(1)

Členské státy a Unie mají pracovat na rozvoji koordinované strategie zaměstnanosti, a zejména na podpoře kvalifikace, vzdělání a přizpůsobivosti pracovníků a na zaměření trhů práce na budoucnost a schopnost reagovat na hospodářské změny, aby se podařilo dosáhnout cílů plné zaměstnanosti a společenského pokroku, vyváženého růstu a vysokého stupně ochrany a zlepšování kvality životního prostředí stanovených v článku 3 Smlouvy o Evropské unii (dále jen „Smlouva o EU“). Členské státy mají považovat podporu zaměstnanosti za záležitost společného zájmu a koordinovat své odpovídající činnosti v rámci Rady s přihlédnutím k vnitrostátním zvyklostem, které se týkají odpovědnosti sociálních partnerů.

(2)

Unie má bojovat proti sociálnímu vyloučení a diskriminaci, podporovat sociální spravedlnost a ochranu, rovnost žen a mužů, mezigenerační solidaritu a ochranu práv dětí, jak je stanoveno v článku 3 Smlouvy o EU. Při vymezování a provádění svých politik a činností má Unie přihlížet k požadavkům spojeným s podporou vysoké úrovně zaměstnanosti, zárukou přiměřené sociální ochrany, bojem proti chudobě a sociálnímu vyloučení, vysokou úrovní vzdělávání a odborné přípravy a ochranou lidského zdraví, jak je stanoveno v článku 9 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“).

(3)

Unie v souladu se Smlouvou o fungování EU vytvořila a provádí nástroje pro koordinaci politik zaměřené na hospodářské politiky a politiky zaměstnanosti. V rámci těchto nástrojů tvoří hlavní směry politik zaměstnanosti členských států (dále jen „hlavní směry“) stanovené v příloze rozhodnutí Rady (EU) 2022/2296 (4) spolu s hlavními směry hospodářských politik členských států a Unie stanovenými v doporučení Rady (EU) 2015/1184 (5) integrované hlavní směry. Cílem integrovaných hlavních směrů je poskytnout vodítka pro provádění politik v členských státech a v Unii a zároveň odrážet vzájemnou provázanost mezi členskými státy. Výsledný soubor koordinovaných unijních a vnitrostátních politik a reforem má vytvořit vhodnou celkovou kombinaci udržitelné hospodářské politiky, politiky zaměstnanosti a sociální politiky, která by měla přinést pozitivní vedlejší účinky pro trhy práce a společnost jako celek a účinně reagovat na střednědobé a dlouhodobé výzvy, jakož i na dopady krizí, jako je pandemie COVID-19 nebo v nedávné době započatá útočná válka Ruska proti Ukrajině, a na rostoucí životní náklady.

(4)

V zájmu posílení hospodářského a sociálního pokroku, podpory ekologické a digitální transformace, posílení průmyslové základny Unie a dosažení inkluzivních, konkurenceschopných a odolných trhů práce v Unii by členské státy měly řešit nedostatek pracovních sil a dovedností a podporovat kvalitní vzdělávání, odbornou přípravu, odborné vzdělávání a přípravu zaměřené na budoucnost a celoživotní prohlubování dovedností a rekvalifikaci, jakož i účinné aktivní politiky trhu práce a lepší kariérní příležitosti posílením vazeb mezi vzdělávacím systémem a trhem práce a uznáváním dovedností, znalostí a kompetencí získaných prostřednictvím neformálního a informálního učení.

(5)

Hlavní směry jsou v souladu s Paktem o stabilitě a růstu, stávajícími právními předpisy Unie a různými iniciativami Unie, mimo jiné doporučeními Rady ze dne 14. června 2021 (6), 29. listopadu 2021 (7), 5. dubna 2022 (8), 16. června 2022 (9), 28. listopadu 2022 (10), 8. prosince 2022 (11) a 30. ledna 2023 (12), doporučením Komise (EU) 2021/402 (13), usnesením Rady ze dne 26. února 2021 (14), sděleními Komise nazvanými „Rozvoj hospodářství ve prospěch lidí: akční plán pro sociální ekonomiku“ (15), „Akční plán digitálního vzdělávání 2021–2027“ (16) a „Strategie práv osob se zdravotním postižením na období 2021–2030“ (17), balíčkem týkajícím se zaměstnanosti osob se zdravotním postižením (18), sdělením Komise o Evropské strategii v oblasti péče (19), sděleními Komise nazvanými „Průmyslový plán Zelené dohody pro věk s nulovými čistými emisemi“ (20), „Posílení sociálního dialogu v Evropské unii“ (21) a „Lepší posouzení distribučního dopadu politik členských států“ (22), rozhodnutími Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2316 (23) a (EU) 2023/936 (24), směrnicemi Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2041 (25), (EU) 2022/2381 (26) a (EU) 2023/970 (27).

(6)

Evropský semestr kombinuje jednotlivé nástroje v souhrnném rámci pro integrovanou mnohostrannou koordinaci a dohled nad hospodářskými politikami a politikami zaměstnanosti v rámci Unie. Při sledování cíle environmentální udržitelnosti, produktivity, spravedlnosti a makroekonomické stability začleňuje evropský semestr zásady evropského pilíře sociálních práv a jeho nástroje pro monitorování, srovnávacího přehledu sociálních ukazatelů, a stanoví podmínky pro intenzivní zapojení sociálních partnerů, občanské společnosti a dalších zúčastněných stran. Podporuje plnění cílů udržitelného rozvoje. Hospodářské politiky a politiky zaměstnanosti Unie a členských států by měly jít ruku v ruce se spravedlivým přechodem Unie na klimaticky neutrální, environmentálně udržitelnou a digitální ekonomiku, zlepšovat konkurenceschopnost, zajišťovat přiměřené pracovní podmínky, podporovat inovace, prosazovat sociální spravedlnost, rovné příležitosti a vzestupnou socioekonomickou konvergenci, jakož i řešit nerovnosti a regionální rozdíly.

(7)

Změna klimatu a jiné výzvy v oblasti životního prostředí, potřeba zajistit spravedlivou ekologickou transformaci, další posun směrem k energetické nezávislosti, vyšší konkurenceschopnost průmyslu pro nulové čisté emise a potřeba zajistit otevřenou strategickou autonomii Evropy, jakož i rozvoj digitalizace, umělé inteligence a ekonomiky platforem , nárůst práce na dálku a demografické změny zásadním způsobem proměňují evropské ekonomiky a společnosti. Unie se svými členskými státy mají proaktivně spolupracovat na účinném řešení tohoto strukturálního vývoje a podle potřeby přizpůsobit stávající systémy a související politiky, a to s ohledem na úzkou provázanost ekonomik a trhů práce členských států. Na unijní i vnitrostátní úrovni to vyžaduje koordinovaná, ambiciózní a účinná politická opatření uznávající úlohu sociálních partnerů, která budou v souladu se Smlouvou o fungování EU a s ustanoveními Unie o správě ekonomických záležitostí a přihlédnou k evropskému pilíři sociálních práv. Tato politická opatření by měla zahrnovat podporu udržitelných investic, obnovený závazek provádět v náležité posloupnosti reformy, které posilují udržitelný a inkluzivní hospodářský růst, vytváření kvalitních pracovních míst, produktivitu, přiměřené pracovní podmínky, sociální a územní soudržnost, vzestupnou socioekonomickou konvergenci, odolnost a naplňování fiskální odpovědnosti.

Jak vyplývá z doporučení Rady ze dne 16. června 2022 o učení v zájmu ekologické transformace a udržitelného rozvoje, systematické začlenění tématu vzdělávání a odborné přípravy do ostatních politik souvisejících s ekologickou transformací a udržitelným rozvojem v celoživotní perspektivě může podpořit provádění těchto politik. Podpora by měla být poskytována ze stávajících programů financování Unie, zejména z Nástroje pro oživení a odolnost zřízeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/241 (28) a z fondů politiky soudržnosti, včetně Evropského sociálního fondu plus zřízeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1057 (29) a Evropského fondu pro regionální rozvoj upraveného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1058 (30), jakož i Fondu pro spravedlivou transformaci zřízeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1056 (31). Politická opatření by měla kombinovat opatření na straně nabídky a poptávky, a to s přihlédnutím k dopadům těchto opatření na hospodářství, životní prostředí, zaměstnanost a sociální situaci.

(8)

Evropský pilíř sociálních práv, vyhlášený Evropským parlamentem, Radou a Komisí v listopadu 2017 (32), stanoví dvacet zásad a práv na podporu dobře fungujících a spravedlivých trhů práce a systémů sociálního zabezpečení, strukturovaných do tří kategorií: rovné příležitosti a přístup na trh práce, spravedlivé pracovní podmínky a sociální ochrana a začleňování. Tyto zásady a práva udávají strategický směr Unie a zajišťují, aby přechod ke klimatické neutralitě a environmentální udržitelnosti, digitální transformace a dopady demografických změn byly sociálně vyvážené a spravedlivé a zachovávaly územní soudržnost. Evropský pilíř sociálních práv se svým doprovodným srovnávacím přehledem sociálních ukazatelů představuje referenční rámec pro monitorování výsledků členských států v oblasti zaměstnanosti a sociálních věcí, pro podporu reforem a investic na státní, regionální a místní úrovni a pro sladění „sociálního“ a „tržního“ prvku v současné moderní ekonomice, mimo jiné prosazováním sociální ekonomiky. Dne 4. března 2021 předložila Komise Akční plán pro evropský pilíř sociálních práv (dále jen „akční plán“) zahrnující ambiciózní, ale realistické hlavní cíle Unie, pokud jde o zvýšení zaměstnanosti, dovednosti a snižování chudoby a doplňkové dílčí cíle na rok 2030, jakož i revidovaný srovnávací přehled sociálních ukazatelů.

(9)

Jak uznali hlavy států a předsedové vlád na sociálním summitu v Portu 8. května 2021, provádění evropského pilíře sociálních práv podpoří Unii v její snaze o digitální, ekologickou a spravedlivou transformaci a přispěje k dosažení vzestupné sociální a hospodářské konvergence i k řešení demografických výzev. Zdůraznili, že sociální rozměr, sociální dialog a aktivní zapojení sociálních partnerů jsou základem vysoce konkurenceschopného sociálně tržního hospodářství, a uvítali nové hlavní cíle Unie. Potvrdili své odhodlání v souladu se strategickou agendou Evropské rady na období 2019-2024, tedy nadále prohlubovat provádění evropského pilíře sociálních práv na unijní i vnitrostátní úrovni s náležitým ohledem na příslušné pravomoci a zásady subsidiarity a proporcionality. Hlavy států a předsedové vlád rovněž zdůraznili, že je důležité pozorně sledovat, i na nejvyšší úrovni, pokrok dosažený při provádění evropského pilíře sociálních práv a hlavních cílů Unie pro rok 2030.

(10)

Hlavní cíle Unie pro rok 2030 v oblasti zaměstnanosti (nejméně 78 % obyvatelstva ve věku 20–64 let by mělo být zaměstnáno), dovedností (nejméně 60 % všech dospělých osob by se mělo každý rok účastnit odborné přípravy) a snižování chudoby (mělo by dojít ke snížení o alespoň15 milionů osob ohrožených chudobou nebo sociálním vyloučením, včetně pěti milionů dětí), které uvítaly hlavy států a vlád na sociálním summitu v Portu dne 8. května 2021 a Evropská rada na svém zasedání v červnu 2021, pomohou spolu se srovnávacím přehledem sociálních ukazatelů sledovat pokrok při provádění zásad evropského pilíře sociálních práv v rámci koordinace politik v souvislosti s evropským semestrem. Mimoto sociální summit v Portu vyzval členské státy, aby si stanovily ambiciózní národní cíle, které by s ohledem na výchozí pozici každé země měly představovat přiměřený příspěvek k dosažení hlavních cílů Unie pro rok 2030. V období od září 2021 do června 2022 předložily členské státy na výzvu Komise své národní cíle. Na zasedání Rady pro zaměstnanost, sociální politiku, zdraví a ochranu spotřebitele (EPSCO) v červnu 2022 ministři zdůraznili, že je důležité pozorně sledovat pokrok dosažený při provádění evropského pilíře sociálních práv a hlavních cílů EU na rok 2030. V tomto kontextu jsou nyní národní cíle zahrnuty ve společné zprávě o zaměstnanosti z roku 2023 a budou dále začleněny do monitorovacích nástrojů evropského semestru. Kromě toho poradní orgány Rady (EPSCO) dokončily klíčová sdělení, která mají sloužit jako podklad k diskusi v rámci semestru na zasedání Rady (EPSCO) v červnu 2023 o možném rámci pro posílení hodnocení a monitorování rizik pro vzestupnou sociální konvergenci v Unii.

(11)

V návaznosti na ruskou invazi na Ukrajinu Evropská rada ve svých závěrech ze dne 24. února 2022 odsoudila jednání Ruska, jehož cílem je narušit evropskou a celosvětovou bezpečnost a stabilitu, vyjádřila solidaritu s obyvatelstvem Ukrajiny a důrazně poukázala na porušení mezinárodního práva a zásad Charty Organizace spojených národů Ruskem. V současné době nabízí dočasná ochrana poskytovaná prováděcím rozhodnutím Rady (EU) 2022/382 (33),v zemích Unie rychlou a účinnou pomoc vysídleným osobám, které prchají před útočnou válkou Ruska proti Ukrajině, a umožňuje jim v celé Unii využívat minimální práva, která poskytují odpovídající úroveň ochrany. Svou účastí na trzích práce v Unii mohou lidé vysídlení z Ukrajiny přispět k posílení ekonomiky Unie a pomoci podpořit svou zemi a její obyvatele. Získané zkušenosti a dovednosti mohou v budoucnu přispět k obnově Ukrajiny. Dětem a nezletilým osobám bez doprovodu zajišťuje dočasná ochrana právo na poručníka či opatrovníka a přístup ke vzdělávání a péči. Členské státy by měly zapojit sociální partnery do koncipování, provádění a hodnocení politických opatření zaměřených na řešení problémů v oblasti zaměstnanosti a dovedností, včetně uznávání kvalifikací, které jsou důsledkem útočné války Ruska proti Ukrajině. Sociální partneři hrají klíčovou roli při zmírňování dopadů války z hlediska zachování zaměstnanosti a výroby.

(12)

Reformy trhu práce, včetně vnitrostátních mechanismů stanovování mezd, by měly respektovat vnitrostátní praxi v oblasti sociálního dialogu a autonomii sociálních partnerů s cílem zajistit spravedlivé mzdy umožňující důstojnou životní úroveň, udržitelný růst a vzestupnou socioekonomickou konvergenci. Tyto reformy by rovněž poskytnout potřebný prostor k širokému posouzení socioekonomických faktorů, včetně zlepšení v oblasti udržitelnosti, konkurenceschopnosti, inovací, vytváření kvalitních pracovních míst, pracovních podmínek, chudoby pracujících, vzdělávání, odborné přípravy a dovedností, veřejného zdraví, sociální ochrany a začleňování, jakož i reálných příjmů. Nástroj pro oživení a odolnost a další fondy Unie v tomto ohledu podporují členské státy při zavádění reforem a investic, které jsou v souladu s prioritami Unie a díky nimž jsou ekonomiky a společnosti v Unii udržitelnější a odolnější a lépe připravené na ekologickou a digitální transformaci v měnícím se kontextu, který nastal po odeznění pandemie COVID-19. Útočná válka Ruska proti Ukrajině ještě více zhoršila přetrvávající socioekonomické problémy. Členské státy a Unie by měly i nadále dbát na zmírnění dopadů na sociální oblast, zaměstnanost a hospodářství a na sociální spravedlivost transformace, a to i s ohledem na skutečnost, že větší otevřená strategická autonomie a urychlená ekologická transformace pomohou snížit závislost na dovozu energie a dalších strategických produktů a technologií, zejména z Ruska. Zásadní význam má posilování odolnosti a úsilí o vytvoření inkluzivní a odolné společnosti, v níž jsou občané chráněni, jsou schopni předjímat a zvládat změny a mohou se aktivně podílet na životě společnosti a na fungování ekonomiky.

Aby bylo možno podpořit přechody na trhu práce, je nutné, aby byl přijat ucelený soubor aktivních politik trhu práce, který by zahrnoval dočasné a cílené pobídky k zaměstnávání a přechodům, politiky v oblasti dovedností, včetně vzdělávání pro ekologickou transformaci a udržitelný rozvoj, a cílené, účinné a přizpůsobivé služby zaměstnanosti, a to zejména s ohledem na ekologickou a digitální transformaci, jak mimo jiné zdůrazňuje doporučení Komise (EU) 2021/402 a doporučení Rady ze dne 16. června 2022 ohledně zajištění spravedlivé transformace na klimatickou neutralitu. Měly by být podporovány důstojné pracovní podmínky, včetně bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, i fyzické a duševní zdraví pracovníků.

(13)

Je třeba řešit veškeré formy diskriminace, zajistit rovnost žen a mužů a podporovat zaměstnanost mladých lidí. Dále je třeba zajistit rovný přístup a příležitosti pro všechny a snížit chudobu a sociální vyloučení, zejména u dětí, zdravotně postižených osob a Romů, a to zejména zajištěním účinného fungování trhů práce a přiměřených a inkluzivních systémů sociální ochrany, jak je stanoveno v doporučení Rady ze dne 8. listopadu 2019 a doporučení Rady ze dne 30. ledna 2023 o přiměřeném minimálním příjmu zajišťujícím aktivní začlenění (34), a odstraněním překážek, které brání inkluzivnímu vzdělávání zaměřenému na budoucnost, odborné přípravě, celoživotnímu vzdělávání a účasti na trhu práce, a to rovněž prostřednictvím investic do předškolního vzdělávání a péče v souladu s evropskou zárukou pro děti a doporučením Rady o předškolním vzdělávání a péči (barcelonské cíle pro rok 2030) a investic v oblasti digitálních a ekologických dovedností v souladu s Akčním plánem digitálního vzdělávání a doporučením Rady o učení v zájmu ekologické transformace a udržitelného rozvoje, jakož i s doporučením Rady k iniciativě Cesty ke školnímu úspěchu. Včasný a rovný přístup k cenově dostupné kvalitní dlouhodobé péči v souladu s doporučením Rady o přístupu k cenově dostupné vysoce kvalitní dlouhodobé péči a zdravotnickým službám, včetně prevence a podpory zdravotní péče, jsou obzvláště důležité, a to zejména s ohledem na možná budoucí zdravotní rizika a v kontextu stárnoucí společnosti.

Potenciál osob se zdravotním postižením přispívat k hospodářskému růstu a sociálnímu rozvoji by měl být dále využíván v souladu se Strategií práv osob se zdravotním postižením (35), která vyzvala členské státy, aby pro osoby se zdravotním postižením stanovily cíle v oblasti zaměstnanosti a vzdělávání dospělých. Nové technologie a rozvíjející se pracoviště v celé Unii umožňují flexibilnější organizaci práce, vyšší produktivitu a rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem a zároveň přispívají k plnění ekologických závazků Unie. Tento vývoj s sebou přináší také na trhy práce přinášejí nové výzvy, které ovlivňují pracovní podmínky, bezpečnost a ochranu zdraví při práci a přístup k sociální ochraně pracovníků. Členské státy by měly zajistit, aby nové formy organizace práce vedly ke kvalitním a zdravým pracovním místům, zachovaly zavedená pracovní a sociální práva a posílily evropský sociální model.

(14)

Integrované hlavní směry by měly být základem doporučení pro jednotlivé země, která může Rada učinit ve vztahu k členským státům. Členské státy mají plně využívat své zdroje REACT-EU zřízené nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/2221 (36), které navyšuje fondy politiky soudržnosti na období 2014–2020 a Fond evropské pomoci nejchudším osobám (FEAD) do roku 2023. Nařízení (EU) 2020/2221 bylo v důsledku současné ukrajinské krize dále doplněno nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/562 (37), jakož i další změnou nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1060 (38) týkající se zvýšeného předběžného financování ze zdrojů REACT-EU, a novými jednotkovými náklady s cílem pomoci urychlit integraci osob opouštějících Ukrajinu a vstupujících do Unie, jak je stanoveno v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/613 (39).

Kromě toho by členské státy měly během programového období 2021–2027 plně využívat Evropský sociální fond plus, Evropský fond pro regionální rozvoj, Nástroj pro oživení a odolnost a další fondy Unie, včetně Fondu pro spravedlivou transformaci, jakož i program InvestEU zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/523 (40), na podporu kvalitních pracovních míst a sociálních investic, boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení za účelem potírání diskriminace, zajištění dostupnosti a inkluze a prosazování příležitostí pro zvyšování kvalifikace a rekvalifikace pracovní síly, celoživotní učení a vysoce kvalitní vzdělávání a odbornou přípravu pro všechny, včetně digitální gramotnosti a dovedností, s cílem vybavit občany znalostmi a kvalifikací potřebnou pro digitální a zelenou ekonomiku. Členské státy mají rovněž plně využívat Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci na pomoc propuštěným pracovníkům zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/691 (41), aby podpořily pracovníky, kteří byli propuštěni v důsledku významných restrukturalizačních událostí, jako je pandemie COVID-19, socioekonomických transformací, které jsou důsledkem směřování ke globálním trendům, a technologických a environmentálních změn. I když jsou integrované hlavní směry určeny členským státům a Unii, měly by se provádět ve spolupráci se všemi státními, regionálními a místními orgány, do níž by se měly intenzivně zapojovat parlamenty, jakož i sociální partneři a zástupci občanské společnosti.

(15)

Výbor pro zaměstnanost a Výbor pro sociální ochranu mají v souladu se svými příslušnými mandáty vyplývajícími ze Smlouvy sledovat provádění příslušných politik s ohledem na hlavní směry. Uvedené výbory a další přípravné orgány Rady zapojené do koordinace hospodářských a sociálních politik by měly úzce spolupracovat. Politický dialog mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí, zejména pokud jde o hlavní směry členských států, by měl být zachován.

(16)

Byl konzultován Výbor pro sociální ochranu,