(1)

Dne 22. listopadu 2017 přijala Komise roční analýzu růstu, jež zahájila evropský semestr koordinace hospodářských politik pro rok 2018. Náležitě přitom zohlednila evropský pilíř sociálních práv vyhlášený Evropským parlamentem, Radou a Komisí dne 17. listopadu 2017. Priority této roční analýzy potvrdila dne 22. března 2018 Evropská rada. Dne 22. listopadu 2017 přijala Komise na základě nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1176/2011 (2) rovněž zprávu mechanismu varování, ve které Dánsko není uvedeno mezi členskými státy, u nichž bude proveden hloubkový přezkum.

(2)

Dne 7. března 2018 byla zveřejněna zpráva o Dánsku pro rok 2018. V této zprávě byl posouzen pokrok, jejž Dánsko učinilo v plnění jemu určených doporučení přijatých Radou dne 11. července 2017 (3), v přijímání opatření v návaznosti na jemu určená doporučení přijatá v předchozích letech a v plnění národních cílů Dánska v rámci strategie Evropa 2020.

(3)

Dne 24. dubna 2018 předložilo Dánsko svůj národní program reforem na rok 2018 a svůj konvergenční program z roku 2018. Vzhledem k jejich provázanosti byly oba programy posuzovány současně.

(4)

Relevantní doporučení pro jednotlivé země byla zohledněna při programování evropských strukturálních a investičních fondů (dále jen „ESI fondy“) na období 2014–2020. V souladu s článkem 23 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 (4) může Komise členský stát požádat, aby svou dohodu o partnerství a příslušné programy přezkoumal a navrhl změny, je-li to nezbytné, aby se podpořilo provádění příslušných doporučení Rady. Podrobnosti o tom, jak bude Komise uvedené ustanovení používat, byly uvedeny v pokynech k uplatňování opatření propojujících účinnost ESI fondů s řádnou správou ekonomických záležitostí.

(5)

Na Dánsko se v současnosti vztahuje preventivní složka Paktu o stabilitě a růstu. Ve svém konvergenčním programu z roku 2018 plánuje dánská vláda v roce 2018 dosáhnout celkového schodku ve výši 0,7 % HDP a po celé programové období až do roku 2025 nadále plnit střednědobý rozpočtový cíl v podobě strukturálního schodku ve výši 0,5 % HDP. Podle konvergenčního programu z roku 2018 se očekává, že poměr veřejného dluhu k HDP v roce 2018 klesne na 35,6 % a bude dále klesat až na 34,2 % v roce 2020, než začne růst do roku 2025 až na úroveň těsně pod 40 %. Makroekonomický scénář, z něhož tyto rozpočtové projekce vycházejí, je pro programové období reálný. Na základě prognózy Komise z jara 2018 se předpokládá, že strukturální saldo dosáhne v roce 2018 přebytku ve výši 0,3 % HDP a v roce 2019 přebytku ve výši 0,9 % HDP, což je poněkud více oproti cíli konvergenčního programu z roku 2018 a nad úrovní střednědobého rozpočtového cíle. Celkově Rada dospěla ke stanovisku, že podle prognóz Dánsko v letech 2018 a 2019 ustanovení Paktu o stabilitě a růstu dodrží.

(6)

Podmínkou udržitelného růstu v Dánsku je zajištění nabídky pracovních sil v době demografických změn a řešení nastalého nedostatku pracovních sil v některých odvětvích. Reformy zaměřené na větší účast na odborném vzdělávání i odborné přípravě a na zvýšení úspěšnosti ukončení studia, jakož i opatření pro lepší rozvoj digitálních dovedností pravděpodobně povedou ke zvýšení nabídky kvalifikovaných pracovníků. Přínosná by v tomto směru byla též opatření, která by se zabývala lepším začleňováním marginalizovaných a znevýhodněných skupin na trhu práce. Týká se to mladých lidí s nízkou úrovní dosaženého vzdělání, osob se sníženou pracovní schopností a osob se zdravotním postižením, jakož i lidí z rodin migrantů. Nedávná opatření zabývající se pracovním začleněním se začala uskutečňovat zvolna, ovšem zdá se, že se díky nim situace nově příchozích uprchlíků zlepšuje. Začleňování dětí pocházejících z rodin migrantů do vzdělávacího systému je i nadále značně problematické, což vede v průměru k nižší úrovni výsledků vzdělávání oproti ostatním dětem.

(7)

Vysoký růst produktivity má zásadní význam pro podporu hospodářského růstu, udržení relativně vysoké úrovně blahobytu v Dánsku a zajištění dlouhodobé konkurenceschopnosti země. Ačkoli je úroveň produktivity Dánska ve srovnání s jinými členskými státy vysoká, růst produktivity již delší dobu vykazuje klesající trend a stojí mu v cestě široká škála možných překážek (které též určila Dánská rada pro produktivitu a Úřad pro hospodářskou soutěž). Mizivou produktivitou se vyznačovaly zejména služby pro domácí trh, k nimž vláda v roce 2017 přijala pro zvýšení konkurence jen omezená opatření a jejichž některé části, jako např. hypoteční banky, nejsou vystaveny konkurenci ze zahraničí. Slabá konkurence v několika sektorech služeb orientovaných na domácí trh (např. v maloobchodu, ve finančnictví, v distribuci veřejných služeb, v dopravě, jakož i ve velkoobchodu s léčivými přípravky) má stále negativní vliv na produktivitu, investice a tvorbu pracovních míst.

(8)

Po několika letech podstatného zvyšování cen bydlení vzniká riziko nadhodnocení, a to zejména v hlavních městských oblastech. Evropská rada pro systémová rizika vydala varování určené osmi členským státům Unie, včetně Dánska, a upozornila v něm na zranitelná místa ve střednědobém horizontu v odvětví obytných nemovitostí, což je dáno zvyšováním cen bydlení v kombinaci s vysokým zadlužením domácností. Domácnosti v roce 2017 nadále pokračovaly ve snižování zadlužení, ovšem dluh je i nadále mezi nejvyššími v Unii (jako procento HDP) a podle odhadů Komise jde nad úroveň, kterou odůvodňují základní ekonomické veličiny a obezřetnostní prahové hodnoty. Od roku 2013 navíc výrazně vzrostl podíl hypoték s velmi vysokými úrovněmi úvěru k příjmu, zejména v Kodani a jejím okolí. Dánské orgány přijaly několik nových makroobezřetnostních opatření s cílem dál omezit rizikové úvěry (v platnosti od roku 2018 a roku 2020) a zavedly reformu daně z nemovitostí (v platnosti od roku 2021), která se zabývá regionální nerovnováhou v cenách bydlení. Nicméně kombinace velmi vysokého poměru úvěru k příjmu, vysokého zadlužení s vysokou citlivostí na úrokovou sazbu a potenciálně přeceněných cen bydlení zvyšuje riziko cenové korekce, jež by mohlo poškodit reálnou ekonomiku a bankovní sektor.

(9)

V kontextu evropského semestru 2018 provedla Komise komplexní analýzu hospodářské politiky Dánska, kterou zveřejnila ve své zprávě o Dánsku pro rok 2018. Posoudila také konvergenční program z roku 2018, národní program reforem na rok 2018 a opatření přijatá v návaznosti na doporučení, která byla Dánsku adresována v předchozích letech. Komise vzala v úvahu nejen jejich význam pro udržitelnou fiskální a socioekonomickou politiku v Dánsku, ale také rozsah jejich souladu s pravidly a pokyny Unie, neboť celkovou správu ekonomických záležitostí v Unii je třeba posílit tím, že do rozhodování členských států v budoucnu budou zahrnuty vstupy na úrovni Unie.

(10)

Na základě tohoto posouzení přezkoumala Rada program stability z roku 2018 a dospěla ke stanovisku (5), že Dánsko zřejmě Pakt o stabilitě a růstu dodrží.

1.