(1)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1333/2008 (1) obsahuje ustanovení pro sledování příjmu potravinářských přídatných látek. V souladu s článkem 27 uvedeného nařízení mají členské státy udržovat systémy pro sledování spotřeby a používání potravinářských přídatných látek uvedených v příloze II části B nařízení (ES) č. 1333/2008 na základě přístupu založeného na posouzení rizika a o svých zjištěních v náležitých odstupech zpravovat Komisi a Evropský úřad pro bezpečnost potravin (dále jen „úřad“). Za tímto účelem měla Komise přijmout společnou metodiku pro shromažďování informací členskými státy o dietárním příjmu potravinářských přídatných látek v Unii.

(2)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1334/2008 (2) obsahuje ustanovení pro sledování příjmu potravinářských aromat. V souladu s článkem 20 uvedeného nařízení mají členské státy na základě přístupu založeného na posouzení rizika zřídit systémy pro sledování spotřeby a používání aromat uvedených na seznamu Unie a spotřeby látek uvedených v příloze III nařízení (ES) č. 1334/2008 a o svých zjištěních v náležitých intervalech informovat Komisi a úřad. Za tímto účelem měla Komise přijmout společnou metodiku pro shromažďování informací členskými státy o dietárním příjmu potravinářských aromat v Unii.

(3)

Ačkoli je společná metodika nezbytná k zajištění toho, aby příjem potravinářských přídatných látek a potravinářských aromat vypočtený jednotlivými členskými státy mohl být porovnán a aby shromážděné údaje mohly být použity pro výpočet příjmu na úrovni Unie, vypracování uvedené společné metodiky brání omezená dostupnost analytických metod, analytických standardů a nedostatek informací o používání potravinářských aromat.

(4)

Ve dnech 23. června 2010 (3) a 23. prosince 2022 (4) však úřad poskytl pokyny pro odhad dietárního příjmu potravinářských aromat. Pokud jde o potravinářské přídatné látky, úřad dne 18. července 2012 poskytl pokyny pro odhad dietárního příjmu (5) a současně zřídil nástroj k posouzení expozice pro potravinářské přídatné látky, konkrétně model příjmu potravinářských přídatných látek (FAIM). Dne 17. října 2017 zveřejnil úřad prohlášení o přístupu uplatňovaném při přesnějším posouzení expozice v rámci posouzení bezpečnosti potravinářských přídatných látek, které jsou předmětem přehodnocení (6). Na základě uvedených pokynů, a aby bylo možné získat zkušenosti, vyřešit některé vzniklé obtíže a usnadnit přijetí společné metodiky v budoucnu, doporučuje Komise členským státům, aby uplatňovaly metodiku stanovenou v tomto doporučení.

(5)

Vzhledem k vysokému počtu potravinářských přídatných látek a potravinářských aromat, které mohou být přítomny v různých potravinách na trhu, a z toho vyplývajícímu vysokému počtu možných kombinací potravinářských přídatných látek a potravinářských aromat s kategoriemi potravin je vhodné, aby členské státy zařadily potravinářské přídatné látky a potravinářská aromata do kategorií a stanovily pro ně priority na základě rizika s nimi spojeného. Aby se zajistilo objektivní stanovení priorit, mělo by být riziko posuzováno zejména na základě výsledku nejnovějšího posouzení rizika provedeného úřadem nebo Vědeckým výborem pro potraviny, na základě jiných údajů o tom, že určité potravinářské přídatné látce nebo určitému potravinářskému aromatu musí být věnován důkladnější dohled, například přítomnost nečistot v případě potravinářských přídatných látek, nebo na základě údajů o tom, že dietární příjem použitý pro posouzení bezpečnosti je zastaralý nebo podhodnocený. Členské státy by však neměly zařadit do kategorií a stanovit priority pro potravinářská aromata, u nichž Komise hodlá požadovat informace od výrobců a uživatelů, a potravinářská aromata, u nichž se sledování nejeví jako nezbytné na základě výsledku posledního posouzení provedeného úřadem. Kromě toho mohou členské státy v zájmu zajištění flexibility upravit uvedené priority s přihlédnutím k jiným faktorům.

(6)

Aby byla zajištěna dostupnost informací mezi členskými státy, Komisí a úřadem, měly by členské státy zohlednit výsledek provedeného stanovení priorit ve víceletém plánu sledování a průběžně tento víceletý plán sledování aktualizovat.

(7)

Vzhledem k tomu, že shromážděné údaje by měly umožnit výpočet příjmu potravinářských přídatných látek a potravinářských aromat, nepostačuje pouze sběr údajů o přítomnosti a členské státy by měly shromažďovat alespoň jeden typ údajů o výskytu. Údaje o přítomnosti však mohou být rovněž shromažďovány, jelikož umožňují určit, zda se určitá potravinářská přídatná látka nebo určité potravinářské aroma používají v konkrétní potravině, či nikoli.

(8)

Aby se zajistilo, že shromážděné údaje budou reprezentativní pro použití dané potravinářské přídatné látky nebo potravinářského aromatu v potravinách na trhu v daném členském státě a pro odhad příjmu těchto potravinářských přídatných látek a potravinářských aromat, měly by členské státy rozhodnout, u kterých potravin mají být přítomnost nebo výskyt potravinářských přídatných látek a potravinářských aromat sledovány v souladu s kritérii, která zohledňují relativní podíl potravin nebo značek na dietárním příjmu. Navíc vzhledem k tomu, že některé látky, jako je kyselina askorbová, se mohou v potravinách vyskytovat v důsledku jejich přirozené přítomnosti, v důsledku jejich přidání jako zdroje živin nebo v důsledku jejich přidání jako potravinářské přídatné látky nebo potravinářského aromatu, měly by členské státy rovněž zohlednit potraviny, které přispívají k dietárnímu příjmu určité látky z jiných zdrojů, než je její použití jako potravinářské přídatné látky nebo potravinářského aromatu, aby bylo možné vypočítat dietární příjem z jiných zdrojů, než je použití potravinářské přídatné látky nebo potravinářského aromatu, a vypočítat celkovou expozici dotčené látce.

(9)

Za účelem získání úplnějšího přehledu o situaci mohou členské státy doplnit údaje získané ze sledování o údaje pocházející z úkolů úředních kontrol v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625 (7), které jsou reprezentativní pro použití potravinářských přídatných látek nebo potravinářských aromat v potravinách dostupných na trhu.

(10)

V zájmu získání spolehlivých výsledků by členské státy měly používat analytické metody uvedené v článku 34 nařízení (EU) 2017/625, který obsahuje seznam metod používaných pro laboratorní analýzy.

(11)

Vzhledem k rozmanitosti potravinářských přídatných látek a potravinářských aromat, rozmanitosti potravin, v nichž se používají, a k podmínkám jejich použití lze zkušenosti a znalosti získané členskými státy srovnávat a posuzovat pouze v případě, že byly získány u týchž potravinářských přídatných látek a potravinářských aromat. Členské státy by proto měly nejen stanovit priority pro potravinářské přídatné látky a potravinářská aromata a informovat ostatní členské státy, Komisi a úřad, ale v první fázi by se měly rovněž shodnout na tom, že budou sledovat alespoň společný omezený seznam potravinářských přídatných látek a aromat,