(1)

Nařízením (ES) č. 1355/2008 (2) Rada uložila konečné antidumpingové clo z dovozu některých upravených nebo konzervovaných citrusových plodů pocházejících z Čínské lidové republiky (dále jen „ČLR“). Opatření měla podobu zvláštního cla pro jednotlivé společnosti v rozmezí od 361,4 EUR/t do 531,2 EUR/t čisté hmotnosti výrobku.

(2)

Tato opatření byla Soudním dvorem Evropské unie dne 22. března 2012 (3) zrušena, avšak dne 18. února 2013 byla znovu uložena prováděcím nařízením Rady (EU) č. 158/2013 (4).

(3)

Opatření byla zachována prováděcím nařízením Komise (EU) č. 1313/2014 po přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 základního nařízení (5).

(4)

Po zveřejnění oznámení o nadcházejícím pozbytí platnosti platného opatření (6) požádal subjekt Federación Nacional de Asociaciones de Transformados Vegetales y Alimentos Procesados (Národní federace sdružení konzervárenského průmyslu ovoce a zeleniny, dále jen „Fenaval“ nebo „žadatel“) jménem výrobců představujících 100 % celkové výroby některých upravených nebo konzervovaných citrusových plodů (mandarinek atd.) v Unii o zahájení přezkumu před pozbytím platnosti. Fenaval tvrdil, že pozbytí platnosti původních opatření pravděpodobně bude mít za následek přetrvání dumpingu a přetrvání nebo obnovení újmy působené výrobnímu odvětví Unie.

(5)

Dne 10. prosince 2019 Komise zveřejněním oznámení v Úředním věstníku Evropské unie (7) (dále jen „oznámení o zahájení přezkumu“) informovala o zahájení přezkumu před pozbytím platnosti platných opatření podle čl. 11 odst. 2 základního nařízení.

(6)

Šetření týkající se přetrvání nebo obnovení dumpingu se týkalo období od 1. října 2018 do 30. září 2019 (dále jen „období přezkumného šetření“). Přezkoumání trendů významných pro posouzení pravděpodobnosti přetrvávání nebo obnovení újmy se týkalo období od 1. října 2015 do 30. září 2019 (dále jen „posuzované období“).

(7)

V oznámení o zahájení přezkumu vyzvala Komise všechny zúčastněné strany, aby se šetření zúčastnily. Obrátila se zejména na žadatele, známé vyvážející výrobce v ČLR, známé dovozce v Unii, kteří nejsou ve spojení, a orgány ČLR.

(8)

Všechny zúčastněné strany byly vyzvány, aby oznámily svá stanoviska, předložily informace a poskytly příslušné důkazy ve lhůtách stanovených v oznámení o zahájení přezkumu. Zúčastněným stranám byla rovněž poskytnuta možnost požádat o slyšení u útvarů Komise provádějících šetření a/nebo u úředníka pro slyšení v obchodních řízeních.

(9)

V oznámení o zahájení přezkumu Komise uvedla, že možná bude nutné vybrat vzorek zúčastněných stran v souladu s článkem 17 základního nařízení.

(10)

Žadatel předložil seznam 33 čínských vývozců/výrobců dotčeného výrobku (8). Proto Komise vzhledem k zjevně vysokému počtu vývozců/výrobců v ČLR počítala v oznámení o zahájení přezkumu s výběrem vzorku.

(11)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala všechny známé vyvážející výrobce v ČLR, aby poskytli informace uvedené v oznámení o zahájení přezkumu. Kromě toho požádala stálou misi ČLR při Evropské unii, aby identifikovala a/nebo oslovila případné další vyvážející výrobce, kteří by mohli mít zájem o účast na šetření.

(12)

Požadované informace poskytlo a se zařazením do vzorku souhlasilo pět výrobců nebo skupin výrobců v ČLR. Vzhledem k vysokému počtu známých vývozců/výrobců výrobku, který je předmětem přezkumu, v ČLR byla úroveň spolupráce považována za nízkou.

(13)

V souladu s čl. 17 odst. 1 základního nařízení Komise předběžně vybrala vzorek jednoho výrobce a dvou skupin výrobců s největším objemem kapacity a vývozu do Evropské unie. Dvě vybrané skupiny podniků prodávaly na domácím trhu ČLR rovněž významná množství. Tento vzorek pokrýval 69 % vykázaného objemu vývozu do Evropské unie za období od 1. října 2018 do 30. září 2019. Dotazník pro vývozce byl zpřístupněn on-line (9) v den zahájení řízení a odkaz na internetovou stránku byl zaslán všem zúčastněným stranám. Společnosti zařazené do vzorku měly 30 dní na to, aby odpověděly na dotazník.

(14)

Jedna skupina a jeden výrobce zařazený do vzorku se však rozhodli svou spolupráci stáhnout. Komise se proto rozhodla pokračovat v šetření na základě všech zbývajících spolupracujících společností (dvě společnosti a skupina společností). Dva vyvážející výrobci krátce poté, co je Komise informovala, že všechny spolupracující vyvážející podniky musí vyplnit dotazník pro vyvážející výrobce, svou spolupráci stáhli. Pouze jedna skupina vyvážejících výrobců poskytla požadované informace. Tato skupina představuje přibližně [45 % – 65 %] veškerého vývozu z ČLR do Unie.

(15)

Aby bylo možné rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, byli všichni známí dovozci/distributoři vyzváni, aby vyplnili formulář pro výběr vzorku, který byl přiložen k oznámení o zahájení přezkumu.

(16)

Formulář pro výběr vzorku vyplnili pouze čtyři dovozci, a proto se výběr vzorku nepovažoval za nezbytný.

(17)

Komise zaslala vládě Čínské lidové republiky (dále jen „čínská vláda“) dotazník týkající se existence podstatných zkreslení v ČLR ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení. Dotazníky pro výrobce v Unii, dovozce, uživatele a vyvážející výrobce v ČLR byly v den zahájení řízení zpřístupněny on-line (10).

(18)

Komise obdržela odpovědi na dotazník od dvou výrobců v Unii, třinácti dodavatelů surovin a jednoho vyvážejícího výrobce z ČLR. Jeden dovozce a jeden uživatel předložili neúplné odpovědi na dotazník. Na dotazník týkající se existence podstatných zkreslení v ČLR čínská vláda neodpověděla.

(19)

Kvůli celosvětovým i v Unii platícím opatřením omezujícím volný pohyb osob a cestovním omezením způsobeným rozšířením onemocnění COVID-19 nebyly plánované inspekce na místě podle článku 16 základního nařízení provedeny v prostorách následujících právních subjektů.

Výrobci v Unii:

Vyvážející výrobci v ČLR a obchodníci ve spojení:

(20)

Vzhledem k tomu, že v prostorách výše uvedených společností nemohla být provedena inspekce na místě v důsledku výskytu onemocnění COVID-19, měla Komise za to, že informace, které strany řádně předložily (např. odpovědi na dotazník nebo odpovědi na písemná upozornění na nedostatky), byly v souladu s oznámením ze dne 16. března 2020 o důsledcích výskytu onemocnění COVID-19 pro antidumpingová a antisubvenční šetření (11).

(21)

Komise dálkově podrobila křížové kontrole veškeré informace, které považovala za nezbytné pro stanovení pravděpodobnosti přetrvání nebo obnovení dumpingu a újmy a pro stanovení zájmu Unie. Komise provedla dálkovou křížovou kontrolu u dvou výrobců v Unii a spolupracující skupiny vyvážejících výrobců.

(22)

Dne 16. ledna 2020 předložily dvě zúčastněné strany, konkrétně čínská obchodní komora pro dovoz a vývoz potravin, domácích produktů a vedlejších produktů živočišného původu (dále jen „CCC“) jménem řady čínských vyvážejících výrobců a skupina Yiguan, připomínky k podnětu a k zahájení šetření (12).

(23)

CCC zejména tvrdila, že zahájení stávajícího řízení před pozbytím platnosti není odůvodněné, a proto by toto řízení mělo být okamžitě ukončeno z těchto důvodů:

(24)

Komise všechny argumenty CCC zamítla. Zvláštní důvody pro zamítnutí těchto argumentů jsou uvedeny v

(25)

Komise dne 5. srpna 2020 poskytla informace o podstatných skutečnostech a úvahách, na jejichž základě hodlá zachovat antidumpingová cla (dále jen „poskytnutí konečných informací“) a vyzvala strany k předložení připomínek. Připomínky předložila pouze CCC.

(26)

Nebyla obdržena žádná žádost o slyšení.

(27)

Dne 7. září 2020 předložila Komise všem zúčastněným stranám dodatečné konečné informace s cílem zahrnout ustanovení o monitorování. Všem zúčastněným stranám byla poskytnuta třídenní lhůta, během níž mohly k dokumentu obsahujícímu dodatečné konečné informace předložit své připomínky. Komise žádné připomínky neobdržela.

(28)

Výrobek, jehož se týká tento přezkum, je tentýž jako při původním šetření, tj. upravené nebo konzervované mandarinky (včetně tangerine a satsuma), klementinky, wilkingy a jiné podobné hybridy citrusů, bez přídavku alkoholu, též s přídavkem cukru nebo jiných sladidel, v současnosti vymezené pod kódem HS 2008, pocházející z Čínské lidové republiky (dále jen „dotčený výrobek“), v současnosti kódů KN 2008 30 55, 2008 30 75 a ex 2008 30 90 („konzervované mandarinky“).

(29)

Dotčený výrobek se získává oloupáním a rozdělením plodů některých odrůd malých citrusových plodů (zejména druhu satsuma), které jsou poté baleny ponořené v cukrovém sirupu, šťávě nebo vodě v různých velikostech podle konkrétní poptávky na různých trzích.

(30)

Satsumy, klementinky a jiné malé citrusové plody jsou všeobecně známy pod souhrnným názvem „mandarinky“. Plody většiny z těchto různých odrůd ovoce jsou vhodné ke konzumaci v čerstvém stavu nebo ke zpracování. Jsou podobné a výrobky nebo konzervy z nich jsou proto považovány za jediný výrobek.

(31)

Šetření ukázalo, že stejné základní fyzické vlastnosti i stejná základní použití mají tyto výrobky:

(32)

Komise rozhodla, že tyto výrobky jsou obdobnými výrobky ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

(33)

V souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení Komise zkoumala, zda je pravděpodobné, že by došlo k přetrvání nebo obnovení dumpingu ze strany ČLR, kdyby platná opatření pozbyla platnosti.

(34)

Během období přezkumného šetření pokračoval dovoz konzervovaných mandarinek na podobné úrovni jako při předchozím přezkumu opatření před pozbytím platnosti (tj. od 1. října 2012 do 30. září 2013). V absolutním vyjádření činil dovoz z ČLR v období přezkumného šetření 19 152 tun. Spolupracující skupina vyvážejících výrobců představuje přibližně [17 % – 25 %] trhu Unie.

(35)

Celková deklarovaná výrobní kapacita spolupracující skupiny vyvážejících výrobců činila přibližně 5 % celkové odhadované čínské výrobní kapacity. Vzhledem k nízké míře spolupráce použila Komise článek 18 a svá zjištění o čínském trhu s konzervovanými mandarinkami včetně výroby, kapacity a volné kapacity založila na dostupných údajích.

(36)

Zjištění týkající se pravděpodobnosti přetrvávání nebo obnovení dumpingu uvedená níže byla založena zejména na informacích obsažených v žádosti o přezkum, statistických údajích vycházejících z údajů oznámených Komisi členskými státy v souladu s čl. 14 odst. 6 základního nařízení (dále jen „databáze podle čl. 14 odst. 6“), jakož i na základě odpovědí na výběr vzorku poskytnutých v době zahájení šetření, odpovědí na dotazník, které poskytla skupina Yiguan, a informací poskytnutých CCC. Komise také použila další zdroje veřejně dostupných informací, jako jsou databáze Global Trade Atlas (13) (dále jen „GTA“) a databáze Orbis Bureau van Dijk (14) (dále jen „Orbis“).

(37)

Vzhledem k tomu, že při zahájení šetření byly v žádosti o přezkum před pozbytím platnosti k dispozici dostatečné důkazy poukazující na existenci podstatných zkreslení ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení na domácím trhu v ČLR, považovala Komise za vhodné zahájit šetření týkající se ČLR podle čl. 2 odst. 6a základního nařízení.

(38)

V zájmu shromáždění nezbytných údajů pro případné uplatnění čl. 2 odst. 6a základního nařízení proto Komise v oznámení o zahájení přezkumu vyzvala všechny známé výrobce v ČLR, aby poskytli informace požadované v příloze III oznámení o zahájení přezkumu, pokud jde o vstupy používané při výrobě výrobku, který je předmětem přezkumu. Příslušné informace poskytlo pět výrobců.

(39)

Aby Komise získala informace, jež považovala za nezbytné pro své šetření v souvislosti s údajnými podstatnými zkresleními ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení na domácím trhu v ČLR, zaslala dotazník také čínské vládě. Čínská vláda neodpověděla. Komise následně čínskou vládu informovala, že pro účely určení existence podstatných zkreslení v ČLR použije dostupné údaje ve smyslu článku 18 základního nařízení. Komise neobdržela od čínské vlády žádnou odpověď.

(40)

V oznámení o zahájení řízení Komise rovněž vyzvala všechny zúčastněné strany, aby oznámily svá stanoviska, předložily informace a poskytly podpůrné důkazy týkající se vhodnosti použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení vůči ČLR, a to do 37 dnů ode dne zveřejnění uvedeného oznámení v Úředním věstníku Evropské unie.

(41)

CCC a skupina Yiguan se vyjádřily k existenci podstatných zkreslení v ČLR. Komise se těmito tvrzeními zabývala v 54. bodě odůvodnění výše.

(42)

V oznámení o zahájení řízení Komise rovněž uvedla, že s ohledem na dostupné důkazy může být pro účely stanovení běžné hodnoty pro vyvážející výrobce na základě nezkreslených cen nebo referenčních hodnot nutné zvolit vhodnou reprezentativní zemi podle čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení.

(43)

Dne 23. ledna 2020 Komise v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. e) druhou odrážkou základního nařízení informovala všechny zúčastněné strany prostřednictvím první poznámky ke spisu (15) (dále jen „první poznámka“), v níž požádala o jejich stanovisko k relevantním zdrojům, jež Komise může použít ke stanovení běžné hodnoty pro vyvážející výrobce v ČLR. V této poznámce Komise uvedla seznam všech výrobních faktorů, jako jsou materiály, energie, pracovní síla a odpad, používaných vyvážejícími výrobci při výrobě dotčeného výrobku. Komise kromě toho na základě kritérií pro výběr nezkreslených cen nebo referenčních hodnot určila Turecko jako nejvhodnější reprezentativní zemi v dané fázi.

(44)

Komise poskytla všem zúčastněným stranám příležitost předložit připomínky. Komise obdržela připomínky od subjektů FENAVAL a FRUCOM (16).

(45)

Těmito připomínkami se Komise zabývala ve druhé poznámce ke zdrojům pro určení běžné hodnoty ze dne 29. května 2020 (dále jen „druhá poznámka“). V uvedené poznámce Komise dále upřesnila seznam výrobních faktorů a zopakovala závěr, že nejvhodnější reprezentativní zemí podle čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážky základního nařízení je Turecko. Komise vyzvala zúčastněné strany, aby se k tomu vyjádřily. Nebyly obdrženy žádné připomínky.

(46)

V čl. 2 odst. 1 základního nařízení je uvedeno, že „[b]ěžná hodnota se obvykle zakládá na cenách, které jsou zaplaceny nebo mají být zaplaceny nezávislým odběratelem v zemi vývozu v běžném obchodním styku“.

(47)

Avšak čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení stanoví, že „pokud se […] zjistí, že není vhodné použít domácí ceny a náklady v zemi vývozu, jelikož v této zemi dochází k podstatným zkreslením ve smyslu písmene b), běžná hodnota se zjistí početně výhradně na základě výrobních nákladů a nákladů na prodej odrážejících nezkreslené ceny nebo referenční hodnoty“ a „zahrnuje nezkreslenou a přiměřenou částku pro správní, prodejní a režijní náklady a pro zisk“. Jak je dále vysvětleno níže, Komise v tomto šetření došla k závěru, že na základě dostupných důkazů a vzhledem k nedostatečné spolupráci ze strany čínské vlády a k tomu, že vyvážející výrobci nepředložili žádná odůvodněná tvrzení, bylo uplatnění čl. 2 odst. 6a základního nařízení vhodné.

(48)

Ustanovení čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení stanoví, že „[p]odstatná zkreslení jsou taková zkreslení, k nimž dochází v případě, kdy vykazované ceny nebo náklady, včetně nákladů na suroviny a energii, nejsou výsledkem volného působení tržních sil, neboť jsou ovlivňovány významnými zásahy státu. Při posuzování toho, zda existují podstatná zkreslení, se bere v úvahu mimo jiné možný dopad jednoho či více z těchto prvků:

(49)

Podle čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení se při posuzování existence podstatných zkreslení ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. a) zohlední mimo jiné nevyčerpávající výčet prvků předcházejícího ustanovení. Podle čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení se při posuzování existence podstatného zkreslení bere v úvahu možný dopad jednoho či více těchto prvků na ceny a náklady v zemi vývozu dotčeného výrobku. Vzhledem k tomu, že tento výčet není kumulativní, nemusí být pro zjištění podstatných zkreslení zohledněny všechny prvky. Kromě toho lze stejné skutkové okolnosti použít k prokázání existence jednoho nebo více prvků z tohoto seznamu. Jakýkoli závěr o podstatných zkresleních ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. a) však musí vycházet ze všech důkazů, které jsou k dispozici. V celkovém posouzení toho, zda existují zkreslení, může být rovněž brán zřetel na celkový kontext a situaci v zemi vývozu, zejména tam, kde základní prvky hospodářského a správního zřízení vyvážející země dávají vládě významné pravomoci zasahovat do ekonomiky takovým způsobem, že ceny a náklady nejsou výsledkem volného působení tržních sil.

(50)

V čl. 2 odst. 6a písm. c) základního nařízení se stanoví, že „[p]okud má Komise k dispozici podložené informace týkající se možné existence podstatných zkreslení uvedených v písmeni b) v určité zemi či v určitém odvětví v této zemi a pokud je to v zájmu účinného uplatňování tohoto nařízení, Komise vypracuje, zveřejní a pravidelně aktualizuje zprávu popisující tržní podmínky uvedené v písmeni b) v této zemi nebo v tomto odvětví“.

(51)

Na základě uvedeného ustanovení vydala Komise zprávu o ČLR (dále jen „zpráva“) (17), která prokazuje existenci významných vládních zásahů na mnoha úrovních hospodářství, včetně konkrétních zkreslení v mnoha klíčových výrobních faktorech (jako jsou půda, energie, kapitál, suroviny a pracovní síla), jakož i v konkrétních odvětvích (jako je výroba oceli a chemických látek). Zpráva byla založena do vyšetřovacího spisu ve fázi zahájení šetření. Zúčastněné strany byly v době zahájení šetření vyzvány, aby důkazy obsažené ve vyšetřovacím spisu vyvrátily, vyjádřily se k nim, nebo je doplnily.

(52)

Jak je uvedeno v 18. bodě odůvodnění, čínská vláda se nevyjádřila ani nepředložila důkazy podporující nebo vyvracející stávající důkazy obsažené ve spisu k dané věci (včetně zprávy) ohledně existence podstatných zkreslení a/nebo ohledně vhodnosti použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení na danou věc.

(53)

Jak je uvedeno v 23. bodě odůvodnění, CCC a skupina Yiguan předložily v tomto ohledu připomínky. Obě tvrdily, že použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení není právně ani věcně odůvodněné. Podle CCC a skupiny Yiguan je to proto, že článek 2.2 antidumpingové dohody WTO neuznává pojem podstatného zkreslení. Kromě toho se CCC a skupina Yiguan domnívaly, že výpočet početně zjištěné běžné hodnoty provedený ze strany EU nebyl v souladu s článkem 2.2.1.1 antidumpingové dohody WTO a s jeho výkladem poskytnutým Odvolacím orgánem ve věci EU – bionafta (Argentina), podle něhož je početní zjištění běžné hodnoty povoleno pouze v případě, že „nejsou žádné prodeje obdobného výrobku při běžném obchodu na domácím trhu vývozní země nebo když pro zvláštní situaci na trhu […] takové prodeje nedovolují řádné srovnání“. CCC tvrdila, že existence podstatného zkreslení nespadá ani do kategorie prodejů „při běžném obchodu“, ani pod „zvláštní situaci na trhu“. Kromě toho CCC a skupina Yiguan poukázaly na to, že údajně nebylo dostatečně doloženo, jak přesně zásah vlády ovlivňuje ceny a následně vede ke zkreslení. Kromě toho vznesly CCC a skupina Yiguan dotaz, zda by podpůrné režimy existující v rámci společné zemědělské politiky Unie a/nebo podle španělských právních předpisů neměly za následek zásah vlády a následně nevedly ke zkreslení odpovídajících nákladů a cen u výrobců konzervovaných mandarinek v Unii. V této souvislosti CCC a skupina Yiguan žádají Komisi, aby čl. 2 odst. 6a nepoužila, neboť se u zemědělského odvětví podle jejich názoru jedná o specifické odvětví, v němž všechny země na světě provádějí určitou podpůrnou politiku.

(54)

Pro účely tohoto šetření dospěla Komise v 110. bodě odůvodnění k závěru, že je vhodné použít čl. 2 odst. 6a základního nařízení. Komise nesouhlasí s tvrzením CCC a skupiny Yiguan, že čl. 2 odst. 6a nesmí Komise použít. Komise se právě naopak domnívala, že čl. 2 odst. 6a je v podmínkách tohoto případu použitelný a použit být musí. Komise nadto soudila, že toto ustanovení je v souladu s povinnostmi Evropské unie v rámci WTO. Komise kromě toho připomněla, že se spor DS473 EU – bionafta (Argentina) netýkal použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení, který je příslušným právním základem pro stanovení běžné hodnoty v tomto šetření. Komise proto toto tvrzení zamítla.

(55)

Pokud jde o odkaz CCC a skupiny Yiguan na společnou zemědělskou politiku Unie a/nebo režimy podpory údajně existující ve španělském vnitrostátním právu, Komise připomněla, že pro účely zjištění existence podstatného zkreslení ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení je analyzován potenciální dopad jednoho nebo více prvků uvedených v daném ustanovení na ceny a náklady v zemi vývozu. Struktura nákladů a mechanismy tvorby cen na jiných trzích, včetně obecných kvalitativních posouzení konkrétní situace daného odvětví, nejsou v této souvislosti brány v úvahu. Argument vznesený CCC a skupinou Yiguan je proto irelevantní a byl odmítnut.

(56)

Ve svých připomínkách k poskytnutí konečných informací CCC zopakovala své argumenty uvedené v 53. bodě odůvodnění a uvedla, že čl. 2 odst. 6a základního nařízení – jednostranně vytvořený EU – jde nad rámec stávajících právních ustanovení antidumpingové dohody, která neobsahuje odpovídající ustanovení. CCC navíc uvedla, že rozhodnutí Odvolacího orgánu ve sporu DS473 stanoví pravidla, jak stanovit běžné hodnoty, a že EU musí dodržovat rozhodnutí odvolacího orgánu.

(57)

Komise zopakovala, jak je již uvedeno v 54. bod odůvodnění výše, že spor ve věci DS473 se netýkal použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení, který je příslušným právním základem pro stanovení běžné hodnoty v tomto šetření. Podle čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení by běžná hodnota v zemi původu měla odrážet nezkreslenou cenu surovin v reprezentativní zemi. Kromě toho rozhodnutí Odvolacího orgánu ve sporu DS473 potvrdilo, že existují okolnosti, za nichž může být běžná hodnota v zemi původu stanovena s ohledem na informace z reprezentativní třetí země.

(58)

Komise prozkoumala, zda kvůli existenci podstatných zkreslení ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení je vhodné použít domácí ceny a náklady v ČLR, či nikoli. Komise tak učinila na základě důkazů dostupných ve spisu, včetně důkazů obsažených ve zprávě, jež vycházejí z veřejně dostupných zdrojů. Tato analýza zahrnovala zkoumání významných vládních zásahů do hospodářství ČLR obecně, ale i zkoumání konkrétní situace na trhu v příslušném odvětví včetně dotčeného výrobku. Na základě této analýzy, jak je uvedeno níže v oddílech 3.2.1.2 až 3.2.1.9, se argument týkající se nedostatečného prokázání toho, jak zásah vlády ovlivňuje ceny v odvětví konzervovaných mandarinek, zamítá.

(59)

Čínský hospodářský systém je založen na koncepci „socialistického tržního hospodářství“. Tato koncepce je zakotvena v čínské ústavě a určuje správu ekonomických záležitostí ČLR. Ústřední zásadou je „socialistické veřejné vlastnictví výrobních prostředků, totiž všelidové vlastnictví a kolektivní vlastnictví pracujících“. Státem vlastněné hospodářství je „vedoucí silou národního hospodářství“ a stát je zmocněn „zajistit jeho upevňování a růst“ (18). Celkové uspořádání čínské ekonomiky proto nejen umožňuje státu výrazně zasahovat do ekonomiky, ale stát je k takovým zásahům výslovně zmocněn. Pojem nadřazenosti veřejného vlastnictví soukromému vlastnictví se prolíná celým právním systémem a je zdůrazněn jako obecná zásada ve všech hlavních právních předpisech. Názorným příkladem je čínský zákon o vlastnictví: odkazuje na první fázi socialismu a ukládá státu prosazovat základní hospodářský systém, ve kterém hraje dominantní úlohu veřejné vlastnictví. Jiné formy vlastnictví jsou tolerovány a zákon povoluje jejich rozvoj spolu se státním vlastnictvím (19).

(60)

Podle čínských právních předpisů je kromě toho socialistické tržní hospodářství rozvíjeno pod vedením Komunistické strany Číny. Struktury čínského státu a Komunistické strany Číny jsou vzájemně propojeny na každé úrovni (právní, institucionální, personální) a vytvářejí nadstavbu, v níž jsou úlohy Komunistické strany Číny a státu navzájem k nerozeznání. Po změně čínské ústavy v březnu 2018 byl vedoucí úloze Komunistické strany Číny přisouzen ještě větší význam jejím potvrzením v článku 1 ústavy. Za stávající první větu ústavy: „[s]ocialistické zřízení je základním zřízením Čínské lidové republiky“ byla vložena nová druhá věta, která zní: „[u]rčujícím znakem socialismu s čínskými rysy je vedení Komunistické strany Číny.“ (20) To dokládá nezpochybnitelnou a stále větší kontrolu Komunistické strany Číny nad hospodářským systémem ČLR. Tato vedoucí úloha a kontrola je nedílnou součástí čínského systému a dalece přesahuje rámec situace obvyklé v jiných zemích, kde vlády uplatňují obecnou makroekonomickou kontrolu, v jejíchž mezích probíhá volné působení tržních sil.

(61)

Čínský stát se zapojuje do intervenční hospodářské politiky při plnění cílů, které se spíše shodují s politickým programem vytyčeným Komunistickou stranou Číny a neodrážejí hospodářské podmínky převládající na volném trhu (21). Čínské orgány při tom uplatňují celou řadu intervenčních hospodářských nástrojů, včetně systému průmyslového plánování, finančního systému a úrovně právního prostředí.

(62)

Za prvé, pokud jde o úroveň celkové administrativní kontroly, zaměření čínského hospodářství se řídí složitým systémem průmyslového plánování, které ovlivňuje veškeré hospodářské činnosti v zemi. Tyto plány ve svém souhrnu zahrnují ucelenou a složitou soustavu odvětvových a průřezových politik a jsou přítomny na všech úrovních státní správy. Plány na úrovni provincií jsou podrobné, zatímco celostátní plány stanoví obecnější cíle. Plány stanovují také nástroje na podporu příslušných průmyslových a jiných odvětví, jakož i časové rámce, ve kterých má být cílů dosaženo. Některé plány stále obsahují explicitní cíle týkající se výstupů, což bylo běžnou součástí předchozích plánovacích cyklů. V rámci plánů jsou jednotlivá průmyslová odvětví a/nebo projekty označovány za (pozitivní nebo negativní) priority v souladu s prioritami vlády a jsou jim přiřazovány konkrétní rozvojové cíle (průmyslová modernizace, mezinárodní expanze atd.). Hospodářské subjekty, soukromé i státem vlastněné, musí v podstatě přizpůsobovat své podnikatelské činnosti skutečnostem, jež nastoluje tento systém plánování. Je tomu tak nejen kvůli závazné povaze plánů, ale i proto, že příslušné čínské orgány na všech úrovních veřejné správy se systémem plánů řídí a využívají své zákonné pravomoci v souladu s ním, čímž nutí hospodářské subjekty k dodržování priorit stanovených v plánech (viz též oddíl 3.2.1.5 níže) (22).

(63)

Za druhé, na úrovni přidělování finančních zdrojů dominují finančnímu systému ČLR státem vlastněné komerční banky. Tyto banky se při stanovení a provádění svých politik v oblasti úvěrování musí přizpůsobit cílům průmyslové politiky vlády, a nikoli posuzovat v první řadě ekonomickou opodstatněnost daného projektu (viz také oddíl 3.2.1.8 níže) (23). Totéž platí o ostatních složkách čínského finančního systému, jako jsou akciové trhy, trhy dluhopisů, soukromé kapitálové trhy atd. Také tyto části finančního sektoru, které nejsou bankami, jsou institucionálně a operačně uspořádány takovým způsobem, který není zaměřen na co nejefektivnější fungování finančních trhů, ale na zajištění kontroly a umožnění zásahů ze strany státu a Komunistické strany Číny (24).

(64)

Za třetí, pokud jde o úroveň regulačního prostředí, nabývají zásahy státu v hospodářství řady forem. Například pravidla pro zadávání veřejných zakázek jsou běžně využívána k dosažení jiných cílů politiky než hospodářské efektivity, což narušuje tržní zásady v této oblasti. Platné právní předpisy výslovně stanoví, že zadávání veřejných zakázek se musí provádět tak, aby se usnadnilo dosažení cílů vytyčených státními politikami. Povaha těchto cílů ovšem není vymezena, a orgánům s rozhodovacími pravomocemi tak zůstává široký prostor pro uvážení (25). Obdobně v oblasti investic si čínská vláda ponechává významnou kontrolu a vliv, pokud jde o místo určení a rozsah jak státních, tak soukromých investic. Prověřování investic, jakož i různé pobídky, omezení a zákazy týkající se investic jsou orgány používány jako důležitý nástroj na podporu cílů průmyslové politiky, např. na zachování státní kontroly nad klíčovými odvětvími nebo posílení domácího výrobního odvětví (26).

(65)

Celkově je tedy čínský hospodářský model založen na určitých základních axiomech, které zajišťují a podporují různé vládní zásahy. Takto významné zásahy státu jsou v rozporu s volným působením tržních sil, a vedou tedy k narušení účinné alokace zdrojů v souladu s tržními zásadami (27).

(66)

Ve svých připomínkách k poskytnutí konečných informací CCC poznamenala, že Komise považuje socialistické tržní hospodářství, v jehož rámci státní hospodářství zaujímá v Číně dominantní postavení a Komunistická strana Číny toto postavení posiluje, za důvod pro použití odlišné metodiky pro určení běžné hodnoty. V této souvislosti CCC kritizovala Komisi za to, že zpochybnila rozvoj země „narušováním trhu“. Podle CCC by si každá politická strana na světě dělala starosti o hospodářství své země a snažila se zlepšit domácí životní úroveň. CCC proto považovala přístup Komise za politicky orientovaný a do značné míry za neobjektivní.

(67)

Komise tvrzení o podjatosti zamítla. Jak již bylo řečeno ve 48. bodě odůvodnění, analýza podle čl. 2 odst. 6a základního nařízení se zaměřuje výhradně na podstatná zkreslení, tedy na taková zkreslení, k nimž dochází v případě, kdy vykazované ceny nebo náklady, včetně nákladů na suroviny a energii, nejsou výsledkem volného působení tržních sil, neboť jsou ovlivňovány významnými zásahy státu. Komise proto vycházela ze skutkových okolností ve vyvážející zemi.

(68)

Podniky, jež jsou ve vlastnictví státu, jsou jím ovládány a/nebo jsou pod jeho strategickým dohledem nebo se řídí jeho pokyny, představují podstatnou součást ekonomiky ČLR.

(69)

Čínská vláda a Komunistická strana Číny udržují struktury, které zajišťují jejich trvalý vliv na podniky, a to zejména na podniky vlastněné státem. Stát (a v mnoha ohledech také Komunistická strana Číny) nejen aktivně vytváří obecné hospodářské politiky a dohlíží na to, aby je jednotlivé státem vlastněné podniky realizovaly, ale také si nárokuje právo podílet se na provozním rozhodování těchto podniků. To se obvykle děje prostřednictvím rotace kádrů mezi vládními orgány a státem vlastněnými podniky, prostřednictvím přítomnosti členů strany ve výkonných orgánech státem vlastněných podniků a stranických buněk ve společnostech (viz také oddíl 3.2.1.4), jakož i prostřednictvím formování podnikové struktury v sektoru státem vlastněných podniků (28). Výměnou za to mají státní podniky v čínském hospodářství zvláštní postavení, z něhož vyplývá řada ekonomických výhod, zejména ochrana před konkurencí a preferenční přístup k důležitým vstupům, včetně financování (29).

(70)

V odvětví konzervovaného ovoce působí mnoho malých výrobců a toto odvětví se obecně vyznačuje velkým počtem malých a středních podniků. Proto nebylo možné stanovit poměr státních podniků a soukromých společností. Vzhledem k tomu, že neexistují žádné informace svědčící o opaku, měla Komise za to, že stát je v tomto odvětví rovněž poměrně přítomen. V každém případě bez ohledu na jejich vlastnictví všichni výrobci podléhají politickým pokynům čínského státu, jak je blíže popsáno v oddíle 3.2.1.5.

(71)

Kromě výkonu kontroly nad ekonomikou prostřednictvím vlastnictví státních podniků a jiných nástrojů může čínská vláda zasahovat do cen a nákladů prostřednictvím přítomnosti státu ve firmách. Lze mít za to, že právo příslušných státních orgánů jmenovat a odvolávat klíčové vedoucí pracovníky ve státních podnicích, zakotvené v čínských právních předpisech, odráží odpovídající vlastnická práva (30), avšak dalším důležitým kanálem, jehož prostřednictvím může stát zasahovat do podnikatelských rozhodnutí, jsou buňky Komunistické strany Číny v podnicích, a to jak státních, tak soukromých. Podle práva společností ČLR má být organizace Komunistické strany Číny zřízena v každé společnosti (alespoň se třemi členy této strany v souladu se stranickými stanovami (31)) a daná společnost musí pro činnost stranické organizace vytvořit nezbytné podmínky. V minulosti tento požadavek podle všeho nebyl vždy dodržován nebo striktně vymáhán. Nejpozději od roku 2016 však Komunistická strana Číny zesílila své nároky, pokud jde o ovládání obchodních rozhodnutí státních podniků jakožto politický princip. Komunistická strana Číny údajně vyvíjí tlak i na soukromé společnosti, aby na první místo stavěly „vlastenectví“ a dodržovaly stranickou kázeň (32). V roce 2017 údajně existovaly stranické buňky v 70 % z asi 1,86 milionu soukromých společností a rostl tlak na to, aby organizace Komunistické strany Číny měly konečné slovo v podnikatelských rozhodnutích přijímaných v rámci společností, v nichž působí (33). Tato pravidla mají obecnou platnost v celém čínském hospodářství, a to ve všech odvětvích, včetně výrobců konzervovaných mandarinek a dodavatelů jejich vstupů.

(72)

I když jsou k dispozici pouze omezené informace o přítomnosti státu v odvětví konzervovaných mandarinek z důvodu jeho roztříštěnosti, šetření ukázalo, že ocel činí přibližně 21 % výrobních nákladů, a představuje tak vedle citrusových plodů (které činí přibližně 25–30 % výrobních nákladů) nejdůležitější surovinu pro výrobu konzervovaných mandarinek. Odvětví oceli je však vystaveno značné dominanci státu (34). V ocelářském odvětví jsou mnohé z hlavních výrobců oceli státem vlastněné podniky. Někteří jsou výslovně uvedeni v „Plánu přizpůsobení a modernizace ocelářského průmyslu na období 2016–2020“ (35) jako příklad úspěchů dosažených ve 12. pětiletém plánu (například Baosteel, Anshan Iron and Steel, Wuhan Iron and Steel atd.). Jelikož ocel představuje významný příspěvek k výrobě konzerv, výrobci konzervovaných mandarinek mají prospěch z jakýchkoli narušení cen v důsledku vměšování státu do odvětví oceli.

(73)

Ve svých připomínkách k poskytnutí konečných informací CCC zpochybnila přístup Komise. Podle jejího názoru Komise připustila, že v odvětví citrusových plodů je přítomnost státu spíše omezená, ale poté tuto otázku odsunula stranou tím, že spíše než o přítomnosti státu v samotném odvětví citrusových plodů hovořila o vstupech ocelářského odvětví.

(74)

Komise toto tvrzení odmítla. Jak se připomíná v 96. a 97. bodě odůvodnění níže, příslušné rysy čínského systému, které vedou k podstatným zkreslením, platí v celé zemi a napříč odvětvími, včetně výrobních faktorů používaných při výrobě konzervovaných mandarinek. Vzhledem k významu oceli jako vstupního materiálu a vzhledem ke skutečnosti, že všechny vstupy kromě části cukru jsou získávány v ČLR, jsou náklady konzervovaných mandarinek těmto systémovým zkreslením jasně vystaveny, a to i kvůli významné státní dominanci v odvětví oceli.

(75)

Narušující účinek na trh mají také přítomnost a zásahy státu na finančních trzích (viz také oddíl 3.2.1.8 níže), jakož i v oblasti zásobování dalšími surovinami a vstupy (36).

(76)

Přítomnost a zásahy státu ve firmách, včetně státem vlastněných podniků, a jiných odvětvích (např. ve finančním sektoru a odvětvích dodávajících vstupy) tak umožňuje čínské vládě ovlivňovat ceny a náklady.

(77)

Zaměření čínského hospodářství je do značné míry určováno propracovaným systémem plánování, který stanoví priority a předepisuje, na které cíle se musí ústřední vláda a místní orgány státní správy zaměřit. Příslušné plány existují na všech úrovních státní správy a zahrnují téměř všechna odvětví hospodářství. Cíle stanovené nástroji plánování mají závaznou povahu a orgány na každé úrovni veřejné správy sledují plnění plánů orgány na příslušné nižší správní úrovni. Systém plánování v ČLR celkově vede k tomu, že zdroje jsou směrovány do odvětví označených vládou za strategická nebo jinak politicky významná, místo aby byly alokovány v souladu s tržními silami (37).

(78)

Zejména v odvětví konzervovaných mandarinek je významným výrobním vstupem ocel, jak již bylo uvedeno výše v 72. bodě odůvodnění. I když je odvětví konzervovaných mandarinek jako takové malým hospodářským odvětvím, na které se hlavní plány čínské vlády výslovně nevztahují, jejich výrobci mají prospěch z narušení cen surovin, které používají, zejména oceli a železa.

(79)

Ocelářský průmysl považuje čínská vláda za klíčové odvětví (38). To potvrzují četné plány, směrnice a jiné dokumenty se zaměřením na ocel, které jsou vydávány na celostátní, regionální i obecní úrovni, jako např. „Plán přizpůsobení a modernizace ocelářského průmyslu na období 2016–2020“. Tento plán stanoví, že ocelářský průmysl je „důležité a zásadní odvětví čínské ekonomiky, základní kámen státu“ (39). Hlavní úkoly a cíle stanovené v tomto plánu zahrnují všechny aspekty rozvoje daného odvětví (40). „Katalog pokynů pro průmyslovou restrukturalizaci (verze 2011) (změna z roku 2013)“ (41) (dále jen „katalog“) uvádí výrobu železa a oceli mezi podporovanými odvětvími. Platnost katalogu potvrdilo nedávné antisubvenční šetření týkající se plochých za tepla válcovaných výrobků ze železa, nelegované nebo ostatní legované oceli pocházejících z ČLR (42).

(80)

Čínská vláda dále řídí rozvoj odvětví v souladu s celou řadou politických nástrojů a směrnic, které se mimo jiné týkají: složení a restrukturalizace trhu, surovin, investic, rušení kapacity, sortimentu výrobků, přemisťování výroby, modernizace atd. Pomocí těchto a jiných nástrojů čínská vláda řídí a kontroluje doslova každý aspekt rozvoje a fungování odvětví oceli (43).

(81)

Souhrnně vzato čínská vláda zavedla opatření s cílem přimět hospodářské subjekty k dodržování cílů veřejné politiky, pokud jde o podporu preferovaných odvětví, včetně výroby oceli a železa jakožto hlavní suroviny používané k výrobě dotčeného výrobku. Taková opatření brání normálnímu fungování tržních sil.

(82)

Ve svých připomínkách k poskytnutí konečných informací CCC uvedla, že argumentace Komise vyznívá tak, jako kdyby byly zdroje v ČLR přidělovány bez sledování tržních sil, a tím byl narušen celkový hospodářský rozvoj země, což není pravda. CCC navíc poukázala na to, že všechny hospodářské subjekty EU, ať už ve veřejném nebo soukromém vlastnictví, jednají rovněž v souladu s plány EU nebo politikami členských států.

(83)

Komise v této souvislosti zopakovala, že otázky, jako je celkový hospodářský rozvoj nebo zlepšování životní úrovně, nejsou předmětem analýzy podle čl. 2 odst. 6a základního nařízení. Jak již bylo řečeno ve 48. bodě odůvodnění, uvedená analýza se zaměřuje pouze na otázky, do jaké míry vykazované ceny nebo náklady, včetně nákladů na suroviny a energii, nejsou výsledkem volného působení tržních sil, neboť jsou ovlivňovány významnými zásahy státu. Pokud jde o odkaz CCC na jednání hospodářských subjektů EU, Komise připomíná, že (jak již bylo řečeno v 55. bodě odůvodnění) analýza podstatných zkreslení ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení sleduje možný dopad jednoho nebo více příslušných prvků uvedených ve zmíněném ustanovení na ceny a náklady ve vyvážející zemi. V této souvislosti nebyla zohledněna činnost hospodářských subjektů na jiných trzích.

(84)

Podle informací ve spisu čínský systém v oblasti úpadků neplní řádně své vlastní hlavní cíle, jako jsou spravedlivé uhrazení pohledávek a dluhů a ochrana zákonných práv a zájmů věřitelů a dlužníků. Je to zřejmě zapříčiněno tím, že ačkoli čínské úpadkové právo formálně vychází ze zásad, které jsou obdobné jako zásady uplatňované v odpovídajících právních předpisech v jiných zemích, v čínském systému je ale pro ně typické jejich systematické nedostatečné prosazování. Počet úpadků je i nadále pozoruhodně nízký s ohledem na velikost hospodářství této země, v neposlední řadě proto, že insolvenční řízení trpí řadou nedostatků, což v praxi působí jako faktor odrazující od vyhlášení úpadku. Kromě toho hraje v insolvenčním řízení i nadále významnou a aktivní úlohu stát, který často přímo ovlivňuje výsledek řízení (44).

(85)

Dále je třeba uvést, že nedostatky systému vlastnických práv jsou zvláště patrné ve vztahu k vlastnictví půdy a právům k užívání pozemků v ČLR (45). Veškerou půdu vlastní čínský stát (půda na venkově je v kolektivním vlastnictví a půda ve městech ve státním vlastnictví). Její přidělování i nadále závisí výhradně na státu. Existují právní ustanovení zaměřená na udělování práva k užívání pozemků transparentním způsobem a za tržní ceny, například prostřednictvím zavedení dražebních postupů. Tyto předpisy však běžně nejsou dodržovány a někteří kupující získávají půdu zdarma nebo za ceny pod tržními sazbami (46). Orgány kromě toho při přidělování pozemků často sledují konkrétní politické cíle, včetně plnění hospodářských plánů (47).

(86)

Podobně jako ostatní odvětví v čínském hospodářství podléhají výrobci konzervovaných mandarinek běžným pravidlům čínského úpadkového práva, práva obchodních společností a majetkového práva. Následkem toho jsou tyto společnosti předmětem zkreslení vytvářeného shora a vznikajícího v důsledku diskriminačního uplatňování nebo nedostatečného vymáhání úpadkového a majetkového práva. Toto šetření neodhalilo nic, co by tato zjištění zpochybnilo, neboť CCC a skupina Yiguan pouze tvrdily, že přidělování půdy neznamená omezení nebo zákaz komerčního využívání půdy a že všechny země chrání zemědělce a že zemědělství představuje klíčovou součást hospodářských činností každé země, které jsou úzce spjaty se sociální stabilitou a bezpečností. Komise tedy dospěla k předběžnému závěru, že čínské právní předpisy upravující úpadek a vlastnictví řádně nefungují, následkem čehož vznikají zkreslení, když jsou v ČLR drženy při životě insolventní firmy a když se přidělují práva k užívání pozemků. Tyto úvahy se na základě dostupných důkazů a vzhledem k tomu, že neexistují žádné informace svědčící o opaku, zdají být plně použitelné i v odvětví konzervovaných mandarinek.

(87)

Po poskytnutí konečných informací CCC a skupina Yiguan uvedly, že jelikož Komise nebyla schopna nalézt důkazy na podporu svého závěru o narušení trhu z důvodu absence faktických prvků v odvětví citrusových plodů, věnovala se dále celkové hospodářské struktuře Číny, která je charakterizována „socialistickou ekonomikou“, strukturou správy čínské vlády a úlohou Komunistické strany Číny. CCC ve svých připomínkách uvedla, že v odvětví citrusových plodů nejsou zjištěny prvky, jako je nedostatečné či diskriminační uplatňování nebo nedostatečné vymáhání právních předpisů týkajících se úpadku, obchodních společností nebo vlastnictví.

(88)

Argumenty CCC však nebyly přijaty. Komise připomněla, že čínské právní předpisy týkající se úpadku, obchodních společností a vlastnictví jsou obecně použitelné (48), a to i v odvětví konzervovaných mandarinek. Neexistují žádné přesné ani přiměřené důkazy, které by pozitivně prokázaly, že odvětví citrusových plodů není ovlivněno narušením vyplývajícím z nedostatečného či diskriminačního uplatňování nebo nedostatečného vymáhání právních předpisů o úpadku, obchodních společnostech nebo vlastnictví.

(89)

S ohledem na výše uvedené dospěla Komise k závěru, že v odvětví konzervovaných mandarinek existuje diskriminační uplatňování nebo nedostatečné vymáhání práva týkajícího se úpadku a vlastnictví, a to i pokud jde o dotčený výrobek.

(90)

V ČLR se nemůže plně rozvinout systém tržních mezd, protože pracovníkům a zaměstnavatelům je bráněno v jejich právu na kolektivní organizování. ČLR neratifikovala řadu zásadních úmluv Mezinárodní organizace práce (dále jen „MOP“), zejména úmluvy týkající se svobody sdružování a kolektivního vyjednávání (49). Na základě vnitrostátního práva působí pouze jedna odborová organizace. Tato organizace však není nezávislá na státních orgánech a její zapojení do kolektivního vyjednávání a ochrany práv pracujících je nadále slabé (50). Mobilitu čínské pracovní síly navíc omezuje systém registrace domácností, který omezuje přístup k celému spektru sociálního zabezpečení a dalším výhodám poskytovaným místním obyvatelům v dané správní oblasti. To obvykle vede k tomu, že pracující, kteří nemají registraci k pobytu v daném místě, se v zaměstnání ocitají ve zranitelném postavení a mají nižší příjem než držitelé registrace k pobytu (51). Tyto zjištěné skutečnosti vedou ke zkreslení mzdových nákladů v ČLR.

(91)

Nebyly předloženy žádné důkazy o tom, že by odvětví konzervovaných mandarinek nepodléhalo výše popsanému čínskému systému pracovního práva. Naopak, CCC a skupina Yiguan tvrdily, že významná část pracovních sil v odvětví citrusových plodů by se obvykle skládala z dočasných nebo sezónních pracovníků, kteří jsou najímáni z venkova, kteří neuzavírají pracovní smlouvu se společnostmi a jejichž platby jsou zcela založeny na jejich výsledcích na základě množství vyrobeného nebo zpracovaného. CCC a skupina Yiguan nepředložily žádné informace, které by byly v rozporu se zjištěními uvedenými v 90. bodě odůvodnění. Místo toho jednoduše uvedly, že rychlý růst urbanizace Číny je nesporný a že pohyb milionů lidí v mnoha městech svědčí o mobilitě lidí v Číně. Jak je však uvedeno v 90. bodě odůvodnění, jedná se spíše o důsledky systému registrace domácností, které vedou k narušení mezd v důsledku zranitelnosti určitých kategorií pracovníků, než o samotnou fyzickou mobilitu pracovníků. Kromě toho CCC a skupina Yiguan odkazovaly na původní šetření, ale neuvedly žádné konkrétní zjištění v tomto šetření, které by zpochybnilo existenci podstatných zkreslení podle čl. 2 odst. 6a písm. b) páté odrážky základního nařízení. Komise v této souvislosti poznamenala, že původní šetření místo podpory postoje CCC a skupiny Yiguan poukázalo na řadu nesrovnalostí týkajících se způsobu uzavírání pracovních smluv a odměňování pracovníků.

(92)

Po poskytnutí konečných informací CCC zopakovala své argumenty týkající se dvou skupin pracovníků v odvětví zpracování ovoce, a to zaměstnanců na plný úvazek a sezónních pracovníků. V této souvislosti CCC trvala na tom, že využívání sezónních pracovníků ze severní části ČLR ze strany společností zpracovávajících ovoce prokazuje jak svobodu zaměstnávat pracovníky, tak svobodu zvolit si zaměstnání. CCC proto považovala posouzení Komise týkající se zkreslení v souvislosti se mzdou za věcně nesprávné.

(93)

Komise však netvrdila, že samotná existence různých kategorií pracovníků, jako jsou zaměstnanci na plný úvazek nebo sezónní pracovníci, by vedla k podstatným zkreslením. Naopak právě zvláštnosti systému pracovního práva vedou ve spojení se systémem registrace domácností a nedostatkem kolektivních organizací zastupujících zájmy pracovníků k nesrovnalostem a narušení mezd popsaným výše v 90. bodě odůvodnění. Argumenty CCC proto nemohly být přijaty.

(94)

Odvětví konzervovaných mandarinek je tedy zasaženo zkresleními mzdových nákladů jak přímo (při výrobě dotčeného výrobku nebo hlavní suroviny určené k jeho výrobě), tak i nepřímo (v rámci přístupu ke kapitálu nebo vstupům od společností, na které se vztahuje stejný čínský pracovněprávní systém).

(95)

Přístup podnikových subjektů ke kapitálu v ČLR se vyznačuje různými zkresleními.

(96)

Za prvé, čínský finanční systém se vyznačuje silným postavením státem vlastněných bank (52), které při zajišťování přístupu k financím zohledňují jiná kritéria než ekonomickou životaschopnost projektu. Podobně jako nefinanční státem vlastněné podniky jsou tyto banky nadále propojeny se státem nejen prostřednictvím vlastnictví, ale také formou personálních vztahů (nejvyšší vedoucí pracovníci velkých finančních institucí ve vlastnictví státu jsou v konečném důsledku jmenováni Komunistickou stranou Číny) (53) a – opět stejně jako u nefinančních státem vlastněných podniků – banky pravidelně provádějí veřejné politiky vytvořené vládou. Tím banky plní výslovnou právní povinnost vykonávat svou činnost v souladu s potřebami národního hospodářského a sociálního rozvoje a v souladu s průmyslovými politikami státu (54). K tomu přistupují ještě další platná pravidla, která směrují finanční prostředky do odvětví označených vládou za podporovaná nebo jinak důležitá (55).

(97)

Přestože se uznává, že různá právní ustanovení zmiňují potřebu řídit se obvyklými bankovními postupy a obezřetnostními pravidly, jako je potřeba zkoumat úvěruschopnost dlužníka, z naprosté většiny důkazů, včetně zjištění v rámci šetření na ochranu obchodu, vyplývá, že tato ustanovení hrají při uplatňování různých právních nástrojů pouze druhotnou úlohu.

(98)

Zkresleny jsou rovněž dluhopisové a úvěrové ratingy, což má řadu důvodů včetně toho, že posuzování rizik je ovlivněno strategickým významem dané firmy pro čínskou vládu a silou případné implicitní záruky ze strany vlády. Odhady výrazně nasvědčují tomu, že čínské úvěrové ratingy soustavně odpovídají nižším mezinárodním ratingům (56).

(99)

K tomu přistupují ještě další platná pravidla, která směrují finanční prostředky do odvětví označených vládou za podporovaná nebo jinak důležitá (57). Z toho plyne zaujatost ve prospěch poskytování úvěrů státem vlastněným podnikům, velkým soukromým firmám s dobrými konexemi a firmám v klíčových odvětvích průmyslu, což znamená, že dostupnost kapitálu a jeho náklady nejsou pro všechny subjekty na trhu stejné.

(100)

Za druhé, výpůjční náklady jsou uměle udržovány na nízké úrovni, aby se podpořil růst investic. To vedlo k nadměrnému používání kapitálových investic při ještě nižší návratnosti investovaných prostředků. Tuto skutečnost ilustruje nedávný nárůst finanční páky společností ve státním sektoru, k němuž došlo navzdory prudkému poklesu ziskovosti, což svědčí o tom, že se mechanismy působící v bankovním systému neřídí obvyklými obchodními reakcemi.

(101)

Za třetí, přestože v říjnu 2015 bylo dosaženo liberalizace nominálních úrokových sazeb, cenové signály stále nejsou výsledkem volného působení tržních sil, ale ovlivňují je zkreslení způsobená státními zásahy. Podíl úvěrů poskytnutých na úrovni referenční sazby nebo nižší totiž stále představuje 45 % všech poskytnutých úvěrů a používání cílených úvěrů podle všeho rostlo, protože se tento podíl od roku 2015 výrazně zvýšil navzdory zhoršujícím se hospodářským podmínkám. Uměle nízké úrokové sazby mají za následek podhodnocení a následně nadměrné využívání kapitálu.

(102)

Celkový růst úvěrů v ČLR naznačuje zhoršující se efektivnost alokace kapitálu bez jakýchkoli příznaků omezování úvěrů, které by bylo možné očekávat v nenarušeném tržním prostředí. Následkem toho v posledních letech prudce vzrostly úvěry se selháním. V situaci rostoucího objemu rizikových dluhů se čínská vláda rozhodla vyhnout se selháním dlužníků. V důsledku toho byly problémy úvěrů se selháním řešeny refinancováním, což vedlo k vytvoření tzv. „zombie“ společností, nebo převodem vlastnictví dluhu (např. prostřednictvím fúzí nebo kapitalizací pohledávek), aniž by se nezbytně odstranil celkový dluhový problém či řešily jeho základní příčiny.

(103)

V podstatě lze říci, že navzdory krokům, které byly v nedávné době podniknuty směrem k liberalizaci trhu, je systém podnikových úvěrů v ČLR postižen významnými systémovými problémy a zkresleními, která vyplývají z pokračující výrazné role státu na kapitálových trzích.

(104)

Nebyly předloženy žádné důkazy o tom, že by odvětví výroby konzervovaných mandarinek bylo z výše popsaných vládních zásahů do finančního systému vyjmuto. Významné zásahy státu do finančního systému proto závažně ovlivňují tržní podmínky na všech úrovních.

(105)

Ve svých připomínkách k poskytnutí konečných informací CCC uvedla, že Komise v návaznosti na prohlášení, že vlastnictví státu ve finančních institucích v Číně a přítomnost Komunistické strany Číny narušují financování a úrokovou sazbu, vyvozuje závěr, že zemědělství a jeho zpracovatelský průmysl jsou narušené. CCC zaznamenala nedostatečné vysvětlení ze strany Komise, zda má odvětví citrusových plodů problémy s přístupem k financování, a proto vyjádřila názor, že účelem a motivací pozměněného nástroje EU na ochranu obchodu je vytvořit nová ustanovení, která nejsou obsažena v antidumpingové dohodě WTO.

(106)

V reakci na tyto připomínky Komise uvedla, že její výše uvedená analýza týkající se zkreslení podle čl. 2 odst. 6a písm. b) šesté odrážky je založena na objektivních důkazech, které byly založeny do spisu a ke kterým CCC dostala možnost se vyjádřit. Na základě celého souboru dostupných důkazů neměla Komise k dispozici přesné ani vhodné důkazy o tom, že by přístup k financování nebyl narušen. Pokud jde o připomínky CCC ke slučitelnosti čl. 2 odst. 6a základního nařízení s WTO, byly již řešeny v 54. a 57. bodě odůvodnění výše.

(107)

Komise konstatovala, že zkreslení popsaná ve zprávě jsou pro čínskou ekonomiku typická. Z dostupných důkazů vyplývá, že skutečnosti týkající se čínského systému a jeho rysy popsané výše v oddílech 3.2.1.1 až 3.2.1.5, jakož i v části A zprávy platí po celé zemi a napříč hospodářskými odvětvími. Totéž platí o popisu výrobních faktorů uvedeném v oddílech 3.2.1.6 až 3.2.1.8 výše a v části B zprávy.

(108)

Komise připomíná, že k výrobě konzervovaných mandarinek je zapotřebí široká škála vstupů. Podle důkazů obsažených ve spisu spolupracující vyvážející výrobce pořizoval veškeré vstupy kromě části cukru v ČLR. Když výrobci konzervovaných mandarinek tyto vstupy nakupují nebo uzavírají smlouvy o jejich dodávkách, splatné ceny (které jsou zaznamenány jako jejich náklady) zjevně podléhají stejným systémovým zkreslením, jež byla uvedena výše. Například dodavatelé vstupů využívají pracovní sílu, která podléhá zkreslením. Mohou si vypůjčit peněžní prostředky, které podléhají zkreslením ve finančním sektoru/při alokaci kapitálu. Navíc podléhají systému plánování, který je uplatňován na všech úrovních státní správy a ve všech odvětvích.

(109)

V důsledku toho nejen že není vhodné použít domácí prodejní ceny konzervovaných mandarinek ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení, ale navíc jsou poznamenány i všechny vstupní náklady (včetně surovin, energie, půdy, financování, pracovní síly atd.), protože tvorbu jejich cen ovlivňují významné zásahy státu, jak je popsáno v částech A a B zprávy. Zásahy státu popsané v souvislosti s alokací kapitálu, půdy, pracovní síly, energie a surovin se totiž vyskytují v celé ČLR. To například znamená, že určitý vstup, který byl jako takový vyprodukován v ČLR díky společnému působení řady výrobních faktorů, je vystaven podstatným zkreslením. Totéž platí o vstupu použitém v tomto vstupu a tak dále. Čínská vláda ani vyvážející výrobci neuvedli v rámci stávajícího šetření žádné důkazy nebo argumenty, jež by svědčily o opaku.

(110)

Analýza uvedená v oddílech 3.2.1.2 až 3.2.1.9, která zahrnuje posouzení všech dostupných důkazů týkajících se zásahů ČLR do jejího hospodářství obecně, jakož i do jejího odvětví konzervovaných mandarinek (včetně dotčeného výrobku), ukázala, že ceny dotčeného výrobku ani náklady na jeho výrobu, včetně nákladů na suroviny, energii a pracovní síly, nejsou výsledkem volného působení tržních sil, protože jsou ovlivněny významnými zásahy státu ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení, jak ukazuje skutečný nebo možný dopad jednoho nebo více příslušných prvků tam uvedených. Na tomto základě a vzhledem k nespolupráci čínské vlády dospěla Komise k závěru, že v tomto případě není ke stanovení běžné hodnoty vhodné použít domácí ceny a náklady.

(111)

Komise proto přikročila k početnímu zjištění běžné hodnoty výhradně na základě výrobních nákladů a nákladů na prodej odrážejících nezkreslené ceny nebo referenční hodnoty, to jest v tomto případě na základě odpovídajících výrobních nákladů a nákladů na prodej ve vhodné reprezentativní zemi v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení, jak o tom pojednává následující oddíl.

(112)

Volba reprezentativní země byla založena na těchto kritériích:

(113)

Jak je vysvětleno v 43. až 45. bodě odůvodnění, Komise zúčastněným stranám zpřístupnila dvě poznámky ke spisu týkající se zdrojů pro stanovení běžné hodnoty. V druhé poznámce dospěla Komise k závěru, že Turecko je považováno za vhodnou reprezentativní zemi podle čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážky základního nařízení. Komise neobdržela žádné připomínky k výběru reprezentativní země.

(114)

V první poznámce Komise uvedla, že k početnímu zjištění běžné hodnoty v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení použije databázi Global Trade Atlas (dále jen „GTA“) pro zjištění nezkreslených nákladů na většinu výrobních faktorů, zatímco pro stanovení nezkreslených nákladů na práci, energii a odpad bude použitý zdroj záviset na vybrané reprezentativní zemi.

(115)

Kromě toho na základě rozhodnutí o použití Turecka jako reprezentativní země, jak je uvedeno v druhé poznámce, informovala Komise zúčastněné strany, že má v úmyslu použít databázi GTA ke stanovení nezkreslených nákladů výrobních faktorů a turecký statistický úřad ke stanovení nezkreslených nákladů na pracovní sílu a energii.

(116)

V první a druhé poznámce Komise uvedla, že pro početní zjištění běžné hodnoty v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení hodlá použít tyto zdroje:

(117)

Následující tabulka shrnuje výrobní faktory, které byly použity ve výpočtech, s jejich příslušnými kódy HS a jednotkovými hodnotami podle databáze GTA nebo turecké databáze, včetně dovozních cel a nákladů na dopravu.

Tabulka 1

(118)

U všech surovin Komise vycházela z dovozních cen, jelikož o trhu reprezentativní země nebyly k dispozici žádné informace. Dovozní cena v reprezentativní zemi byla určena jako vážený průměr jednotkových cen dovozu ze všech třetích zemí kromě ČLR. Stejně tak byly vyloučeny rovněž údaje o dovozu do reprezentativní země ze zemí, které nejsou členy WTO a které jsou uvedeny v příloze 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/755 (61). Podle ustanovení čl. 2 odst. 7 základního nařízení nelze domácí ceny v těchto zemích použít pro účely stanovení běžné hodnoty; tyto údaje o dovozu byly každopádně zanedbatelné. Komise se rozhodla vyloučit dovoz z ČLR do reprezentativní země, neboť dospěla k závěru, jak je uvedeno v oddíle 3.2.1.10, že vzhledem k existenci podstatných zkreslení podle čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení není vhodné použít domácí ceny a náklady v ČLR. Vzhledem k tomu, že neexistují důkazy o tom, že tato zkreslení nemají vliv rovněž na výrobky určené na vývoz, Komise usoudila, že tato zkreslení ovlivnila vývozní ceny. Komise zjistila, že dovoz z jiných třetích zemí zůstal reprezentativní a činil 70 % až 100 % celkových objemů dovezených do Turecka.

(119)

Komise se snažila stanovit nezkreslené ceny surovin používaných při výrobě konzervovaných mandarinek dodaných k bráně závodu vyvážejícího výrobce podle čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážky základního nařízení. Za tímto účelem uplatnila dovozní clo v reprezentativní zemi na každou příslušnou zemi původu a k dovozní ceně přičetla náklady na vnitrostátní dopravu. Náklady na vnitrostátní dopravu všech surovin byly odhadnuty na základě údajů poskytnutých spolupracujícími vyvážejícími výrobci a kvůli důvěrnosti nejsou zahrnuty do referenčních hodnot uvedených v tabulce 1.

(120)

Komise použila statistiky nákladů práce tureckého statistického úřadu, který zveřejňuje podrobné informace o mzdách v různých hospodářských odvětvích v Turecku. Komise použila mzdy vykázané v tureckém zpracovatelském odvětví pro rok 2016 (nejnovější dostupné údaje) pro ekonomickou činnost C.10 (Výroba potravinářských výrobků) podle klasifikace NACE Rev. 2 v Turecku za účelem stanovení nezkreslených nákladů práce (62) podle klasifikace NACE Rev. 2 (63). Tyto informace neumožňují rozlišovat mezi dělníky a administrativními pracovníky. Stejně jako v předchozích šetřeních byla průměrná měsíční hodnota za rok 2016 náležitě upravena o inflaci za použití indexu cen domácích výrobců (64), který zveřejňuje Turecký statistický úřad.

(121)

Pro stanovení referenční úrovně pro elektřinu použila Komise sazby za elektřinu zveřejněné Tureckým statistickým úřadem (65). Komise použila údaje o cenách průmyslové elektřiny v příslušném pásmu spotřeby.

(122)

Vzhledem k vysokému počtu výrobních faktorů a celkové zanedbatelné hmotnosti některých surovin v celkových výrobních nákladech (jako je kyselina citronová, tekutá zásada, kyselina chlorovodíková, mléčnan vápenatý, různé obalové materiály), což představuje celkem méně než 2 % celkových výrobních nákladů, a skutečnost, že dumping již byl zjištěn na základě ostatních hlavních výrobních faktorů, vypočítala Komise běžnou hodnotu na základě těchto faktorů: satsumy, cukr, plechovky, víčka, karton, kartonové obaly a papírové štítky. Zbývající výrobní faktory byly seskupeny pod spotřební materiál.

(123)

Komise vypočítala procentní podíl spotřebního materiálu na celkových nákladech na suroviny na základě spolupracujícího vyvážejícího výrobce a použila tento procentní podíl na přepočtené náklady na suroviny při použití zjištěných nezkreslených cen.

(124)

Náklady na výrobní režii, které vznikly spolupracujícím vyvážejícím výrobcům, byly vyjádřeny jako podíl výrobních nákladů skutečně vzniklých vyvážejícím výrobcům. Tento procentní podíl byl uplatněn na nezkreslené výrobní náklady.

(125)

Pokud jde o prodejní, režijní a správní náklady a zisk, Komise použila finanční údaje tureckého výrobce (66), které byly pro období od ledna do prosince 2019 veřejně dostupné, jak bylo oznámeno v druhé poznámce.

(126)

V důsledku toho byly k nezkresleným výrobním nákladům přidány tyto položky:

(127)

Za účelem výpočtu běžné hodnoty provedla Komise následující kroky.

(128)

Za prvé, Komise určila nezkreslené výrobní náklady na výrobu konzervovaných mandarinek. Nezkreslené jednotkové náklady uplatnila na skutečnou spotřebu jednotlivých výrobních faktorů spolupracující skupiny vyvážejících výrobců.

(129)

Za druhé, Komise k nezkresleným nákladům na výrobu konzervovaných mandarinek připočetla náklady na výrobní režii stanovené způsobem popsaným výše, a stanovila tak nezkreslené výrobní náklady.

(130)

Co se týče zjištěných nezkreslených výrobních nákladů, Komise použila prodejní, režijní a správní náklady a zisk, jak je vysvětleno v 126. bodě odůvodnění.

(131)

Na tomto základě Komise vypočítala běžnou hodnotu podle typu výrobku na základě ceny ze závodu v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení.

(132)

Během období přezkumného šetření spolupracující skupina vyvážejících výrobců vyvážela výrobek, který je předmětem přezkumu, přímo nezávislým odběratelům v Unii. Vývozní cena byla cenou skutečně zaplacenou nebo splatnou za výrobek, který je předmětem přezkumu, při prodeji na vývoz do Unie, v souladu s čl. 2 odst. 8 základního nařízení.

(133)

Komise porovnala početně zjištěnou běžnou hodnotu v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení s vývozní cenou na základě ceny ze závodu.

(134)

Pokud to odůvodňovala potřeba zajistit spravedlivé srovnání, Komise upravila vývozní cenu o rozdíly, které mají vliv na srovnatelnost cen, v souladu s čl. 2 odst. 10 základního nařízení. Byly provedeny úpravy o náklady na vnitrozemskou dopravu, manipulaci, nakládku a vedlejší výdaje v rozmezí od 2 % do 8 %, úvěrové náklady v rozmezí od 0,1 % do 3 %, provize v rozmezí od 0,1 % do 3 % a bankovní poplatky v rozmezí od 0,1 % do 3 %.

(135)

V odůvodněných případech upravila Komise početně zjištěnou běžnou hodnotu o procentní podíl DPH, který u prodeje na vývoz nebyl vrácen.

(136)

Komise srovnávala váženou průměrnou běžnou hodnotu každého typu obdobného výrobku s váženou průměrnou vývozní cenou odpovídajícího typu dotčeného výrobku podle čl. 2 odst. 11 a 12 základního nařízení.

(137)

Na tomto základě vážené průměrné dumpingové rozpětí vyjádřené jako procentní podíl z ceny CIF na hranici Unie před proclením činilo pro skupinu Yiguan 184 %.

(138)

Komise vypočítala průměrné dumpingové rozpětí také pro nespolupracující vyvážející výrobce. Komise v souladu s článkem 18 základního nařízení použila dostupné údaje.

(139)

Za prvé, Komise ke stanovení běžné hodnoty použila průměrnou běžnou hodnotu pro spolupracující skupinu vyvážejících výrobců. Za druhé, za účelem stanovení vývozní ceny Komise použila databázi podle čl. 14 odst. 6 po odečtení vývozu spolupracující skupiny vyvážejících výrobců. Pro účely srovnání upravila Komise vývozní cenu na úroveň ceny ze závodu pomocí průměrných ověřených povolenek spolupracující skupiny vyvážejících výrobců včetně nákladů na dopravu.

(140)

Na tomto základě vážené průměrné dumpingové rozpětí vyjádřené jako procentní podíl z ceny CIF na hranici Unie před proclením činilo 206 %.

(141)

Není proto pochyb, že dumping během období přezkumného šetření přetrvával.

(142)

Komise proto vyvodila závěr, že dumping během období přezkumného šetření přetrvával.

(143)

V návaznosti na zjištění existence přetrvávání dumpingu během období přezkumného šetření Komise analyzovala, zda existuje pravděpodobnost přetrvávání dumpingu, pokud by opatření pozbyla platnosti. Přitom posuzovala čínskou výrobní kapacitu a volnou kapacitu, chování čínských vývozců na jiných trzích, situaci na domácím trhu v ČLR a atraktivitu trhu Unie.

(144)

Jak je uvedeno výše, pouze pět čínských vyvážejících výrobců nebo skupin vyvážejících výrobců se přihlásilo a vyplnilo přílohu I oznámení o zahájení řízení. Informace, které měla Komise k dispozici o výrobě a volné kapacitě čínských vyvážejících výrobců, byly proto omezené.

(145)

Z tohoto důvodu musela většina níže uvedených zjištění týkajících se přetrvání nebo obnovení dumpingu vycházet z jiných zdrojů, tj. z údajů Eurostatu, databáze GTA a z informací předložených CCC a výrobním odvětvím Unie v žádosti o zahájení přezkumu. Z analýzy uvedených informací vyplynuly následující skutečnosti.

(146)

Čína je zdaleka největším výrobcem konzervovaných mandarinek na světě s odhadovanou produkcí v rozmezí od 540 000 do 700 000 tun (67).

(147)

Pokud jde o celkovou čínskou výrobní kapacitu a volnou kapacitu, Komise nezískala pro ČLR souhrnné informace. Komise tak učinila svá zjištění na základě informací předložených pěti výrobci/skupinou výrobců, kteří odpověděli na dotazník pro výběr vzorku. Čínská volná kapacita vykázaná pěti výrobci/skupinou výrobců byla přibližně 40–60 000 tun (tj. přibližně 40 % jejich výrobní kapacity), což je již více než celkový objem prodeje výrobního odvětví Unie.

(148)

Čínská vývozní cena na trhy třetích zemí byla stanovena v průběhu období přezkumného šetření na základě údajů dostupných z vývozních statistik GTA (68), konkrétně na základě množství a hodnot vývozu z ČLR (na úrovni FOB). Unie je pro čínské vyvážející výrobce třetím nejvýznamnějším vývozním trhem. Průměrná jednotková cena do Unie je 1,17 USD za kilogram. Prvním a druhým nejdůležitějším vývozním trhem jsou USA a Japonsko. Průměrná jednotková cena je 1,19 USD, případně 1,15 USD za kilogram.

(149)

Podle GTA a CCC se objem vývozu do USA mezi lety 2018 a 2019 výrazně snížil ze 195 066 tun na 139 682 tun (rozdíl 55 384 tun odpovídá celkové spotřebě v Unii). Tento pokles lze vysvětlit zejména uložením dodatečného cla na konzervované mandarinky ve výši 25 % (část většího balíčku cel uvalených opatřeními USA podle § 301 na dovoz z Číny) (69).

(150)

Trh Unie je podstatně menší než dostupné volné kapacity čínských výrobců. Kromě toho čínští výrobci kvůli obchodním problémům s USA (70) přišli o přibližně 55 000 tun vývozu do USA, které mohou být snadno přesměrovány na trh Unie. Tento objem je ve srovnání se spotřebou v Unii podstatně vyšší. Před zavedením antidumpingových opatření byla Unie pro Čínu tradičním trhem; vývoz činil více než trojnásobek objemu vyváženého do Unie v současné době. Průměrná vývozní cena na trh Unie (1,17 USD/kg) je mírně vyšší než v případě Japonska (1,15 USD/kg), ale podstatně vyšší ve srovnání s cenou pro Thajsko (1,04 USD/kg). Dále je třeba poznamenat, že cena pro USA (1,19 USD/kg) je v podobném rozmezí jako v případě Unie.

(151)

Souhrnně lze říci, že vzhledem k velké výrobní kapacitě, která je v Číně k dispozici (a tedy i schopnosti rychle zvýšit objem výroby), a s ohledem na její dřívější dumpingové praktiky lze důvodně dospět k závěru, že zrušení stávajících opatření by mělo za následek zvýšení čínského dumpingového dovozu na trh Unie.

(152)

S ohledem na výše uvedené skutečnosti dospěla Komise k závěru, že kdyby stávající opatření pozbyla platnosti, pravděpodobně by dumping přetrvával. Silnou pravděpodobnost přetrvávání dumpingu v případě zrušení stávajících opatření naznačují zejména úroveň zjištěných běžných hodnot pro čínské vývozce/výrobce, úroveň vývozních cen výrobků vyvážených spolupracujícím výrobcem na trhy třetích zemí, přitažlivost trhu Unie a dostupnost významné výrobní kapacity v ČLR.

(153)

Jak je uvedeno ve 16ř. bodě odůvodnění, čínský dovoz zůstal během období přezkumného šetření ve srovnání se spotřebou v Unii významný. Šetření ukázalo, že čínský dovoz na trh Unie nadále probíhal za dumpingové ceny. Kromě toho zjištěná dumpingová rozpětí potvrzuje analýza vývozních cen do jiných třetích zemí, které se zdají být ještě nižší, než je popsáno ve 150. bodě odůvodnění. S ohledem na aspekty zkoumané v oddílech 3.7.2 a 3.7.3 dospěla Komise rovněž k závěru, že pokud by opatření pozbyla platnosti, čínští výrobci by do Unie s vysokou pravděpodobností vyváželi značná množství dotčeného výrobku za dumpingové ceny. Existují tedy důkazy o pravděpodobnosti přetrvání dumpingu a v každém případě o pravděpodobnosti obnovení dumpingu, pokud by opatření pozbyla platnosti.

(154)

Mandarinky se sklízejí na podzim a v zimě, takže období sklizně a zpracování trvá od počátku října přibližně do konce ledna (u některých odrůd do února nebo března) následujícího roku. Většina kupních smluv se vyjednává v prvních měsících každé sezóny. V odvětví konzervace mandarinek se obvykle jako základ pro srovnání používá sezóna (od 1. října jednoho roku do 30. září následujícího roku). Komise ve své analýze stejně jako v původním šetření tento postup převzala.

(155)

Během období přezkumného šetření vyráběli obdobný výrobek dva spolupracující výrobci v Unii. Do konce sezóny 2017/2018 existovali v Unii tři výrobci. Třetí výrobce v Unii (71) ukončil výrobu ke konci sezóny 2017/2018. Údaje týkající se tohoto bývalého výrobce byly zahrnuty do některých makroukazatelů v souladu se standardní praxí Komise zahrnout všechny známé číselné údaje týkající se posuzovaného období pro účely analýzy újmy, aby bylo dosaženo pokud možno fundovaného představení hospodářské situace výrobního odvětví Unie, jak je stanoveno v čl. 4 odst. 1 základního nařízení.

(156)

Celková výroba obdobného výrobku v Unii byla stanovena na základě odpovědí na dotazník, které během posuzovaného období poskytli dva spolupracující výrobci v Unii. Výroba prvního výrobce vycházela z informací předložených v podnětu subjektu Fenaval a odráží situaci do sezóny 2017/2018.

(157)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k závěru, že dva spolupracující výrobci v Unii, na které připadá veškerá výroba v Unii, představují výrobní odvětví Unie ve smyslu čl. 4 odst. 1 a čl. 5 odst. 4 základního nařízení.

(158)

Jelikož výrobní odvětví Unie tvoří pouze dva výrobci, bylo nutné kvůli důvěrnosti údajů všechny číselné údaje týkající se citlivých informací indexovat nebo uvést v určitém rozmezí.

(159)

Během období přezkumného šetření byla výroba v Unii stanovena na 18 000 až 24 000 tun.

(160)

Komise stanovila spotřebu v Unii na základě objemu prodeje výrobního odvětví Unie na trhu Unie a na údajích Eurostatu o dovozu. Zatímco výroba výrobku, který je předmětem šetření, je sezónní, spotřeba je rovnoměrně rozložena do celého roku.

(161)

Na tomto základě se spotřeba Unie během posuzovaného období vyvíjela takto:

Tabulka 2

Spotřeba v Unii

(162)

Během posuzovaného období spotřeba v Unii v závislosti na kvalitě sklizně v Unii kolísala.

(163)

Objem dovozu stanovila Komise na základě databáze Eurostatu. Podíl dovozu na trhu byl stanoven na základě srovnání objemu dovozu se spotřebou v Unii uvedenou výše v tabulce 2.

(164)

Dovoz z ČLR do Unie se vyvíjel takto:

Tabulka 3

Objem dovozu a jeho podíl na trhu

(165)

V posuzovaném období se objem dovozu z ČLR snížil o 35 %. Podobně jako v případě objemu dovozu se čínský podíl na trhu během posuzovaného období vyvíjel směrem dolů a klesl o 34 %. Navzdory tomuto klesajícímu trendu zůstal podíl dotčeného výrobku na trhu významný.

(166)

Vývoj cen čínského dovozu stanovila Komise na základě statistických údajů Eurostatu. Průměrná cena dovozu z ČLR do Unie se vyvíjela takto:

Tabulka 4

Dovozní ceny

(167)

Jak je znázorněno ve výše uvedené tabulce, během posuzovaného období se ceny čínského dovozu trvale zvyšovaly, celkem o 16 %.

(168)

Jelikož objem dovozu jediného spolupracujícího vývozce představoval asi 45–65 % (z důvodu ochrany důvěrných informací je uvedeno rozpětí) dovozu z Číny během období přezkumného šetření, byla otázka, zda došlo k cenovému podbízení, prošetřena také na základě dovozní statistiky pro veškerý čínský vývoz.

(169)

Za tímto účelem byly porovnány vážené průměry prodejních cen spolupracujících výrobců v Unii, které byly účtovány odběratelům na trhu v Unii, kteří nejsou ve spojení, s odpovídacími váženými průměry cen CIF (náklady, pojištění a přepravné) dovozu z ČLR, které předložil Eurostat. Tyto ceny CIF (náklady, pojištění a přepravné) byly upraveny tak, aby pokrývaly náklady související s celním odbavením, totiž clo a náklady po dovozu. V reakci na připomínku obdrženou od CCC ohledně poskytnutí konečných informací Komise potvrdila, že pro účely analýzy cenového podbízení nebylo použitelné antidumpingové clo připočteno k váženému průměru hodnot CIF.

(170)

Na tomto základě srovnání ukázalo, že během období přezkumného šetření docházelo u dovozu dotčeného výrobku k cenovému podbízení vůči cenám výrobního odvětví Unie o 9–11 %, pokud se do dovozní ceny nezapočítá antidumpingové clo. Při zohlednění antidumpingových cel Komise během období přezkumného šetření nezjistila žádné cenové podbízení.

(171)

Na základě řádně upravených dovozních cen nahlášených pouze čínským spolupracujícím vývozcem bylo v období přezkumného šetření zjištěno rozpětí cenového podbízení ve výši 9–11 %, přičemž byla zohledněna platná antidumpingová cla. Také v tomto případě Komise při zohlednění antidumpingových cel nezjistila žádné cenové podbízení.

(172)

Objem dovozu z jiných třetích zemí se za posuzované období výrazně zvýšil. Většina tohoto dovozu (82 % během posuzovaného období) pocházela z Turecka.

Tabulka 5

Dovoz z jiných třetích zemí

(173)

Prodej tureckých vývozců a výrobců na trhu Unie se v posuzovaném období zvýšil. Navzdory tomuto růstu však čínští vyvážející výrobci zůstávají v období přezkumného šetření největším dodavatelem dotčeného výrobku do Unie.

(174)

V souladu s čl. 3 odst. 5 základního nařízení byly v rámci posouzení účinků dumpingového dovozu na výrobní odvětví Unie vyhodnoceny všechny hospodářské ukazatele, které ovlivňovaly stav výrobního odvětví Unie během posuzovaného období.

(175)

Makroekonomické ukazatele (výroba, výrobní kapacita, využití kapacity, objem prodeje, růst, podíl na trhu, zaměstnanost, produktivita a velikost dumpingových rozpětí) byly určeny na úrovni celého výrobního odvětví Unie. Za tímto účelem Komise použila informace uvedené v podnětu, údaje shromážděné od výrobců v Unii před zahájením šetření a po jeho zahájení a odpovědi výrobců v Unii na dotazník. Jak je uvedeno ve 156. bodě odůvodnění, v případě třetího výrobce, který ukončil činnost ke konci sezóny 2017/2018, vzala Komise v úvahu údaje poskytnuté subjektem Fenaval v podnětu.

(176)

Analýza mikroekonomických ukazatelů (prodejní ceny, ziskovost, peněžní tok, investice, návratnost investic, schopnost opatřit si kapitál, zásoby, mzdy a výrobní náklady) byla provedena na úrovni dvou spolupracujících výrobců v Unii v období přezkumného šetření.

(177)

Celková výroba v Unii, výrobní kapacita a využití kapacity se pro tři výrobce v Unii činné v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 6

Výroba, výrobní kapacita a využití kapacity

(178)

V průběhu posuzovaného období zůstal souhrnný objem výroby v Unii v průměru stabilní s výkyvy souvisejícími s kvalitou sklizně (2016/2017 byla sklizeň velmi dobrá a následující sezónu byla špatná) a skutečností, že třetí výrobce v Unii výrobu na konci sezóny 2017/2018 ukončil. Podle toho v období přezkumného šetření vyráběli dotčený výrobek pouze dva spolupracující výrobci v Unii.

(179)

Míra využití kapacity zůstávala během posuzovaného období systematicky pod úrovní 50 %. Tuto relativně nízkou míru vysvětluje skutečnost, že hlavní surovinou, kterou výrobci konzervovaných mandarinek používají, je čerstvé ovoce, které se rychle kazí. V důsledku toho musí být kapacita k dispozici v době vyvrcholení sklizně, aby bylo možné čerstvé ovoce zpracovat v relativně krátkém čase.

(180)

Objem prodeje výrobního odvětví Unie a jeho podíl na trhu v Unii se pro tři výrobce v Unii činné v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 7

Objem prodeje a podíl na trhu

(181)

Prodej výrobního odvětví Unie obecně sledoval podobný trend jako výroba v Unii. Prodej výrobního odvětví Unie mezi obdobím 2015/2016 a obdobím přezkumného šetření celkově poklesl o 14 %, i když spotřeba zůstala během stejného období relativně stabilní. Kromě toho se podíl výrobního odvětví Unie na trhu snížil o 4 procentní body.

(182)

Zaměstnanost a produktivita se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 8

Zaměstnanost a produktivita

(183)

Celkově se zaměstnanost v posuzovaném období zvýšila o 18 %. Produktivita vyjádřená objemem výroby na zaměstnance se během posuzovaného období snížila a klesla na nejnižší bod v sezóně 2017/2018, kdy jeden z výrobců v Unii ukončil svou činnost. V tomto ohledu Komise uvedla, že produktivita tohoto odvětví je ovlivněna kvalitou a množstvím dostupného čerstvého ovoce, což znamená, že v roce, kdy je sklizeň dobrá, produktivita roste, a když je sklizeň špatná, produktivita klesá. Sezóna 2016/2017 byla v případě citrusových plodů obzvláště dobrá, a proto byla produktivita v této sezóně nejvyšší.

(184)

Spotřeba v Unii během posuzovaného období kolísala, zatímco objem prodeje výrobního odvětví Unie na trhu Unie se snížil o 14 %, částečně v důsledku toho, že jeden z výrobců ukončil během posuzovaného období činnost. Výrobní odvětví Unie tak ztratilo podíl na trhu (4 procentní body) a stejně tak klesl podíl dovozu z dotčené země na trhu (17 procentních bodů).

(185)

Průměrné jednotkové prodejní ceny (EUR/t) výrobců v Unii na trhu v Unii se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 9

Prodejní ceny na volném trhu v Unii

(186)

Výše uvedená tabulka rovněž znázorňuje vývoj průměrné jednotkové prodejní ceny na trhu Unie ve srovnání s odpovídajícími výrobními náklady. Prodejní cena se během posuzovaného období zvýšila o 4 %, zatímco výrobní náklady zůstaly během téhož období relativně stabilní. Výrobní náklady výjimečně dosáhly vrcholu v sezóně 2017/2018 z důvodu špatné sklizně.

(187)

Celkově se výrobnímu odvětví Unie podařilo během posuzovaného období snížit výrobní náklady a zvýšit své prodejní ceny o 4 %, čímž se zajistilo, že se jejich ziskovost během posuzovaného období významně zlepšila.

(188)

Průměrné náklady práce se v posuzovaném období u výrobců v Unii vyvíjely takto:

Tabulka 10

Průměrné náklady práce na zaměstnance

(189)

Průměrné náklady práce na zaměstnance zůstaly po celé posuzované období stabilní, čímž byly nepříznivé podmínky v sezóně 2017/2018 ve velké míře překonány.

(190)

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic se u výrobců v Unii vyvíjely v posuzovaném období takto:

Tabulka 11

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic

(191)

Komise stanovila ziskovost výrobců v Unii tak, že čistý zisk před zdaněním z prodeje obdobného výrobku na trhu v Unii vyjádřila jako procentní podíl obratu z tohoto prodeje.

(192)

V posuzovaném období se ziskovost významně zlepšila. Údaje o ziskovosti ukazují na prudký pokles v sezóně 2017/2018. V souladu s tím, co bylo vysvětleno výše, byla sezóna 2017/2018 ztrátová z velké části z důvodu zvláště nepříznivých povětrnostních podmínek a příslušných vyšších vzniklých nákladů. Výrobní odvětví Unie se však vrátilo k ziskovosti během období přezkumného šetření a téměř dosáhlo svého cílového zisku ve výši 6,8 %.

(193)

Čistý peněžní tok je schopnost výrobců v Unii financovat svoji činnost z vlastních zdrojů. Vývoj peněžního toku v posuzovaném období odpovídal především vývoji ziskovosti výrobního odvětví Unie u dotčeného výrobku.

(194)

Výrobní odvětví Unie během posuzovaného období investovalo do údržby a optimalizace stávajících výrobních strojních zařízení, aby se snížily náklady. Míra investic vzrostla zejména v období přezkumného šetření, s největší pravděpodobností díky úrovni zisku očekávaného v této sezóně na základě vyhlídky na dobrou sklizeň. Investice byly rovněž prováděny s cílem zlepšit dodržování právních předpisů v oblasti životního prostředí.

(195)

Návratnost investic během posuzovaného období kopírovala trend ziskovosti.

(196)

Stav zásob výrobců v Unii zařazených do vzorku se v posuzovaném období vyvíjel takto:

Tabulka 12

Zásoby

(197)

Výrobci v Unii během období přezkumného šetření výrazně zvýšili své zásoby. Zatímco výrobní odvětví Unie během období přezkumného šetření vytvořilo významné zásoby, je rovněž třeba poznamenat, že zároveň dosáhlo solidního zisku. Zachování určité úrovně zásob je nezbytné pro pokrytí prodeje těsně před zahájením výroby z nové sklizně. Proto ji nelze považovat za situaci působící újmu.

(198)

Zjištěná dumpingová rozpětí podstatně převyšovala nepatrnou hodnotu (de minimis) a současnou úroveň opatření (viz 137. bod odůvodnění výše). Navíc platí, že vzhledem k volné kapacitě a cenám dovozu z ČLR (viz 147. a 167. bod odůvodnění) nelze považovat dopad skutečných dumpingových rozpětí na výrobní odvětví Unie za zanedbatelný.

(199)

Původní opatření byla uložena v prosinci 2008. V období přezkumného šetření dosáhlo výrobní odvětví Unie poprvé od té doby výnos blížící se cílovému zisku ve výši 6,8 %, jak byl stanoven v původním šetření. S ohledem na celkovou situaci výrobního odvětví Unie a na stále významné objemy dovozu z ČLR v posledních letech lze vyvodit závěr, že výrobní odvětví Unie je stále nestabilní a zranitelné.

(200)

Výrobní odvětví Unie se zotavilo z účinků dřívějšího dumpingu působícího újmu. Platná opatření pomohla omezit dumpingový dovoz, a tím, že byl tento problém považován za zvládnutý, se situace výrobního odvětví Unie začala zase zlepšovat. Opatření jako taková rovněž pomohla výrobnímu odvětví Unie zaměřit se na spravedlivou hospodářskou soutěž v prostředí, ve kterém počet nových mezinárodních účastníků rychle roste. V neposlední řadě bylo faktorem pro investiční rozhodnutí přijatá během celého posuzovaného období platné clo.

(201)

Nelze však vyvodit závěr, že situace výrobního odvětví Unie je jistá. Zatímco některé ukazatele újmy týkající se finanční výkonnosti výrobců v Unii – zejména ziskovost, investice a návratnost investic a peněžní tok – naznačují stabilnější situaci, nejedná se o konsolidované výsledky. Jiné ukazatele újmy, zejména objem prodeje, podíl na trhu a výroba, se téměř nezměnily. Ukazatele z globálního hlediska jasně ukazují, že existují známky zlepšení, ale odvětví je i nadále poměrně křehké.

(202)

Vzhledem k výše uvedenému byl učiněn závěr, že výrobní odvětví Unie neutrpělo v průběhu posuzovaného období podstatnou újmu ve smyslu čl. 3 odst. 5 základního nařízení.

(203)

Ve svém podání k poskytnutí konečných informací předložila CCC několik připomínek týkajících se hospodářské situace výrobního odvětví Unie a poukázala na činitele, jako je obecná atmosféra nebo dovoz z Turecka, které mohly přispět k újmě výrobního odvětví Unie. Jak je však uvedeno výše v 202. bodě odůvodnění, Komise zjistila, že výrobní odvětví Unie neutrpělo podstatnou újmu. Tyto připomínky jsou proto bezpředmětné.

(204)

Jelikož výrobní odvětví Unie neutrpělo během období přezkumného šetření podstatnou újmu, Komise posuzovala, zda by pravděpodobně došlo k obnovení újmy původně způsobené dumpingovým dovozem z ČLR, kdyby opatření vůči ČLR pozbyla platnosti v souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení.

(205)

Trh Unie v oblasti konzervovaného ovoce je v současné době stabilní a konkurenceschopný. Šetření ukázalo, že zřejmě neexistují žádné faktory ohrožující domácí výrobní odvětví, jako snížení poptávky, změny ve struktuře spotřeby, vývoj technologie nebo vývozní výkonnost. Výrobní odvětví Unie navíc během šetření tvrdilo, že se neobává nedávného nárůstu dovozu z jiných třetích zemí než ČLR, protože výrobci ze třetích zemí soutěží za spravedlivé ceny a jejich kapacita je omezená.

(206)

Aby se zjistilo, zda pro tyto obavy existují reálné důvody, Komise v tomto ohledu objem výroby a volné kapacity v ČLR, atraktivitu trhu Unie a možný dopad cenového vývoje u objemů a cen dovozu z ČLR a dopad tohoto vývoje na objem prodeje, ceny a ziskovost výrobního odvětví Unie.

(207)

Jak již bylo podrobně vysvětleno ve 146. až 147. bodě odůvodnění výše, v ČLR jsou k dispozici značné volné kapacity. ČLR je největším výrobcem čerstvých mandarinek na světě a její vyvážející výrobci jsou schopni dodávat na trhy, které jsou několikrát větší než Unie. Tito výrobci jsou silně orientováni na vývoz a mají pobídku k prodeji svých výrobků ve velkém objemu na vývozních trzích. Jak se ukázalo v nedávné minulosti, čínští vyvážející výrobci se mohou rychle přizpůsobit tak, aby byl trh Unie zásobován dumpingovým dovozem. Je třeba připomenout, že dovoz dotčeného výrobku pocházejícího z ČLR rostl exponenciálně po zrušujícím rozsudku, který původní nařízení v březnu 2012 zrušil (72).

(208)

Pokud jde o úroveň dovozních cen, šetření ukázalo, že pokud by byla platná opatření zrušena, a za předpokladu, že by dovozní cena z dotčené země a cena výrobního odvětví Unie zůstaly stejné jako během období přezkumného šetření, dovozní ceny by se podbízely cenám výrobního odvětví Unie v rozmezí 9–11 % (všechny typy dotčeného výrobku). Výrobní odvětví Unie proto pravděpodobně zaznamená snížení objemu prodeje i úbytek podílů na trhu Unie.

(209)

Komise provedla simulaci k posouzení pravděpodobného dopadu zvýšení objemu čínského dovozu na výrobní odvětví Unie. Jakmile by došlo ke snížení prodeje a objemu výroby výrobního odvětví Unie o 6 200 tun v důsledku zvýšení čínského dovozu konzervovaných mandarinek, jednotkové výrobní náklady by vzrostly o 7,1 %, což by zhoršilo situaci výrobců v Unii a přivedlo je do ztráty. Toto zvýšení objemu by bylo pro čínské vyvážející výrobce snadno proveditelné vzhledem k jejich velké volné kapacitě, jak je stanoveno v oddíle 3.7.1 výše.

(210)

Vzhledem k tomu, že 82 % dovozu z jiných třetích zemí než ČLR pochází z Turecka, nelze vyloučit, že by dumpingové čínské konzervované mandarinky nahradily některé z těchto objemů dovozu. Průměrná prodejní cena tureckého dovozu do Unie je zároveň nižší než průměrná prodejní cena výrobního odvětví Unie, což znamená, že pokud by se dovoz čínských konzervovaných mandarinek za dumpingové ceny na trh Unie zvýšil, před převzetím tržního podílu vývozu výrobců z Turecka do Unie by s největší pravděpodobností nejprve získal podíl na trhu na úkor výrobního odvětví Unie. V každém případě však vzhledem k volné kapacitě čínských výrobců mohli snadno předstihnout tržní podíl ostatních třetích zemí (včetně Turecka) i výrobců v Unii.

(211)

Velikost trhu Unie, který je třetím největším trhem na světě, je evidentně významným faktorem zvyšujícím jeho přitažlivost. Kromě toho skutečnost, že dovoz z ČLR pokračoval i přes platná opatření, ukazuje, že čínští vyvážející výrobci považují trh Unie za atraktivní a mají zájem na něm nadále prodávat. Jak bylo dále uvedeno po zrušujícím rozsudku, který původní nařízení zrušil v březnu 2012, je případné zrušení platných opatření pro čínské vyvážející výrobce podnětem k přesunu vývozu z jiných třetích zemí na trh Unie, kde je úroveň cen vyšší. Kromě toho se na čínské vyvážející výrobce nyní vztahují dodatečné celní sazby ve výši 25 % na přepravu na jejich největší vývozní trh, tedy na Spojené státy (73). Tyto nové sazby jsou výsledkem pokračujícího obchodního napětí mezi ČLR a Spojenými státy. Jsou součástí celních opatření přijatých Spojenými státy v rámci jejich stávajícího šetření podle § 301 týkajícího se Číny (74).

(212)

S ohledem na výše uvedené by zrušení opatření se vší pravděpodobností za podpory významných dostupných zásob a kapacit vedlo k okamžitému a drastickému cenovému tlaku ze strany ČLR. To by donutilo výrobní odvětví Unie snížit ceny nebo objemy. Pokud by výrobní odvětví snížilo své ceny, vedlo by to k tomu, že by se zisky z krátkodobého hlediska přeměnily na ztráty. Pokud by výrobní odvětví přišlo o objem prodeje, jeho jednotkové náklady by se zvýšily a ziskovost ještě více snížila. Z dlouhodobého hlediska by výrobní odvětví Unie muselo své výrobní kapacity upravit (snížit).

(213)

Vzhledem k relativně nestabilní situaci výrobního odvětví Unie, jak je vysvětleno ve 201. bodě odůvodnění výše, je pravděpodobné, že spolu se zvýšením současných objemů dumpingového čínského dovozu ve vysoké míře bude mít škodlivý dopad na stav výrobního odvětví Unie, což povede k rychlému zhoršení jeho finanční situace.

(214)

S ohledem na výše uvedené by zrušení opatření s největší pravděpodobností vedlo ze strany ČLR k okamžitému a drastickému tlaku na objem a ceny, a to v důsledku značných volných kapacit. To by donutilo výrobní odvětví Unie snížit své ceny nebo objemy. Pokud by výrobní odvětví snížilo své ceny, vedlo by to k tomu, že by se zisky z krátkodobého hlediska přeměnily na ztráty. Pokud odvětví přijde o objem prodeje, přijde o podíl na trhu a jeho jednotkové náklady by se zvýšily, což by snížilo nebo odstranilo jeho ziskovost.

(215)

Pokud by opatření pozbyla platnosti, je vzhledem k popsané situaci výrobního odvětví Unie pravděpodobné, že dojde k rychlému zhoršení jeho finanční situace – bez ohledu na to, zda se rozhodne soutěžit v oblasti objemu nebo ceny. Proto Komise dospěla k závěru, že případné zrušení opatření by se vší pravděpodobností vedlo k obnovení újmy působené výrobnímu odvětví Unie.

(216)

V souladu s článkem 21 základního nařízení Komise zkoumala, zda by zachování stávajících opatření vůči ČLR nebylo v rozporu se zájmem celé Unie. Zájem Unie byl zjišťován na základě posouzení všech různých relevantních zájmů, včetně zájmu výrobního odvětví Unie, dovozců a uživatelů.

(217)

Během celého posuzovaného období se výrobnímu odvětví Unie opět podařilo dosahovat zisku. Pokud by byla opatření zrušena, výrobní odvětví Unie by bylo v mnohem horší situaci, jak je popsáno v oddíle 5 výše (pravděpodobnost obnovení újmy). Vzhledem k očekávaným objemům a cenám dovozu dotčeného výrobku z ČLR by výrobní odvětví Unie bylo skutečně vystaveno vážnému riziku, pokud jde o nižší prodejní ceny (stlačování cen) a pravděpodobný návrat do ztráty (viz 212. bod odůvodnění). Zároveň by došlo k omezení nových investic zaměřených na konsolidaci společností a zvýšení jejich konkurenceschopnosti na trhu s obdobným výrobkem.

(218)

Pokračování opatření by bylo v zájmu výrobního odvětví Unie, protože by se mohlo lépe zotavit z účinků pokračujícího dumpingu. Naopak zrušení opatření by zastavilo ozdravování výrobního odvětví Unie, vážně ohrozilo jeho životaschopnost, a v důsledku toho by vystavilo riziku jeho existenci, čímž by došlo k oslabení nabídky a konkurenceschopnosti na trhu.

(219)

Komise rozeslala dotazníky čtyřem dovozcům/obchodníkům, kteří nejsou ve spojení. Pouze jedna z těchto společností odpověděla částečně.

(220)

Neexistovaly proto žádné náznaky, že by zachování opatření mělo mít značný negativní dopad na dovozce, který by převážil pozitivní dopady opatření na výrobní odvětví Unie.

(221)

Komise zaslala dotazníky dvěma uživatelům dotčeného výrobku. Pouze jeden z těchto uživatelů zaslal neúplný dotazník zpět.

(222)

Neexistovaly proto žádné náznaky, že by zachování opatření mělo mít značný negativní dopad na uživatele, který by převážil pozitivní dopady opatření na výrobní odvětví Unie.

(223)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem dospěla Komise k závěru, že neexistují přesvědčivé důvody vyplývající ze zájmu Unie proti zachování stávajících antidumpingových opatření uložených na dovoz některých upravených nebo konzervovaných citrusových plodů (mandarinek atd.) pocházejících z ČLR.

(224)

Komise informovala všechny zúčastněné strany o podstatných skutečnostech a úvahách, na jejichž základě hodlá zachovat stávající antidumpingová opatření uložená na dovoz některých upravených nebo konzervovaných citrusových plodů (mandarinek atd.) pocházejících z ČLR.

(225)

Z výše uvedeného vyplývá, že antidumpingová opatření vztahující se na některé upravené nebo konzervované citrusové plody (mandarinky atd.) pocházející z Číny by měla být zachována.

(226)

Za účelem minimalizace rizika obcházení těchto opatření, které vzhledem k velkému rozdílu mezi celními sazbami hrozí, je nutno přijmout zvláštní opatření, která umožní zajistit uplatňování individuálních sazeb antidumpingového cla. Společnosti, na něž se vztahují individuální sazby antidumpingového cla, musí celním orgánům členských států předložit platnou obchodní fakturu. Tato faktura musí vyhovovat požadavkům uvedeným v čl. 1 odst. 3 tohoto nařízení. Na dovoz, k němuž není přiložena taková faktura, by se mělo vztahovat antidumpingové clo platné pro „všechny ostatní společnosti“.

(227)

I když je předložení této faktury celním orgánům členských států nezbytné pro uplatnění individuálních sazeb antidumpingového cla na dovoz, není tato faktura jediným prvkem, který celní orgány zohledňují. Celní orgány členských států totiž musí i v případě, že je jim předložena faktura splňující všechny požadavky stanovené v čl. 1 odst. 3 tohoto nařízení, provést své obvyklé kontroly a mohou si stejně jako ve všech ostatních případech vyžádat i další doklady (přepravní doklady atd.) pro účely ověření správnosti údajů uvedených v celním prohlášení a pro zajištění toho, že bude následné použití nižší celní sazby odůvodněné v souladu s celními předpisy.

(228)

Pokud by se po uložení dotčených opatření podstatně zvýšil objem vývozu některé ze společností využívajících nižší individuální celní sazby, [v závislosti na případu může být zavedena procentní hranice] lze takovéto zvýšení objemu považovat samo o sobě za změnu obchodních toků v důsledku uložených opatření ve smyslu čl. 13 odst. 1 základního nařízení. Za takových okolností a za předpokladu, že jsou splněny příslušné podmínky, lze zahájit šetření zaměřené proti obcházení předpisů. V rámci takového šetření lze mimo jiné prověřit potřebu zrušit individuální celní sazbu (sazby) a následně uložit celostátní clo.

(229)

Pokud společnost s individuální antidumpingovou sazbou následně změní název svého subjektu, může požádat o další uplatňování této sazby. Tato žádost musí být zaslána Komisi (75). Žádost musí obsahovat veškeré příslušné informace umožňující prokázat, že změna nemá vliv na právo dané společnosti využívat celní sazbu, která se na ni vztahuje.

(230)

S ohledem na článek 109 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 (76), pokud má být částka vrácena na základě rozsudku Soudního dvora Evropské unie, měla by být pro zaplacení úroku použita sazba, kterou uplatňuje Evropská centrální banka na své hlavní refinanční operace, uveřejněná v řadě C Úředního věstníku Evropské unie a platná první kalendářní den každého měsíce.

(231)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného podle čl. 15 odst. 1 nařízení (EU) 2016/1036,