(1)

Rozšíření onemocnění COVID-19 a mimořádná opatření přijatá k omezení šíření tohoto viru a k ochraně lidských životů způsobily značný a zdlouhavý hospodářský otřes v Evropské unii. Ve třetím čtvrtletí roku 2020 byl HDP EU téměř o 4,2 % nižší v porovnání se stejným čtvrtletím předchozího roku. Od druhé poloviny roku 2020 nastalo značné, i když neúplné oživení. Očekává se však, že opětovný nárůst infekcí povede k mírné recesi, a k oživení tak dojde později, až v druhé polovině roku 2021 (1).

(2)

Politická reakce na pandemii COVID-19 na úrovni členských států i na úrovni EU pomáhá omezit sociálně-ekonomický dopad této pandemie. Použití režimů zkrácené pracovní doby a obdobných opatření k zachování pracovních míst až dosud pomáhalo omezit růst nezaměstnanosti úměrný poklesu hospodářské činnosti. Na úrovni EU se míra nezaměstnanosti mezi prvním a třetím čtvrtletím roku 2020 zvýšila o méně než jeden procentní bod. Pro účely politických opatření se využívalo flexibilního financování z Evropských strukturálních a investičních fondů v rámci investičních iniciativ pro reakci na koronavirus (CRII (2) a CRII plus (3)) a z evropského nástroje pro dočasnou podporu na zmírnění rizik nezaměstnanosti v mimořádné situaci (SURE) (4).

(3)

Změny ve vzorcích spotřeby vyvolané krizí a souběžná zelená a digitální transformace opírající se o Zelenou dohodu pro Evropu (5) a evropskou digitální strategii (6) výhledově povedou k transformaci našich hospodářství. Je možné, že oživení nebude v některých odvětvích ještě nějakou dobu úplné, pokud k němu vůbec dojde, a že se společnosti z této krize dostanou ve stavu finanční tísně (7). Ačkoli je Zelená dohoda pro Evropu hnací silou naší strategie růstu a očekává se, že přechod na zelenější ekonomiku vytvoří v celé EU do roku 2050 až dva miliony dalších pracovních míst (8), v některých odvětvích a regionech hrozí, že pracovní místa budou zrušena. Tento vývoj by mohl vést ke krátkodobému růstu nezaměstnanosti, zatímco vytváření nových kvalitních pracovních míst možná nějakou dobu potrvá v závislosti na hospodářském výhledu a na dostupnosti kvalifikovaných pracovních sil. Rostoucí nezaměstnanost a zvýšená nečinnost by vedla ke ztrátě dovedností, což by mohlo mít trvalé negativní důsledky pro dotyčné osoby i pro ekonomiku jako celek. Existuje nebezpečí, že bez efektivních opatření zaměřených na zvyšování kvalifikace a rekvalifikaci se nezaměstnanost stane trvalým jevem.

(4)

Bez přiměřené politické reakce pravděpodobně zaplatí nejvyšší cenu mladí lidé. Míra nezaměstnanosti mladých lidí se v porovnání s obecnou mírou nezaměstnanosti mezi prvním a třetím čtvrtletím roku 2020 zvýšila trojnásobně (9). Odložený vstup na trh práce by mohl tuto generaci poznamenat na několik let.

(5)

Je rovněž pravděpodobné, že krize nepříznivě ovlivní situaci na trhu práce v případě těch skupin, které se na trhu práce nacházejí v znevýhodněném postavení nebo jsou nedostatečně zastoupeny. Jde například o ženy, starší pracovníky, osoby s nízkou kvalifikací, zdravotně postižené osoby, osoby žijící ve venkovských nebo odlehlých oblastech, osoby LGBTI, Romy a jiné etnické či rasové menšiny, kterým obzvláště hrozí vyloučení nebo diskriminace, a také o osoby přistěhovaleckého původu. A konkrétně, zatímco průměrná míra zaměstnanosti žen v EU je dnes vyšší než kdy předtím, mnohé ženy se přesto setkávají s překážkami, jež brání jejich vstupu na trh práce a setrvání na něm, a míra jejich zaměstnanosti by měla být zlepšena (10).

(6)

Aby se zajistil postupný přechod od mimořádných opatření přijatých v době pandemie k opatřením, která jsou nezbytná pro usnadnění procesu přerozdělení pracovních sil a kapitálu v procesu oživení, je nutno zaujmout strategický přístup na úrovni EU a vnitrostátní úrovni. EU a členské státy by měly jednat společně s cílem prosazovat dynamické a inkluzivní oživení doprovázené tvorbou pracovních míst a usnadnit zelenou a digitální transformaci na evropském trhu práce. Pozornost by měla být věnována rizikům spojeným s postupným rušením mimořádných opatření bez zavádění nových účinných politik za účelem podpory pracovníků a společností během oživení.

(7)

Aby bylo možno podpořit přechod na trhu práce v kontextu oživení a souběžné zelené a digitální transformace, je nutné, aby byl přijat ucelený soubor aktivních politik trhu práce, který by zahrnoval dočasné pobídky k zaměstnávání i k přechodům, jakož i politická opatření zaměřená na dovednosti a lepší služby v oblasti zaměstnanosti (dále jen „účinná aktivní podpora zaměstnanosti“ nebo také „opatření EASE“). K tomu účelu by se plně využilo dostupných fondů EU.

(8)

Včasné a správně navržené podpory zaměstnanosti mohou využít pracovníci a společnosti, ale také hospodářství a společnost jako celek. Bude-li pracovníkům v odvětvích ekonomiky postižených krizí poskytnuta včasná a aktivní podpora, je pravděpodobnější, že najdou kvalitní práci v rozvíjejících se odvětvích, jako jsou zelená a digitální odvětví, nebo v odvětvích s inovativními obchodními modely, ale také v sociální ekonomice a odvětvích, kde je nedostatek kvalifikovaných pracovníků, například ve zdravotnictví a pečovatelských službách.

(9)

Dočasnými pobídkami k zaměstnávání na trhu práce lze účinně podpořit vytváření kvalitních pracovních míst v situaci utlumeného hospodářského růstu v počátečních fázích oživení. Měly by být zacíleny a navrženy tak, aby přispívaly k profesním přechodům a k vytváření pracovních míst, která by bez těchto pobídek nevznikla. Mezi cílové skupiny mohou patřit zranitelné a nedostatečně zastoupené skupiny, včetně mladých lidí, kteří vstupují na trh práce. Účinná je zejména podpora učňovské přípravy, neboť vede k rozvíjení dovedností požadovaných na trhu práce a pomáhá mladým lidem získat zaměstnání. Pobídky k přechodům, jež nové zaměstnavatele povzbuzují k tomu, aby přijímali pracovníky, kterým hrozí propuštění, mohou navíc přispět k usnadnění těchto přechodů a ke zvýšení přísunu dovedností v rostoucích odvětvích. Podpora podnikání se zvláštním zaměřením na mladé lidi, ženy a sociální podnikatele může tato opatření vhodně doplnit. Patří sem mimo jiné podpora, díky níž budou moci řešit některé z největších problémů malých a středních podniků, jako jsou regulační povinnosti, opožděné platby a přístup k financování.

(10)

Z ekonomické literatury vyplývá, že pobídky k zaměstnávání mohou přinést větší průměrný nárůst zaměstnanosti než jiné druhy aktivních politik na trhu práce. Spolu s programy odborné přípravy mají největší střednědobé až dlouhodobé účinky, neboť zlepšují zaměstnatelnost pracovníků a jejich dovednosti. Pobídky k zaměstnávání a k přechodům spojené s profesní přípravou na pracovišti mohou být při zajišťování relevantních dovedností na trhu práce účinnější než jiné formy odborné přípravy. Riziko, že budou těmito pobídkami podporována ta pracovní místa, jež by byla vytvořena tak jako tak, lze zmírnit zacílením, monitorováním a stanovením požadavků na trvalé zaměstnání. Toto riziko je navíc nižší v době krize, kdy existuje větší pravděpodobnost, že opatření týkající se zaměstnávání a rekvalifikace budou mít kladný dopad (11).

(11)

Příležitosti ke zvyšování kvalifikace a k rekvalifikaci zaměřené na uspokojení potřeb trhu práce mohou být prospěšné pro všechny společnosti a pracovníky, zejména ale pro ty, kteří byli propuštěni nebo kterým hrozí propuštění na pozadí významných strukturálních změn na trzích práce. Tato opatření by měla vycházet z relevantních poznatků o dovednostech a z individualizovaného přístupu, jež pracovníkům zajistí, že bude vyhověno jejich individuálním nárokům v oblasti odborné přípravy. Kromě podpory partnerství mezi veřejnými a soukromými zúčastněnými subjekty mohou hrát důležitou úlohu krátkodobé kurzy odborné přípravy, které lze doložit alternativní kvalifikací (microcredentials).

(12)

Účinné politiky podporující profesní přechod by měly být doprovázeny dobře fungujícími službami zaměstnanosti, které disponují posílenou institucionální kapacitou a které jsou schopny poskytovat uchazečům o zaměstnání individuálně uzpůsobenou podporu, mimo jiné díky většímu využívání digitálních nástrojů.

(13)

Evropský rámec pro kvalitní a efektivní učňovskou přípravu (12) a rámec kvality stáží (13) poskytují pokyny a osvědčené postupy, které se v době krize stávají ještě důležitějšími. Malé a střední podniky by měly být zvláště podpořeny nabídkou učňovské přípravy, a to v příslušném případě také prostřednictvím dočasných prémií za nábor nových zaměstnanců nebo snížení nákladů práce.

(14)

Sociální partneři musí při obnově našich ekonomik k lepšímu sehrát klíčovou úlohu a prostřednictvím dialogu zároveň přispívat k řešení dopadů pandemie na zaměstnanost a sociální oblast, jakož i k řešení výzev souběžné zelené a digitální transformace. Rámec kvality EU pro předjímání změn a restrukturalizaci podporuje mimo jiné jejich zapojení do restrukturalizačních operací, do předjímání změny a do vymezování potřeb v oblasti kvalifikací.

(15)

V souvislosti s nárůstem restrukturalizací společností má klíčový význam usnadnění přerozdělení pracovní síly. Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1023 (14) zajišťuje, aby životaschopné podniky, které jsou ve finančních potížích, měly přístup k účinným nástrojům včasného varování a rámcům preventivní restrukturalizace, aby mohly pokračovat v činnosti. Rámec kvality EU pro předjímání změn a restrukturalizaci (15) popisuje osvědčené postupy pro předjímání potřeb v oblasti dovedností a odborné přípravy při procesech restrukturalizace podniků.

(16)

Cílem Nové průmyslové strategie pro Evropu (16) je vybudovat globálně konkurenceschopný, klimaticky neutrální, čistý, oběhový a digitalizovaný evropský průmysl. V jejím centru jsou evropské průmyslové ekosystémy, které zahrnují všechny subjekty působící v hodnotovém řetězci: od podniků po akademickou obec, výzkumné subjekty, poskytovatele služeb a dodavatele. Identifikace ekosystémů může poskytnout užitečný rámec pro mapování potřeb v oblasti dovedností.

(17)

Podle evropského pilíře sociálních práv má každý právo na podporu pro zlepšení vyhlídek na zaměstnání nebo na výkon samostatné výdělečné činnosti, včetně podpory pro účely hledání pracovního místa a pro účely odborné přípravy, přičemž podmínky zaměstnávání by měly být v souladu s kvalitativními kritérii (17).

(18)

Prosazování inkluze vyžaduje poskytování rovných příležitostí při přechodech na pracovním trhu bez ohledu na pohlaví, rasový či etnický původ, náboženství či víru, tělesné postižení, věk nebo sexuální orientaci. Pozornost by měla být nadále věnována dospělým s nízkou úrovní kvalifikací či dovedností a osobám přistěhovaleckého původu. Stejně tak by nemělo být opomenuto žádné území, od velkých měst po venkovské, pobřežní nebo odlehlé oblasti v celé EU, včetně nejvzdálenějších regionů.

(19)

Soubor opatření na podporu zaměstnanosti mladých lidí (18) byl přijat s ohledem na obtíže, jimž jsou vystaveni mladí lidé v celé EU, aby jim poskytl odrazový můstek, jenž přispěje k jejich stabilnímu začleňování na trh práce. V reakci na to přijaly členské státy dvě doporučení Rady s cílem posílit záruky pro mladé lidi (19) a odborné vzdělávání a přípravu (20). Nyní tato doporučení provádějí.

(20)

Evropská agenda dovedností pro udržitelnou konkurenceschopnost, sociální spravedlnost a odolnost (21) stanoví komplexní plán, který přispívá k rozvoji většího množství dovedností a dovedností lepší kvality s cílem usnadnit adaptaci na měnící se trh práce. Pakt pro dovednosti (22) rovněž vyzývá veřejné a soukromé organizace, aby spojily síly a podnikly konkrétní kroky zaměřené na zvyšování kvalifikace a rekvalifikaci osob v Evropě.

(21)

Soubory politických opatření EASE budou v celkovém kontextu udržitelných veřejných financí nejúčinnější, budou-li podpořeny správnými rámcovými podmínkami včetně moderních institucí trhu práce, odstraňování překážek bránících investicím, vstupu, růstu a odchodu podniků, účinného systému daňových zvýhodnění a dobře fungující veřejné správy. Provádění souvisejících doporučení pro jednotlivé země přijatých Radou v rámci evropského semestru je o to důležitější pro posílení hospodářského oživení a zajištění toho, aby mělo trvalé účinky.

(22)

Řešení výzev trhu práce v době oživení a souběžné zelené a digitální transformace vyžaduje věnovat dostatečné zdroje na financování opatření EASE. Horizontální zásadou je, že členské státy musí zajistit, aby nedošlo k dvojímu financování z programů a nástrojů Unie. Musí také zajistit, že tato podpůrná opatření budou navržena tak, aby byla v příslušných případech v souladu s pravidly pro státní podporu.

(23)

Aktivní opatření na trhu práce a opatření zaměřená na posílení kapacity veřejných služeb zaměstnanosti mohou být způsobilá pro podporu v rámci strukturálních fondů, zejména Evropského sociálního fondu plus (ESF+) (23), Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR) (24), Fondu pro spravedlivou transformaci (25) a Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (EFG) na podporu propuštěných pracovníků (26), dále v rámci pomoci při oživení pro soudržnost a území Evropy (REACT-EU) (27) a rezervy na vyrovnání se s důsledky brexitu (28). Členské státy mohou rovněž při navrhování a provádění reforem v oblasti dovedností a aktivních politik na trhu práce využívat podporu z nástroje pro technickou podporu (29).

(24)

Opatření popsaná v tomto doporučení, jejichž cílem je přispět k tvorbě pracovních míst a zaměstnanosti, a zejména ta opatření, která řeší příslušné výzvy vymezené v souvisejících doporučeních pro jednotlivé země, lze podpořit prostřednictvím Nástroje pro oživení a odolnost jako součást ucelených souborů reforem a investic. Opatření EASE navržená členskými státy v jejich plánech na podporu oživení a odolnosti by měla respektovat kritéria způsobilosti a posuzovací kritéria stanovená v nařízení, kterým se uvedený nástroj zřizuje. (30) Tento nástroj až na řádně odůvodněné případy nemůže financovat běžné výdaje a může financovat pouze reformy a investice, které mají trvalý dopad a vedou ke strukturální změně ve státní správě nebo v příslušných politikách. Financování v rámci uvedeného nástroje bude poskytováno poté, co Komise kladně posoudí individuální opatření navržená členskými státy, po schválení plánů Radou a po uspokojivém splnění souvisejících milníků a cílů.

(25)

V závěrech Rady o evropském semestru 2021 (31) jsou členské státy vyzvány, aby do svých plánů na podporu oživení a odolnosti začlenily zásadní reformy a investice v oblasti trhu práce, sociální politiky, zdravotnictví, vzdělávání a odborné přípravy. Komise v pokynech týkajících se uvedených plánů (32) a určených členským státům zdůrazňuje, že by tyto plány měly být příležitostí k propagaci silné politické reakce prostřednictvím podpory posunu v politikách zaměstnanosti od zachování pracovních míst směrem k vytváření kvalitních pracovních míst, jakož i prostřednictvím podpory profesního přechodu v zájmu usnadnění a urychlení strukturálních změn,