9.12.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 423/1

(1)

Zaměstnatelnost absolventů, kteří ukončili vzdělávání a odbornou přípravu, je v řadě členských států předmětem obav, zejména proto, že míra zaměstnanosti čerstvých absolventů vysokoškolského vzdělávání v Unii po finanční krizi v roce 2008 (1) dosud nedosáhla původní výše a situace v oblasti zaměstnanosti absolventů programů odborného vzdělávání a přípravy se mezi členskými státy liší.

(2)

Členské státy proto byly prostřednictvím hlavních směrů politik zaměstnanosti pro rok 2015 (2) vyzvány, aby ve spolupráci se sociálními partnery podporovaly produktivitu a zaměstnatelnost prostřednictvím vhodné nabídky příslušných znalostí, dovedností a kompetencí.

(3)

Pro dosažení tohoto cíle jsou zásadní kvalitní informace o tom, co absolventi dělají po získání své kvalifikace nebo po ukončení odborného vzdělávání a přípravy, aby bylo možné pochopit příčiny problémů se zaměstnaností absolventů v určitých regionech, hospodářských odvětvích nebo absolventů určitých oborů vysokoškolského vzdělávání nebo odborného vzdělávání a přípravy a nalézt řešení těchto problémů se zaměstnaností. Hodnota těchto informací je zdůrazněna ve Standardech a směrnicích pro zajišťování kvality v Evropském prostoru vysokoškolského vzdělávání (ESG) (3) i v evropském referenčním rámci pro zajišťování kvality v oblasti odborného vzdělávání a přípravy (EQAVET) (4).

(4)

Nicméně vzhledem k tomu, že v mnoha částech Unie nejsou systémy pro sběr, analýzu a využití údajů o uplatnění absolventů vysokoškolského vzdělávání a odborného vzdělávání a přípravy dosud dobře rozvinuty, je zapotřebí lepších informací k tomu, aby se studenti mohli informovaně rozhodnout, co studovat, nebo pro to, aby bylo možné koncipovat vzdělávací programy nebo vládní politiku.

(5)

Kromě toho přechody na trh práce do značné míry závisí na ekonomickém kontextu, úrovni kvalifikace a oboru studia. Jsou rovněž ovlivněny sociálně-demografickými faktory a socioekonomickým zázemím rodiny (5). Sběr údajů o dopadu těchto různých faktorů je proto pro komplexní řešení této otázky zásadní.

(6)

Ačkoliv mnohé členské státy systémy pro sledování vyvíjí, výměna znalostí a osvědčených postupů a vzájemné učení jsou omezené.

(7)

Vzhledem k tomu, že rozsah stávajících srovnatelných údajů je omezený a údaje shromažďované na vnitrostátní úrovni nejsou srovnatelné s údaji shromážděnými v jiných členských státech, představuje vyvozování závěrů z rozdílů v trendech nebo výsledcích v jednotlivých zemích a regionech náročný úkol.

(8)

Výsledky veřejné konzultace (6) o agendě Unie pro modernizaci vysokoškolského vzdělávání odhalily obavy, že vysokoškolské vzdělávání absolventům neposkytuje znalosti, dovednosti a kompetence, které potřebují, aby mohli v rychle se vyvíjejícím vzdělávacím a pracovním prostředí uspět, a že v některých členských státech nadále přetrvává nesoulad mezi nabízenými a požadovanými dovednostmi.

(9)

Členské státy požadují opatření na úrovni Unie zaměřená na zlepšování toku informací o zaměstnatelnosti, nesouladu mezi nabízenými a požadovanými dovednostmi a potřebách trhu práce. Zejména společná zpráva Rady a Komise pro rok 2015 o provádění strategického rámce evropské spolupráce v oblasti vzdělávání a odborné přípravy (ET 2020) (7) navrhuje prosazování významu vysokoškolského vzdělávání pro trh práce a společnost, mimo jiné i lepším chápáním a předjímáním potřeb a výsledků trhu práce, například sledováním profesních drah absolventů.

(10)

Členské státy se v závěrech z Rigy z roku 2015 o novém souboru střednědobých cílů v oblasti odborného vzdělávání a přípravy pro období 2015–2020 rovněž zavázaly k zajištění průběžného informování a cyklické zpětné vazby prostřednictvím opatření, jako jsou například využívání údajů o zaměstnatelnosti absolventů odborného vzdělávání a přípravy a kombinování údajů o učení, vstupu na trh práce a profesní dráze, rozvoj kapacit subjektů na vnitrostátní úrovni s cílem využívat údaje o absolventech pro přizpůsobování vzdělávacích programů, profesních profilů a obsahu kvalifikací odborného vzdělávání a přípravy novým hospodářským a technickým požadavkům.

(11)

V usnesení o prosazování socioekonomického rozvoje a inkluzívnosti v EU prostřednictvím vzdělávání: přínos vzdělávání a odborné přípravy pro evropský semestr 2016 (8) členské státy jako prioritní záležitost následně zdůraznily význam řešení nesouladu mezi nabízenými a požadovanými dovednostmi a nedostatků v oblasti dovedností.

(12)

Výše uvedené navázalo na předchozí činnost. V závěrech Rady o podnikavosti ve vzdělávání a odborné přípravě (9) z roku 2014 se členské státy dohodly, že při posuzování kvality a účinnosti podnikatelské výchovy v rámci vzdělávání a odborné přípravy budou pokud možno využívat informace získané na základě sledování.

(13)

V roce 2013 se členské státy v závěrech Rady o sociálním rozměru vysokoškolského vzdělávání (10) dohodly, že usnadní poskytování informací o příležitostech a výsledcích souvisejících se vzděláváním a trhem práce.

(14)

V závěrech Rady o zaměstnatelnosti absolventů vzdělávání a odborné přípravy (11) z roku 2012 se členské státy dohodly stanovit referenční úroveň, že do roku 2020 by mělo být zaměstnáno 82 % absolventů ve věku 20–34 let, kteří ukončili vzdělávání nebo odbornou přípravu nejpozději tři roky před referenčním rokem, a že budou podíl zaměstnaných absolventů vzdělávání a odborné přípravy monitorovat s cílem posílit empirickou základnu pro rozvoj politik v oblasti, kde se vzdělávání a odborná příprava setkávají se zaměstnáním, přičemž členské státy a Komise souhlasily, že budou shromažďovat kvalitativní informace a osvědčené postupy, aby mohly doplnit kvantitativní monitorování a posílit základnu pro fakticky podloženou tvorbu politik.

(15)

Komise proto ve sdělení o nové agendě dovedností pro Evropu (12) jako prioritu stanovila zlepšení poznatků a informovanosti o dovednostech za účelem lepšího výběru povolání, a to tím, že navrhla iniciativu pro sledování uplatnění absolventů terciárního vzdělávání, jejímž cílem bude poskytnout členským státům podporu při zlepšování informací o přechodu absolventů na trh práce. V této souvislosti představuje toto doporučení doplňkový přístup k iniciativám členských států a příslušné závazky jsou dobrovolné.

1.

Zlepšit dostupnost a kvalitu informací o činnostech absolventů (14) a případně osob, které ukončily vysokoškolské vzdělávání nebo odborné vzdělávání a přípravu bez absolvování, včetně toho, aby státy do roku 2020 dosáhly pokroku, pokud jde o vytváření systémů sledování uplatnění absolventů, které mohou zahrnovat:

2.

S ohledem na ambiciózní záměr toto doporučení Rady spočívající ve zlepšení srovnatelnosti údajů by členské státy měly shromažďovat údaje v následujících oblastech:

3.

Podpořit vysokou, reprezentativní a kontinuální míru návratnosti longitudinálních šetření absolventů a pokud možno sledování uplatnění absolventů, kteří se přestěhovali do zahraničí, buď za účelem vzdělávání a odborné přípravy, nebo po dokončení svého vzdělávání a odborné přípravy.

4.

Zapojit se do sítě odborníků, která podněcuje spolupráci a vzájemné učení mezi členskými státy o systémech sledování a jejich další rozvoj. Tato síť prozkoumá možnosti vývoje srovnatelných údajů a společných definic, jak je uvedeno v odstavci 2. Pokud jde o longitudinální šetření, jak je uvedeno v odstavcích 3 a 9, síť prozkoumá možnosti vývoje společných zásad a zváží optimální frekvenci a způsob, jímž by bylo možné sledovat absolventy, kteří se přestěhovali do zahraničí.

5.

Tato síť má být zorganizována v souladu se stávajícími řídicími strukturami pro spolupráci na základě rámce vzdělávání a odborné přípravy ET 2020, aniž jsou dotčeny jakékoliv nové struktury, které mohou následovat.

6.

Podniknout kroky k zajištění včasného, pravidelného a rozsáhlého šíření a využívání výsledků analýzy sledování uplatnění absolventů s cílem:

7.

Zajistit udržitelnost iniciativ pro sledování uplatnění absolventů tím, že se vyčlení odpovídající víceleté zdroje, využijí vnitrostátní nebo evropské zdroje financování, jako například program Erasmus+ nebo evropské strukturální a investiční fondy, v příslušných případech a v souladu se stávajícími zdroji, právním základem a prioritami vymezenými pro období let 2014–2020, aniž jsou dotčena jednání o příštím víceletém finančním rámci.

8.

Do dvou let od přijetí tohoto doporučení a poté pravidelně prostřednictvím sítě odborníků vyhodnocovat pokrok v provádění tohoto doporučení a podávat Komisi o tomto pokroku zprávy.

9.

Vyvinout pilotní fázi šetření evropských absolventů terciárního vzdělávání (15), jehož cílem je zlepšit dostupnost srovnatelných informací o uplatnění absolventů v zaměstnání a ve společnosti a které bude zohledňovat výsledky studie proveditelnosti Eurograduate (16) a zkušenosti členských států s jejich systémy sledování uplatnění absolventů. Do tří let od přijetí tohoto doporučení předložit síti odborníků zprávu o výsledcích této pilotní studie. Pokud bude pilotní fáze úspěšná, bude Komise konzultovat členské státy ohledně toho, zda přistoupit k úplnému provedení šetření evropských absolventů terciárního vzdělávání.

10.

Podle potřeby podporovat budování kapacit za účelem vytvoření systémů sledování uplatnění absolventů, a to na základě osvědčených postupů. V případě odborného vzdělávání a přípravy bude zahrnovat ucelené mapování ve všech členských státech, které se bude zabývat možnostmi spolupráce na úrovni Unie a které by mohlo být základem pro prozkoumání proveditelnosti šetření evropských absolventů odborného vzdělávání a přípravy, bude-li to považováno za nezbytné. V rámci budování kapacit bude rovněž podporována spolupráce mezi orgány, poskytovateli odborného vzdělávání a přípravy a poradenskými službami za účelem zlepšení dostupnosti, srovnatelnosti a spolehlivosti údajů o sledování uplatnění absolventů.

11.

Podporovat vzájemné učení a výměnu osvědčených postupů, posílit spolupráci prostřednictvím vytvoření a podpory sítě odborníků, jakož i spolupracovat s dalšími příslušnými skupinami odborníků, mezinárodními organizacemi a orgány a agenturami EU.

12.

Zajistit, aby byly výsledky analýzy sledování uplatnění absolventů k dispozici pro využití členskými státy a zúčastněnými stranami.

13.

Podpořit využívání evropských zdrojů financování, jako je například program Erasmus+ nebo evropské strukturální a investiční fondy, a to ve vhodných případech a v souladu s jejich finanční kapacitou, právním základem, rozhodovacími postupy a prioritami vymezenými pro období let 2014–2020, aniž jsou dotčena jednání o příštím víceletém finančním rámci.

14.

Předložit Radě zprávu o provádění tohoto doporučení do pěti let od jeho přijetí.