EUR-Lex Access to European Union law

Back to EUR-Lex homepage

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 32017H0809(08)

Doporučení Rady ze dne 11. července 2017 k národnímu programu reforem Španělska na rok 2017 a stanovisko Rady k programu stability Španělska z roku 2017

Úř. věst. C 261, 9.8.2017, p. 31–35 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

9.8.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 261/31


DOPORUČENÍ RADY

ze dne 11. července 2017

k národnímu programu reforem Španělska na rok 2017 a stanovisko Rady k programu stability Španělska z roku 2017

(2017/C 261/08)

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 121 odst. 2 a čl. 148 odst. 4 této smlouvy,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1466/97 ze dne 7. července 1997 o posílení dohledu nad stavy rozpočtů a nad hospodářskými politikami a o posílení koordinace hospodářských politik (1), a zejména na čl. 5 odst. 2 uvedeného nařízení,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1176/2011 ze dne 16. listopadu 2011 o prevenci a nápravě makroekonomické nerovnováhy (2), a zejména na čl. 6 odst. 1 uvedeného nařízení,

s ohledem na doporučení Evropské komise,

s ohledem na usnesení Evropského parlamentu,

s ohledem na závěry Evropské rady,

s ohledem na stanovisko Výboru pro zaměstnanost,

s ohledem na stanovisko Hospodářského a finančního výboru,

s ohledem na stanovisko Výboru pro sociální ochranu,

s ohledem na stanovisko Výboru pro hospodářskou politiku,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Dne 16. listopadu 2016 přijala Komise roční analýzu růstu, jež zahájila evropský semestr pro koordinaci hospodářských politik pro rok 2017. Priority této roční analýzy růstu potvrdila ve dnech 9. a 10. března 2017 Evropská rada. Dne 16. listopadu 2016 přijala Komise na základě nařízení (EU) č. 1176/2011 zprávu mechanismu varování, ve které je Španělsko uvedeno mezi členskými státy, u nichž bude proveden hloubkový přezkum. Téhož dne přijala Komise rovněž doporučení pro doporučení Rady týkající se hospodářské politiky eurozóny, které bylo potvrzeno na zasedání Evropské rady ve dnech 9. a 10. března 2017. Rada přijala dne 21. března 2017 doporučení týkající se hospodářské politiky eurozóny („doporučení pro eurozónu“) (3).

(2)

Vzhledem k úzké provázanosti ekonomik v hospodářské a měnové unii by Španělsko jakožto členský stát, jehož měnou je euro, mělo zajistit, aby doporučení pro eurozónu, jak je promítnuto do níže uvedených doporučení č. 1 až 3, bylo plně a včas provedeno.

(3)

Dne 22. února 2017 byla zveřejněna zpráva o Španělsku. V této zprávě byl posouzen pokrok, jejž Španělsko učinilo v plnění jemu určených doporučení přijatých Radou dne 12. července 2016, v přijímání opatření v návaznosti na doporučení přijatá v předchozích letech a v plnění národních cílů v rámci strategie Evropa 2020. Součástí zprávy byl rovněž hloubkový přezkum podle článku 5 nařízení (EU) č. 1176/2011, jehož výsledky byly taktéž zveřejněny dne 22. února 2017. Komise na základě své analýzy dospěla k závěru, že se Španělsko potýká s nadměrnou makroekonomickou nerovnováhou, která má přeshraniční význam. Zejména přebytky běžného účtu se promítají do snižování čistých vnějších závazků Španělska, které však nadále zůstávají značné a vystavují zemi rizikům vyplývajícím ze změn tržních nálad. Dluh soukromého sektoru se výrazně snížil, zejména v případě korporací, avšak zadlužení domácností zůstává vysoké. Hospodářský růst se stal hlavní hnací silou snižování zadlužení, avšak rizika související s fiskální udržitelností zůstávají ve střednědobém horizontu vysoká. Mimořádně důležité je přijetí opatření, jež by snížila riziko nepříznivých účinků nerovnováhy na španělské hospodářství, potažmo na hospodářskou a měnovou unii, vezme-li se v úvahu jeho velikost a přeshraniční význam. Finanční sektor i nadále vykazuje vysoký stupeň stability, k čemuž přispívá jeho probíhající restrukturalizace, nízké náklady na financování a hospodářské oživení. V posledních letech je vytvářen velký počet pracovních míst a nezaměstnanost rychle klesá, nicméně zůstává velmi vysoká. Významnou hnací silou intenzivní tvorby pracovních míst a zvýšení konkurenceschopnosti v nedávných letech byly reformy trhu práce a zpomalování růstu mezd.

(4)

Dne 28. dubna 2017 předložilo Španělsko svůj národní program reforem na rok 2017 a dne 29. dubna 2017 svůj program stability z roku 2017. Vzhledem k jejich provázanosti byly oba programy posuzovány současně.

(5)

Relevantní doporučení pro jednotlivé země byla zohledněna při programování evropských strukturálních a investičních fondů (dále jen „ESI fondy“) na období 2014–2020. V souladu s článkem 23 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 (4) může Komise členský stát požádat, aby svou dohodu o partnerství a příslušné programy přezkoumal a navrhl změny, je-li to nezbytné, aby se podpořilo provádění příslušných doporučení Rady. Podrobnosti o tom, jak bude Komise uvedené ustanovení používat, byly uvedeny v pokynech k uplatňování opatření propojujících účinnost ESI fondů s řádnou správou ekonomických záležitostí.

(6)

Na Španělsko se v současné době vztahuje nápravná složka Paktu o stabilitě a růstu. Ve svém programu stability z roku 2017 Španělsko plánuje napravit nadměrný schodek do roku 2018 v souladu s rozhodnutím Rady ze dne 8. srpna 2016 o výzvě Španělsku, aby přijalo opatření ke snížení schodku, které je považováno za nezbytné pro nápravu situace nadměrného schodku (dále jen „rozhodnutí Rady z 8. srpna 2016“). Plánuje se, že celkový schodek státního rozpočtu bude dále klesat a v roce 2020 dosáhne 0,5 % HDP. Prognózy výdajů v programu stability z roku 2017 zahrnují naplnění podmíněných závazků spojených s dálnicemi a finančním sektorem, které budou v roce 2017 činit téměř 0,4 % HDP a v roce 2018 to bude 0,2 % HDP. Dosažení střednědobého rozpočtového cíle v podobě vyrovnaného rozpočtu ve strukturálním vyjádření se však v časovém horizontu programu stability z roku 2017 neplánuje. Očekává se, že přepočítané strukturální saldo (5) v roce 2020 dosáhne -1,9 % HDP. V programu stability z roku 2017 se předpokládá, že poměr veřejného dluhu k HDP v roce 2017 klesne na 98,8 %, v roce 2018 na 97,6 % a v roce 2020 na 92,5 %. Makroekonomické předpoklady programu stability z roku 2017 jsou do roku 2018 věrohodné, v pozdějším období se však zdají být poněkud optimistické. Plánované dosažení cílů je nadále závislé na silném ekonomickém výhledu, který nicméně podléhá rizikům. Další rizika dosažení fiskálních cílů se týkají nejistoty ohledně dopadu nedávno přijatých opatření v oblasti daní. Navíc pokud zohledníme předpokládané naplnění podmíněných závazků (které nejsou zahrnuty v prognóze Komise z jara 2017), program spoléhá na výrazně vyšší omezení výdajů, než předpokládá prognóza Komise v roce 2017 a 2018. Opatření nezbytná pro podporu dosažení plánovaného cílového schodku od roku 2018 nebyla dosud dostatečně specifikována.

(7)

Dne 8. srpna 2016 vyzvala Rada Španělsko, aby do roku 2018 nadměrný schodek odstranilo, a zejména aby snížilo svůj schodek veřejných financí na 4,6 % HDP v roce 2016, 3,1 % HDP v roce 2017 a 2,2 % HDP v roce 2018. Toto zlepšení salda veřejných financí na základě aktualizované prognózy Komise z jara 2016 se považovalo za odpovídající zhoršení strukturálního salda o 0,4 % HDP v roce 2016 a zlepšení ve výši 0,5 % HDP v roce 2017 i 2018. Španělsko dosáhlo v roce 2016 celkového schodku vládního rozpočtu 4,5 % HDP, což je pod úrovní cíle stanoveného v rozhodnutí Rady z 8. srpna 2016. Podle prognózy Komise z jara 2017 za předpokladu nezměněné politiky schodek vládního rozpočtu v roce 2017 klesne na 3,2 % HDP a v roce 2018 dále na 2,6 % HDP, což v roce 2017 o 0,1 % HDP přesahuje cíle hodnoty celkového schodku uvedenými v programu stability z roku 2017 a cíle stanovenými Radou a v roce 2018 o 0,4 % HDP. Na rozdíl od programu stability z roku 2017 předpověď nepředpokládá naplnění výše uvedených podmíněných závazků. Očekává se, že kumulativní fiskální úsilí v období 2016–2017 bude zajištěno jen těsně a v roce 2018 se za předpokladu nezměněné politiky předpokládá, že finanční úsilí nedosáhne výše požadované v rozhodnutí Rady z 8. srpna 2016. Navíc v srpnu 2016 Rada požádala Španělsko, aby přijalo opatření ke zlepšení svého fiskálního rámce, avšak program stability z roku 2017 neuvádí plány na posílení příspěvku pravidla o výdajích v zákoně o stabilitě k udržitelnosti veřejných financí. Celkově se Rada domnívá, že pro dodržení ustanovení Paktu o stabilitě a růstu, a zejména pokud jde o rozhodnutí Rady z 8. srpna 2016, budou nezbytná další opatření, zejména v roce 2018.

(8)

Španělsko dosud nemá jasný a jednotný rámec politiky pro zadávání veřejných zakázek, který zajišťuje dodržování právních předpisů, vysokou úroveň hospodářské soutěže a hospodářské efektivity, zejména prostřednictvím účinných kontrolních mechanismů ex anteex post, větší transparentnost a koordinaci u všech veřejných zadavatelů na všech úrovních správy. Vláda v roce 2017 předložila některá opatření, která by mohla zlepšit systém dohledu nad zadáváním veřejných zakázek, a tato opatření v současné době čekají na schválení parlamentem.

(9)

Španělsko dosáhlo pokroku v boji proti korupci, zejména pokud jde o transparentnost správního rozhodování, a konkrétněji v oblasti přijímání právních předpisů o transparentnosti financování politických stran, majetkových přiznání a střetu zájmů. Nyní je třeba se zaměřit na provádění těchto opatření. Avšak i přes nárůst vyšetřování korupce zahrnující případy na místní a regionální úrovni nebyly na uvedených úrovních správy vytvořeny speciálně uzpůsobené preventivní strategie ke zmírnění rizik korupce a na úrovních správy neexistuje ani sdílená preventivní strategie. Další nedostatky, jako jsou mezery v právních předpisech na ochranu oznamovatelů (whistle-blowers), úroveň nezávislosti nedávno vytvořeného Úřadu pro střet zájmů a neexistence právních předpisů v oblasti lobbyingu nebyly dosud předmětem zvláštních následných opatření. Další problematickou otázkou jsou vleklá soudní řízení týkající se případů korupce. Trestní právo procesní bylo v roce 2015 novelizováno s cílem omezit dobu vyhrazenou na vyšetřování a snížit nepřiměřené prodlevy v trestním řízení. To by však mohlo zvýšit riziko, že doba vymezená pro řízení by nestačila pro řešení složitých případů korupce, pokud se ustanovení umožňující prodloužení lhůt ukáží jako restriktivní.

(10)

Ačkoli základní sazba DPH odpovídá průměru Unie a výpadky příjmů z DPH jsou nízké a dále se snižují, jsou příjmy z DPH ve Španělsku relativně nízké. Je to způsobeno zejména tím, že Španělsko u různých výrobků a služeb ve velké míře uplatňuje osvobození od daně nebo snížené sazby. V důsledku toho Španělsko zaznamenalo v roce 2014 největší slabiny v oblasti této politiky v rámci Unie (59 % oproti průměru Unie ve výši přibližně 44 %). Obdobně příjmy Španělska z daní souvisejících s životním prostředím patří mezi nejnižší v Unii, i když v posledních letech byla přijata určitá opatření, zejména v odvětví energetiky. Daně za znečistění a využívání zdrojů mohou přinést vyšší příjmy a mít významné sociální a environmentální dopady. Normativní předpisy nejsou soudržné, což má za následek různorodý přístup k některým ekologickým daním na regionální úrovni. Pokud jde o výdaje, vláda pověřila španělskou nezávislou fiskální organizaci AIReF provedením přezkumu výdajů, který bude zahrnovat všechny úrovně veřejné správy. Přezkum může pomoci určit oblasti, kde potřeby výdajů je možné naplnit účinnějším využíváním zdrojů.

(11)

V posledních letech byl vytvořen velký počet pracovních míst, který byl podporován reformami trhu práce a zpomalením růstu mezd. Nezaměstnanost rychle klesá, avšak zůstává jednou z nejvyšších v Unii, a to zejména mezi mladými lidmi a osobami s nízkou úrovní dovedností, což s sebou nese riziko odchodu z trhu práce. Téměř polovina nezaměstnaných je bez práce déle než jeden rok. Španělsko přijímá opatření na podporu mladých lidí, zejména rozšiřováním kritérií způsobilosti záruky pro mladé lidi (6), a na posílení individuální podpory dlouhodobě nezaměstnaných. Jejich účinnost závisí rovněž na výsledcích práce regionálních veřejných služeb zaměstnanosti. Existuje prostor pro posílení jejich spolupráce se sociálními službami, a tedy ke zlepšení poskytování širokých služeb osobám hledajícím zaměstnání, zejména dlouhodobě nezaměstnaným a lidem čerpajícím ze systémů zajištění příjmů. Současně by mohla být rozšířena spolupráce veřejných služeb zaměstnanosti se zaměstnavateli, a to zejména posílením podílu volných pracovních míst spravovaných službami zaměstnanosti.

(12)

Španělsko má v rámci Unie jeden z nejvyšších podílů osob v dočasném pracovním poměru a mnoho smluv na dobu určitou je uzavíráno na velmi krátkou dobu. Míra přechodu ze smluv na dobu určitou na dobu neurčitou je ve srovnání s průměrem Unie velmi nízká. Rozšířené využívání smluv na dobu určitou je spojeno s nižším růstem produktivity (mimo jiné kvůli nižším příležitostem odborné přípravy na pracovišti), horšími pracovními podmínkám a vyšším rizikem chudoby. Zdá se, že nedávné reformy na trhu práce měly mírný pozitivní účinek na snižování segmentace mezi smlouvami na dobu neurčitou a na dobu určitou, a probíhající posílení pracovních inspekcí vykazuje pozitivní výsledky při řešení zneužívání smluv na dobu určitou. Nicméně některé prvky španělského trhu práce mohou nadále působit jako překážka přijímání zaměstnanců na dobu neurčitou, mezi něž patří například nejistota v soudním sporu po propuštění spolu s poměrně vysokým odstupným pro zaměstnance se smlouvami na dobu neurčitou. Navíc systém pobídek k zaměstnávání zůstává roztříštěný a není účinně cílen na podporu zaměstnávání na dobu neurčitou. Ačkoli Španělsko v návaznosti na dohodu mezi vládou a sociálními partnery z roku 2014 nedávno vytvořilo skupinu zabývající se kvalitou zaměstnanosti, dosud nevypracovalo komplexní plán k potírání segmentace trhu práce.

(13)

Přetrvávají rozdíly v podmínkách způsobilosti pro čerpání pomoci ze systémů zajištění příjmů a v propojení mezi aktivací a ochranou v jednotlivých regionech a režimech. Některé zranitelné skupiny jsou z opatření o zaručeném příjmu vyloučeny. Omezenou účinnost režimů lze částečně vysvětlit velkými rozdíly v přiměřenosti regionálních systémů minimálního příjmu a přístupu k nim a roztříštěností vnitrostátních systémů dávek do několika systémů řešících různé kategorie uchazečů o zaměstnání, které jsou spravovány různými orgány. Roztříštěnost vede k přerušení podpory poskytované osobám, které ji potřebují, a brání poskytnutí integrovaného přístupu. Probíhající studie mají v reakci na četné výzvy posoudit účinnost vnitrostátních a regionálních režimů podpory příjmů. Rodinné dávky jsou nesprávně zacíleny. Navíc při zohlednění dopadu daňových odpočtů je systém zdanění a dávek celkově mírně regresivní. Využívání zařízení péče o děti s příjmem rodiny výrazně roste, což naznačuje překážky v přístupu pro nízkopříjmové rodiče. Poskytování služeb dlouhodobé péče se zlepšuje, nicméně v jednotlivých regionech se liší a stále neodpovídá současným potřebám.

(14)

Slabé výsledky vzdělávání mají ve Španělsku negativní dopad na dlouhodobý potenciál pro růst produktivity. Navzdory výrazným zlepšením v posledních letech zůstává míra předčasných odchodů ze vzdělávání jednou z nejvyšších v Unii. V oblasti předčasných odchodů ze vzdělávání a studijních výsledků, zejména v základních dovednostech, existují značné regionální rozdíly. Hlavními hybnými silami úspěšného školního vzdělávání v regionech dosahujících dobrých výsledků je odborná příprava učitelů a individuální podpora studentů. Španělsko má druhou nejvyšší míru opakování ročníku v Unii, což zvyšuje riziko předčasného ukončení školní docházky, snižuje očekávané dosažené výsledky a má negativní dopad na náklady na vzdělávání. Zaměstnatelnost absolventů vysokých škol je stále poměrně nízká. Snížená mobilita studentů a akademických pracovníků, omezené příležitosti stáží, nedostatek pobídek a nepružnost systému správy univerzit zůstávají hlavními překážkami pro spolupráci s firmami v oblasti vzdělávání a výzkumu.

(15)

K posílení produktivity a konkurenceschopnosti by Španělsku prospěla další podpora výzkumu a inovací. Inovační výkonnost však klesá a nyní je na nižší úrovni než v roce 2007, přičemž zaostávání země za průměrem Unie se v průběhu času zvýšilo. Nízká inovační výkonnost se shoduje s poklesem soukromých výdajů na výzkum a vývoj a poukazuje na nedostatky v rámci správy pro výzkum a inovace. Na začátku roku 2017 zahájila činnost státní agentura pro výzkum odpovědná za řízení financování výzkumu a inovací ústřední vládou. Dosud neexistuje žádné systematické víceleté plánování rozpočtů programů podpory. Účinnost programů podpory nebyla systematicky vyhodnocována s cílem zlepšit jejich vytváření a provádění. Vzhledem k nedostatku pobídek a nepružnosti systému správy univerzit zůstává spolupráce mezi veřejným a soukromým sektorem slabá a mobilita výzkumných pracovníků mezi veřejným a soukromým sektorem je nízká. Koordinace na různých úrovních státní správy není optimální a vnitrostátní a regionální politiky v důsledku toho nefungují v plné součinnosti.

(16)

Španělské malé podniky obvykle mají výrazně nižší produktivitu než jejich protějšky v jiných velkých členských státech. Skutečnost, že malé podniky ve Španělsku převládají, má závažný dopad na produktivitu celého hospodářství. Odstraňování překážek pro podniky, jež vzniknou, budou působit a růst, by proto vedlo k růstu investic a produktivity. Španělská vláda v posledních letech přijala řadu opatření zaměřených na usnadnění zakládání podniků a jejich růst. Konsolidace a úplné provedení těchto reforem má zásadní význam pro plné využití jejich výhod. Zákon o jednotnosti trhu přijatý v roce 2013 přispěl k řešení dodatečných nákladů pro podnikatele způsobených podstatnými rozdíly a překrýváním obchodních předpisů v různých regionech. Rostoucí využívání mechanismu pro podávání a vyřizování stížností ze strany podniků, který je v uvedeném zákoně stanoven s cílem kompenzovat překážky v přístupu na trh naznačuje možnou potřebu dalšího zjednodušení postupů udělování licencí. Koordinace mezi příslušnými orgány veřejné správy, a to i na odvětvové úrovni, vyžaduje více úsilí. Je to nezbytné k zajištění toho, aby stávající a budoucí právní předpisy na všech úrovních účinně řešily zbytečné překážky pro vstup na trh, a to i pro nové obchodní modely v rámci ekonomiky sdílení. V odvětví maloobchodu nadále zbytečně brání vstupu na trh dvojí povolení pro zřizování maloobchodních provozoven. Požadavky týkající se přístupu na trh v regionálních právních předpisech, které se týkají odvětví přepravy cestujících automobily s řidičem a služeb v oblasti krátkodobého pronájmu ubytování, mohou zbytečně ohrozit vyrovnaný vývoj sdílené ekonomiky. V prvních měsících roku 2017 přijalo Španělsko opatření ke zvýšení účinnosti zákona o jednotnosti trhu. Příkladem jsou nedávno přijaté pokyny k jeho provádění a zveřejněný katalog osvědčených a nesprávných postupů při jeho uplatňování.

(17)

Regulace odborných služeb zůstává poměrně restriktivní. Práva ochrany („vyhrazené činnosti“) jsou selektivně poskytována některým poskytovatelům služeb, zatímco jiní poskytovatelé s relevantními podobnými kvalifikacemi jsou vyloučeni. U velkého počtu profesí je povinné členství v profesním sdružení. Pokud jde o stavební inženýry, architekty a turistické průvodce, je míra restriktivnosti ve Španělsku vyšší než vážený průměr v Unii. Naopak v případě patentových zástupců a právníků je nižší než průměr Unie, avšak přístup k právnické profesi je mnohem více omezen než pro kteroukoli jinou profesi ve Španělsku.Návrh zákona o službách poskytovaných svobodnými povoláními, který mimo jiné předpokládá racionalizaci členství v profesních sdruženích, nebyl dosud přijat. Tato reforma rovněž upravuje problematiku větší transparentnosti a odpovědnosti profesních organizací, otevírá trh neodůvodněně vyhrazených činností a zabezpečuje jednotnost trhu při přístupu ke službám poskytovaným svobodnými povoláními a při výkonu těchto služeb ve Španělsku.

(18)

V kontextu evropského semestru 2017 provedla Komise komplexní analýzu hospodářské politiky Španělska, kterou zveřejnila ve své zprávě o Španělsku pro rok 2017. Posoudila také program stability z roku 2017 a národní program reforem na rok 2017, jakož i opatření přijatá v návaznosti na doporučení, která byla Španělsku adresována v předchozích letech. Vzala v úvahu nejen jejich význam pro udržitelnou fiskální a sociálně-ekonomickou politiku ve Španělsku, ale také jejich soulad s unijními pravidly a pokyny, neboť celkovou správu ekonomických záležitostí v Unii je třeba posílit tím, že do rozhodování členských států v budoucnu budou zahrnuty vstupy na úrovni Unie.

(19)

Na základě tohoto posouzení přezkoumala Rada program stability z roku 2017, přičemž její stanovisko (7) je promítnuto zejména do níže uvedeného doporučení č. 1.

(20)

Na základě hloubkového přezkumu Komise a tohoto posouzení projednala Rada národní program reforem na rok 2017 a program stability z roku 2017. Její doporučení přijatá podle článku 6 nařízení (EU) č. 1176/2011 jsou promítnuta do níže uvedených doporučení č. 1 až 3,

DOPORUČUJE Španělsku v období 2017–2018:

1.

Zajistit dodržování rozhodnutí Rady ze dne 8. srpna 2016, včetně opatření na posílení fiskálního rámce a rámce pro zadávání veřejných zakázek. Provést komplexní přezkum výdajů s cílem identifikovat možné oblasti pro zvýšení efektivity výdajů.

2.

Posílit koordinaci mezi regionálními službami zaměstnanosti, sociálními službami a zaměstnavateli s cílem lépe reagovat na potřeby osob hledajících zaměstnání a zaměstnavatelů. Přijmout opatření na podporu zaměstnávání na dobu neurčitou. Řešit regionální rozdíly a roztříštěnost systémů zajištění příjmů a zlepšit podporu rodin, včetně přístupu ke kvalitní péči o děti. Zvýšit relevantnost terciárního vzdělávání pro pracovní trh. Řešit regionální rozdíly ve výsledcích vzdělávání, zejména posílením odborného vzdělávání učitelů a podpory jednotlivých studentů.

3.

Zajistit dostatečné a udržitelné investice do výzkumu a inovací a posílit jejich řízení na různých úrovních státní správy. Zajistit důkladné a včasné provádění zákona o jednotnosti trhu pro stávající a budoucí právní předpisy.

V Bruselu dne 11. července 2017.

Za Radu

předseda

T. TÕNISTE


(1)  Úř. věst. L 209, 2.8.1997, s. 1.

(2)  Úř. věst. L 306, 23.11.2011, s. 25.

(3)  Úř. věst. C 92, 24.3.2017, s. 1.

(4)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 ze dne 17. prosince 2013 o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti, Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova a Evropském námořním a rybářském fondu, o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 320).

(5)  Cyklicky očištěné saldo bez vlivu jednorázových a dočasných opatření, nově vypočtené Komisí podle společně dohodnuté metodiky.

(6)  Doporučení Rady ze dne 22. dubna 2013 o zavedení záruk pro mladé lidi (Úř. věst. C 120, 26.4.2013, s. 1).

(7)  Podle čl. 5 odst. 2 nařízení (ES) č. 1466/97.


Top