(1)

V souladu s článkem 50 nařízení (EU) č. 1151/2012 přezkoumala Komise žádost o zápis názvů „Лидский квас/Lidski kvas“ jako chráněného zeměpisného označení (CHZO). Žádost se týká kvašeného nápoje vyráběného ve městě Lida v Bělorusku a byla předložena běloruskou akciovou společností „Lidskoe Pivo“ dne 21. července 2021 (PGI-BY-02788).

(2)

Po přezkumu zaslala Komise dopis s žádostí o objasnění některých aspektů spisu. Zejména s ohledem na to, že voda určená k výrobě produktu „Лидский квас/Лiдскi квас“ musí pocházet z konkrétních pramenů nacházejících se na pozemcích ve vlastnictví žadatele a že výroba produktu probíhá na základě „samostatného a jedinečného technologického postupu“, jak je uvedeno ve specifikaci produktu (přičemž jeho vlastníkem a jediným uživatelem je žadatel), byl žadatel požádán, aby vysvětlil, zda je v souladu se zásadami systému zeměpisných označení v EU možná účast dalších producentů.

(3)

Komise kromě toho objasnila, že při podání žádosti může být jedna fyzická či právnická osoba považována za seskupení, pokud se prokáže, že jsou splněny obě podmínky uvedené v čl. 49 odst. 1 druhém pododstavci nařízení (EU) č. 1151/2012: a) dotčená osoba je jediným producentem, který chce žádost podat, a b) pokud jde o chráněná zeměpisná označení, vymezená zeměpisná oblast má charakteristiky, které jsou zjevně odlišné od charakteristik sousedních oblastí, nebo se vlastnosti daného produktu liší od vlastností produktů produkovaných v sousedních oblastech. Žadatel byl požádán, aby poskytl tato odůvodnění.

(4)

V odpovědi žadatel předložil aktualizovaný jednotný dokument a specifikaci produktu, podle nichž je akciová společnost „Lidskoe Pivo“ jediným vlastníkem a provozovatelem zřídel, která se musí používat pro výrobu produktu „Лидский квас/Lidski kvas“, a celý výrobní proces provádí žadatel na území města Lida podle „samostatného a jedinečného technologického postupu“, jehož je vlastníkem a jediným uživatelem.

(5)

Na základě poskytnutých informací dospěla Komise k závěru, že žádost nesplňuje požadavky stanovené v nařízení (EU) č. 1151/2012, a v zamítavém dopise žadatele informovala, že pokud do dvou měsíců od doručení dopisu neobdrží žádné připomínky, hodlá zahájit postup pro přijetí formálního rozhodnutí Komise o zamítnutí žádosti podle čl. 52 odst. 1 nařízení (EU) č. 1151/2012.

(6)

Komise přihlédla k tomu, že systém zeměpisných označení byl vyvinut a navržen tak, aby producenti, kteří působí v určité oblasti nebo jejichž produkt se vzhledem k přírodnímu/sociálnímu prostředí, v němž je produkován, odlišuje od jakéhokoli jiného produktu na trhu, mohli chránit své produkty.

(7)

Komise vzala v úvahu, že chráněnými zeměpisnými označeními se na rozdíl od jednotlivých ochranných známek udělují kolektivní práva a oproti ochranným známkám, které vlastní jasně identifikovatelní držitelé, jsou zeměpisná označení považována za vlastnictví kolektivního abstraktního společenství, které zahrnuje všechny producenty – ať už stávající, nebo potenciální –, jejichž produkt splňuje danou specifikaci. To znamená, že každý producent, který dodržuje požadavky specifikace produktu, může používat chráněné označení.

(8)

Komise dospěla k závěru, že v případě produktu „Лидский квас/Lidski kvas“, u něhož je žadatel jediným vlastníkem a provozovatelem zřídel, která se musí používat pro výrobu dotčeného produktu, je účast ostatních producentů zjevně nemožná.

(9)

Komise navíc vzala v úvahu, že žadatel je vlastníkem a jediným uživatelem „samostatného a jedinečného technologického postupu“, podle něhož se produkt vyrábí. Vlastnosti produktu proto nelze přičíst jeho zeměpisnému původu, jak vyžaduje čl. 5 odst. 2 nařízení (EU) č. 1151/2012, ale „zvláštní výrobní metodě“, jak ji žadatel popisuje a která je v jeho výlučném vlastnictví. Popis výrobní technologie je obecný, jelikož uvádí pouze jednotlivé fáze produkce a neobsahuje podrobnosti, jež by umožňovaly účast dalších potenciálních producentů.

(10)

Ustanovení čl. 49 odst. 1 nařízení (EU) č. 1151/2012 kromě toho stanoví, že žádosti o ochranu zeměpisných označení by měla zpravidla podávat seskupení producentů. Pouze pokud jsou splněny dodatečné podmínky čl. 49 odst. 1 druhého pododstavce, může o takovou ochranu požádat jeden producent. Komise konstatovala, že žadatel v tomto ohledu neposkytl žádné odůvodnění.

(11)

Žadatel ve stanovené lhůtě neodpověděl na zamítavý dopis zaslaný Komisí.

(12)

S ohledem na výše uvedené skutečnosti se Komise domnívá, že žádost o zápis názvu „Лидский квас/Lidski kvas“ jako chráněného zeměpisného označení nesplňuje požadavky nařízení (EU) č. 1151/2012, konkrétně čl. 5 odst. 2 a čl. 49 odst. 1 uvedeného nařízení.

(13)

Žádost o ochranu názvu „Лидский квас/Lidski kvas“ jako chráněného zeměpisného označení by proto měla být zamítnuta.

(14)

Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro politiku jakosti zemědělských produktů,