(1)

Dne 13. dubna 2023 podal německý Spolkový svaz energetického a vodního hospodářství (Bundesverband der Energie- und Wasserwirtschaft e.V.) (dále jen „BDEW“ nebo „žadatel“) Komisi žádost podle čl. 35 odst. 1 směrnice 2014/25/EU (dále jen „žádost“). Žádost splňuje formální požadavky stanovené v čl. 1 odst. 1 a příloze I prováděcího rozhodnutí Komise (EU) 2016/1804 (2).

(2)

Svaz BDEW je sdružení zastupující podniky v německém energetickém a vodohospodářském odvětví, které jsou považovány za zadavatele ve smyslu článku 4 směrnice 2014/25/EU. Tato žádost se týká činností souvisejících s výrobou a velkoobchodním prodejem elektřiny z obnovitelných zdrojů v Německu, s výjimkou elektřiny z obnovitelných zdrojů vyrobené v zařízeních, která byla uvedena do provozu před 1. srpnem 2014 a stále jsou financována z veřejných zdrojů.

(3)

K žádosti bylo přiloženo odůvodněné a podložené stanovisko německého Spolkového kartelového úřadu (Bundeskartellamt) ze dne 25. května 2022. Bundeskartellamt v tomto stanovisku důkladně analyzuje podmínky pro použitelnost čl. 34 odst. 1 směrnice 2014/25/EU na dotčenou činnost v souladu s odstavci 2 a 3 uvedeného článku.

(4)

V souladu s bodem 1 písm. a) přílohy IV směrnice 2014/25/EU a vzhledem k tomu, že na základě čl. 34 odst. 3 prvního pododstavce uvedené směrnice lze předpokládat volný přístup na trh, musí Komise na základě žádosti do 90 pracovních dnů přijmout prováděcí rozhodnutí.

(5)

Dne 16. května 2023 předložil BDEW další argumenty, v nichž vysvětlil, proč považuje některé části analýzy Bundeskartellamtu týkající se vystavení části činnosti výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů hospodářské soutěži v Německu za ne zcela opodstatněné.

(6)

Dne 15. června 2023 předložila společnost Ørsted A/S Komisi žádost podle čl. 35 odst. 1 směrnice 2014/25/EU. Tato žádost se týká výroby a velkoobchodního prodeje elektřiny z mořských větrných parků v Německu, které byly uvedeny do provozu po 1. lednu 2012 a na které se vztahuje zákon o obnovitelných zdrojích energie (Erneuerbare-Energien-Gesetz, dále jen „EEG“) z roku 2012. Podle čl. 35 odst. 5 směrnice 2014/25/EU se tato žádost nepovažuje za důvod k zahájení nového řízení a vyřizuje se v rámci první žádosti. Komise a BDEW se dohodly, že v důsledku této druhé žádosti bude lhůta pro přijetí prováděcího aktu Komisí stanovena na 25. září 2023.

(7)

Pro udělování zakázek na vykonávání činností souvisejících s výrobou a velkoobchodním prodejem elektřiny podle čl. 9 odst. 1 písm. b) směrnice 2014/25/EU se použije uvedená směrnice, pokud není tato činnost předmětem výjimky podle článku 34 uvedené směrnice.

(8)

V souladu s čl. 34 odst. 1 směrnice 2014/25/EU se zakázky, jejichž účelem je umožnit výkon činnosti, na kterou se tato směrnice vztahuje, na žádost členského státu nebo zadavatele, touto směrnicí neřídí, pokud je v členském státě, kde se vykonává, tato činnost přímo vystavena hospodářské soutěži na trzích, na které není omezen přístup.

(9)

Přímé vystavení hospodářské soutěži musí být posuzováno na základě objektivních kritérií, která zohledňují specifické vlastnosti dotčeného odvětví. Toto posouzení je však omezeno krátkými platnými lhůtami a potřebou spoléhat se na informace, které má Komise k dispozici. Tyto informace pocházejí buď z již dostupných zdrojů, nebo z informací získaných v souvislosti s žádostí podle článku 35 směrnice 2014/25/EU a nelze je doplnit časově náročnějšími metodami, jako jsou zejména veřejné ankety u dotčených hospodářských subjektů.

(10)

Přímé vystavení hospodářské soutěži na konkrétním trhu by mělo být posouzeno na základě různých kritérií, z nichž žádné není samo o sobě rozhodující.

(11)

Pro účely posouzení, zda jsou příslušné činnosti vystaveny přímé hospodářské soutěži na trzích, jichž se toto rozhodnutí týká, se musí přihlížet k tržnímu podílu hlavních účastníků, jakož i k existenci a rozsahu podpory výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů a jejího velkoobchodního prodeje v Německu prostřednictvím režimů.

(12)

Cílem tohoto rozhodnutí je stanovit, zda jsou činnosti, na něž se žádost vztahuje, vystaveny na trzích, na které není omezen přístup ve smyslu článku 34 směrnice 2014/25/EU, takové míře hospodářské soutěže, která zajišťuje, že i v případě neexistence disciplíny, kterou zavádějí podrobná pravidla pro zadávání veřejných zakázek stanovená ve směrnici 2014/25/EU, bude zadávání veřejných zakázek za účelem výkonu dotčené činnosti probíhat transparentním a nediskriminačním způsobem založeným na kritériích, která kupujícím umožňují určit řešení, jež je z celkového hlediska ekonomicky nejvýhodnější.

(13)

Toto rozhodnutí je založeno na právní a skutkové situaci z dubna a června 2023, na informacích předložených svazem BDEW, společností Ørsted a německými orgány a na veřejně dostupných informacích. Může být revidováno, pokud by v případě podstatných změn právní či skutkové situace došlo k tomu, že by podmínky pro použitelnost čl. 34 odst. 1 směrnice 2014/25/EU již nebyly splněny.

(14)

Přístup na trh se považuje za neomezený, pokud dotyčný členský stát provedl ve vnitrostátním právu a uplatňuje příslušné právní akty Unie uvedené v příloze III směrnice (EU) 2014/25, která zahrnuje, pokud jde o výrobu a velkoobchodní prodej elektřiny, směrnici Evropského parlamentu a Rady 2019/944/EU (3).

(15)

Na základě informací, které má Komise k dispozici, Německo směrnici (EU) 2019/944 provedlo ve vnitrostátním právu a uplatňuje ji. V důsledku toho se přístup na relevantní trh považuje za neomezený v souladu s čl. 34 odst. 3 směrnice 2014/25/EU.

(16)

Podle BDEW tvoří relevantní výrobkový trh výroba a velkoobchodní prodej elektřiny z konvenčních a obnovitelných zdrojů, s výjimkou elektřiny z obnovitelných zdrojů vyrobené v zařízeních, která byla uvedena do provozu před 1. srpnem 2014 a stále jsou financována z veřejných zdrojů. Podle společnosti Ørsted zahrnuje relevantní trh výrobu a velkoobchodní prodej elektřiny, na kterou se od roku 2012 vztahuje možnost přímého prodeje nebo od roku 2014 povinnost přímého prodeje.

(17)

Svaz BDEW upozorňuje (4), že pro všechna zařízení uvedená do provozu po 1. srpnu 2014 je povinný přímý prodej standardní formou prodeje. Zařízení s povinností přímého prodeje si mohou vybrat mezi přímým prodejem s tržní prémií a přímým prodejem bez podpory (tzv. ostatní přímý prodej). Výjimka z povinnosti přímého prodeje existuje pouze pro malá zařízení. U zařízení uvedených do provozu před 1. lednem 2016 se jedná o zařízení do 500 kW, zatímco u zařízení uvedených do provozu od 1. ledna 2016 se jedná o zařízení do 100 kW. Tato malá zařízení se mohou rozhodnout, zda zvolí model pevných výkupních cen nebo přímý prodej.

(18)

Pokud jde o zařízení, která jsou stále financována z veřejných prostředků, BDEW uvádí, že „zařízení po ukončení podpory“ jsou ta, která jsou nebo budou vyloučena z podpory po dvaceti letech podpory od 1. ledna 2021. Zařízení s instalovanou kapacitou elektrické energie vyšší než 100 kW, u nichž byla ukončena podpora, musí prodávat elektřinu přímo bez jakékoli podpory (ostatní přímý prodej). Zařízení s instalovanou kapacitou elektrické energie do 100 kW včetně mají možnost volby mezi (nepodporovaným) ostatním přímým prodejem a prodejem provozovateli sítě za výkupní cenu. Tato výkupní cena však nyní činí pouze „roční tržní hodnotu“ sníženou o průměrné prodejní náklady provozovatelů přenosových soustav na elektřinu prodanou provozovateli sítě (5). Německý zákonodárce i Komise proto považují tuto výkupní cenu výhradně za tržní podporu („přechodnou položku“), a nikoli za státní podporu („bez podpory“) (6). S výjimkou malých elektráren se povinnost ostatního přímého prodeje vztahuje na elektrárny, u nichž byla podpora ukončena.

(19)

V předchozím rozhodnutí týkajícím se výroby elektřiny v Německu (7) Komise rozlišovala mezi trhem pro výrobu elektřiny z konvenčních zdrojů a trhem pro výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů. Komise nepokládala výrobu elektřiny a její prodej, regulované zákonem o EEG, za součást trhu pro výrobu a první prodej elektřiny vyrobené z konvenčních zdrojů, protože elektřina vyrobená z obnovitelných zdrojů se obvykle neprodává přímo na velkoobchodním trhu, ale nejprve ji zakoupí provozovatelé přenosové soustavy za zákonem stanovené výkupní ceny.

(20)

V pozdějších rozhodnutích Komise shledala, že výroba elektřiny z konvenčních zdrojů a (alespoň některá) výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů jsou součástí stejného trhu. Ve svém rozhodnutí týkajícím se Nizozemska (8) Komise uvedla, že elektřina vyrobená z obnovitelných zdrojů se prodává přímo na trhu a že nizozemský systém SDE+ podporuje konkurenční nabídky, zatímco konkurenti se snaží minimalizovat své náklady (proto dostávají výkupní příplatek). Ve svém rozhodnutí týkajícím se Itálie (9) Komise poznamenala, že novější systémy výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů byly předmětem nabídkového řízení s vysokým počtem žadatelů. Ve svém rozhodnutí týkajícím se Litvy (10) Komise uvedla, že elektřina vyrobená v rámci třetího režimu podpory získala prémiovou podporu stanovenou na základě konkurenčního nabídkového řízení, a konstatovala, že je součástí stejného trhu jako výroba elektřiny z konvenčních zdrojů. V roce 2022 ve věci Dánska (11) Komise zjistila, že přidělování veřejných finančních prostředků podléhá hospodářské soutěži prostřednictvím nabídkového řízení, které sankcionuje chování výrobců elektřiny z obnovitelných zdrojů, pokud jde o jejich politiku v oblasti zadávání zakázek. V důsledku toho dospěla k závěru, že zařízení na výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů, která byla předmětem žádosti, patří na stejný trh jako zařízení na výrobu elektřiny z konvenčních zdrojů.

(21)

Bundeskartellamt ve svém stanovisku (12) uvádí, že od začátku roku 2012 do konce roku 2020 bylo instalováno přibližně 65 GW výrobní kapacity podporované v rámci zákona o EEG, což představuje polovinu kapacity podporované v rámci zákona o EEG a čtvrtinu celkové výrobní kapacity v Německu. V roce 2020 činil podíl elektřiny podporované podle zákona o EEG přibližně 20 % celkové výroby elektřiny v Německu. Vyplacené částky v rámci zákona o EEG se zvýšily jen mírně, protože stále více výrobních zařízení se rozhodlo prodávat svou produkci na trhu („přímý prodej“) namísto získávání pevně stanovené prémie. Pokud jde o vymezení výrobkového trhu, Bundeskartellamt ve své antimonopolní rozhodovací praxi opakovaně zastával názor, že elektřina podléhající zákonu o EEG je samostatným trhem (13).

(22)

Komise konstatuje, že výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů je v Německu podporována řadou režimů s odlišnými vlastnostmi.

(23)

Vzhledem k rozmanitosti režimů podpory výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů v Německu bude trh pro účely analýzy v těchto bodech odůvodnění rozdělen na zařízení, která mohou získat odměnu nezávislou na tržních cenách (pevná výkupní cena, příplatek za elektřinu pro nájemce), a na zařízení, která získávají odměnu vázanou na tržní ceny (přímý prodej se zákonem stanovenou použitelnou hodnotou, přímý prodej s použitelnou hodnotou stanovenou prostřednictvím nabídkových řízení, staré elektrárny, které již nedostávají dotace, a ostatní přímý prodej). Tento přístup je v souladu s rozhodnutím Komise o výjimce 2012/218/EU týkajícím se německého trhu s elektřinou, v němž Komise shledala, že existence zákonem stanovených výkupních cen je klíčovým prvkem při analýze vystavení elektřiny podléhající zákonu o EEG hospodářské soutěži.

(24)

Podle BDEW by na základě rozhodovací praxe Komise měl být relevantní zeměpisný trh vymezen jako vnitrostátní, zahrnující území Spolkové republiky Německo (14).

(25)

Pokud jde o zeměpisný trh, Komise ve své předchozí praxi (15) zastávala názor, že trh s výrobou elektřiny má celostátní působnost. Stanovisko žadatele je v souladu s touto praxí Komise.

(26)

Vzhledem k tomu, že není uveden jiný rozsah zeměpisného trhu, lze mít za to, že pro účely posouzení podle tohoto rozhodnutí, a aniž jsou dotčeny právní předpisy v oblasti hospodářské soutěže, zeměpisný rozsah výroby a velkoobchodního prodeje elektřiny z obnovitelných zdrojů zahrnuje území Německa.

(27)

Komise provede analýzu výroby elektřiny a velkoobchodního trhu s elektřinou v Německu na základě dostupných údajů o výrobě elektřiny z konvenčních a obnovitelných zdrojů.

(28)

Bundeskartellamt ve své výroční zprávě o trhu s výrobou elektřiny z konvenčních zdrojů uvádí přehled tržních podílů. V období 2019–2021 byly roční tržní podíly pěti největších konvenčních výrobců elektřiny poměrně stabilní: RWE (26 %, 25,3 %, 26,1 %), LEAG (16,2 %, 14,9 %, 15,7 %), EnBW (12,7 %, 9,9 %, 11,4 %), EON (8,8 %, 9,6 %, 9,2 %) a Vattenfall (6,4 %, 5,6 %, 4,5 %). Pouze dvě z těchto společností, EnBW a Vattenfall, jsou zadavateli. Společnost Ørsted měla v letech 2020, 2021 a 2022 na kombinovaném trhu výroby elektřiny z konvenčních a obnovitelných zdrojů podíl na trhu nižší než 1 % (16).

(29)

Názvy a tržní podíly tří největších výrobců elektřiny z obnovitelných zdrojů nejsou veřejně dostupné. To je částečně způsobeno vysokým počtem subjektů působících na trhu s elektřinou z obnovitelných zdrojů energie.

(30)

Bundeskartellamt stanovil, že tržní podíly pěti výše uvedených společností s nejvyššími tržbami v oblasti výroby elektřiny z konvenčních zdrojů činí pro objem výroby podporované v rámci zákona o EEG pro tržní oblast Německa v roce 2021 dohromady přibližně 6,4 % (17).

(31)

Podle BDEW lze předpokládat, že tržní podíly výrobců elektřiny z obnovitelných zdrojů jsou relativně malé a že žádný z nich nemá více než 10 % podíl na trhu.

(32)

Bundeskartellamt ve svém stanovisku (18) uvádí, že obecně ve velkoobchodním prodeji elektřiny v Německu převládá účinný konkurenční tlak a že signály velkoobchodních cen jsou výsledkem účinné hospodářské soutěže. Komise proto uznává existenci konkurenčního tlaku ze strany výroby a velkoobchodního prodeje elektřiny z konvenčních zdrojů na výrobu a velkoobchodní prodej elektřiny z obnovitelných zdrojů, který je předmětem podrobnější analýzy režimů podpory elektřiny z obnovitelných zdrojů.

(33)

Zařízení na výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů uvedená do provozu mezi 1. lednem 2012 a 1. srpnem 2014 jsou osvobozena od povinnosti přímého prodeje a mohou využít možnosti pevných výkupních cen. Podle Bundeskartellamtu dostávají tato zařízení pevnou odměnu od netržního subjektu (provozovatelů přenosové soustavy) a nepodílejí se na žádné tržní činnosti. V souladu s analýzou, kterou Komise provedla ve svém rozhodnutí z roku 2012 týkajícím se výroby a velkoobchodního prodeje elektřiny v Německu, nelze tyto elektrárny považovat za vystavené hospodářské soutěži.

(34)

Malé elektrárny uvedené do provozu dne 1. srpna 2014 nebo později (tj. elektrárny s výkonem menším než 100 kW, nebo pokud byly uvedeny do provozu do konce roku 2015, menším než 500 kW) jsou osvobozeny od povinnosti přímého prodeje a mohou využít možnosti pevných výkupních cen. Podle Bundeskartellamtu dostávají tato zařízení pevnou odměnu od netržního subjektu a nepodílejí se na žádné tržní činnosti. V souladu s analýzou, kterou Komise provedla ve svém rozhodnutí z roku 2012 týkajícím se výroby a velkoobchodního prodeje elektřiny v Německu, nelze tyto elektrárny považovat za vystavené hospodářské soutěži.

(35)

Pokud jde o „příplatek za elektřinu pro nájemce“ neboli elektřinu, kterou provozovatel elektrárny neprodává svým nájemcům, podle Bundeskartellamtu se provozovatel elektrárny rozhodne pro příplatek za elektřinu pro nájemce pouze tehdy, pokud to představuje další finanční přínos. Automaticky se tak jedná o dotovanější variantu. Bundeskartellamt dospěl k závěru, že elektrárny na výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů, na které se nevztahuje „příplatek za elektřinu pro nájemce“, nejsou přímo vystaveny hospodářské soutěži. Komise nenachází prvky, které by umožnily odchýlit se od tohoto závěru.

(36)

Pro účely tohoto rozhodnutí, a aniž je dotčeno právo hospodářské soutěže, je třeba výše popsané faktory považovat za ukazatel toho, že výroba a velkoobchodní prodej elektřiny z obnovitelných zdrojů, na které se vztahují výkupní ceny a příplatek za elektřinu pro nájemce, v Německu nejsou vystaveny hospodářské soutěži. Jelikož podmínky stanovené v článku 34 směrnice 2014/25/EU nejsou splněny, mělo by být stanoveno, že směrnice 2014/25/EU by se měla nadále vztahovat na zakázky, které mají za cíl umožnit provozování daných činností v Německu.

(37)

Provozovatelé elektráren podle zákona o EEG, na které se vztahuje přímý prodej se zákonem stanovenou použitelnou hodnotou, generují příjmy z:

(38)

Bundeskartellamt ve svém stanovisku uvádí, že s ohledem na konkrétní praktické a ekonomické důsledky je rozhodující, že tržní prémie vyrovnává rozdíl mezi použitelnou hodnotou pro konkrétní elektrárny a tržní hodnotou příslušné technologie. Protože nemůže být záporná, má rostoucí vliv na zisk provozovatele elektrárny, pokud je kladná, tj. pokud je použitelná hodnota specifická pro elektrárnu vyšší než odpovídající tržní hodnota. Bundeskartellamt provedl analýzu obou hodnot za 23 měsíců od května 2020 do dubna 2022. Od 1. ledna 2021 byly použitelné hodnoty stanoveny zákonem a v průběhu času se snižují tempem 0,5 až 1,5 % ročně. Přinejmenším zhruba do poloviny roku 2021 byly použitelné hodnoty většinou výrazně nad příslušnými tržními hodnotami posledních dvanácti měsíců. To znamenalo, že byla vyplácena odpovídající vysoká tržní prémie, která izolovala dotyčné elektrárny na výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů energie od účinných tržních a konkurenčních sil ostatních způsobů výroby elektřiny. Elektrárny, jejichž použitelná hodnota pro ně specifická převyšuje běžnou tržní hodnotu a které jsou následně podporovány zákonem stanovenou tržní prémií, nejsou proto podle názoru Bundeskartellamtu vystaveny přímé hospodářské soutěži ze strany jiných elektráren.

(39)

Při pohledu na konkrétní technologie Bundeskartellamt zjistil, že až do poloviny roku 2021 byly v některých měsících citelně nižší než tržní hodnota EPEX pouze použitelné hodnoty jednotlivých nových elektráren na hydroelektrickou energii a skládkový plyn. To se týkalo vodních elektráren s výkonem nad 50 MW v září 2020 a od listopadu 2020, vodních elektráren s výkonem od 20 MW do 50 MW v září 2020 a od prosince 2020 a vodních elektráren s výkonem od 10 MW do 20 MW v lednu a dubnu 2021. To se týkalo také elektráren na skládkový plyn s kapacitou 1 MW až 5 MW v září 2020 a od prosince 2020 a elektráren na skládkový plyn s kapacitou 5 MW a více v listopadu 2020. Totéž platí pro větrná zařízení na moři. Od poloviny roku 2021 klesl velký počet použitelných hodnot pod příslušné měsíční tržní hodnoty a od konce roku 2021 se to týká naprosté většiny použitelných hodnot.

(40)

Pokud by se tento trend stabilizoval, neměla by podle Bundeskartellamtu tržní prémie pro tyto elektrárny již žádný ekonomický efekt; proto by působily bez omezení za konkurenčních tržních podmínek a byly by vystaveny účinné hospodářské soutěži. Bundeskartellamt by však takový stabilní trend předpokládal pouze v případě, že by použitelná hodnota pro konkrétní elektrárnu na vhodnou dobu klesla pod tržní hodnotu (nebo odpovídající, ale výhledový index smlouvy o nákupu elektřiny). Toto období by mělo trvat 12 po sobě jdoucích měsíců. Komise souhlasí s Bundeskartellamtem, že je vhodné spojit přímé vystavení této činnosti hospodářské soutěži se skutečností, že použitelná hodnota specifická pro danou elektrárnu klesla pod tržní hodnotu (nebo odpovídající, ale výhledový index smlouvy o nákupu elektřiny) po dobu 12 po sobě jdoucích měsíců.

(41)

Pokud jde o přímý prodej s použitelnou hodnotou stanovenou prostřednictvím nabídkových řízení, jsou podle Bundeskartellamtu některé rysy společné všem nabídkovým řízením. Nabídková řízení podle zákona o EEG se vyznačují strukturou nabídek malého rozsahu. Výše jednotlivých nabídek je v porovnání s poptávkou v daném nabídkovém řízení malá a zdaleka nedosahuje prahové hodnoty pro předpoklad dominantního postavení na trhu podle německého kartelového práva. Za těmito nabídkami stojí dostatečně malá a v případě větrných elektráren na souši a solárních elektráren téměř atomistická dodavatelská struktura. Zadavatelem veřejné zakázky je Spolková republika Německo, která sama není aktivním uchazečem.

(42)

Bundeskartellamt dodává, že v případě všech obnovitelných zdrojů energie je z důvodů politiky v oblasti klimatu a na pozadí odpovídajících politických cílů a specifikací pro jejich rozšíření cílem režimu nabídkových řízení rozšíření nabídky elektřiny z obnovitelných zdrojů energie a odpovídající vysoká poptávka po způsobilých projektech. Skutečná a potenciální nabídka uchazečů v nabídkových řízeních naopak závisí mimo jiné na dostupnosti odpovídajících pozemků pro nové projekty. Nabídky týkající se stávajících elektráren jsou v současné době prakticky relevantní pouze v odvětví biomasy. V případě větrných elektráren na souši již existují nabídky na podstatně technicky vylepšené elektrárny ve stejné lokalitě (repowering). Nabídky na nové elektrárny jsou možné po celou dobu a v praxi jsou nejvýznamnější. Vstup na trh usnadňuje také skutečnost, že dodávky elektřiny z obnovitelných zdrojů se nevyznačují intenzivním nasazením místních zaměstnanců. Hospodářská soutěž týkající se použitelných hodnot pro podporu výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie navíc není tržní soutěží. Přidělení zakázky nezakládá monopolní nebo dominantní postavení na navazujícím trhu, protože prodej vyrobené elektřiny na velkoobchodním trhu probíhá v konkurenčním prostředí za ceny stanovené tržními mechanismy.

(43)

V předchozích rozhodnutích (25) Komise rozhodla, že existence nabídkových řízení pro určení výše podpory režimů elektřiny z obnovitelných zdrojů je důležitým faktorem pro určení přímého vystavení hospodářské soutěži. V tomto případě týkajícím se Německa Bundeskartellamt sice uznává rozhodovací praxi Komise, ale navrhuje zavést další kritérium, které by umožnilo rozlišovat podle intenzity soutěže o dotaci v jednotlivých nabídkových řízeních. Tímto kritériem by mohla být překročení poptávky alespoň o 25 % nabízené kapacity. BDEW zpochybňuje proveditelnost uplatnění takového kritéria, neboť nadměrnou poptávku lze měřit až po skončení nabídkového řízení, zatímco zadavatelé musí před účastí v těchto nabídkových řízeních organizovat vlastní nabídkové řízení. Tím by se osvobození de facto stalo neplatným.

(44)

Komise v předchozích rozhodnutích konstatovala, že nabídkové řízení na dotace na výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů je známkou vystavení hospodářské soutěži. Například ve svém rozhodnutí týkajícím se Nizozemska Komise podotkla, (26) že „přidělování subvence SDE+ podléhá hospodářské soutěži prostřednictvím nabídkového řízení, které sankcionuje chování výrobců elektřiny z obnovitelných zdrojů, pokud jde o jejich politiku v oblasti zadávání zakázek“. Podobně v rozhodnutí 2020/1499 týkajícím se Itálie (27) Komise uvedla, že novější dotační programy fungovaly v konkurenčním prostředí vzhledem k vysokému počtu žadatelů a nabídek v příslušných nabídkových řízeních. V rozhodnutí 2020/1500 týkajícím se Litvy Komise uvedla (28), že elektřina vyrobená v rámci třetího režimu dostává podporu založenou na prémiích, která byla stanovena na základě konkurenčního nabídkového řízení, a shledala, že je vystavena hospodářské soutěži. Konečně, ve svém rozhodnutí týkajícím se Dánska Komise uvedla (29), že přidělování veřejných finančních prostředků bylo vystaveno hospodářské soutěži prostřednictvím nabídkového řízení. V souladu s těmito předchozími rozhodnutími se proto Komise domnívá, že elektrárny na výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů, na které se vztahuje přímý prodej s použitelnou hodnotou stanovenou prostřednictvím nabídkových řízení, jsou přímo vystaveny hospodářské soutěži.

(45)

Bundeskartellamt zastává názor, že elektrárny, které již nedostávají dotace, jsou vystaveny přímé hospodářské soutěži, pokud jim provozovatel sítě platí výkupní cenu ve výši tržní hodnoty snížené o paušální prodejní náklady. Komise s tímto názorem souhlasí.

(46)

Podle Bundeskartellamtu nemají ostatní zařízení podléhající zákonu o EEG, které již nedostávají dotace, v rámci zákona o EEG žádný nárok. Vztahuje se na ně ostatní přímý prodej podle § 21a zákona o EEG. Všechna zařízení podléhající zákonu o EEG v rámci ostatního přímého prodeje podle § 21a zákona o EEG se účastní trhu s elektřinou v rámci prvního prodeje stejně jako jakákoli jiná soustava na výrobu elektřiny, která není podporována v rámci zákona o EEG. Tato kategorie odměn se zatím týká již nově postavených elektráren, jako jsou pozemní solární elektrárny. Tyto elektrárny jsou vystaveny obecným konkurenčním silám. Komise sdílí názor, že elektrárny na výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů, na které se vztahuje ostatní přímý prodej, jsou přímo vystaveny hospodářské soutěži.

(47)

Pro účely tohoto rozhodnutí, a aniž je dotčeno právo hospodářské soutěže, by výše uvedené faktory měly být považovány za ukazatel vystavení hospodářské soutěži elektráren na výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů, na které se vztahuje přímý prodej se zákonem stanovenou použitelnou hodnotou, přímý prodej s použitelnou hodnotou stanovenou prostřednictvím nabídkových řízení, starých elektráren na výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů, které již nedostávají dotace, a elektráren na výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů, na které se vztahuje ostatní přímý prodej v Německu. Vzhledem k tomu, že podmínky stanovené v článku 34 směrnice 2014/25/EU jsou splněny, mělo by být stanoveno, že se směrnice 2014/25/EU nepoužije na zakázky, jejichž účelem je umožnit výkon těchto činností v Německu.

(48)

Vzhledem k výše zkoumaným faktorům lze mít za to, že pokud jde o činnosti související s výrobou a velkoobchodním prodejem elektřiny z obnovitelných zdrojů, na které se vztahují výkupní ceny a příplatek za elektřinu pro nájemce, podmínka přímého vystavení hospodářské soutěži stanovená v čl. 34 odst. 1 směrnice 2014/25/EU není v Německu považována za splněnou.

(49)

Směrnice 2014/25/EU by se proto měla nadále uplatňovat, pokud zadavatelé zadávají zakázky, které mají umožnit tyto činnosti, nebo pokud jsou pro výkon těchto činností v dané zeměpisné oblasti pořádány soutěže o návrh.

(50)

Vzhledem k výše zkoumaným faktorům by se podmínka přímého vystavení hospodářské soutěži stanovená v čl. 34 odst. 1 směrnice 2014/25/EU měla v Německu považovat za splněnou, pokud jde o činnosti související s výrobou a velkoobchodním prodejem elektřiny z obnovitelných zdrojů, na které se vztahuje přímý prodej se zákonem stanovenou použitelnou hodnotou (pokud použitelná hodnota pro konkrétní elektrárnu klesne pod tržní hodnotu (nebo odpovídající, ale výhledový index dohody o nákupu elektřiny) po dobu 12 po sobě jdoucích měsíců), přímý prodej s použitelnou hodnotou stanovenou prostřednictvím nabídkových řízení, ostatní přímý prodej, jakož i se starými elektrárnami na výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů, které již nedostávají dotace.

(51)

Jelikož podmínka neomezeného přístupu na trh se zdá být splněna, směrnice 2014/25/EU by se neměla použít v případě, kdy zadavatelé zadají zakázky, které mají umožnit výkon těchto činností v Německu, ani tehdy, pokud se pořádají soutěže o návrh pro výkon takovýchto činností v dané zeměpisné oblasti.

(52)

Tímto rozhodnutím není dotčeno uplatňování pravidel Unie v oblasti hospodářské soutěže a ustanovení jiných oblastí práva Unie. Zejména kritéria a metodika používané k posouzení přímého vystavení hospodářské soutěži podle článku 34 směrnice 2014/25/EU nejsou nutně totožné s těmi, které jsou používány při posouzení podle článku 101 nebo 102 Smlouvy nebo podle nařízení Rady (ES) č. 139/2004 (30), jak potvrdil Tribunál (31),