24.5.2017

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 137/1

---

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2017/852

ze dne 17. května 2017

o rtuti a o zrušení nařízení (ES) č. 1102/2008

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 192 odst. 1 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),

po konzultaci s Výborem regionů,

v souladu s řádným legislativním postupem (2),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Rtuť je velmi toxickou látkou, která představuje celosvětovou a závažnou hrozbu pro lidské zdraví, mimo jiné ve formě methylrtuti v rybách a dalších mořských produktech, v ekosystémech a v organismech ve volné přírodě. Protože znečištění rtutí přechází hranice států, pochází 40 až 80 % celkové depozice rtuti v Unii z jiných částí světa. Proto je třeba zasáhnout na místní, regionální, celostátní i mezinárodní úrovni.

(2)

Většina emisí rtuti a souvisejících expozičních rizik vzniká v souvislosti s činnostmi člověka, jako jsou primární těžba a zpracování rtuti, používání rtuti ve výrobcích a v průmyslových procesech, neprůmyslová těžba a zpracování zlata a těžba a zpracování zlata v malém měřítku, spalování uhlí a nakládání s odpadní rtutí.

(3)

V 7. akčním programu pro životní prostředí, který byl přijat rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady č. 1386/2013/EU (3), byl vytyčen dlouhodobý cíl v podobě netoxického životního prostředí a za tímto účelem se v něm uvádí, že jsou zapotřebí opatření, jež do roku 2020 zajistí minimalizaci významných nepříznivých účinků chemických látek na lidské zdraví a životní prostředí.

(4)

Sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě ze dne 28. ledna 2005 nazvané „Strategie Společenství týkající se rtuti“ ve znění přezkumu ze dne 7. prosince 2010 (dále jen „strategie“) se zaměřuje na minimalizaci a tam, kde to bude možné, i konečné odstranění globálních úniků rtuti způsobených lidskou činností do ovzduší, vody a půdy.

(5)	Pokud jde o nakládání se rtutí, v návaznosti na přijetí strategie a četných opatření týkajících se emisí rtuti, její nabídky a poptávky po ní a využití rtuti a hospodaření s přebytky a zásobami rtuti se v Unii za posledních deset let dosáhlo značného pokroku.

(6)	Ve strategii se doporučuje, že sjednání a uzavření mezinárodního právně závazného nástroje týkajícího se rtuti by mělo být prioritou, neboť zásahy Unie samotné účinnou ochranu občanů Unie před negativními vlivy rtuti na zdraví zaručit nemohou.

(7)	Unie a 26 členských států podepsalo Minamatskou úmluvu o rtuti z roku 2013 (dále jen „úmluva“). Dva členské státy, které úmluvu nepodepsaly, Estonsko a Portugalsko, vyjádřily svůj závazek ji ratifikovat. Unie a všechny její členské státy jsou proto zavázány k jejímu uzavření, provedení a plnění.

(8)	Rychlé schválení úmluvy ze strany Unie a její ratifikace členskými státy bude pobídkou pro významné světové uživatele rtuti a původce emisí této látky, kteří jsou signatáři úmluvy, aby ji i oni ratifikovali a plnili.

(9)	Toto nařízení by mělo doplňovat acquis Unie a stanovit úpravu nezbytnou k zajištění plného souladu acquis Unie s úmluvou, aby Unie a její členské státy mohly úmluvu schválit či ratifikovat a plnit.

(10)	Další opatření Unie, která jdou nad rámec požadavků úmluvy, mohou razit cestu pro bezrtuťové výrobky a procesy, jako tomu bylo v případě nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1102/2008 (4).

(11)	V souladu s článkem 193 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“) toto nařízení není překážkou toho, aby členské státy zachovaly nebo zavedly přísnější ochranná opatření pod podmínkou, že taková opatření jsou slučitelná se Smlouvami a že byla oznámena Komisi.

(12)

Zákaz vývozu rtuti stanovený nařízením (ES) č. 1102/2008 by měl být doplněn o omezení dovozu rtuti, která se liší v závislosti na jejím zdroji, zamýšleném použití a místě původu. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) 1013/2006 (5) by se mělo i nadále vztahovat na dovoz odpadní rtuti, především pokud jde o pravomoci příslušných orgánů podle uvedeného nařízení.

(13)	Cílem ustanovení tohoto nařízení týkajících se dovozu rtuti a směsí rtuti je zajistit plnění závazků Unie a členských států týkajících se obchodu se rtutí, které vyplývají z úmluvy.

(14)	Měly by být zakázány vývoz, dovoz a výroba řady výrobků s přidanou rtutí, které mají v Unii a celém světě výrazný podíl na spotřebě rtuti a sloučenin rtuti.

(15)	Toto nařízení by se mělo použít, aniž by tím byla dotčena platná ustanovení acquis Unie, jež pro výrobky s přidanou rtutí stanoví přísnější požadavky, včetně maximálního obsahu rtuti.

(16)

Používání rtuti a sloučenin rtuti ve výrobních procesech by mělo být postupně ukončeno a za tímto účelem by měly být vytvořeny pobídky k výzkumu alternativních látek, které by nahrazovaly rtuť a neměly by škodlivé vlastnosti, nebo by alespoň byly pro životní prostředí a lidské zdraví méně nebezpečné.

(17)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 (6) zakazuje od 10. října 2017 výrobu, uvádění na trh a používání pěti sloučenin fenylrtuti, o nichž je známo, že se používají při výrobě polyuretanu, především jako katalyzátory. Použití jiných katalyzátorů s obsahem rtuti při výrobě polyuretanu by mělo být rovněž zakázáno od 1. ledna 2018.

(18)

Výroba alkoholátů, při níž je využívána rtuť jako elektroda, by měla být postupně ukončena a tyto výrobní procesy by měly být co nejdříve nahrazeny proveditelnými bezrtuťovými výrobními procesy. Vzhledem k absenci příslušných dostupných bezrtuťových výrobních procesů by měly být stanoveny provozní podmínky pro výrobu methanolátu nebo ethanolátu sodného nebo draselného s použitím rtuti. Měla by být přijata opatření ke snížení používání rtuti, jakož i k postupnému ukončení jejího používání při této výrobě co nejdříve a v každém případě do 1. ledna 2028.

(19)

Výroba nových výrobků s přidanou rtutí a jejich uvádění na trh a používání nových výrobních procesů využívajících rtuť nebo sloučeniny rtuti by v Unii zvýšilo spotřebu rtuti a jejích sloučenin a také emise této látky. Takovéto nové činnosti by proto měly být zakázány, ledaže by posouzení prokázalo, že by tyto nové výrobky s přidanou rtutí nebo nové výrobní procesy poskytly významný přínos pro životní prostředí a zdraví a nepředstavují žádná závažná rizika pro životní prostředí ani pro lidské zdraví a že nejsou k dispozici technicky proveditelné bezrtuťové alternativy, které by tento přínos poskytly.

(20)

K celosvětové spotřebě rtuti a jejím celosvětovým emisím přispívá do značné míry používání rtuti a sloučenin rtuti při neprůmyslové těžbě a zpracování zlata a při těžbě a zpracování zlata v malém měřítku, což má negativní účinky jak na místní komunity, tak celosvětově. Takové používání rtuti a sloučenin rtuti by proto mělo být tímto nařízením zakázáno a na mezinárodní úrovni regulováno. Aniž je dotčen zákaz takovéhoto používání a kromě účinných, přiměřených a odrazujících sankcí ukládaných členskými státy v souvislosti s porušením tohoto nařízení, je rovněž vhodné vytvořit národní plán pro případ, že nebude docházet pouze k ojedinělým případům porušování tohoto zákazu, aby se tak řešil problém neprůmyslové těžby a zpracování zlata a těžby a zpracování zlata v malém měřítku, v jejichž rámci je využíváno rtuti k amalgamaci za účelem získání zlata z rudy.

(21)

Použití rtuti v zubním amalgámu představuje nejrozšířenější způsob využití rtuti v Unii a je významným zdrojem znečištění. Použití zubního amalgámu by tak mělo být postupně snižováno v souladu s úmluvou a národními plány, a to zejména na základě opatření uvedených v části II přílohy A úmluvy. Komise by měla posoudit proveditelnost postupného ukončení používání zubního amalgámu v dlouhodobém výhledu, pokud možno do roku 2030, a podat v této věci zprávu, přičemž zohlední národní plány požadované tímto nařízením a současně bude plně respektovat odpovědnost členských států za organizaci zdravotnictví a poskytování zdravotní péče. Kromě toho je třeba přijmout zvláštní opatření v oblasti preventivní ochrany zdraví týkající se zranitelných osob, jako jsou děti a těhotné či kojící ženy.

(22)

Měla by být stanovena povinnost používat zubní amalgám v kapslové formě v předem určených dávkách a separátory amalgámu ve stomatologických zařízeních, v nichž se používá zubní amalgám nebo v nichž se odstraňují amalgámové výplně nebo zuby s takovýmito výplněmi, aby byli zubní lékaři a pacienti chráněni před expozicí rtuti a aby se zajistilo, že vznikající odpadní rtuť je shromažďována a odstraňována v souladu s řádným nakládáním s odpady a že není za žádných okolností vypouštěna do životního prostředí. Z tohoto důvodu by použití volně balené rtuti zubními lékaři mělo být zakázáno. Amalgámové kapsle, které jsou například popsány v evropských normách EN ISO 13897:2004 a EN ISO 24234:2015, jsou považovány za vhodné pro použití zubními lékaři. Dále je třeba stanovit minimální míru účinnosti záchytu pro amalgámové separátory. To, zda amalgámové separátory splňují příslušné požadavky, by mělo být stanoveno na základě příslušných norem, jako je evropská norma EN ISO 11143:2008. Vzhledem k velikosti hospodářských subjektů v odvětví zubního lékařství, kterých se zavedení těchto požadavků týká, je vhodné stanovit dostatečně dlouhou dobu pro přizpůsobení se těmto novým požadavkům.

(23)

Odborné vzdělávání studentů zubního lékařství a zubních lékařů ohledně použití bezrtuťových alternativ, zejména pro zranitelné osoby, jako jsou děti a těhotné či kojící ženy, a výzkum a inovace v oblasti orálního zdraví za účelem zlepšení vědomostí o existujících materiálech a technikách rekonstrukce zubů a vývoje nových materiálů mohou přispět ke snížení používání rtuti.

(24)

V Unii vznikne do konce roku 2017 přes 6 000 tun kapalné odpadní rtuti, a to zejména v důsledku povinného vyřazování rtuťových článků v průmyslu výroby chloru a alkalických hydroxidů podle prováděcího rozhodnutí Komise 2013/732/EU (7). Vzhledem k omezené dostupné kapacitě pro provedení konverze kapalné odpadní rtuti by mělo být nadále podle tohoto nařízení povoleno prozatímní uložení kapalné odpadní rtuti po dobu postačující k tomu, aby bylo možné provést konverzi a případně solidifikaci veškerého takovéhoto vyprodukovaného odpadu. Toto uložení by mělo být prováděno v souladu s požadavky stanovenými směrnicí Rady 1999/31/ES (8).

(25)

Vzhledem k tomu, že rtuť je v kapalném stavu velmi nebezpečnou látkou, mělo by být zakázáno trvalé uložení odpadní rtuti, která předtím nebyla zpracována, a to s ohledem na riziko, jež takové odstranění představuje. Před trvalým uložením by tedy odpadní rtuť měla projít náležitou konverzí a případně solidifikací. Za tímto účelem a s cílem snížit související rizika by členské státy měly zohlednit technické pokyny týkající se rtuti stanovené Basilejskou úmluvou o kontrole pohybu nebezpečných odpadů přes hranice států a jejich zneškodňování.

(26)

Aby se zaručilo řádné provedení ustanovení tohoto nařízení týkajících se odpadu, měla by být přijata opatření k vytvoření účinného systému vysledovatelnosti v rámci celého řetězce nakládání s odpadní rtutí, podle něhož by subjekty produkující odpadní rtuť a zařízení pro nakládání s odpady, které skladují a zpracovávají odpadní rtuť, měly povinnost zavést informační výkaz jakožto součást vedení záznamů, jež je požadováno podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES (9).

(27)

Úmluva stanoví smluvním stranám povinnost usilovat o vytvoření vhodných strategií pro identifikaci a hodnocení míst kontaminovaných rtutí nebo sloučeninami rtuti. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU (10) ukládá provozovatelům průmyslových zařízení, aby řešili problém kontaminace půdy. Kromě toho směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES (11) požaduje, aby členské státy řešily kontaminaci půdy v případě, kdy má nepříznivý dopad na stav vodního útvaru. Z tohoto důvodu by měla probíhat mezi Komisí a členskými státy výměna informací za účelem sdílení zkušeností v souvislosti s iniciativami a opatřeními přijímanými na vnitrostátní úrovni.

(28)	S cílem zohlednit současné vědecké poznatky ohledně rizik souvisejících s methylrtutí by Komise měla v rámci přezkumu tohoto nařízení přehodnotit stávající nastavené příjmy s ohledem na zdraví a stanovit nové zdravotní referenční hodnoty pro rtuť.

(29)

Za účelem slaďování právních předpisů Unie s rozhodnutími konference smluvních stran úmluvy, která Unie podpoří prostřednictvím rozhodnutí Rady přijatého v souladu s čl. 218 odst. 9 Smlouvy o fungování EU, by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o změny příloh tohoto nařízení a o prodloužení doby povolené pro prozatímní uložení odpadní rtuti. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů (12). Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají systematicky přístup na setkání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.

(30)

Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení, pokud jde stanovení formulářů pro dovoz a vývoz, stanovení technických požadavků pro environmentálně šetrné dočasné skladování rtuti, sloučenin rtuti a směsí rtuti, zákaz nebo povolení nových výrobků s přidanou rtutí a nových výrobních procesů využívajících rtuť nebo sloučeniny rtuti a stanovení povinnosti podávat zprávy, by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (13).

(31)	Členské státy by měly stanovit pravidla pro sankce v případech, kdy dojde k porušení tohoto nařízení, a měly by zajistit jejich uplatňování. Sankce by měly být účinné, přiměřené a odrazující.

(32)	Vzhledem k povaze a rozsahu změn, které je třeba provést v nařízení (ES) č. 1102/2008, a za účelem zvýšení právní jistoty, přehlednosti a transparentnosti a za účelem zjednodušení právní úpravy by mělo být uvedené nařízení zrušeno.

(33)	Aby měly příslušné orgány členských států a hospodářské subjekty, jež jsou dotčeny tímto nařízením, dostatek času na přizpůsobení se novému režimu, který toto nařízení stanoví, mělo by být toto nařízení použitelné od 1. ledna 2018.

(34)

Jelikož cíle tohoto nařízení, totiž zajištění vysoké úrovně ochrany lidského zdraví a životního prostředí před emisemi a úniky rtuti a sloučenin rtuti způsobenými lidskou činností, mimo jiné prostřednictvím zákazu vývozu a dovozu rtuti a výrobků s přidanou rtutí, omezením používání rtuti ve výrobních procesech, ve výrobcích, v neprůmyslové těžbě a zpracování zlata a těžbě a zpracování zlata v malém měřítku a v zubním amalgámu a stanovením povinností týkajících se odpadní rtuti, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jej, z důvodu přeshraniční povahy znečištění rtutí a z důvodu povahy opatření, která mají být přijata, může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

KAPITOLA I

OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 1

Předmět a cíl

Toto nařízení stanoví opatření a podmínky, pokud jde o používání a skladování rtuti, sloučenin rtuti a směsí rtuti, obchodování se rtutí, sloučeninami rtuti a směsmi rtuti, výrobu a používání výrobků s přidanou rtutí a obchodování s nimi a o nakládání s odpadní rtutí s cílem zajistit vysokou míru ochrany lidského zdraví a životního prostředí před emisemi a úniky rtuti a sloučenin rtuti způsobenými lidskou činností.

Členské státy mohou případně uplatňovat v souladu se Smlouvou o fungování EU přísnější požadavky, než jsou požadavky stanovené tímto nařízením.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

1)	„rtutí“ kovová rtuť (Hg, číslo CAS 7439-97-6);

2)	„sloučeninou rtuti“ jakákoli látka skládající se z atomů rtuti a jednoho nebo více atomů jiných chemických prvků, která může být rozložena na jiné složky pouze chemickými reakcemi;

3)	„směsí“ směs nebo roztok složený ze dvou nebo více látek;

4)	„výrobkem s přidanou rtutí“ výrobek nebo složka výrobku, obsahující záměrně přidanou rtuť nebo sloučeninu rtuti;

5)	„odpadní rtutí“ kovová rtuť považovaná za odpad ve smyslu čl. 3 bodu 1 směrnice 2008/98/ES;

6)

„vývozem“: a) trvalý nebo dočasný vývoz rtuti, sloučenin rtuti, směsí rtuti a výrobků s přidanou rtutí, které splňují podmínky čl. 28 odst. 2 Smlouvy o fungování EU; b) zpětný vývoz rtuti, sloučenin rtuti, směsí rtuti a výrobků s přidanou rtutí, které nesplňují podmínky čl. 28 odst. 2 Smlouvy o fungování EU a na které se vztahuje jiný celní režim než režim vnějšího tranzitu Unie pro pohyb zboží přes celní území Unie;

7)	„dovozem“ fyzické uvedení rtuti, sloučenin rtuti, směsí rtuti a výrobků s přidanou rtutí, na které se vztahuje jiný celní režim než režim vnějšího tranzitu Unie pro pohyb zboží přes celní území Unie, na celní území Unie;

8)	„odstraněním“ odstranění ve smyslu čl. 3 bodu 19 směrnice 2008/98/ES;

9)	„primární těžbou rtuti“ těžba, v níž je základní hledanou surovinou rtuť;

10)	„konverzí“ chemická přeměna fyzikální formy rtuti z kapaliny na sulfid rtuťnatý nebo srovnatelnou chemickou sloučeninu, která je stejně nebo více stabilní a stejně nebo méně rozpustná ve vodě a která nepředstavuje pro životní prostředí a zdraví větší riziko než sulfid rtuťnatý;

11)	„uvedením na trh“ dodání nebo poskytnutí třetí straně, ať už za úplatu nebo zdarma. Za uvedení na trh se považuje rovněž dovoz.

KAPITOLA II

OBCHODNÍ A VÝROBNÍ OMEZENÍ, POKUD JDE O RTUŤ, SLOUČENINY RTUTI, SMĚSI RTUTI A VÝROBKY S PŘIDANOU RTUTÍ

Článek 3

Omezení vývozu

1.   Zakazuje se vývoz rtuti.

2.   Zakazuje se vývoz sloučenin rtuti a směsí rtuti uvedených v příloze I, a to počínaje dnem, který je v dané příloze stanoven.

3.   Odchylně od odstavce 2 je povolen vývoz sloučenin rtuti uvedených v příloze I pro účely laboratorního výzkumu nebo laboratorních analýz.

4.   Zakazuje se vývoz sloučenin rtuti a směsí rtuti, na něž se nevztahuje zákaz podle odstavce 2, pro účely zpětného získání rtuti.

Článek 4

Omezení dovozu

1.   Zakazuje se dovoz rtuti a dovoz směsí rtuti uvedených v příloze I, včetně odpadní rtuti z kteréhokoli z velkých zdrojů uvedených v čl. 11 písm. a) až d), za účelem jiným, než je jejich odstranění jakožto odpadu. Tento dovoz za účelem odstranění jakožto odpadu je povolen pouze tehdy, nemá-li vyvážející země přístup k dostupné konverzní kapacitě na svém území.

Aniž je dotčen článek 11 a odchylně od prvního pododstavce tohoto odstavce je dovoz rtuti a dovoz směsí rtuti uvedených v příloze I za účelem dovoleného použití v členském státě povolen v případě, že dotčený dovážející členský stát poskytl k tomuto dovozu písemný souhlas v některé z následujících situací:

a)	vyvážející země je smluvní stranou úmluvy a vyvážená rtuť nepochází z primární těžby rtuti, která je zakázána podle čl. 3 odst. 3 a 4 úmluvy; nebo

b)	vyvážející země není smluvní stranou úmluvy, ale poskytla potvrzení, že rtuť nepochází z primární těžby rtuti.

Aniž jsou dotčena vnitrostátní opatření přijatá v souladu se Smlouvou o fungování EU, použití, které je povoleno na základě právních předpisů Unie, se pro účely tohoto odstavce považuje za dovolené použití v členském státě.

2.   Zakazuje se dovoz směsí rtuti, na něž se nevztahuje odstavec 1, a sloučenin rtuti pro účely zpětného získání rtuti.

3.   Zakazuje se dovoz rtuti pro použití v neprůmyslové těžbě a zpracování zlata a těžbě a zpracování zlata v malém měřítku.

4.   V případech, kdy je dovoz odpadní rtuti povolen v souladu s tímto článkem, se vedle požadavků tohoto nařízení i nadále použije nařízení (ES) č. 1013/2006.

Článek 5

Vývoz, dovoz a výroba výrobků s přidanou rtutí

1.   Aniž jsou dotčeny přísnější požadavky stanovené v jiných příslušných právních předpisech Unie, zakazuje se v Unii vývoz, dovoz a výroba výrobků s přidanou rtutí uvedených v příloze II, a to počínaje dnem, který je v dané příloze stanoven.

2.   Zákaz stanovený v odstavci 1 se nevztahuje na tyto výrobky s přidanou rtutí:

a)	výrobky nezbytné pro civilní ochranu a vojenské použití,

b)	výrobky pro výzkum, pro kalibraci přístrojů nebo pro použití jako referenční standard.

Článek 6

Formuláře pro dovoz a vývoz

Komise přijme prostřednictvím prováděcích aktů rozhodnutí, ve kterých stanoví formuláře, jež se budou používat za účelem provádění článků 3 a 4. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 22 odst. 2.

KAPITOLA III

OMEZENÍ, POKUD JDE O POUŽÍVÁNÍ A SKLADOVÁNÍ RTUTI, SLOUČENIN RTUTI A SMĚSÍ RTUTI

Článek 7

Průmyslové činnosti

1.   Zakazuje se používání rtuti a sloučenin rtuti ve výrobních procesech uvedených v části I přílohy III, a to počínaje dnem, který je v dané příloze stanoven.

2.   Používání rtuti a sloučenin rtuti ve výrobních procesech uvedených v části II přílohy III je povoleno pouze za podmínek, které jsou v ní stanoveny.

3.   Dočasné skladování rtuti, sloučenin rtuti a směsí rtuti uvedených v příloze I tohoto nařízení se provádí způsobem šetrným k životnímu prostředí, v souladu s prahovými hodnotami a požadavky stanovenými ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2012/18/EU (14) a směrnici 2010/75/EU.

Za účelem zajištění jednotného uplatňování povinnosti stanovené v prvním pododstavci tohoto odstavce může Komise přijímat prováděcí akty, které stanoví technické požadavky na dočasné skladování rtuti, sloučenin rtuti a směsí rtuti způsobem šetrným k životnímu prostředí, v souladu s rozhodnutími přijatými konferencí smluvních stran úmluvy podle čl. 10 odst. 3 a článku 27 úmluvy, v případech, kdy Unie dotčené rozhodnutí podpořila prostřednictvím rozhodnutí Rady přijatého v souladu s čl. 218 odst. 9 Smlouvy o fungování EU. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 22 odst. 2 tohoto nařízení.

Článek 8

Nové výrobky s přidanou rtutí a nové výrobní procesy

1.   Hospodářské subjekty nesmí vyrábět ani uvádět na trh výrobky s přidanou rtutí, které nebyly ve výrobě před 1. lednem 2018 (dále jen „nové výrobky s přidanou rtutí“), pokud k tomu nejsou oprávněny na základě rozhodnutí přijatého podle odstavce 6 tohoto článku nebo pokud tak nemohou činit podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/65/EU (15).

První pododstavec se nevztahuje na:

a)	zařízení nezbytná pro ochranu podstatných bezpečnostních zájmů členských států, včetně zbraní, střeliva a válečného materiálu, určená výlučně k vojenským účelům;

b)	zařízení určená pro vyslání do vesmíru a

c)	technická zlepšení nebo úpravu výrobků s přidanou rtutí, které byly ve výrobě před 1. lednem 2018, jestliže takováto zlepšení nebo úpravy vedou k nižšímu obsahu rtuti používané v těchto výrobcích.

2.   Hospodářské subjekty nesmí používat výrobní procesy využívající rtuť nebo sloučeniny rtuti, které nebyly procesy používanými před 1. lednem 2018 (dále jen „nové výrobní procesy“), pokud k tomu nejsou oprávněny na základě rozhodnutí přijatého podle odstavce 6.

První pododstavec tohoto odstavce se nevztahuje na procesy, při kterých se vyrábějí nebo používají jiné výrobky s přidanou rtutí, než na které se vztahuje zákaz stanovený v odstavci 1.

3.   Hodlá-li hospodářský subjekt požádat o rozhodnutí podle odstavce 6, aby mohl vyrábět nový výrobek s přidanou rtutí nebo takový výrobek uvádět na trh nebo aby mohl používat nový výrobní proces, které by poskytly významný přínos pro životní prostředí a zdraví a které nepředstavují žádné závažné riziko pro životní prostředí ani pro lidské zdraví, přičemž nejsou k dispozici žádné technicky realizovatelné bezrtuťové alternativy, které by poskytly tentýž přínos, oznámí to příslušným orgánům dotčeného členského státu. Toto oznámení obsahuje tyto informace:

a)	technický popis předmětného výrobku či procesu,

b)	posouzení jeho přínosů a rizik pro životní prostředí a zdraví;

c)	důkazy prokazující, že neexistují technicky realizovatelné bezrtuťové alternativy, které by poskytovaly významný přínos pro životní prostředí a zdraví;

d)	podrobný popis způsobu, jakým má být daný proces používán či výrobek vyráběn, používán a po použití odstraněn jakožto odpad, aby byla zajištěna vysoká úroveň ochrany životního prostředí a lidského zdraví.

4.   Dotčený členský stát postoupí Komisi oznámení, které obdržel od hospodářského subjektu, pokud má na základě svého vlastního hodnocení informací uvedených v oznámení za to, že byla splněna kritéria uvedená v odst. 6 prvním pododstavci.

Dotčený členský stát informuje Komisi o případech, kdy má za to, že kritéria uvedená v odst. 6 prvním pododstavci splněna nebyla.

5.   Pokud členský stát postoupí oznámení podle odst. 4 prvního pododstavce tohoto článku, Komise okamžitě poskytne toto oznámení výboru uvedenému v čl. 22 odst. 1.

6.   Komise obdržené oznámení posoudí a vyhodnotí, zda bylo prokázáno, že by předmětný nový výrobek s přidanou rtutí či nový výrobní proces poskytl významný přínos pro životní prostředí a zdraví a nepředstavoval by žádné závažné riziko pro životní prostředí ani pro lidské zdraví a že nejsou k dispozici žádné technicky proveditelné bezrtuťové alternativy, které by poskytly takovýto přínos.

Komise informuje členské státy o výsledku hodnocení.

Komise přijme prostřednictvím prováděcích aktů rozhodnutí, zda se příslušný nový výrobek s přidanou rtutí nebo nový výrobní proces povoluje. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 22 odst. 2.

7.   Do 30. června 2018 zveřejní Komise na internetu seznam výrobních procesů využívajících rtuť nebo sloučeniny rtuti, které byly procesy používanými před 1. lednem 2018, a výrobků s přidanou rtuti, které byly ve výrobě před 1. lednem 2018, a veškerých platných tržních omezení.

Článek 9

Neprůmyslová těžba a zpracování zlata a těžba a zpracování zlata v malém měřítku

1.   Zakazuje se neprůmyslová těžba a zpracování zlata a těžba a zpracování zlata v malém měřítku, v jejichž rámci se využívá rtuti k amalgamaci za účelem získání zlata z rudy.

2.   Aniž je dotčen odstavec 1 tohoto článku a článek 16, příslušný orgán dotčeného členského státu v případě, že existují důkazy o tom, že nedošlo pouze k ojedinělým případům nedodržení zákazu stanoveného v odstavci 1 tohoto článku, vypracuje a provede národní plán v souladu s přílohou IV.

Článek 10

Zubní amalgám

1.   Od 1. ledna 2019 lze používat zubní amalgám jen v kapslové formě v předem určených dávkách. Použití volně balené rtuti zubními lékaři se zakazuje.

2.   Od 1. července 2018 se zubní amalgám nesmí používat při stomatologickém ošetření mléčných zubů, dětí mladších 15 let a těhotných či kojících žen, s výjimkou případů, kdy to zubní lékař považuje za naprosto nezbytné z důvodu specifických zdravotních potřeb dotčeného pacienta.

3.   Do 1. července 2019 každý členský stát stanoví národní plán týkající se opatření, která hodlá provést za účelem postupného omezování používání zubního amalgámu.

Členské státy zveřejní své národní plány na internetu a předají je Komisi do jednoho měsíce od jejich přijetí.

4.   Od 1. ledna 2019 provozovatelé stomatologických zařízení, v nichž se používá zubní amalgám nebo odstraňují amalgámové výplně nebo zuby s takovýmito výplněmi, zajistí, aby jejich zařízení byla vybavena separátory amalgámu pro zachycování a sběr částic amalgámu včetně částic obsažených v použité vodě.

Tito provozovatelé zajistí, aby:

a)	separátory amalgámu uvedené do provozu po 1. lednu 2018 umožňovaly míru záchytu nejméně 95 % amalgámových částic;

b)	od 1. ledna 2021 všechny používané separátory amalgámu umožňovaly míru záchytu stanovenou v písmenu a).

Separátory amalgámu musí být udržovány v souladu s pokyny výrobce, aby se zajistila nejvyšší realizovatelná míra záchytu.

5.   Má se za to, že požadavkům stanoveným v odstavcích 1 a 4 vyhovují kapsle a separátory amalgámu, jež splňují evropské normy nebo jiné vnitrostátní či mezinárodní normy zajišťující rovnocennou úroveň kvality a míru záchytu.

6.   Zubní lékaři zajistí, aby s jejich odpadem s obsahem amalgámu, včetně zbytků amalgámu, jeho částic a výplní a zubů nebo jejich částí, které jsou znečištěny zubním amalgámem, nakládaly a jeho sběr prováděly schválené subjekty nebo podniky zabývající se nakládáním s odpadem.

Zubní lékaři nesmí za žádných okolností vypustit přímo ani nepřímo takovýto odpad s obsahem amalgámu do životního prostředí.

KAPITOLA IV

ODSTRAŇOVÁNÍ ODPADU A ODPADNÍ RTUTI

Článek 11

Odpad

Aniž je dotčen čl. 2 bod 5 tohoto nařízení, považuje se rtuť a sloučeniny rtuti jak v čisté formě, tak ve směsích, z kteréhokoli z následujících velkých zdrojů za odpad ve smyslu směrnice 2008/98/ES a odstraňují se způsobem, který neohrožuje lidské zdraví a nepoškozuje životní prostředí v souladu s uvedenou směrnicí:

a)	z průmyslu výroby chloru a alkalických hydroxidů;

b)	z čištění zemního plynu;

c)	z těžby a hutnictví neželezných kovů;

d)	z extrakce zecinabaritu v Unii.

Toto odstranění nesmí vést k žádné formě zpětného získání rtuti.

Článek 12

Podávání informací o velkých zdrojích

1.   Hospodářské subjekty v průmyslových odvětvích uvedených v čl. 11 písm. a), b) a c) zašlou každý rok do 31. května příslušným orgánům dotčených členských států:

a)	údaje o celkovém množství odpadní rtuti, které je uskladněno v každém jejich zařízení;

b)	údaje o celkovém množství odpadní rtuti, které bylo odesláno do jednotlivých zařízení provádějících prozatímní uložení, konverzi a případně solidifikaci odpadní rtuti nebo trvalé uložení odpadní rtuti, která prošla konverzí a případně solidifikací;

c)	informace o umístění každého ze zařízení uvedeného v písmenu b) a jejich kontaktní údaje;

d)	kopii osvědčení poskytnutou provozovatelem zařízení provádějícího prozatímní uložení odpadní rtuti v souladu s čl. 14 odst. 1;

e)	kopii osvědčení poskytnutou provozovatelem zařízení provádějícího konverzi a případně solidifikaci odpadní rtuti v souladu s čl. 14 odst. 2;

f)	kopii osvědčení poskytnutou provozovatelem zařízení provádějícího trvalé uložení odpadní rtuti, která prošla konverzí a případně solidifikací v souladu s čl. 14 odst. 3.

2.   Údaje uvedené v odst. 1 písm. a) a b) se uvádějí s použitím kódů stanovených v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2150/2002 (16).

3.   V případě hospodářského subjektu provozujícího zařízení pro výrobu chloru a alkalických hydroxidů přestane povinnost stanovená v odstavcích 1 a 2 platit jeden rok ode dne, kdy budou všechny rtuťové výrobní provozy, které tento hospodářský subjekt provozuje, vyřazeny z provozu v souladu s prováděcím rozhodnutím 2013/732/EU a veškerá rtuť přemístěna do zařízení pro nakládání s odpadem.

Článek 13

Uložení odpadní rtuti

1.   Odchylně od čl. 5 odst. 3 písm. a) směrnice 1999/31/ES lze odpadní rtuť prozatímně uložit v kapalné formě, jsou-li splněny specifické požadavky na prozatímní uložení odpadní rtuti v přílohách I, II a III uvedené směrnice a je-li toto uložení prováděno v nadzemních zařízeních zvlášť určených a vybavených pro prozatímní uložení odpadní rtuti.

Výjimka uvedená v prvním pododstavci přestane platit od 1. ledna 2023.

2.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 21 za účelem změny tohoto nařízení, jimiž prodlouží dobu povolenou pro prozatímní uložení odpadní rtuti podle odstavce 1 tohoto článku až o tři roky.

3.   Před trvalým odstraněním musí odpadní rtuť projít konverzí a má-li být odstraněna v nadzemních zařízeních, konverzí a solidifikací.

Odpadní rtuť, která prošla konverzí a případně solidifikací, může být trvale odstraněna výhradně v následujících zařízení pro trvalé uložení s povolením pro odstraňování nebezpečného odpadu:

a)	v solných dolech, které jsou uzpůsobeny k trvalému uložení odpadní rtuti, která prošla konverzí, nebo v hlubokých podzemních skalních formacích, které poskytují rovnocennou nebo vyšší úroveň bezpečnosti a zadržení než zmiňované solné doly, nebo

b)	v nadzemních zařízeních zvlášť určených a vybavených pro trvalé uložení odpadní rtuti, která prošla konverzí a solidifikací, jež poskytují rovnocennou nebo vyšší úroveň bezpečnosti a zadržení než zařízení uvedená v písmenu a).

Provozovatelé zařízení pro trvalé uložení zajistí, aby byla odpadní rtuť, která prošla konverzí a případně solidifikací, uložena odděleně od ostatního odpadu a byl rozdělena po šaržích, ve kterých byla odstraňována, a umístěna ve skladovacím prostoru, který je zapečetěn. Tito provozovatelé dále zajistí, aby byly dodrženy požadavky stanovené směrnicí 1999/31/ES, včetně specifických požadavků pro prozatímní uložení odpadní rtuti stanovených v příloze I oddílu 8 třetí a páté odrážce a příloze II uvedené směrnice, pokud jde o zařízení pro trvalé uložení.

Článek 14

Vysledovatelnost

1.   Provozovatelé zařízení provádějících prozatímní uložení odpadní rtuti vytvoří výkaz zahrnující tyto údaje:

a)	pro každou přijatou zásilku odpadní rtuti: i) původ a množství uvedeného odpadu, ii) jméno či název a kontaktní údaje dodavatele a vlastníka uvedeného odpadu.

b)

pro každou zásilku odpadní rtuti opouštějící zařízení: i) množství uvedeného odpadu a jeho obsah rtuti, ii) místo určení a zamýšlené odstranění uvedeného odpadu, iii) kopii osvědčení poskytnutou provozovatelem zařízení provádějícího konverzi a případně solidifikaci uvedeného odpadu, jak je uvedeno v odstavci 2, iv) kopii osvědčení poskytnutou provozovatelem zařízení provádějícího trvalé uložení odpadní rtuti, která prošla konverzí a případně solidifikací, jak je uvedeno v odstavci 3;

c)	množství odpadní rtuti uskladněné v zařízení na konci každého měsíce.

Jakmile odpadní rtuť opustí prozatímní uložení, provozovatelé zařízení provádějících prozatímní uložení odpadní rtuti vydají osvědčení, které potvrzuje, že odpadní rtuť byla odeslána do zařízení provádějícího odstraňování odpadu podle tohoto článku.

Po vydání osvědčení uvedeného v druhém pododstavci tohoto odstavce je jeho kopie neprodleně zaslána dotčeným hospodářským subjektům uvedeným v článku 12.

2.   Provozovatelé zařízení provádějících konverzi a případně solidifikaci odpadní rtuti vytvoří výkaz zahrnující tyto údaje:

a)	pro každou přijatou zásilku odpadní rtuti: i) původ a množství uvedeného odpadu, ii) jméno či název a kontaktní údaje dodavatele a vlastníka uvedeného odpadu;

b)

pro každou zásilku odpadní rtuti, která prošla konverzí nebo případně solidifikací, opouštějící zařízení: i) množství uvedeného odpadu a jeho obsah rtuti, ii) místo určení a zamýšlené odstranění uvedeného odpadu, iii) kopii osvědčení poskytnutou provozovatelem zařízení provádějícího trvalé uložení uvedeného odpadu, jak je uvedeno v odstavci 3;

c)	množství odpadní rtuti uskladněné v zařízení na konci každého měsíce.

Jakmile je dokončena konverze a případně solidifikace celé zásilky, provozovatelé zařízení provádějících konverzi a případně solidifikaci odpadní rtuti vydají osvědčení, které potvrzuje, že celá zásilka odpadní rtuti prošla konverzí a případně solidifikací.

Po vydání osvědčení uvedeného v druhém pododstavci tohoto odstavce je jeho kopie neprodleně zaslána provozovatelům zařízení uvedených v odstavci 1 tohoto článku a dotčeným hospodářským subjektům uvedeným v článku 12.

3.   Jakmile je dokončeno odstranění celé zásilky, provozovatelé zařízení provádějících trvalé uložení odpadní rtuti, která prošla konverzí a případně solidifikací, vydají osvědčení, které potvrzuje, že celá zásilka odpadní rtuti, která prošla konverzí a případně solidifikací, byla trvale uložena v souladu se směrnicí 1999/31/ES, a které uvádí informaci o místě jeho uložení.

Po vydání osvědčení uvedeného v prvním pododstavci tohoto odstavce je jeho kopie neprodleně zaslána provozovatelům zařízení uvedených v odstavcích 1 a 2 tohoto článku a dotčeným hospodářským subjektům uvedeným v článku 12.

4.   Provozovatelé zařízení uvedených v odstavcích 1 a 2 každý rok do 31. ledna předají výkaz týkající se předchozího kalendářního roku příslušným orgánům dotčeného členského státu. Příslušné orgány dotčených členských států sdělují každoročně jednotlivé předané výkazy Komisi.

Článek 15

Kontaminované lokality

1.   Komise organizuje s členskými státy výměnu informací o opatřeních, která byla přijata na vnitrostátní úrovni s cílem určit a posoudit lokality kontaminované rtutí a sloučeninami rtuti a řešit závažná rizika, která by tato kontaminace mohla představovat pro lidské zdraví a životní prostředí.

2.   Do 1. ledna 2021 zveřejní Komise na internetu informace shromážděné podle odstavce 1, včetně seznamu lokalit kontaminovaných rtutí a sloučeninami rtuti.

KAPITOLA V

SANKCE, PŘÍSLUŠNÉ ORGÁNY A PODÁVÁNÍ ZPRÁV

Článek 16

Sankce

Členské státy stanoví sankce za porušení tohoto nařízení a přijmou veškerá opatření nezbytná k zajištění jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující. Členské státy oznámí Komisi do dat použitelnosti stanovených pro příslušná ustanovení tohoto nařízení tyto sankce a opatření a neprodleně jí oznámí všechny jejich následné změny.

Článek 17

Příslušné orgány

Členské státy určí orgány příslušné pro plnění povinností vyplývajících z tohoto nařízení.

Článek 18

Zpráva

1.   Do 1. ledna 2020 a poté ve vhodných intervalech členské státy vypracují zprávu, kterou poskytnou Komisi a zveřejní na internetu, a která obsahuje:

a)	informace o provádění tohoto nařízení;

b)	informace, které jsou nutné k tomu, aby Unie dostála své oznamovací povinnosti podle článku 21 úmluvy;

c)	souhrn informací shromážděných v souladu s článkem 12 tohoto nařízení;

d)

informace týkající se rtuti, která se nachází na jejich území: i) seznam lokalit, kde je uskladněno více než 50 tun rtuti jiné než odpadní rtuti, a množství rtuti v jednotlivých lokalitách, ii) seznam lokalit, kde je nashromážděno více než 50 tun odpadní rtuti, a množství odpadní rtuti v jednotlivých lokalitách, a

e)	soupis zdrojů dodávajících více než 10 tun rtuti ročně, jsou-li si členské státy těchto zdrojů vědomy.

Členské státy mohou rozhodnout, že nezveřejní žádné informace podle prvního pododstavce z některého z důvodů uvedených v čl. 4 odst. 1 a 2 směrnice Evropského Parlamentu a Rady 2003/4/ES (17), s výhradou čl. 4 odst. 2 druhého pododstavce uvedené směrnice.

2.   Pro účely podávání zpráv podle odstavce 1 poskytne Komise členským státům elektronický nástroj k podávání zpráv.

Komise přijme prováděcí akty, aby vytvořila příslušné dotazníky a určila obsah, informace a klíčové ukazatele výkonnosti nezbytné pro splnění požadavků podle odstavce 1, jakož i formát a frekvenci zpráv podle odstavce 1. Tyto dotazníky nesmí zdvojovat oznamovací povinnosti smluvních stran úmluvy. Prováděcí akty uvedené v tomto odstavci se přijímají přezkumným postupem podle čl. 22 odst. 2.

3.   Členské státy Komisi neprodleně zpřístupní zprávy, které poskytují sekretariátu úmluvy.

Článek 19

Přezkum

1.   Do 30. června 2020 podá Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o výsledcích svého hodnocení, pokud jde o:

a)	potřebu, aby Unie regulovala emise rtuti a sloučenin rtuti z krematorií;

b)	proveditelnost postupného ukončení používání zubního amalgámu v dlouhodobém výhledu, pokud možno do roku 2030, a to při zohlednění národních plánů uvedených v čl. 10 odst. 3 a při plném respektování odpovědnosti členských států za organizaci zdravotnictví a poskytování zdravotní péče; a

c)	přínosy pro životní prostředí a proveditelnost uvedení přílohy II do většího souladu s příslušnými právními předpisy Unie upravujícími uvádění výrobků s přidanou rtutí na trh.

2.   Do 31. prosince 2024 podá Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o provádění a revizi tohoto nařízení, mimo jiné s ohledem na hodnocení účinnosti prováděného konferencí smluvních stran úmluvy a na zprávy poskytnuté členskými státy v souladu s článkem 18 tohoto nařízení a článkem 21 úmluvy.

3.   Komise případně spolu se svými zprávami uvedenými v odstavcích 1 a 2 předloží legislativní návrh.

KAPITOLA VI

PŘENESENÉ A PROVÁDĚCÍ PRAVOMOCI

Článek 20

Změny příloh

Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 21 tohoto nařízení za účelem změny jeho příloh I, II, III a IV, aby je uvedla do souladu s rozhodnutími, která v souladu s článkem 27 úmluvy přijme konference smluvních stran úmluvy, pokud Unie dotyčná rozhodnutí podpořila prostřednictvím rozhodnutí Rady přijatého v souladu s čl. 218 odst. 9 Smlouvy o fungování EU.

Článek 21

Výkon přenesené pravomoci

1.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 13 odst. 2 a v článku 20 je svěřena Komisi na dobu pěti let od 13. června 2017. Komise vypracuje zprávu o přenesené pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem tohoto pětiletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.

3.   Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 13 odst. 2 a v článku 20 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie, nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4.   Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů.

5.   Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

6.   Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 13 odst. 2 a článku 20 vstoupí v platnost pouze tehdy, pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

Článek 22

Postup projednávání ve výboru

1.   Při přijímání formulářů pro dovoz a vývoz podle článku 6, technických požadavků na dočasné skladování rtuti, sloučenin rtuti a směsí rtuti, které je šetrné k životnímu prostředí, podle čl. 7 odst. 3, rozhodnutí podle čl. 8 odst. 6 a dotazníků podle čl. 18 odst. 2 je Komisi nápomocen výbor. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

2.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

Pokud výbor nevydá žádné stanovisko, Komise navrhovaný prováděcí akt nepřijme a použije se čl. 5 odst. 4 třetí pododstavec nařízení (EU) č. 182/2011.

KAPITOLA VII

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 23

Zrušení

Nařízení (ES) č. 1102/2008 se zrušuje s účinkem od 1. ledna 2018.

Odkazy na zrušené nařízení se považují za odkazy na toto nařízení v souladu se srovnávací tabulkou obsaženou v příloze V.

Článek 24

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 1. ledna 2018.

Příloha III část I písm. d) se však použije ode dne 11. prosince 2017.

---

(1)  Úř. věst. C 303, 19.8.2016, s. 122.

(2)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 14. března 2017 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 25. dubna 2017.

(3)  Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1386/2013/EU ze dne 20. listopadu 2013 o všeobecném akčním programu Unie pro životní prostředí na období do roku 2020 „Spokojený život v mezích naší planety“ (Úř. věst. L 354, 28.12.2013, s. 171).

(4)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1102/2008 ze dne 22. října 2008 o zákazu vývozu kovové rtuti a některých sloučenin a směsí rtuti a o bezpečném skladování kovové rtuti (Úř. věst. L 304, 14.11.2008, s. 75).

(5)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1013/2006 ze dne 14. června 2006 o přepravě odpadů (Úř. věst. L 190, 12.7.2006, s. 1).

(6)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 ze dne 18. prosince 2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek, o zřízení Evropské agentury pro chemické látky, o změně směrnice 1999/45/ES a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 793/93, nařízení Komise (ES) č. 1488/94, směrnice Rady 76/769/EHS a směrnic Komise 91/155/EHS, 93/67/EHS, 93/105/ES a 2000/21/ES (Úř. věst. L 396, 30.12.2006, s. 1).

(7)  Prováděcí rozhodnutí Komise 2013/732/EU ze dne 9. prosince 2013, kterým se stanoví závěry o nejlepších dostupných technikách (BAT) pro výrobu chloru a alkalických hydroxidů podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU o průmyslových emisích (Úř. věst. L 332, 11.12.2013, s. 34).

(8)  Směrnice Rady 1999/31/ES ze dne 26. dubna 1999 o skládkách odpadů (Úř. věst. L 182, 16.7.1999, s. 1).

(9)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES ze dne 19. listopadu 2008 o odpadech a o zrušení některých směrnic (Úř. věst. L 312, 22.11.2008, s. 3).

(10)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU ze dne 24. listopadu 2010 o průmyslových emisích (integrované prevenci a omezování znečištění) (Úř. věst. L 334, 17.12.2010, s. 17).

(11)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky (Úř. věst. L 327, 22.12.2000, s. 1).

(12)  Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.

(13)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).

(14)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/18/EU ze dne 4. července 2012 o kontrole nebezpečí závažných havárií s přítomností nebezpečných látek a o změně a následném zrušení směrnice Rady 96/82/ES (Úř. věst. L 197, 24.7.2012, s. 1).

(15)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/65/EU ze dne 8. června 2011 o omezení používání některých nebezpečných látek v elektrických a elektronických zařízeních (Úř. věst. L 174, 1.7.2011, s. 88).

(16)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2150/2002 ze dne 25. listopadu 2002 o statistice odpadů (Úř. věst. L 332, 9.12.2002, s. 1).

(17)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/4ES ze dne 28. ledna 2003 o přístupu veřejnosti k informacím o životním prostředí a o zrušení směrnice Rady 90/313/EHS (Úř. věst. L 41, 14.2.2003, s. 26).

---

---

---

---

---

---