(1)

Daňové podvody, daňové úniky a vyhýbání se daňovým povinnostem představují zásadní problém jak pro Unii, tak na celosvětové úrovni. Výměna informací je v boji proti těmto praktikám klíčová.

(2)

Evropský parlament zdůraznil politický význam spravedlivého zdanění a boje proti daňovým podvodům, daňovým únikům a vyhýbání se daňovým povinnostem, mimo jiné prostřednictvím užší správní spolupráce a širší výměny informací mezi členskými státy.

(3)

Dne 7. prosince 2021 schválila Rada zprávu Ecofin pro Evropskou radu o daňových záležitostech, v níž se Komise žádá, aby v roce 2022 předložila legislativní návrh zahrnující další revize směrnice Rady 2011/16/EU (3), pokud jde o výměnu informací o kryptoaktivech a daňových rozhodnutích pro bohaté fyzické osoby.

(4)

Dne 26. ledna 2021 zveřejnil Evropský účetní dvůr zprávu, v níž zkoumal právní rámec a provádění směrnice 2011/16/EU. Tato zpráva dospěla k závěru, že celkový právní rámec směrnice 2011/16/EU je solidní, ale že některá ustanovení je třeba posílit, aby se zajistilo, že potenciál výměny informací bude plně využit a že se účinnost automatické výměny informací bude řádně vyhodnocovat. Uvedená zpráva také došla k závěru, že oblast působnosti směrnice 2011/16/EU by měla být rozšířena tak, aby zahrnovala další kategorie aktiv a příjmu, například kryptoaktiva.

(5)

Trh s kryptoaktivy za posledních deset let nabývá na významu a výrazně a rychle zvyšuje svou kapitalizaci. Kryptoaktivum je digitálním vyjádřením hodnoty nebo práva, které může být převáděno a ukládáno elektronicky pomocí technologie distribuovaného registru nebo pomocí podobné technologie.

(6)

Členské státy zavedly pro zdanění příjmů z transakcí s kryptoaktivy pravidla a pokyny, které se mezi jednotlivými členskými státy liší. Vzhledem k decentralizované povaze kryptoaktiv je však pro orgány daňové správy členských států obtížné zajistit dodržování daňových předpisů.

(7)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/1114 (4) rozšířilo regulační rámec Unie o problematiku kryptoaktiv, která doposud nebyla upravena právními předpisy Unie v oblasti finančních služeb, jakož i o poskytovatele služeb v souvislosti s těmito kryptoaktivy (dále jen „poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy“). Nařízení (EU) 2023/1114 stanoví definice, které se používají pro účely této směrnice. Tato směrnice rovněž zohledňuje požadavek na povolování poskytovatelů služeb souvisejících s kryptoaktivy podle nařízení (EU) 2023/1114 s cílem minimalizovat administrativní zátěž těchto poskytovatelů. Přeshraniční povaha, která je kryptoaktivům vlastní, vyžaduje silnou mezinárodní správní spolupráci, aby se zajistila účinná regulace.

(8)

Rámec Unie pro boj proti praní peněz a financování terorismu (AML/CFT) rozšiřuje okruh povinných subjektů podléhajících pravidlům AML/CFT i na poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy, na které se vztahuje nařízení (EU) 2023/1114. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/1113 (5) navíc rozšiřuje povinnost poskytovatelů platebních služeb poskytovat k převodům peněžních prostředků informace o plátci a příjemci peněžních prostředků i na poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy, aby se zajistila dohledatelnost převodů kryptoaktiv pro účely boje proti praní peněz a financování terorismu.

(9)

Na mezinárodní úrovni je cílem rámce Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) pro oznamování kryptoaktiv, obsaženého v části I dokumentu „Rámec pro oznamování kryptoaktiv a změny společného standardu pro oznamování“, schváleného OECD dne 26. srpna 2022 (dále jen „rámec OECD pro oznamování kryptoaktiv“), zavést větší daňovou transparentnost v souvislosti kryptoaktivy a jejich oznamováním. Pravidla Unie by měla zohlednit rámec vytvořený OECD s cílem zvýšit účinnost výměny informací a snížit administrativní zátěž. Při provádění této směrnice by členské státy měly využívat komentáře k modelové dohodě příslušných orgánů, obsažené v dokumentu „Mezinárodní standardy pro automatickou výměnu informací v daňových věcech: rámec pro oznamování kryptoaktiv a aktualizace společného standardu pro oznamování z roku 2023“, vydaném OECD dne 8. června 2023, a rámec OECD pro oznamování kryptoaktiv jako zdroj objasnění a výkladu a s cílem zajistit jednotné uplatňování v členských státech.

(10)

Směrnice 2011/16/EU stanoví povinnosti finančních institucí oznamovat informace o finančních účtech orgánům daňové správy, které jsou poté povinny vyměňovat si tyto informace s dalšími relevantními členskými státy. Na většinu kryptoaktiv se však podle uvedené směrnice povinnost oznamování nevztahuje, protože nepředstavují peníze držené na depozitních účtech ani ve finančním majetku. Kromě toho se na poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy ani na provozovatele kryptoaktiv ve většině případů nevztahuje stávající definice finanční instituce podle směrnice 2011/16/EU.

(11)

V zájmu řešení nových výzev vyplývajících z rostoucího využívání alternativních způsobů placení a investic, které přinášejí nová rizika daňových úniků a na něž se směrnice 2011/16/EU zatím nevztahuje, by se pravidla pro oznamování a výměnu informací měla vztahovat i na kryptoaktiva a jejich uživatele.

(12)

Aby se zajistilo řádné fungování vnitřního trhu, mělo by být oznamování účinné, jednoduché a jasně vymezené. Zjišťování zdanitelných plnění, k nimž dochází při investování do kryptoaktiv, je obtížné. Oznamující poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy mají nejlepší předpoklady pro shromažďování a ověřování potřebných informací o svých uživatelích. Aby toto odvětví mohlo v rámci Unie plně rozvinout svůj potenciál, měla by se pro něj administrativní zátěž omezit na minimum.

(13)

Automatická výměna informací mezi daňovými orgány je nezbytná k tomu, aby měly k dispozici potřebné informace, které jim umožní správně vyměřit výši splatných daní z příjmů. Oznamovací povinnost by se měla vztahovat jak na přeshraniční, tak na vnitrostátní transakce, s cílem zajistit účinnost pravidel oznamování, řádné fungování vnitřního trhu, rovné podmínky a dodržování zásady zákazu diskriminace.

(14)

Tato směrnice se vztahuje na poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy, na které se vztahuje nařízení (EU) 2023/1114 a kteří mají povolení podle uvedeného nařízení, i na jiné provozovatele kryptoaktiv. Obojí se označují jako oznamující poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy, neboť podle této směrnice mají oznamovací povinnost. Obecné chápání toho, co se rozumí kryptoaktivy, je velmi široké a zahrnuje kryptoaktiva, která byla vydána decentralizovaným způsobem, jakož i stablecoiny, včetně elektronických peněžních tokenů ve smyslu nařízení (EU) 2023/1114, a některé nezastupitelné tokeny (NFT). Podle této směrnice se mají oznamovat kryptoaktiva, která se mohou používat pro účely plateb nebo investic. Oznamující poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy by proto měli případ od případu zvážit, zda lze kryptoaktivum použít pro účely plateb či investic, s přihlédnutím k výjimkám stanoveným v nařízení (EU) 2023/1114, zejména pokud jde o omezenou síť a některé užitné tokeny.

(15)

Aby orgány daňové správy mohly analyzovat informace, které obdrží, a používat je v souladu s vnitrostátními předpisy, například pro párování informací a oceňování aktiv a kapitálových zisků, je vhodné vyžadovat oznamování a výměnu informací s členěním podle jednotlivých kryptoaktiv, s nimiž uživatel kryptoaktiv uskutečňoval transakce.

(16)

Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení ustanovení o automatické výměně informací mezi příslušnými orgány by měly by Komisi svěřeny prováděcí pravomoci k přijetí praktických opatření nezbytných pro provádění povinné automatické výměny informací oznamovaných oznamujícími poskytovateli služeb souvisejících s kryptoaktivy, včetně standardního formuláře pro výměnu informací. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (6).

(17)

Poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy, na které se vztahuje nařízení (EU) 2023/1114, mohou vykonávat svou činnost v Unii na základě pasportizace, jakmile získají povolení v některém členském státě. Pro tyto účely vede Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (ESMA) rejstřík povolených poskytovatelů služeb souvisejících s kryptoaktivy. Navíc vede černou listinu provozovatelů vykonávajících služby související s kryptoaktivy, kteří nesplňují požadavek mít povolení podle nařízení (EU) 2023/1114.

(18)

Provozovatelé kryptoaktiv, kteří nespadají do oblasti působnosti nařízení (EU) 2023/1114, ale mají podle této směrnice povinnost podávat informace o uživatelích kryptoaktiv, kteří jsou rezidenty Unie, by měli být pro účely plnění svých oznamovacích povinností povinni se registrovat v jediném členském státě.

(19)

V zájmu podpory správní spolupráce s jurisdikcemi mimo Unii by provozovatelé kryptoaktiv, kteří splňují určité podmínky, měli mít možnost oznamovat informace o uživatelích kryptoaktiv, kteří jsou rezidenty v Unii, výhradně daňovým orgánům jurisdikce mimo Unii, pokud oznamované informace odpovídají informacím stanoveným v této směrnici a pokud existuje platná kvalifikační dohoda mezi příslušnými orgány s takovou jurisdikcí mimo Unii. Kvalifikovaná jurisdikce mimo Unii by následně takové informace sdělila daňovým správám členských států, jichž jsou uživatelé kryptoaktiv rezidenty. Pomocí uvedeného mechanismu by se v příslušných případech mělo dát zabránit tomu, aby se odpovídající informace oznamovaly a předávaly více než jednou.

(20)

Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení této směrnice by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci k tomu, aby určila, zda informace, jejichž výměna se vyžaduje na základě dohody mezi příslušnými orgány členského státu a jurisdikce mimo Unii, odpovídají informacím uvedeným v této směrnici. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením (EU) č. 182/2011. Vzhledem k tomu, že uzavírání dohod o správní spolupráci v oblasti přímého zdanění s jurisdikcemi mimo Unii zůstává v pravomoci členských států, mohla by být činnost Komise rovněž zahájena na žádost členského státu. Za tímto účelem je nezbytné, aby Komise mohla na žádost členského státu určit takovou odpovídající úroveň i před plánovaným uzavřením takové dohody. Pokud je výměna takových informací založena na mnohostranné dohodě příslušných orgánů, měla by Komise přijmout rozhodnutí o odpovídající úrovni ve vztahu k celému příslušnému rámci, na který se taková dohoda příslušných orgánů vztahuje. Komise by však měla i nadále moci přijmout ve vhodných případech rozhodnutí o odpovídající úrovni, pokud jde o dvoustrannou dohodu příslušných orgánů.

(21)

Vzhledem k tomu, že mezinárodní standard pro oznamování kryptoaktiv a automatickou výměnu informací o nich, totiž rámec OECD pro oznamování kryptoaktiv, je minimálním nebo rovnocenným standardem, který stanoví minimální rozsah a obsah jeho provádění jurisdikcemi, nemělo by být vyžadováno, aby Komise prostřednictvím prováděcího aktu určila, zda si tato směrnice a rámec OECD pro oznamování kryptoaktiv odpovídají, pokud existuje platná kvalifikační dohoda mezi příslušnými orgány jurisdikcí mimo Unii a všech členských států.

(22)

Ačkoli skupina G20 schválila rámec OECD pro oznamování kryptoaktiv a doporučila jeho zavedení, nebylo dosud přijato žádné rozhodnutí o tom, zda bude považován za minimální nebo rovnocenný standard. Do doby, než bude takové rozhodnutí přijato, zahrnuje tato směrnice dva různé přístupy k určení odpovídající úrovně.

(23)

Tato směrnice nenahrazuje žádné širší povinnosti vyplývající z nařízení (EU) 2023/1114.

(24)

V zájmu sbližování a podpory jednotného dohledu, pokud jde o tuto směrnici a nařízení (EU) 2023/1114, mají příslušné orgány spolupracovat s dalšími vnitrostátními orgány nebo institucemi a sdílet relevantní informace.

(25)

Zproštění oznamovacích povinností stanovené v této směrnici, které závisí na určení odpovídajících mechanismů oznamování a výměny informací ve vztahu k jurisdikcím mimo Unii a členským státům, by se mělo vztahovat pouze na oblast daní, zejména pro účely této směrnice, a nemělo by být chápáno jako základ pro uznání odpovídající úrovně v jiných oblastech práva Unie.

(26)

Je nezbytné posílit ustanovení směrnice 2011/16/EU týkající se informací, které se mají oznamovat nebo vyměňovat, aby bylo možné přizpůsobit se novému vývoji na různých trzích a následně účinně řešit zjištěná jednání vedoucí k daňovým podvodům, daňovým únikům a vyhýbání se daňovým povinnostem. Tato ustanovení by měla odrážet vývoj pozorovaný na vnitřním trhu a na mezinárodní úrovni s cílem dosáhnout účinného oznamování a výměny informací. Tato směrnice proto mimo jiné zahrnuje nejnovější změny ve společném standardu OECD pro oznamování, včetně začlenění ustanovení o elektronických penězích a digitálních měnách centrálních bank, obsažených v části II dokumentu „Rámec pro oznamování kryptoaktiv a změny společného rámce pro oznamování“, schváleného OECD dne 26. srpna 2022, a rozšíření působnosti automatické výměny informací o předběžných daňových rozhodnutích s přeshraničním prvkem na některá rozhodnutí týkající se fyzických osob. Při provádění nejnovějších změn společného standardu pro oznamování, jak jsou obsaženy v této směrnici, a jak již bylo uvedeno v odůvodnění směrnice Rady 2014/107/EU (7) ve vztahu k původní verzi společného standardu pro oznamování, by členské státy měly využívat komentáře k modelové dohodě příslušných orgánů vydané OECD a společný standard OECD pro oznamování, nyní včetně jeho nejnovějších změn, jako zdroj objasnění a výkladu a s cílem zajistit konzistentní uplatňování v členských státech.

(27)

Elektronické peníze, jak jsou definovány ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/110/ES (8), se v Unii často používají a objem transakcí a jejich celková hodnota se neustále zvyšují. Směrnice 2011/16/EU se však na elektronické peníze výslovně nevztahuje. Členské státy zaujímají k elektronickým penězům různé přístupy. V důsledku toho se na související produkty ne vždy vztahují stávající kategorie příjmu a majetku podle směrnice 2011/16/EU. Uvedená směrnice by proto měla být doplněna o pravidla, která zajistí, aby se oznamovací povinnosti vztahovaly i na elektronické peníze.

(28)

Aby se odstranily mezery, které umožňují daňové podvody, daňové úniky a vyhýbání se daňovým povinnostem, měly by mít členské státy povinnost vyměňovat si informace o příjmech z dividend vyplacených mimo schovatelské účty. Příjmy plynoucí z dividend vyplacených mimo schovatelské účty by proto měly být zahrnuty do kategorií příjmů podléhajících automatické výměně informací.

(29)

Daňové identifikační číslo (DIČ) je nezbytné k tomu, aby členské státy mohly párovat obdržené informace s údaji, které jsou k dispozici ve vnitrostátních databázích. Díky němu mohou členské státy lépe identifikovat příslušné daňové poplatníky a správně vyměřit související daně. Proto je důležité, aby členské státy zahrnovaly DIČ oznamovaných fyzických osob a subjektů do oznamování a sdělování informací v rámci výměny informací týkajících se kategorií příjmů a majetku podléhajících povinné automatické výměně informací, finančních účtů, předběžných daňových rozhodnutí s přeshraničním prvkem a předběžných posouzení převodních cen, zpráv podle jednotlivých zemí, přeshraničních uspořádání, která se mají oznamovat, informací o prodejcích na digitálních platformách a kryptoaktiv.

(30)

Ke zvýšení dostupnosti DIČ pro příslušné orgány členských států by měl každý členský stát učinit nezbytná opatření s cílem požadovat, aby DIČ fyzických osob a subjektů vydaná členským státem, jehož jsou rezidenty, byla oznamována v souvislosti s příjmy ze zaměstnání, odměnami ředitelů a důchody a v souvislosti s předběžnými daňovými rozhodnutími s přeshraničním prvkem a předběžnými posouzeními převodních cen, zprávami podle jednotlivých zemí a přeshraničními uspořádáními, která se mají oznamovat. Tato opatření mohou mimo jiné zahrnovat zavedení vnitrostátních právních požadavků na oznamování DIČ, a to do konce lhůty pro provedení stanovené v této směrnici. Po vstupu směrnice Rady (EU) 2022/2523 (9) v platnost a s ohledem na pravidla „bezpečných přístavů“ v ní stanovená je navíc důležité zajistit řádné párování v souvislosti s povinnou automatickou výměnou informací o zprávách podle jednotlivých zemí podle směrnice 2011/16/EU. Členské státy však rovněž uznávají, že mohou nastat ojedinělé situace, kdy jednoduše není možné, aby oznamující subjekt nebo oznamující fyzická osoba informaci o DIČ získaly a oznámily, včetně případů, kdy oznamující subjekt nebo oznamující fyzická osoba nebyly i přes maximální úsilí schopny informaci o DIČ získat nebo DIČ nebylo daňovému poplatníkovi vydáno.

(31)

Pokud je příslušný orgán daného členského státu získal, měl by každý členský stát uvádět DIČ fyzických osob a subjektů vydaná členským státem, jehož jsou rezidenty, při výměnách informací týkajících se předběžných daňových rozhodnutí s přeshraničním prvkem a předběžných posouzení převodních cen, zpráv podle jednotlivých zemí a přeshraničních uspořádání, která se mají oznamovat.

(32)

Jelikož neprobíhá výměna informací o daňových rozhodnutích týkajících se fyzických osob, znamená to, že orgány daňové správy dotčených členských států si nemusí být existence těchto rozhodnutí vědomy. Existuje tedy riziko vzniku příležitostí k daňovým podvodům, daňovým únikům a vyhýbání se daňovým povinnostem. Ke snížení tohoto rizika i administrativní zátěže by se měla automatická výměna informací o předběžných daňových rozhodnutích s přeshraničním prvkem rozšířit i na tato rozhodnutí, pokud částka transakce nebo řady transakcí uvedená v předběžném daňovém rozhodnutí s přeshraničním prvkem převyšuje určitou prahovou hodnotu.

(33)

Automatické výměně by měla podléhat rovněž předběžná daňová rozhodnutí s přeshraničním prvkem, která určují, zda určitá osoba je či není pro daňové účely rezidentem v členském státě, který rozhodnutí vydal. V zájmu proporcionality a snížení administrativní zátěže by však předmětem automatické výměny informací o předběžných daňových rozhodnutích s přeshraničním prvkem neměly být některé běžné formy předběžných daňových rozhodnutí s přeshraničním prvkem pouze z toho důvodu, že mohou zahrnovat prvek určení, zda určitá fyzická osoba je či není pro daňové účely rezidentem v členském státě. Výměna informací by neměla probíhat u předběžných daňových rozhodnutí s přeshraničním prvkem, která se týkají zdanění u zdroje v souvislosti s příjmy nerezidentů ze zaměstnání, odměnami ředitelů a důchody, ledaže částka příslušné transakce nebo řady transakcí uvedená v předběžném daňovém rozhodnutí s přeshraničním prvkem převyšuje prahovou hodnotu.

(34)

Očekává se, že řada členských států zavede jako zjednodušený a standardizovaný způsob identifikace poskytovatelů služeb a daňových poplatníků identifikační služby. Členské státy, které chtějí tento formát identifikace využívat, by měly mít možnost tak učinit, pokud to neovlivní tok a kvalitu informací dalších členských států, které tyto identifikační služby nevyužívají. Využívání identifikačních služeb by proto nemělo mít vliv na postupy náležité péče ani na požadavky na shromažďování informací. Navíc pokud se takový přístup v určitých ohledech odchýlí od odpovídajících standardů OECD pro automatickou výměnu informací, neměla by ustanovení této směrnice týkající se využívání identifikačních služeb mít vliv na určení toho, zda informace oznamované a vyměňované na základě dohody mezi příslušnými orgány členského státu a jurisdikce mimo Unii jsou rovnocenné nebo odpovídají informacím uvedeným v této směrnici.

(35)

Je důležité, aby se informace sdělované podle směrnice 2011/16/EU v zásadě používaly pro vyměřování, správu a vymáhání daní, které spadají do věcné oblasti působnosti uvedené směrnice. Z důvodu nejasného rámce však vznikla nejistota ohledně využití informací. Vzhledem k vazbám mezi daňovými podvody, daňovými úniky a vyhýbáním se daňovým povinnostem a praním peněz, a to i z hlediska vymáhání, je vhodné vyjasnit, že by mělo být možné informace sdělované mezi členskými státy použít i pro vyměřování, správu a vymáhání cel a pro boj proti praní peněz a financování terorismu.

(36)

Informací shromažďované a vyměňované na základě směrnice 2011/16/EU mohou být, vzhledem ke svému množství a povaze, užitečné i v některých dalších oblastech. Ačkoli by se použití těchto informací v jiných oblastech mělo zpravidla omezit na oblasti, které členský stát je poskytující schválil v souladu s touto směrnicí, je třeba umožnit jejich širší využití ve zvláštních a závažných situacích a v případech, v nichž bylo na úrovni Unie dohodnuto přijetí opatření. Takovými situacemi by byly zejména případy, kdy byla přijata rozhodnutí podle článku 215 Smlouvy o fungování Evropské unie týkající se omezujících opatření. Informace vyměňované podle směrnice 2011/16/EU mohou být velmi důležité pro odhalování porušování nebo obcházení omezujících opatření. Případné porušení omezujících opatření bude následně relevantní i pro daňové účely, neboť vyhýbání se omezujícím opatřením bude ve většině případů znamenat i vyhýbání se daňovým povinnostem ve vztahu k dotčenému majetku. Vzhledem k pravděpodobným synergiím a úzkému propojení mezi odhalováním obcházení omezujících opatření a odhalováním vyhýbání se daňovým povinnostem je proto vhodné povolit další použití těchto informací.

(37)

Je nezbytné, aby příslušný orgán každého členského státu, který obdrží informace sdělované podle směrnice 2011/16/EU, tyto informace použil. Proto je vhodné vyžadovat, aby příslušný orgán každého členského státu zavedl účinný mechanismus pro zajištění použití informací získaných prostřednictvím oznamování nebo výměny informací podle směrnice 2011/16/EU. Toto použití informací může zahrnovat například programy pro dobrovolné dodržování předpisů, výzvy za účelem oznámení, informační kampaně, předvyplnění daňových přiznání, hodnocení rizik, zúžené a celkové kontroly, daňové klasifikace, daňové odhady, začlenění do domácích systémů a další s daněmi související opatření.

(38)

Aby se posílilo účinné využívání zdrojů, usnadnila se výměna informací a zabránilo se tomu, aby každý členský stát musel provádět podobné změny ve svých systémech pro ukládání informací, měl by být pro sdělované informace o kryptoaktivech zřízen centrální rejstřík, který bude přístupný všem členským státům a pouze pro statistické účely Komisi a do něhož by členské státy vkládaly oznamované informace a kde by je uchovávaly, a to namísto výměny těchto informací zabezpečenou elektronickou poštou. Členským státům by měl být v tomto centrálním rejstříku umožněn pouze přístup k údajům, které se týkají jejich vlastních rezidentů. Veškerý přístup do centrálního rejstříku a jeho omezení by měly být v souladu s požadavky podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 (10). Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení této směrnice by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci k přijetí praktických opatření nezbytných pro zřízení takového centrálního rejstříku. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením (EU) č. 182/2011.

(39)

Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení této směrnice by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci k vytvoření nástroje umožňujícího elektronické a automatizované ověření správnosti DIČ, které poskytl daňový poplatník nebo oznamující subjekt nebo fyzická osoba. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením (EU) č. 182/2011. Účelem tohoto IT nástroje, který má být poskytnut členským státům, je pomoci orgánům daňové správy zvýšit míru spárování a obecně zlepšit kvalitu vyměňovaných informací.

(40)

Minimální doba uchovávání záznamů o informacích získaných výměnou informací mezi členskými státy podle směrnice 2011/16/EU by neměla být delší, než je nezbytné, ale v žádném případě ne kratší než pět let. Členské státy by neměly uchovávat informace déle, než je nezbytné k dosažení cílů této směrnice.

(41)

Oznamující finanční instituce, zprostředkovatelé, oznamující provozovatelé platforem, oznamující poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy nebo příslušné orgány členských států jsou správci údajů ve smyslu nařízení (EU) 2016/679. Pokud účely a prostředky zpracování osobních údajů stanoví společně dva nebo více z těchto správců, jsou považováni za společné správce. Za společné správce centrálního rejstříku se například považují příslušné orgány členských států, které se společně dohodly na osobních údajích, které mají být zpracovávány, a na způsobu jejich zpracovávání.

(42)

Aby bylo zajištěno řádné vymáhání pravidel podle této směrnice, měly by členské státy stanovit pravidla pro sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě této směrnice, pokud jde o povinnou automatickou výměnu informací oznámených oznamujícími poskytovateli služeb souvisejících s kryptoaktivy, a přijmout veškerá opatření nezbytná k jejich uplatňování. I když je volba sankcí i nadále na členských státech, měly by být stanovené sankce účinné, přiměřené a odrazující.

(43)

Za účelem harmonizace časového rozvrhu posuzování uplatňování směrnice 2011/16/EU a vyhodnocování charakteristických znaků podle přílohy IV této směrnice, které se provádí každé dva roky, by měly být tyto hodnotící procesy sladěny.

(44)

S ohledem na rozsudek Soudního dvora ze dne 8. prosince 2022 ve věci C-694/20, Orde van Vlaamse Balies a další (11), by směrnice 2011/16/EU měla být změněna tak, aby její ustanovení neměla za následek požadavek, aby advokát jednající jako zprostředkovatel v situaci, kdy je z důvodu profesní mlčenlivosti, kterou je vázán, zproštěn oznamovací povinnosti, měl povinnost informovat jakéhokoli jiného zprostředkovatele, který není jeho klientem, o jeho oznamovací povinnosti. Avšak každý zprostředkovatel, který je z důvodu profesní mlčenlivosti, kterou je vázán, zproštěn oznamovací povinnosti, by měl být i nadále povinen neprodleně informovat svého klienta o jeho oznamovacích povinnostech.

(45)

Evropský inspektor ochrany údajů byl konzultován v souladu s čl. 42 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 (12) a vydal stanovisko dne 3. dubna 2023 (13).

(46)

Tato směrnice dodržuje základní práva a ctí zásady uznávané Listinou základních práv Evropské unie (dále jen „Listina“). Zejména zajišťuje plné dodržování práva na ochranu osobních údajů stanoveného v článku 8 Listiny. V tomto ohledu je důležité připomenout, že na zpracovávání osobních údajů podle směrnice 2011/16/EU se vztahují nařízení (EU) 2016/679 a (EU) 2018/1725. Tato směrnice rovněž usiluje o zajištění plného dodržování svobody podnikání.

(47)

Jelikož cíle směrnice 2011/16/EU, totiž účinné správní spolupráce mezi členskými státy za podmínek slučitelných s řádným fungováním vnitřního trhu, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, ale spíše jej může být z důvodu požadované jednotnosti a účinnosti lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje tato směrnice rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle.

(48)

Směrnice 2011/16/EU by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna,

1)

Článek 3 se mění takto:

2)

Článek 8 se mění takto:

3)

Článek 8a se mění takto:

4)

Článek 8ab se mění takto:

5)

V čl. 8ac odst. 2 prvním pododstavci se doplňuje nové písmeno, které zní:

6)

Vkládá se nový článek, který zní:

7)

Článek 16 se mění takto:

8)

V článku 18 se doplňuje nový odstavec, který zní:

9)

V článku 20 se odstavec 5 nahrazuje tímto:

10)

Článek 21 se mění takto:

11)

V článku 22 se doplňují nové odstavce, které znějí:

12)

V článku 23 se odstavec 3 nahrazuje tímto:

13)

Článek 25 se mění takto:

14)

Článek 25a se nahrazuje tímto:

15)

V článku 27 se zrušuje odstavec 2.

16)

Vkládá se nový článek, který zní:

17)

Příloha I se mění v souladu s přílohou I této směrnice.

18)

Příloha V se mění v souladu s přílohou II této směrnice.

19)

Znění obsažené v příloze III této směrnice se doplňuje jako příloha VI.