(1)

Nedostatek pracovníků v Unii výrazně omezuje její schopnost přizpůsobit se probíhajícím změnám v povaze práce, výroby a komunikace, k nimž dochází napříč ekonomikami a trhy práce.

(2)

Zaměstnavatelé v celé Unii soustavně informují o obtížích při hledání pracovníků s požadovanými dovednostmi. Kromě toho se očekává, že stárnutí populace sníží dostupnou pracovní sílu a v budoucnu se nedostatek kvalifikovaných pracovníků ještě prohloubí. Obzvláště postiženy jsou malé a střední podniky, které představují 25 milionů subjektů v celé Unii, protože se potýkají s problémy při hledání vhodných talentů potřebných pro udržitelný růst, rozšiřitelnost a konkurenceschopnost.

(3)

Nedostatek kvalifikovaných pracovníků se týká všech průmyslových ekosystémů v mnoha členských státech, přičemž volných pracovních míst s vysokou, střední i nízkou kvalifikací stále přibývá. Odvětví, jako je stavebnictví, výroba, informační a komunikační technologie (IKT), doprava, odborné služby, zdravotnictví a dlouhodobá péče, se potýkají s trvalým nedostatkem pracovníků. Kromě toho se mezi lety 2015 a 2021 zdvojnásobil nedostatek pracovních sil v klíčových odvětvích, která mají zásadní význam pro ekologickou transformaci. To je dále umocněno skutečností, že podniky obtížně hledají zaměstnance s odpovídajícími digitálními dovednostmi a zejména mají potíže při náboru specialistů v oblasti IKT.

(4)

Nedostatek kvalifikovaných pracovníků představuje významný problém pro snahu Unie zůstat konkurenceschopným světovým lídrem a centrem technologií pro nulové čisté emise a splnit ambiciózní cíle v oblasti klimatu a energetiky. Podrývá také schopnost Unie využít potenciál ekologické a digitální transformace, posílit vedoucí postavení Unie v oblasti technologií, stimulovat růst a inovace a účinně reagovat na mimořádné situace, jako je pandemie COVID-19 nebo geopolitické konflikty. Nedostatek dovedností v konkrétních odvětvích, jako je zdravotnictví a dlouhodobá péče, omezuje schopnost postarat se o stárnoucí populaci a zajistit přístup ke kvalitní zdravotní péči pro všechny.

(5)

Řešení nedostatku kvalifikovaných pracovníků vyžaduje značné investice do prohlubování dovedností a změny kvalifikace, jakož i opatření na zvýšení účasti dospělých osob v produktivním věku na trhu práce, usnadnění mobility pracovních sil, zlepšení pracovních podmínek a přilákání osob s potřebnými dovednostmi do Unie.

(6)

Unie soustavně podporuje opatření k řešení nedostatku kvalifikovaných pracovníků a pracovních sil prostřednictvím maximálního využití potenciálu domácí pracovní síly. K těmto opatřením patří iniciativy na zlepšení mobility pracovních sil v rámci vnitřního trhu, například Evropská síť služeb zaměstnanosti (EURES). Kromě toho se Unie snaží zvýšit míru účasti žen, osob se zdravotním postižením a osob přistěhovaleckého původu na trhu práce. Zvláštní důraz je kladen také na zapojení nedostatečně zastoupených skupin, zejména mladých lidí, kteří nejsou zaměstnaní ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy (NEET). Evropská agenda dovedností z roku 2020 (1) uvádí dvanáct opatření, která mají jednotlivcům a podnikům pomoci rozvíjet dovednosti a využívat je, včetně doporučení Rady týkajících se odborného vzdělávání a přípravy (2), individuálních vzdělávacích účtů (3), mikrocertifikátů (4) a zahájení Paktu pro dovednosti. Pakt pro dovednosti podporuje spolupráci mezi veřejnými a soukromými organizacemi s cílem posílit kolektivní akci v oblasti dovedností za účelem uspokojení potřeb trhu práce a podpory rozsáhlých partnerství v klíčových průmyslových ekosystémech.

(7)

Unie usiluje o inkluzivní přístup k řešení nedostatku pracovních sil, zejména tím, že umožňuje lidem všech generací v Unii realizovat svá životní rozhodnutí a svůj potenciál v hospodářství a ve společnosti obecně. Za tímto účelem mají členské státy k dispozici ucelený soubor politických nástrojů Unie, především sdělení Komise nazvané „Demografické změny v Evropě: soubor opatření“, jejichž cílem je lépe sladit rodinné aspirace a placenou práci, podpořit a posílit postavení mladších generací, aby prosperovaly, jakož i posílit postavení starších generací a udržet jejich dobré životní podmínky.

(8)

Poptávku po kvalifikovaných pracovnících však nelze uspokojit pouze pracovními silami Unie. Má-li být hospodářství Unie úspěšné a odolné, je nutné zvýšit jeho atraktivitu pro světové talenty. Součástí řešení nedostatku pracovních sil, s nímž se zaměstnavatelé potýkají, musí být řízená legální migrace uchazečů o zaměstnání ze třetích zemí s cílem najít pracovníky s potřebnými dovednostmi a podpořit hospodářský růst.

(9)

Údaje z šetření pracovních sil v EU ukazují, že u státních příslušníků třetích zemí s terciárním vzděláním je vyšší pravděpodobnost než u občanů Unie, že budou mít pro své zaměstnání nadměrnou kvalifikaci a pracovat v profesích s nízkou nebo střední kvalifikací. V roce 2022 činila míra překvalifikovanosti v Unii 39,4 % u občanů zemí mimo Unii, 31,8 % v případě občanů Unie z jiných členských států a pouze 21,1 % v případě státních příslušníků příslušného členského státu (5). Překvalifikovanost může vést k ekonomickým ztrátám pro dotčené osoby i pro hospodářství Unie.

(10)

Zatímco členským státům zůstává právo určit si množství osob ze třetích zemí, jimž povolí vstup za účelem zaměstnání, Unie zavedla komplexní přístup k legální migraci, který uznává zásadní úlohu, již migranti hrají v hospodářství a společnosti Unie, s cílem zjednodušit migrační postupy a harmonizovat podmínky přijímání a práva státních příslušníků třetích zemí v Unii. Pakt o migraci a azylu (6) uznává, že nezbytnou součástí komplexního systému řízení migrace je rozvoj legálních způsobů migrace do Unie pro kvalifikované státní příslušníky třetích zemí. Přepracovaná směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1883 (7) (tzv. „směrnice o modré kartě“) má na trh práce přilákat vysoce kvalifikované talentované lidi. S cílem řešit rostoucí poptávku po kvalifikovaných odbornících v odvětví IKT v členských státech tato směrnice předpokládá, že v určitých profesích v oblasti IKT by vyšší odborné dovednosti měly být považovány za rovnocenné vysokoškolské kvalifikaci. Kromě toho balíček opatření týkajících se dovedností a talentů (8), který Komise přijala v dubnu 2022, zdůrazňuje, že legální migrace přináší výhody jak migrantům, tak i jejich zemím původu a cílovým zemím. V balíčku byla navržena legislativní, operativní a na budoucnost zaměřená politická opatření za účelem posílení rámce Unie v oblasti legální migrace, včetně návrhů na změnu směrnice Rady 2003/109/ES (9) a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/98/EU (10), s cílem zjednodušit postupy pro přijímání státních příslušníků třetích zemí všech úrovní kvalifikace a posílit jejich práva, jakmile se stanou rezidenty v Unii.

(11)

Kvalifikovaní lidé, kteří potřebují mezinárodní ochranu a jsou ochotni přijmout zaměstnání v členských státech, představují do značné míry nedostatečně využívanou skupinu možných uchazečů o zaměstnání, která by mohla reagovat na potřeby zaměstnavatelů. V souladu s doporučením Komise n (EU) 2020/1364 (11) týkajícím se podpory legálních možností poskytování ochrany v EU Komise vyzvala členské státy, aby zavedly doplňkové možnosti získání práce pro osoby, které potřebují mezinárodní ochranu, a využily tak jejich dovedností, kvalifikací a motivace a zároveň řešily nedostatek kvalifikovaných pracovníků a pracovních sil v Unii.

(12)

S cílem usnadnit mezinárodní nábor a poskytnout státním příslušníkům třetích zemí pracovní příležitosti v nedostatkových profesích, které byly označeny za důležité pro Unii, navrhla Komise vytvoření „Rezervoáru talentů EU“ (12), platformy, která bude sdružovat profily uchazečů o zaměstnání ze třetích zemí a volných pracovních míst zaměstnavatelů usazených v členských státech a podporovat jejich párování. Cílem Rezervoáru talentů bude zatraktivnit Unii pro uchazeče o zaměstnání ze třetích zemí a podpořit zaměstnavatele při řešení nedostatku kvalifikovaných pracovníků a pracovních sil v Unii. Rezervoár talentů EU by rovněž mohl podporovat zavádění doplňkových možností získání práce.

(13)

Komise rovněž rozvíjí Talentová partnerství, která jsou jedním z klíčových aspektů vnějšího rozměru paktu o migraci a azylu a jsou realizována v souladu se sdělením Komise o přilákání kvalifikovaných a talentovaných pracovníků do EU (13).

(14)

V kontextu rostoucí celosvětové konkurence v oblasti dovedností a talentů se v roce 2023 řadil mezi pět nejatraktivnějších zemí OECD pro vysoce vzdělané pracovníky pouze jeden z členských států Unie (14). Schopnost přilákat a udržet si talentované lidi závisí na řadě proměnných, včetně politik integrace a začleňování, podpůrných opatření pro migranty se zvláštními potřebami, legálních způsobů získávání trvalého pobytu a občanství, mimo jiné v případě studentů, příjmových a daňových vyhlídek, vnímání výhledů do budoucna, kvality života a uznávání dovedností a kvalifikací.

(15)

Otázkou přilákání kvalifikovaných pracovníků a úlohou uznávání dovedností a kvalifikací se zabývá celá řada opatření Unie v oblasti dovedností a migrace. Sdělení Komise, které doprovází Evropskou agendu dovedností (15), zdůrazňuje, že je třeba učinit více pro zlepšení legálních cest do Unie a uznávání dovedností státních příslušníků třetích zemí na trhu práce v Unii. Akční plán Komise pro integraci a začleňování na období 2021–2027 (16) uznává, že v zájmu podpory státních příslušníků třetích zemí je důležité usnadnit uznávání a srovnatelnost jejich kvalifikací, aby mohli v plné míře využívat svých dovedností. V průmyslovém plánu Zelené dohody (17) byla oznámena opatření, včetně práce na uznávání kvalifikací státních příslušníků třetích zemí, a poprvé zdůrazněn význam přístupu „dovednosti na prvním místě“, který má zjistit skutečné dovednosti občanů a státních příslušníků třetích zemí. Balíček opatření na pomoc malým a středním podnikům (18) uznal, že nedostatek kvalifikovaných pracovníků patří k největším problémům, s nimiž se malé a střední podniky potýkají, a připomněl závazek předložit iniciativu na zlepšení uznávání dovedností a kvalifikací státních příslušníků třetích zemí, která by pomohla řešit nedostatek dovedností na trhu práce v Unii. Sdělení Komise „Dlouhodobá konkurenceschopnost EU: výhled po roce 2030“ podobně zdůraznilo skutečnost, že řešení nedostatku dovedností v Unii vyžaduje usnadnění mobility tím, že se usnadní uznávání dovedností a kvalifikací občanů jiných členských států a státních příslušníků třetích zemí.

(16)

Dne 14. září 2022 předsedkyně von der Leyenová ve svém projevu o stavu Evropské unie vyhlásila Evropský rok dovedností (2023) a zdůraznila skutečnost, že součástí řešení problémů v oblasti dovedností musí být přilákání správných dovedností do Unie. Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/936 (19) stanovilo čtyři cíle Evropského roku dovedností, včetně cíle „lákání lidí ze třetích zemí s dovednostmi, které členské státy potřebují“. Tento cíl zahrnuje podporu vzdělávacích příležitostí (v případě potřeby včetně jazykového vzdělávání a odborné přípravy), podporu rozvoje dovedností a mobility a usnadnění uznávání kvalifikací.

(17)

Uznávání dovedností a kvalifikací hraje klíčovou roli v souvislosti s lákáním talentů a náborem obecně. Kvalifikace a výsledky učení spojené s kvalifikacemi slouží jako signály úspěchu ve vzdělávání. Kvalifikace a úrovně kvalifikací se často používají ke stanovení vstupních požadavků na pracovní místa a mohou být spojeny s kariérním postupem a odměňováním. Kvalifikace je často vyžadována k prokázání souladu s normami a požadavky pro práci v určitých funkcích, například v regulovaných povoláních.

(18)

Přístup „dovednosti na prvním místě“ prosazuje zjištění a plné využívání dovedností dané osoby – ať už je získala ve formálním, neformálním nebo informálním prostředí – namísto toho, aby se posouzení zakládalo výhradně na kvalifikaci. Měla by být maximalizována opatření zaměřená na přilákání talentů a zvýšení účasti na trhu práce a měla by být podpořena přístupem „dovednosti na prvním místě“, který oceňuje dovednosti a snaží se najít lidem taková pracovní místa, která odpovídají jejich talentu a potenciálu.

(19)

Uznávání dovedností a kvalifikací státních příslušníků třetích zemí je na vnitrostátní úrovni organizováno a řízeno různými způsoby, a to v závislosti na právních požadavcích a organizaci zaměstnávání, vzdělávání, odborné přípravy a migrace v různých členských státech. V případech, kdy členské státy udělují práva státním příslušníkům třetích zemí, kteří mají konkrétní kvalifikace, přijímají právně závazná rozhodnutí o uznání. Tato rozhodnutí představují způsob, jak ověřit, že daná osoba má potřebné dovednosti a kvalifikace, než jí budou přiznána práva ve třech konkrétních případech, a to pro přístup k regulovanému povolání, pro přístup ke vzdělávání nebo v souvislosti s pracovní migrací.

(20)

K prvnímu případu přístupu k regulovanému povolání dochází, když státní příslušník třetí země může potřebovat uznání svých dovedností a kvalifikací pro účely přístupu k regulovanému povolání nebo výkonu takového povolání. Do této kategorie spadají stovky povolání, např. v oblasti ošetřovatelství, lékařství, farmacie, architektury, přičemž v některých členských státech to jsou i zedníci, instalatéři, elektrikáři a stavební inženýři. Pro přístup k těmto povoláním v členských státech, kde jsou regulována, je nutné „uznání odborných kvalifikací“.

(21)

S cílem účinně zajistit svobodu usazování a poskytování služeb a volný pohyb osob a zároveň zajistit dodržování profesních norem a požadavků stanovila Unie společná pravidla, postupy a kritéria pro uznávání s cílem podpořit transparentnost, spravedlnost a jednotnost při uznávání odborných kvalifikací prostřednictvím směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/36/ES (20).

(22)

Oprávněnými osobami ve směrnici 2005/36/ES jsou státní příslušníci členských států, kteří využívají práva volného pohybu podle práva Unie. Za účelem doplnění směrnice budou hlavními oprávněnými osobami tohoto doporučení státní příslušníci třetích zemí, kteří jsou v procesu získávání víza nebo pracovního povolení a povolení k pobytu v členském státě nebo již oprávněně pobývají v Unii, bez ohledu na to, zda jsou držiteli kvalifikací vydaných v Unii nebo ve třetích zemích. V zájmu zajištění dodržování zásady rovného zacházení může být řada doporučení relevantní i pro uznávání kvalifikací státních příslušníků členských států Unie, kteří mají doklady o kvalifikacích vydané ve třetích zemích.

(23)

V 10. bodě odůvodnění směrnice 2005/36/ES se stanoví, že směrnicí není dotčena možnost členských států uznávat v souladu se svými předpisy požadované odborné kvalifikace získané mimo území Unie státními příslušníky třetích zemí, ale že by uznávání mělo respektovat minimální požadavky na odbornou přípravu pro určitá povolání. Některá pravidla pro uznávání kvalifikací platí pro státní příslušníky třetích zemí, pokud se na ně vztahuje stejné zacházení, jaké se vztahuje na státní příslušníky hostitelského členského státu, podle právních předpisů Unie o azylu a legální migraci, jakož i volný pohyb (např. dlouhodobě pobývající rezidenti, rodinní příslušníci občanů Unie ze třetích zemí, osoby, kterým byl přiznán status uprchlíka nebo doplňkové ochrany, výzkumní pracovníci, vysoce kvalifikovaní pracovníci, kteří jsou držiteli modré karty EU, státní příslušníci třetích zemí, na které se vztahuje směrnice 2011/98/EU, a sezónní pracovníci).

(24)

Směrnice 2005/36/ES se prostřednictvím různých nástrojů a dohod vztahuje také na státní příslušníky určitých třetích zemí. Směrnice 2005/36/ES se tak například vztahuje i na státní příslušníky zemí EHP (podle Dohody o Evropském hospodářském prostoru) a na státní příslušníky Švýcarska (podle Dohody mezi EU a Švýcarskem o volném pohybu osob). Dohoda o vystoupení a dohoda o obchodu a spolupráci uzavřené mezi Evropskou unií a Spojeným královstvím vyjasňují způsoby uplatňování směrnice 2005/36/ES na kvalifikace získané ve Spojeném království před koncem přechodného období dne 31. prosince 2020.

(25)

Dohody o volném obchodu Unie obsahují ustanovení na podporu rozvoje dohod o vzájemném uznávání odborných kvalifikací se třetími zeměmi. Dohoda o vzájemném uznávání odborných kvalifikací architektů uzavřená v zásadě v roce 2022 mezi Unií a Kanadou umožňuje přístup k výkonu povolání architekta na obou územích v souladu s dohodnutými kritérii. Obchodní dohody Unie obsahují také závazky usnadnit dočasnou přítomnost kvalifikovaných odborníků v Unii, což může doplnit postupy pro lepší uznávání kvalifikací třetích zemí.

(26)

Druhým případem, kdy státní příslušníci třetích zemí mohou potřebovat uznání svých dovedností a kvalifikací, je „akademické uznávání“, což znamená uznávání pro účely přístupu k dalším formám vzdělávání, například akademického studia a odborné nebo profesní přípravy, nebo pro používání akademického titulu. Akademické uznávání se zaměřuje na platnost, úroveň a výsledky učení v případě zahraniční vzdělávací kvalifikace nebo předchozího vzdělání s cílem získat přístup k dalšímu studiu. Evropská síť národních informačních středisek pro akademickou mobilitu a uznávání a Síť národních informačních středisek pro akademické uznávání (sítě ENIC-NARIC) poskytují informace, poradenství a rozhodnutí o uznání s cílem usnadnit vstup do dalšího studia (obvykle ve vysokoškolském vzdělávání), přičemž se mohou podílet na přijímání rozhodnutí o uznání, vyřizování odvolání nebo poradenství v oblasti uznávání nebo srovnatelnosti kvalifikací, a to i pro přístup k zaměstnání v některých zemích.

(27)

Hlavním právním nástrojem pro uznávání kvalifikací v Evropě i mimo ni je Úmluva UNESCO a Rady Evropy o uznávání kvalifikací týkajících se vysokoškolského vzdělávání v evropském regionu. Podporuje spravedlivé a transparentní postupy uznávání vyššího sekundárního a vysokoškolského vzdělání, a to v přiměřené lhůtě. Cílem článku VII Lisabonské úmluvy o uznávání kvalifikací je usnadnit uznávání vysokoškolských kvalifikací uprchlíků, vysídlených osob a osob v podobné situaci jako uprchlíci, kteří nemohou předložit doklad o svých kvalifikacích, a usnadnit jim tak přístup k programům vysokoškolského vzdělávání nebo k zaměstnání. V roce 2017 přijal výbor Lisabonské úmluvy o uznávání kvalifikací doporučení k uznávání kvalifikací uprchlíků, vysídlených osob a osob v podobné situaci jako uprchlíci, jež stanoví zásady pro vytváření politik týkajících se uznávání kvalifikací uprchlíků. Globální úmluva UNESCO o uznávání kvalifikací týkajících se vysokoškolského vzdělávání stanoví všeobecné zásady pro spravedlivé, transparentní a nediskriminační uznávání vysokoškolských kvalifikací a kvalifikací, které umožňují přístup k vysokoškolskému vzdělávání a poskytují možnosti dalšího studia a zaměstnání.

(28)

Třetí případ, kdy mohou státní příslušníci třetích zemí potřebovat uznání svých dovedností a kvalifikací, souvisí s postupy v oblasti pracovní migrace. Členské státy ověřují dovednosti a kvalifikace daného státního příslušníka třetí země pro účely udělování víz nebo pracovních povolení a povolení k pobytu za účelem zaměstnání. Kritéria posuzování a přístupy se v jednotlivých členských státech liší. Uznávání dovedností a kvalifikací v oblasti pracovní migrace lze organizovat jako součást postupu před odjezdem nebo po příjezdu s cílem připravit státní příslušníky třetích zemí na integraci. Vysoká míra zamítnutých žádostí a dlouhá doba vyřizování mohou státní příslušníky třetích zemí odradit a posuzování založené pouze na kvalifikacích a formálním vzdělání a odborné přípravě ne vždy zachytí úplný soubor dovedností a potenciál uchazečů a může bránit začleňování státních příslušníků třetích zemí na trhu práce.

(29)

Kromě případů, kdy je uznání dovedností a kvalifikací vyžadováno, mohou státní příslušníci třetích zemí rovněž potřebovat přístup k nástrojům a informacím za účelem podpory transparentnosti svých dovedností a kvalifikací, například v případě zaměstnání v neregulovaných povoláních nebo přístupu k financování. Ačkoli se uznávání kvalifikací nevyžaduje, státní příslušníci třetích zemí mohou přesto potřebovat získat prohlášení o srovnatelnosti nebo informace či poradenství týkající se povahy a pravosti svých kvalifikací získaných ve třetí zemi, aby bylo možné pochopit a vysvětlit hodnotu jejich dovedností a kvalifikací. Toto dobrovolné použití nástrojů transparentnosti nepřiznává držiteli kvalifikace žádná dodatečná práva a nespadá do oblasti působnosti tohoto doporučení. Přestože v souvislosti s tímto doporučením je získání tohoto úředního prohlášení nebo dosažení toho, aby byly dovednosti a kvalifikace pro zaměstnavatele srozumitelné, vyňato z vymezení pojmu „uznání“, může být v některých členských státech jako „uznání“ označováno.

(30)

K podpoře transparentnosti a srovnatelnosti dovedností a kvalifikací v celé Unii lze využít dlouhodobých iniciativ, jako je rámec Europass (21) a nástroje transparentnosti, například evropský rámec kvalifikací (EQF) (22), evropské dovednosti, kompetence, kvalifikace a povolání (ESCO), evropské digitální certifikáty o vzdělání a nástroje boloňského procesu v oblasti transparentnosti, s cílem umožnit rozvoj vzdělávání a kariéry.

(31)

Ve všech třech případech, kdy mohou státní příslušníci třetích zemí potřebovat uznání svých dovedností a kvalifikací, jsou postupy uznávání dovedností a kvalifikací pro státní příslušníky třetích zemí často složitější a nákladnější než postupy pro občany Unie. Státní příslušníci třetích zemí mají obvykle omezenější přístup k podpoře. Mohou se potýkat s obtížemi kvůli jazykovým bariérám (pokud nejsou informační a podpůrné služby k dispozici v jazycích, které znají) nebo mohou mít potíže s orientací v různých vnitrostátních systémech uznávání dovedností a kvalifikací a s jejich pochopením. Je možné, že od státních příslušníků třetích zemí se bude očekávat, že si zajistí překlad a úřední ověření dokladů a uhradí s tím spojené náklady, a že předloží dokumenty a jiné doklady o své kvalifikaci, které se od státních příslušníků členských států Unie nevyžadují nebo které se v jejich domovských zemích obvykle nevydávají. Osoby požívající mezinárodní ochrany nebo žadatelé o mezinárodní ochranu v Unii, jakož i osoby, které mezinárodní ochranu potřebují, nacházejí se ve třetích zemích a mohly by využít doplňkových možností získání práce, nemusí být dokonce ani schopni plně svou kvalifikaci doložit, například v případě ztráty dokladů během útěku nebo vysídlení.

(32)

Zaměstnavatelé a náboráři se při náboru státních příslušníků třetích zemí často potýkají s problémy a náklady. Nedostatečný přístup k informacím o kvalifikacích získaných ve třetích zemích, náročné administrativní postupy, požadavky na překlad, ověřování pravosti, dodržování předpisů a dlouhá doba vyřizování (včetně uznávání dovedností a kvalifikací) jim mohou ztížit přilákání talentů na konkurenčním trhu práce. Některé členské státy uplatňují zásadu upřednostňování občanů Unie (testy trhu práce) a vyžadují, aby společnosti prokazovaly, že předtím, než mohly přijmout státního příslušníka třetí země, neúspěšně hledaly v souladu s vnitrostátními právními předpisy vnitrostátní pracovníky, občany Unie nebo oprávněně pobývající státní příslušníky třetích zemí s přístupem na trh práce. Tento požadavek představuje pro zaměstnavatele, zejména pro malé a střední podniky, další zátěž.

(33)

Uznávání dovedností a kvalifikací vydaných ve třetích zemích může být pro vnitrostátní orgány členských států náročné, a to z důvodu nedostatečného přístupu k informacím o kvalifikacích ze třetích zemí, rozdílů v organizaci systémů vzdělávání, odborné přípravy a kvalifikací, jazykových rozdílů, obtíží s ověřováním pravosti a nedostatku zavedených sítí a kontaktů, které by umožnily budovat důvěru a porozumění v oblasti kvalifikací získaných mimo Unii. Vnitrostátní orgány navíc spravují údaje a informace o uznávání dovedností a kvalifikací různým způsobem a nejednotně, a proto mají omezenou možnost vzájemné výměny informací a vytváření jednotných přístupů k uznávání dovedností a kvalifikací státních příslušníků třetích zemí.

(34)

Uznávání dovedností a kvalifikací státních příslušníků třetích zemí na vnitrostátní úrovni by mělo být plánováno, financováno a rozvíjeno jako součást přístupů „mezirezortní spolupráce“ pro přilákání talentů, a to v souladu se změnami v nabídce dovedností a poptávce po nich.

(35)

Vnitrostátní orgány by měly posílit svou schopnost zjednodušit a urychlit postupy uznávání a poskytovat státním příslušníkům třetích zemí, orgánům pro uznávání, veřejným službám zaměstnanosti, inspektorátům práce a migračním orgánům příslušnou podporu a informace. Spolupráce na úrovni Unie v oblasti dovedností a kvalifikací, odborných znalostí a zkušeností členských států při uznávání dovedností a kvalifikací může podporovat vnitrostátní orgány a být základem pro kolektivní schopnost Unie reformovat a zlepšit procesy uznávání dovedností a kvalifikací státních příslušníků třetích zemí. Spolupráce může umožnit sdílení odborných znalostí a informací a jednotné přístupy k uznávání dovedností a kvalifikací státních příslušníků třetích zemí, zejména pokud jde o kvalifikace, které se při postupech uznávání v členských státech často vyskytují.

(36)

Správní spolupráce, partnerství a dohody s třetími zeměmi a spolupráce s poskytovateli vzdělávání a odborné přípravy, jakož i dalšími zúčastněnými stranami ve třetích zemích mohou podpořit důvěru, transparentnost a snazší výměnu informací a ověřování kvalifikací.

(37)

Útočná válka Ruska proti Ukrajině vyvolala naléhavou potřebu usnadnit osobám požívajícím dočasné ochrany přístup na trh práce Unie. Doporučení Komise (EU) 2022/554 (23) stanoví doporučení a pokyny za účelem podpory členských států při usnadňování uznávání odborných kvalifikací osob, které prchají před útočnou válkou Ruska proti Ukrajině. Posouzení Komise (24) zveřejněné v červnu 2023 a týkající se přijetí tohoto doporučení členskými státy a reakcí členských států na něj, identifikovalo řadu slibných postupů. Toto posouzení vyzdvihlo skutečnost, že některé členské státy podnikly významné kroky k usnadnění začlenění ukrajinských odborníků, zejména v oblasti zdravotnictví a výuky. Doporučení (EU) 2022/554 vyslalo členským státům silný politický signál, aby učinily vše, co je v jejich silách, pro řešení naléhavé situace. Zúčastněné strany, například skupina koordinátorů pro uznávání odborných kvalifikací, ocenily doporučení (EU) 2022/554 a některé navrhly, aby se opatření rozšířila i na další státní příslušníky třetích zemí.

(38)

Unie je odhodlána podporovat lidský a hospodářský rozvoj prostřednictvím rozvojové pomoci a spolupráce. Partnerství se třetími zeměmi s cílem přilákat talenty se rozvíjí vzájemně výhodným způsobem, který podporuje naplnění potřeb obou partnerů v oblasti trhu práce. Politika a opatření Unie a členských států v oblasti mezinárodního náboru by měly zmírnit případné negativní důsledky pro země původu. Úsilí o přilákání talentů by nemělo vést k úniku lidského kapitálu nebo „odlivu mozků“, které mohou omezit socioekonomické možnosti a rozvoj třetích zemí a jejich schopnost řídit základní služby. Nábor pracovníků ze zahraničí vyžaduje systematický přístup, včetně vzájemně prospěšných partnerství se zeměmi původu, jako jsou Talentová partnerství, která podporují rozvoj dovedností a kapacit v zemi původu,