve Španělsku údajně nemůže tento výrobek na základě současné výrobní technologie vyrábět.

(33)

Šetřením bylo zjištěno, že společnost Autlan (unijní výrobce působící ve Španělsku) dosud neobdržela žádnou žádost o dodávky elektrolytických oxidů manganičitých pro výrobu knoflíkových baterií. Bez konkrétních technických specifikací proto nelze určit, zda může dodat elektrolytické oxidy manganičité pro tento konečný výrobek. Na druhou stranu výrobcům knoflíkových baterií zajišťoval v posuzovaném období dodávky výrobce v Unii působící v Řecku. Tento argument uvedené strany byl proto zamítnut.

(34)

Pět měsíců po zahájení šetření požádala společnost Autlan o případné uplatnění antidumpingových opatření uložených na elektrolytické oxidy manganičité pocházející z Číny na elektrolytické oxidy manganičité čínského původu obsažené v alkalických a nealkalických bateriích se suchými články s oxidem manganičitým, které se do Unie dováží z Číny. Tyto baterie se suchými články spadají pod kódy KN 8506 10 11, 8506 10 18, 8506 10 91 a 8506 10 98. Společnost Autlan poskytla odhad vývoje dovozu elektrolytických oxidů manganičitých obsažených v alkalických bateriích se suchými články s oxidem manganičitým (10), který dokládá, že dovoz těchto baterií, stejně jako obsah elektrolytických oxidů manganičitých v nich, od roku 2019 prudce vzrostl. Strana tvrdila, že elektrolytické oxidy manganičité obsažené v alkalických a nealkalických bateriích se suchými články s oxidem manganičitým jsou součástí výrobku, který je předmětem šetření, uvedeného v 2. bodě odůvodnění podnětu.

(35)

Komise žádost zamítla. V podnětu byl výrobek, který byl údajně předmětem dumpingu, definován jako elektrolytické oxidy manganičité (tj. oxidy manganičité vyrobené elektrolytickým procesem), které nebyly po elektrolytickém procesu tepelně zpracovány a pocházejí z Čínské lidové republiky, obvykle deklarované pro dovoz do Evropské unie pod kódem kombinované nomenklatury (KN) ex 2820 10 00 . Alkalické a nealkalické baterie se suchými články s oxidem manganičitým jsou navazujícími výrobky výrobku, který je předmětem šetření. Ačkoli byl dovoz baterií se suchými články v podnětu zmíněn, definice výrobku je neuvádí a nepožaduje ani zahrnutí elektrolytických oxidů manganičitých obsažených v bateriích. Veškeré důkazy v podnětu se totiž týkají pouze elektrolytických oxidů manganičitých a v žádném případě elektrolytických oxidů manganičitých obsažených v bateriích (11). Dále podnět jasně označuje výrobce baterií se suchými články jako uživatelský průmysl. V podnětu tedy nebyl předložen žádný důkaz o tom, že by elektrolytické oxidy manganičité obsažené v alkalických a nealkalických bateriích se suchými články s oxidem manganičitým, spadající pod kódy KN 8506 10 11, 8506 10 18, 8506 10 91 a 8506 10 98, byly prodávány za dumpingové ceny nebo způsobily újmu unijnímu průmyslu.

(36)

V oznámení o zahájení řízení bylo tedy stanoveno, že „[v]ýrobkem, který je předmětem tohoto šetření, jsou elektrolytické oxidy manganičité (konkrétně oxidy manganičité vyráběné elektrolytickým procesem), které nebyly po elektrolýze tepelně zpracovány“ , a že „[v]ýrobkem označeným za dumpingový je výrobek, který je předmětem šetření, pocházející z Čínské lidové republiky, v současnosti kódu KN ex 2820 10 00 (kód TARIC 2820100010). Kódy KN a kódy TARIC se uvádějí pouze pro informaci, aniž je dotčena následná změna sazebního zařazení. Rozsah tohoto šetření vychází z definice výrobku, který je předmětem šetření […]“. Z toho vyplývá, že postup pro stanovení dumpingu a újmy, jakož i posouzení zájmu Unie nezahrnoval shromažďování a analýzu informací o elektrolytických oxidech manganičitých obsažených v alkalických a nealkalických bateriích se suchými články s oxidem manganičitým.

(37)

Vzhledem k tomu, že v souvislosti s Čínou byly při zahájení šetření k dispozici dostatečné důkazy poukazující na existenci podstatných zkreslení ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení, považovala Komise za vhodné zahájit šetření vůči vyvážejícím výrobcům z uvedené země ve smyslu čl. 2 odst. 6a základního nařízení.

(38)

Za účelem shromáždění údajů nezbytných pro případné použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení proto Komise v oznámení o zahájení řízení vyzvala všechny vyvážející výrobce v Číně, aby poskytli informace o vstupech používaných při výrobě elektrolytických oxidů manganičitých. Příslušné informace předložilo sedm vyvážejících výrobců.

(39)

Aby Komise získala informace, jež považovala za nezbytné pro své šetření v souvislosti s údajnými podstatnými zkresleními, zaslala dotazník čínské vládě. Kromě toho Komise v bodě 5.3.2 oznámení o zahájení přezkumu vyzvala všechny zúčastněné strany, aby sdělily svá stanoviska, předložily informace a do 37 dnů ode dne zveřejnění oznámení o zahájení přezkumu v Úředním věstníku Evropské unie poskytly podpůrné důkazy týkající se uplatnění čl. 2 odst. 6a základního nařízení. Od čínské vlády nebyla obdržena žádná odpověď na dotazník a ve stanovené lhůtě nebylo obdrženo žádné podání týkající se použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení. Čínská vláda neodpověděla. Komise následně čínskou vládu informovala, že pro účely určení existence podstatných zkreslení v ČLR použije dostupné údaje ve smyslu článku 18 základního nařízení. Komise vyzvala čínskou vládu, aby předložila své připomínky k použití článku 18. Nebyly obdrženy žádné připomínky.

(40)

V bodě 5.3.2 oznámení o zahájení řízení Komise rovněž uvedla, že s ohledem na dostupné důkazy je pro účely zjištění běžné hodnoty na základě nezkreslených cen nebo referenčních hodnot možnou vhodnou reprezentativní zemí podle čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení Kolumbie. Komise dále uvedla, že přezkoumá další případně vhodné reprezentativní země v souladu s kritérii stanovenými v čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážce základního nařízení.

(41)

Dne 12. června 2023 informovala Komise poznámkou (dále jen „první poznámka“) zúčastněné strany o relevantních zdrojích, které zamýšlela použít ke zjištění běžné hodnoty. V této poznámce Komise uvedla seznam všech výrobních činitelů používaných při výrobě elektrolytických oxidů manganičitých, jako jsou suroviny, pracovní síla, energie a voda. Kromě toho Komise na základě kritérií, kterými se řídí výběr nezkreslených cen nebo referenčních hodnot, určila jako možnou vhodnou reprezentativní zemi Kolumbii, která je jedinou zemí vyrábějící elektrolytické oxidy manganičité a má podobnou úroveň hospodářského rozvoje jako Čína. Komise rovněž zjistila veřejně dostupné finanční údaje jediného výrobce elektrolytických oxidů manganičitých v této zemi, společnosti Quimica International Quintal S.A (dále jen „Quintal“), a další společnosti, která používá podobný výrobní postup (společnosti, které ve svém výrobním postupu používají elektrolytické procesy), společnosti Quimpac de Colombia S.A (dále jen „Quimpac“). Komise obdržela připomínky k první poznámce od všech vyvážejících výrobců zařazených do vzorku, společností Autlan, VARTA, Čínské obchodní komory pro dovoz a vývoz kovů, minerálů a chemikálií (dále jen „Čínská obchodní komora“) a Sdružení manganového průmyslu Guanxi (dále jen „sdružení GMIA“).

(42)

Dne 4. července a po analýze všech připomínek a informací obdržených k první poznámce vydala Komise druhou poznámku (dále jen „druhá poznámka“) o relevantních zdrojích, které hodlá použít k určení běžné hodnoty. Ve druhé poznámce Komise aktualizovala seznam výrobních činitelů a relevantních zdrojů a informovala zúčastněné strany o svém záměru použít jako reprezentativní zemi Kolumbii.

(43)

Vzhledem k tomu, že společnost Quintal vykázala v roce 2022 nízkou úroveň zisku a vysoké prodejní, správní a režijní náklady, nepovažovala Komise její finanční údaje za přiměřené ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. a). Komise proto zúčastněným stranám sdělila, že stanoví prodejní, správní a režijní náklady a zisk na základě finančních údajů z roku 2022 společnosti Quimpac. Komise vyzvala zúčastněné strany, aby se k tomu vyjádřily. Všechny obdržené připomínky jsou podrobně popsány v oddíle 3.2.

(44)

V čl. 2 odst. 1 základního nařízení je uvedeno, že „[b]ěžná hodnota se obvykle zakládá na cenách, které jsou zaplaceny nebo mají být zaplaceny nezávislým odběratelem v zemi vývozu v běžném obchodním styku“.

(45)

Avšak čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení stanoví, že „[p]okud se […] zjistí, že není vhodné použít domácí ceny a náklady v zemi vývozu, jelikož v této zemi dochází k podstatným zkreslením ve smyslu písmene b), běžná hodnota se zjistí početně výhradně na základě výrobních nákladů a nákladů na prodej odrážejících nezkreslené ceny nebo referenční hodnoty“ a „zahrnuje nezkreslenou a přiměřenou částku pro správní, prodejní a režijní náklady a pro zisk“.

(46)

Jak je dále vysvětleno níže, Komise v tomto šetření došla k závěru, že na základě dostupných důkazů a vzhledem k nedostatečné spolupráci ze strany čínské vlády bylo náležité uplatnit čl. 2 odst. 6a základního nařízení.

(47)

Ustanovení čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení stanoví, že „podstatná zkreslení jsou taková zkreslení, k nimž dochází v případě, kdy vykazované ceny nebo náklady, včetně nákladů na suroviny a energii, nejsou výsledkem volného působení tržních sil, neboť jsou ovlivňovány významnými zásahy státu. Při posuzování existence podstatných zkreslení se bere v úvahu mimo jiné možný dopad jednoho či více z těchto prvků:

(48)

Jelikož seznam v čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení není kumulativní, není třeba při zjišťování podstatných zkreslení zohlednit všechny prvky. Kromě toho lze stejné skutkové okolnosti použít k prokázání existence jednoho nebo více prvků z tohoto seznamu. Jakýkoli závěr o podstatných zkresleních ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. a) však musí vycházet ze všech důkazů, které jsou k dispozici. V celkovém posouzení toho, zda existují zkreslení, může být rovněž brán zřetel na celkový kontext a situaci v zemi vývozu, zejména tam, kde základní prvky hospodářského a správního zřízení vyvážející země dávají vládě významné pravomoci zasahovat do ekonomiky takovým způsobem, že ceny a náklady nejsou výsledkem volného působení tržních sil.

(49)

V čl. 2 odst. 6a písm. c) základního nařízení se stanoví, že „[p]okud má Komise k dispozici podložené informace týkající se možné existence podstatných zkreslení uvedených v písmeni b) v určité zemi či v určitém odvětví v této zemi a pokud je to v zájmu účinného uplatňování tohoto nařízení, Komise vypracuje, zveřejní a pravidelně aktualizuje zprávu popisující tržní podmínky uvedené v písmeni b) v této zemi nebo v tomto odvětví“.

(50)

Na základě uvedeného ustanovení vydala Komise zprávu o ČLR (dále jen „zpráva“) (12), která obsahuje důkazy o významných zásazích státu na mnoha úrovních hospodářství, včetně konkrétních zkreslení v mnoha klíčových výrobních činitelích (jako jsou půda, energie, kapitál, suroviny a pracovní síla), jakož i v konkrétních odvětvích (jako je výroba oceli a chemických látek). Zúčastněné strany byly v době zahájení šetření vyzvány, aby důkazy obsažené ve vyšetřovacím spisu vyvrátily, vyjádřily se k nim nebo je doplnily. Tato zpráva byla založena do vyšetřovacího spisu ve fázi zahájení šetření.

(51)

Podnět obsahoval informace týkající se výrobního odvětví vyrábějícího dotčený výrobek a odkazoval na zprávu o strukturálních zkresleních na čínském trhu. Podnět také obsahoval některé podstatné důkazy doplňující tuto zprávu. V podnětu bylo uvedeno, že dotčený výrobek je zařazen do KN 28, která zahrnuje chemické výrobky, což je odvětví, pro které jsou v ČLR charakteristické významné zásahy státu, což vede k narušení účinné alokace zdrojů v souladu s tržními zásadami.

(52)

Podnět dále uváděl, že výrobní odvětví vyrábějící dotčený výrobek je náročné na kapitál a zdroje a že energetické produkty představují za běžných podmínek významnou část výrobních nákladů. Proto jsou pro šetření velmi důležitá konkrétní zkreslení obsažená ve zprávě, která se týkají klíčových výrobních činitelů (např. energie a práce).

(53)

Jak je uvedeno ve 39. bodě odůvodnění, čínská vláda se nevyjádřila ani nepředložila důkazy podporující nebo vyvracející stávající důkazy obsažené ve spisu k dané věci – včetně zprávy a dalších důkazů, které poskytl žadatel – ohledně existence podstatných zkreslení anebo ohledně vhodnosti použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení na danou věc.

(54)

V tomto ohledu předložily připomínky Čínská obchodní komora a sdružení GMIA. Připomínky byly rovněž obdrženy od spolupracujících vyvážejících výrobců, společnosti Xiangtan Electrochemical Scientific Ltd. (dále jen „Xiangtan“) a společnosti Guangxi Daxin Huiyuan New Energy Technology Co., Ltd. (dále jen „Daxin“).

(55)

Zaprvé, Čínská obchodní komora/sdružení GMIA tvrdily, že čl. 2 odst. 6a základního nařízení není v souladu s předpisy WTO, a zejména tvrdily, že čl. 2 odst. 2 antidumpingové dohody WTO (dále jen „antidumpingová dohoda“) nezná pojem podstatných zkreslení.

(56)

Zadruhé, Čínská obchodní komora/sdružení GMIA tvrdily, že v čínském odvětví elektrolytických oxidů manganičitých neexistují žádná podstatná zkreslení a že nebylo dostatečným způsobem prokázáno, že v odvětví elektrolytických oxidů manganičitých v Číně existují podstatná zkreslení. Tvrdily, že hlavní důkazy předložené žadatelem pocházejí ze zprávy Komise o Číně, která byla zveřejněna v prosinci 2017. Čínská obchodní komora/sdružení GMIA se domnívaly, že tato zpráva je zastaralá a že v evropské i čínské ekonomice mezitím došlo k významným politickým a strukturálním změnám.

(57)

Dále se Čínská obchodní komora/sdružení GMIA zabývaly použitím údajů ze třetích zemí ke zjištění běžné hodnoty. Pokud má vyšetřující orgán dané země v úmyslu použít údaje ze třetí země, musí podle antidumpingové dohody WTO vysvětlit a prokázat, jak byly tyto údaje upraveny, aby přesně odrážely ceny nebo úroveň nákladů v zemi původu vývozu. Čínská obchodní komora/sdružení GMIA se domnívaly, že absence takového vysvětlení vyvolává pochybnosti ohledně spolehlivosti a platnosti použití údajů třetího subjektu při posuzování spravedlivých tržních podmínek v čínském odvětví elektrolytických oxidů manganičitých.

(58)

Společnost Daxin zaslala obdobné připomínky jako Čínská obchodní komora/sdružení GMIA. Společnost Daxin rovněž především tvrdila, že čl. 2 odst. 6a základního nařízení není v souladu s předpisy WTO. Na podporu svého tvrzení vyvážející výrobce poskytl stejné argumenty jako Čínská obchodní komora/sdružení GMIA, zejména že čl. 2 odst. 2 antidumpingové dohody WTO nezná pojem podstatných zkreslení a že antidumpingová dohoda neobsahuje žádné ustanovení, které by umožňovalo použít ke zjištění běžné hodnoty údaje ze třetí země, které nemohou odrážet ceny nebo úroveň nákladů vyvážející země.

(59)

Společnost Daxin rovněž zpochybnila, že by v čínském odvětví elektrolytických oxidů manganičitých existovala podstatná zkreslení, a uvedla, že existence zkreslení nebyla dostatečným způsobem prokázána, protože žadatel jako hlavní důkaz poskytl zprávu Komise o Číně, která je zastaralá.

(60)

Druhý spolupracující vyvážející výrobce, společnost Xiangtan, ve svých připomínkách uvedl, že žadatel neunesl své důkazní břemeno a neprokázal, že jsou náklady čínského výrobního odvětví elektrolytických oxidů manganičitých zkreslené jak v obecné rovině, tak konkrétně v případě společnosti Xiangtan. Společnost Xiangtan tvrdila, že zpráva Komise neobsahuje žádné konkrétní nebo podrobné pojednání o odvětví elektrolytických oxidů manganičitých. Domnívala se, že žadatel při posuzování existence podstatných zkreslení vycházel z podpůrných důkazů, které jsou buď irelevantní, nebo věcně nesprávné. Společnost Xiangtan dále poznamenala, že se v podnětu uvádí, že cena elektřiny v Číně je zkreslena, avšak jelikož si společnost velkou část elektřiny, kterou spotřebovává, vyrábí sama, nemůže ji údajně „zkreslený“ trh s elektřinou v Číně významným způsobem ovlivnit.

(61)

Zaprvé, pokud jde o tvrzení, že ustanovení čl. 2 odst. 6a základního nařízení nejsou v souladu se závazky Unie vůči WTO, a o používání údajů třetích zemí k určení běžné hodnoty, měla Komise za to, že ustanovení základního nařízení jsou plně v souladu se závazky vůči WTO. Jak výslovně objasnil Odvolací orgán WTO ve věci DS473, předpisy WTO povolují použití údajů ze třetí země, které jsou náležitě upraveny, je-li taková úprava nezbytná a odůvodněná. Komise dále konstatovala, že jakmile je zjištěno, že vzhledem k existenci podstatných zkreslení ve vyvážející zemi v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení není vhodné použít domácí ceny a náklady ve vyvážející zemi, je podle čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení pro každého vyvážejícího výrobce běžná hodnota početně zjištěna na základě nezkreslených cen nebo referenčních hodnot ve vhodné reprezentativní zemi.

(62)

Komise navíc prozkoumala, zda kvůli existenci podstatných zkreslení ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení je vhodné použít domácí ceny a náklady v ČLR, či nikoli. Komise tak učinila na základě důkazů dostupných ve spisu, včetně důkazů obsažených ve zprávě, jež vycházejí z veřejně dostupných zdrojů. Tato analýza zahrnovala zkoumání významných vládních zásahů do hospodářství ČLR obecně, ale také konkrétní situace na trhu v příslušném odvětví, včetně výrobku, který je předmětem šetření. Komise tyto důkazní prvky dále doplnila vlastním výzkumem týkajícím se různých kritérií, která jsou relevantní k potvrzení existence podstatných zkreslení v ČLR, včetně vývoje po zveřejnění zprávy. Tato tvrzení byla proto zamítnuta.

(63)

Pokud jde o tvrzení týkající se zastaralosti důkazů obsažených ve zprávě, Komise uvedla, že zpráva je komplexní dokument založený na rozsáhlých objektivních důkazech, včetně právních a správních předpisů a dalších oficiálních politických dokumentů zveřejněných čínskými orgány, zpráv třetích stran z mezinárodních organizací, akademických studií a článků akademických pracovníků a dalších spolehlivých nezávislých zdrojů. Vzhledem k tomu, že tato zpráva byla zveřejněna již v prosinci 2017, měla každá zúčastněná strana dostatek příležitostí ji vyvrátit, doplnit nebo se vyjádřit k ní a k důkazům, na nichž je založena, přičemž žádná ze stran nepředložila argumenty nebo důkazy vyvracející zdroje obsažené ve zprávě. Pokud jde o údajnou podobnost současných průmyslových politik EU s politikami v Číně, Komise nepovažovala tento bod za relevantní v souvislosti s posouzením existence podstatných zkreslení v Číně v souladu s čl. 2 odst. 6a základního nařízení. Uvedená tvrzení byla tedy zamítnuta.

(64)

Pokud jde o tvrzení, že žadatel neposkytl dostatečné důkazy na podporu svých tvrzení o podstatných zkresleních v ČLR, jak je uvedeno v bodě 3 oznámení o zahájení řízení, Komise měla za to, že podnět poskytl dostatečné důkazy o podstatných zkresleních podle čl. 2 odst. 6a písm. e) základního nařízení k tomu, aby bylo možné na tomto základě šetření zahájit. V čl. 2 odst. 6a základního nařízení nejsou stanoveny žádné další důkazní požadavky, jak tato strana tvrdí. Zatímco ke zjištění skutečné existence podstatných zkreslení a následnému použití metodiky předepsané v čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení dochází až v okamžiku poskytnutí informací, čl. 2 odst. 6a písm. e) základního nařízení stanoví povinnost shromažďovat údaje nezbytné pro použití dané metodiky, pokud bylo na tomto základě zahájeno šetření. V tomto případě považovala Komise důkazy předložené v žádosti za dostatečné k zahájení šetření na tomto základě. Komise proto přijala opatření nezbytná k umožnění použití metodiky podle čl. 2 odst. 6a základního nařízení pro případ, že by se během šetření potvrdila existence podstatných zkreslení. Komise navíc tyto důkazní prvky dále doplnila vlastním výzkumem týkajícím se různých kritérií, která jsou relevantní pro potvrzení existence podstatných zkreslení v ČLR. Komise toto tvrzení zamítla.

(65)

Pokud jde o tvrzení společnosti Xiangtan, že zpráva neobsahuje žádné konkrétní nebo podrobné pojednání o odvětví elektrolytických oxidů manganičitých a že pokud jde o elektřinu, většinu elektřiny spotřebovávané společností Xiangtan si společnost Xiangtan vyrábí sama, a proto nemohla být údajně zkresleným trhem s elektřinou podstatně ovlivněna, Komise uvedla, že existence podstatných zkreslení, která vedou k použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení, je zjištěna na celostátní úrovni. Je-li zjištěna existence podstatných zkreslení, pak se ustanovení čl. 2 odst. 6a základního nařízení vztahují na všechny vyvážející výrobce v ČLR a týkají se všech nákladů souvisejících s jejich výrobními činiteli. Stejné ustanovení základního nařízení každopádně umožňuje použití domácích nákladů, u nichž se má jednoznačně za to, že nejsou ovlivněny podstatnými zkresleními. Na základě přesných a vhodných důkazů však nebyly zjištěny žádné domácí náklady, které by byly nezkreslené. Vyvážející výrobci zejména nepředložili přesné a vhodné důkazy o nezkreslených cenách a nákladech. Skutečnost, že výrobce je schopen vyrábět elektřinu, aniž by ji získával z jiných zdrojů, neznamená, že tento výrobní faktor není ovlivněn zkresleními, která působí na celou zemi. Toto tvrzení se proto zamítá.

(66)

Čínský hospodářský systém je založen na koncepci „socialistického tržního hospodářství“. Tato koncepce je zakotvena v čínské ústavě a určuje správu ekonomických záležitostí ČLR. Hlavní zásadou tohoto systému je „socialistické veřejné vlastnictví výrobních prostředků, tedy vlastnictví veškerého lidu a kolektivní vlastnictví pracujících“. Státem vlastněné hospodářství je „vedoucí silou národního hospodářství“ a stát je oprávněn „zajistit jeho upevňování a růst“ (13). Celkové uspořádání čínské ekonomiky proto nejen umožňuje státu výrazně do ekonomiky zasahovat, ale stát je k takovým zásahům výslovně zmocněn. Pojem nadřazenosti veřejného vlastnictví soukromému vlastnictví se prolíná celým právním systémem a je zdůrazněn jako obecná zásada ve všech hlavních právních předpisech. Názorným příkladem je čínský zákon o vlastnictví: odkazuje na první fázi socialismu a ukládá státu prosazovat základní hospodářský systém, ve kterém hraje dominantní úlohu veřejné vlastnictví. Jiné formy vlastnictví jsou tolerovány a zákon povoluje jejich rozvoj spolu se státním vlastnictvím (14).

(67)

Podle čínských právních předpisů se navíc socialistické tržní hospodářství rozvíjí pod vedením Komunistické strany Číny. Struktury čínského státu a Komunistické strany Číny jsou vzájemně propojeny na všech úrovních (právní, institucionální, personální) a vytvářejí nadstavbu, v níž jsou úlohy Komunistické strany Číny a státu navzájem k nerozeznání. Po změně čínské ústavy v březnu 2018 byla vedoucí úloha Komunistické strany Číny ještě více zdůrazněna prostřednictvím formulace v článku 1 ústavy, která tuto úlohu potvrzuje. Za stávající první větu ústavy: „[s]ocialistické zřízení je základním zřízením Čínské lidové republiky“ byla vložena nová druhá věta, která zní: „[u]rčujícím znakem socialismu s čínskými rysy je vedení Komunistické strany Číny“ (15). To dokládá nezpochybnitelnou a stále rostoucí kontrolu Komunistické strany Číny nad hospodářským systémem ČLR. Tato vedoucí úloha a kontrola je nedílnou součástí čínského systému a jde daleko nad rámec situace obvyklé v jiných zemích, kde vlády uplatňují obecnou makroekonomickou kontrolu, v jejíž hranicích probíhá volné působení tržních sil.

(68)

Čínský stát se zapojuje do intervenční hospodářské politiky při plnění cílů, které se spíše shodují s politickým programem vytyčeným Komunistickou stranou Číny a neodrážejí hospodářské podmínky převládající na volném trhu (16). Čínské orgány při tom používají celou řadu intervenčních hospodářských nástrojů, včetně systému průmyslového plánování, finančního systému, a to i na úrovni právního prostředí.

(69)

Zaprvé, pokud jde o úroveň celkové administrativní kontroly, zaměření čínského hospodářství se řídí složitým systémem průmyslového plánování, které ovlivňuje veškeré hospodářské činnosti v zemi. Tyto plány ve svém souhrnu zahrnují ucelenou a složitou soustavu odvětvových a průřezových politik a jsou přítomny na všech úrovních státní správy. Plány na úrovni provincií jsou podrobné, zatímco celostátní plány stanoví obecnější cíle. Plány stanovují také nástroje na podporu příslušných průmyslových a jiných odvětví, jakož i časové rámce, ve kterých má být cílů dosaženo. Některé plány stále obsahují explicitní cíle týkající se výstupů, což bylo běžnou součástí předchozích plánovacích cyklů. V rámci plánů jsou jednotlivá průmyslová odvětví nebo projekty označovány za (pozitivní nebo negativní) priority v souladu s prioritami vlády a jsou jim přiřazovány konkrétní rozvojové cíle (průmyslová modernizace, mezinárodní expanze atd.). Hospodářské subjekty, soukromé i státem vlastněné, musí v podstatě přizpůsobovat své podnikatelské činnosti skutečnostem, jež nastoluje tento systém plánování. Je tomu tak nejen kvůli závazné povaze plánů, ale i proto, že příslušné čínské orgány na všech úrovních veřejné správy se systémem plánů řídí a využívají své zákonné pravomoci v souladu s ním, čímž nutí hospodářské subjekty k dodržování priorit stanovených v plánech (viz též oddíl 3.2.1.5 níže) (17).

(70)

Zadruhé, na úrovni přidělování finančních zdrojů dominují finančnímu systému ČLR státem vlastněné komerční banky. Tyto banky se při vytváření a provádění své úvěrové politiky musí přizpůsobovat cílům vládní průmyslové politiky, místo aby primárně posuzovaly ekonomickou hodnotu daného projektu (viz též oddíl 3.2.1.8 níže). Totéž platí o ostatních složkách čínského finančního systému, jako jsou akciové trhy, trhy dluhopisů, trhy soukromého kapitálu atd. Tyto jiné části finančního sektoru, které nejsou bankami, jsou institucionálně a operačně uspořádány způsobem, který není zaměřen na co nejefektivnější fungování finančních trhů, nýbrž na zajištění kontroly a umožnění zásahů ze strany státu a Komunistické strany Číny (18).

(71)

Zatřetí, pokud jde o úroveň právního prostředí, nabývají zásahy státu v hospodářství několika forem. Například pravidla pro zadávání veřejných zakázek se běžně využívají k dosažení jiných cílů politiky než hospodářské efektivity, což narušuje tržní zásady v této oblasti. Platné právní předpisy výslovně stanoví, že zadávání veřejných zakázek se musí provádět tak, aby se usnadnilo dosažení cílů vytyčených státními politikami. Povaha těchto cílů však není vymezena, což ponechává rozhodovacím orgánům široké posuzovací pravomoci (19). Obdobně v oblasti investic si čínská vláda ponechává významnou kontrolu a vliv, pokud jde o místo určení a rozsah jak státních, tak soukromých investic. Prověřování investic, jakož i různé pobídky, omezení a zákazy týkající se investic používají orgány jako důležitý nástroj na podporu cílů průmyslové politiky, např. na zachování státní kontroly nad klíčovými odvětvími nebo posílení domácího výrobního odvětví (20).

(72)

Celkově je tedy čínský hospodářský model založen na určitých základních axiomech, které zajišťují a podporují různé zásahy státu. Takové významné vládní zásahy jsou v rozporu s volným působením tržních sil, což vede k narušení účinného rozdělování zdrojů v souladu s tržními zásadami (21).

(73)

Podniky, jež jsou ve vlastnictví státu, jsou jím ovládány nebo jsou pod jeho strategickým dohledem nebo se řídí jeho pokyny, představují podstatnou součást ekonomiky ČLR.

(74)

Čínská vláda a Komunistická strana Číny udržují struktury, které zajišťují jejich trvalý vliv na podniky, a to zejména na státní podniky. Stát (a v mnoha ohledech také Komunistická strana Číny) nejen aktivně vytváří obecné hospodářské politiky a dohlíží na to, aby je jednotlivé státem vlastněné podniky realizovaly, ale také si nárokuje právo podílet se na provozním rozhodování těchto podniků. To se obvykle děje prostřednictvím rotace vedení mezi orgány státní správy a státem vlastněnými podniky, prostřednictvím přítomnosti členů strany ve výkonných orgánech státem vlastněných podniků a stranických buněk ve společnostech (viz také oddíl 3.2.1.4), jakož i prostřednictvím formování podnikové struktury v sektoru státem vlastněných podniků (22). Výměnou za to mají státní podniky v čínském hospodářství zvláštní postavení, z něhož vyplývá řada ekonomických výhod, zejména ochrana před konkurencí a preferenční přístup k důležitým vstupům, včetně financování (23). Prvky, které poukazují na existenci státní kontroly nad podniky v odvětví elektrolytických oxidů manganičitých jsou dále rozvinuty v oddíle 3.2.1.4 níže.

(75)

Konkrétně v odvětví elektrolytických oxidů manganičitých existuje značná míra vlastnictví ze strany čínské vlády. Analýza hlavních čínských výrobců vyvážejících elektrolytické oxidy manganičité do Unie navíc naznačuje existenci významných zásahů státu.

(76)

Společnost Xiangtan Electrochemical Technology Co., Ltd. je holdingovou společnost spadající pod dohled komise města Siang-tchan pro kontrolu a správu majetku ve vlastnictví státu (24). Její dva největší akcionáři jsou vlastněni státem, je tedy ze 40 % ve vlastnictví státu. Předseda představenstva společnosti je členem Komunistické strany Číny a tajemníkem stranického výboru společnosti (25). Náměstek generálního ředitele a tajemník představenstva, je členem Komunistické strany Číny a členem stranického výboru společnosti (26).

(77)

Společnost Guangxi Guiliu Chemical Co., Ltd. je soukromá společnost vlastněná fyzickými osobami. Předseda představenstva a generální ředitel je však zároveň členem Komunistické strany Číny a tajemníkem výboru Komunistické strany Číny (27). Další člen představenstva společnosti je pak rovněž členem Komunistické strany Číny a zástupcem tajemníka výboru Komunistické strany Číny.

(78)

Společnost South Manganese Group Ltd. je stoprocentně vlastněna investiční skupinou South Manganese (28). Tato skupina se dříve jmenovala CITIC Dameng Holdings (29). Pokud jde o akcionáře investiční skupiny South Manganese, 22 % akcií vlastní město Nanning a 4,9 % akcií drží společnost CITIC Group (30), státní finanční konglomerát. Předseda představenstva společnosti South Manganese Group je tajemníkem stranického výboru (31).

(79)

Společnost Guizhou Red Star Development Dalong Manganese Industry Co., Ltd. je z 94 % vlastněna společností Guizhou Red Star Development. Skutečnou kontrolu nad společností Guizhou Red Star Development vykonává společnost Qingdao SASAC, jedná se tedy o státní podnik (32). Majoritním akcionářem společnosti je společnost Qingdao Hongxing Chemical Group Co., Ltd. a skutečnou kontrolu vykonává komise lidové vlády města Qingdao (Čching-tao) pro kontrolu a správu majetku ve vlastnictví státu. Předseda představenstva skupiny je zároveň tajemníkem stranického výboru (33).

(80)

Kromě toho vzhledem k tomu, že zásahy Komunistické strany Číny do provozního rozhodování se staly normou i v soukromých společnostech (34), přičemž Komunistická strana Číny si činí nárok na vedení u prakticky všech aspektů hospodářství země, vliv státu prostřednictvím struktur Komunistické strany Číny ve společnostech fakticky vede k tomu, že hospodářské subjekty jsou pod kontrolou a politickým dohledem vlády, vezmeme-li v úvahu, jak dalece jsou státní a stranické struktury v ČLR vzájemně propojeny.

(81)

To je patrné i na úrovni Čínské federace petrochemického a chemického průmyslu, odvětvového průmyslového sdružení. Podle článku 3 jejích stanov tato organizace „přijímá odborné vedení, dohled a řízení ze strany subjektů pověřených registrací a řízením, subjektů pověřených budováním strany, jakož i příslušných správních útvarů pověřených řízením odvětví“ (35).

(82)

V důsledku toho je i soukromým výrobcům v odvětví výrobku, který je předmětem šetření, znemožněno působit za tržních podmínek. Jak veřejné, tak soukromé podniky v tomto odvětví totiž podléhají strategickému dohledu a pokynům, jak je rovněž uvedeno níže v oddíle 3.2.1.5.

(83)

Kromě výkonu kontroly nad ekonomikou prostřednictvím vlastnictví státních podniků a jiných nástrojů může čínská vláda zasahovat do cen a nákladů prostřednictvím přítomnosti státu ve firmách. Lze mít za to, že právo příslušných státních orgánů jmenovat a odvolávat klíčové vedoucí pracovníky ve státních podnicích, zakotvené v čínských právních předpisech, odráží příslušná vlastnická práva, (36) avšak dalším významným kanálem, jehož prostřednictvím může stát zasahovat do podnikatelských rozhodnutí, jsou buňky Komunistické strany Číny v podnicích, a to jak ve státních, tak i v soukromých. Podle práva obchodních společností v ČLR má být organizace Komunistické strany Číny zřízena v každé společnosti (alespoň se třemi členy této strany v souladu se stranickými stanovami (37)) a daná společnost musí pro činnost stranické organizace vytvořit nezbytné podmínky. V minulosti tento požadavek podle všeho nebyl vždy dodržován nebo striktně vymáhán. Nejpozději od roku 2016 však Komunistická strana Číny posílila své nároky, pokud jde o ovládání obchodních rozhodnutí státních podniků jakožto politický princip. Komunistická strana Číny údajně vyvíjí tlak i na soukromé společnosti, aby na první místo stavěly „vlastenectví“ a dodržovaly stranickou kázeň (38). V roce 2017 údajně existovaly stranické buňky v 70 % z asi 1,86 milionu soukromých společností a rostl tlak na to, aby organizace Komunistické strany Číny měly konečné slovo v podnikatelských rozhodnutích přijímaných v rámci společností, v nichž působí (39). Tato pravidla mají obecnou platnost v celém čínském hospodářství, a to ve všech odvětvích, včetně výrobců elektrolytických oxidů manganičitých a dodavatelů jejich vstupů.

(84)

Dne 15. září 2020 byl navíc zveřejněn dokument nazvaný „Pokyny Generální kanceláře úřadu Ústředního výboru Komunistické strany Číny pro posílení činnosti Sjednocené fronty v soukromém sektoru pro novou éru“ (dále jen „pokyny“) (40), který dále rozšířil úlohu stranických výborů v soukromých podnicích. Oddíl II.4 těchto pokynů stanoví: „[m]usíme zvýšit celkovou schopnost strany řídit činnost Sjednocené fronty v soukromém sektoru a účinně zintenzivnit práci v této oblasti“, a oddíl III.6 stanoví: „[m]usíme dále posílit budování strany v soukromých podnicích a umožnit, aby stranické buňky plnily účinněji svou úlohu coby pevnost, a umožnit členům strany, aby působili jako předvoj a průkopníci.“ Tyto pokyny tedy zdůrazňují posílení úlohy Komunistické strany Číny ve společnostech a jiných subjektech soukromého sektoru a usilují o něj (41).

(85)

Fungování trhu dále narušují přítomnost státu a jeho zásahy na finančních trzích (viz také oddíl 3.2.1.8 níže) i při dodávkách surovin a vstupů (42). Přítomnost státu ve firmách, včetně státem vlastněných podniků v chemickém průmyslu a jiných odvětvích (např. v sektoru finančnictví a odvětvích dodávajících vstupy), tak umožňuje čínské vládě zasahovat v oblasti cen a nákladů.

(86)

Zaměření čínského hospodářství je do značné míry určováno propracovaným systémem plánování, který stanoví priority a předepisuje, na které cíle se musí ústřední vláda a místní orgány státní správy zaměřit. Příslušné plány existují na všech úrovních státní správy a zahrnují téměř všechna odvětví hospodářství. Cíle stanovené nástroji plánování mají závaznou povahu a orgány na každé úrovni veřejné správy sledují plnění plánů orgány na příslušné nižší správní úrovni. Systém plánování v ČLR celkově vede k tomu, že zdroje jsou směrovány do odvětví označených vládou za strategická nebo jinak politicky významná, místo aby byly alokovány v souladu s tržními silami (43).

(87)

Čínská vláda považuje odvětví elektrolytických oxidů manganičitých za klíčové odvětví. To potvrzuje i „14. pětiletý plán rozvoje odvětví surovin“ (44), v jehož oddíle V.3 je výslovně zmíněn elektrolytický mangan: „Zlepšit úroveň komplexního využívání zdrojů, podpořit vysoce efektivní využívání zdrojů, průběžně zlepšovat řízení klíčových technik a postupů, zlepšit účinnost využívání primárních zdrojů a snížit spotřebu zdrojů a energie v celém postupu. Uceleným způsobem podporovat využívání surovin a tuhých průmyslových odpadů se zaměřením na [....], elektrolytickou manganovou strusku [.....]. Podporovat provádění v celé zemi.“

(88)

Elektrolytické oxidy manganičité jsou také výslovně zmíněny ve verzi z roku 2019 „Katalogu pokynů pro strukturální přizpůsobení průmyslu“ (45). V katalogu jsou uvedeny tři kategorie odvětví: „podporované“, „omezené“ a „k odstranění“. Elektrolytické oxidy manganičité jsou uvedeny v kategorii „omezené“ Současně je ve stejném katalogu pokynů v kategorii „k odstranění“ uvedeno specifické výrobní zařízení elektrolytických oxidů manganičitých s názvem „reverberační pec“, které se používá k redukci oxidu manganičitého.

(89)

Těmito a jinými prostředky čínská vláda řídí a kontroluje prakticky všechny aspekty rozvoje a fungování odvětví. Čínská vláda dále řídí rozvoj odvětví v souladu s celou řadou politických nástrojů a směrnic, které se mimo jiné týkají následujícího: oddíl VIII.1 prováděcích opatření 14. pětiletého plánu rozvoje odvětví surovin stanovil toto: „[v]šechny místní orgány musí posílit dodržování tohoto plánu a začlenit jeho hlavní obsah a hlavní projekty do svých klíčových místních úkolů. Petrochemický a chemický průmysl, ocelářský průmysl a další klíčová odvětví formulují konkrétní prováděcí stanoviska zaměřená na cíle a úkoly tohoto plánu a zohledňující skutečné podmínky panující ve výše uvedených odvětvích.“

(90)

Kromě toho jsou v Poradních stanoviscích k podpoře kvalitního rozvoje petrochemického a chemického průmyslu během plnění 14. pětiletého plánu (46) vyčísleny další parametry plánovaného rozvoje tohoto odvětví: „Do roku 2025 bude petrochemický a chemický průmysl v podstatě tvořit vysoce kvalitní model rozvoje se silnými domácími inovačními schopnostmi, strukturálním uspořádáním, ekologickým, bezpečným a nízkouhlíkovým rozvojem. Výrazně se také zlepší možnosti zajištění špičkových výrobků, dojde k významnému posílení klíčové konkurenceschopnosti a budou podniknuty rozhodné kroky směrem k soběstačnosti a sebezdokonalování na vysoké úrovni“  (47) a několik cílů pro chemické odvětví: „[d]ále se zvýší úroveň koncentrace velkoobjemové výroby chemických látek a míra využití kapacity dosáhne více než 80 % […], bude zřízeno přibližně 70 parků chemického průmyslu s konkurenčními výhodami“  (48). Je rovněž zdůrazněna nutnost: „posílit koordinaci fiskální, finanční, regionální, investiční, dovozní a vývozní, energetické, ekologické a cenové politiky a dalších politik s průmyslovými politikami“ a také „[p]lně využít úlohu národní platformy pro spolupráci průmyslu a finančního sektoru a podpořit propojení bank a podniků a spolupráci průmyslu a finančního sektoru“  (49).

(91)

Existují také politiky na provinční úrovni, které podporují odvětví manganu. Provincie Guizhou (Kuej-čou), Guangxi (Kuang-si), Hunan (Chu-nan) a další místa jsou hlavními oblastmi výroby elektrolytických oxidů manganičitých v Číně, přičemž v provincii Kuang-si se soustředí téměř 80 % celkové výroby v zemi (50).

(92)

Provincie Kuang-si zveřejnila v roce 2017 „Druhý prováděcí plán pro podnikání v hutním průmyslu v provincii Kuang-si (2017–2025)“ (51). V oddíle I plánu se uvádí, že „[d]o roku 2025 bude výrobní kapacita feroslitiny v provincii Kuang-si regulována na úrovni přibližně 6 milionů tun; výrobní kapacita elektrolytického kovového manganu bude regulována na úrovni přibližně 600 000 tun; výrobní kapacita elektrolytického oxidu manganičitého bude 270 000 tun; výrobní kapacita síranu manganatého bude přibližně 100 000 tun; u lithium-iontových baterií na bázi manganu to bude 400 milionů ampérhodin“. V oddíle II.4.2 se uvádí, že jedním z cílů je „[p]osílit spolupráci s hutnictvím železa a oceli, výrobou nerezové oceli a slévárenstvím a usilovat o to, aby se zlepšila schopnost zpracovávat elektrolytický kovový mangan, elektrolytický oxid manganičitý a síran manganatý a další produkty na lokální úrovni“.

(93)

Kromě toho byl v roce 2018 v provincii Kuang-si zveřejněn „Plán rozvoje klastrů a řetězce v odvětví manganu (52)“, který byl vypracován a vydán jako směrný plán pro budoucí rozvoj odvětví manganu v regionu. V témže roce byl zveřejněn „Politický výklad plánu rozvoje klastrů a řetězce v odvětví manganu v provincii Kuang-si“  (53).

(94)

Rozvojové cíle plánu jsou „optimalizovat strukturu a uspořádání odvětví manganu, realizovat koordinovaný rozvoj těžby, úpravy, tavení a hloubkového zpracování, vytvořit odvětvové klastry pro těžbu a zpracování manganové rudy, zvýšit ochranu životního prostředí, věnovat pozornost bezpečné výrobě a recyklaci zdrojů a důrazně podporovat úspory energie a snižování emisí. Usilovat o regulaci výrobní kapacity elektrolytického kovového manganu v naší provincii na úrovni přibližně 600 000 tun do roku 2020; výrobní kapacity elektrolytického oxidu manganičitého na úrovni 270 000 tun a výrobní kapacity síranu manganatého přibližně na úrovni 100 000 tun.“

(95)

Prováděcí opatření plánu zahrnují šest aspektů, mezi něž patří „posílení organizace a koordinace, vytvoření a zdokonalení systému norem pro odvětví manganu, podpora výzkumu a vývoje, propagace a používání výrobků z manganu a technologií zpracování manganu, posílení budování úspěšných podniků a týmů talentů, posílení finanční a daňové podpory a masivní přilákání investic“.

(96)

V oddíle III.4 výše zmíněného plánu se navíc doporučuje „[a]ktivně přilákat silné podniky a vytvářet aliance silných podniků, pěstovat páteřní podniky a podporovat klíčové podniky v regionu při integraci a reorganizaci. S předními podniky, jako jsou CITIC Dameng Mining Co., Ltd., Guangxi Ferroalloy Co., Ltd. a Baise Mining Group Co., Ltd., průmyslovým parkem s ekologickým cyklem nových materiálů na bázi manganu ve městě Qinzhou (Čchin-čou) s kapacitou 1,5 milionu tun ročně, průmyslovou základnou Baikuang Group Jingxi pro úpravu a tavení manganové rudy, pro hloubkové zpracování kovového manganu, pro komplexní využití manganové strusky a dalšími rozsáhlými projekty podpořit integraci výhodných zdrojů, plně kombinovat výhody státního a soukromého kapitálu, aby se zlepšila provozní efektivita předních podniků, optimalizovat strukturu odvětví a výrobků, omezit hospodářskou soutěž v rámci téhož odvětví a vybudovat z předních podniků mezinárodně uznávané vysoce kvalitní podniky se silnou konkurenceschopností na trhu.“

(97)

V části IV prováděcích opatření plán dále uvádí: „[p]osílit fiskální, daňovou a finanční podporu. Posílit výměnu informací mezi vládou, bankami a podniky, účinně hrát motivační a řídící roli v případě finančních prostředků, aktivně přilákat sociální kapitál a podporovat rozvoj odvětví manganu. Plně využívat vedoucí úlohu průmyslových kapitálových investičních fondů, koordinovat a podporovat rozvoj odvětví manganu. Všechny správní útvary využijí dostupné finanční prostředky na rozvoj inovačních center pro výrobu manganu, demonstračních platforem využití, výzkumných a vývojových institucí a demonstračních projektů využití. Nadále realizovat řadu politik, které v posledních letech podpořily inovace a rozvoj podniků a účinně je obohatily.“

(98)

Zásah veřejných orgánů do rozvoje odvětví elektrolytických oxidů manganičitých v provincii Kuang-si navíc dokládají „Doporučení zveřejněná tajemníkem stranické vedoucí skupiny a ředitelem Úřadu pro průmysl a informační technologie ve městě Paj-se“  (54). V těchto doporučeních se uvádí, že země zařadila manganovou rudu mezi strategické nerostné suroviny. Dále se v nich uvádí, že „[v] posledních letech stranický výbor a vláda autonomní oblasti přikládaly velký význam optimalizaci a modernizaci odvětvového řetězce, usilovně realizovaly druhý podnik v odvětví metalurgie, přičemž výrobní kapacita manganové rudy nadále rostla. V roce 2020 bude objem výroby elektrolytického oxidu manganičitého v regionu činit 260 500 tun, což představuje přibližně 75 % celostátního objemu výroby; objem výroby elektrolytického kovového manganu bude činit 270 100 tun, což představuje přibližně 18 % celostátní výroby a řadí se tak na špičku v zemi.“

(99)

Provincie Kuang-si není jediná, která aktivně podporuje odvětví manganu. Provincie Kuej-čou rovněž zavedla opatření na podporu rozvoje odvětví manganu a zpracování manganu. 14. pětiletý plán provincie Kuej-čou týkající se hospodářského a sociálního rozvoje (55) řadí mezi své cíle spolupráci s ostatními provinciemi při podpoře odvětví manganu: „[p]osílit výměnu informací a spolupráci s provinciemi Chu-nan, Chu-pej, Ťiang-si a dalšími provinciemi na středním toku řeky Jang-c’-ťiang v oblasti energetiky, cestovního ruchu, výroby zařízení, nových materiálů, vzdělávání atd. a společně vybudovat průmyslové základny, jako je například nové hloubkové zpracování manganu.“

(100)

Souhrnně vzato čínská vláda zavedla opatření s cílem přimět hospodářské subjekty k dodržování cílů veřejné politiky, pokud jde o podporu podporovaných odvětví, včetně výroby elektrolytických oxidů manganičitých. Taková opatření brání volnému fungování tržních sil.

(101)

Podle informací ve spisu čínský systém v oblasti úpadků neplní řádně své vlastní hlavní cíle, jako jsou spravedlivé uhrazení pohledávek a dluhů a ochrana zákonných práv a zájmů věřitelů a dlužníků. Je to zřejmě zapříčiněno tím, že ačkoli čínské úpadkové právo formálně vychází ze zásad, které jsou obdobné jako zásady uplatňované v odpovídajících právních předpisech v jiných zemích, pro čínský systém je charakteristické to, že jsou systematicky nedostatečně prosazovány. Počet úpadků je i nadále pozoruhodně nízký s ohledem na velikost hospodářství této země, v neposlední řadě proto, že insolvenční řízení trpí řadou nedostatků, což v praxi působí jako faktor odrazující od vyhlášení úpadku. Kromě toho hraje v insolvenčním řízení i nadále významnou a aktivní úlohu stát, který často přímo ovlivňuje výsledek řízení (56).

(102)

Dále je třeba uvést, že nedostatky systému vlastnických práv jsou zvláště patrné ve vztahu k vlastnictví půdy a právům k užívání pozemků v ČLR (57). Veškerou půdu vlastní čínský stát (půda na venkově je v kolektivním vlastnictví a půda ve městech ve státním vlastnictví). Její přidělování závisí pouze na státu. Existují právní ustanovení zaměřená na udělování práva k užívání pozemků transparentním způsobem a za tržní ceny, například prostřednictvím zavedení dražebních postupů. Tyto předpisy se však běžně nedodržují a někteří kupující získávají půdu zdarma nebo za ceny pod tržními sazbami (58). Orgány kromě toho při přidělování pozemků často sledují konkrétní politické cíle, včetně plnění hospodářských plánů (59).

(103)

Podobně jako ostatní odvětví v čínském hospodářství podléhají výrobci elektrolytických oxidů manganičitých běžným pravidlům čínského úpadkového práva, práva obchodních společností a majetkového práva. Následkem toho se těchto společností také týkají zkreslení vytvářená shora a vznikající v důsledku diskriminačního uplatňování nebo nedostatečného vymáhání úpadkového a majetkového práva. Tyto úvahy se zdají být v plném rozsahu použitelné i v odvětví elektrolytických oxidů manganičitých. Toto šetření neodhalilo nic, co by mohlo tato zjištění zpochybnit.

(104)

S ohledem na výše uvedené dospěla Komise k závěru, že v odvětví elektrolytických oxidů manganičitých existuje diskriminační uplatňování nebo nedostatečné vymáhání práva týkajícího se úpadku a vlastnictví, a to i pokud jde o dotčený výrobek.

(105)

V ČLR se nemůže plně rozvinout systém tržních mezd, protože pracovníkům a zaměstnavatelům je bráněno v jejich právu na kolektivní organizování. ČLR neratifikovala řadu zásadních úmluv Mezinárodní organizace práce (dále jen „MOP“), zejména úmluvy týkající se svobody sdružování a kolektivního vyjednávání (60). Na základě vnitrostátního práva působí pouze jedna odborová organizace. Tato organizace však není nezávislá na státních orgánech a její zapojení do kolektivního vyjednávání a ochrany práv pracujících je nadále slabé (61). Mobilitu čínské pracovní síly navíc omezuje systém registrace domácností, který omezuje přístup k celému spektru sociálního zabezpečení a dalším výhodám poskytovaným místním obyvatelům v dané správní oblasti. To obvykle vede k tomu, že pracující, kteří nemají registraci k pobytu v daném místě, se v zaměstnání ocitají ve zranitelném postavení a mají nižší příjem než držitelé registrace k pobytu (62). Tyto zjištěné skutečnosti vedou ke zkreslení mzdových nákladů v ČLR.

(106)

Nebyly předloženy žádné důkazy o tom že by se odvětví elektrolytických oxidů manganičitých netýkal popsaný čínský systém pracovního práva. Odvětví elektrolytických oxidů manganičitých je tedy zasaženo zkresleními mzdových nákladů jak přímo (při výrobě dotčeného výrobku nebo hlavní suroviny určené k jeho výrobě), tak nepřímo (v rámci přístupu ke kapitálu nebo vstupům od společností, na které se vztahuje stejný čínský pracovněprávní systém).

(107)

Přístup podnikových subjektů ke kapitálu v ČLR se vyznačuje různými zkresleními.

(108)

Zaprvé, čínský finanční systém se vyznačuje silným postavením státem vlastněných bank (63), které při zajišťování přístupu k financím zohledňují jiná kritéria než ekonomickou životaschopnost projektu. Podobně jako nefinanční státem vlastněné podniky jsou tyto banky nadále propojeny se státem nejen prostřednictvím vlastnictví, ale také formou personálních vztahů (nejvyšší vedoucí pracovníci velkých finančních institucí ve vlastnictví státu jsou v konečném důsledku jmenováni Komunistickou stranou Číny) (64) a – opět stejně jako u nefinančních státem vlastněných podniků – banky pravidelně provádějí veřejné politiky vytvořené vládou. Tím banky plní výslovnou právní povinnost vykonávat svou činnost v souladu s potřebami národního hospodářského a sociálního rozvoje a v souladu s průmyslovými politikami státu (65). K tomu přistupují ještě další platná pravidla, která směrují finanční prostředky do odvětví označených vládou za preferovaná nebo jinak důležitá (66).

(109)

Přestože se uznává, že různá právní ustanovení zmiňují potřebu řídit se obvyklými bankovními postupy a obezřetnostními pravidly, jako je potřeba zkoumat úvěruschopnost dlužníka, z naprosté většiny důkazů, včetně zjištění v rámci šetření na ochranu obchodu, vyplývá, že tato ustanovení hrají při uplatňování různých právních nástrojů pouze druhotnou úlohu.

(110)

Čínská vláda například nedávno objasnila, že Komunistická strana Číny musí mít dohled i nad rozhodnutími soukromého komerčního bankovního sektoru, který musí držet krok s vnitrostátními politikami. Jedním ze tří stěžejních cílů státu ve vztahu k řízení a správě bankovnictví je v současné době posílení vedoucího postavení strany v bankovním a pojišťovacím sektoru, a to i ve vztahu k provozním záležitostem a záležitostem týkajícím se řízení společností (67). Kritéria pro hodnocení výkonnosti komerčních bank musí v současné době rovněž brát v úvahu zejména to, jak subjekty „přispívají k dosahování národních rozvojových cílů a jak jsou prospěšné pro reálnou ekonomiku“, a zejména to, jak „jsou prospěšné pro strategická a nově vznikající odvětví“ (68).

(111)

Často jsou zkresleny rovněž dluhopisové a úvěrové ratingy, což má řadu důvodů včetně toho, že posuzování rizik je ovlivněno strategickým významem dané firmy pro čínskou vládu a silou případné implicitní záruky ze strany vlády. Odhady výrazně nasvědčují tomu, že čínské úvěrové ratingy soustavně odpovídají nižším mezinárodním ratingům (69).

(112)

K tomu přistupují ještě další platná pravidla, která směrují finanční prostředky do odvětví označených vládou za preferovaná nebo jinak důležitá (70). Z toho plyne zaujatost ve prospěch poskytování úvěrů státním podnikům, velkým soukromým firmám s dobrými konexemi a firmám v klíčových odvětvích průmyslu, což znamená, že dostupnost kapitálu a jeho náklady nejsou pro všechny subjekty na trhu stejné.

(113)

Za druhé, výpůjční náklady jsou uměle udržovány na nízké úrovni, aby se podpořil růst investic. To vedlo k nadměrnému používání kapitálových investic při ještě nižší návratnosti investovaných prostředků. Tuto skutečnost dokládá nárůst finanční páky společností ve státním sektoru, k němuž došlo navzdory prudkému poklesu ziskovosti, což svědčí o tom, že mechanismy působící v bankovním systému neodpovídají obvyklým komerčním reakcím.

(114)

Za třetí, přestože v říjnu 2015 bylo dosaženo liberalizace nominálních úrokových sazeb, cenové signály stále nejsou výsledkem volného působení tržních sil, ale ovlivňují je zkreslení způsobená státními zásahy. Podíl úvěrů na úrovni referenční sazby nebo pod touto úrovní ke konci roku 2018 stále tvořil alespoň jednu třetinu všech úvěrů (71). Oficiální sdělovací prostředky v ČLR nedávno uvedly, že Komunistická strana Číny požadovala „snížení úrokových sazeb na úvěrovém trhu“  (72). Uměle nízké úrokové sazby mají za následek podhodnocení a následně nadměrné využívání kapitálu.

(115)

Celkový růst úvěrů v ČLR naznačuje zhoršující se efektivnost alokace kapitálu bez jakýchkoli náznaků omezování úvěrů, které by bylo možné očekávat v nenarušeném tržním prostředí. Následkem toho v posledních letech prudce vzrostly úvěry se selháním. V situaci rostoucího rizika zadlužení se čínská vláda rozhodla vyhnout se platební neschopnosti podniků. V důsledku toho byly nedobytné pohledávky řešeny refinancováním, což vedlo k vytvoření tzv. zombie společností, nebo převodem vlastnictví dluhu (např. prostřednictvím fúzí nebo kapitalizací pohledávek), aniž by se nezbytně odstranil celkový dluhový problém či řešily jeho základní příčiny.

(116)

V podstatě lze říci, že navzdory krokům, které byly podniknuty směrem k liberalizaci trhu, je systém podnikových úvěrů v Číně postižen podstatnými zkresleními, která vyplývají z pokračující výrazné role státu na kapitálových trzích.

(117)

Nebyly předloženy žádné důkazy o tom, že by odvětví elektrolytických oxidů manganičitých bylo z výše popsaných zásahů státu ve finančním systému vyjmuto. Významné zásahy státu do finančního systému proto závažně ovlivňují tržní podmínky na všech úrovních.

(118)

Komise konstatovala, že zkreslení popsaná ve zprávě jsou pro čínské hospodářství typická. Z důkazů, které jsou k dispozici, vyplývá, že fakta a znaky čínského systému, popsané výše v oddílech 3.2.1.2 až 3.2.1.8, jakož i v části A zprávy se vztahují na celou zemi a na všechna odvětví hospodářství. Totéž platí o popisu výrobních činitelů uvedeném v oddílech 3.2.1.6 až 3.2.1.8 výše a v části B zprávy.

(119)

Komise připomíná, že pro výrobu elektrolytických oxidů manganičitých je zapotřebí široká škála vstupů. Když výrobci elektrolytických oxidů manganičitých tyto vstupy nakupují nebo uzavírají smlouvy o jejich dodávkách, ceny, které platí (a které jsou zaznamenány jako jejich náklady), zjevně podléhají stejným systémovým zkreslením, jež byla uvedena výše. Například dodavatelé vstupů využívají pracovní sílu, která podléhá zkreslením. Mohou si vypůjčit peněžní prostředky, které podléhají zkreslením ve finančním sektoru/při alokaci kapitálu. Navíc podléhají systému plánování, který je uplatňován na všech úrovních státní správy a ve všech odvětvích.

(120)

V důsledku toho nejen že není vhodné použít domácí prodejní ceny elektrolytických oxidů manganičitých ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení, ale navíc jsou poznamenány i všechny vstupní náklady (včetně surovin, energie, půdy, financování, pracovní síly atd.), protože tvorbu jejich cen ovlivňují významné zásahy státu, jak je popsáno v částech A a B zprávy. Zásahy státu popsané v souvislosti s alokací kapitálu, půdou, pracovní silou, energií a surovinami se totiž vyskytují v celé ČLR. To například znamená, že určitý vstup, který byl vyprodukován v ČLR díky společnému působení řady výrobních činitelů, je vystaven podstatným zkreslením. Totéž platí o vstupu použitém v tomto vstupu a tak dále. Čínská vláda ani vyvážející výrobci neuvedli v rámci stávajícího šetření žádné důkazy nebo argumenty, jež by svědčily o opaku.

(121)

Analýza uvedená v oddílech 3.2.1.2 až 3.2.1.9, která zahrnuje posouzení všech dostupných důkazů týkajících se zásahů ČLR do jejího hospodářství obecně, jakož i konkrétně do odvětví elektrolytických oxidů manganičitých, ukázala, že ceny dotčeného výrobku ani náklady na jeho výrobu, včetně nákladů na suroviny, energii a pracovní sílu, nejsou výsledkem volného působení tržních sil, protože jsou ovlivněny významnými zásahy státu ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení, jak ukazuje skutečný nebo možný dopad jednoho nebo více příslušných prvků tam uvedených. Na tomto základě a vzhledem k tomu, že čínská vláda nespolupracovala, dospěla Komise k závěru, že v tomto případě není k určení běžné hodnoty vhodné použít domácí ceny a náklady.

(122)

Komise proto přikročila k určení běžné hodnoty výpočtem výhradně na základě výrobních nákladů a nákladů na prodej odrážejících nezkreslené ceny nebo referenční hodnoty, to jest v tomto případě na základě odpovídajících výrobních nákladů a nákladů na prodej ve vhodné reprezentativní zemi v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení, jak o tom pojednává následující oddíl.

(123)

Volba reprezentativní země byla založena na těchto kritériích podle čl. 2 odst. 6a základního nařízení:

je-li reprezentativních třetích zemí více, dostala případně přednost země s náležitou úrovní sociální a environmentální ochrany.

(124)

Výše uvedená první a druhá poznámka popisovaly skutečnosti a důkazy, na nichž jsou založena příslušná kritéria, a zabývaly se také připomínkami stran k těmto prvkům a k příslušným zdrojům. Komise také informovala zúčastněné strany o svém záměru považovat v tomto případě Kolumbii za vhodnou reprezentativní zemi, pokud se potvrdí existence podstatných zkreslení podle čl. 2 odst. 6a základního nařízení.

(125)

V první poznámce Komise objasnila, že Kolumbie je jediná země, kterou Světová banka považuje za zemi s úrovní hospodářského rozvoje obdobnou úrovni Číny (tj. je Světovou bankou zařazena do kategorie zemí s „vyššími středními příjmy“ na základě hrubého národního důchodu), přičemž je známo, že se v ní vyrábí výrobek, který je předmětem šetření.

(126)

V návaznosti na první poznámku společnost Guiliu tvrdila, že jako reprezentativní země by mělo být použito Mexiko, protože těží manganovou rudu (hlavní surovinu pro výrobu elektrolytických oxidů manganičitých) a kromě údajů o dovozu manganové rudy má dostatečný objem dovozu i jiných surovin. Společnost Guiliu navrhla použít Kolumbii pro dovozní ceny manganové rudy a společnost Autlan EMD pro prodejní, správní a režijní náklady a pro zisk.

(127)

Výroba výrobku, který je předmětem šetření, je jedním z kritérií, která Komise používá při početním zjištění běžné hodnoty v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení. Na rozdíl od Kolumbie, ve které se výrobek, který je předmětem šetření, vyrábí, se výrobek, který je předmětem šetření, v Mexiku nevyrábí, a proto nemůže být Mexiko považováno za vhodnou reprezentativní zemi. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(128)

Společnost Varta považovala výběr Kolumbie jako reprezentativní země za sporný, a to z důvodu údajně nesprávného srovnání s náklady na elektřinu v Číně, a navrhla, aby byl zohledněn druh výroby elektřiny a náklady na její distribuci.

(129)

Společnost Varta neprokázala, do jaké míry není referenční cena elektřiny v Kolumbii reprezentativní pro nezkreslenou cenu v Číně, ani nepředložila žádné konkrétní alternativy. Tvrzení bylo proto zamítnuto.

(130)

Komise má za to, že neexistuje žádná jiná země s podobnou úrovní hospodářského rozvoje, jakou má Čína, ve které by se elektrolytické oxidy manganičité vyráběly, přičemž žádná zúčastněná strana v tomto ohledu nepředložila informace prokazující opak, proto byla Kolumbie jako vhodná reprezentativní země podle čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení ve druhé poznámce potvrzena.

(131)

V první poznámce Komise uvedla, že u země označené jako země, kde se výrobek, který je předmětem šetření, vyrábí, tj. u Kolumbie, je třeba dále ověřit dostupnost veřejných údajů, zejména pokud jde o veřejné finanční údaje za období šetření od výrobců výrobku, který je předmětem šetření, nebo v podobném výrobním segmentu.

(132)

Společnost Guiliu ve svých připomínkách k první poznámce uvedla, že je objem dovozu některých výrobních činitelů do Kolumbie nedostatečný a že ceny těchto výrobních činitelů by měly vycházet z celosvětového dovozu.

(133)

Komise posoudila celkový objem dovozu následujících výrobních činitelů, které vyvážející výrobci označili za používané v jejich výrobních postupech: kyselina sírová, lignit, bituminózní a černé uhlí a pyrit. Komise uvedla, že objem dovozu pro každý z těchto výrobních činitelů byl skutečně velmi nízký (méně než 0,02 % dovozu do všech zemí na úrovni hospodářského rozvoje podobné Číně) a že odpovídající dovozní ceny byly abnormální ve srovnání s průměrnými dovozními cenami do stejné skupiny zemí (rozdíly oproti stejné skupině zemí činily 102 %, 1 115 %, 1 233 % a 2 608 % u čtyř z pěti výše uvedených výrobků). U pátého výrobku, černého uhlí, byl cenový rozdíl nižší (29 %), ale objem dovozu v období šetření byl extrémně nízký: činil 3 800 tun, což představuje méně než 0,00006 % dovozu do všech zemí na podobné úrovni hospodářského rozvoje jako Čína.

(134)

Množství dovozu pěti výše uvedených vstupů bylo nízké a výsledné ceny nepřiměřené, což naznačuje, že údaje o dovozu byly ovlivněny dovozem specializovaných nebo nekonvenčních typů výrobků deklarovaných pod příslušným celním kódem, které se nepoužívají ve výrobním postupu elektrolytických oxidů manganičitých.

(135)

Od zúčastněných stran nebyly v tomto smyslu obdrženy žádné připomínky.

(136)

Komise pro tyto vstupy hledala alternativní zemi, která se nachází na seznamu zemí s podobnou úrovní hospodářského rozvoje, jakou má Čína, ve které je dovoz všech těchto pěti výrobních činitelů reprezentativní. Bylo zjištěno, že Turecko má ve srovnání s ostatními zeměmi, ve kterých byl dovoz těchto výrobních činitelů zaznamenán, ze všech zemí nejvyšší souhrnný objem dovozu reprezentativních množství a cen všech pěti výrobních činitelů. Komise proto dospěla k závěru, že Turecko je vhodným alternativním zdrojem dovozních cen pro výše uvedených pět výrobních činitelů.

(137)

Ve druhé poznámce Komise rovněž uvedla, že nemá ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení k dispozici údaje, které ukazují přiměřenou výši zisku a prodejních, správních a režijních nákladů za období šetření pro výrobce elektrolytických oxidů manganičitých z Kolumbie, společnost Quintal. To představovalo výzvu při hledání zdroje nezkreslených a přiměřených údajů o prodejních, správních a režijních nákladech a zisku. Výrobní odvětví elektrolytických oxidů manganičitých je velmi specifické, neboť počet výrobců a uživatelů mimo Čínu nebo Unii je značně omezený. Komise ani žádná ze zúčastněných stran nedokázala určit jiného výrobce elektrolytických oxidů manganičitých v zemích s podobnou úrovní hospodářského rozvoje jako Čína. Kromě toho se elektrolytické oxidy manganičité používají převážně při výrobě baterií se suchými články, a proto snaha najít producenta výrobků ve stejné obecné kategorii výrobků, který by byl schopen poskytnout přiměřené údaje o prodejních, správních a režijních nákladech, nepřinesla žádné reálné výsledky.

(138)

V této konkrétní situaci byla Komise nucena nalézt použitelnou alternativu a vzhledem k tomu, že výrobní proces je klíčovým faktorem určujícím celkové údaje o finanční výkonnosti, dohledala společnost Quimpac de Colombia S.A., která při výrobě používá stejný postup elektrolýzy. Vychází se přitom z toho, že struktura nákladů závodu zabývajícího se elektrolýzou se specializovanými stálými aktivy a relativně vysokou spotřebou elektrické energie může sloužit jako vhodný zdroj požadovaných údajů. Kromě toho zákaznická základna společnosti Quimpac, kde jde rovněž o velké průmyslové uživatele, přiměřeně odráží prodejní, správní a režijní náklady výrobce elektrolytických oxidů manganičitých, a to vzhledem k tomu, že oba subjekty prodávají velké objemy zboží omezenému počtu zákazníků.

(139)

Vzhledem k tomu, že úplná a komplexní výroční zpráva společnosti Quimpac de Colombia za rok 2022 je veřejně dostupná, Komise se uchýlila k využití informací, které jsou v ní obsaženy.

(140)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem Komise v druhé poznámce informovala zúčastněné strany, že má v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážkou základního nařízení v úmyslu použít ke stanovení nezkreslené ceny nebo referenční hodnoty pro výpočet běžné hodnoty jako vhodnou reprezentativní zemi Kolumbii a společnost Quimpac de Colombia S.A.

(141)

Zúčastněné strany byly vyzvány, aby se vyjádřily ke vhodnosti Kolumbie jako reprezentativní země a společnosti Quimpac de Colombia jako výrobce v podobném výrobním segmentu v reprezentativní zemi.

(142)

V návaznosti na druhou poznámku společnost Autlan tvrdila, že Turecko není platným alternativním zdrojem dovozních cen pro pět výrobních činitelů uvedených ve 133. bodě odůvodnění, protože dovozní ceny uhelných výrobků do Turecka byly během období šetření neobvyklé ve srovnání s průměrnými cenami jiných zemí, které mají podobnou úroveň hospodářského rozvoje. Podle společnosti Autlan z údajů z databáze GTA zveřejněných Komisí ve druhé poznámce vyplynulo, že největším vývozcem dvou hlavních druhů uhlí používaných při výrobě elektrolytických oxidů manganičitých do Turecka je Rusko, jehož ceny jsou výrazně nižší než průměrné dovozní ceny odpovídajících výrobků z jiných třetích zemí.

(143)

Komise toto tvrzení podrobně analyzovala a porovnala dovozní ceny uhlí do Turecka z Ruska s dovozními cenami z jiných zemí a zjistila, že dovozní ceny z Ruska jsou ve srovnání s průměrnými cenami dovozu z jiných zemí neobvyklé. Vzhledem k tomu, že dovoz z Ruska představoval většinu veškerého dovozu černého a bituminózního uhlí do Turecka a mohl by mít dopad na ceny dovozu z jiných zemí, rozhodla se Komise za účelem stanovení nezkreslených nákladů na bituminózní a černé uhlí využít Brazílii, která po odečtení ruského dovozu představuje druhý nejvyšší souhrnný objem dovozu reprezentativních množství a cen.

(144)

Společnost Xiangtan tvrdila, že Komise nesprávně nevzala v úvahu další možné země, a to především na základě argumentu, že ostatní navrhované země elektrolytické oxidy manganičité vůbec nevyrábějí. Podle jejího názoru čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení nestanovuje podmínku, že se výrobek, který je předmětem šetření, musí v reprezentativní zemi vyrábět.

(145)

Dále tvrdila, že metodika, kterou Komise použila při výběru vhodné reprezentativní země, je zjevně rozporuplná. Jiné země, které připadaly v úvahu, vyřadila podle ní z toho důvodu, že se v těchto zemích elektrolytické oxidy manganičité vůbec nevyrábějí, a jelikož považovala finanční údaje jediného zjištěného výrobce elektrolytických oxidů manganičitých v dané zemi za nevyhovující, rozhodla se místo nich použít údaje jiné kolumbijské společnosti z úplně jiného hospodářského odvětví, které nesouvisejí s odvětvím elektrolytických oxidů manganičitých, a jako alternativní zdroj dovozních cen pro některé výrobní činitele se rozhodla použít jinou třetí zemi a mezinárodní referenční hodnotu.

(146)

Společnost Xiangtan dále tvrdila, že prodejní, správní a režijní náklady a zisk společnosti Quimpac nejsou pro výrobce elektrolytických oxidů manganičitých reprezentativní, a navrhla, aby byly použity údaje japonského výrobce elektrolytických oxidů manganičitých, společnosti Tosoh Corporation Japan.

(147)

Pokud jde o ustanovení čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení, Komise poznamenává, že výroba dotčeného výrobku v reprezentativní zemi je základním předpokladem pro výběr reprezentativní země. Existence takové výroby totiž zajišťuje, že výrobní náklady a náklady na prodej v reprezentativní zemi odpovídají nezkresleným nákladům a prodeji výroby dotčeného výrobku v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážkou.

(148)

Ohledně společnosti Quimpac Komise uvedla, že se v případě, kdy nejsou k dispozici snadno dostupné finanční informace týkající se konkrétně a výhradně dotčeného výrobku, který je předmětem šetření (v tomto případě elektrolytických oxidů manganičitých), snaží určit nejbližší snadno dostupné zástupné údaje. Postup je podrobně popsán ve 138. bodě odůvodnění.

(149)

Pokud jde o návrh, aby byly s příslušnými úpravami použity údaje od společnosti Tosoh Corporation Japan, Komise zdůraznila, že výběr reprezentativní země by měl vycházet ze tří kritérií, z nichž prvním je úroveň hospodářského rozvoje. Společnost Tosoh Corporation Japan sídlí v zemi s vyšší úrovní hospodářského rozvoje, a proto ji nelze považovat za reprezentativní. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(150)

Čínská obchodní komora a sdružení GMIA a společnost Daxin tvrdily, že náklady na energii v Kolumbii a náklady práce jsou ovlivněny několika činiteli a výrazně se liší i v různých zemích s podobnou úrovní hospodářského rozvoje jako Čína. Uvedly, že by Komise měla k určení nákladů na energii a nákladů práce alternativně použít údaje od čínských vývozců.

(151)

Toto tvrzení bylo nutné zamítnout. Komise uvedla, že volba reprezentativní země byla založena na třech kritériích: úroveň hospodářského rozvoje, výroba dotčeného výrobku a dostupnost příslušných veřejných údajů. Všechna tato kritéria považovala Komise pro určení nezkreslených výrobních nákladů v Číně za dostatečně reprezentativní a ani Čínská obchodní komora a sdružení GMIA, ani společnost Daxin nepředložily důkazy o tom, že by vybrané referenční hodnoty pro práci a energii byly zkreslené nebo neodpovídající.

(152)

Komise dále uvedla, že jakmile je v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení zjištěna existence podstatných zkreslení, která mají dopad na výrobek, který je předmětem šetření, ve vyvážející zemi, nelze použít skutečné náklady jednotlivých vyvážejících výrobců, ledaže by bylo na základě přesných a vhodných důkazů jednoznačně prokázáno, že nejsou zkreslené. To se nestalo, a bylo tak zjištěno, že příslušné náklady jsou zkreslené.

(153)

Poté, co bylo na základě všech výše uvedených prvků stanoveno, že Kolumbie je jedinou vhodnou reprezentativní zemí, která je k dispozici, nebylo nutné provést posouzení úrovně sociální a environmentální ochrany podle poslední věty čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážky základního nařízení.

(154)

S ohledem na výše uvedenou analýzu splnila Kolumbie kritéria stanovená v čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážce základního nařízení, aby mohla být považována za vhodnou reprezentativní zemi.

(155)

V první poznámce Komise uvedla výrobní činitele, jako jsou materiály, energie, voda a pracovní síla, které vyvážející výrobci používají k výrobě výrobku, který je předmětem šetření, a vyzvala zúčastněné strany k předložení připomínek a navržení veřejně dostupných informací o nezkreslených hodnotách u každého z výrobních činitelů uvedených v této poznámce.

(156)

Následně ve druhé poznámce Komise uvedla, že za účelem určení běžné hodnoty v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení použije:

(157)

Komise dále uvedla, že použije statistické údaje Mezinárodní organizace práce týkající se nákladů práce v Kolumbii (74), cenu elektřiny pro průmyslové uživatele účtovanou společností ENEL S.A. za energii (75) a sazbu za vodu účtovanou společností Acueducto de Bogota (76) za vodu.

(158)

V druhé poznámce Komise také informovala zúčastněné strany, že vzhledem k velkému počtu výrobních činitelů u vyvážejících výrobců zařazených do vzorku, kteří poskytli úplné informace, a k zanedbatelnému podílu některých surovin na celkových výrobních nákladech byly tyto zanedbatelné položky, které představují méně než 5 % celkových výrobních nákladů vykázaných vyvážejícími výrobci zařazenými do vzorku, souhrnně zařazeny pod „spotřební materiál“. Dále Komise informovala, že vypočítá procentní podíl spotřebního materiálu na celkových nákladech na suroviny a uplatní jej na přepočtené náklady na suroviny při použití zjištěných nezkreslených referenčních hodnot v příslušné reprezentativní zemi.

(159)

S ohledem na všechny informace předložené zúčastněnými stranami a shromážděné během inspekcí na místě byly za účelem určení běžné hodnoty v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení určeny tyto výrobní činitele a jejich zdroje:

Tabulka 2

Výrobní faktory

(160)

V návaznosti na první poznámku společnost Xiangtan tvrdila, že ceny manganové rudy dovážené do Kolumbie by se neměly použít jako reprezentativní cena pro vstupy čínských vyvážejících výrobců. Manganové rudy používané v Číně mají mnohem nižší koncentraci manganu v rudě (mezi 11 % a 20 %) a nelze je nahradit rudou s mnohem vyšším obsahem manganu dováženou do Kolumbie z Brazílie, jejíž průměrný obsah manganu je 37 %.

(161)

Komise tento argument řádně zvážila a snažila se nalézt alternativní mezinárodní referenční hodnotu, která by lépe odrážela jakost a kvalitu manganové rudy používané při výrobě výrobku, který je předmětem šetření. Vzhledem k tomu, že neexistovala alternativní reprezentativní země ani mezinárodní referenční hodnota pro manganovou rudu s nižší koncentrací manganu, se Komise domnívala, že nejvhodnější dostupnou mezinárodní referenční hodnotou jsou údaje z roku 2022 poskytnuté společností Fastmarkets.com pro manganovou rudu s obsahem manganu 37 %. Aby se zohlednil rozdíl v obsahu manganu, byla cena rudy používané čínskými vyvážejícími výrobci vypočtena tak, že se referenční cena vynásobila koncentrací manganové rudy používané čínskými výrobci. Tento postup se použil jak pro oxid manganičitý, tak pro uhličitan manganatý.

(162)

Pro manganovou rudu proto Komise použila veřejně dostupné údaje za rok 2022 poskytnuté společností Fastmarkets.com pro manganovou rudu dodanou pod indexem MB-MNO-0004 do přístavu Tchien-ťin.

(163)

Za účelem stanovení nezkreslené ceny surovin dodaných k bráně závodu výrobce v reprezentativní zemi použila Komise v případě kyseliny sírové, lignitu a pyritu jako základ váženou průměrnou cenu dovozu do Turecka vykázanou v databázi GTA, zatímco v případě bituminózního a černého uhlí použila Komise váženou průměrnou cenu dovozu do Brazílie vykázanou v databázi GTA. K těmto cenám bylo připočteno dovozní clo a náklady na dopravu, jak je vysvětleno ve 174. bodě odůvodnění. Dovozní cena v reprezentativní zemi byla stanovena jako vážený průměr jednotkových cen dovozů ze všech třetích zemí s výjimkou Číny a ze zemí, které nejsou členy Světové obchodní organizace, uvedených v příloze 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/755 (79). Komise se rozhodla vyloučit dovoz z Číny do Brazílie a Turecka, neboť ve 122. bodě odůvodnění dospěla k závěru, že vzhledem k existenci podstatných zkreslení podle čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení není vhodné použít domácí ceny a náklady v Číně. Vzhledem k tomu, že neexistují důkazy o tom, že tato zkreslení nemají vliv rovněž na výrobky určené na vývoz, Komise usoudila, že tato zkreslení ovlivňují vývozní ceny. Dále, jak je vysvětleno ve 143. bodě odůvodnění, byl vyloučen také dovoz bituminózního a černého uhlí z Ruska.

(164)

U řady výrobních činitelů představovaly skutečné náklady spolupracujících vyvážejících výrobců v období přezkumného šetření zanedbatelný podíl celkových nákladů na suroviny. Protože hodnota použitá pro tyto výrobní činitele neměla významný dopad na výpočty dumpingového rozpětí bez ohledu na použitý zdroj, Komise rozhodla zařadit tyto náklady do spotřebního materiálu, jak je vysvětleno v 158. bodě odůvodnění, a přidala je k nezkresleným výrobním nákladům.

(165)

Komise vyjádřila dopravní náklady spolupracujících vyvážejících výrobců na dodávky surovin jako procento skutečných nákladů na tyto suroviny a poté použila stejný procentní podíl na nezkreslené náklady na stejné suroviny, aby získala nezkreslené náklady na dopravu. Komise měla za to, že v rámci tohoto šetření lze poměr mezi surovinami vyvážejícího výrobce a vykázanými náklady na dopravu opodstatněně použít jako ukazatel pro odhad nezkreslených dopravních nákladů na suroviny při dodání do závodu společnosti.

(166)

Čínská obchodní komora a sdružení GMIA v reakci na druhou poznámku uvedly, že Komise neobjasnila kritéria pro určení hlavních výrobních činitelů uvedených ve 133. bodě odůvodnění a výrobních činitelů považovaných za spotřební materiál a že různí čínští vyvážející výrobci používají různé materiály, a proto by tyto výrobní činitele měly být upraveny pro každého čínského vývozce zvlášť.

(167)

Toto tvrzení je neopodstatněné. Komise určila hlavní výrobní činitele uvedené ve 133. bodě odůvodnění a výrobní činitele, které mají být považovány za spotřební materiál, na základě skutečného seznamu výrobních činitelů a údajů o objemech spotřeby, které uvedl každý z vyvážejících výrobců zařazených do vzorku.

(168)

Čínská obchodní komora a sdružení GMIA a společnost Daxin tvrdily, že referenční hodnota vybraná Komisí pro manganovou rudu má ve srovnání s manganovou rudou, kterou čínští vyvážející výrobci získávají na místě, stále výrazně vyšší koncentraci manganu. Podle jejich názoru má tato odlišná koncentrace za následek odlišnou jednotkovou cenu, a proto referenční hodnotu zvolenou Komisí k nahrazení ceny čínské manganové rudy nelze použít.

(169)

Společnost Xiangtan dále tvrdila, že Komise ignorovala vzájemnou souvislost mezi cenou vyjádřenou cenovým indexem manganové rudy a koncentrací manganu v rudě, k níž se cenový index vztahuje. Podle společnosti Xiangtan se cenový index mění v závislosti na koncentraci manganu v rudě. Proto by bylo nesprávné stanovit referenční cenu manganové rudy s obsahem manganu jiným než 37 % tak, že se referenční index přímo vynásobí koncentrací manganové rudy, jak je uvedeno ve 161. bodě odůvodnění.

(170)

Společnost Xiangtan dále navrhla dvě alternativní metodiky pro stanovení referenční hodnoty pro manganovou rudu, které by podle jejího názoru lépe zohlednily různé obsahy manganu. U první metodiky společnost Xiangtan navrhla vydělit referenční index stanovený Komisí převodním koeficientem založeným na koncentraci manganové rudy společnosti a obsahu manganu v rudě dle referenční hodnoty (37 %). U druhé metodiky společnost Xiangtan navrhla použít koeficient, který by odrážel přesnou tržní hodnotu odpovídajícího obsahu manganu v rudách používaných čínskými výrobci. Tento koeficient vyjadřuje hodnotu jedné jednotky manganu jednotlivých druhů manganových rud (na základě koncentrace manganu), kterou zveřejnila průmyslová zpravodajská agentura Asian Metal. Referenční hodnota by měla být získána tak, že se vynásobí průměrný koeficient a skutečný obsah manganové rudy, kterou společnost používá.

(171)

Komise argument týkající se obsahu manganu v rudě zvážila a vypracovala metodiku vysvětlenou ve 161. bodě odůvodnění, jejímž cílem je přizpůsobit referenční cenu skutečnému obsahu manganu v rudě, kterou používá každý z vyvážejících výrobců zařazených do vzorku. Vzhledem k tomu, že neexistuje žádná jiná dostupná mezinárodní nezkreslená cena nebo referenční hodnota pro manganovou rudu s koncentrací nižší než 37 %, měla Komise za to, že navrhovaná metodika spravedlivě odráží nezkreslené náklady u různých koncentrací manganové rudy. Tato metodika, pakliže se použije, je také v souladu s první metodikou navrženou společností Xiangtan. Druhou metodiku navrženou společností Xiangtan Komise podrobně nezkoumala, protože společnost Xiangtan nevysvětlila, proč by druhá metodika měla být přiměřenější než první metodika, která byla zúčastněným stranám řádně sdělena.

(172)

Proto byla tvrzení týkající se výběru vhodné referenční hodnoty pro manganovou rudu zamítnuta.

(173)

Čínská obchodní komora a sdružení GMIA a společnost Daxin tvrdily, že pro výrobní činitele stanovené podle 136. bodu odůvodnění je dovozní cena získaná z databáze GTA na úrovni CIF. Obsahuje proto náklady na námořní dopravu a poplatky za pojištění, nicméně čínští výrobci nakupují suroviny a další vstupy na místním trhu za ceny, které žádné náklady na námořní dopravu a poplatky za pojištění nezahrnují. Aby se dosáhlo spravedlivého srovnání, měly by tedy být podle jejich názoru od cen uvedených v databázi GTA pro Turecko odečteny náklady na námořní dopravu a poplatky za pojištění.

(174)

V rámci svých šetření se Komise snaží zjistit nákupní cenu vstupů dostupných na domácím trhu v reprezentativní zemi. Proto důsledně používá cenu CIF, která je k dispozici ve statistikách obchodu. Jak je navíc vysvětleno ve 163. bodě odůvodnění, Komise připočítává příslušná dovozní cla a náklady na dopravu, aby zajistila, že jako referenční hodnotu použije cenu pro dodání k bráně závodu výrobce v reprezentativní zemi. Tato cena přímo konkuruje cenám na domácím trhu v reprezentativní zemi, a proto ji lze pro účely šetření použít jako referenční hodnotu. Na základě toho bylo toto tvrzení zamítnuto.

(175)

Ve druhé poznámce Komise uvedla, že ke stanovení mezd v Kolumbii použije statistiky MOP (80) týkající se průměrné měsíční mzdy a průměrné týdenní pracovní doby v roce 2022 ve zpracovatelském průmyslu. Oznámila, že hodlá zohlednit třináct měsíčních platů a následně připočítat příspěvky na sociální zabezpečení a důchodové pojištění. Počet skutečně odpracovaných hodin za rok se pak vypočítá tak, že se počet skutečně odpracovaných hodin za týden vynásobí počtem týdnů v roce a odečtou se neodpracované dny.

(176)

V návaznosti na druhou poznámku obdržela Komise tyto připomínky:

(177)

Komise se snažila zjistit alternativní zdroj, který by poskytl přesnější údaje, pomocí kterých by stanovila referenční hodnotu nákladů práce v Kolumbii. Kolumbijský statistický úřad (dále jen „DANE“) (81) zveřejnil průzkum v oblasti zpracovatelského průmyslu, jenž poskytl podrobné informace o celkových ročních mzdách a souvisejících nákladech a počtu zaměstnanců za rok 2021. Komise pro stanovení průměrných nákladů práce na zaměstnance tento zdroj považovala za nejvhodnější, protože se jednalo o primární zdroj údajů kolumbijského národního statistického úřadu. Hodnoty byly indexovány do roku 2022 pomocí indexu reálných mezd ve zpracovatelském průmyslu (82).

(178)

Vzhledem k tomu, že průzkum neobsahoval informace o počtu odpracovaných hodin, použila Komise údaje o počtu odpracovaných hodin za týden, které poskytla MOP. Na základě připomínky společnosti Xiangtan Komise přezkoumala definici odpracovaných hodin, kterou uvádí MOP, a dospěla k závěru, že svátky a dny pracovního klidu jsou každoročně odečítány. Nebylo proto zapotřebí dny pracovního klidu odečítat.

(179)

K tvrzení společnosti Autlan Komise uvedla, že náklady práce na zaměstnance v oblasti prodeje a administrativy byly zahrnuty do nezkreslených prodejních, správních a režijních nákladů, jejichž výpočet je vysvětlen níže v oddílu 3.2.5. Navrhované rozlišení by proto nemělo na referenční hodnotu žádný výrazný vliv. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(180)

V první a druhé poznámce Komise uvedla, že hodlá použít údaje o cenách elektřiny pro průmyslové uživatele v Kolumbii účtovaných jedním z největších dodavatelů elektřiny v Kolumbii, společností ENEL S.A. Zúčastněné strany uvedly, že:

(181)

Po analýze připomínek dospěla Komise k závěru, že použije údaje o cenách elektřiny pro průmyslové uživatele platné ve městě Cali, ve kterém má společnost „Quimpac“ sídlo, zveřejněné společností EMCALI (83). Společnost EMCALI nabízí několik sazeb elektřiny: jednotarifní, dvoutarifní (ve špičce a mimo špičku) a třítarifní. Rozdíly mezi jednotlivými sazbami jsou velmi malé (přibližně 1 % rozdíl v ceně jak mezi sazbou ve špičce a sazbou mimo špičku, tak mezi průměrnou sazbou ve špičce/sazbou mimo špičku a jednotarifní sazbou). Komise proto použila konzervativní přístup a vybrala jednotarifní sazbu za elektřinu, která byla nejnižší. Dále zjistila, že sazba za elektřinu je podle čl. 476 odst. 4 kolumbijského daňového zákona (84) osvobozena od DPH.

(182)

Společnost Varta ve svém podání uvedla, že aby bylo možné dospět ke spolehlivým závěrům, je třeba vzít v úvahu druh výroby elektřiny v dané zemi a náklady na distribuci elektřiny.

(183)

Komise konstatuje, že náklady na distribuci jsou v ceně elektřiny zahrnuty, a budou tedy zohledněny. Její tvrzení bylo proto zamítnuto.

(184)

Komise ve druhé poznámce uvedla, že použije sazbu za vodu pro průmyslové účely, kterou zveřejnila společnost „Acueducto de Bogota“, která je odpovědná za dodávky vody a odvádění a čištění odpadních vod v hlavním městě, jelikož pro město Cali nebyly k dispozici žádné veřejně dostupné údaje. Stejně jako v případě elektřiny jsou dodávky vody podle čl. 476 odst. 4 kolumbijského daňového zákona osvobozeny od DPH.

(185)

Podle čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení „[p]očetně zjištěná běžná hodnota zahrnuje nezkreslenou a přiměřenou částku pro správní, prodejní a režijní náklady a pro zisk“. Kromě toho je třeba stanovit hodnotu výrobních režijních nákladů k pokrytí nákladů, které nejsou zahrnuty ve výše uvedených výrobních činitelích.

(186)

Výrobní režijní náklady, které vznikly spolupracujícím vyvážejícím výrobcům, byly vyjádřeny jako podíl výrobních nákladů skutečně vzniklých vyvážejícím výrobcům. Tento procentní podíl byl uplatněn na nezkreslené výrobní náklady.

(187)

Při stanovení nezkreslené a přiměřené výše prodejních, správních a režijních nákladů a zisku vycházela Komise z finančních údajů společnosti Quimpac za rok 2022, které byly získány z oficiální veřejně dostupné databáze kolumbijské vlády „Sistema Integrado de Informacion Societaria“ (85).

(188)

Na základě výše uvedeného Komise početně zjistila běžnou hodnotu podle typu výrobku na základě ceny ze závodu v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení.

(189)

Zaprvé Komise určila nezkreslené výrobní náklady. Komise uplatnila nezkreslené jednotkové náklady na skutečnou spotřebu jednotlivých výrobních faktorů spolupracujících vyvážejících výrobců. Tyto míry spotřeby, které poskytli vyvážející výrobci zařazení do vzorku, byly potvrzeny během inspekcí na místě. Komise vynásobila faktory použití nezkreslenými náklady na jednotku zjištěnými v reprezentativní zemi.

(190)

Po stanovení nezkreslených výrobních nákladů Komise použila náklady na výrobní režii, jak je uvedeno v 186. bodě odůvodnění.

(191)

Na výrobní náklady stanovené tak, jak je popsáno v předchozím bodě odůvodnění, Komise použila prodejní, režijní a správní náklady ve výši 20,33 % a zisk společnosti Quimpac de Colombia S.A. ve výši 24,72 %, jak je uvedeno ve 187. bodě odůvodnění (oba údaje vyjadřují procentní podíl nákladů na prodané zboží).

(192)

Na tomto základě Komise početně zjistila běžnou hodnotu podle typu výrobku na základě ceny ze závodu v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení.

(193)

Žádný z vyvážejících výrobců zařazených do vzorku neprodával v Unii prostřednictvím dovozců ve spojení.

(194)

Proto byla u všech vyvážejících výrobců zařazených do vzorku vývozní cena v souladu s čl. 2 odst. 8 základního nařízení stanovena na základě cen skutečně zaplacených nebo splatných za dotčený výrobek prodávaný na vývoz do Unie.

(195)

Komise srovnala běžnou hodnotu a vývozní cenu vyvážejících výrobců zařazených do vzorku na základě ceny ze závodu.

(196)

Tam, kde to bylo opodstatněné v zájmu spravedlivého srovnání, upravila Komise běžnou hodnotu a/nebo vývozní cenu o rozdíly ovlivňující ceny a srovnatelnost cen v souladu s čl. 2 odst. 10 základního nařízení. Úpravy byly provedeny u nákladů na dopravu, pojištění, manipulaci a nakládku, nákladů na cla, nákladů na úvěry a na bankovní poplatky.

(197)

U spolupracujících vyvážejících výrobců zařazených do vzorku Komise srovnávala váženou průměrnou běžnou hodnotu každého typu obdobného výrobku s váženou průměrnou vývozní cenou odpovídajícího typu dotčeného výrobku podle čl. 2 odst. 11 a 12 základního nařízení.

(198)

Na tomto základě činí prozatímní vážená průměrná dumpingová rozpětí vyjádřená jako procentní podíl z ceny CIF s dodáním na hranice Unie před proclením:

(199)

Pro spolupracující vyvážející výrobce, kteří nebyli zařazeni do vzorku, vypočetla Komise vážené průměrné dumpingové rozpětí v souladu s čl. 9 odst. 6 základního nařízení. Toto rozpětí bylo tudíž stanoveno na základě rozpětí vyvážejících výrobců zařazených do vzorku.

(200)

Na tomto základě činí prozatímní dumpingové rozpětí spolupracujících vyvážejících výrobců, kteří nebyli zařazeni do vzorku, 44,5 %.

(201)

U všech ostatních vyvážejících výrobců v dotčené zemi stanovila Komise dumpingové rozpětí na základě dostupných údajů v souladu s článkem 18 základního nařízení. Za tímto účelem Komise určila úroveň spolupráce vyvážejících výrobců. Úroveň spolupráce představuje objem vývozu spolupracujících vyvážejících výrobců do Unie, vyjádřený jako podíl na celkovém dovozu z dotčené země do Unie v období šetření, který byl stanoven na základě statistických údajů Eurostatu.

(202)

Úroveň spolupráce je v tomto případě nízká, jelikož dovoz spolupracujících vyvážejících výrobců představoval přibližně 65 % celkového vývozu do Unie během období šetření. Na tomto základě Komise považovala za vhodné stanovit dumpingové rozpětí pro všechny ostatní společnosti na úrovni deseti transakcí s nejvyšším rozpětím vyvážejících výrobců zařazených do vzorku, a to vzhledem k tomu, že tyto transakce představovaly přibližně 14 % celkového objemu vývozu dotčené společnosti do Unie, což bylo považováno za dostatečně reprezentativní. Celostátní dumpingové rozpětí platné pro všechny ostatní nespolupracující vyvážející výrobce bylo tedy stanoveno na úrovni 101,7 %.

(203)

Prozatímní dumpingová rozpětí vyjádřená jako procentní podíl z ceny CIF s dodáním na hranice Unie před proclením činí:

(204)

Podle údajů, které měla Komise k dispozici, vyráběli během období šetření obdobný výrobek v Unii dva výrobci. Tito výrobci představují „výrobní odvětví Unie“ ve smyslu čl. 4 odst. 1 základního nařízení.

(205)

Vzhledem k tomu, že na trhu Unie působí omezený počet stran, nemohla Komise údaje týkající se dvou výrobců v Unii a podílů na trhu zveřejnit, protože se jedná o citlivé údaje o trhu, které jsou podle článku 19 základního nařízení důvěrné. Zveřejnění těchto informací by mohlo stranám umožnit zpětný výpočet důvěrných údajů specifických pro danou společnost. Komise proto tyto informace poskytla v rozmezích a indexech, které poskytly všem zúčastněným stranám dostatek smysluplných informací, aby mohly pochopit analýzu a závěry Komise a předložit v tomto ohledu připomínky. Údaje byly rovněž poskytnuty ve formě smysluplných trendů, aby všechny zúčastněné strany mohly hájit své zájmy. Komise nemohla zveřejnit metodu vytvoření rozmezí, protože by to stranám umožnilo získat přesná čísla z těchto rozmezí.

(206)

Celková výroba v Unii během období šetření byla stanovena přibližně na [25,0 – 27,0] milionu kilogramů. Komise tento údaj stanovila na základě ověřených odpovědí na dotazník od dvou výrobců v Unii. Jak je uvedeno v 204. bodě odůvodnění, dva výrobci v Unii představovali 100 % celkové výroby obdobného výrobku v Unii.

(207)

Komise stanovila spotřebu v Unii na základě objemu prodeje výrobního odvětví Unie na trhu Unie získaného z ověřených odpovědí na dotazník od obou výrobců v Unii a dovozu dotčeného výrobku do Unie ze třetích zemí na základě statistik Eurostatu.

(208)

Spotřeba v Unii se vyvíjela takto:

Tabulka 3

Spotřeba v Unii (kg)

(209)

Na základě výše uvedených údajů spotřeba v Unii kolísala, když v roce 2020 klesla (–4 % oproti roku 2019), poté v roce 2021 vzrostla (+2 % oproti roku 2019) a nakonec v období šetření opět klesla (–6 % oproti roku 2019). Nárůst v roce 2021 byl způsoben zejména pandemií COVID-19 a zvýšenou spotřebou baterií se suchými články.

(210)

Objem dovozu stanovila Komise na základě statistických údajů Eurostatu. Jelikož však kód KN (86) nezahrnoval pouze elektrolytické oxidy manganičité, ale širší škálu výrobků, musela Komise objem dovozu elektrolytických oxidů manganičitých odhadnout. To provedla tak, že zahrnula pouze dovoz ze zemí, ve kterých se elektrolytické oxidy manganičité vyráběly, protože historicky se elektrolytické oxidy manganičité převážně z těchto zemí dovážely (87):

(211)

Odhadovaný objem dovozu byl případně porovnán s prodejem vykázaným spolupracujícími vyvážejícími výrobci, nákupy vykázanými spolupracujícími uživateli, výrobci v Unii a dalšími statistikami vývozu poskytnutými žadatelem a byl s nimi v souladu.

(212)

Podíl dovozu na trhu byl stanoven na základě objemu dovozu a celkové spotřeby v Unii.

(213)

Dovoz z dotčené země do Unie se vyvíjel takto:

Tabulka 4

Objem dovozu (v kg) a podíl na trhu

(214)

Objem dovozu elektrolytických oxidů manganičitých z Číny se v letech 2019 až 2020 snížil o 18 % v důsledku omezujících opatření v souvislosti s pandemií COVID-19, avšak v roce 2021 (+55 % oproti roku 2019) a v období šetření (+89 % oproti roku 2019) začal masivně růst. V absolutním vyjádření byl dovoz elektrolytických oxidů manganičitých z Číny v období šetření vysoký (12,6 milionu kg). Čínský dovoz během posuzovaného období celkově zvýšil svůj podíl na trhu o [15–19] procentních bodů, a to z [12–19] % v roce 2019 na [30–40] % během období šetření.

(215)

Komise určila ceny dovozu na základě údajů Eurostatu, a to vydělením celkové hodnoty čínského dovozu celkovým objemem tohoto dovozu. Cenové podbízení u dovozu bylo stanoveno na základě ověřených odpovědí na dotazník od vyvážejících výrobců v Číně zařazených do vzorku.

(216)

Vážená průměrná cena dovozu z dotčené země do Unie se vyvíjela takto:

Tabulka 5

Dovozní ceny (EUR/kg)

(217)

Během posuzovaného období se průměrné čínské dovozní ceny zvýšily o 47 %, zejména v důsledku zvýšených nákladů na dopravu.

(218)

Cenové podbízení během období šetření zjistila Komise srovnáním:

(219)

Porovnání cen bylo provedeno podle jednotlivých typů u transakcí na stejné obchodní úrovni. Výsledek porovnání byl vyjádřen jako procentní podíl teoretického obratu dvou výrobců v Unii v období šetření. U dvou vyvážejících výrobců zařazených do vzorku byla zjištěna absence cenového podbízení, přičemž jejich průměrné ceny na trhu Unie byly vyšší než ceny výrobního odvětví Unie, zatímco u třetího vyvážejícího výrobce bylo zjištěno cenové podbízení, ač nižší než nepatrné.

(220)

Navzdory absenci cenového podbízení zjištěné u dvou ze tří vyvážejících výrobců zařazených do vzorku na základě jednotlivých transakcí však byla průměrná cena celkového čínského dovozu na trh Unie po celé posuzované období přibližně o [5 % – 9 %] nižší než průměrná cena výrobního odvětví Unie. Tento rozdíl činil v roce 2019 přibližně [8 % – 12 %], následně [2 % – 6 %] v roce 2021 a poté byl výraznější v druhé části tohoto období (v roce 2021 a v období šetření), a to přibližně [5 % – 7 %], což se shodovalo s masivním nárůstem objemu čínského dovozu (nárůst o více než 50 %) a získáním podílu na trhu Unie ([15–19] procentních bodů v období šetření).

(221)

Komise navíc zjistila existenci stlačování cen. Průměrná dovozní cena celého čínského dovozu byla rovněž nižší, než činily výrobní náklady výrobního odvětví Unie po celé posuzované období. Cenový tlak na náklady výrobního odvětví Unie byl rovněž nejvýraznější v druhé části posuzovaného období, kdy byly ceny čínského dovozu přibližně o [10 % – 15 %] nižší než průměrné výrobní náklady výrobního odvětví Unie. Jak ukazuje tabulka 8, výrobní odvětví Unie prodávalo během druhé části posuzovaného období pod výrobními náklady. V důsledku značného cenového tlaku způsobeného levným dumpingovým dovozem nemohlo výrobní odvětví Unie zvýšit své prodejní ceny, aby dosáhlo udržitelné úrovně zisku a pozitivní finanční situace, což vedlo k velmi nízkým ziskům v roce 2021 a v období šetření, jakož i k výrazně klesajícímu peněžnímu toku v roce 2021, který se v období šetření změnil na záporný. To se odráží v prodeji pod cenou, jenž byl zjištěn u dvou vyvážejících výrobců zařazených do vzorku i u všech ostatních společností nezařazených do vzorku, jak je popsáno v 296. a 297. bodě odůvodnění.

(222)

V souladu s čl. 3 odst. 5 základního nařízení byly v rámci posouzení dopadu dumpingového dovozu na výrobní odvětví Unie posouzeny všechny hospodářské ukazatele, které ovlivňovaly stav výrobního odvětví Unie v průběhu posuzovaného období.

(223)

Pro účely stanovení újmy Komise rozlišovala mezi makroekonomickými a mikroekonomickými ukazateli újmy. Makroekonomické a mikroekonomické ukazatele posuzovala Komise na základě údajů obsažených v ověřených odpovědích na dotazník od dvou výrobců v Unii. Soubor údajů byl pro hospodářskou situaci výrobního odvětví Unie shledán jako reprezentativní.

(224)

Makroekonomickými ukazateli jsou: výroba, výrobní kapacita, využití kapacity, objem prodeje, podíl na trhu, růst, zaměstnanost, produktivita, velikost dumpingového rozpětí a překonání účinků dřívějšího dumpingu.

(225)

Mikroekonomickými ukazateli jsou: průměrné jednotkové ceny, jednotkové náklady, náklady práce, zásoby, ziskovost, peněžní tok, investice, návratnost investic a schopnost opatřit si kapitál.

(226)

Celková výroba v Unii, výrobní kapacita a využití kapacity se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 6

Výroba, výrobní kapacita a využití kapacity

(227)

Výroba výrobního odvětví Unie se začala zvyšovat v roce 2020 a v roce 2021 prudce vzrostla. V období šetření však poklesla přibližně o [3–6] milionů kg za jeden rok v důsledku propadu odbytu (který začal v roce 2021). V posuzovaném období poklesla výroba celkem o –13 %.

(228)

Výrobní kapacita výrobního odvětví Unie byla v posuzovaném období stabilní, takže využití výrobní kapacity se v období šetření snížilo na [75–80] % v souladu s poklesem výroby.

(229)

Objem prodeje a podíl výrobního odvětví Unie na trhu se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 7

Objem prodeje a podíl na trhu

(230)

Objem prodeje výrobního odvětví Unie zůstal v letech 2019 až 2020 stabilní. V roce 2021 však začal klesat (–9 % v letech 2020 až 2021), a to i přes to, že spotřeba v tomto roce dosáhla vrcholu. Pokles pokračoval i v období šetření. V posuzovaném období prodej klesl celkem o –27 %.

(231)

Pokles prodeje se projevil ztrátou podílů na trhu, a to poklesem z [75–82] % v roce 2019 na [55–65] % v období šetření. Celkově došlo v posuzovaném období ke ztrátě [15–19] procentních bodů podílu na trhu ve prospěch čínského dovozu.

(232)

Navzdory tomu, že v roce 2021 vzrostla spotřeba, výrobní odvětví Unie ztratilo nejen objem prodeje v Unii, ale i podíl na trhu.

(233)

Zaměstnanost a produktivita se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 8

Zaměstnanost a produktivita

(234)

Zaměstnanost se v posuzovaném období zvýšila o +8 %. Toto zvýšení bylo zapříčiněno zaměstnáváním dočasných pracovníků v důsledku nepřítomnosti zaměstnanců na pracovišti a najímáním nových zaměstnanců na podporu údržby, výzkumu a vývoje a environmentálních operací.

(235)

Produktivita se vyvíjela v souladu se změnami ve výrobě a zaměstnanosti, tj. v posuzovaném období klesla o –20 %.

(236)

Všechna dumpingová rozpětí byla podstatně vyšší než nepatrná. Vzhledem k objemu a cenám dovozu z dotčené země byl dopad rozsahu skutečných dumpingových rozpětí na výrobní odvětví Unie značný.

(237)

Jde o první antidumpingové šetření týkající se dotčeného výrobku. Proto nebyly k dispozici žádné údaje k posouzení účinků případného dřívějšího dumpingu.

(238)

Vážené průměrné jednotkové prodejní ceny dvou výrobců v Unii účtované odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 9

Prodejní ceny v Unii

(239)

Průměrná cena výrobců v Unii se v roce 2020 snížila (na [1,50 – 1,70] EUR/kg) a v roce 2021 zůstala na úrovni [1,50 – 1,70] EUR/kg. V období šetření se pak zvýšila na [2,40 – 2,60] EUR/kg, jelikož se zvýšily výrobní náklady. Celkově se průměrná cena během posuzovaného období zvýšila o +42 %.

(240)

Průměrné výrobní náklady se začaly zvyšovat v roce 2021 (o +9 % oproti roku 2019) a v období šetření dosáhly vrcholu, jelikož došlo k prudkému nárůstu cen energií (89) a některých surovin (90). Celkově se během posuzovaného období průměrné výrobní náklady zvýšily o +64 %.

(241)

Nárůst průměrné ceny byl v posuzovaném období méně výrazný než nárůst výrobních nákladů. Z důvodu existence stlačování cen ze strany čínských vývozců, které se projevilo v posledních dvou letech tohoto období, nemohli výrobci v Unii zvýšit ceny, ač jim rostly náklady. Jak je uvedeno ve 220. bodě odůvodnění a na rozdíl od období 2019–2020, kdy byl cenový tlak ze strany dumpingového dovozu méně výrazný, nebylo od roku 2021 výrobní odvětví Unie schopno zvyšovat ceny v souladu s rostoucími výrobními náklady z toho důvodu, že rostoucí objem dumpingového čínského dovozu na trhu Unie vyvíjel na ceny výrobního odvětví Unie cenový tlak. Vzhledem k existenci stlačování cen výrobní odvětví Unie od roku 2021 prodávalo pod výrobními náklady. V důsledku značného cenového tlaku způsobeného levným dumpingovým dovozem nemohlo výrobní odvětví Unie zvýšit své prodejní ceny, aby dosáhlo cílového zisku, což vedlo ke snížení ziskovosti. Tato situace měla vážný dopad na finanční výkonnost výrobního odvětví Unie, jež je analyzována níže v části 4.4.3.4.

(242)

Průměrné náklady práce u dvou výrobců v Unii se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 10

Průměrné náklady práce na zaměstnance

(243)

Průměrné mzdové náklady práce na zaměstnance se za posuzované období zvýšily o +7 %.

(244)

Stav zásob dvou výrobců v Unii se v posuzovaném období vyvíjel takto:

Tabulka 11

Zásoby

(245)

Úroveň zásob se v důsledku rostoucí spotřeby na trhu Unie v roce 2020 snížila na [6,5–7,0] milionů kg a v roce 2021 na [6,0–6,5] milionů kg, avšak v období šetření se v důsledku ztráty prodeje zvýšila na [8,5–9,0] milionů kg a představovala v tomto období přibližně [30–35] % objemu výroby.

(246)

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic se v případě dvou výrobců v Unii v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 12

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic

(247)

Ziskovost dvou výrobců v Unii stanovila Komise tak, že zisk před zdaněním z prodeje obdobného výrobku odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, vyjádřila jako procentní podíl z obratu tohoto prodeje. Nerovnováha mezi rostoucími náklady a stlačenými cenami se v posuzovaném období projevila poklesem ziskovosti, která se snížila z [7–8] % v roce 2019 na [1–2] % v roce 2021 a [2–3] % v období šetření, tj. pod cílový zisk odpovídající [7–10] %.

(248)

Čistý peněžní tok je schopnost výrobců v Unii financovat svou činnost z vlastních zdrojů. Čistý peněžní tok se vyvíjel následovně: v roce 2020 se zvýšil ze záporných hodnot na přibližně [5,0–5,5] milionů kladných peněžních toků, poté však v roce 2021 klesl na přibližně [1,5–2,0] milionů a v období šetření se opět dostal do záporných hodnot, zejména v důsledku klesajícího zisku.

(249)

V důsledku špatného stavu čistého peněžního toku snížilo výrobní odvětví Unie ve stejném období objem svých investic téměř o polovinu, což vedlo k poklesu o 45 %.

(250)

Návratnost investic je zisk vyjádřený v procentech vztažený k čisté účetní hodnotě investic. Návratnost investic výrobního odvětví Unie klesla z [6–7] % v roce 2019 na [3–4] % v období šetření.

(251)

Schopnost výrobního odvětví Unie opatřit si kapitál byla výrazně zasažena postupnou ztrátou ziskovosti i peněžního toku, ke kterým došlo v posuzovaném období.

(252)

Dovoz z Číny se významně zvýšil jak v absolutních hodnotách, tak pokud jde o podíl na trhu. V průběhu dotčeného období se dovoz v absolutním vyjádření zvýšil o 89 % a v poměru ke spotřebě v Unii se zdvojnásobil a v období šetření dosáhl podílu na trhu ve výši [30–40] %.

(253)

V období šetření byly mimoto prodejní ceny výrobního odvětví Společenství stlačeny cenami dumpingového dovozu dotčeného výrobku. V důsledku značného cenového tlaku způsobeného levným dumpingovým dovozem nemohlo výrobní odvětví Unie zvýšit své prodejní ceny, aby dosáhlo cílového zisku, což vedlo ke snížení ziskovosti během druhé poloviny posuzovaného období.

(254)

Přesněji řečeno, zatímco v posuzovaném období dosáhla spotřeba v Unii vrcholu v roce 2021, výrobní odvětví Unie nebylo schopno z rostoucí poptávky těžit: objem prodeje výrobního odvětví Unie se od roku 2019 snížil o 8 % a podíl na trhu se v tomto roce snížil o 11 %. K ještě dramatičtějšímu zhoršení těchto ukazatelů došlo v období šetření (27 % pokles objemu prodeje a 22 % pokles podílu na trhu). Takový vývoj byl důsledkem masivního nárůstu čínského dovozu za ještě stlačenější ceny než v první polovině posuzovaného období (viz 241. bod odůvodnění). Kromě toho, výrobní odvětví Unie bylo tím méně schopné udržet objem prodeje za ještě stlačenější ceny, protože v té době zaznamenalo výrazný nárůst výrobních nákladů (které se v roce 2021 zvýšily o 9 % a v období šetření od roku 2019 o 64 %).

(255)

V důsledku toho již snížené objemy prodeje při stlačených cenách vedly ke ztrátě ziskovosti, návratnosti investic a peněžního toku. Zhoršené ukazatele finanční výkonnosti spolu se sníženou výrobou, vyšším konečným stavem zásob (na přibližně [30–40] % výroby Unie) a zaostávajícími investicemi na udržení této výroby tak vedly ke ztrátě životaschopnosti výrobního odvětví Unie.

(256)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise v této fázi k závěru, že výrobní odvětví Unie utrpělo podstatnou újmu ve smyslu čl. 3 odst. 5 základního nařízení.

(257)

V souladu s čl. 3 odst. 6 základního nařízení Komise zkoumala, zda dumpingový dovoz z dotčené země způsobil výrobnímu odvětví Unie podstatnou újmu. V souladu s čl. 3 odst. 7 základního nařízení Komise rovněž zkoumala, zda výrobní odvětví Unie mohlo být souběžně s tím poškozeno i jinými známými činiteli. Komise zajistila, aby případná újma, kterou mohly způsobit jiné činitele než dumpingový dovoz z dotčené země, nebyla přičítána tomuto dumpingovému dovozu. Těmito činiteli jsou: dovoz z jiných třetích zemí, vývozní výkonnost výrobců v Unii a další činitele, jako je produktivita, pandemie COVID-19 a ruská válka proti Ukrajině.

(258)

Jak bylo zjištěno ve 214. bodě odůvodnění, dovoz se během druhé poloviny posuzovaného období výrazně zvýšil, a to o 89 % z hlediska objemu a zdvojnásobil se jeho podíl na trhu. Jednotková prodejní cena dovozu z Číny byla v posuzovaném období přibližně o [5 % – 9 %] nižší než jednotková prodejní cena výrobního odvětví Unie.

(259)

Účinky dumpingového dovozu jsou dobře znázorněny rozhodnutím několika velkých odběratelů, kteří představují [67 % – 73 %] celkové spotřeby v Unii, přejít se svými nákupy od výrobního odvětví Unie k čínskému výrobku. Podíl elektrolytických oxidů manganičitých pocházejících od výrobců v Unii se od roku 2021 do období šetření snížil z přibližně [65–75] % na přibližně [55–65] % ve prospěch elektrolytických oxidů manganičitých pocházejících z Číny.

(260)

Poté, co v druhé polovině posuzovaného období došlo k výraznému nárůstu dumpingového dovozu z Číny a stlačování cen čínským dovozem, nedokázalo výrobní odvětví Unie zvýšit své prodejní ceny natolik, aby plně pokryly výrazně zvýšené výrobní náklady. Levný dovoz z Číny tak způsobil stlačování cen.

(261)

V důsledku toho se zhoršily ukazatele finanční výkonnosti výrobního odvětví Unie. Čínský dovoz získal podíl na trhu na úkor výrobního odvětví Unie, které v druhé polovině posuzovaného období ztratilo objem prodeje a podíl na trhu.

(262)

Komise proto předběžně dospěla k závěru, že tlak vyvíjený dumpingovým dovozem, jehož objem a podíl na trhu se během druhé poloviny posuzovaného období dramaticky zvýšil a jenž se uskutečňoval za dumpingové ceny a byl trvale pod úrovní výrobních nákladů výrobního odvětví Unie, hrál rozhodující úlohu při poklesu prodeje výrobního odvětví Unie, zvýšení stavu zásob a následně při zhoršení jeho ziskovosti, peněžního toku a návratnosti investic.

(263)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem Komise předběžně stanovila, že podstatná újma, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie, byla způsobena dumpingovým dovozem z Číny ve smyslu čl. 3 odst. 6 základního nařízení. Tato újma měla účinky jak na objem, tak na ceny.

(264)

Objem dovozu z jiných třetích zemí se v posuzovaném období vyvíjel takto:

Tabulka 13

Dovoz ze třetích zemí

(265)

Během období šetření setrval objem dovozu elektrolytických oxidů manganičitých z jiných třetích zemí (Kolumbie, USA, Japonska a Indie) na stejné úrovni jako na začátku posuzovaného období, tedy na [1,5–2,5] milionu kg, což představuje [4–8] % podílu na trhu Unie.

(266)

Stojí za zmínku, že ze čtyř výše uvedených zemí byla jedinou další významnou dovozní zemí Kolumbie (91). Kolumbie v období šetření snížila svůj objem dovozu a podíl na trhu o [0,3 – 0,9] procentního bodu. Ač tedy dovážela za ceny nižší, než byly ceny čínského a unijního výrobního odvětví, klesající objem jejího dovozu a nízký podíl na trhu vedly k tomu, že se její účinek na ceny zbývajících účastníků na unijním trhu zmenšoval. Ze ztráty podílu výrobního odvětví Unie na trhu tak jednoznačně těžili pouze čínští vyvážející výrobci.

(267)

Objem vývozu dvou výrobců v Unii se v posuzovaném období vyvíjel takto:

Tabulka 14

Vývozní výkonnost výrobců v Unii

(268)

Výrobní odvětví Unie se snažilo absorbovat část ztraceného objemu prodeje na trhu Unie zvýšeným vývozem. V roce 2021 se prodej na vývoz zvýšil na [4,0–4,5] milionu kg (což představuje [10–15] % výroby v Unii), poté se v období šetření snížil na [1,0–1,5] milionu kg (což představuje [2,5–7,5] % výroby v Unii). Ceny prodeje na vývoz v roce 2021 a v období šetření však byly nižší než ceny v Unii.

(269)

Zúčastněné strany tvrdily, že údajnou újmu částečně způsobila nižší cena vývozu výrobního odvětví Unie. Za ukazatel újmy však byla považována pouze ziskovost prodeje v Unii, nikoli ziskovost prodeje na vývoz výrobního odvětví Unie. Prodej na vývoz představoval pouze malou část výroby v Unii ([2,5–7,5] % v období šetření). Vývozní výkonnost výrobců v Unii tedy nemohla způsobit podstatnou újmu, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie.

(270)

Zhoršení produktivity výrobců v Unii se rovněž časově shodovalo s prudkým zvýšením čínského dovozu v roce 2021 a v období šetření, přičemž s úrovní produktivity v letech 2019–2020 byli výrobci v Unii schopni dosáhnout uspokojivých zisků.

(271)

Zúčastněné strany tvrdily, že na výrobní odvětví Unie měly škodlivé účinky i jiné činitele než dovoz čínských elektrolytických oxidů manganičitých, například omezení v souvislosti s COVID-19 (rok 2020 až polovina roku 2022), která ovlivňovala dodavatelské řetězce surovin a úroveň výroby, a obrovský nárůst cen energií vyvolaný energetickou krizí v celé Unii (2021 až 2022), jenž měl dopad na výrobní náklady. Dále tvrdily, že výrobci v Unii nemohli zvýšenou poptávku uspokojit kvůli nedostatečné kapacitě a/nebo nedostatečné kvalitě výrobku. Poptávka po elektrolytických oxidech manganičitých tak musela být uspokojena z vnějších zdrojů.

(272)

Stabilní objem prodeje výrobního odvětví Unie v roce 2020 prokazoval, že tyto uvedené činitele neovlivňovaly schopnost výrobního odvětví Unie udržet si objem prodeje a zvýšit svůj podíl na trhu v uvedeném roce (tvrzením ohledně kvality výrobku se věnuje část 7.3 týkající se zájmu Unie). Objem prodeje výrobního odvětví Unie se navíc navzdory ukončení omezení v souvislosti s COVID-19 v období šetření prudce snížil, a to v důsledku zvýšeného objemu dovozu z Číny za ceny působící újmu. Z hlediska nákladů mohli výrobci v Unii prodávat za ziskové ceny v roce 2019, než došlo k prudkému nárůstu dovozu z Číny. Jak je uvedeno v 241. a 247. až 251. bodě odůvodnění, výrobní odvětví Unie však nemohlo v důsledku stlačování cen dovozem z Číny v druhé polovině posuzovaného období dostatečně zvýšit své ceny, aby tak pokrylo zvýšené výrobní náklady. Kapitálově náročné odvětví výroby elektrolytických oxidů manganičitých s vysokými fixními náklady si v době, kdy v letech 2021–2022 masivně ztrácelo svůj objem prodeje ve prospěch čínského dovozu, nedokázalo zachovat životaschopnost. Tvrzení stran byla tedy zamítnuta.

(273)

Pokud jde o údajný nedostatek kapacity, jak je patrné z výše uvedené tabulky 5, výrobní odvětví Unie mělo v roce 2021 [5–10] % volné kapacity a v roce 2022 dokonce [20–25] %, přičemž v obou těchto letech jeho objem prodeje klesal (viz výše uvedená tabulka 6), zatímco podíl na trhu dovozu z Číny ve stejné době rostl (viz výše uvedená tabulka 3). Komise proto tato tvrzení zamítla jako neopodstatněná.

(274)

Strany rovněž tvrdily, že pokles prodeje výrobce v Unii ve Španělsku byl způsoben akvizicí jednoho uživatele v Unii, jehož nový vlastník nebyl ochoten využívat původní dodavatele, ale raději odebíral dodávky z Číny. Šetření však potvrdilo, že uvedený uživatel byl po celé posuzované období i nadále zákazníkem výrobce v Unii ze Španělska. Tím, že došlo k akvizici uživatele novým vlastníkem, se vazby na původního dodavatele nezpřetrhaly. Tvrzení těchto stran bylo proto zamítnuto.

(275)

Jeden uživatel tvrdil, že období šetření, které pokrývalo celý rok 2022, nebylo obvyklým rokem, protože z důvodu pandemie COVID-19 a války Ruska proti Ukrajině dramaticky vzrostla poptávka po alkalických bateriích se suchými články. Poptávka po elektrolytických oxidech manganičitých tak musela být uspokojena z vnějších zdrojů. V roce 2023 by se poptávka měla vrátit na svou obvyklou úroveň a podíl dodávek od výrobního odvětví Unie by se měl obnovit.

(276)

Jak je vysvětleno v 209. bodě odůvodnění, v roce 2021 došlo k nárůstu poptávky a v období šetření k jejímu poklesu. Objem prodeje výrobního odvětví Unie však v roce 2021 výrazně poklesl navzdory tomu, že poptávka dosáhla vrcholu, přičemž objem prodeje výrobního odvětví Unie se za období jednoho roku od roku 2020 snížil o [2,5–3,5] milionu kg, zatímco čínský dovoz se ve stejném období zvýšil o 4,8 milionu kg. Uživatelé mohli podíl dodávek od výrobního odvětví Unie zachovat, protože se ve stejném období zvýšil jeho objem výroby. Uživatelé však přešli na čínský dovoz z důvodu nižší ceny, která se ve stejném období snížila. Čínský dovoz mohl během posuzovaného období zvýšit svůj podíl na trhu o [15–19] procentních bodů, a převzít tak tento podíl od výrobního odvětví Unie. Tvrzení této strany bylo proto zamítnuto.

(277)

Z výše uvedené analýzy vyplývá, že v druhé polovině posuzovaného období došlo k výraznému nárůstu objemu dovozu pocházejícího z Číny a jeho podílu na trhu. Pokud jde o ceny, čínský dovoz neustále stlačoval prodejní ceny výrobního odvětví Unie na trhu Unie a bránil výrobnímu odvětví Unie zvýšit ceny na udržitelnou úroveň, která je nezbytná k dosažení přiměřených ziskových rozpětí.

(278)

Byly zkoumány i další možné činitele, ale žádný z nich nemohl oslabit příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem a podstatnou újmou, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie. Komise rozlišila a oddělila účinky všech známých činitelů na situaci výrobního odvětví Unie od účinků dumpingového dovozu působícího újmu.

(279)

Na základě výše uvedeného dospěla Komise v této fázi k závěru, že dumpingový dovoz z dotčené země způsobil výrobnímu odvětví Unie podstatnou újmu a že ostatní činitele, jednotlivě ani společně, neoslabily příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem a podstatnou újmou. Újma je zjevná především ve vývoji výroby, využití kapacity, objemu prodeje na trhu Unie, podílu na trhu, stavu zásob, produktivity, ziskovosti, peněžního toku, investic a návratnosti investic.

(280)

Jak je uvedeno v 5. bodě odůvodnění, Komise pozměnila oznámení o zahájení řízení ze dne 16. února 2023, aby prošetřila údajné zkreslení na trhu surovin. Komise svou analýzu týkající se zkreslení na trhu surovin ve smyslu čl. 7 odst. 2a a čl. 7 odst. 2b základního nařízení dokončí v konečné fázi tohoto řízení.

(281)

Pro určení prozatímní úrovně opatření v této fázi proto Komise zkoumala, zda by clo nižší než dumpingové rozpětí bylo dostatečné k odstranění újmy způsobené dumpingovým dovozem výrobnímu odvětví Unie. Touto analýzou a předběžnými závěry není dotčeno posouzení a zjištění ohledně existence zkreslení na trhu surovin a následného dopadu na úroveň opatření, která budou provedena v konečné fázi šetření.

(282)

Újma by byla odstraněna, pokud by výrobní odvětví Unie mohlo dosáhnout cílového zisku prodejem za cílovou cenu ve smyslu čl. 7 odst. 2c a čl. 7 odst. 2d základního nařízení.

(283)

V souladu s čl. 7 odst. 2c základního nařízení vzala Komise při stanovení cílového zisku v úvahu tyto činitele: míru ziskovosti před zvýšením dovozu z dotčené země, míru ziskovosti potřebnou k pokrytí celkových nákladů a investic, výzkumu a vývoje a inovací, jakož i míru ziskovosti očekávanou za běžných podmínek hospodářské soutěže. Toto ziskové rozpětí nesmí být nižší než 6 %.

(284)

Jako první krok stanovila Komise základní zisk pokrývající úplné náklady za běžných podmínek hospodářské soutěže. Komise vycházela ze zisků, kterých dosáhli dva výrobci v Unii před tím, než se během posuzovaného období zvýšil dovoz z Číny, konkrétně ze skutečného zisku dosaženého v roce 2020, kdy měl dumpingový dovoz nejnižší dopad. V roce 2020 měl čínský dovoz v posuzovaném období nejmenší podíl na trhu ([10–20] %), zatímco ostatní finanční ukazatele výrobního odvětví Unie byly v tomto roce nejpříznivější (nejvyšší peněžní tok a nejvyšší dosažená návratnost investic). Toto ziskové rozpětí bylo stanoveno na [6–8] %.

(285)

Jeden z výrobců v Unii uvedl, že v případě neexistence dumpingového dovozu mohl dosáhnout zisku ve výši 15 %. Tento odhad byl založen na ziskovosti, které tato společnost dosáhla v letech 1997–2001 (před uložením antidumpingových cel na dovoz elektrolytických oxidů manganičitých z Jihoafrické republiky (92)), a na průměrné ziskovosti chemického průmyslu v letech 2017–2022, kterou poskytla společnost CSI Market (93).

(286)

Podle Komise nebyla průměrná ziskovost chemického průmyslu přiměřená, protože údaje společnosti CSI Market týkající se chemického průmyslu byly souhrnné, tj. průmyslové odvětví bylo rozsáhlejší a nebylo omezeno pouze na výrobek, který je předmětem šetření, přičemž do výrobního postupu elektrolytických oxidů manganičitých byl zapojen pouze omezený počet výrobců chemických látek na světě. V této fázi se Komise dále domnívala, že přiměřené nebyly ani zisky dosažené výrobcem elektrolytických oxidů manganičitých v Unii v letech 1997–2001, protože společnost nijak neprokázala, že by tyto zisky byly pro výrobní odvětví reprezentativní i po více než dvaceti letech. Dotčené zisky v žádném případě nepředstavovaly průměrný zisk výrobního odvětví Unie jako celku.

(287)

Druhý výrobce v Unii poskytl údaje o svém zisku, kterého dosáhl v letech 2016–2018, tedy v období před posuzovaným obdobím; při sečtení zisků obou výrobců v Unii byla výše zisku dosaženého v letech 2016–2018 nižší než v posuzovaném období.

(288)

Komise proto setrvala na svém původním odhadu základního zisku ve výši [6–8] %.

(289)

Oba výrobci v Unii poskytli důkazy, že úroveň jejich investic, výzkumu a vývoje a inovací během posuzovaného období by byla za běžných podmínek hospodářské soutěže vyšší. Komise tyto informace, jež byly postavené na investičních plánech, zamítnutých a odložených projektech a zakázkách, které nakonec nebyly realizovány, ověřila a zjistila, že tyto investice byly skutečně plánovány. Tvrzení obou výrobců v Unii byla shledána oprávněnými. Aby tuto skutečnost zohlednila v cílovém zisku, vypočítala Komise rozdíl mezi výdaji na investice, výzkum a vývoj a inovace (dále jen „výdaje na IVVI“) za běžných podmínek hospodářské soutěže, které poskytlo výrobní odvětví Unie a které Komise ověřila, a skutečnými výdaji na IVVI v posuzovaném období. Tento rozdíl vyjádřený jako procento obratu činil [1–2] %.

(290)

Toto procento bylo přičteno k základnímu zisku ve výši [6–8] % uvedenému ve 284. bodě odůvodnění, což vedlo k cílovému zisku ve výši [7–10] %.

(291)

Na základě těchto skutečností byla zjištěna cena nepůsobící újmu, která odpovídá [2,60–2,80] EUR za kilogram; tato cena byla získána uplatněním výše uvedeného ziskového rozpětí ve výši [7 až 10] % na výrobní náklady dvou výrobců v Unii během období šetření.

(292)

V souladu s čl. 7 odst. 2d základního nařízení Komise jako poslední krok posoudila budoucí náklady vyplývající z mnohostranných environmentálních dohod a protokolů k nim, jejichž smluvní stranou je Unie, a z úmluv Mezinárodní organizace práce (MOP) uvedených v příloze Ia, které vzniknou výrobnímu odvětví Unie během období uplatňování opatření podle čl. 11 odst. 2. Na základě dostupných důkazů Komise stanovila dodatečné náklady ve výši [0,02–0,09] EUR za kilogram. Tyto náklady byly připočteny k ceně nepůsobící újmu uvedené ve 291. bodě odůvodnění.

(293)

Na tomto základě Komise vypočítala cenu obdobného výrobku, která výrobnímu odvětví Unie nepůsobí újmu, ve výši [2,70–2,90] EUR za kilogram použitím výše uvedeného cílového ziskového rozpětí (viz 290. bod odůvodnění) na výrobní náklady dvou výrobců v Unii během období šetření a poté přičtením úprav podle čl. 7 odst. 2d podle jednotlivých typů výrobku.

(294)

Komise poté rozpětí prodeje pod cenou určila na základě srovnání:

(295)

Výsledek tohoto porovnání pak byl vyjádřen jako procento vážené průměrné hodnoty dovozu zahrnující CIF. Srovnání ukázalo, že vážené průměrné rozpětí prodeje pod cenou činí 0 % až 15,8 %.

(296)

Objem dovozu ze skupiny Guiliu, který nepředstavuje prodej pod cenou, činil přibližně [10–15] % dovozu z Číny, přibližně [17–25] % dovozu zařazeného do vzorku a přibližně [3–7] % podílu Unie na trhu v období šetření. Aby Komise zjistila, zda lze zjištění týkající se této skupiny rozšířit na veškerý dovoz nezařazený do vzorku, porovnala ceny skupiny Guiliu s cenami ostatních dvou vyvážejících výrobců zařazených do vzorku, spolupracujících vyvážejících výrobců nezařazených do vzorku a s průměrnou cenou veškerého čínského dovozu (s výjimkou skupiny Guiliu) od Eurostatu. Průměrná vývozní cena skupiny Guiliu byla o [19–25] % vyšší než průměrná vývozní cena ostatních čínských vývozců, kteří zaslali odpovědi na formulář pro výběr vzorku. Celkový objem vývozu těchto společností představoval 51 % veškerého dovozu z Číny do Unie. Vývozní cena CIF této skupiny byla o [11–17] % vyšší než průměrná cena CIF veškerého dovozu z Číny a o [6–10] % vyšší než tato cena ostatních dvou vyvážejících výrobců zařazených do vzorku. Komise se proto domnívala, že nemůže rozšířit zjištění ohledně neexistence prodeje pod cenou u skupiny Guiliu na vyvážející výrobce nezařazené do vzorku.

(297)

Úroveň pro odstranění újmy pro „ostatní spolupracující společnosti“ a pro „všechny ostatní společnosti“ je vymezena stejným způsobem jako dumpingové rozpětí pro tyto společnosti.

(298)

Na základě výše uvedeného posouzení by mělo být prozatímní antidumpingové clo stanoveno tak, jak je uvedeno níže, v souladu s čl. 7 odst. 2 základního nařízení:

(299)

Poté, co se Komise rozhodla v této fázi použít čl. 2 odst. 7 základního nařízení, zkoumala, zda navzdory zjištění, že újmu způsobuje dumping, může učinit závěr, že v tomto případě není v zájmu Unie přijímat příslušná prozatímní opatření v souladu s článkem 21 základního nařízení. Zájem Unie byl zjišťován na základě posouzení všech různých příslušných zájmů, včetně zájmu výrobního odvětví Unie, dovozců a uživatelů.

(300)

Jak je vysvětleno v 5. bodě odůvodnění výše a jak bylo oznámeno v pozměněném oznámení o zahájení řízení, šetření se rovněž podle čl. 7 odst. 2b základního nařízení zabývá zájmem Unie. Prozatímními zjištěními obsaženými v tomto nařízení ani prozatímními zjištěními týkajícími se zájmu Unie proto nejsou dotčeny závěry šetření týkající se zkreslení na trhu surovin ani zájmu Unie podle čl. 7 odst. 2b základního nařízení, které budou zohledněny v konečné fázi řízení.

(301)

Je třeba připomenout, že výrobní odvětví Unie je tvořeno dvěma výrobci elektrolytických oxidů manganičitých, jejichž prodej a ziskovost se v druhé polovině posuzovaného období výrazně zhoršily, což mělo následný negativní dopad na jejich podíl na trhu, stav zásob, investice, návratnost investic a peněžní tok.

(302)

Pokud nebudou přijata opatření, je pravděpodobné, že v důsledku cenového tlaku dumpingového dovozu bude nízká ziskovost a další finanční ukazatele nutit výrobní odvětví Unie ukončit výrobu elektrolytických oxidů manganičitých. Po uložení antidumpingových opatření se však očekává, že objem prodeje a ceny výrobního odvětví Unie na trhu Unie vzrostou, čímž se zlepší ziskovost a další finanční ukazatele tohoto výrobního odvětví a zabrání se jeho uzavření.

(303)

Je tedy zřejmé, že antidumpingová opatření jsou v zájmu výrobního odvětví Unie.

(304)

Jak je uvedeno v 11. bodě odůvodnění, žádní dovozci, kteří nejsou ve spojení, požadované informace neposkytli. Komise proto dospěla k závěru, že je nepravděpodobné, že by opatření měla na dovozce nějaký dopad.

(305)

Na tomto základě byl přijat prozatímní závěr, že zavedení antidumpingových opatření pravděpodobně nebude mít nepříznivý vliv na postavení dovozců v Unii.

(306)

Elektrolytické oxidy manganičité se používají zejména pro výrobu uhlíko-zinkových a alkalických baterií se suchými články, pro jejich výrobu se používají z více než 90 % a na jejich výrobě se podílejí tři hlavní (nikoli však jediní) výrobci baterií v Unii. Jak bylo uvedeno výše, dotazníky byly zaslány všem známým uživatelům v Unii. Odpovědi byly obdrženy od dvou výrobců alkalických baterií se suchými články, společností Varta a Duracell, kteří představují [67–73] % spotřeby elektrolytických oxidů manganičitých v Unii. Obě odpovědi byly v prostorách uživatelů ověřeny.

(307)

Oba spolupracující uživatelé tvrdili, že uložení antidumpingových opatření na dovoz z Číny by zvýšilo jejich náklady, které by však nemusely být přeneseny na jejich zákazníky, protože se hospodářská soutěž v oblasti alkalických baterií se suchými články řídí zejména cenou. I když jsou jejich značkové výrobky spojeny se silným povědomím o značce, zvýšení cen jejich výrobků často přináší riziko, že zákazníci začnou nakupovat levnější výrobky. Doplnili, že uživatelé v Unii již nyní pociťují zvýšenou konkurenci na trhu Unie způsobenou rostoucím dovozem hotových bateriových výrobků srovnatelné kvality od konkurentů ze zemí mimo Unii (většinou z Číny) a rostoucími náklady na suroviny a energii. Opatření by proto ještě více snížila již tak klesající ziskovost uživatelů v Unii.

(308)

Antidumpingová opatření na dovoz z Číny by rovněž omezila hospodářskou soutěž v oblasti elektrolytických oxidů manganičitých na trhu Unie (a také na vývozních trzích třetích zemí), protože dostupnost elektrolytických oxidů manganičitých bude omezena na dva výrobce v Unii (opatření by upevnila duopol s následným rizikem zvýšení cen), přičemž výrobci elektrolytických oxidů manganičitých v Unii nebudou schopni uspokojit poptávku těchto uživatelů v dostatečném objemu, zejména pokud jde o vysoce kvalitní (94) elektrolytické oxidy manganičité. Výrobní odvětví Unie navíc v posledních letech neuskutečnilo žádné dostatečné investice do zvýšení své kapacity. Dodali, že dodávky elektrolytických oxidů manganičitých z ostatních třetích zemí jsou omezené, slouží jejich vlastním nebo blízkým trhům a nemohou nahradit případnou ztrátu nebo snížení dodávek z Číny.

(309)

Šetřením bylo zjištěno, že oba uživatelé byli v období šetření ziskoví, od roku 2021 do období šetření si udrželi stejnou úroveň celkového objemu prodeje baterií se suchými články pro spotřebitele a v Unii jej dokonce zvýšili o [1 % – 4 %], pravděpodobně díky kladnému vnímání jejich značky veřejností. Podíl elektrolytických oxidů manganičitých pocházejících od výrobců v Unii se však od roku 2021 do období šetření snížil z přibližně [65–75] % na [55–65] % ve prospěch elektrolytických oxidů manganičitých pocházejících z Číny.

(310)

Na základě získaných informací představovaly náklady na elektrolytické oxidy manganičité při výrobě baterií se suchými články pro spotřebitele v období šetření přibližně [15–19] % výrobních nákladů. Náklady na elektrolytické oxidy manganičité se těmto uživatelům od roku 2021 do období šetření zvýšily o [45–55] %, přičemž část tohoto zvýšení mohli přenést na spotřebitele, neboť prodejní ceny baterií v Unii se od roku 2021 do období šetření zvýšily o více než 3 % a mimo Unii o více než 10 %.

(311)

Uložení prozatímních opatření v navrhované výši by podle odhadů těmto uživatelům zvýšilo výrobní náklady na baterie maximálně o 1 %. S ohledem na úroveň zvýšení výrobních nákladů v předchozích letech a vzhledem k tomu, že bylo možné přenést část tohoto zvýšení nákladů na spotřebitele, by byl dopad navrhovaného antidumpingového cla na tyto uživatele omezený, neboť by si udrželi ziskovost i při zohlednění prozatímního antidumpingového cla.

(312)

Pokud jde o dodávky vysoce kvalitních elektrolytických oxidů manganičitých od výrobců v Unii, je třeba poznamenat, že požadavky na kvalitu elektrolytických oxidů manganičitých pro výrobu baterií se suchými články stanovují výrobci baterií. Oba spolupracující uživatelé mají obecně pouze omezený počet dodavatelů elektrolytických oxidů manganičitých (v Unii a Číně), kteří splňují jejich požadavky na kvalitu jakéhokoli stupně elektrolytických oxidů manganičitých. Šetření potvrdilo, že vysoce kvalitní elektrolytické oxidy manganičité dodával jeden z výrobců v Unii jednomu ze spolupracujících uživatelů, přičemž postup testování kvality probíhal od roku 2022 u druhého spolupracujícího uživatele. Druhý výrobce v Unii znovu zahájil postup testování kvality s oběma spolupracujícími uživateli v letech 2022–2023. Na základě těchto skutečností lze vyvodit závěr, že výrobní odvětví Unie je ochotno a schopno dodávat vysoce kvalitní elektrolytické oxidy manganičité na trh Unie v závislosti na poptávce a požadavcích uživatelů.

(313)

Dále je třeba vzhledem k celkově omezenému počtu dodavatelů elektrolytických oxidů manganičitých poznamenat, že zánik výrobního odvětví Unie vyrábějícího elektrolytické oxidy manganičité by měl pravděpodobně negativní dopad na situaci obou spolupracujících uživatelů a na hospodářskou soutěž na trhu Unie, neboť uživatelé v Unii by byli zcela závislí na výrobcích ze třetích zemí, přičemž podíl elektrolytických oxidů manganičitých pocházejících od výrobců v Unii by byl nadále významný, tj. celkem přibližně [55–65] % v období šetření (včetně vysoce kvalitních elektrolytických oxidů manganičitých s podílem přibližně [25–35] %).

(314)

Znovunastolení rovných podmínek na trhu Unie v odvětví elektrolytických oxidů manganičitých je navíc v souladu s cíli Iniciativy pro kritické suroviny (95), která usiluje o zajištění udržitelných dodávek kritických surovin. Jako jeden z těchto kritických materiálů je uveden mangan, přičemž jak výrobci elektrolytických oxidů manganičitých, tak i výrobci baterií se suchými články mají svůj podíl v navazujícím hodnotovém řetězci manganu.

(315)

Při šetření nespolupracoval ani nevyjádřil své obavy žádný jiný typ uživatelů. Společnost Guizhou Manganese Mineral Group však rovněž tvrdila, že výrobci v Unii nejsou schopni zajistit dodávky pro použití u nových technologií baterií (např. baterie pro elektrická vozidla), u kterých se elektrolytické oxidy manganičité používají (96). Tyto technologie však prozatím nejsou vyvinuty v takové míře, aby se u nich elektrolytické oxidy manganičité využívaly ve velkém měřítku. V Unii je prozatím nepoužívá ani výrobní odvětví baterií, které dodává elektrická vozidla. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(316)

Společnost Guizhou Manganese Mineral Group dále tvrdila, že oba výrobci v Unii dodávají hlavně elektrolytické oxidy manganičité stupně uhlík-zinek a elektrolytické oxidy manganičité alkalického stupně a že je pro ně obtížné konkurovat a splnit u dodávek různé kvalitativní a kvantitativní požadavky uživatelů v jiných odvětvích, než je výroba baterií se suchými články. Šetření potvrdilo, že všechny stupně elektrolytických oxidů manganičitých mají stejný výrobní postup (97). Rovněž potvrdilo, že se v posuzovaném období vyráběly (98) jiné stupně elektrolytických oxidů manganičitých (jiné stupně než stupeň uhlík-zinek a alkalický stupeň) pro jiná výrobní odvětví než výroba alkalických baterií se suchými články v Unii. Tato ostatní výrobní odvětví neměla pro elektrolytické oxidy manganičité stanoveny žádné specifikace kvality, akceptovala tedy širokou škálu přijatelné kvality, kterou mohlo výrobní odvětví Unie na požádání dodat.

(317)

Společnost Autlan tvrdila, že výroba, prodej a ziskovost výrobců v Unii závisí kromě jiných hledisek nejen na tlaku, který vzniká dovozem elektrolytických oxidů manganičitých z Číny, ale také na situaci uživatelů v Unii, ovlivněné dovozem alkalických a nealkalických baterií se suchými články s oxidem manganičitým z Číny.

(318)

Komise uvedla, že strana neposkytla informace o dopadu zvýšeného dovozu těchto baterií na následné uživatele během posuzovaného období, jako je skutečný úbytek jejich prodeje, výroby, ziskovosti a dalších ukazatelů, které by mohly být spojeny s nárůstem tohoto čínského dovozu alkalických a nealkalických baterií se suchými články s oxidem manganičitým, kromě domněnky o úbytku prodeje ze strany následných uživatelů v důsledku čínského dovozu a poklesu ceny těchto baterií v období od října 2022 do dubna 2023 (období, které nesouvisí s obdobím šetření). Naopak, jak je vysvětleno v 309. bodě odůvodnění, spolupracující výrobci baterií se suchými články v Unii si od roku 2021 do období šetření zachovali stejnou úroveň celkového objemu prodeje, a dokonce jej v Unii zvýšili o [1 % – 4 %]. Zdá se, že nárůst čínského dovozu alkalických a nealkalických baterií se suchými články s oxidem manganičitým neměl během období šetření na navazující výrobce baterií v Unii vliv, a proto výrobci elektrolytických oxidů manganičitých v Unii nemohli být v tomto období ovlivněni situací uživatelů. Tvrzení této strany bylo tedy zamítnuto.

(319)

Ve světle výše uvedených tvrzení Komise dospěla k prozatímnímu závěru, že uložení antidumpingových opatření pravděpodobně vážně neohrozí situaci ve výrobním odvětví uživatelů.

(320)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k prozatímnímu závěru, že neexistují žádné přesvědčivé důvody se domnívat, že uložení prozatímních opatření na dovoz elektrolytických oxidů manganičitých pocházejících z Čínské lidové republiky v této fázi šetření jednoznačně není v zájmu Unie.

(321)

Jak je vysvětleno v 300. bodě odůvodnění, nejsou tímto prozatímním závěrem dotčeny závěry šetření týkajícího se zkreslení na trhu surovin, zejména šetření týkající se zájmu Unie podle čl. 7 odst. 2b základního nařízení.

(322)

Na základě závěrů, k nimž Komise dospěla ohledně dumpingu, újmy, příčinné souvislosti, úrovně opatření a zájmu Unie, by měla být uložena prozatímní opatření, jež zabrání tomu, aby dumpingový dovoz způsoboval výrobnímu odvětví Unie další újmu.

(323)

Na dovoz elektrolytických oxidů manganičitých pocházejících z Čínské lidové republiky by měla být uložena prozatímní antidumpingová opatření podle pravidla nižšího cla, které stanoví čl. 7 odst. 2 základního nařízení. Komise porovnala rozpětí újmy a dumpingová rozpětí. Výše cla byla stanovena tak, aby byla na úrovni nižší z hodnot dumpingového rozpětí a rozpětí újmy.

(324)

Komise své analýzy týkající se zkreslení na trhu surovin v souladu s čl. 7 odst. 2a a čl. 7 odst. 2b základního nařízení dokončí v konečné fázi, jak je uvedeno v 280. bodě odůvodnění.

(325)

Na základě výše uvedených skutečností by sazby prozatímního antidumpingového cla vyjádřené na základě ceny CIF na hranici Unie před proclením měly být následující:

(326)

Sazby antidumpingových cel pro individuální společnosti uvedené v tomto nařízení byly stanoveny na základě zjištění plynoucích z tohoto šetření. Odrážejí proto situaci zjištěnou během tohoto šetření, pokud jde o tyto společnosti. Tyto sazby cla jsou použitelné výlučně na dovoz dotčeného výrobku pocházejícího z dotčené země a vyráběného uvedenými právními subjekty. Na dovoz dotčeného výrobku vyrobeného jakoukoli jinou společností, která není konkrétně uvedena v normativní části tohoto nařízení, včetně subjektů ve spojení s těmito konkrétně uvedenými společnostmi, by se měla vztahovat celní sazba platná pro „všechny ostatní společnosti“. Neměla by se na ně vztahovat žádná z uvedených individuálních sazeb antidumpingového cla.

(327)

Za účelem minimalizace rizika obcházení těchto opatření kvůli rozdílu mezi celními sazbami je nutno přijmout zvláštní opatření, která zajistí uplatňování individuálních sazeb antidumpingového cla. Společnosti, na něž se vztahují individuální sazby antidumpingového cla, musí celním orgánům členských států předložit platnou obchodní fakturu. Tato faktura musí vyhovovat požadavkům uvedeným v čl. 1 odst. 3 tohoto nařízení. Na dovoz, k němuž není přiložena taková faktura, by se mělo vztahovat antidumpingové clo platné pro „všechny ostatní společnosti“.

(328)

I když je předložení této faktury celním orgánům členských států nezbytné k uplatnění individuálních sazeb antidumpingového cla na dovoz, tato faktura není jediným prvkem, který celní orgány zohledňují. Celní orgány členských států totiž musí i v případě, že je jim předložena faktura splňující všechny požadavky stanovené v čl. 1 odst. 3 tohoto nařízení, provést své obvyklé kontroly a mohou si stejně jako ve všech ostatních případech vyžádat i další doklady (přepravní doklady atd.) pro účely ověření správnosti údajů uvedených v celním prohlášení a pro zajištění toho, že bude následné použití nižší celní sazby odůvodněné v souladu s celními předpisy.

(329)

Pokud by se po uložení dotčených opatření podstatně zvýšil objem vývozu některé ze společností využívajících nižší individuální celní sazby, lze takovéto zvýšení objemu považovat samo o sobě za změnu obchodních toků v důsledku uložených opatření ve smyslu čl. 13 odst. 1 základního nařízení. Za takových okolností a za předpokladu, že jsou splněny příslušné podmínky, lze zahájit šetření zaměřené proti obcházení předpisů. V rámci takového šetření lze mimo jiné prověřit potřebu zrušit individuální celní sazbu (sazby) a následně uložit celostátní clo.

(330)

V souladu s článkem 19a základního nařízení informovala Komise zúčastněné strany o plánovaném uložení prozatímních cel. Tyto informace byly zpřístupněny také široké veřejnosti na internetových stránkách GŘ TRADE. Zúčastněné strany dostaly tři pracovní dny na to, aby předložily připomínky k přesnosti výpočtů, které jim byly konkrétně sděleny.

(331)

Společnost Daxin předložila připomínku týkající se nakládání s čínskou vývozní DPH. Společnost Tosoh vznesla připomínku týkající se výpočtu cílového zisku. Společnost Autlan požádala o přezkoumání a potvrzení správnosti výpočtu dumpingového rozpětí společnosti Daxin a požádala o zveřejnění informací vývozce, které byly ve sděleních označeny jako citlivé. Vzhledem k tomu, že v žádné z připomínek nezazněly obavy ohledně přesnosti zveřejněných výpočtů, bude se Komise těmito připomínkami zabývat v konečné fázi.

(332)

Komise v zájmu řádné správy vyzve zúčastněné strany k tomu, aby ve stanovené lhůtě předložily písemné připomínky a/nebo požádaly o slyšení u Komise a/nebo úředníka pro slyšení v obchodních řízeních.

(333)

Zjištění týkající se uložení prozatímních cel jsou prozatímní a mohou být v konečné fázi šetření změněna,