Choose the experimental features you want to try

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 32023Q0214(01)

    Změny jednacího řádu Tribunálu

    Úř. věst. L 44, 14.2.2023, p. 8–14 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, GA, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

    Legal status of the document In force

    ELI: http://data.europa.eu/eli/proc_rules/2023/214/oj

    14.2.2023   

    CS

    Úřední věstník Evropské unie

    L 44/8


    ZMĚNY JEDNACÍHO ŘÁDU TRIBUNÁLU

    TRIBUNÁL,

    s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména její čl. 254 pátý pododstavec,

    s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství pro atomovou energii, a zejména její čl. 106a odst. 1,

    s ohledem na Protokol č. 3 o statutu Soudního dvora Evropské unie, a zejména jeho článek 63,

     

    vzhledem k tomu, že je třeba zohlednit zkušenosti získané při uplatňování jednacího řádu k vyjasnění působnosti některých jeho ustanovení či případně k jejich doplnění či zjednodušení, a to zejména za účelem podpory proaktivního přístupu k vyřizování soudních věcí,

    vzhledem k tomu, že provádění reformy soudní struktury Soudního dvora Evropské unie, která vyplývá jednak z nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2015/2422 ze dne 16. prosince 2015, kterým se mění Protokol č. 3 o statutu Soudního dvora Evropské unie (1), a jednak z nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2016/1192 ze dne 6. července 2016 o přenesení pravomoci rozhodovat v prvním stupni spory mezi Evropskou unií a jejími zaměstnanci na Tribunál (2), vyžaduje úpravu procesních pravidel, zejména s cílem zajistit, aby při změně složení senátů prováděné každé tři roky nezanikl užitečný účinek částečné specializace senátů, pro niž se Tribunál rozhodl,

    vzhledem k tomu, že je třeba změnit jednací řád s ohledem na vývoj právní úpravy osobních údajů fyzických osob v Evropské unii, zejména za tím účelem, aby u takovýchto údajů obsažených v informacích týkajících se věcí projednávaných Tribunálem byla zřejmější pravidla pro zajištění jejich ochrany ve vztahu k veřejnosti buď z vlastního podnětu Tribunálu, anebo na žádost účastníka řízení či navrhovatele vstupu do řízení v postavení vedlejšího účastníka,

    vzhledem k tomu, že režim zavedený v době sanitární krize, který účastníkům řízení umožňoval vystupovat před soudem prostřednictvím videokonference, přinesl určité poznatky, které musí být promítnuty do právního režimu zakotveného v jednacím řádu,

    vzhledem k tomu, že zavedení mechanismu pilotních věcí a konání společného jednání v několika věcech, což jsou podle Tribunálu prostředky pro efektivnější vyřizování některých věcí, vyžadují doplnění právních základů do jednacího řádu,

    po dohodě se Soudním dvorem,

    se schválením Rady ze dne 18. listopadu 2022,

    PŘIJÍMÁ NÁSLEDUJÍCÍ ZMĚNY SVÉHO JEDNACÍHO ŘÁDU:

    Článek 1

    Jednací řád Tribunálu ze dne 4. března 2015 (3) se mění takto:

    1)

    V článku 10 odstavec 6 zní:

    „6.   Ve věcech dosud nepřidělených soudnímu kolegiu může předseda Tribunálu přijmout organizační procesní opatření stanovená v článku 89 a je příslušný k přijetí rozhodnutí uvedených v článcích 66 a 66a.“

    2)

    V článku 27 se doplňuje odstavec 6, který zní:

    6.   Aniž jsou dotčena ustanovení odstavce 5, spadá-li věc do určité oblasti ve smyslu článku 25 a v okamžiku přijetí rozhodnutí Tribunálu o přidělení soudců k senátům není písemná část řízení ukončena, určí se nový soudce zpravodaj ze senátu, který má v této oblasti rozhodovat, pokud je původně určený soudce zpravodaj přidělen k senátu, který v této oblasti nerozhoduje.

    3)

    Článek 28 se mění takto:

    a)

    Odstavec 2 zní:

    „2.   Senát, který věc projednává, místopředseda Tribunálu nebo předseda Tribunálu může v kterémkoli stadiu řízení bez návrhu nebo na návrh hlavního účastníka řízení navrhnout plenárnímu zasedání předání věci podle odstavce 1.“

    b)

    Vkládá se nový odstavec 3, který zní:

    3.   Předseda Tribunálu nebo místopředseda Tribunálu mohou plenárnímu zasedání navrhnout předání věci podle odstavce 1 do ukončení ústní části řízení nebo, použije-li se čl. 106 odst. 3, před rozhodnutím senátu, který věc projednává, že bude rozhodováno bez konání ústní části řízení.

    c)

    Dosavadní odstavce 3, 4 a 5 se označují jako odstavce 4, 5 a 6.

    4)

    V článku 31 odstavec 3 zní:

    „3.   Po určení generálního advokáta se před přijetím rozhodnutí uvedených v článcích 16, 28, 45, 68, 70, 83, 87, 90, 92, 98, 103, 105, 106, 113, 126 až 132, 144, 151, 165, 168, a 169 a 207 až 209 vyslechne jeho vyjádření.“

    5)

    V článku 35 odstavec 3 zní:

    „3.   Vedoucí soudní kanceláře uchovává pečetě a je odpovědný za archiv. Při dodržení kritérií stanovených Tribunálem dbá na zveřejňování jeho publikací Tribunálu, zejména sbírky rozhodnutí, a na šíření dokumentů týkajících se Tribunálu na internetu.“

    6)

    Článek 45 se mění takto:

    a)

    Odstavec 1 zní:

    „1.   V řízení o přímé žalobě ve smyslu článku 1 tohoto jednacího řádu volí jednací jazyk žalobce s výhradou následujících ustanovení:

    a)

    směřuje-li žaloba proti členskému státu nebo fyzické či právnické osobě se státní příslušností některého členského státu, je jednacím jazykem úřední jazyk uvedeného státu; má-li takový stát více úředních jazyků, může žalobce zvolit ten z nich, jenž mu vyhovuje;

    b)

    v případě žaloby podané orgánem podle rozhodčí doložky, která je součástí veřejnoprávní nebo soukromoprávní smlouvy uzavřené Unií nebo jejím jménem v souladu s článkem 272 SFEU, je jednacím jazykem jazyk, v němž byla smlouva uzavřena; byla-li tato smlouva sepsána ve více jazycích, může žalobce zvolit ten z nich, jenž mu vyhovuje;

    c)

    na základě společné žádosti hlavních účastníků řízení lze povolit, aby byl zcela nebo částečně používán některý jiný z jazyků uvedených v článku 44 tohoto jednacího řádu;

    d)

    na žádost účastníka řízení a po vyslechnutí ostatních účastníků řízení lze odchylně od ustanovení písmene b) a) až c) povolit, aby byl zcela nebo částečně používán jako jednací jazyk jiný z jazyků uvedených v článku 44 tohoto jednacího řádu; takovou žádost nemůže podat žádný orgán.“

    b)

    Odstavec 3 zní:

    „3.   Aniž jsou dotčena ustanovení odstavce 1 písm. b) a c) a d),

    a)

    v případě kasačního opravného prostředku proti rozhodnutím Soudu pro veřejnou službu podle článků 9 a 10 přílohy I statutu je jednacím jazykem jazyk, v němž bylo vydáno rozhodnutí Soudu pro veřejnou službu, proti němuž je kasační opravný prostředek podán;

    b)

    v případě návrhu na opravu, návrhu na zjednání nápravy vydáním chybějícího rozhodnutí, odporu podaného proti rozsudku pro zmeškání, námitky třetí osoby, žádosti o výklad a návrhu na obnovu řízení či v případě návrhu ve sporu o přiznání náhrady nákladů řízení je jednacím jazykem jazyk, v němž bylo vydáno rozhodnutí, ke kterému se tyto návrhy vztahují.“

    c)

    V odstavci 4 první věta zní:

    „4.   Aniž jsou dotčena ustanovení odstavce 1 písm. b) a c) a d), platí v řízeních o žalobách podaných proti rozhodnutím odvolacích senátů Úřadu uvedeného v článku 1 tohoto jednacího řádu a týkajících se používání předpisů o režimu duševního vlastnictví následující pravidla:“

    7)

    Článek 46 se mění takto:

    a)

    Odstavec 2 zní:

    „2.   Veškeré předložené nebo přiložené podklady, které jsou vyhotoveny v jiném jazyce, musí být opatřeny překladem do jednacího jazyka. Jestliže k podkladům přiloženým k podání není připojen překlad do jednacího jazyka, vyzve vedoucí soudní kanceláře dotyčného účastníka řízení k odstranění této vady, rozhodne-li předseda z vlastního podnětu nebo na žádost účastníka řízení, že je tento překlad nezbytný k řádnému průběhu řízení. Nedojde-li k odstranění této vady, budou předmětné přílohy ze soudního spisu ve věci vyňaty.

    b)

    [změna nedotýkající se českého znění]

    c)

    Odstavec 5 zní:

    „5.   Státům, které jsou stranami Dohody o EHP a nejsou členskými státy, jakož i Kontrolnímu úřadu ESVO lze povolit, aby používaly je dovoleno používat jeden z jazyků uvedených v článku 44, který je odlišný od jednacího jazyka, vstoupí-li jako vedlejší účastníci do řízení před Tribunálem. Toto ustanovení se použije jak na písemnosti, tak na ústní projevy. Vedoucí soudní kanceláře zajistí v každém takovém případě překlad do jednacího jazyka.“

    8)

    Článek 47 zní:

    1.   Vedoucí soudní kanceláře dbá na to, aby na žádost kteréhokoli soudce, generálního advokáta nebo účastníka řízení bylo vše, co bylo řečeno či napsáno v průběhu řízení před Tribunálem, přeloženo do jazyků, které si tito žadatelé zvolí z jazyků uvedených v článku 44 byla podání přeložena do jednacího jazyka, a případně do jiného z jazyků uvedených v článku 44.

    2.   Vedoucí soudní kanceláře dbá na to, aby bylo vše, co bylo řečeno na jednání, tlumočeno do jednacího jazyka a do ostatních jazyků uvedených v článku 44, které používají účastníci řízení přítomní na jednání nebo které jsou považovány za nezbytné pro jeho řádný průběh.

    9)

    Článek 51 se mění takto:

    a)

    Odstavec 2 zní:

    „2.   Advokát, který vystupuje jako zástupce nebo poradce účastníka řízení, je povinen v soudní kanceláři uložit potvrzení, že je oprávněn působit jako právní zástupce před soudem členského státu nebo jiného státu, který je stranou Dohody o EHP. , ledaže již byl takový dokument předložen pro potřeby vytvoření přístupového účtu k aplikaci e-Curia.

    b)

    Odstavec 4 zní:

    „4.   Nejsou Není-li dokumenty uvedené ý v odstavci 2 a nebo dokument uvedený v odstavci 3 předloženy, určí vedoucí soudní kanceláře dotyčnému účastníku řízení přiměřenou lhůtu k tomu, aby uvedený é dokumenty předložil. Nedojde-li v určené lhůtě k předložení požadovaného ých dokumentu ů, rozhodne Tribunál, zda nedodržení této příslušné formální podmínky činí žalobu nepřípustnou nebo brání předložení spisu účastníka řízení nebo zda vede k tomu, že advokát není považován za zástupce nebo poradce dotyčného účastníka řízení.“

    10)

    Článek 66, nadepsaný „Anonymita a odstranění některých údajů ve vztahu k veřejnosti“, zní:

    „Článek 66

    Odstranění osobních údajů fyzických osob ve vztahu k veřejnosti

    1.   V průběhu řízení může Tribunál z vlastního podnětu nebo na žádost účastníka řízení předloženou samostatným podáním rozhodnout o odstranění příjmení a jmen fyzických osob, ať už účastníků řízení nebo třetích osob, a jakýchkoli jiných osobních údajů těchto fyzických osob z dokumentů a informací souvisejících s věcí, k nimž má veřejnost přístup.

    2.   Odstavec 1 se vztahuje i na navrhovatele vstupu do řízení v postavení vedlejšího účastníka.“

    11)

    Za článek 66 se vkládá nový článek 66a, nadepsaný „Odstranění jiných údajů než osobních údajů fyzických osob ve vztahu k veřejnosti“. Tento článek zní:

    „Článek 66a

    Odstranění jiných údajů než osobních údajů fyzických osob ve vztahu k veřejnosti

    1.   V průběhu řízení může Tribunál z vlastního podnětu nebo na odůvodněnou žádost účastníka řízení předloženou samostatným podáním rozhodnout o odstranění jiných údajů než osobních údajů fyzických osob z dokumentů a informací, k nimž má veřejnost přístup, existují-li oprávněné důvody k tomu, aby tyto údaje nebyly veřejně zpřístupněny.

    2.   Odstavec 1 se vztahuje i na navrhovatele vstupu do řízení v postavení vedlejšího účastníka.

    12)

    V článku 69 písmeno c) zní:

    „c)

    na základě návrhu jednoho hlavního účastníka řízení se výslovným souhlasem druhého hlavního účastníka řízení;“

    13)

    Za článek 71 se vkládá nový článek 71a, nadepsaný „Pilotní věci“. Tento článek zní:

    Článek 71a

    Pilotní věci

    1.   Jestliže několik věcí projednávaných Tribunálem nastoluje stejnou právní otázku a Tribunál má za to, že je v zájmu řádného výkonu spravedlnosti zamezit souběžnému projednání těchto věcí, může být řízení přerušeno podle čl. 69 písm. c) nebo d) a článků 70 a 71 do rozhodnutí věci, která se z těchto věcí nejlépe hodí ke zkoumání této otázky a která je označena za pilotní věc.

    2.   Před rozhodnutím o přerušení řízení vyzve předseda v souladu s čl. 70 odst. 1 hlavní účastníky řízení ve věcech, v nichž přerušení řízení připadá v úvahu, aby se k případnému přerušení řízení vyjádřili, a sdělí jim, o jakou právní otázku se jedná a která věc by mohla být označena za pilotní věc.

    3.   Předseda senátu, jemuž je pilotní věc přidělena, zajistí přednostní projednání této věci v souladu s čl. 67 odst. 2.

    4.   Jakmile je v řízení pokračováno, mají účastníci řízení ve věcech, v nichž bylo řízení přerušeno, možnost vyjádřit se k rozhodnutí vydanému v pilotní věci a k důsledkům tohoto rozhodnutí pro spor.

    14)

    Článek 72 se mění takto:

    a)

    Odstavec 5 se zrušuje.

    b)

    Dosavadní odstavec 6 se označuje jako odstavec 5.

    15)

    V článku 78 odstavec 4 zní:

    „4.   Je-li žalobce právnickou osobou soukromého práva, přikládá k žalobě důkaz z poslední doby o své právní existenci (výpis z obchodního rejstříku, výpis z rejstříku sdružení či jiný úřední doklad).“

    16)

    Článek 79 zní:

    „Oznámení o každém návrhu na zahájení řízení se zveřejňuje v Úředním věstníku Evropské unie s uvedením data jeho podání, jména (názvu) hlavních účastníků řízení, návrhového žádání a důvodů a hlavních argumentů na jeho podporu, čímž není dotčeno použití článků 66 a 66a.“

    17)

    Článek 82 zní:

    „Nejsou-li Evropský parlament, Rada nebo Evropská komise účastníky řízení, předá jim Tribunál kopie žaloby a žalobní odpovědi, nebo případně námitky nedostatku pravomoci, nepříslušnosti či nepřípustnosti, s výjimkou jejich příloh, aby měly možnost posoudit, zda je ve smyslu článku 277 SFEU namítána nepoužitelnost některého z jejich právních aktů.“

    18)

    Za článek 106 se vkládá nový článek 106a, nadepsaný „Společné jednání“. Tento článek zní:

    Článek 106a

    Společné jednání

    Je-li to s ohledem na podobnosti mezi několika věcmi možné, může Tribunál rozhodnout, že se v těchto věcech bude konat společné jednání.

    19)

    Za článek 107 se vkládá nový článek 107a, nadepsaný „Účast na jednání prostřednictvím videokonference“. Tento článek zní:

    „Článek 107a

    Účast na jednání prostřednictvím videokonference

    1.   Pokud zdravotní, bezpečnostní nebo jiné závažné důvody brání zástupci účastníka řízení fyzicky se účastnit jednání, může být tomuto zástupci povoleno účastnit se jednání prostřednictvím videokonference.

    2.   Žádost o účast na jednání prostřednictvím videokonference se předkládá samostatným podáním, jakmile je znám důvod překážky, a obsahuje přesné uvedení povahy této překážky.

    3.   Předseda o této žádosti rozhodne co možná nejdříve.

    4.   Použití videokonference je vyloučeno v případě, že Tribunál podle článku 109 rozhodne o konání jednání s vyloučením veřejnosti.

    5.   Technické podmínky, které musí být splněny pro účast na jednání prostřednictvím videokonference, jsou stanoveny v prováděcích předpisech uvedených v článku 224.

    20)

    Článek 139 zní:

    „Řízení před Tribunálem je bezplatné s výhradou těchto ustanovení:

    a)

    vynaložil-li Tribunál výdaje, kterým bylo možno předejít, zejména má-li žaloba zjevně zneužívající charakter, může uložit jejich náhradu tomu účastníku řízení, který je způsobil;

    b)

    pokládá-li vedoucí soudní kanceláře výdaje spojené s pořizováním kopií a překladů na žádost účastníka řízení, které pokládá vedoucí soudní kanceláře za mimořádné, vyzve tohoto účastníka řízení k jejich náhradě uhradí dotyčný účastník řízení podle sazebníku soudní kanceláře uvedeného v článku 37;

    c)

    v případě opakovaného nedodržování pravidel stanovených tímto jednacím řádem nebo prováděcími předpisy uvedenými v článku 224, které si vyžádá výzvy k odstranění vad, vyzve vedoucí soudní kanceláře dotyčného účastníka řízení k náhradě výdajů spojených dotyčný účastník řízení nahradí na žádost vedoucího soudní kanceláře výdaje spojené s nezbytnými úkony Tribunálu podle sazebníku soudní kanceláře uvedeného v článku 37.“

    21)

    V článku 144 odstavec 6 zní:

    „6.   V případě zamítnutí návrhu na vstup vedlejšího účastníka do řízení musí usnesení uvedené v odstavci 5 obsahovat odůvodnění a musí se v něm rozhodnout o nákladech řízení souvisejících s návrhem na vstup vedlejšího účastníka do řízení, včetně nákladů vynaložených navrhovatelem, podle článků 134, a 135 a 138 tohoto jednacího řádu.“

    22)

    V článku 148 odstavec 9 zní:

    „9.   Není-li žadatel o bezplatnou právní pomoc zastoupen advokátem, probíhá doručování tak, že je mu ověřená kopie doručované písemnosti zaslána doporučeně s doručenkou, nebo osobně předána proti potvrzení o převzetí. Doručování ostatním účastníkům řízení se provádí způsobem stanoveným v čl. 80 odst. 1.“

    23)

    Článek 177 se mění takto:

    a)

    Odstavec 4 zní:

    „4.   Je-li žalobce právnickou osobou soukromého práva, přikládá k žalobě důkaz z poslední doby o své právní existenci (výpis z obchodního rejstříku, výpis z rejstříku sdružení či jiný úřední doklad).“

    b)

    Odstavec 6 zní:

    „6.   Není-li žaloba v souladu s odstavcem 2, může vedoucí soudní kanceláře určit žalobci přiměřenou lhůtu k tomu, aby vady žaloby odstranil, pokud to okolnosti odůvodňují. Není-li žaloba v souladu s odstavci 2 3 až 5, určí vedoucí soudní kanceláře žalobci přiměřenou lhůtu k tomu, aby vady žaloby odstranil. Nedojde-li v určené lhůtě k odstranění vad, rozhodne Tribunál, zda nedodržení této dané formální náležitosti činí žalobu nepřípustnou.“

    24)

    V článku 178 odstavec 3 zní:

    „3.   Doručení žaloby účastníkovi řízení před odvolacím senátem se provádí prostřednictvím aplikace e-Curia, stal-li se účastníkem řízení před Tribunálem v souladu s čl. 173 odst. 2. Je-li účastníkem řízení před odvolacím senátem orgán, který má přístupový účet k aplikaci e-Curia, provádí se doručení žaloby prostřednictvím aplikace e-Curia. V opačném případě se žaloba doručí jejím zasláním ověřené kopie žaloby doporučeně s doručenkou nebo osobním předáním této kopie proti potvrzení o převzetí na adresu udanou v souladu s čl. 177 odst. 2 dotyčným účastníkem řízení pro účely doručování prováděného během řízení před odvolacím senátem nebo, pokud tato adresa nebyla sdělena, na adresu uvedenou v napadeném rozhodnutí odvolacího senátu.“

    25)

    Články 192 až 214 se zrušují.

    26)

    Nadpis hlavy VI zní:

    „ŘÍZENÍ PO ZRUŠENÍ ROZHODNUTÍ NA ZÁKLADĚ KASAČNÍHO OPRAVNÉHO PROSTŘEDKU A VRÁCENÍ VĚCI“.

    27)

    Články 220 až 223 se zrušují.

    Článek 2

    Tyto změny jednacího řádu, které jsou závazné v jazycích uvedených v článku 44 jednacího řádu, se zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie a vstoupí v platnost prvním dnem druhého měsíce po jejich zveřejnění.

    V Lucemburku dne 30. listopadu 2022.

    Vedoucí soudní kanceláře

    E. COULON

    Předseda

    M. VAN DER WOUDE


    (1)  Úř. věst. L 341, 24.12.2015, s. 14.

    (2)  Úř. věst. L 200, 26.7.2016, s. 137.

    (3)  Úř. věst. L 105, 23.4.2015, s. 1, se změnami ze dne 13. července 2016 (Úř. věst. L 217, 12.8.2016, s. 71; Úř. věst. L 217, 12.8.2016, s. 72; Úř. věst. L 217, 12.8.2016, s. 73), ze dne 11. července 2018 (Úř. věst. L 240, 25.9.2018, s. 68) a ze dne 31. července 2018 (Úř. věst. L 240, 25.9.2018, s. 67).


    Top