(1)

Dne 17. prosince 2019 přijala Komise roční strategii pro udržitelný růst, jež zahájila evropský semestr koordinace hospodářských politik pro rok 2020. Náležitě přitom zohlednila evropský pilíř sociálních práv vyhlášený Evropským parlamentem, Radou a Komisí dne 17. listopadu 2017. Dne 17. prosince 2019 přijala Komise na základě nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1176/2011 (2) taktéž zprávu mechanismu varování, ve které Estonsko není uvedeno mezi členskými státy, u nichž bude proveden hloubkový přezkum. Téhož dne přijala Komise rovněž doporučení pro doporučení Rady týkající se hospodářské politiky eurozóny.

(2)

Dne 26. února 2020 byla zveřejněna zpráva o Estonsku pro rok 2020. V této zprávě byl posouzen pokrok, jejž Estonsko učinilo v plnění jemu určených doporučení přijatých Radou dne 9. července 2019 (3) (dále jen „doporučení z roku 2019“), v přijímání opatření v návaznosti na jemu určená doporučení přijatá v předchozích letech a v plnění národních cílů v rámci strategie Evropa 2020.

(3)

Dne 11. března 2020 Světová zdravotnická organizace oficiálně prohlásila šíření onemocnění COVID-19 za globální pandemii. Jedná se o závažné ohrožení veřejného zdraví, které se dotýká občanů, společnosti i hospodářství. Pandemie vytváří značný tlak na vnitrostátní systémy zdravotní péče, narušuje globální dodavatelské řetězce, způsobuje volatilitu na finančních trzích, vyvolává šoky ve spotřebitelské poptávce a negativně poznamenává celou řadu odvětví. Ohrožuje pracovní místa a příjmy lidí, jakož i podnikání společností. Pandemie vyvolala velký hospodářský otřes, který už v Unii zanechává vážné následky. Dne 13. března 2020 přijala Komise sdělení, v němž vyzvala ke koordinované hospodářské reakci na tuto krizi se zapojením všech aktérů na úrovni členských států i na úrovni Unie.

(4)

Několik členských států vyhlásilo nouzový stav nebo zavedlo mimořádná opatření. Veškerá mimořádná opatření by měla být striktně přiměřená, nezbytná, časově omezená a v souladu s evropskými a mezinárodními standardy. Měla by podléhat demokratickému dohledu a nezávislému soudnímu přezkumu.

(5)

Dne 20. března 2020 přijala Komise sdělení o aktivaci obecné únikové doložky Paktu o stabilitě a růstu. Obecná úniková doložka stanovená v čl. 5 odst. 1, čl. 6 odst. 3, čl. 9 odst. 1 a čl. 10 odst. 3 nařízení (ES) č. 1466/97 a v čl. 3 odst. 5 a čl. 5 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 1467/97 (4) usnadňuje koordinaci rozpočtových politik v dobách závažného hospodářského útlumu. Komise ve svém sdělení ze dne 20. března 2020 dospěla k závěru, že vzhledem k očekávanému závažnému hospodářskému útlumu v důsledku pandemie COVID-19 jsou splněny podmínky pro aktivaci obecné únikové doložky, a vyzvala Radu k potvrzení tohoto závěru. Hodnocení Komise odsouhlasili 23. března 2020 ministři financí členských států. Shodli se na tom, že závažný hospodářský útlum vyžaduje ráznou, ambiciózní a koordinovanou reakci. Aktivace obecné únikové doložky umožňuje dočasně se odchýlit od postupu korekce k dosažení střednědobého rozpočtového cíle, pokud to neohrozí udržitelnost veřejných financí ve střednědobém horizontu. Pokud jde o nápravnou složku, může Rada na doporučení Komise rovněž rozhodnout o přijetí revidované fiskální trajektorie. Obecná úniková doložka nicméně nepozastavuje postupy v rámci Paktu o stabilitě a růstu. Členským státům dovoluje odchýlit se od rozpočtových požadavků, které by se uplatňovaly za normálních okolností, a Komisi a Radě umožňuje provádět v rámci paktu nezbytná opatření pro koordinaci politik.

(6)

Je třeba přijímat průběžná opatření, aby se šíření pandemie COVID-19 omezilo a udrželo pod kontrolou, aby se posílila odolnost vnitrostátních systémů zdravotní péče, aby se zmírnily socioekonomické důsledky pandemie prostřednictvím podpůrných opatření pro podniky a domácnosti a aby se zajistily adekvátní zdravotní a bezpečnostní podmínky na pracovištích s výhledem na obnovení ekonomické aktivity. Unie by měla plně využívat rozličné nástroje, které má k dispozici, aby podpořila úsilí členských států v těchto oblastech. Členské státy a Unie by současně měly společně pracovat na přípravě opatření, která jsou nutná pro návrat k normálnímu fungování naší společnosti a ekonomik a k udržitelnému růstu, přičemž do těchto opatření by měly mimo jiné začlenit ekologickou a digitální transformaci a promítnout ponaučení z krize.

(7)

Krize způsobená pandemií COVID-19 poukázala na flexibilitu, kterou vnitřní trh nabízí k přizpůsobení se mimořádným situacím. Aby se však zajistil rychlý a plynulý přechod k fázi oživení a k volnému pohybu zboží, služeb a pracovníků, měla by být hned, jak přestanou být nezbytná, zrušena mimořádná opatření, jež brání normálnímu fungování vnitřního trhu. Ze stávající krize vyplynulo, že jsou zapotřebí plány krizové připravenosti ve zdravotnictví. Mezi klíčové prvky pro vypracování rozsáhlejších plánů krizové připravenosti patří lepší nákupní strategie, diverzifikované dodavatelské řetězce a strategické rezervy základního vybavení.

(8)

Normotvůrce Unie již změnil příslušné legislativní rámce prostřednictvím nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/460 (5) a (EU) 2020/558 (6) tak, aby členské státy mohly mobilizovat veškeré nevyužité zdroje z evropských strukturálních a investičních fondů a řešit tak mimořádné dopady pandemie COVID-19. Tyto změny zajistí další flexibilitu a také zjednodušené a efektivnější postupy. Aby se zmírnily tlaky v oblasti peněžních toků, mohou členské státy v účetním období 2020–2021 rovněž využít 100 % míru spolufinancování z rozpočtu Unie. Estonsko se vyzývá, aby těchto možností plně využívalo a jejich prostřednictvím pomáhalo nejvíce zasaženým jednotlivcům a odvětvím.

(9)

Je pravděpodobné, že socioekonomické důsledky pandemie COVID-19 se projeví nerovnoměrně napříč odvětvími a regiony, a to kvůli rozdílným modelům specializace. To s sebou nese riziko, že se v Estonsku prohloubí rozdíly. Jelikož kromě výše uvedeného hrozí i dočasné narušení procesu konvergence mezi členskými státy, vyžaduje současná situace cílené politické reakce.

(10)

Dne 30. dubna 2020 předložilo Estonsko svůj národní program reforem na rok 2020 a dne 28. dubna 2020 svůj program stability z roku 2020. Vzhledem k jejich provázanosti byly oba programy posuzovány současně.

(11)

Na Estonsko se v současnosti vztahuje preventivní složka Paktu o stabilitě a růstu. V rámci doporučení pro jednotlivé země, které přijala Rada dne 13. července 2018 (7), Rada Estonsku doporučila zajistit, aby nominální míra růstu čistých primárních výdajů vládních institucí (8) v roce 2019 nepřekročila hodnotu 4,1 %, což odpovídá roční strukturální korekci ve výši 0,6 % hrubého domácího produktu (HDP). Celkové posouzení Komise potvrzuje v roce 2019 závažnou odchylku od doporučeného postupu korekce k dosažení střednědobého rozpočtového cíle. Vzhledem k aktivaci obecné únikové doložky však nejsou další kroky v rámci postupu při významné odchylce opodstatněné.

(12)

Ve svém programu stability z roku 2020 předpokládá estonská vláda zhoršení celkového salda ze schodku ve výši 0,3 % HDP v roce 2019 na schodek ve výši 10,1 % HDP v roce 2020. Pro rok 2021 je pak prognózován pokles schodku na 3,8 % HDP. Poměr veřejného dluhu k HDP, který se v roce 2019 snížil na 8,4 % HDP, by měl podle odhadů v programu stability z roku 2020 vzrůst v roce 2020 na 21,9 %. Makroekonomický a fiskální výhled ovlivňuje vysoká nejistota spojená s pandemií COVID-19.

(13)

Estonsko v reakci na pandemii COVID-19 a v rámci koordinovaného přístupu Unie přijalo včasná rozpočtová opatření ke zvýšení kapacity svého systému zdravotní péče, proti šíření pandemie a k poskytování pomoci obzvláště zasaženým jednotlivcům a odvětvím. Podle programu stability z roku 2020 činila tato rozpočtová opatření 4,3 % HDP. Opatření zahrnují mimo jiné posílení služeb zdravotní péče, mimořádnou pomoc podnikům v obtížích, dočasné subvencování mezd a vyšší veřejné investice. Estonsko navíc oznámilo opatření, která sice nemají přímý rozpočtový dopad, avšak přispějí k poskytování likvidity podnikům. K těmto opatřením patří úvěrové záruky a úvěry podnikům ve výši 8,7 % HDP. Opatření, která Estonsko přijalo, jsou celkově v souladu s pokyny stanovenými ve sdělení Komise ze dne 13. března 2020. Plné provedení těchto krizových opatření a podpůrných rozpočtových opatření a následné přeorientování fiskálních politik směrem k dosažení obezřetných střednědobých fiskálních pozic, až to hospodářské podmínky dovolí, přispěje k zachování fiskální udržitelnosti ve střednědobém horizontu.

(14)

Podle prognózy Komise z jara 2020 by mělo estonské saldo veřejných financí, za předpokladu, že nedojde ke změně politik, činit -8,3 % HDP v roce 2020 a -3,4 % HDP v roce 2021. Poměr dluhu k HDP by měl podle odhadů v letech 2020 a 2021 zůstat pod úrovní 60 % HDP a v roce 2021 dosáhnout 22,6 % HDP. Komise v prognóze z jara 2020 předpokládá pro rok 2020 nižší schodek veřejných financí než program stability z roku 2020, protože vychází z rozdílných makroekonomických projekcí.

(15)

Dne 20. května 2020 vydala Komise zprávu vypracovanou v souladu s čl. 126 odst. 3 Smlouvy, jelikož Estonsko pro rok 2020 plánuje překročit referenční hodnotu schodku ve výši 3 % HDP. Celkově z analýzy Komise vyplývá, že kritérium schodku stanovené ve Smlouvě a v nařízení (ES) č. 1467/97 nebylo naplněno.

(16)

Estonská vláda vyhlásila kvůli pandemii COVID-19 na období od 12. března 2020 do 17. května 2020 stav nouze. Cílem prvotní reakce vlády bylo zabránit dalšímu šíření viru a zajistit, aby estonské hospodářství mohlo fungovat v maximální možné míře normálním způsobem. Omezení, jejichž účelem bylo zastavit šíření pandemie, měla na hospodářství závažný dopad. Od vyhlášení stavu nouze se počet osob, které se zaregistrovaly jako nezaměstnané, zvýšil o 35 %. Největší počet nově nezaměstnaných osob byl zaznamenán v maloobchodě a zákaznických službách, v odvětví stavebnictví, cateringu, ubytování a organizace akcí. Očekává, že míra nezaměstnanosti vzroste v roce 2020 na 9,2 % a poté v roce 2021 opět klesne na 6,5 %. Dne 15. dubna 2020 schválil estonský parlament dodatkový rozpočet na rok 2020. Byla zavedena nová opatření, jejichž cílem je zachovat pracovní místa, zabránit hromadnému propouštění a zajistit likviditu podniků. Rozpočet obsahuje širokou škálu opatření, mimo jiné na podporu zdravotnictví, obcí, určité investiční programy a necílenou podporu likvidity pro podniky (například režimy záruk a odklady daní). Některá opatření jsou zvláště určena mikropodnikům a odvětví cestovního ruchu a zahrnují cílená opatření pro nejvíce postižené regiony. Byla zavedena dodatečná daňová opatření, k nimž patří dočasné snížení spotřebních daní na motorovou naftu, zemní plyn a elektřinu. Balíček opatření předpokládá dočasné pozastavení státních příspěvků do druhého pilíře důchodového systému.

(17)

Estonsko přijalo významná opatření, aby zamezilo šíření onemocnění COVID-19 a jeho dopadu na zdraví. Pandemie COVID-19 však odhalila některé strukturální nedostatky v systému zdravotní péče, které souvisejí s omezenou dostupností finančních a lidských zdrojů. Odolnost systému je oslabena nedostatkem zdravotnických pracovníků a nerovným přístupem k primární péči a dostupnosti klíčového zdravotnického materiálu. Estonsko rovněž řeší problém, jak překonat narůstající počet léčebných zákroků, jež byly kvůli stavu nouze odloženy nebo nedostupné. Navíc již před pandemií COVID-19 byla subjektivně neuspokojená potřeba zdravotní péče v Estonsku jedna z nejvyšších v Unii z důvodu dlouhých čekacích lhůt, a to jak u primární, tak u specializované péče. Tyto faktory a rovněž rizika související s životním stylem pomáhají vysvětlit špatný zdravotní stav obyvatelstva. Zlepšení dostupnosti a odolnosti systému zdravotní péče je předpokladem pro zajištění účinné reakce na šíření pandemií a pro řešení výzev spojených se zdravotním stavem obyvatel.

(18)

Zlepšení přiměřenosti sociální záchranné sítě je v Estonsku dlouhodobým problémem. I před touto poslední krizí byly sociální dávky v Estonsku vyhodnoceny jako méně účinné při snižování výskytu chudoby, než je tomu v průměru EU. Kromě toho systém dávek v nezaměstnanosti nedostatečně pokrývá osoby s nestandardními formami práce a osoby s krátkými pracovními obdobími. Negativní dopad pandemie COVID-19 na zaměstnanost a příjmy spolu s nedostatečným sociálním zajištěním by mohly zvýšit chudobu, zejména u domácností bez zaměstnané osoby. Estonsko zavedlo dočasný režim zkrácené pracovní doby, který má sloužit jako zvláštní podpora pro postižené podniky, aby zachovaly svá pracovní místa. Toto opatření je omezeno na období dvou měsíců, což možná ke zmírnění dopadu krize nebude stačit, protože obtíže mohou trvat déle a v některých hospodářských odvětvích se mohou projevit se zpožděním. Pandemie COVID-19 prohloubila problémy s poskytováním cenově dostupných a přístupných sociálních služeb, včetně služeb dlouhodobé péče, zejména pro starší osoby, osoby se zdravotním postižením a pro osoby s nízkými příjmy. K řešení těchto problémů by přispělo zachování plánu na vytvoření integrovaného poskytování sociálních a zdravotních služeb. Při koncipování strategie ukončování mimořádných opatření a procesu oživení je důležité zajistit smysluplné a včasné zapojení sociálních partnerů, a zároveň v tomto ohledu posilovat jejich kapacitu.

(19)

Krize způsobená COVID-19 se dotkla estonských podniků v mnoha odvětvích, ale malé a střední podniky byly zasaženy nejvíce. Negativní dopad na hospodářské činnosti byl způsoben nejen omezeními, ale také klesající poptávkou na vývozních trzích a narušením globálních hodnotových řetězců. Opatření na podporu likvidity přijatá vládou mají pomoci dopad zmírnit, avšak jejich rychlé a účinné provádění bude mít zásadní význam pro podporu životaschopných firem ve všech postižených odvětvích a zároveň pro zachování odolnosti bankovního sektoru. Peněžní tok malých a středních podniků by rovněž mohly zlepšit odklady daní a splátkové prázdniny. Oživení bude navíc záviset na tom, do jaké míry budou investice zacíleny. Současná krize podtrhla význam digitálních a inovativních řešení pro udržení běhu ekonomiky. Ačkoli elektronická veřejná správa již funguje dobře, další digitalizace malých a středních podniků by zvýšila jejich odolnost, pomohla urychlit oživení a zároveň by ve střednědobém horizontu přispěla k větší produktivitě. V posledních letech se hospodářství jako celek stále více digitalizuje. Ve zpracovatelském průmyslu se však využívání informačních a komunikačních technologií zatím rozšiřuje jen pozvolna. Ačkoli se celková inovační výkonnost Estonska v roce 2019 zlepšila, úroveň inovační kapacity a činnosti založené na výzkumu zůstává v podnikatelském odvětví nízká. Inovace založená na výzkumu a zavádění inovativních řešení v podnicích by mohla zlepšit konkurenční postavení země a podpořit hospodářský růst. Aby se podnikům usnadnila cesta z krize způsobené COVID-19, bude důležité zajistit dobrý přístup k financování, mimo jiné i ke kapitálovému financování pro začínající podniky.

(20)

Pro podporu hospodářského oživení bude důležité předsunout veřejné investiční projekty ve vyšší fázi připravenosti a podpořit soukromé investice, mimo jiné relevantními reformami. Jak je uvedeno zejména v integrovaném vnitrostátním plánu v oblasti energetiky a klimatu, udržitelný hospodářský růst Estonska závisí na pokroku směrem k dekarbonizaci, a to snížením uhlíkové náročnosti v energetice, dopravě a budovách, restrukturalizací odvětví ropy z břidlic a zlepšením produktivity zdrojů, což by zahrnovalo i zavedení obchodních modelů oběhového hospodářství. Produktivita zdrojů je v Estonsku jedna z nejnižších v Unii a spotřeba energie je vyšší než průměr EU. Napomoci přechodu k dekarbonizaci, snížit negativní dopad odvětví ropy z břidlic na životní prostředí a podpořit hospodářství by mohla celková strategie pro oběhové hospodářství, která by doplňovala integrovaný vnitrostátní plán v oblasti energetiky a klimatu. Jelikož je Estonsko periferní země s nízkou hustotou obyvatelstva, je pro jeho hospodářské činnosti a vývoz klíčový dobře fungující a propojený systém dopravy. Dopravní infrastruktura Estonska se potýká s určitými nedostatky v oblasti konektivity a udržitelnosti. Železniční a intermodální doprava je stále nedostatečně rozvinutá. Emise skleníkových plynů ze silniční dopravy se v posledních letech zvýšily a podíl energie z obnovitelných zdrojů v dopravě zůstává pod hranicí, kterou si Estonsko stanovilo jako cíl. Projekt Rail Baltica a projekty propojení energetických soustav patří ke klíčovým investičním prioritám Estonska, které mají zvýšit jeho bezpečnost a začlenění do vnitřního trhu. Podpora investičních projektů, jež zohledňují otázky životního prostředí a klimatu, má zásadní význam pro udržitelné hospodářské oživení a pro snížení regionálních rozdílů. Programování Fondu pro spravedlivou transformaci na období 2021–2027, které je předmětem návrhu Komise, by Estonsku mohlo pomoci řešit některé z problémů, jež s sebou nese přechod ke klimaticky neutrální ekonomice, zejména v oblastech, které jsou zmiňovány v příloze D zprávy o Estonsku z roku 2020. To by Estonsku umožnilo tento fond optimálně využít.

(21)

Estonský bankovní sektor je celkově zdravý, ale přetrvávají rizika praní peněz. Ačkoli byla přijata opatření, jež mají expozici omezit snížením vkladů od nerezidentů, vnitrostátní posouzení rizik nezahrnuje jiné produkty, jež by mohly představovat riziko, například služby úschovy pro nerezidenty. Aktualizace vnitrostátního posouzení rizik by zajistila přiměřené odhalování rizik a umožnila, aby byla provedena nezbytná zmírňující opatření. Ačkoli byly v rámci finančního dohledu podniknuty kroky proti bankám a platebním institucím, které pravidla nedodržují, existuje prostor pro další zvýšení účinnosti dohledu a vymáhání. Zejména dosud nebyl přijat soubor legislativních aktů, jenž má posílit preventivní rámec a konfiskaci a zvýšit správní sankce. Vyšetřování případů praní peněz probíhá pomalu. Kapacita estonského orgánu finančního dohledu nebyla ještě dostatečně posílena a přístup k dohledu založený na posouzení rizik není dosud plně prováděn, zvláště pokud jde o tematické kontroly na místě. Výměna informací mezi finanční zpravodajskou jednotkou a orgány prosazování práva není dostatečně proaktivní.

(22)

Zatímco doporučení určená Estonsku v tomto doporučení (dále jen „doporučení z roku 2020“) se zaměřují na řešení socioekonomických dopadů pandemie COVID-19 a na usnadnění hospodářského oživení, doporučení z roku 2019 se rovněž zabývala reformami, které jsou nezbytné pro řešení střednědobých a dlouhodobých strukturálních problémů. Doporučení z roku 2019 jsou stále relevantní a během příštího ročního cyklu evropského semestru budou dále sledována. To platí i pro doporučení z roku 2019 týkající se investičních hospodářských politik. Veškerá doporučení z roku 2019 by měla být zohledněna při strategickém programování fondů politiky soudržnosti v období po roce 2020, mimo jiné i při přijímají zmírňujících opatření a strategií pro ukončování mimořádných opatření ve spojitosti s aktuální krizí.

(23)

Evropský semestr poskytuje rámec pro průběžné koordinování hospodářské politiky a politiky zaměstnanosti v Unii, které může přispět k udržitelné ekonomice. Členské státy ve svých národních programech reforem na rok 2020 bilancují pokrok, kterého bylo dosaženo při plnění cílů udržitelného rozvoje OSN. Zajistí-li Estonsko plné provedení doporučení z roku 2020, přispěje tak k pokroku v plnění cílů udržitelného rozvoje a ke společnému úsilí o konkurenceschopnou udržitelnost v Unii.

(24)

Pro rychlé zotavení z hospodářského dopadu pandemie COVID-19 je zásadně důležitá úzká koordinace mezi ekonomikami v hospodářské a měnové unii. Jako členský stát, jehož měnou je euro, by Estonsko mělo zajistit, aby jeho politiky zůstaly v souladu s doporučeními pro eurozónu pro rok 2020 a byly i nadále koordinovány s politikami ostatních členských států, jejichž měnou je euro, přičemž by měly být zohledněny politické pokyny Euroskupiny.

(25)

V kontextu evropského semestru 2020 provedla Komise komplexní analýzu hospodářské politiky Estonska, kterou zveřejnila ve své zprávě o Estonsku pro rok 2020. Posoudila také program stability z roku 2020, národní program reforem na rok 2020 a opatření přijatá v návaznosti na doporučení, která byla Estonsku určena v předchozích letech. Komise vzala v úvahu nejen jejich význam pro udržitelnou fiskální a sociálně-ekonomickou politiku v Estonsku, ale také jejich soulad s pravidly a pokyny Unie, neboť celkovou správu ekonomických záležitostí v Unii je třeba posílit tím, že do rozhodování členských států v budoucnu budou zahrnuty vstupy na úrovni Unie.

(26)

Ve světle tohoto posouzení přezkoumala Rada program stability z roku 2020 a její stanovisko (9) je promítnuto zejména do níže uvedeného doporučení č. 1,

1.

2.

3.

4.