„5.   Úvěrové instituce vypočítávají a sledují svůj ukazatel krytí likvidity ve vykazovací měně u všech položek bez ohledu na měnu, v níž jsou skutečně denominovány.

Úvěrové instituce nadto samostatně vypočítávají a sledují svůj ukazatel krytí likvidity pro určité položky takto:

a)	u položek, které jsou předmětem samostatného vykazování v jiné měně, než je vykazovací měna, v souladu s čl. 415 odst. 2 nařízení (EU) č. 575/2013, úvěrové instituce samostatně vypočítávají a sledují svůj ukazatel krytí likvidity v uvedené jiné měně;

b)

u položek denominovaných ve vykazovací měně, pokud je souhrnná výše závazků denominovaných v jiných měnách, než je vykazovací měna, stejná nebo vyšší než 5 % celkových závazků úvěrové instituce, s výjimkou regulativního kapitálu a podrozvahových položek, úvěrové instituce samostatně vypočítávají a sledují svůj ukazatel krytí likvidity ve vykazovací měně.

Úvěrové instituce podávají svému příslušnému orgánu zprávy o ukazateli krytí likvidity v souladu s prováděcím nařízením Komise (EU) č. 680/2014.“;

„6.   Úvěrové instituce nesmí provádět dvojí započtení likvidních aktiv, přítoku ani odtoku.“;

„2.   Aktiva jsou majetkem, právem, nárokem nebo podílem, který je držen úvěrovou institucí nebo zahrnut do seskupení dle písmene a), a musí být prosta jakéhokoli zatížení. Pro tyto účely se aktivum považuje za nezatížené, pokud nepodléhá jakémukoli právnímu, smluvnímu, regulačnímu nebo jinému omezení, které by úvěrové instituci bránilo ho zlikvidovat, prodat, převést, postoupit nebo, obecně řečeno, zbavit se tohoto aktiva v přímém prodeji nebo prostřednictvím repa v následujících 30 kalendářních dnech. Za nezatížená se považují tato aktiva:

a)

aktiva zahrnutá do seskupení, která jsou k dispozici, aby byla okamžitě použita jako kolaterál k získání dodatečného financování v rámci přislíbených, avšak dosud nefinancovaných úvěrových linek, které jsou úvěrové instituci k dispozici, nebo pokud je seskupení provozováno centrální bankou, v rámci nepřidělených a dosud nefinancovaných úvěrových linek, které jsou úvěrové instituci k dispozici. Toto písmeno zahrnuje aktiva uložená úvěrovou institucí u ústřední instituce v rámci kooperativní sítě nebo institucionálního systému ochrany. Úvěrové instituce předpokládají, že aktiva v seskupení jsou zatížena, v pořadí rostoucí likvidity na základě klasifikace likvidity stanovené v kapitole 2, počínaje aktivy nezpůsobilými pro rezervu v oblasti likvidity;

b)	aktiva, jež úvěrová instituce obdržela jako kolaterál za účelem snížení úvěrového rizika v rámci reverzního repa nebo transakcí s financováním cenných papírů a jimiž úvěrová instituce může disponovat.“;

„2.   Tržní hodnota krytých dluhopisů s velmi kvalitním zajištěním uvedených v odst. 1 písm. f) podléhá srážce nejméně o 7 %. Kromě případů stanovených v čl. 15 odst. 2 písm. b) a c) v souvislosti s akciemi a podílovými jednotkami v subjektech kolektivního investování se nevyžadují žádné srážky z hodnoty ostatních aktiv úrovně 1.“;

„1.   Expozice ve formě cenných papírů zajištěných aktivy podle čl. 12 odst. 1 písm. a) se považují za sekuritizace úrovně 2B, pokud splňují tyto podmínky:

a)	je povoleno, aby se v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2402 (*1) pro sekuritizaci používala a používají označení „STS“ nebo „jednoduchá, transparentní a standardizovaná“ nebo označení, které přímo či nepřímo odkazuje na tyto výrazy;

b)	splňují kritéria stanovená v odstavcích 2 a 10 až 13 tohoto článku.

„2.   Požadavky stanovené v odstavci 1 se uplatní po úpravě o dopad zajištěných transakcí financování, zajištěných úvěrových transakcí a kolaterálových swapů s použitím likvidních aktiv na zásobu likvidních aktiv alespoň v jedné fázi obchodu, pokud mají transakce splatnost do 30 kalendářních dnů, po odečtení jakýchkoli použitelných srážek při ocenění a za předpokladu, že úvěrová instituce dodržuje provozní požadavky stanovené v článku 8.“;

„4.   Příslušný orgán může v jednotlivých případech zcela nebo zčásti upustit od uplatňování odstavce 2 a 3 u jedné nebo více zajištěných transakcí financování, zajištěných úvěrových transakcí či kolaterálových swapů s použitím likvidních aktiv alespoň v jedné fázi obchodu a splatných do 30 kalendářních dnů, jsou-li splněny všechny tyto podmínky:

a)	protistranou transakce nebo transakcí je ECB nebo centrální banka členského státu;

b)	existují výjimečné okolnosti, které představují systémové riziko, jímž je dotčen bankovní sektor v jednom nebo více členských státech;

c)	příslušný orgán před udělením výjimky konzultoval centrální banku, která je protistranou transakce či transakcí, a také Evropskou centrální banku, pokud centrální bankou je centrální banka Eurosystému.“;

„5.   Evropský orgán pro bankovnictví do 19. listopadu 2020 podá Komisi zprávu o technické způsobilosti anulačního mechanismu stanoveného v odstavcích 2 až 4 a o tom, zda je pravděpodobné, že bude mít nepříznivý dopad na obchodní a rizikový profil úvěrových institucí se sídlem v Unii, na stabilitu a řádné fungování finančních trhů, na hospodářství nebo na přenos měnové politiky do hospodářství. Tato zpráva posoudí možnost změny anulačního mechanismu stanoveného v odstavcích 2 až 4, a pokud Evropský orgán pro bankovnictví shledá, že stávající uvolňovací mechanismus není technicky vhodný nebo že má nepříznivý dopad, měla by doporučit alternativní řešení a vyhodnotit jejich dopad.

Komise zohlední zprávu orgánu EBA uvedenou v předchozím pododstavci při přípravě dalších aktů v přenesené pravomoci na základě zmocnění v článku 460 nařízení (EU) č. 575/2013.“;

„3.   Na výpočet odtoku likvidity v souladu s odstavcem 1 se vztahuje každé započtení vzájemně závislých přítoků schválené podle článku 26.“;

„3.   Úvěrové instituce vynásobí závazky s dobou splatnosti do 30 kalendářních dnů a vyplývající ze zajištěných úvěrových transakcí ve smyslu čl. 192 bodu 2 nařízení (EU) č. 575/2013 a transakcí na kapitálovém trhu ve smyslu čl. 192 bodu 3 nařízení (EU) č. 575/2013 sazbou:

a)

0 % v případě zajištění aktivy, která, pakliže by se nepoužila jako kolaterál u těchto transakcí, by se jinak v souladu s články 7 a 10 tohoto nařízení považovala za likvidní aktiva některé z kategorií aktiv úrovně 1 podle článku 10, s výjimkou krytých dluhopisů s mimořádně vysokou kvalitou uvedených v čl. 10 odst. 1 písm. f);

b)	7 % v případě zajištění aktivy, která, pakliže by se nepoužila jako kolaterál u těchto transakcí, by se jinak v souladu s články 7 a 10 tohoto nařízení považovala za likvidní aktiva kategorie uvedené v čl. 10 odst. 1 písm. f);

c)	15 % v případě zajištění aktivy, která, pakliže by se nepoužila jako kolaterál u těchto transakcí, by se jinak v souladu s články 7 a 11 tohoto nařízení považovala za likvidní aktiva některé z kategorií aktiv úrovně 2 A uvedených v článku 11;

d)	25 % v případě zajištění aktivy, která, pakliže by se nepoužila jako kolaterál u těchto transakcí, by se jinak v souladu s články 7 a 13 tohoto nařízení považovala za likvidní aktiva některé z kategorií aktiv úrovně 2B uvedených v čl. 13 odst. 2 písm. g) bodě i), ii) nebo iv);

e)	30 % v případě zajištění aktivy, která, pakliže by se nepoužila jako kolaterál u těchto transakcí, by se jinak v souladu s články 7 a 12 tohoto nařízení považovala za likvidní aktiva kategorie úrovně 2B uvedené v čl. 12 odst. 1 písm. e);

f)	35 % v případě zajištění aktivy, která, pakliže by se nepoužila jako kolaterál u těchto transakcí, by se jinak v souladu s články 7 a 13 tohoto nařízení považovala za likvidní aktiva některé z kategorií aktiv úrovně 2B uvedených v čl. 13 odst. 2 písm. g) bodě iii) nebo v);

g)	50 % v případě zajištění aktivy, která, pakliže by se nepoužila jako kolaterál u těchto transakcí, by se jinak v souladu s články 7 a 12 tohoto nařízení považovala za likvidní aktiva kategorií úrovně 2B uvedených v čl. 12 odst. 1 písm. b), c) nebo f);

h)

procentním podílem minimální srážky určené v souladu s čl. 15 odst. 2 a 3 tohoto nařízení v případě, že jsou zajištěny akciemi nebo podílovými jednotkami v subjektech kolektivního investování, které, pakliže by se nepoužily jako kolaterál u těchto transakcí, by se jinak v souladu s články 7 a 15 považovaly za likvidní aktiva stejné úrovně jako podkladová likvidní aktiva;

i)	100 % v případě zajištění aktivy, která nepatří do žádného z písmen a) až h) tohoto pododstavce.

Odchylně od prvního pododstavce, pokud je protistranou zajištěné úvěrové transakce nebo transakce na kapitálovém trhu vnitrostátní centrální banka úvěrové instituce, činí sazba odtoku 0 %. Avšak v případech, kdy je transakce provedena prostřednictvím pobočky s centrální bankou členského státu nebo třetí země, v níž má tato pobočka sídlo, se 0 % sazba odtoku uplatní pouze tehdy, pokud má pobočka stejný přístup k likviditě centrální banky, a to i v krizových obdobích, jaký mají úvěrové instituce se sídlem v uvedeném členském státě nebo třetí zemi.

Odchylně od prvního pododstavce se v případě zajištěných půjček nebo transakcí na kapitálovém trhu, které by vyžadovaly sazbu odtoku podle prvního pododstavce vyšší než 25 %, bude sazba odtoku činit 25 %, pokud protistranou takové transakce je způsobilá protistrana.

4.   Kolaterálové swapy a jiné transakce s podobnou formou, které jsou splatné během příštích 30 kalendářních dnů, vedou k odtoku, pokud vypůjčené aktivum podléhá nižší srážce podle kapitoly 2 než zapůjčené aktivum. Odtok se vypočítá tak, že tržní hodnota vypůjčeného aktiva se vynásobí rozdílem mezi sazbou odtoku použitelnou na zapůjčené aktivum a sazbou odtoku použitelnou na vypůjčené aktivum stanovenými podle sazeb upřesněných v odstavci 3. Pro účely tohoto výpočtu se srážka ve výši 100 % použije na aktiva, jež nejsou způsobilá jako likvidní aktiva.

Odchylně od prvního pododstavce, pokud je protistranou kolaterálového swapu nebo jiné transakce s podobnou formou vnitrostátní centrální banka úvěrové instituce, činí sazba odtoku, která se použije na tržní hodnotu vypůjčeného aktiva, 0 %. Avšak v případech, kdy je transakce provedena prostřednictvím pobočky s centrální bankou členského státu nebo třetí země, v níž má tato pobočka sídlo, se 0 % sazba odtoku uplatní pouze tehdy, pokud má pobočka stejný přístup k likviditě centrální banky, a to i v krizových obdobích, jaký mají úvěrové instituce se sídlem v uvedeném členském státě nebo třetí zemi.

Odchylně od prvního pododstavce v případě kolaterálových swapů nebo jiných transakcí s podobnou formou, které by vyžadovaly sazbu odtoku podle prvního pododstavce vyšší než 25 %, bude sazba odtoku, která se použije na tržní hodnotu vypůjčeného aktiva, činit 25 %, pokud protistranou takové transakce je způsobilá protistrana.“;

„7.   U aktiv vypůjčených bez zajištění a splatných v průběhu nejbližších 30 kalendářních dnů se předpokládá, že budou vyplacena v plné výši, což povede ke 100 % odtoku likvidních aktiv, ledaže úvěrová instituce vlastní vypůjčená aktiva a tato vypůjčená aktiva netvoří součást její rezervy v oblasti likvidity.

8.   Pro účely tohoto článku se „vnitrostátní centrální bankou“ rozumí kterákoli z těchto institucí:

a)	kterákoli centrální banka Eurosystému, pokud domovský členský stát úvěrové instituce přijal euro jako svou měnu;

b)	národní centrální banka domovského členského státu úvěrové instituce, pokud daný členský stát euro jako svou měnu nepřijal;

c)	centrální banka třetí země, ve které je úvěrová instituce zaregistrována v obchodním rejstříku.

9.   Pro účely tohoto článku se „způsobilou protistranou“ rozumí kterákoli z těchto institucí:

a)	ústřední vláda, subjekt veřejného sektoru, regionální vláda nebo místní orgán domovského členského státu úvěrové instituce;

b)	ústřední vláda, subjekt veřejného sektoru, regionální vláda nebo místní orgán členského státu nebo třetí země, kde je úvěrová instituce zaregistrována v obchodním rejstříku za účelem provádění transakcí uvedenou úvěrovou institucí;

c)	mezinárodní rozvojová banka.

Subjekty veřejného sektoru, regionální vlády a místní orgány se však považují za způsobilé protistrany pouze za předpokladu, že jim je v příslušných případech přidělena riziková váha 20 % nebo nižší v souladu s články 115 nebo 116 nařízení (EU) č. 575/2013.“;

„2.   Úvěrová instituce vypočítá a oznámí příslušnému orgánu dodatečný odtok pro veškeré uzavřené smlouvy, podle jejichž smluvních podmínek dochází během 30 kalendářních dnů v důsledku podstatného zhoršení úvěrové kvality úvěrové instituce k dodatečnému odtoku likvidity nebo ke vzniku dodatečných potřeb kolaterálu. Úvěrová instituce oznámí uvedený odtok příslušnému orgánu nejpozději při předložení zpráv podle článku 415 nařízení (EU) č. 575/2013. Pokud příslušný orgán považuje uvedený odtok za podstatný ve vztahu k možnému odtoku likvidity úvěrové instituce, požaduje, aby úvěrová instituce doplnila dodatečný odtok u těchto smluv odpovídající dodatečným potřebám kolaterálu nebo odtoku hotovosti v důsledku podstatného zhoršení úvěrové kvality úvěrové instituce, které odpovídá snížení externího úvěrového hodnocení o nejméně tři stupně. Úvěrová instituce na tento dodatečný kolaterál nebo odtok hotovosti použije sazbu odtoku ve výši 100 %. Úvěrová instituce rozsah tohoto podstatného zhoršení pravidelně přezkoumává s ohledem na relevantní aspekty smluv, které uzavřela, a výsledek svého přezkumu oznámí příslušnému orgánu.

3.   Úvěrová instituce doplňuje dodatečný odtok odpovídající potřebám kolaterálu, který by byl výsledkem dopadu nepříznivého tržního scénáře na derivátové transakce úvěrové instituce, jestliže je podstatný. Tento výpočet se provede v souladu s nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/208 (*5).

4.   Odtok a přítok očekávaný během 30 kalendářních dnů v souvislosti s kontrakty uvedenými v příloze II nařízení (EU) č. 575/2013 a z úvěrových derivátů, bude zohledněn na základě čisté hodnoty podle článku 21 tohoto nařízení. V případě čistého odtoku vynásobí úvěrová instituce výsledek sazbou odtoku ve výši 100 %. Úvěrové instituce vyloučí z tohoto výpočtu ty požadavky na likviditu, které vyplývají z uplatnění odstavců 1, 2 a 3 tohoto článku.

5.   Má-li úvěrová instituce krátkou pozici, která je kryta výpůjčkou nezajištěných cenných papírů, připočte úvěrová instituce dodatečný odtok odpovídající 100 % tržní hodnoty cenných papírů nebo jiných aktiv prodaných na krátko, ledaže podmínky, za kterých si je úvěrová instituce vypůjčila, vyžadují jejich navrácení až po uplynutí 30 kalendářních dnů. Je-li krátká pozice zajištěna transakcí s financováním kolateralizovaných cenných papírů, předpokládá úvěrová instituce, že tato krátké pozice bude držena v průběhu celého období 30 kalendářních dnů a obdrží odtok 0 %.

„7.   Vklady přijaté jako kolaterál se nepovažují za závazky pro účely článku 24, 25, 27, 28 nebo 31a, ale v příslušných případech podléhají ustanovením odstavců 1 až 6 tohoto článku. S částkou v hotovosti převyšující částku hotovosti přijatou jako kolaterál se nakládá jako s vklady v souladu s články 24, 25, 27, 28 nebo 31a.“;

„12.   V souvislosti s poskytováním makléřských služeb, pokud úvěrová instituce financovala krátké prodeje určitého klienta pomocí interního zápočtu vůči aktivům jiného klienta a daná aktiva nejsou způsobilá jako likvidní aktiva, takové transakce podléhají 50 % sazbě odtoku pro podmíněné závazky.“;

„6.   Závazná nevyčerpaná částka likviditního příslibu, který byl poskytnut sekuritizačním jednotkám pro speciální účel s cílem umožnit uvedeným jednotkám nákup jiných aktiv než cenných papírů od klientů, kteří nejsou finančními zákazníky, se vynásobí sazbou ve výši 10 % v takovém rozsahu, v jakém přesahuje objem aktiv nakupovaných v dané době od klientů a pokud maximální částka, kterou lze čerpat, je smluvně omezena na objem aktiv v dané době nakupovaných.“;

„2.   Úvěrové instituce uplatní sazbu přítoku ve výši 100 % na přítoky likvidity uvedené v odstavci 1, mimo jiné zejména na následující přítoky:

a)	peněžní částky splatné od centrálních bank a finančních zákazníků se zbytkovou splatností nepřesahující 30 kalendářních dnů;

b)	peněžní částky splatné z transakcí financování obchodu uvedených v čl. 162 odst. 3 druhém pododstavci písm. b) nařízení (EU) č. 575/2013 se zbytkovou splatností nepřesahující 30 kalendářních dnů;

c)	peněžní částky splatné z cenných papírů se splatností do 30 kalendářní dnů;

d)

peněžní částky splatné z pozic v hlavních indexech kapitálových nástrojů, pokud se likvidní aktiva nezapočítávají dvojmo. Tyto peněžní částky zahrnují peněžní částky smluvně splatné do 30 kalendářních dnů, jako jsou dividendy vyplácené v hotovosti z uvedených hlavních indexů, a peněžní hotovost splatnou z uvedených prodaných, ale dosud nezaplacených kapitálových nástrojů, pokud nejsou uznány jako likvidní aktiva v souladu s hlavou II.

3.   Odchylně od odstavce 2 se na přítok stanovený v tomto odstavci vztahují tyto požadavky:

a)

peněžní částky splatné od nefinančních zákazníků se zbytkovou splatností nepřesahující 30 kalendářních dnů, s výjimkou peněžních částek splatných od uvedených zákazníků z transakcí financování obchodu nebo z cenných papírů, u nichž nastává splatnost, se pro účely platby jistiny sníží o 50 % jejich hodnoty. Pro účely tohoto písmene se pojmem „nefinanční zákazníci“ rozumí nefinanční zákazníci ve smyslu čl. 31a odst. 2. Úvěrové instituce jednající jako zprostředkovatelé, které podle čl. 31 odst. 9 druhého pododstavce obdržely příslib od úvěrové instituce zřízené a sponzorované ústřední nebo regionální vládou nejméně jednoho členského státu, aby vyplatily podpůrný úvěr konečnému příjemci, nebo obdržely obdobný příslib od mezinárodní rozvojové banky nebo subjektu veřejného sektoru, mohou zohlednit přítok až do výše odtoku, který uplatňují na odpovídající příslib poskytovat tyto podpůrné úvěry;

b)

peněžní částky splatné ze zajištěných úvěrových transakcí ve smyslu čl. 192 bodu 2 nařízení (EU) č. 575/2013 a transakcí na kapitálovém trhu ve smyslu čl. 192 bodu 3 nařízení (EU) č. 575/2013 se zbytkovou splatností nepřesahující 30 kalendářních dnů se vynásobí: i) 0 % v případě zajištění aktivy, která, nezávisle na jejich opětovném použití v jiné transakci, by se v souladu s články 7 a 10 tohoto nařízení považovala za likvidní aktiva některé z kategorií aktiv úrovně 1 podle článku 10, s výjimkou krytých dluhopisů s mimořádně vysokou kvalitou uvedených v čl. 10 odst. 1 písm. f); ii) 7 % v případě zajištění aktivy, která, nezávisle na jejich opětovném použití v jiné transakci, by se v souladu s články 7 a 10 tohoto nařízení považovala za likvidní aktiva kategorie uvedené v čl. 10 odst. 1 písm. f); iii) 15 % v případě zajištění aktivy, která, nezávisle na jejich opětovném použití v jiné transakci, by se v souladu s články 7 a 11 tohoto nařízení považovala za likvidní aktiva některé z kategorií aktiv úrovně 2 A uvedených v článku 11; iv) 25 % v případě zajištění aktivy, která, nezávisle na jejich opětovném použití v jiné transakci, by se v souladu s články 7 a 13 tohoto nařízení považovala za likvidní aktiva některé z kategorií aktiv úrovně 2B uvedených v čl. 13 odst. 2 písm. g) bodě i), ii) nebo iv); v) 30 % v případě zajištění aktivy, která, nezávisle na jejich opětovném použití v jiné transakci, by se v souladu s články 7 a 12 tohoto nařízení považovala za likvidní aktiva kategorie úrovně 2B uvedené v čl. 12 odst. 1 písm. e); vi) 35 % v případě zajištění aktivy, která, nezávisle na jejich opětovném použití v jiné transakci, by se v souladu s články 7 a 13 tohoto nařízení považovala za likvidní aktiva některé z kategorií aktiv úrovně 2B uvedených v čl. 13 odst. 2 písm. g) bodě iii) nebo v); vii) 50 % v případě zajištění aktivy, která, nezávisle na jejich opětovném použití v jiné transakci, by se v souladu s články 7 a 12 tohoto nařízení považovala za likvidní aktiva některé z kategorií aktiv úrovně 2B uvedených v čl. 12 odst. 1 písm. b), c) nebo f); viii) procentním podílem minimální srážky určené v souladu s čl. 15 odst. 2 a 3 tohoto nařízení v případě, že jsou zajištěny aktivy, která, nezávisle na jejich opětovném použití v jiné transakci, by se v souladu s články 7 a 15 považovala za akcie nebo podílové jednotky v subjektech kolektivního investování stejné úrovně jako podkladová likvidní aktiva; ix) 100 % v případě zajištění aktivy, která nepatří do žádného z bodů i) až viii) tohoto písmene. Pokud je však kolaterál úvěrovou institucí použit na krytí krátké pozice v souladu s čl. 30 odst. 5 druhou větou, není uznán žádný přítok;

c)

peněžní částky splatné z maržových úvěrů se smluvní splatností do následujících 30 kalendářních dnů poskytnutých oproti kolaterálu tvořenému nelikvidními aktivy mohou obdržet sazbu přítoku ve výši 50 %. Uvedený přítok lze zohlednit pouze tehdy, pokud úvěrová instituce nepoužívá kolaterál, který původně obdržela v rámci zajištění úvěrů, k zajištění jakýchkoli krátkých pozic;

d)	splatné peněžní částky, se kterými úvěrová instituce, která je dluží, zachází podle článku 27, s výjimkou vkladů u ústředních institucí uvedených v čl. 27 odst. 3, se vynásobí odpovídající symetrickou sazbou přítoku. Pokud odpovídající sazbu není možné zjistit, použije se sazba přítoku ve výši 5 %;

e)

kolaterálové swapy a jiné transakce s podobnou formou, které jsou splatné během 30 kalendářních dnů, vedou k přítoku, pokud zapůjčené aktivum podléhá nižší srážce podle kapitoly 2 než vypůjčené aktivum. Přítok se vypočítá tak, že tržní hodnota zapůjčeného aktiva se vynásobí rozdílem mezi sazbou přítoku použitelnou na vypůjčené aktivum a sazbou přítoku použitelnou na zapůjčené aktivum podle sazeb stanovených v písmeni b); Pro účely tohoto výpočtu se srážka ve výši 100 % použije na aktiva, jež nejsou způsobilá jako likvidní aktiva;

f)

pokud je kolaterál získaný prostřednictvím reverzních rep, vypůjček cenných papírů, kolaterálových swapů nebo jiných transakcí s podobnou formou, který je splatný do 30 kalendářních dnů, použit na zajištění krátkých pozic, které je možné prodloužit na dobu delší než 30 kalendářních dnů, předpokládá úvěrová instituce, že tato reverzní repa, vypůjčení si cenných papírů, kolaterálové swapy nebo jiné transakce s podobnou formou budou prodlouženy a nepovedou k jakémukoli přítoku hotovosti s ohledem na potřebu pokračovat v zajišťování této krátké pozice nebo ve zpětném odkupu příslušných cenných papírů. Krátké pozice zahrnují případy, kdy na svém účtu aktiv a závazků („matched book“) úvěrová instituce v rámci své obchodní nebo zajišťovací strategie prodala nakrátko cenný papír v přímém prodeji, i případy, kdy si úvěrová instituce na svém účtu aktiv a závazků na určité dané období cenný papír vypůjčila a na delší období jej zapůjčila;

g)	nevyčerpané úvěrové nebo likviditní přísliby, včetně nevyčerpaných přislíbených likviditních příslibů od centrálních bank, a jiné obdržené přísliby, než které jsou uvedeny v čl. 31 odst. 9 druhém pododstavci a v článku 34, se nezohlední jako přítok;

h)

peněžní částky splatné z cenných papírů emitovaných samotnou úvěrovou institucí nebo sekuritizační jednotkou pro speciální účel, s níž má daná úvěrová instituce těsné vazby, nebo přidruženým subjektem se zohlední na základě čisté hodnoty a se sazbou přítoku uplatněnou na základě sazby přítoku použitelné podle tohoto článku pro podkladová aktiva;

i)	úvěry s neurčeným datem ukončení smlouvy se zohlední v míře 20 % přítoku za předpokladu, že úvěrová instituce může na základě smlouvy odstoupit nebo požadovat platbu v průběhu 30 kalendářních dnů.“;

„5.   Odtok a přítok očekávaný během 30 kalendářních dnů z kontraktů uvedených v příloze II nařízení (EU) č. 575/2013 a z úvěrových derivátů se vypočítá na základě čisté hodnoty podle článku 21 a vynásobí se sazbou přítoku 100 % v případě čistého přítoku.“;