1.12.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 317/45

(1)

Na základě článků v tisku a neformálních kontaktů s maďarskými orgány zahájila Komise dne 13. března 2014 předběžné vyšetřování možné státní podpory při stavbě jaderné elektrárny Paks II (dále jen „Paks II“) pod číslem SA.38454 (2014/CP).

(2)

Poté, co proběhlo několik výměn informací a formálních setkání, maďarské orgány dne 22. května 2015 oznámily opatření z důvodu právní jistoty, v němž se uvádí, že projekt nezahrnuje žádnou státní podporu ve smyslu článku 107 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „SFEU“).

(3)

Dopisem ze dne 22. května 2015 Maďarsko oznámilo Komisi opatření k poskytnutí finančního příspěvku na výstavbu dvou nových jaderných reaktorů v jaderné elektrárně v Paksi.

(4)

Dopisem ze dne 23. listopadu 2015 Komise oznámila Maďarsku, že se rozhodla zahájit ve věci výše uvedeného opatření řízení podle čl. 108 odst. 2 SFEU (dále jen „rozhodnutí o zahájení řízení“). Toto rozhodnutí Komise bylo zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie  (2). Komise vyzvala zúčastněné strany k podání připomínek.

(5)

Maďarsko zaslalo své připomínky k rozhodnutí o zahájení řízení dne 29. ledna 2016.

(6)

Komise obdržela připomínky zúčastněných stran. Postoupila je Maďarsku, které dostalo příležitost na ně reagovat. Jeho připomínky byly přijaty dopisem ze dne 7. dubna 2016.

(7)

Maďarsko předložilo další informace dne 21. dubna, 27. května, 9. června, 16. června, 28. července 2016, 16. ledna 2017 a 20. února 2017.

(8)

Dne 12. září 2016 předložily maďarské orgány prohlášení o upuštění od použití příslušného jazyka a dohodly se, že rozhodnutí bude přijato v anglickém jazyce a anglické znění bude závazné.

(9)

Opatření spočívá ve výstavbě dvou nových jaderných reaktorů (jednotek 5 a 6) v Maďarsku, jejichž výstavba je plně financována maďarským státem ve prospěch společnosti Paks II (MVM Paks II Nuclear Power Plant Development Private Company Limited by Shares), která bude nové reaktory vlastnit a provozovat.

(10)

Ruská federace a Maďarsko uzavřely dne 14. ledna 2014 mezivládní dohodu o jaderném programu (3). Na základě této dohody budou obě země spolupracovat na údržbě a dalším rozvoji stávající jaderné elektrárny Paks. To zahrnuje návrh, výstavbu, uvedení do provozu a vyřazení z provozu dvou nových jednotek elektrárny 5 a 6 s reaktory typu VVER (vodo-vodní energetický reaktor) s instalovaným výkonem každé jednotky nejméně 1 000 MW (4) kromě stávajících jednotek 1–4. Provoz jednotek 5 a 6 je určen k vyrovnání ztráty kapacity, ke které dojde při vyřazení jednotek 1–4 (celkem 2 000 MW). Maďarsko uvedlo, že jednotky 1–4 budou v provozu do konce roku 2032, 2034, 2036 a 2037 v uvedeném pořadí, a to bez předpokládané vyhlídky na další prodloužení životnosti.

(11)

Podle mezivládní dohody (5) by jak Rusko, tak i Maďarsko označily jednu zkušenou státem vlastněnou a kontrolovanou organizaci, která by byla finančně a technicky odpovědná za plnění svých závazků jako dodavatele/vlastníka ve vztahu k projektu.

(12)

Rusko jmenovalo k výstavbě dvou nových reaktorů (jednotek 5 a 6) akciovou společnost Nizhny Novgorod Engineering Company Atomenergoproekt (NIAEP) a Maďarsko jmenovalo společnost MVM Paks II Nuclear Power Plant Development Private Company Limited by Shares  (1) (Paks II) jako jejich vlastníka a provozovatele.

(13)

Zatímco mezivládní dohoda stanoví obecná práva a povinnosti týkající se spolupráce v oblasti jaderné energie mezi oběma zeměmi, podrobné provedení mezivládní dohody bude specifikováno v samostatných dohodách nazvaných „prováděcí dohody“ (6), a to následovně:

(14)

Akciová společnost NIAEP a společnost Paks II uzavřely dne 9. prosince 2014 smlouvu o inženýrských, pořizovacích a stavebních pracích, v níž bylo stanoveno, že provoz dvou nových jednotek 5 a 6 má být zahájen v letech 2025 a 2026.

(15)

Rusko se také samostatně zavázalo poskytnout Maďarsku státní půjčku na financování rozvoje Paks II. Tato půjčka se řídí mezivládní dohodou o financování (7) a stanoví poskytnutí revolvingového úvěru ve výši 10 miliard EUR, který se poskytuje výlučně na návrh, výstavbu, uvedení do provozu jednotek 5 a 6 elektrárny Paks II. Maďarsko použije tento revolvingový úvěr k přímému financování investic do elektrárny Paks II nezbytných pro návrh, výstavbu, uvedení do provozu nových jednotek 5 a 6, jak je uvedeno v mezivládní dohodě o financování. Kromě mezivládní dohody o financování poskytne Maďarsko z vlastního rozpočtu dodatečnou částku ve výši až 2,5 miliardy EUR na financování investic společnosti Paks II.

(16)

Kromě investiční podpory uvedené v 15. bodě odůvodnění Maďarsko nezamýšlí poskytnout společnosti Paks II žádnou jinou finanční podporu, jakmile budou jednotky 5 a 6 vybudovány. Nové jednotky budou fungovat za tržních podmínek bez jakýchkoliv stálých výnosů nebo zaručené ceny. Maďarsko se domnívá, že v této fázi nebude nutné žádné navýšení dluhu přímo společností Paks II.

(17)

Jak je vysvětleno v rozhodnutí o zahájení řízení, jaderná elektrárna Paks je jediná jaderná elektrárna v Maďarsku. Patří společnosti Magyar Villamos Művek Zártkörűen Működő Részvénytársaság (dále jen „skupina MVM“) (8), která vyrábí elektřinu a obchoduje s ní a je 100 % vlastněna státem. Její čtyři jednotky mají celkový instalovaný výkon 2 000 MW a každá z nich je v současné době vybavena ruskou technologií (VVER-440/V213). Jednotky budou postupně do roku 2037 vyřazovány (viz 10. bod odůvodnění).

(18)

Výroba elektřiny z jaderných zdrojů hraje v maďarské skladbě zdrojů energie strategickou úlohu, neboť zhruba 50 % celkové vnitrostátní výroby elektřiny pochází ze stávajících čtyř reaktorů jaderné elektrárny Paks (9).

(19)

Na základě těchto cílů:

vláda požádala skupinu MVM, aby prozkoumala alternativy k rozšíření výroby elektřiny v jaderných elektrárnách. Studie proveditelnosti, kterou připravila skupina MVM, prozkoumala implementaci a financování nové jaderné elektrárny, která by mohla být integrována do systému elektrické energie a která by mohla být provozována hospodárným, bezpečným a k životnímu prostředí šetrným způsobem. Na základě této studie proveditelnosti, předložené v roce 2008 skupinou MVM, vláda navrhla projekt maďarskému parlamentu, který souhlasil se zahájením přípravných prací na implementaci nových jednotek jaderné elektrárny v Paksi (10). To bylo podpořeno výpočty, které ukázaly, že do roku 2025 se předpovídá vyřazení 6 000 MW z 8 000 až 9 000 MW hrubého instalovaného výkonu v důsledku odstavení zastaralých elektráren. Tyto elektrárny měly být částečně nahrazeny rozšířením jaderné elektrárny Paks.

(20)

V roce 2011 byla realizována národní energetická strategie na období do roku 2030 (11). Tato strategie se zaměřuje na scénář založený na jaderné energii, uhlí a „zelené“ energii pro Maďarsko. Maďarský provozovatel přenosové soustavy (PPS) MAVIR předpovídá, že do roku 2026 bude v Maďarsku potřeba přinejmenším 5,3 GW nové výrobní kapacity a do roku 2031 o něco více než 7 GW, a to v důsledku budoucí poptávky a vyřazování stávající výrobní kapacity v Maďarsku (12). Společnost MAVIR rovněž předpovídá, že téměř celý stávající výrobní park uhelných elektráren bude v letech 2025 až 2030 vyřazen a že instalovaný výkon plynových jednotek v Maďarsku klesne přibližně o 1 GW, jak ukazuje tabulka 1 předložená Maďarskem dne 16. ledna 2017. Maďarsko uvedlo, že studie společnosti MAVIR při odhadu požadovaných 7 GW nové kapacity nezohledňuje dovoz ani nové instalované kapacity.

Tabulka 1

Očekávané vyřazení vnitrostátního instalovaného výkonu do roku 2031

(21)

Maďarsko a Rusko uzavřely mezivládní dohodu s cílem rozvíjet nové kapacity v Paksi. Maďarsko vysvětlilo, že zachováním jaderné energie ve skladbě zdrojů energie by mohlo řešit potřebu nahrazení postupně vyřazovaných kapacit, rozvoje nových kapacit a naplňování cíle Maďarska, pokud jde o cíle Unie v oblasti klimatu (zejména ty, které souvisejí s očekávaným snížením emisí CO2).

(22)

Nové jednotky 5 a 6 jaderné elektrárny Paks II budou vybaveny technologií VVER 1200 (V491) a bude se jednat o pokročilejší reaktory generace III+. Maďarsko vysvětluje, že technické specifikace jednotek, které mají být použity v elektrárně Paks II, ve výsledku přinesou kromě zvýšených bezpečnostních prvků také značné výhody oproti stávajícím jednotkám jaderné elektrárny Paks, jako je zvýšená účinnost a hospodárnější provoz.

(23)

Kromě výrazně vyššího instalovaného výkonu VVER 1200 (V491) existuje také podstatný rozdíl v předpokládané provozní životnosti (60 let pro jednotky VVER 1200 oproti 30 letům pro stávající jednotky jaderné elektrárny Paks) a širší ovladatelnosti, která umožňuje, aby byla kapacita jednotlivých jednotek v určitém rozsahu upravována podle potřeby sítě.

(24)

Snížení množství paliva, které nové jednotky vyžadují, odráží také technologická zlepšení v posledních letech. Namísto stávajícího dvanáctiměsíčního palivového cyklu mohou nové jednotky fungovat v osmnáctiměsíčním cyklu. To znamená, že nové jednotky budou vyžadovat méně odstavení za rok pro doplnění paliva a zařízení bude schopno pracovat průměrně ročně delší dobu a tak nebude ztrácet výrobní čas.

(25)

Technické specifikace také ukazují, že hustota výkonu, která bude poskytována novými palivovými kazetami, bude výrazně vyšší než u stávajících palivových kazet. To pak znamená, že lze dosáhnout vyššího výkonu na hmotnostní jednotku palivového materiálu, což může zlepšit ekonomické výsledky elektrárny.

(26)

Jak je vysvětleno v oddíle 2.3 rozhodnutí o zahájení řízení, příjemcem opatření je společnost Paks II, která je v současné době vlastněna maďarským státem. Práva akcionářů vykonává úřad předsedy vlády. Společnost Paks II bude vlastnit a provozovat jednotky reaktorů 5 a 6, které budou hrazeny maďarským státem.

(27)

Bod odůvodnění 19 rozhodnutí o zahájení řízení vysvětluje, jak byly akcie společnosti Paks II, které původně držela skupina MVM, převedeny na maďarský stát (13). Podle informací předložených Maďarskem dne 30. ledna 2016 byla kupní cena převodu 10,156 miliardy HUF, což je přibližně 33 milionů EUR.

(28)

V rámci mezivládní dohody (14) poskytlo Rusko Maďarsku státní půjčku ve formě revolvingového úvěru ve výši 10 miliard EUR na financování rozvoje jednotek 5 a 6 jaderné elektrárny v Paksi. Úroková sazba úvěru se pohybuje mezi 3,95 % a 4,95 % (15). Půjčka je vyčleněna na návrh, výstavbu, uvedení do provozu těchto nových jednotek elektrárny.

(29)

Mezivládní dohoda o financování stanoví, že Maďarsko musí půjčku použít na financování 80 % hodnoty smlouvy o inženýrských, pořizovacích a stavebních pracích na provedení prací a služeb a dodávky zařízení, zatímco zbývajících 20 % smlouvy o inženýrských, pořizovacích a stavebních pracích bude uhrazen Maďarskem (viz 15. bod odůvodnění). Půjčku musí Maďarsko využít do roku 2025.

(30)

Půjčku musí Maďarsko vrátit do 21 let od 15. března nebo 15. září od data uvedení do provozu obou nových jednotek 5 a 6 jaderné elektrárny, nejpozději však do 15. března 2026 (16).

(31)

Platby v rámci mezivládní dohody o financování lze uskutečnit pouze po vydání žádosti Ministerstva pro národní hospodářství Maďarska a oznámení o schválení Ministerstvem financí Ruska.

(32)

Podle smlouvy o inženýrských, pořizovacích a stavebních pracích musí akciová společnost NIAEP dodat dva reaktory podle podrobných technických specifikací v dohodnutých termínech a za dohodnutou jednorázovou cenu ([…] (*1) miliard EUR). Všechny dosud nedefinované náklady se považují za zahrnuté do této ceny […] (17).

(33)

Smlouva stanoví, že za určitých okolností bude vyplacena náhrada škody (18), […].

(34)

[…]

(35)

[…]

(36)

Maďarsko zpočátku předpokládalo, že společnost Paks II zůstane 100 % dceřinou společností MVM Hungarian Electricity Ltd., kterou vlastní maďarský stát a obce. Od listopadu 2014 již společnost Paks II není dceřinou společností MVM Hungarian Electricity Ltd. ani součásti skupiny MVM, ale je 100 % přímým státním podnikem, který v současnosti nemá se skupinou MVM žádný právní vztah.

(37)

Pokud jde o činnost společnosti Paks II, zejména o prodej elektřiny, Maďarsko uvedlo, že v této fázi neexistuje nebo není plánována žádná samostatná dlouhodobá dohoda o prodeji elektřiny s odděleným dodavatelem. Maďarské orgány předpokládají, že elektřina vyráběná společností Paks II bude prodávána na trhu a spotřebitelům elektřiny v souladu s obvyklými tržními praktikami o smlouvách o prodeji elektřiny v základním zatížení. Podle maďarských orgánů by Paks II jako generátor základního zatížení po předpokládané dlouhé období provozu byl cenovým příjemcem podobným stávajícím výrobcům jaderné energie v Evropě.

(38)

Společnost Paks II bude vlastníkem jaderné elektrárny Paks II a během fáze výstavby obou reaktorů bude plně financována vlastním kapitálem maďarského státu. Maďarské orgány se domnívají, že v tomto stádiu nebude nutný žádný přímý závazek společnosti Paks II.

(39)

Maďarsko nebude převádět finanční prostředky potřebné pro převod kupní ceny jaderné elektrárny Paks II na účty společnosti Paks II. Největší část těchto finančních prostředků bude držet Banka pro rozvoj a zahraniční hospodářské záležitosti Ruska (Vnesheconombank). Za každý milník, který bude považován za splněný, podá společnost Paks II bance Vnesheconombank žádost o zaplacení 80 % dlužné částky přímo akciové společnosti NIAEP. Zároveň podá žádost maďarské agentuře pro správu veřejných dluhů o úhradu zbývajících 20 %.

(40)

Zbytek finančních požadavků společnosti Paks II během fáze výstavby bude pokryt prostřednictvím vlastního kapitálu z maďarského státního rozpočtu. Počáteční částka vyčleněná během fáze výstavby bude činit až […] miliard EUR (rozdíl mezi částkou 12,5 miliard EUR stanovenou pro projekt jaderné elektrárny v mezivládní dohodě a skutečnou kupní cenou jaderné elektrárny Paks II ve výši […] miliard EUR). Maďarsko to považuje za strop pro státní prostředky, které lze čerpat na výstavbu jaderné elektrárny Paks II, alespoň bez dalšího posouzení. V případě, že požadavky na kapitál tuto částku překročí, Maďarsko tvrdí, že investice navýší, pokud by jeho posouzení v dané době dospělo k závěru, že je ekonomicky rozumné tak učinit.

(41)

Maďarsko tvrdí, že analýza citlivosti týkající se případných dodatečných nákladů, které by vznikly společnosti Paks II během fáze výstavby, dospěla k závěru, že by se její náklady musely zvýšit desetinásobně, aby došlo ke snížení předpokládané vnitřní míry návratnosti o 1 %. Maďarsko proto očekává malý dopad zvyšování nákladů.

(42)

Současná struktura maďarského trhu s elektřinou vznikla v roce 1995, kdy byla privatizována většina velkých elektráren a dodavatelů veřejných služeb a distribučních společností. Stát si v tomto odvětví zachovává dominantní postavení prostřednictvím státem vlastněné vertikálně integrované energetické společnosti, skupiny MVM.

(43)

Studie společnosti MAVIR uvedená v 20. bodě odůvodnění vysvětluje, že od roku 2014 celková vnitrostátní spotřeba vzrostla o 2,7 % a v roce 2015 činila 43,75 TWh. Z této spotřeby činila vnitrostátní výroba 30,06 TWh, což představuje 68,72 % celkové spotřeby elektřiny (viz graf 1). Dovoz činil 13,69 TWh, což odpovídá 31,28 % celkové spotřeby. Jakožto výrobce má státem vlastněná skupina MVM významnou přítomnost na trhu, a to díky svému hlavnímu výrobnímu aktivu, jaderné elektrárně Paks, která v roce 2015 poskytla 52,67 % elektřiny z vnitrostátní výroby, jak ukazuje graf 1. Elektrárna Mátra je elektrárna spalující lignit, kterou vlastní především společnost RWE Power AG (50,92 %), přičemž skupina MVM vlastní také 26,15 % jejích akcií. Další větší (többi nagyerőmű) a menší (kiserőművek) elektrárny hrají nevýznamnou roli v celkové výrobní struktuře maďarského trhu. Kromě toho má vertikálně integrovaná část skupiny MVM, velkoobchodní skupina MVM Partner, dominantní postavení na velkoobchodním trhu s elektřinou (19).

Graf 1

Skladba celkové spotřeby elektřiny v Maďarsku v roce 2015

Graf 2

Hrubá vnitrostátní výroba elektřiny v Maďarsku v roce 2015

(44)

V Maďarsku jsou nejběžnější velkoobchodní transakce uzavírány prostřednictvím dvoustranných dlouhodobých smluv o prodeji elektřiny, kdy výrobci souhlasí s prodejem minimálního předem definovaného objemu velkoobchodníkům a obchodníci jsou povinni zakoupit minimální objem. Dlouhodobé smlouvy o prodeji elektřiny jsou většinou uzavírány v souladu s normami stanovenými Evropskou federací obchodníků s energií.

(45)

Společnost Hungarian Power Exchange Ltd. (HUPX) začala působit v červenci 2010 jako dceřiná společnost provozovatele přenosové soustavy MAVIR. Nabízí obchody na denním trhu, jakož i fyzické obchody s futures. Obchody na denním trhu začínají každý den v 11 hodin dopoledne na základě nabídek a návrhů vztahujících se na každou hodinu následujícího dne. Obchodování se uzavírá nejpozději v 11:40. Fyzické obchody s futures lze uskutečnit na čtyři nejbližší týdny, tři nejbližší měsíce, čtyři nejbližší čtvrtletí a tři nejbližší roky. Pro takové transakce jsou určeny obchodní dny, kdy jsou nabídky a návrhy prováděny v určitém časovém intervalu. Od března roku 2016 jsou na vnitrodenním trhu HUPX obchodovatelné jak 15 minutové produkty, tak i hodinové bloky. Kromě organizovaných denních a vnitrodenních trhů uzavřela společnost HUPX dohody o spolupráci se dvěma makléřskými společnostmi, které poskytují službu nabízení mimoburzovních (OTC) obchodů za účelem zúčtování mezi společnými klienty.

(46)

Kromě denních aukcí, které neorganizuje společnost HUPX, se elektřina obchoduje také na burzách v rámci EU nebo na OTC platformách, jakož i prostřednictvím přímých dvoustranných dohod (viz 44. bod odůvodnění).

(47)

Jak je patrné z grafu 1 v 43. bodě odůvodnění, Maďarsko je čistým dovozcem elektřiny, přičemž dovoz tvoří přibližně 30 % spotřeby elektřiny v Maďarsku. Jak ukazuje graf 3, velkoobchodní cena elektřiny je v Maďarsku nejvyšší v rámci propojeného regionu sousedícího s touto zemí (tj. s výjimkou Polska nebo Slovinska).

Graf 3

Měsíční průměrné denní ceny při odběru základního výkonu v regionu střední a východní Evropy (včetně Maďarska) a Německa (2010–2016)

(48)

Krátkodobý odhad cen při odběru základního výkonu v regionu naznačuje stejný trend, tedy že maďarské ceny při odběru základního výkonu budou nejvyšší v regionu (viz graf 4).

Graf 4

Regionální ceny futures při odběru základního výkonu pro období leden až červen 2017

(49)

Země je dobře propojena se sousedními zeměmi – kapacita propojení elektrické energie v roce 2014 činila 30 %, což je více, než je cíl pro rok 2020 (21). V roce 2014 začalo fungovat propojení česko-slovensko-maďarsko-rumunského trhu, což vedlo k nárůstu likvidity HUPX a k poklesu cenové nestálosti. Graf 5 shrnuje údaje o výměně elektřiny se sousedními zeměmi v roce 2014.

Graf 5

Výměna elektřiny mezi Maďarskem a sousedními zeměmi

(50)

Na základě studie společnosti MAVIR (22) uvedené v 20. bodě odůvodnění bude téměř celý výrobní park uhelných elektráren mezi lety 2025 a 2030 vyřazen a instalovaný výkon plynových jednotek v Maďarsku klesne o 1 GW. Ve srovnání s odhady růstu špičkového zatížení se předpokládá, že dostupná výrobní kapacita vnitrostátních výrobců energie klesne do roku 2021 pod úroveň špičkového zatížení. V důsledku toho provozovatel přenosové soustavy odhaduje, že maďarský trh bude potřebovat nejméně 5,3 GW dodatečné nové kapacity výroby elektřiny do roku 2026 a o něco více než 7 GW do konce období, na něž se prognóza vztahuje, v roce 2031. To je znázorněno níže v grafu 6, který ukazuje, že bude vyžadováno značné množství instalovaného výkonu nad rámec rostoucího špičkového zatížení. Maďarsko ve svém podání ze dne 16. ledna 2017 vysvětlilo, že má povinnost zajistit určitou úroveň zbývající kapacity odrážející standardní postupy PPS sítě ENTSO-E. Zbývající kapacita představuje rozdíl mezi vnitrostátní spolehlivou dostupnou kapacitou spolu s vnitrostátní výrobní kapacitou a se špičkovým zatížením a rezervou systémových služeb. Zbývající kapacita je součástí vnitrostátní výrobní kapacity, která zůstává v systému k pokrytí jakýchkoliv naplánovaných vývozů, neočekávaných změn zatížení, rezervy systémových služeb a neplánovaných výpadků ve vztažném bodě.

Graf 6

Dodatečné požadavky na kapacitu v maďarském odvětví elektrické energie

(51)

Maďarsko uvádí, že navzdory tvrzením o relativně vysokém požadavku na novou výrobní kapacitu, údaje Platts Powervision naznačují, že ve skutečnosti se buduje poměrně málo nových kapacit, jak je uvedeno v tabulce 2. Maďarsko také tvrdí, že podle údajů společnosti Platt je jedinou elektrárnou, která je v současné době v Maďarsku ve výstavbě, zařízení na výrobu energie z odpadů o výkonu 44 MW. Maďarsko dále vysvětluje, že ačkoliv existují plány investorů na výstavbu větších (plynových) elektráren, žádný z těchto projektů nelze považovat za potvrzený, jelikož investorům dosud nevznikly podstatné nevratné výdaje, jako jsou náklady na výstavbu, které by prokazovaly odhodlání projekt skutečně uskutečnit.

Tabulka 2

Nové kapacity, které mají být budovány v maďarském odvětví elektrické energie

(52)

V květnu 2015 Maďarsko oznámilo Komisi své plány na investice do výstavby dvou nových jaderných reaktorů v elektrárně Paks z důvodu právní jistoty a tvrdilo, že opatření nepředstavuje státní podporu, neboť stát jedná jako tržní investor, který usiluje o dosažení přiměřeného zisku. V rozhodnutí o zahájení řízení Komise vyjádřila obavy, že opatření bude znamenat státní podporu ve smyslu článku 107 SFEU, a to na základě informací dostupných v dané fázi. Komise zejména vyjádřila vážné pochybnosti o tom, zda opatření představuje pro Paks II selektivní výhodu, jelikož Maďarsku během fáze oznamování nevzneslo námitku proti existenci ostatních prvků státní podpory.

(53)

Důvody pro pochybnosti vyplynuly z výsledku testu zásady investora v tržním hospodářství (dále jen „ZITH“), který posuzuje, zda by investor na trhu investoval do projektu za stejných podmínek jako veřejný investor v okamžiku přijetí rozhodnutí o provedení veřejné investice (23). Test ZITH je uznán také judikaturou (24).

(54)

Z formálního hlediska test ZITH usiloval o zdůvodnění toho, zda by očekávaná vnitřní míra návratnosti investice byla vyšší než čistě tržní měřítko vážených průměrných nákladů na kapitál (WACC) s ohledem na projekt, kterého se investice týkají (25). Zatímco Maďarsko odhadovalo, že vnitřní míra návratnosti projektu je větší než čistě tržní měřítko vážených průměrných nákladů na kapitál, Komise vyjádřila pochybnosti o tom, zda by vážené průměrné náklady na kapitál neměly být považovány za vyšší.

(55)

Vzhledem k pochybnostem ohledně existence státní podpory Komise dále zkoumala, zda by případná opatření státní podpory mohla být považována za slučitelná s vnitřním trhem. Avšak vzhledem k tomu, že maďarské orgány měly za to, že se na opatření nevztahuje státní podpora, maďarské orgány v předběžné fázi nepředložily důvody, na základě kterých by opatření bylo slučitelné s vnitřním trhem. Komise rovněž vyjádřila pochybnosti o tom, že opatření nespadá do oblasti působnosti sdělení Komise – Pokyny pro státní podporu v oblasti životního prostředí a energetiky na období 2014–2020 (26), jelikož se tyto pokyny nevztahují na opatření v oblasti jaderné energie a radioaktivního odpadu. Přestože Komise dospěla k závěru, že pro posouzení oznámeného opatření nebyly použitelné žádné jiné pokyny, Komise rovněž dospěla k závěru, že může opatření prohlásit za přímo slučitelné podle čl. 107 odst. 3 písm. c) SFEU, pokud má opatření dosáhnout cíle společného zájmu, je nezbytné a přiměřené a pokud pozitivní dopady dosažení společného cíle převažují nad negativními dopady na hospodářskou soutěž a obchod.

(56)

Komise vyjádřila pochybnosti o tom, zda lze opatření považovat za přiměřené, tj. zda je opatření omezeno na minimální úroveň investiční podpory, která je nezbytná pro úspěšnou výstavbu dodatečných jednotek na výrobu elektřiny pro dosažení sledovaného společného cíle. Příjemce by získal výrobní prostředky, aniž by čelil zvláštnímu riziku spojenému s náklady na refinancování, kterému by čelili ostatní účastníci trhu. Komisi nebyly poskytnuty žádné důkazy o tom, jak by Maďarsko zabránilo takovému nadměrnému vyrovnání.

(57)

Komise zdůraznila, že maďarský trh s výrobou elektřiny se vyznačuje poměrně vysokou koncentrací trhu, přičemž stávající jaderná elektrárna Paks zajišťuje okolo 50 % vnitrostátní výroby. Při neexistenci nových kapacit by výroba elektřiny jadernou elektrárnou Paks a Paks II pravděpodobně zajišťovala ještě větší část zásobovacího trhu, což by mohlo narušovat maďarský trh s elektřinou. Maďarsko Komisi neposkytlo podrobné důkazy o tom, jak by zajistilo nepřetržité nezávislé fungování stávajících a nových výrobních aktiv.

(58)

Komise nakonec poznamenala, že v důsledku zvláštností maďarského trhu s elektřinou by provoz elektrárny Paks II mohl způsobit riziko likvidity na velkoobchodním trhu tím, že omezí počet nabízených dodávek na trhu. V závislosti na způsobu prodeje elektřiny vyrobené novými reaktory na trhu by mohla být významně ovlivněna likvidita, mohly by se zvýšit překážky vstupu a hospodářská soutěž na různých úrovních trhu by mohla být narušena. Maďarsko neposkytlo podrobné vysvětlení toho, jak bude společnost Paks II obchodovat s elektřinou a jak bude zajištěna likvidita trhu.

(59)

Komise proto vyjádřila pochybnosti o tom, že by opatření mohlo zahrnovat státní podporu ve smyslu čl. 107 odst. 1 SFEU.

(60)

Vzhledem k tomu, že neexistují dostatečné důkazy, nebyla Komise schopna dospět k žádným závěrům ohledně slučitelnosti takového opatření s vnitřním trhem podle čl. 107 odst. 3 písm. c). Kromě toho, na základě pochybností uvedených v rozhodnutí o zahájení řízení a vzhledem k tomu, že v dané době Maďarsko neposkytlo argumenty ohledně slučitelnosti, Komise zkoumala řadu obav o narušení hospodářské soutěže a možností, že Paks II může být nadměrně kompenzována.

(61)

Pokud jde o pochybnosti ohledně přiměřenosti vyjádřené výše v 56. bodě odůvodnění, Komise zkoumala, zda by společnost Paks II mohla v důsledku podpory reinvestovat zisky, které nejsou vyplaceny státu ve formě dividend, za účelem rozvoje nebo nákupu dodatečných výrobních aktiv, a tím posílit své postavení na trhu.

(62)

Pokud jde o pochybnosti ohledně přiměřenosti vyjádřené v 56. bodě odůvodnění, Komise rovněž prošetřila Maďarskem zamýšlenou politiku dividend, a zejména to, zda bude požadovat dividendy (podle vlastního uvážení v závislosti na zisku dosaženého společností Paks II), nebo spíše ponechá zisky společnosti Paks II. Komise se obávala, že by společnost Paks II mohla využít svých zisků k reinvestování prostřednictvím rozvoje nebo nákupu dodatečných výrobních aktiv a tak dále narušovat hospodářskou soutěž.

(63)

Jak je uvedeno v 57. bodě odůvodnění, vzhledem k poměrně vysoké koncentraci maďarského trhu s výrobou elektřiny a vzhledem k tomu, že stávající jaderná elektrárna Paks (skupiny MVM) zajišťuje okolo 50 % vnitrostátní výroby, měla Komise obavy, zda jsou elektrárna Paks a Paks II drženy odděleně a mohou být považovány za nezávislé a nespojené. Skutečnost, že společnost Paks II je v současné době právně nezávislá na skupině MVM, nebyla pro Komisi dostačující, neboť během fáze oznamování neobdržela žádné informace o tom, zda by jaderné elektrárny Paks a Paks II nadále fungovaly zcela odděleně, a to právně i strukturálně. Taková objasnění se ukázala jako nezbytná za účelem minimalizace rizika dalšího zvyšování koncentrace trhu.

(64)

Dále, jak je vysvětleno v oddíle 2.6, jsou nejběžnější obchody v maďarském odvětví velkoobchodní energetiky uzavírány prostřednictvím dvoustranných dlouhodobých smluv o prodeji elektřiny a maďarská energetická burza („HUPX“) dosud nevyvolala dostatečnou úroveň likvidity. Vzhledem k tomu, že maďarské oznámení neodkazovalo na očekávané metody prodeje elektřiny z elektrárny Paks II, Komise zkoumala dopad Paks II na současné úrovně likvidity v Maďarsku v odvětví velkoobchodní elektřiny.

(65)

S přihlédnutím k pochybnostem ohledně likvidity trhu uvedeným v 58. bodě odůvodnění si Komise přála zajistit, aby byla na trhu k dispozici široká nabídka nabídky, a to zejména s ohledem na dominantní postavení MVM Partner na velkoobchodním trhu s elektřinou (27). Komise se obávala, že úrovně likvidity mohou být významně ovlivněny a že náklady konkurentů na navazujícím trhu mohou být navýšeny omezením jejich konkurenčního přístupu k důležitým vstupům (omezení přístupu ke vstupům). K tomu by mohlo dojít, kdyby se elektřina vyráběná společností Paks II prodávala především prostřednictvím dlouhodobých smluv pouze určitým dodavatelům, čímž by byla tržní síla společnosti Paks II na výrobním trhu převedena na maloobchodní trh.

(66)

Komise proto usilovala o získání dodatečných informací týkajících se strategie obchodování s energií společnosti Paks II se zvláštním zřetelem na to, zda by se jednalo o transakce za obvyklých tržních podmínek nabízením elektřiny na burze nebo na jiné transparentní obchodní platformě.

(67)

Maďarsko ve svém sdělení uvádí, že investice nepředstavuje státní podporu ve smyslu článku 107 SFEU, protože společnosti Paks II nepřináší žádnou hospodářskou výhodu. Maďarsko toto tvrzení dokládá tím, že investice do Paks II splňuje test ZITH (viz 53. a 54. bod odůvodnění).

(68)

Maďarsko zejména tvrdí, že test ZITH je splněn dvěma způsoby (28). Za prvé, vážené průměrné náklady na kapitál projektu jsou nižší než jeho vnitřní míra návratnosti. Za druhé tvrdí, že celkové měrné náklady na výrobu energie jsou dostatečně nízké, aby byla zajištěna konkurenceschopnost jaderné energie s ohledem na jiné technologie výroby a aby nabízela přiměřené výnosy při převažující cenové úrovni elektřiny (29).

(69)

Maďarsko předložilo k podpoře svého názoru tyto studie a podpůrnou dokumentaci:

(70)

Maďarská vláda dále také předložila finanční model, který byl použit k výpočtu vnitřní míry návratnosti projektu. Komisi byly předloženy dvě verze modelu:

(71)

S výjimkou „dalších objasnění“ se dokumenty uvedené v 69. bodě odůvodnění zabývají otázkou výpočtů vážených průměrných nákladů na kapitál a vnitřní míry návratnosti, byť s různými úrovněmi podrobností. Vnitřní míra návratnosti projektu je vypočtena pomocí finančního modelu (31). Celkové měrné náklady na výrobu energie jsou diskutovány v ekonomické studii a v „dalších objasněních“ (viz 69. bod odůvodnění).

(72)

Pokud jde o analýzu provedenou Maďarskem, dokumenty uvedené v 69. bodě odůvodnění písm. c) až f) obsahují různé aktualizace údajů předložených ve studii ZITH a následně v ekonomické studii. Zejména některé aktualizace jsou datovány po dni podpisu smlouvy o inženýrských, pořizovacích a stavebních pracích dne 9. prosince 2014, tj. rozhodnutí o počáteční investici.

(73)

Rozhodnutí o zahájení řízení poskytuje podrobné hodnocení postoje Maďarska k jednotlivým klíčovým otázkám, jak se odráží v jeho podáních až do dne rozhodnutí o zahájení řízení (32). Zbývající část tohoto oddílu poskytuje přehled o postoji Maďarska ke klíčovým otázkám vzneseným po zveřejnění rozhodnutí o zahájení řízení. Zejména budou samostatně představena uplatňování vážených průměrných nákladů na kapitál, vnitřní míry návratnosti a celkových měrných nákladů na výrobu energie.

(74)

Ve své odpovědi na rozhodnutí o zahájení řízení Maďarsko zopakovalo svůj odhad vážených průměrných nákladů na kapitál v rozsahu 6,2 % až 7,7 %, jak uvedlo i ve svých předcházejících podáních. Rovněž zopakovalo své dřívější argumenty uvedené v objasňujících dopisech a poznamenalo, že Komise tyto argumenty v rozhodnutí o zahájení řízení neposoudila.

(75)

Tento oddíl přezkoumává postoj Maďarska ve vztahu k výpočtu vnitřní míry návratnosti, který použil finanční model pro výpočet budoucích peněžních toků v souvislosti s projektem a stanovení jeho vnitřní míry návratnosti. Hlavní prvky finančního modelu jsou:

(76)

Předpovědi cen použité maďarskou vládou byly přezkoumány v rozhodnutí o zahájení řízení. Ve své odpovědi na rozhodnutí o zahájení řízení Maďarsko kritizovalo Komisi za to, že pro výpočet vnitřní míry návratnosti projektu použila pouze jednu křivku předpovídaných cen (vycházející ze Světového energetického výhledu pro rok 2014 Mezinárodní energetické agentury (IEA WEO 2014)) (33). Zejména poukázalo na to, že k posouzení vnitřní míry návratnosti by měly být použity všechny předpovědi cen předložené v ekonomické studii.

(77)

Provozní předpoklady pro finanční model a výpočty vnitřní míry návratnosti poskytl technický tým Paks II. Přestože původně nebyly poskytnuty žádné podrobnosti odůvodňující tyto provozních předpoklady, Maďarsko následně ve svých odpovědích na žádosti Komise o informace předložilo podkladové informace k těmto předpokladům. Klíčovým podáním v tomto ohledu jsou další objasnění předložená v odpovědi na žádost o informace v návaznosti na rozhodnutí o zahájení řízení a připomínky třetích stran.

(78)

V odpovědi na rozhodnutí o zahájení řízení Maďarsko zopakovalo výsledky svých dřívějších výpočtů míry návratnosti projektu v rozmezí 8,6 % až 12,0 %.

(79)

Odpověď Maďarska na rozhodnutí o zahájení řízení kritizovala posouzení dopadu prodlev na vnitřní míru návratnosti projektu (snížení o 0,9 % při prodlevě 5 let) provedené Komisí. Tento údaj byl vypočten na základě předpokladu prodlevy během provozního období. Maďarsko však tvrdilo, že prodleva při výstavbě by mohla zvýšit vnitřní míru návratnosti projektu, pokud by došlo také k prodlevě u vzniku nákladů.

(80)

Tento oddíl přezkoumává postoj Maďarska k celkovým měrným nákladům na výrobu energie v elektrárně Paks II (34).

(81)

Maďarsko ve své ekonomické studii uvedlo, že celkové měrné náklady na výrobu energie v elektrárně Paks II jsou dostatečně nízké, aby byla konkurenceschopná s jinými technologiemi výroby energie. Studie předložila tři odhady celkových měrných nákladů na výrobu energie v souvislosti s projektem jaderné elektrárny v Maďarsku. První odhad 70 EUR/MWh byl založen na diskontní sazbě 7 % (horní hranice odhadovaných vážených průměrných nákladů na kapitál uvedená ve stejné ekonomické studii) a byl převzat ze společné publikace OECD/IEA/NEA z roku 2015 „Předpokládané náklady na výrobu elektrické energie“ („studie OECD/IEA/NEA 2015“) (35). Druhý odhad celkových měrných nákladů na výrobu energie ve výši 50–63 EUR/MWh byl založen na studii, kterou provedl Aszodi a kol. (2014) a která používá diskontní sazbu na základě úrokové sazby ruského úvěru v rozmezí 4–5 % (36). Třetí odhad celkových měrných nákladů na výrobu energie ve výši 58–120 EUR/MWh (skutečné ceny v roce 2013) byl vypočten pomocí srovnávací analýzy založené na údajích zveřejněných různými mezinárodními agenturami, které poskytují potenciální rozsah celkových měrných nákladů na výrobu energie (37). Studie dospěla k závěru, že celkové měrné náklady na výrobu energie maďarskou jadernou elektrárnou se pohybují v rozmezí od 50,5 do 57,4 EUR/MWh (skutečné ceny v roce 2013), kde byly obě koncové hodnoty vypočteny za použití úrokové sazby rovnající se oběma koncovými hodnotám rozsahu vážených průměrných nákladů na kapitál (6,2 % a 7,0 %) uvedeným v téže ekonomické studii (38). Při srovnání s budoucími cenami elektřiny z téže ekonomické studie lze argumentovat, že maďarský projekt jaderné elektrárny je ziskový a Maďarsko proto tvrdí, že soukromý investor by považoval za rozumné tento projekt uskutečnit.

(82)

V odpovědi na dotaz Komise, jak lze srovnat celkové měrné náklady na výrobu energie v rozmezí 50,5–57,4 EUR/MWh uvedené v závěru ekonomické studie s rozsahem 89–94 USD/MWh uvedeným ve studii OECD/IEA/NEA, Maďarsko v „dalších objasněních“ vysvětlilo, že rozdíl byl způsoben různými předpoklady, které byly použity v ekonomické studii a studii OECD/IEA/NEA, např. rozdílem v předpokládaném faktoru kapacity (85 % oproti 92 %) jaderných elektráren a v termínech uvedení do provozu (2020 oproti 2025).

(83)

Přestože Maďarsko ve své odpovědi na rozhodnutí o zahájení řízení zdůraznilo, že opatření nezahrnuje státní podporu, předložilo připomínky k ošetření obav Komise týkajících se možné slučitelnosti opatření s vnitřním trhem vyjádřených v rozhodnutí o zahájení řízení pro případ, že by Komise dospěla k závěru, že zde státní podpora existuje.

(84)

Ve své odpovědi na rozhodnutí o zahájení řízení Maďarsko uvedlo několik politických úvah, které považuje za významné pro definování cíle společného zájmu, a to na základě:

(85)

Maďarsko zdůraznilo, že na základě čl. 194 odst. 2 SFEU má každý členský stát svrchované právo zvolit si svoji skladbu zdrojů energie, a odkazuje na svou národní energetickou strategii na období do roku 2030 (viz 20. bod odůvodnění), která jako střednědobou energetickou strategii země stanoví využití jaderné energie, uhlí a obnovitelných zdrojů energie.

(86)

Maďarsko rovněž odkazuje na čl. 2 písm. c) smlouvy o Euratomu, který stanoví, že Společenství Euratom má usnadňovat investice a zajišťovat budování základních zařízení nezbytných pro rozvoj jaderné energetiky ve Společenství. Maďarsko zdůrazňuje, že ustanovení smlouvy o Euratomu, která jsou závazná pro každý signatářský členský stát, je třeba chápat jako společný cíl Unie.

(87)

Kromě toho Maďarsko vysvětluje, že provozovatel přenosové soustavy očekává růst poptávky po elektrické energii přibližně 4 % do roku 2030, a to hlavně v důsledku navrhované elektrizace dopravních a průmyslových systémů a systémů vytápění v Maďarsku. Tatáž studie provozovatele přenosové soustavy dospěla k závěru, že mnoho stávajících starších uhelných a plynových elektráren v Maďarsku zastarává a do roku 2030 se očekává jejich vyřazení. Tato studie také zjistila, že se očekává, že ve stejném časovém rámci se objeví jen několik málo nově instalovaných kapacit. To povede k předpokládanému poklesu stávající kapacity o 32 % a Maďarsko tvrdí, že výstavba elektrárny Paks II bude dobře cílenou reakcí na tyto předpokládané nedostatky v budoucí výrobní kapacitě.

(88)

Maďarsko dále zdůrazňuje, že jeho závislost na dovozu plynu je vyšší než je průměr EU-28. Více než 95 % plynu využívaného v Maďarsku je dováženo, a to převážně z Ruska. Tvrdí, že závislost Maďarska na ropě nebo plynu by se bez jaderných zdrojů ve skladbě zdrojů energie výrazně zvýšila. Stalo by se tak obzvláště v případě postupného vyřazení stávajících provozních jednotek jaderné elektrárny Paks, kdy by další jednotky vyrábějící elektřinu musely využívat tato paliva k překlenutí budoucí mezery v celkovém vnitrostátním instalovaném výkonu popsaném v 50. bodě odůvodnění. Maďarsko se proto domnívá, že opatření by přispělo k rozmanitosti palivových zdrojů ve skladbě zdrojů energie a bezpečnosti dodávek energie v zemi.

(89)

Maďarsko tvrdí, že projekt přispěje k cílům Unie na snížení emisí skleníkových plynů do roku 2020, jelikož jaderné štěpení je považováno za nízkouhlíkový zdroj energie. Maďarské úřady tvrdí, že topografická a zeměpisná poloha země neumožňuje využití větrných elektráren na moři či vodních elektráren. Zbývající možnosti výroby energie z obnovitelných zdrojů jsou tak větrná energie na pevnině, solární energie a biomasa, avšak zavedení těchto technologií by nebylo dostatečné k pokrytí předpokládané mezery v budoucím výkonu zmíněném dříve v 50. bodě odůvodnění, pokud by se nepředpokládalo dodatečné využití jaderné energie. V důsledku toho Maďarsko tvrdí, že projekt podporuje dosažení cíle dekarbonizace.

(90)

Maďarské orgány uvádějí, že projekt (jak během výstavby, tak i po ní) povede k významné tvorbě pracovních míst. To by bylo zvláště důležité vzhledem k zeměpisné poloze jaderné elektrárny Paks II, která leží v regionu NUTS II s HDP nižším než 45 % průměru EU na osobu. Maďarsko se proto domnívá, že realizace projektu by podpořila dosažení cíle růstu a významné tvorby pracovních míst v různých odvětvích.

(91)

A konečně, Maďarsko tvrdí, že investice do nových kapacit výroby jaderné energie se přímo promítnou do nižších průmyslových a spotřebitelských cen elektřiny, což je v souladu s celoevropským cílem cenové dostupnosti služeb. Maďarsko také uvádí, že skutečnost, že během provozu nebude společnosti Paks II poskytnuta žádná podpora, podporuje tvrzení o cenové dostupnosti.

(92)

Maďarsko vysvětluje, že vzhledem k narůstající mezeře ve výrobě, které Maďarsko čelí, je zapotřebí značného množství investic do výrobní kapacity, přičemž výše takových investic musí být větší než projekty, které jsou v současné době ve výstavbě nebo ve vývoji.

(93)

Z těchto důvodů Maďarsko pověřilo společnost Nera Economic Consulting, aby provedla analýzu vývoje trhů s elektřinou v Maďarsku a sousedních zemích a příslušné definice trhu pro projekt elektrárny Paks II po jejím uvedení do provozu (dále jen „studie společnosti NERA“). Tato studie naznačuje, že výstavba nových jednotek 5 a 6 elektrárny Paks II by mohla být komerčně výhodnější než jiné typy investic do výroby energie na základě podmínek trhu v Maďarsku, jako je podobná kapacita plynových turbín s otevřeným cyklem a plynových turbín s kombinovaným cyklem. Maďarsko dospělo k závěru, že neexistuje žádný srovnávací scénář, který by splňoval cíle politiky.

(94)

Maďarsko opakuje, že očekává plné navrácení investice do jaderné elektrárny Paks II, a to jak formou kapitálového zhodnocení, tak i dividend.

(95)

Kromě toho Maďarsko ve svém podání ze dne 28. července 2016, přestože mělo za to, že by projekt nezahrnoval státní podporu a že je v souladu s ZITH, poskytlo dodatečné informace v reakci na obavy vyjádřené v oddíle 3.3.6 rozhodnutí o zahájení řízení týkající se přiměřenosti pro případ, že by Komise zjistila, že oznámený projekt bude zahrnovat státní podporu.

(96)

Maďarsko podlé svého podání uvádí, že společnost Paks II použije veškeré zisky plynoucí z činnosti bloků 5 a 6 elektrárny Paks II pouze k těmto účelům:

(97)

Maďarsko rovněž potvrdilo, že se společnost Paks II zdrží (opětovného) investování do rozšíření kapacity nebo životnosti elektrárny Paks II a instalace dodatečných výrobních kapacit, s výjimkou reaktorů 5 a 6 elektrárny Paks II. Pokud by takovéto nové investice byly učiněny, oznámí to Maďarsko Komisi samostatně za účelem schválení státní podpory

(98)

Maďarské orgány uvedly, že pokud by došlo k jakýmkoli rušivým účinkům, měly by být omezeny na období, kdy se bude překrývat vyřazení stávajících reaktorů jaderné elektrárny Paks a uvedení dvou nových reaktorů elektrárny Paks II do provozu. Maďarsko považuje za nepřiměřené předpokládat, že by životnost jaderné elektrárny Paks mohla překročit 50 let, období překrývání by proto bylo velmi krátké.

(99)

Dále je podle názoru Maďarska období překrývání nezbytné a přiměřené s ohledem na potřebu, aby elektrárna Paks II byla v provozu v době, kdy se jaderná elektrárna Paks přiblíží na konci své prodloužené životnosti, a že vývoj a uvedení do provozu elektrárny Paks II může být zpožděno z důvodu technické složitosti uvedení nové jaderné elektrárny do provozu a vnějších faktorů mimo kontrolu smluvních stran (např. změna legislativy, bezpečnostní požadavky, regulační prostředí). Maďarsko rovněž uvedlo, že některé jednotky vybavené technologií VVER generace III a III+ čelí nebo se předpokládá, že budou čelit zpoždění ve srovnání s plánovaným obdobím výstavby elektrárny Paks II, jak je uvedeno níže v tabulce 3.

Tabulka 3

Kumulované zpoždění výstavby jednotek s technologií VVER generace III a III+

(100)

Kromě toho Maďarsko zdůrazňuje, že jadernou elektrárnu Paks a dva nové reaktory Paks II vlastní a provozují samostatné subjekty a že skupina MVM není žádným způsobem spojena s projektem Paks II ani se společností Paks II. Rovněž tvrdí, že pokud by mělo být zvažováno spojení společnosti Paks II a skupiny MVM, takové spojení by podléhalo pravidlům kontroly spojování podniků.

(101)

Maďarsko tvrdí, že skutečnost, že jsou obě společnosti ve vlastnictví státu, nezpochybňuje prima facie jejich obchodní autonomii. Naopak je možné prokázat, že společnosti jsou navzájem nezávislé, jelikož každá společnost má nezávislé rozhodovací pravomoci.

(102)

Maďarsko tvrdí, že skupina MVM a společnost Paks II jsou nezávislé a nejsou spojené, a to na základě těchto důvodů:

(103)

Maďarsko kritizuje závěry Komise uvedené v rozhodnutí o zahájení řízení týkající se výpočtu podílu skupiny MVM na maďarském trhu s elektřinou. Maďarsko tvrdí, že tento podíl na trhu nebyl přezkoumán ve srovnání s ostatními výrobci na maďarském trhu a že podíl skupiny MVM na trhu byl vypočten pouze s ohledem na elektřinu vyrobenou na domácím trhu, bez ohledu na dovoz.

(104)

Na základě studie společnosti NERA Maďarsko tvrdí, že jakékoli případné narušení hospodářské soutěže je třeba vykládat v kontextu trhu, který je větší než maďarský stát. Studie společnosti NERA ve svém hodnocení trhu zohledňuje tyto aspekty:

(105)

Základem argumentace, proč má být hodnocen trh nad rámec Maďarska, je to, že dovoz elektřiny ze sousedních zemí činil v roce 2014 31,4 % maďarské spotřeby elektřiny. Maďarsko také tvrdí, že tato vysoká úroveň propojení se sousedními zeměmi se bude dále zvyšovat v důsledku nových propojení, které budou v letech 2016 až 2021 uvedeny do provozu mezi Slovenskem (2 × 400 kV a 1× 400 kV) a Slovinskem (1× 400 kV). Ve svém podání ze dne 16. ledna 2017 Maďarsko předložilo podrobnější informace o nadcházejících projektech přeshraničních přenosových vedení, podle nichž bude do roku 2029 vybudováno další propojení 2 × 400 kV se Slovenskem a do roku 2030 pak 1 × 400 kV s Rumunskem. Očekávané celkové propojovací kapacity pro dovoz a vývoz jsou uvedeny v tabulkách 4 a 5.

Tabulka 4

Odhad instalovaných propojovacích kapacit pro dovoz v Maďarsku dle sítě ENSTO-E

Tabulka 5

Odhad instalovaných propojovacích kapacit pro vývoz v Maďarsku dle sítě ENSTO-E

(106)

Studie rovněž identifikuje úspěšné propojení trhu s energiemi se Slovenskem, Českou republikou a Rumunskem a odkazuje na návrhy sítě ENTSO-E zveřejněné v říjnu 2015, které definovaly Maďarsko jako součást jednoho středo- a východoevropského regionu s koordinovanou kapacitou s několika zeměmi, se kterými dosud nemá dohody o propojení, včetně Rakouska, Německa a Polska (40). Maďarsko tvrdí, že ve srovnání s ostatními členskými státy je již v rámci Evropské unie vysoce integrovaným trhem s elektřinou, přičemž jeho propojovací kapacita představuje přibližně 75 % celkového instalovaného výkonu vnitrostátní výroby, tj. zhruba osmkrát více, než je cíl EU pro členské státy do roku 2020, a pětkrát více, než činí cíl EU pro členské státy do roku 2030. Podle názoru Maďarska je to dostatečný důvod pro zvažování možného narušení hospodářské soutěže ve větším měřítku.

(107)

Pokud jde o využití nových technologií jak podle základního scénáře, tak při neexistenci elektrárny Paks II, studie společnosti NERA předpokládá, že vstupními technologiemi budou plynové turbíny s otevřeným nebo kombinovaným cyklem, přičemž předpokládá, že vstup a výstup jiných technologií, jako jsou obnovitelné zdroje, uhlí a jaderná energie, jsou nepravděpodobné čistě z ekonomického hlediska, a to z těchto důvodů:

(108)

Studie společnosti NERA ukazuje, že podle základního scénáře (výstavba elektrárny Paks II) je možné vyvodit následující závěry:

Graf 7

Předpokládaný výkon pro jednotlivé technologie a vnitrostátní poptávka do roku 2040 (základní scénář)

(109)

Jak je vysvětleno výše v 93. bodě odůvodnění, studie společnosti NERA opakuje, že pokud by nebyla vybudována elektrárna Paks II, srovnatelnou kapacitu by vzhledem k podmínkám trhu v Maďarsku komerčně výhodněji než jiné druhy investic do výroby energie poskytly plynové turbíny s otevřeným a kombinovaným cyklem. Studie společnosti NERA naznačuje, že i přes nahrazení většiny kapacity elektrárny Paks II novou kapacitou plynových elektráren v Maďarsku by Maďarsko v průběhu modelovacího období podle srovnávacího scénáře s využitím plynu (viz graf 8) zůstalo i nadále silně závislé na dovozu elektřiny.

Graf 8

Předpokládaný výkon pro jednotlivé technologie a vnitrostátní poptávka do roku 2040 (srovnávací scénář)

(110)

Maďarsko navíc tvrdí, že vzhledem k silnému sbližování tržních cen v sousedních zemích a v Maďarsku budou konkurenti pravděpodobně schopni zajišťovat svá rizika obchodováním s elektřinou na sousedních trzích bez nutnosti přímého obchodu s maďarskou elektřinou. Maďarsko na základě modelování studie společnosti NERA tvrdí, že cena elektřiny při odběru základního výkonu na regionálním trhu by zůstala i stejná podle srovnávacího scénáře (viz graf 9).

Graf 9

Rozdíl v maďarských cenách při odběru základního výkonu podle základního a srovnávacího scénáře

(111)

Maďarsko zdůrazňuje, že posoudilo možné dopady Paks II v kontextu širšího trhu. Na základě studie společnosti NERA tvrdí, že vzhledem k tomu, že Slovensko je nejmenší ze sousedních trhů, se kterými má Maďarsko v současné době propojené trhy, byly by možné dopady Paks II nejvýraznější právě v této zemi. Tvrdí, že přítomnost společnosti Paks II na tomto propojeném trhu by do roku 2040 zůstala na úrovni přibližně 20 %.

(112)

Studie společnosti NERA se rovněž zabývá možným širším propojeným trhem (Maďarsko + Slovensko + Rumunsko), přičemž tvrdí, že se jedná o bezprostřední sousední trhy, s nimiž je Maďarsko v současné době tržně propojeno. Na základě toho Maďarsko tvrdí, že dokonce i kombinované podíly skupiny MVM a společnosti Paks II (ve výši 10 až 20 %) na propojeném trhu Maďarska + Slovenska + Rumunska by byly značně pod hranicí, která by naznačovala možnost dominantního postavení (viz graf 10).

Graf 10:

Kombinované tržní podíly skupiny MVM a Paks II podle produkce (MWh) na trzích v Maďarsku, na Slovensku a v Rumunsku

(113)

Maďarsko kromě toho zdůrazňuje, že jak v létě, tak i v zimě by technologiemi použitými pro stanovení cen byly lignitové a uhelné elektrárny s vyššími marginálními náklady než Paks II, což znamená, že Paks II bude cenu spíše přejímat než určovat, a to i během období překrývání provozu jaderné elektrárny Paks a Paks II, kdy pravděpodobnost, že by jaderná technologie určovala cenu, zůstane hluboko pod 5 % během všech provozních hodin (viz graf 11).

Graf 11

Palivo určující ceny na maďarském trhu s elektřinou

(114)

Maďarsko také v rozporu se závěry Komise uvedenými v 144. bodě odůvodnění rozhodnutí o zahájení řízení uvádí, že jaderná elektrárna Paks II nezpůsobí riziko likvidity na velkoobchodním trhu omezením počtu nabídek zásobování. Tvrdí, že jako samostatná výrobní jednotka by nová elektrárna měla zvýšit likviditu a rozmanitost dodávek elektřiny. Maďarsko také poznamenává, že společnost Paks II v současné době nemá zákaznickou základnu, které by prodávala elektřinu přímo bez tržního obchodování.

(115)

Maďarsko se opírá o řadu argumentů předložených Spojeným královstvím ve věci Hinkley Point C (41) o možných narušeních hospodářské soutěže a uvádí, že se vztahují také na Paks II. Tyto argumenty jsou formulovány následovně:

(116)

Maďarsko navíc ve svém podání ze dne 28. července 2016 poskytlo další informace za účelem řešení otázek, které Komise vznesla v oddíle 3.3.7 rozhodnutí o zahájení řízení, s ohledem na celkové vyvážení případných rušivých účinků opatření na vnitřní trh, pokud by Komise zjistila, že opatření znamená státní podporu.

(117)

V tomto podání Maďarsko uvádí, že společnost Paks II, její nástupci a přidružené společnosti by měly být plně právně a strukturálně odděleny, podléhat nezávislé rozhodovací pravomoci ve smyslu bodů 52 a 53 jurisdikčního oznámení o sloučení (42), a měly by být zachovávány, spravovány a provozovány nezávisle a odděleně od skupiny MVM a všech jejích podniků, jejích nástupců a přidružených společností a dalších státem ovládaných společností, které jsou činné v oblasti výroby, velkoobchodu nebo maloobchodu s energií.

(118)

Kromě toho, pokud jde o prodej elektřiny vyrobené v Paks II, Maďarsko ve stejném podání ukazuje, že strategie obchodování s energií společnosti Paks II bude obchodní strategií za obvyklých tržních podmínek optimalizující zisk, která se bude uskutečňovat prostřednictvím obchodních dohod uzavřených prostřednictvím nabídek na transparentní obchodní platformě nebo burze. Maďarsko také uvádí, že strategie obchodování s elektřinou vyrobenou v Paks II (kromě vlastní spotřeby Paks II) bude vymezena takto:

(119)

Maďarsko uvádí, že v rozsahu, v němž projekt spadá do působnosti Smlouvy o Euratomu (např. článek 41 a příloha II, články 52 až 66 a článek 103), se maďarská vláda nedomnívá, že se na projekt vztahuje SFEU, a zejména pravidla pro státní podporu v článcích 107 a 108 SFEU. Tvrdí, že Smlouva o Euratomu je lex specialis k SFEU. Pokud by tedy byl výkon pravomocí podle Smlouvy o Euratomu narušován výkonem pravomocí vyplývajících ze SFEU, mají přednost ustanovení Smlouvy o Euratomu. Na podporu takového tvrzení se Maďarsko odvolává na rozhodnutí Komise ve věci Kernkraftwerke Lippe-Ems GmbH (43).

(120)

Maďarsko poznamenává, že ačkoli Smlouva o Euratomu nestanoví zvláštní soubor pravidel týkajících se státní podpory, čl. 6 písm. d) a článek 70 Smlouvy o Euratomu ukazují, že neexistuje obecný zákaz státní podpory a že v určitých případech jsou dotace od členských států podporovány.

(121)

Maďarsko zdůrazňuje, že financování projektu v jaderném průmyslu by mělo spadat pod oznamovací povinnost ve smyslu článku 43 Smlouvy o Euratomu. Dále tvrdí, že podle nařízení Komise (ES) č. 1209/2000 (44) by měly být údaje o způsobu financování poskytnuty v případě nového projektu daného členského státu. Maďarsko tvrdí, že poskytlo všechny potřebné informace podle článků 41 a 43 Smlouvy o Euratomu a jelikož byla dohoda o dodávkách paliva (45) Evropskou zásobovací agenturou v dubnu 2015 schválena, Maďarsko se domnívá, že Komise nyní nemůže tvrdit, že by financování projektu mohlo být nezákonné.

(122)

Maďarsko porovnává Smlouvu o Euratomu se Smlouvou o ESUO na základě toho, že mají obě odvětvovou povahu, a tvrdí, že Smlouva o ESUO obsahuje rozsáhlý zákaz státní podpory, který byl v praxi uveden do souladu s článkem 107 SFEU prostřednictvím článku 67 a článku 95 Smlouvy o ESUO. Maďarsko uvádí, že uplatňováním pravidel o státních podpoře stanovených v SFEU by Komise nesprávně vyložila záměr regulace sledovaný navrhovateli Smlouvy o Euratomu, která neobsahuje žádná zvláštní ustanovení o státní podpoře.

(123)

Maďarsko dále poznamenává, že žádná jiná kapitálová investice do výstavby jaderné elektrárny v Unii nebyla nikdy předmětem šetření o státní podpoře ze strany Komise, a to ani ty ve Flamanville nebo na Hanhikivi. Podle Maďarska byla investice do Hinkley Point C předmětem kontroly státní podpory pouze proto, že na rozdíl od ostatních investic v Evropě měla specifické finanční charakteristiky (například státní záruku úvěru a rozdílovou smlouvu).

(124)

Připomínky, které Komise obdržela od těchto třetích stran, obsahovaly kvantitativní informace a analýzy týkající se existence opatření:

(125)

Jávorovo podání se zaměřuje na náklady vlastníka, což jsou náklady, které nejsou zahrnuty do smlouvy o inženýrských, pořizovacích a stavebních pracích (viz oddíl 2.5.2 tohoto rozhodnutí), a tvrdí, že tyto náklady mohou být silně podceněny. Podání obsahuje zejména tato tvrzení:

(126)

V podání se tvrdí, že nákladové položky uvedené v 125. bodě odůvodnění by měly být připočteny k nákladům na projekt, což by výrazně snížilo vnitřní míru návratnosti projektu. Rovněž zdůrazňuje, že zpoždění a kratší doba životnosti zařízení by dále snížily vnitřní míru návratnosti projektu.

(127)

Studie společnosti Candole vychází z předpokladů a informací obsažených v ekonomické studii a zkoumá životaschopnost projektu Paks II. Konkrétně tvrdí, že cenové předpovědi používané ekonomickou studií mohou být příliš optimistické a že za použití realističtějších cenových předpovědí by projekt byl ztrátový i v případě, že by byly přijaty provozní předpoklady ekonomické studie.

(128)

Pro znázornění tohoto tvrzení studie společnosti Candole vytváří svou vlastní dlouhodobou předpověď cen elektřiny. Konkrétně předpovídá budoucí dlouhodobé ceny elektřiny pomocí odhadů cen uhlí, ropy a zemního plynu vycházejících ze Světového energetického výhledu Mezinárodní energetické agentury z roku 2015 (IEA WEO 2015) a vypočítá mezní výrobní náklady pro různé typy výrobců (49). Dále také vytváří samostatnou předpověď pro různé budoucí scénáře, které jsou zohledněny v publikaci IEA WEO 2015, tedy i) „scénář nové politiky“, který odpovídá politikám a prováděcím opatřením ovlivňujícím trhy s energií přijatým až několik měsíců před tím, než byla publikace IEA WEO 2015 zveřejněna, ii) „scénář současných politik“, který odpovídá politikám přijatým během několika měsíců před zveřejněním studie společnosti Candole a iii) „scénář s nízkou cenou ropy“, který zkoumá důsledky trvalého snížení cen (způsobeného nižší cenou ropy) na energetický systém (50). Následující graf znázorňuje odvozené odhady dlouhodobých ceny elektřiny pro každý z těchto tří scénářů.

Graf 12

Křivky předpovědi dlouhodobých cen elektřiny (EUR/MWh)

(129)

Z grafu vyplývá, že scénář současných politik s sebou nese mírně vyšší budoucí ceny elektřiny, zatímco scénář s nízkou cenou ropy znamená podstatně nižší budoucí ceny elektřiny než střední scénář nových politik, který byl použit v podání Maďarska.

(130)

Kromě předpovědí z grafu 12 studie společnosti Candole provádí také srovnání předpovědi dlouhodobých cen elektřiny založených na scénáři s nízkou cenou ropy IEA WEO 2015 s budoucími smlouvami obchodovanými (k únoru 2016) na německých a maďarských burzách elektřiny. Tyto křivky jsou znázorněny níže v grafu 13.

Graf 13

Křivky dlouhodobé prognózy ceny elektřiny (EUR/MWh)

(131)

Tento graf poukazuje na to, že do roku 2022, kdy mohou být obchodovány německo-rakouské smlouvy, jsou německé ceny futures pod úrovní předpovědi vycházející ze scénáře s nízkou cenou ropy IEA WEO 2015. Totéž platí pro maďarské burzovní futures, které mohou být obchodovány až do roku 2019 (51).

(132)

Na základě těchto úvah studie společnosti Candole tvrdí, že podle předpovědí dlouhodobých cen elektřiny, jak jsou uvedeny v ekonomické studii, by projekt Paks II byl ztrátový i v případě, že by byly provozní předpoklady ekonomické studie přijaty (52).

(133)

Podání organizace EK uvádí potenciální nedostatky rozhodnutí Komise o zahájení řízení, jakož i problematické body maďarské ekonomické studie. Zdůrazňuje také některá rizika, kterým by projekt čelil. Dále předložilo Felsmannovu studii jako kvantitativní analýzu životaschopnosti Paks II. Studie vypočítává čistou současnou hodnotu projektu Paks II s využitím provozních nákladů současné jaderné elektrárny Paks a zjišťuje, že ve většině zvažovaných scénářů by projekt byl ztrátový.

(134)

V souvislosti s rozhodnutím o zahájení řízení podání organizace EK uvádí, že některé nákladové položky byly z posouzení předloženého v rámci rozhodnutí o zahájení řízení vynechány nebo nebyly uváženy v celém rozsahu. Například tvrdí, že není jasné, do jaké míry částka obsažená ve smlouvě o inženýrských, pořizovacích a stavebních pracích zahrnovala potenciální dodatečné náklady na jadernou bezpečnost, náklady na vývoj rozvodné sítě vyžadované pro integraci dvou nových reaktorů Paks II do systému nebo výstavbu vhodného chladicího systému. Podání také vznáší pochybnosti o tom, zda byly přesně zohledněny náklady na předběžné studie, povolení a komunikaci.

(135)

V podání se dále tvrdí, že hodnoty nákladů ve výši 2,1 až 2,7 EUR/MWh na odpady a vyřazení z provozu mohou být podhodnoceny, neboť tato hodnota činí u stávající jaderné elektrárny Paks 4,5 EUR/MWh. Navíc také upozorňuje na negativní dopady projektu na budoucí rozpočty ústřední vlády, které by podle něj byly v rozporu se systémem statistického účetnictví a pravidly Unie pro zvyšování dluhu (53). A konečně podání zdůrazňuje riziko korupce, většinou spojované s velikostí projektu, a informační zvýhodnění dodavatele a majitele (54).

(136)

Ve vztahu k ekonomické studii, kterou připravilo Maďarsko, podání zpochybňuje vysoký faktor zatížení (92 %) použitý při výpočtech, a to zejména během souběžného provozu jaderné elektrárny Paks a Paks II, v období nízké poptávky, jakož i opodstatněnost cenových předpovědí použitých ve studii.

(137)

Ve vztahu k různým rizikům projektu podání organizace EK zdůrazňuje potenciální dopad zpoždění projektu a překročení nákladů, stejně jako nutnost další státní podpory v průběhu trvání projektu.

(138)

Na podporu svých obav týkajících se životaschopnosti projektu Paks II odkazuje podání organizace EK na Felsmannovu studii. Tato studie vypočítává čistou současnou hodnotu projektu Paks II za použití provozních nákladů stávající jaderné elektrárny Paks (která zahrnuje významnou střednědobou důkladnou prohlídku a opravu elektrárny) a řady alternativních hodnot míry využití (tj. 75 %, 85 % a 92 %) s některými předpověďmi cen elektřiny založenými na veřejně dostupných mezinárodních zdrojích (např. US Energy Information Administration a UK National Grid). Studie zjistila, že ve většině zvažovaných scénářů by projekt byl ztrátový, což by znamenalo existenci státní podpory.

(139)

Rakousko tvrdí, že výstavba a provoz jaderných elektráren je vzhledem ke všem souvisejícím nákladům, které musí být internalizovány v souladu se zásadou „znečišťovatel platí“, nevýnosná. Rakousko se domnívá, že pokud jde o investice Maďarska do Paks II, není zásada ZITH dodržena. Rakousko tvrdí, že neexistují žádné důkazy o tom, že ekonomické studie předložené Maďarskem Komisi byly provedeny s náležitou péčí, nebo že náklady, které jsou zahrnuty do výpočtů, obsahují veškeré možné náklady v souladu se zásadou „znečišťovatel platí“.

(140)

Rakousko rovněž tvrdí, že jsou splněny zbývající podmínky pro existenci státní podpory.

(141)

Společnost Paks II tvrdila, že rozhodnutí o zahájení řízení nesprávně použilo jednu předpovědní cenovou křivku, zejména vzhledem k dlouhé době trvání projektu. V některých svých připomínkách rovněž uvádí, že Komise nesprávně používá náklady na provoz a údržbu současné jaderné elektrárny Paks k opodstatnění nákladů na provoz a údržbu nových jednotek 5 a 6 generace III+. Společnost Paks II dále zdůrazňuje, že její původní investiční rozhodnutí bylo učiněno v okamžiku podpisu smlouvy o inženýrských, pořizovacích a stavebních pracích, a že tento závazek byl učiněn pouze pro výdaje ve fázi vývoje, jelikož konečný závazek společnosti Paks II týkající se výdajů v období stavby bude učiněn v definovaném okamžiku v budoucnosti. Společnost Paks II konstatuje, že až do tohoto budoucího okamžiku se může rozhodnout, pokud se ekonomika projektu bude lišit v důsledku vnějších změn na trhu, nepokračovat v projektu, avšak tato možnost je dosti nepravděpodobná. Společnost Paks II odkazuje také na zprávu vypracovanou pro maďarskou vládu společností Rothschild & Co („studie společnosti Rothschild“) (55), která dospěla k závěru, že vnitřní míra návratnosti by mohla dosáhnout 12 %, což je výrazně vyšší než rozsah 6,7–9 % uváděný Komisí v rozhodnutí o zahájení řízení. Společnost Paks II závěrem uvádí, že rozsahy vážených průměrných nákladů na kapitál a vnitřní míry návratnosti vypočítané Komisí se překrývají, a proto lze předpokládat, že projekt přinese přiměřené výnosy.

(142)

Skupina Enersense tvrdí, že vzorec pro výpočet vážených průměrných nákladů na kapitál používaný Komisí není přesný, neboť Komise při jeho určování používala příliš konzervativní faktory. Podle jejího názoru by příslušné náklady na dluh, které by měly být použity pro prvek vážených průměrných nákladů na kapitál v rámci posouzení ZITH, činí 4,5 % před zdaněním nebo 3,6 % po zdanění s malými plánovanými úpravami v průběhu času. Tvrdí, že vzhledem k tomu, že ruský dodavatel poskytuje přibližně 80 % finančních prostředků smluvní ceny, měla by návratnost investic vycházet z finanční páky 80 %, aby odrážela zdroj investičních prostředků v souladu s jinými jadernými elektrárnami. Skupina Enersense konstatuje, že když budeme předpokládat náklady na vlastní kapitál 11 % a náklady na dluh 3,6 % po zdanění a uplatní se snížení 80 % na základě finanční páky, měly by vážené průměrné náklady na kapitál činit 5,1 %. Dále tvrdí, že by se tato hodnota zvýšila na 6,2 %, pokud by se uplatnilo snížení na základě finanční páky o 65 %. Závěrem konstatuje, že návratnost investic by se značně zlepšila díky výběru tržních nákladů na dluh a faktoru finanční páky.

(143)

Zúčastněné strany předložily další argumenty, a sice že vážené průměrné náklady na kapitál se výrazně sníží, jakmile bude zařízení připojeno k síti, zatímco podniková hodnota se zvýší. Části nebo celá elektrárna by tedy mohly být prodány za cenu srovnatelnou s jinými jadernými elektrárnami, které jsou v současné době v provozu. Je tvrzeno, že výpočty Komise v rozhodnutí o zahájení řízení neodrážejí takovou investiční flexibilitu.

(144)

Komise rovněž obdržela připomínky k významu plného posouzení a zahrnutí nákladů příležitosti při vyloučení jaderných technologií z vnitrostátní skladby zdrojů energie v souvislosti s významnými změnami stávajícího portfolia kapacity výroby elektřiny. Podle těchto připomínek je vedle modelů „návratnosti investic“ nebo „diskontovaných peněžních toků“ důležité mít na zřeteli to, že projekt Paks II je podstatnou investicí do stávajícího sektoru, který přináší skutečnou hodnotu, a nikoliv pouze příležitost ve formě „portfoliových investic“ nebo krátkodobé spekulace. Tvrdí, že tyto rysy by měly být rovněž ve výpočtech Komise zohledněny, pokud jde o životaschopnost projektu.

(145)

Několik připomínek odkazuje na závěr studie společnosti Rothschild, že projekt může být životaschopný jedině na základě tržních podmínek, a to i na základě velmi pesimistických předpokladů. Některé strany také tvrdí, že klíčové předpoklady týkající se budoucích cen elektřiny jsou poměrně mírné a že tyto ceny by měly po roce 2025 narůstat. Společnost Paks II by na základě toho nezískala výhodu.

(146)

Podle některých připomínek by skutečnost, že projekt je prováděn formou smlouvy o inženýrských, pořizovacích a stavebních pracích na klíč, činila tento projekt přitažlivým pro jakéhokoli investora v tržním hospodářství, a Maďarsko by tedy investovalo také za tržních podmínek.

(147)

Rakousko, společnosti IG Windkraft, Oekostorm AG a další třetí strany tvrdí, že podle zásad stanovených v čl. 107 odst. 3 SFEU nejsou subvence na výstavbu a provoz nových jaderných elektráren považovány za slučitelné s vnitřním trhem. Jaderná energie by nebyla novou, inovativní nebo udržitelnou technologií pro výrobu elektřiny, která by mohla přispět k dosažení cíle Unie zvýšit podíl výroby energie obnovitelnými technologiemi. Projekt by proto neměl být schopen získat dočasnou podporu do doby dosažení tržní zralosti.

(148)

Rakousko tvrdí, že čl. 2 písm. c) a článek 40 Smlouvy o Euratomu neumožňují, aby byla podpora nových investic do jaderné energie považována za cíl společného zájmu vzhledem k tomu, že ze Smlouvy o Euratomu není možné vyložit žádný společný zájem ve smyslu čl. 107 odst. 3 SFEU. Takový cíl by navíc byl v rozporu s dalšími cíli Unie v rámci SFEU, a to se zásadou předběžné opatrnosti podle článku 191 a zásadou udržitelnosti podle programu Horizont 2020 (56).

(149)

Podle několika podání by projekt přispěl k celoevropským cílům rozmístění jaderných zařízení a jaderného výzkumu, které jsou rovněž uznány Smlouvou o Euratomu.

(150)

Mnoho připomínek tvrdí, že skutečnost, že jaderná energie by poskytla čistý, nízkouhlíkový zdroj energie, by měla být Komisí uznána jako společný cíl Unie, který ospravedlňuje investice.

(151)

Některé připomínky odkazují na čl. 194 odst. 2 SFEU, který členským státům umožňuje určit jejich skladbu zdrojů energie. Tyto připomínky poukazují na to, že předpokládaná skladba zdrojů energie Maďarska je součástí jeho národní energetické strategie a stanoví využití jaderné energie, uhlí a obnovitelných zdrojů energie. Na tomto základě by investice mohla být oprávněná.

(152)

Komise rovněž obdržela připomínky, které poukazují na to, že jaderná energie představuje velmi dlouhodobý, bezpečný a spolehlivý zdroj energie v rámci skladby zdrojů energie v Unii. V těchto připomínkách se uvádí, že elektřina vyrobená z jaderných zdrojů, obvykle při vysokých úrovních výkonu (mezi 85–90 %), by mohla významně přispět k dlouhodobé bezpečnosti dodávek energie. Další zúčastněné strany uvedly, že vzhledem k významným mezerám v budoucím instalovaném výkonu, které se očekávají do roku 2030 s postupným odstavením stávajících jednotek jaderné elektrárny Paks, a kvůli závislosti na dovozu elektřiny, by projekt mohl být ideální volbou pro zajištění bezpečnosti dodávek energie pro Maďarsko a snížení závislosti na palivech.

(153)

Komisi byly předloženy argumenty tvrdící, že dokončení projektu by přispělo k růstu v regionu hlavně díky vytváření pracovních míst. Některé připomínky navíc poukazují na významnou příležitost pro podniky všech velikostí v Unii podílet se na dokončení projektu, a tím posílit obchodní dodavatelský řetězec. Tyto připomínky naznačují, že takový předpokládaný růst je společným zájmem, který by mohl odůvodnit dokončení projektu.

(154)

Společnost IG Windkraft a Energiaklub tvrdí, že opatření je nevhodné vzhledem k nákladům na projekt ve srovnání s možnými alternativami, které by se zaměřovaly na mezery v budoucím instalovaném výkonu. Podobně vysoká subvence by mohla přinést mnohem vyšší roční objem elektřiny, kdyby byla investována do jiných zdrojů elektřiny, jako například do obnovitelných technologií.

(155)

Rakousko tvrdí, že Komise chybně vymezila relevantní trh za účelem posouzení toho, zda může docházet k selhání trhu nebo ne, tedy trh s jadernou energií v Maďarsku. Rakousko tvrdí, že správným relevantním trhem by byl liberalizovaný vnitřní trh s elektřinou v Unii. Rakousko dále tvrdí, že k selhání trhu v oblasti výroby a dodávek elektrické energie na vnitřním trhu s elektřinou nedochází. Naopak, ceny elektřiny by klesaly částečně díky dostatečným výrobním kapacitám. Maďarsko je navíc dobře propojeno s rozvodnými sítěmi sousedních členských států.

(156)

Rakousko a společnost IG Windkraft tvrdí, že pokud by Maďarsko mělo čelit problémům s bezpečností dodávek energie, jaderné elektrárny nemusí být vhodným prostředkem k řešení tohoto problému. Tvrdí, že zdroje energie šetrnější k životnímu prostředí, flexibilnější a levnější zdroje energie v malých, decentralizovaných jednotkách mohou být vhodnější. Rakousko dále tvrdí, že jaderné elektrárny jsou vzhledem k požadavkům na chlazení citlivé na vlny horka a že členské státy jsou téměř 100 % závislé na dovážené uranové rudě.

(157)

Třetí strany rovněž tvrdily, že trh samotný by přinesl výstavbu nových výrobních kapacit v odvětví výroby elektřiny. Skutečnost, že je Maďarsko závislé na dovozu elektřiny, by nepředstavovala selhání trhu, a zejména ne takové, jaké by mohla vyřešit nová jaderná elektrárna. Předložené připomínky ukazují, že dovoz levnější elektřiny z jiných členských států je běžným a přijatelným účinkem fungujícího trhu, a nikoli selháním trhu. Jednoduše to značí schopnost nakupovat komodity za nejnižší tržní cenu. Podle obdržených připomínek jsou ceny elektřiny určovány mnoha faktory včetně cen komodit, nabídky a poptávky. Zejména v Evropě by pokles cen elektřiny byl reakcí na chronicky nadměrné výrobní kapacity. Vzhledem k tomu, že by to mohlo být považováno za reakci účinně fungujícího trhu, nelze tvrdit, že by snížení cen energií na trhu v důsledku dovozu představovalo selhání trhu jakožto odůvodnění pro výstavbu nové jaderné kapacity.

(158)

Podle obdržených připomínek by i v případě selhání trhu v odvětví výroby elektřiny Maďarsko mělo zvážit více možností, a to transparentním a nediskriminačním způsobem.

(159)

Další připomínky naznačují, že ačkoli jsou dobře známy problémy týkající se investování do jaderné energie, včetně rozsáhlých počátečních kapitálových investic a potřeby veřejné a politické podpory, uznání těchto obtíží není totéž jako stanovení, že rozvoj jaderné energie je spojen se selháním trhu. Stejné připomínky zdůrazňují, že ačkoli Komise dospěla k závěru, že v případě Hinkley Point C došlo k selhání trhu, nemělo by se předpokládat, že veškeré investice do jaderné energie mohou být realizovány pouze v rámci subvenčních režimů nebo že existují důvody domnívat se, že dochází k obecnému selhání trhu s jadernou energií.

(160)

Rakousko uvedlo, že státní podpora musí být vždy omezena na minimální požadovanou částku. V tomto případě, kdy se stavba navrhovaného projektu uskutečňuje bez výzvy k podávání nabídek, nebylo možné určit, zda by celkové náklady na projekt byly omezeny na požadovanou minimální částku.

(161)

Organizace Energiaklub tvrdí, že maďarské orgány nezkoumaly minimální úroveň finanční podpory, která by umožnila realizaci projektu. Namísto toho se maďarské orgány snažily o financování projektu v plném rozsahu, případně také včetně provozních nákladů. Energiaklub rovněž zdůrazňuje, že podle výpočtů poskytnutých Maďarskem by se státní podpora neomezila pouze na realizaci investice, ale byla by poskytnuta také na provoz projektu, což může nadměrně vyrovnávat Paks II.

(162)

Rakousko tvrdí, že státní podpora technologie, která sama o sobě není v rámci liberalizovaného vnitřního trhu s elektřinou zisková, vede k nadměrnému narušení hospodářské soutěže. Navíc může zabránit tomu, aby noví, udržitelní a nákladově více efektivní účastníci trhu vstoupili na trh nebo může z něj tyto účastníky trhu vytlačit. Rakousko tvrdí, že jaderné elektrárny jsou rozmístěny tak, aby pokrývaly vysoký výkon základního zatížení a že jejich výkon má při připojení k rozvodné síti přednost, jelikož jaderné elektrárny mohou svůj výkon jen mírně měnit. Zatímco mají vysoké náklady na výstavbu a vyřazení z provozu, mají nízké provozní náklady, které jim umožňují zapojit se do žebříčku nabídkových cen.

(163)

Rakouské orgány a společnost IG Windkraft tvrdí, že výstavba nových jaderných elektráren vytvoří značnou tržní sílu provozovatele elektráren v Paksi zvýšením koncentrace trhu a může případně vést ke zneužití dominantního postavení podle článku 102 SFEU.

(164)

Skupina MVM a Paks II tvrdí, že po prodeji 100 % akcií společnosti Paks II státu skupinou MVM jsou společnosti na sobě zcela nezávislé. Zdůrazňují, že skupina MVM nemá přímou ani žádnou jinou kontrolu nad řízením a provozem Paks II. Dále zdůrazňují, že skupina MVM a Paks II jsou dvě samostatné společnosti zabývající se výrobou elektrické energie, stejně jako všichni ostatní konkurenti, a neexistuje žádný důvod domnívat se, že mezi nimi probíhá koordinace nebo činnosti nebo že by tyto dvě společnosti byly propojeny. Navíc skupina MVM tvrdí, že její vlastní strategií jsou potenciální investice, které by mohly do budoucna společnosti Paks II konkurovat.

(165)

Společnost Paks II tvrdí, že projekt má tvořit náhradní kapacitu pro současné čtyři jednotky jaderné elektrárny Paks. Očekává se, že tyto stávající jednotky budou vyřazeny do poloviny třicátých let, přičemž nové jednotky 5 a 6 (projekt Paks II) by byly provozuschopné až v polovině dvacátých let. Společnost Paks II tvrdí, že posouzení podílů na trhu a tvrzení o dominantním postavení jsou proto neopodstatněné a v tomto okamžiku nemohou být zvažovány.

(166)

Několik zúčastněných stran zdůraznilo, že trh s energií, který by měl být zkoumán, bude větší než území jednotlivého státu, kde existuje řada mezinárodních konkurentů vzhledem k velkému objemu dovozu elektřiny do Maďarska a velmi vysoké úrovni propojení země se sousedními zeměmi.

(167)

Některé strany výslovně argumentují, že by projekt mohl mít potenciální dopad na pokles regionálních trhů s elektřinou, například v Německu, kde by se očekávalo, že roční cena při odběru základního výkonu klesne až o 0,6 % do roku 2025, až o 1,1 % do roku 2030 a až o 1,2 % do roku 2040. Některé strany na druhou stranu tvrdí, že zařízení využívající obnovitelné zdroje v Německu by kvůli novým reaktorům společnosti Paks II měly nižší příjmy a že by narostlo zatížení daňových poplatníků na financování německých programů podpory energie z obnovitelných zdrojů, zatímco dodavatelům „šedé elektřiny“ by do roku 2030 mohly vzniknout úspory až do výše 1,02 %.

(168)

Několik připomínek zdůrazňuje, že podrobnosti projektu nebyly s veřejností v Maďarsku zcela sdíleny. Také tvrdí, že rozhodnutí o Paks II je technicky neopodstatněné, neboť nebylo provedeno žádné přípravné šetření ohledně toho, jak by k bezpečnosti dodávek energie přispěla investice do opatření v oblasti energetické účinnosti a obnovitelných zdrojů energie v totožné výši. Tito předkladatelé tedy poukazují na to, že s ohledem na nedostatečné zapojení široké veřejnosti a odbornou účast by projekt neměl pokračovat.

(169)

Některá podání poukazují na možná nebezpečí jaderných elektráren. Některé připomínky vyjadřují obavy týkající se schopnosti Maďarska a společnosti Paks II řešit mimořádné události související s jadernou bezpečností včetně bezpečného nakládání s jaderným odpadem.

(170)

Některé připomínky zdůraznily skutečnost, že při jmenování stavitele nových výrobních jednotek neproběhlo výběrové řízení, což je podle jejich názoru v rozporu s ustanoveními práva Unie. Navíc poslanec Evropského parlamentu Jávor tvrdí, že předpokládané porušení pravidel Unie v oblasti veřejných zakázek je s tímto opatřením neodmyslitelně spojeno, neboť se domnívá, že by Rusko neposkytlo Maďarsku půjčku na projekt Paks II bez zajištění investice pro společnost Rosatom, která by se vyhnula pravidlům Unie pro zadávání veřejných zakázek. Dochází k závěru, že posouzení, zda použití ruské půjčky představuje protiprávní státní podporu, nemůže být odděleno od vyhýbání se pravidlům pro zadávání veřejných zakázek, neboť tyto jsou ve své podstatě propojeny a jejich účinek by měl být posuzován společně.

(171)

Několik připomínek bylo namířeno proti skutečnosti, že je projekt prováděn formou ruské půjčky. Tvrdí, že by to podpořilo palivovou a finanční závislost a zároveň bylo v rozporu s evropskou strategií energetické bezpečnosti z důvodu omezování účastníků trhu Unie v rozvoji celoevropské energetické sítě a infrastruktury.

(172)

Některé zúčastněné strany tvrdí, že pokud Maďarsko rozhodlo, že do budoucna potřebuje nové kapacity pro výrobu elektřiny, mělo jednat v souladu s článkem 8 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/72/ES (57). V tomto případě nedošlo k žádným nabídkovým řízením ani k postupům rovnocenným z hlediska transparentnosti a nediskriminace při zajišťování jakékoli nové kapacity. Z toho důvodu by podle nich investice do Paks II mohla porušovat právo Unie.

(173)

Některé strany tvrdí, že není vhodné využívat státní podporu v případech, kdy by tak znečišťovateli byla odpouštěna povinnost hradit náklady jím způsobeného znečištění v duchu pokynů Společenství pro státní podporu v oblasti životního prostředí (58).

(174)

Maďarsko předložilo svou odpověď na připomínky třetích stran k rozhodnutí o zahájení řízení o státní podpoře (dále jen „odpověď na připomínky třetích stran“) dne 8. dubna 2016.

(175)

Maďarsko především rozhodně nesouhlasí s připomínkami rakouské vlády, organizací Greenpeace Energy, Energiaklub a poslance Evropského parlamentu Benedeka Jávora, kdy tyto třetí strany tvrdily, že náklady spojené s plněním předpisů týkajících se bezpečnosti a životního prostředí, financováním dluhů, pojištěním, bezpečností, likvidací odpadu, vyřazením z provozu, přenosovým připojením a investicemi do modernizace nebyly zahrnuty v analýze předložené Maďarskem, a uvádí, že tyto strany byly nesprávně informovány a že jejich tvrzení jsou neopodstatněná.

(176)

Odpověď obsahuje podrobnou reakci na připomínky, které předložil poslanec Benedek Jávor. Maďarsku zejména poukazuje na to, že:

(177)

Maďarsko tvrdí, že provedlo rozsáhlou analýzu citlivosti za účelem zvážení dopadu předpokladů a proměnných, jako jsou životnost zařízení, náklady na provoz a údržbu, náklady na nakládání s odpady a vyřazení z provozu, faktory zatížení, makroekonomické faktory jako cizí měny a inflace, různé scénáře vývoje tržních cen, zpoždění atd. na daný případ a tato analýza citlivosti plně podpořila jeho závěr, že opatření nebude představovat státní podporu.

(178)

Pokud jde o připomínky obdržené ohledně možné slučitelnosti opatření, Maďarsko opakuje několik argumentů předložených v souvislosti se svobodnou volbou a diverzifikací skladby zdrojů energie, potřebou náhradní kapacity, dekarbonizací, tvorbou pracovních míst, cenovou dostupností a tvrzenými multiplikačními účinky.

(179)

Maďarsko uvádí, že argument rakouské vlády, že cíle Smlouvy o Euratomu týkající se „rozvoje jaderné energie ve Společenství“ bylo „již dosaženo a nemůže být použit k podpoře společného zájmu ve smyslu čl. 107 odst. 3 SFEU z důvodu technicky rozvinutých a početných jaderných elektráren, které byly v Evropě vystavěny“, je chybný. Tento argument dle názoru Maďarska zaměňuje cíl rozvoje výroby jaderné energie s konceptem technologie, o které nelze tvrdit, že by byla statická. Maďarsko tvrdí, že Smlouva o Euratomu nadále tvoří součást ústavního pořádku Unie a že toto nebylo zrušeno. A konečně, Maďarsko zdůrazňuje, že Rakousko ani organizace Greenpeace nepředložily žádnou judikaturu svědčící o tom, že cíle společného zájmu musí nutně být konečné nebo časově omezené.

(180)

Pokud jde o diverzifikaci skladby výroby energie, Maďarsko odmítá tvrzení Rakouska a rakouské asociace větrné energie o celoevropské závislosti na uranu a zdůrazňuje, že je k dispozici široká rozmanitost a dostupnost uranu z významných netěžených zdrojů. Také tvrdí, že pouhá skutečnost, že zdroj je omezený, neznamená, že jeho použití je neudržitelné, a odvolává se na připomínky ekonomky v oblasti energetiky Lorety Stankeviciute jménem Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) (59), podle nichž „jaderná energie je oproti mnoha ukazatelům udržitelnosti hodnocena příznivě“.

(181)

Maďarsko zdůrazňuje, že některé argumenty předložené v souvislosti s potřebou dekarbonizace pomocí využívání jaderných zdrojů energie jsou oprávněné, neboť obnovitelné technologie mají vysoké náklady a jsou nesouvislé co do způsobu výroby energie. Také tvrdí, že pevně stanovené subvencované sazby energie z obnovitelných zdrojů jsou v rozporu s podmínkami volného trhu a cituje organizaci Greenpeace, která tvrdila, že dohody o stanovené odkupní ceně za energii by byly méně výhodné ve scénářích s nižšími tržními cenami, ačkoli společnost Paks II by svou elektřinu tímto způsobem neprodávala.

(182)

Maďarsko předkládá několik zdrojů, které uvádějí, že opatření nebude nadměrně narušovat hospodářskou soutěž, a zdůrazňuje, že Komise neměla pochybnosti o slučitelnosti opatření s vnitřním trhem (jak navrhovala organizace Greenpeace), ale spíše v otázce existence podpory.

(183)

Maďarsko v tomtéž rozsahu (možné narušení hospodářské soutěže) odmítá argumenty předložené organizací Greenpeace, že by zavedlo pevně stanovenou sazbu (podobně jako v případě Hinkley Point C) za účelem podpory provozu Paks II v dlouhodobém horizontu.

(184)

Maďarsko zpochybňuje připomínky, které uvádějí, že by projekt vytěsnil investice do obnovitelných zdrojů v Maďarsku a sousedních zemích. Uvádí, že národní energetická strategie zahrnuje obnovitelné zdroje spolu s jadernou energií a že budoucí mezera v instalovaném výkonu nemůže být vyplněna pouze jadernou energií. Dodatečná jaderná kapacita by tedy nebránila rozvoji energie z obnovitelných zdrojů. Maďarsko poznamenává, že analýza trhu zahrnutá do podání organizace Greenpeace, kterou vypracovala společnost Energy Brainpool, předpokládá využití obnovitelných zdrojů v souladu s vnitrostátním cílem Maďarska v oblasti obnovitelných zdrojů.

(185)

Maďarsko připomíná názor předložený skupinou MVM, že se nepředpokládá žádná fúze mezi skupinou MVM a společností Paks II, a tedy že nedojde ke koncentraci trhu. Rovněž připomíná prohlášení skupiny MVM, že obchodní strategie skupiny MVM zahrnuje možné investice, které mohou v budoucnu konkurovat Paks II.

(186)

Maďarsko dále opakuje tvrzení, že trh, který má být zkoumán, by měl být vykládán šířeji než maďarský stát s ohledem na vysokou míru propojení. V tomto kontextu by dopad opatření byl zanedbatelný. Maďarsko také zpochybňuje metodiku analýzy provedené společností Energy Brainpool jménem organizace Greenpeace ohledně možného dopadu projektu na regionální trhy s elektřinou, například v Německu. Tvrdí, že použitý přístup zahrnuje posouzení dopadu projektu ve výlučně domácím kontextu bez zohlednění úlohy dovozu energie do Maďarska a extrapolaci této skutečnosti na Německo za nepřímo vyjádřeného předpokladu, že dopad na německý trh s elektřinou by byl stejný jako na maďarský trh. Maďarsko také uvádí, že analýza je chybná, neboť předpokládá stávající úroveň propojovací kapacity, přičemž ignoruje další propojení, která tvoří součást cílů Unie.

(187)

Pokud jde o připomínky týkající se bezpečnostních otázek, Maďarsko tvrdí, že země má významné vědomosti a odborné znalosti vycházející ze stávajících čtyř jaderných bloků. Dále konstatuje, že maďarský úřad pro atomovou energii (který vydává povolení pro jaderná zařízení) je již velmi dobře obeznámen s technologií VVER a vyvinul dvouletý interní vzdělávací program týkající se této technologie. Program zahrnuje členy regulačního orgánu, kteří mají významné příslušné akademické a praktické zkušenosti, školení a rozvoj schopností nových zaměstnanců v úkolech a povinnostech, které budou vykonávat jako součást regulačního orgánu.

(188)

Maďarsko mimoto zdůrazňuje, že orgán pro ochranu životního prostředí a regulační orgán jsou na sobě navzájem nezávislé, což zajišťuje spolehlivý a objektivní bezpečnostní rámec. Maďarsko také poznamenává, že příslušné technické požadavky projektu týkající se jaderné bezpečnosti byly vytvořeny na základě kombinace maďarských právních předpisů, potřeb evropských podniků, bezpečnostních doporučení agentury MAAE a Asociace západoevropských jaderných dozorů, jakož i ponaučení z havárie ve Fukušimě.

(189)

V reakci na připomínky, které komentovaly zřejmý nedostatek transparentnosti při přípravě projektu, Maďarsko vysvětlilo, že transparentnosti dosáhlo jako důsledek parlamentního rozhodovacího procesu. Tento parlamentní proces zajistil dostupnost všech relevantních informací pro všechny zúčastněné strany a orgány včetně Komise. V rámci tohoto procesu byly zveřejněny všechny nezávislé odborné zprávy včetně ekonomické analýzy projektu a všechny materiály pro posuzování vlivů na životní prostředí byly k dispozici, a to v několika jazycích.

(190)

Maďarsko rovněž odkazuje na veřejné konzultace, které byly od 17. března do 4. května 2015 uspořádány vládním komisařem odpovědným za projekt, a které se zabývaly možnými dopady výstavby a provozu elektrárny Paks II na životní prostředí. Maďarsko také informovalo všechny své sousední třetí země (v EU i mimo EU) o projektu a uspořádalo devět veřejných konzultací týkajících se projektu v řadě zemí.

(191)

Ve vztahu k připomínkám, které tvrdí, že dokončení projektu porušuje směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU (60) a směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/25/EU (61), maďarské orgány vysvětlují, že mezivládní dohoda a prováděcí dohody nespadají do působnosti SFEU ani směrnic 2014/24/EU a 2014/25/EU. Kromě toho uvádějí, že i v případě uplatnění SFEU by mezivládní dohoda a prováděcí dohody spadaly pod zvláštní výjimku týkající se mezinárodních dohod stanovenou v článku 22 směrnice 2014/25/EU nebo technickou výjimku stanovenou v čl. 50 písm. c) uvedené směrnice, a proto by měly být vyňaty z působnosti pravidel Unie pro zadávání veřejných zakázek. Maďarsko vysvětluje, že mezivládní dohoda stanoví jasné postupy pro zadávání prováděcích dohod, a to včetně zvláštních požadavků na jmenování společností a zadávání subdodavatelských smluv.

(192)

Maďarsko rovněž odmítá připomínky, které tvrdí, že porušuje článek 8 směrnice 2009/72/ES. Maďarsko tvrdí, že tato směrnice se na projekt nevztahuje, protože spadá do výlučné působnosti Smlouvy o Euratomu, která má přednost před pravidly stanovenými SFEU a veškerými sekundárními právními předpisy, které z ní vyplývají. Maďarské orgány také zdůrazňují, že podle jejich názoru, jelikož by projekt nezahrnoval státní podporu, ustanovení o nabídkovém řízení směrnice 2009/72/ES by se nepoužila.

(193)

A konečně, Maďarsko odkazuje na judikaturu Soudního dvora Evropské unie (62), podle které porušení nebo neporušení ustanovení práva Unie nemůže být bráno v úvahu v rámci šetření státní podpory. Vzhledem k tomu je Maďarsko přesvědčeno, že případné porušení směrnice o elektřině by mělo být zkoumáno mimo rámec formálního šetření státní podpory. Maďarsko rovněž odkazuje na rozhodnutí Komise o státní podpoře ve věci Hinkley Point C, v němž uvádí, že namísto předepsaných nabídkových řízení je možné ve smyslu článku 8 směrnice 2009/72/ES použít postupy rovnocenné z hlediska transparentnosti a nediskriminace. Maďarsko uvádí, že zadávání subdodavatelských smluv by probíhalo v souladu se zásadami nediskriminace a transparentnosti.

(194)

Maďarsko ve své odpovědi na připomínky předložené Komisí tvrdí, že vlastní sdělení Komise o jaderném ukázkovém programu (PINC) (63) naznačuje, že by do jaderné energie muselo být v letech 2015 až 2050 investovány miliardy eur (odhaduje se v rozmezí 650 až 760 miliard EUR) s cílem zajistit bezpečnou budoucnost dodávek energie na úrovni celé Unie.

(195)

Opatření představuje státní podporu ve smyslu čl. 107 odst. 1 SFEU, pokud splňuje čtyři podmínky. Zaprvé, opatření musí být financováno státem nebo ze státních prostředků. Zadruhé, opatření musí svému příjemci přinášet výhodu. Za třetí, opatření musí upřednostňovat určité podniky nebo hospodářské činnosti (tj. musí existovat určitý stupeň selektivity). A začtvrté, opatření musí mít schopnost ovlivnit obchod mezi členskými státy a narušit hospodářskou soutěž na vnitřním trhu.

(196)

V oddíle 3.1. rozhodnutí o zahájení řízení Komise předběžně zjistila, že opatření může poskytnout společnosti Paks II hospodářskou výhodu, že by zahrnovalo státní podporu, neboť bylo poskytnuto ze státních prostředků, které lze připsat maďarskému státu, že by opatření bylo selektivní a že může mít vliv na obchod mezi členskými státy a narušit hospodářskou soutěž na vnitřním trhu. Komise v průběhu formálního šetření nezjistila žádné důvody ke změně svého hodnocení v těchto ohledech.

(197)

Komise posoudila, zda by opatření mělo za následek hospodářskou výhodu pro společnost Paks II vzhledem k tomu, že bude vlastnit a provozovat dva nové bloky jaderné elektrárny plně financované maďarským státem. Komise dále posoudila, zda by existence hospodářské výhody pro společnost Paks II mohla být vyloučena, pokud by investice maďarského státu byla tržní investicí řízenou ziskovými důvody.

(198)

Ve svém posouzení Komise souhlasí s Maďarskem, pokud jde o použití testu ZITH za účelem zjištění, zda je určitá investice tržní. Tento test analyzuje, zda by soukromý investor investoval do projektu stejným způsobem a za stejných podmínek jako veřejný investor ve chvíli, kdy bylo přijato rozhodnutí uskutečnit danou investici (viz také 53. a 54. bod odůvodnění).

(199)

Tento test potvrzuje existenci hospodářské výhody, a tudíž existenci státní podpory, pokud je očekávaná vnitřní míra návratnosti investice nižší než tržní měřítko vážených průměrných nákladů na kapitál pro tentýž projekt, neboť racionální soukromý investor by za takových podmínek neinvestoval.

(200)

Analýza ZITH vyžaduje, aby důkazy použité při odhadu vnitřní míry návratnosti a vážených průměrných nákladů na kapitál byly časově souběžné s investičním rozhodnutím o rozšíření informací držených v té době investory. Komise sestavila časový plán rozhodovacího procesu projektu Paks II, aby zjistila, které informace byly a jsou investorům k dispozici v okamžiku přijetí rozhodnutí pokračovat v projektu (64).

(201)

K datu tohoto rozhodnutí společnost Paks II doposud neodvolatelně nezadala stavební práce na dvou nových reaktorech (65) […]. Komise se proto domnívá, že údaje, které jsou k dispozici k únoru 2017 (dále jen „údaje z roku 2017“), budou pro hodnocení ZITH nejrelevantnější a budou považovány za základní scénář.

(202)

Jednání o Paks II však byla zahájena již před dvěma lety. Aby byla zajištěna kontrola robustnosti výsledků testu ZITH, Komise provedla také samostatné posouzení k datu rozhodnutí o počáteční investici, tj. v době podpisu smlouvy o inženýrských, pořizovacích a stavebních pracích dne 9. prosince 2014 (dále jen „údaje z roku 2014“). Komise dokládá, že výsledek stejné analýzy, avšak z dřívější doby, tedy z doby počáteční investice, je v souladu s výsledkem získaným pomocí údajů z roku 2017.

(203)

Aby bylo možné posoudit, zda je test ZITH splněn, Komise odhadla teoretickou hodnotu vážených průměrných nákladů na kapitál pro investice s podobným rizikovým profilem jako je profil Paks II. Komise poté tyto odhadované tržní vážené průměrné náklady na kapitál porovnala s váženými průměrnými náklady na kapitál projektu, nejprve v základním scénáři s použitím údajů z roku 2017 a poté pro kontrolu robustnosti s využitím údajů z roku 2014, které jsou relevantní pro rozhodnutí o počáteční investici.

(204)

Komise používá dvě metodiky použité Maďarskem k odhadu vážených průměrných nákladů na kapitál, tj. standardní přístup zdola nahoru, který vytváří teoretickou hodnotu vážených průměrných nákladů na kapitál odhadem všech jeho složek, a srovnávací analýzu vycházející z odkazů, které mohou být relevantní a srovnatelné s Paks II. Bez ohledu na skutečnost, že byly použity shodné metodiky, výsledek Komise se od závěrů Maďarska liší, a to z toho důvodu, že Komise zpochybnila některé hodnoty parametrů a odkazy použité Maďarskem a vyvrátila jejich platnost. Další parametry a odkazy jsou akceptovány a přijaty v nominální hodnotě tak, jak navrhuje Maďarsko. Komise ve svém hodnocení poskytne podpůrné důkazy pro jakoukoli hodnotu, která se liší od návrhu Maďarska.

(205)

Obě metodiky použité v hodnocení Komise používají jako základní scénář údaje z roku 2017 a údaje z roku 2014 pro kontrolu robustnosti.

(206)

Vzhledem k poměrně vysoké nejistotě spojené s finančními odhady Komise poskytuje rozsah teoretické tržní referenční hodnoty vážených průměrných nákladů na kapitál, který by měl být použit v testu ZITH.

(207)

Při uplatnění obou metodik použila Komise jako nominální hodnotu cílovou průměrnou finanční páku 40 až 50 % navrženou Maďarskem ve studii ZITH a ekonomické studii jako hodnotu v souladu se spolehlivými referenčními hodnotami. Pro účely tohoto rozhodnutí představuje odkaz na finanční páku poměr mezi dluhem a celkovým kapitálem projektu. Komise dále akceptovala maďarskou sazbu daně z příjmu právnických osob ve výši 19 %.

(208)

Před provedením vlastního posouzení Komise vzala na vědomí následující nedostatky týkající se konečné referenční hodnoty vážených průměrných nákladů na kapitál předložené Maďarskem:

(209)

Metodika zdola nahoru používá standardní vzorce (používané také Maďarskem) pro vážené průměrné náklady na kapitál a odhaduje jeho parametry:

kde D a E označují hodnoty dluhu a vlastního kapitálu, Rd a Re označují náklady na dluh a vlastní kapitál a t je sazba daně z příjmu právnických osob, která má v Maďarsku hodnotu 19 %. Tento vzorec je založen na očekávaných hodnotách jeho parametrů. Rd a Re jsou náklady na dluh a vlastní kapitál v době učinění investičních rozhodnutí, nikoliv minulé náklady.

(210)

Náklady na dluh pak budou určeny podle následujícího vzorce (také používaného Maďarskem):

kde Rf označuje bezrizikovou sazbu na trhu (Rd  –Rf ) označuje prémii na dluhopisy na trhu.

(211)

Náklady na vlastní kapitál pak budou určeny podle standardního vzorce CAPM (také používaného Maďarskem) (70):

kde Rf označuje bezrizikovou sazbu na trhu, označuje rizikovou prémii kapitálového trhu a β (beta) je mírou charakteristického nediverzifikovatelného rizika projektu.

(212)

Komise schvaluje následující hodnoty parametrů použitých pro výpočet vážených průměrných nákladů na kapitál:

(213)

Vstupní údaje WACC v 212. bodě odůvodnění a odvozené rozsahy WACC jsou souhrnně uvedeny v tabulce 7. Pro každé časové období relevantní pro hodnocení je použit samostatný sloupec.

Tabulka 7

Výpočet hodnoty WACC zdola nahoru

(214)

Hodnoty WACC uvedené v tabulce 7 implikují rozpětí WACC [9,66–10,36 %] pro prosinec 2014 a [7,75–8,38 %] pro únor 2017 (76). Je však třeba podotknout, že jediný vstupní údaj v těchto výpočtech, který je specifický pro dané odvětví, je koeficient beta (0,92). Je proto nepravděpodobné, že bude zahrnuta celá přirážka související s vyšším rizikem u jaderných projektů (viz poznámka pod čarou 68), tato přirážka by tedy měla být považována za spodní hranici u stávajícího rizika.

(215)

Komise souhlasí s Maďarskem, že alternativním přístupem, jak najít relevantní rozpětí pro tržní hodnotu WACC, by bylo porovnat ji s referenčními hodnotami, které jsou srovnatelné s projektem Paks II. Vzhledem k důvodům uvedeným v (a). bodě odůvodnění však Komise nepovažuje reference a rozpětí předložené maďarskými úřady za dostatečně spolehlivé. Proto Komise vyvinula vlastní srovnávací analýzu, která odvozuje referenční hodnotu WACC specifickou pro danou zemi a odvětví na základě Damodaranovy databáze (77)  (78) a s využitím údajů z roku 2017 i 2014.

(216)

Tento přístup se konkrétně skládá z následujících tří kroků (údaje pro všechny tři kroky jsou vypočteny samostatně pro prosinec 2014 a únor 2017):

(217)

Tato metodika předpokládá projektovou hodnotu WACC pro Paks II v rozpětí 9,15–9,81 % pro datum úvodního investičního rozhodnutí v prosinci 2014 a 7,40–8,07 % pro únor 2017. Toto rozpětí se zakládá na hodnotách zadlužení v rozmezí 40–50 %, jak je uvedeno ve studii zásady investora v tržním hospodářství. Dále je třeba podotknout, že nižší hranici tohoto rozpětí, tj. 9,15 % pro WACC pro rok 2014, by bylo pravděpodobně potřeba upravit směrem nahoru, pokud by byly k dispozici údaje k sektoru „Zelené a obnovitelné zdroje energie“ pro rok 2014. Také platí, že explicitní zahrnutí zvláštní rizikové přirážky pro jaderné elektrárny (viz poznámka pod čarou 68) by vedlo ke zvýšení obou uvedených rozpětí.

(218)

Obě metodiky použité k odhadu tržní referenční hodnoty pro WACC vedly k překrývajícím se rozpětím. Celkové hodnoty pro rok 2017 jsou v průměru nižší než hodnoty pro rok 2014 a reflektují především tržní hodnocení maďarské bezrizikové sazby. Příslušná rozmezí jsou souhrnně uvedena v tabulce 11.

Tabulka 11

Shrnutí hodnot WACC

(219)

V tabulce 11 jsou uvedeny hodnoty WACC v rozpětí 9,15–10,36 % pro úvodní investiční rozhodnutí v prosinci 2014 a 7,40–8,38 % pro únor 2017. Všechny tyto hodnoty WACC je třeba považovat za konzervativní, protože nezahrnují potenciální rizikovou přirážku, kterou vyžadují projekty jaderných elektráren (86).

(220)

V hodnocení interní míry návratnosti (IRR) Komise použila finanční model předložený Maďarskem. Komise přijala pro zvažovaný centrální scénář zejména metodiku použitou ve finančním modelu a vstupní hodnoty modelu, s výjimkou prognózy ceny elektřiny. Komise však poznamenává:

(221)

Proto Komise provedla určité úpravy u prvků použitých pro odhad IRR, aby byly zajištěny přesnější výsledky odhadu IRR projektu i doprovodné analýzy citlivosti a kontrol spolehlivosti. Komise zejména zkontrolovala a doplnila cenové prognózy předložené Maďarskem. Pro větší přesnost výsledků zahrnula Komise kromě hodnot nákladů a faktoru vytíženosti navržených Maďarskem v hlavním scénáři finančního modelu také informace předložené zúčastněnými stranami. A konečně, Komise provedla důkladnou kontrolu citlivosti výsledků tak, že simulovala změny u všech relevantních parametrů modelu.

(222)

Podobně jak u WACC, relevantní rozpětí hodnot IRR byla vypočtena jak na základě informací dostupných v únoru 2017 (údaje pro rok 2017), tak i v době úvodního investičního rozhodnutí 9. prosince 2014 (data pro rok 2014).

(223)

Výchozími body pro posouzení cenových prognóz ze strany Komise jsou křivky cenové prognózy v grafu 16 hospodářské studie předložené Maďarskem, spolu s cenovou prognózou vycházející z IEA WEO (2014), kterou Komise použila v rozhodnutí o zahájení řízení. Aby byla pokryta celá očekávaná doba provozu bloků elektrárny Paks II, rozšířila Komise tyto grafy a zahrnula pouze ty, které pokrývaly pouze období do roku 2030 a 2040; předpokládané cenové hladiny zůstaly konstantní na konečné hodnotě (tj. 2030 a 2040). Tyto prognózované ceny jsou znázorněny v grafu 14.

Graf 14

Křivky dlouhodobé prognózy ceny elektřiny (EUR/MWh) (88)

(224)

Křivku D v grafu 14 použila Komise v rozhodnutí o zahájení řízení k výpočtu IRR projektu. Křivka H dále představuje prognózu studie trhu německého ministerstva hospodářství (BMWi) pro rok 2014, křivka I představuje prognózu referenčního scénáře BMWi, křivka J představuje prognózu cen elektřiny na základě IEA WEO (2014), přičemž převod údajů v USD na údaje v EUR byl proveden pomocí průměrného směnného kurzu USD/EUR pro září 2015 ve výši 0,9 (89). Výpočty hodnoty IRR předložené Maďarskem se zakládaly hlavně na křivkách H, I a J.

(225)

Komise provedla následující úpravy křivek z grafu 14. Křivka J byla upravena na základě průměrného směnného kurzu EUR/USD dostupného v době vydání prognóz IEA WEO (2014) v USD, které byly zveřejněny v listopadu 2014. V té době byl průměrný směnný kurz EUR/USD za předcházející 3 měsíce 0,79. Stejná úprava byla provedena u křivky L v grafu 15 (90).

(226)

Dále, aby mohla Komise odhadnout přesnou hodnotu IRR pro únor 2017, zmapovala cenové prognózy uvedené ve Světové energetické prognóze Mezinárodní energetické agentury pro rok 2016 (IEA WEO 2016), která vyšla 16. listopadu 2016 (91). Jelikož byly původní údaje uvedeny v USD, použila Komise k odvození údajů v eurech k datu vydání tříměsíční průměrný směnný kurz EUR/USD (od poloviny srpna 2016 do poloviny listopadu 2016) ve výši 0,9 (92)  (93). Tuto cenovou prognózu znázorňuje křivka M v grafu 15 níže.

Graf 15

Křivky dlouhodobé prognózy ceny elektřiny (EUR/MWh) (94)

(227)

Tyto údaje přinášejí dva hlavní závěry. Zaprvé, použitím správného směnného kurzu pro převod hodnot v USD na hodnoty v EUR se cenová prognóza pro Evropu podle IEA WEO 2014 snižuje přibližně o 12 % (křivka L se nachází pod křivkou J). Zadruhé, cenová prognóza IEA WEO zveřejněná v listopadu 2016 je v průměru o něco víc než o 20 % nižší než cenová prognóza zveřejněná ve stejné publikaci o dva roky dříve (křivka L a křivka M). To lze přičíst klesajícím cenám elektřiny v letech 2014 a 2016 a požadovaným úpravám prognózy (95). Stejně tak jakékoli posuzování prognózy pro rok 2016 a související výpočty hodnoty IRR by měly brát v potaz tento pokles v cenových prognózách a měly by se zaměřit na křivku M v grafu 15 (96).

(228)

V souvislosti s cenovými prognózami vycházejícími z IEA WEO je třeba podotknout, že se zakládají na hodnocení „scénáře nových politik“ (97). Komplexní hodnocení by mělo zahrnovat také další scénáře zvažované v prognóze IEA WEO, např. „scénář aktuálních politik“ a „scénář v případě nízkých cen ropy“, jak to bylo provedeno ve studii Candole ve vztahu k cenovým prognózám IEA WEO 2015 (98). To je důležité, protože volba jiné politiky vede k jiným cenovým prognózám, jak je vidět v grafu 12 a znovu v grafu 16 níže.

Graf 16

Křivky dlouhodobé prognózy ceny elektřiny (EUR/MWh)

(229)

Křivky Základ, Vysoká a Nízká v grafu 16 odpovídají scénáři nových politik, scénáři aktuálních politik a scénáři politik nízké ceny ropy v prognóze IEA WEO 2015 (viz také 128. bod odůvodnění). V grafu 16 je vidět, že scénář aktuálních politik předpokládá v budoucnu o něco vyšší ceny za elektřinu než scénář nových politik, zatímco scénář politik nízké ceny ropy předpokládá v budoucnu výrazně nižší ceny za elektřinu než hlavní scénář nových politik (prognóza vytvořena v roce 2015). Komplexní analýza citlivosti pro výpočet IRR projektu pro Paks II to musí brát v úvahu (99).

(230)

Dále platí, že aby bylo možné přesně interpretovat a vyhodnotit údaje z dlouhodobé cenové prognózy připravené různými institucemi, je potřeba tyto údaje propojit s budoucími smluvními cenami za elektřinu stanovenými na energetických burzách, i když se vztahují na mnohem kratší časový horizont, jak je názorně zobrazeno v grafu 12. Cenové křivky v grafu 13 porovnávající německé a maďarské budoucí cenové smlouvy s nejnižšími cenovými prognózami IEA WEO (odpovídající scénáři politik nízkých cen ropy) předpokládají, že i nejaktuálnější cenové prognózy IEA WEO 2015 mohou být příliš optimistické, jelikož mohou nadhodnocovat budoucí ceny za elektřinu. Tuto skutečnost je třeba rovněž zohlednit při určování IRR projektu Paks II a v jakékoli podpůrné analýze citlivosti.

(231)

Vzhledem ke své velikosti, složitosti stavebních prací a dlouhodobému provozu panuje v případě jaderných elektráren vždy nejistota, co se mimo jiné týče faktoru vytíženosti, doby výstavby a různých nákladových položek. To má pak zásadní dopad na IRR projektu.

(232)

Potíže s vyhodnocením těchto nejistých aspektů spočívají především ve skutečnosti, že Paks II je projekt jaderné elektrárny generace III+ a žádné takové momentálně nejsou v provozu (100). Jakékoli srovnávání je tedy hypotetické. Rozdíl v technologii mezi jadernými elektrárnami generace III a generace III+ jsou dostatečně veliké na to, aby bylo možné tvrdit, že nejisté aspekty zmíněné v 231. bodě odůvodnění se projektu Paks II netýkají.

(233)

Odhady IRR maďarské vlády se zakládají na předpokládaném průměrném faktoru vytíženosti pro Paks II ve výši [90–95] % (*7). To je mnohem vyšší údaj než 72 % průměrný roční faktor vytíženosti pro všechny jaderné elektrárny na světě, jak je zdůrazněno ve zprávě o stavu Světového jaderné energetiky pro rok 2015 (WNISR2015) (101). Naopak IEA WEO 2014 ve svém výhledu pro jaderné elektrárny uvádí, že „mezi lety 1980 a 2010 se průměrný globální faktor provozní kapacity reaktorů zvýšil z 56 % na 79 %. Je to dáno lepší správou, která významně zkrátila dobu výpadku při plánované údržbě a doplňování paliva. Reaktory s nejlepším výkonem dosahují provozní kapacity přibližně 95 %. S postupným stárnutím elektráren však může být těžké takových vysokých hodnot dosahovat, jelikož je potřeba dělat častější kontroly a testování komponentů“ (102).

(234)

Je třeba podotknout, že takto vysoké hodnoty vytíženosti mohou být snadno ohroženy nehodami během provozu elektrárny. Například nehoda v roce 2003, která postihla druhý blok jaderné elektrárny Paks snížila průměrný faktor vytíženosti pro období 1990–2015 o téměř pět procentních bodů, z 85,3 % na 80,7 %.

(235)

Další výzvou pro zachování faktoru vytíženosti nad 90 % u nových reaktorů elektrárny Paks II je fakt, že podle plánu bude v provozu ve stejnou dobu jako některé bloky jaderné elektrárny Paks. Ekologický dopad plynoucí z blízkosti obou jaderných elektráren u řeky Dunaje si může v horkých letních měsících vyžádat snížení výroby jedné z elektráren. Jelikož se předpokládá, že nové reaktory v Paks II budou konstantně dosahovat vyššího faktoru vytíženosti, vedlo by to ke snížení výroby a nižším příjmům pro elektrárnu Paks, což jsou hospodářské náklady, které je třeba vzít v potaz při hodnocení ekonomické životaschopnosti projektu Paks II.

(236)

Náklady za celou dobu životnosti dlouhodobých projektů se mohou výrazně odlišovat od předpovídaných dlouhodobých hodnot prezentovaných v počátečním podnikatelském záměru projektu. Běžným důvodem bývá, že do podnikatelského záměru nejsou zahrnuty všechny relevantní nákladové položky nebo se pracuje s příliš optimistickými předpoklady a odhady nákladů.

(237)

Vzhledem ke složitosti těchto projektů jsou skutečné náklady na výstavbu jaderných elektráren většinou mnohem vyšší, než se předpokládá. Například náklady na výstavbu jaderných elektráren AREVA EPR generace III+ ve Francii a Finsku byly téměř trojnásobné oproti počátečním nákladům uvedeným ve smlouvě o zhotovení (103). K výraznému překračování nákladů ve výši přibližně 20 % a více dochází také při výstavbě reaktorů Westinghouse AP1000 v Číně a USA a náklady na jadernou elektrárnu Rosatom AES-2006 v Bělorusku jsou již téměř dvojnásobné oproti původním odhadům (104).

(238)

Ačkoli z principu by ochranu před zvyšováním nákladů na výstavbu mohly pro vlastníky představovat fixní smluvní ceny u stavby na klíč, většinou takové smlouvy nepokrývají veškeré náklady na nové reaktory. Podobně náklady vlastníka, včetně nákladů na získání potřebných povolení, nákladů na připojení k síti, nákladů na zpracování odpadu a vyřazení z provozu a ekologických nákladů nejsou fixní a mohou se zvyšovat. Dodavatel se naopak může rozhodnout, že nepřijme náklady navíc přesahující určitou hranici a může tvrdit, že zvyšování nákladů bylo zapříčiněno změnami, které vlastník požadoval. Takové spory mohou skončit arbitráží a u soudu, což jenom dále zvyšuje náklady spojené s investicí.

(239)

Zdá se, že podnikatelský záměr pro jadernou elektrárnu Paks II rovněž obsahuje některé nákladové předpoklady, které lze považovat za optimistické. Informace předložené zúčastněnými stranami naznačují, že tyto předběžné údaje mohou být příliš optimistické u těchto položek:

(240)

Komise poznamenává, že jakákoli odchylka od údajů poskytnutých Maďarskem v podnikatelském záměru (a finančním modelu) pro Paks II motivovaná potenciálními riziky uvedenými v 239. bodě odůvodnění by vedla ke snížení hodnoty IRR projektu (108).

(241)

Při výstavbě jaderných elektráren často dochází ke zpoždění a prodlužování doby výstavby (109). Hlavními příčinami zpoždění výstavby bývají problémy konstrukčního rázu, nedostatek kvalifikovaného personálu, ztráta odbornosti, problémy v dodavatelském řetězci, nekvalitní plánování a dosud nezaznamenané problémy (110)  (111).

(242)

Co se týče zpoždění během výstavby, u obou prvních elektráren generace III+, které byly uvedeny do provozu a postaveny, elektrárna Oikiluoto-3 ve Finsku (zahájení výstavby: 2005) a elektrárna Flamanville ve Francii (zahájení výstavby: 2007), došlo ke zpoždění více než pět let (112). Obě elektrárny jsou EPR modely Areva.

(243)

U čtyř projektů generace III+ AES 2006 v Rusku, jejichž výstavba začala v roce 2008 a 2010, došlo také ke zpoždění, jak je popsáno v tabulce 3 a 99. bodě odůvodnění. Například výstavba jednoho ze dvou bloků V-491 (projekt Paks II) v elektrárně Leningrad fáze II v Petrohradu (který měl být původně uveden do provozu v říjnu 2013) byla přerušena, když se 17. července 2011 (113) zřítila ocelová konstrukce ochranného pláště jaderného reaktoru. Jeho uvedení do provozu se nyní očekává v polovině roku 2017, druhý blok měl být uveden do provozu do roku 2016 a momentálně je naplánováno jeho připojení až v roce 2018 (114). Výstavba dalšího bloku v Němenu v Kaliningradu byla v roce 2013 pozastavena (115).

(244)

Nedávná historie budování elektráren generace III+ tak naznačuje, že zpoždění ve výstavbě nebývá výjimkou (116). To má pak dopad na IRR projektu. Tento dopad lze pouze částečně zmírnit tím, že se sjednají náhrady škody za určitých podmínek.

(245)

Komise použila finanční model předložený Maďarskem k výpočtu rozpětí příslušných hodnot IRR pro prosinec 2014 a únor 2017. Komise zejména

(246)

Pro odhad odchylek IRR od základní hodnoty v důsledku drobných změn v hodnotě různých vstupních údajů modelu byla použita analýza citlivosti podle metody Monte Carlo. Předpokládá přitom následující odchylky od vstupních hodnot Maďarska:

V grafu 17 a grafu 18 níže je znázorněna distribuce hodnot IRR projektu pro každé posuzované období. V obou případech se výsledek zakládá na 10 000 simulacích (120).

(247)

Pro prosinec 2014 se distribuce odhadované IRR pohybuje kolem hodnoty 8,79 %, přičemž 90 % vypočtených hodnot IRR spadá do rozpětí [8,20–9,36] %.

Graf 17

Hodnoty IRR pro prosinec 2014

(248)

Pro únor 2017 se distribuce odhadované IRR pohybuje kolem hodnoty 7,35 %, přičemž 90 % vypočtených hodnot IRR spadá do rozpětí [6,79–7,90] % (121).

Graf 18

Hodnoty IRR pro únor 2017

(249)

Je třeba podotknout, že dopad potenciálních zpoždění nebyl ve výpočtech v grafu 17 a grafu 18 zohledněn, a to především s ohledem na neúplné zpracování zpoždění ve finančním modelu. Finanční model uvažuje konkrétně tyto typy zpoždění:

(250)

Komise k tomu poznamenává, že tyto dva scénáře zpoždění uvedené ve finančním modelu jsou základní a nelze je použít k adekvátní modelaci skutečného dopadu nejběžnějších typů zpoždění, například když ke zpoždění různé délky dojde v různých fázích období výstavby (122).

(251)

Rozmezí IRR pro obě časová období relevantní pro posouzení jsou shrnuta v tabulce 12 níže. Odhadovaná hodnota IRR je pro únor 2017 nižší kvůli poklesu ceny elektřiny v prognózách mezi roky 2014 a 2017. Oba odhady lze však považovat za konzervativní vzhledem k tomu, že do finančního modelu nemohly být kvantitativně začleněny určité kvalitativní prvky popsané v 238. a 239. bodě odůvodnění a nedostatky v odhadech maďarských orgánů.

Tabulka 12

Shrnutí IRR

(252)

Kvůli úplnosti a aby byly zohledněny veškeré informace poskytnuté Maďarskem (viz 69. a 81.–82. bod odůvodnění), věnovala se Komise stručně také ekonomické životaschopnosti elektrárny Paks II, přičemž přihlédla k měřítku měrných nákladů na výrobu energie (LCOE) (viz část 3.1.1.3).

(253)

K posouzení LCOE u maďarských jaderných elektráren, jako je Paks II, použila Komise jako výchozí bod studii OECD/IEA/NEA 2015 (viz 81. bod odůvodnění). V této studii se LCOE pro maďarskou elektrárnu odhaduje na 80,95 EUR/MWh při úrokové sazbě 7 % a 112,45 EUR/MWh při úrokové sazbě 10 %, faktor vytíženosti je 85 % (123). Jelikož tyto údaje byly zveřejněny v srpnu 2015, lze je využít pouze k posouzení LCOE v roce 2017 a nikoli pro rok 2014.

(254)

Komise podotýká, že zvýšením faktoru vytíženosti na [90–95] % (*9), hodnotu faktoru vytíženosti v podkladech předložených Maďarskem, by se hodnoty LCOE v předchozím bodě odůvodnění změnily na 74 EUR/MWh a 103 EUR/MWh (124).

(255)

Na základě výše uvedeného dospěla Komise k závěru, že LCOE maďarské jaderné elektrárny je vyšší než 74 EUR/MWh, což je zase vyšší než cenová prognóza 73 EUR/MWh vypočtená v roce 2015 nebo cenová prognóza 68 EUR/MWh vypočtená v roce 2016 (125).

(256)

Komise používá odhady WACC a IRR popsané v části 5.1.1.1 a 5.1.1.2 k posouzení toho, zda byla naplněna zásada investora v tržním hospodářství. V tabulce 13 níže jsou shrnuty relevantní informace pro obě časová období:

Tabulka 13

Srovnání WACC a IRR

(257)

Z tabulky 13 lze vyvodit tyto hlavní závěry:

(258)

Komise zdůrazňuje, že se jedná o konzervativní výsledky vzhledem k následujícím skutečnostem:

Z toho vyplývá, že ve skutečnosti bude potenciální rozdíl mezi hodnotami IRR a WACC ke každému časovému období mnohem větší.

(259)

Navíc výpočty, na kterých se zakládá odhad IRR projektu, spolu s odhadovanými hodnotami WACC, lze využít také ke kvantifikaci čisté současné hodnoty celkových očekávaných ztrát za období životnosti projektu, pokud by byl projekt financován investorem v tržním hospodářství. Konkrétně se očekává, že projekt bude mít ztráty ve výši 600 milionů EUR v základním případě, který počítá s hodnotami WACC 7,88 % a IRR 7,35 %, střední hodnoty údajů pro rok 2017 (128).

(260)

Dále, kromě srovnání hodnot WACC a IRR potvrdila i stručná analýza LCOE, že měrné náklady na elektřinu vyrobenou elektrárnou Paks II by předpokládané ceny nepokrývaly.

(261)

Na základě těchto výsledků dospěla Komise k závěru, že by projekt nezajistil dostatečnou návratnost na pokrytí nákladů soukromého investora, který by získal finanční prostředky pouze za tržní ceny. Pro provedení testu zásady investora v tržním hospodářství jsou sice nejrelevantnější údaje pro únor 2017, výsledky odvozené z analýzy těchto údajů však platí, i když se analýza provede s údaji dostupnými v době úvodního investičního rozhodnutí, tj. prosinec 2014.

(262)

Na základě zdejšího posouzení dospěla Komise k závěru, že soukromý investor by do projektu neinvestoval za stejných podmínek. A proto, jelikož elektrárna Paks II plně těží z nového majetku s hospodářskou hodnotou, se Komise domnívá, že dané opatření znamená pro Paks II hospodářskou výhodu.

(263)

Jak bylo vysvětleno v rozhodnutí o zahájení řízení, Maďarsko by výstavbu projektu financovalo pomocí státních fondů, z nichž 80 % je půjčka od Ruské federace a 20 % jsou vlastní finanční prostředky Maďarska. Maďarsko by přímo financovalo všechny investice, které jsou nezbytné pro uvedení do provozu, projektování a konstrukci bloků 5 a 6, jak je stanoveno v mezivládní dohodě o financování. Proto dospěla Komise k závěru, že toto opatření by představovalo poskytnutí prostředků maďarským státem.

(264)

Komise dále připomíná, že toto opatření lze připsat maďarskému státu, protože Maďarsko přijalo rozhodnutí investovat do projektu a bude rozhodovat o vyplácení nezbytných finančních prostředků na úhradu smluvní nákupní ceny EPC a financování vlastního kapitálu dvou nových reaktorů v elektrárně Paks II.

(265)

Opatření je považováno za selektivní, pokud zvýhodňuje jen určité podniky nebo určitá hospodářská odvětví. Komise opakuje, že opatření je selektivní, protože se týká pouze jednoho podniku do té míry, že Maďarsko ustanovilo Paks II v rámci usnesení vlády 1429/2014 (VII. 31.) a že maďarská oprávněná organizace bude vlastníkem a provozovatelem nových jaderných bloků. Proto se tato výhoda považuje za selektivní.

(266)

Jak Komise poukazovala v oznámení o zahájení řízení, trh s elektřinou v Unii byl liberalizován a výrobci elektřiny obchodují mezi členskými státy. Maďarská energetická infrastruktura je navíc relativně silná a napojená na sousední členské státy (odpovídá to 30 % vnitrostátního instalovaného výkonu). Ačkoli je Maďarsko čistým dovozcem, v grafu 5 v 49. bodě odůvodnění je názorně vidět, že Maďarsko elektřinu také vyváží na společný česko-slovensko-maďarsko-rumunský mezidenní trh (v provozu od roku 2014), ale také do Rakouska a Chorvatska.

(267)

Oznámené opatření by umožnilo významné navýšení výkonu, které by bylo jinak předmětem soukromé investice ze strany jiných účastníků trhu s využitím alternativních technologií, buď z Maďarska, nebo z jiných členských států. A dále, jelikož se s elektřinou obchoduje přes hranice, jakákoli selektivní výhoda pro určitou společnost může potenciálně ovlivnit obchod v rámci Unie.

(268)

Proto Komise opakuje, že hrozí, že toto opatření naruší hospodářskou soutěž.

(269)

Vzhledem k tomu, že Komise dospěla k závěru, že opatření představuje pro Paks II hospodářskou výhodu a že jsou přítomny i jiné prvky naznačující existenci státní podpory, dospěla Komise k závěru, že v tomto projektu poskytuje maďarský stát podporu elektrárně Paks II, která je státní podporou ve smyslu čl. 107 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU).

(270)

Jak bylo shledáno v rozhodnutí o zahájení řízení [116. bod odůvodnění], Komise trvá na svém tvrzení, že navzdory tomu, že už bylo podepsáno několik dohod a přijato úvodní rozhodnutí o investici, je však stále třeba přijmout konečné rozhodnutí o investici, kterým Paks II neodvolatelně zadá stavební práce na dvou nových reaktorech, a zatím nebyly dle smlouvy EPC provedeny žádné platby. Oznámením opatření před jeho provedením tak Maďarsko splnilo svoji povinnost odkladu v souladu s čl. 108 odst. 3 SFEU.

(271)

Vzhledem k tomu, že bylo shledáno, že opatření představuje státní podporu, zkoumala Komise také to, zda je slučitelné s vnitřním trhem.

(272)

Komise poznamenává, že Maďarsko se domnívá, že opatření nepředstavuje státní podporu, nicméně i tak předložila argumenty týkající se slučitelnosti opatření s vnitřním trhem v reakci na rozhodnutí o zahájení řízení a na připomínky třetích stran, které Komise obdržela pro zveřejnění rozhodnutí o zahájení řízení (viz část 3.2).

(273)

Jak bylo vysvětleno v části 3.3.1 rozhodnutí o zahájení řízení, Komise může přímo prohlásit nějaké opatření za slučitelné podle čl. 107 odst. 3 písm. c) SFEU, pokud toto opatření přispívá k naplnění společného zájmu, je nezbytné a přiměřené pro dosažení tohoto společného zájmu a nemění podmínky obchodu v takové míře, jež by byla v rozporu se společným zájmem.

(274)

Takové opatření musí splňovat následující podmínky: i) jeho cílem je usnadnit rozvoj určitých hospodářských činností nebo hospodářských oblastí v souladu s čl. 107 odst. 3 písm. c) SFEU; ii) zaměřuje se na významné zdokonalování, které trh sám nemůže poskytnout (například řeší selhání trhu); iii) navrhované opatření je vhodným nástrojem politiky, který přispívá k dosažení cíle společného zájmu; iv) má motivační účinek; v) svým rozsahem odpovídá potřebě, kvůli které je zaváděno; a vi) nenarušuje nepřiměřeně hospodářskou soutěž a obchod mezi členskými státy.

(275)

Maďarské úřady ve své reakci na rozhodnutí o zahájení řízení tvrdily, že se pravidla státní podpory – a zejména obecný zákaz poskytování státní podpory – nevztahují na opatření spadající pod Smlouvu o Euratomu.

(276)

Komise uznává, že projednávaná investice je průmyslovou činností, kterou pokrývá Smlouva o Euratomu (příloha II této smlouvy); nicméně tato skutečnost sama o sobě neznamená, že při posuzování metody financování takové činnosti nelze uplatnit článek 107 a 108 SFEU.

(277)

Ve skutečnosti platí, že čl. 2 písm. c) Smlouvy o Euratomu ukládá Unii povinnost usnadňovat investice v oblasti jaderné energetiky a článek 40 Smlouvy o Euratomu zavazuje Unii zveřejňovat ilustrativní programy k usnadnění rozvoje jaderných investic, Smlouva o Euratomu však nestanovuje žádná konkrétní pravidla pro kontrolu financování takových investic členským státem. Podle článku 106a odst. 3 Smlouvy o Euratomu ustanovení SFEU nemění ustanovení této smlouvy.

(278)

Články 107 a 108 SFEU rozhodně nemění ustanovení Smlouvy o Euratomu, jelikož v ní nejsou stanoveny žádná jiná pravidla pro kontrolu státní podpory, a kontrola státní podpory provedená Komisí podle článků 107 a 108 SFEU nijak nenarušuje plnění cíle podporovat nové investice od jaderné energetiky, který je zakotven ve Smlouvě o Euratomu.

(279)

Několik zainteresovaných stran vzneslo připomínky týkající se souladu opatření se směrnicemi 2014/24/EU a 2014/25/EU (obzvláště směrnice 2014/25/EU kvůli pravidlům pro jednotlivá odvětví) a článkem 8 směrnice 2009/72/ES (směrnice o elektrické energii). Komise proto posuzovala, do jaké míry by mohl mít (případný) nesoulad s ustanoveními směrnice 2014/24/EU a 2014/25/EU a článku 8 směrnice 2009/72/ES týkající se zadání výstavby dvou nových reaktorů v jaderné elektrárně Paks II jednomu podniku dopad na posuzování státní podpory podle čl. 107 odst. 3 písm. c) SFEU.

(280)

Podle ustálené judikatury platí: „Když Komise použije řízení v oblasti státních podpor, je povinna podle obecného uspořádání Smlouvy dodržovat souvztažnost mezi ustanoveními, jimiž se řídí státní podpory, a jinými zvláštními ustanoveními, než jsou ustanovení týkající se státních podpor, a posoudit tak slučitelnost dotčené podpory s těmito zvláštními ustanoveními. Nicméně taková povinnost je Komisi uložena pouze, co se týče aspektů poskytnutí podpory, které jsou do takové míry neoddělitelně spjaty s předmětem podpory, že by nebylo možné posoudit je odděleně. (…) Pokud by Komise musela přijmout v řízení v oblasti státních podpor definitivní stanovisko – bez ohledu na sepětí aspektu poskytnutí dotčené podpory a předmětu podpory –, zda došlo či nedošlo k porušení ustanovení právních předpisů EU jiných než plynoucích z článků 107 a 108 SFEU, (…) bylo by to v rozporu zaprvé s procesními pravidly a zárukami – které se zčásti významně liší a implikují jiné právní důsledky – specifickými pro postupy, které byly speciálně ustanoveny ke kontrole uplatňování těchto ustanovení, a zadruhé se zásadou autonomie administrativních postupů a opravných prostředků. (…) Tudíž pokud je aspekt poskytnutí dotčené podpory nerozlučně spjat s předmětem podpory, posoudí Komise jeho slučitelnost s jinými ustanoveními, než jsou ustanovení týkající se státních podpor, v rámci řízení stanoveného článkem 108 SFEU; a toto posouzení může vést k tomu, že dotčená podpora bude prohlášena za neslučitelnou s vnitřním trhem. Naopak pokud lze dotčený aspekt oddělit od předmětu podpory, nemusí Komise posuzovat slučitelnost s jinými ustanoveními, než jsou ustanovení týkající se státních podpor, v rámci řízení stanoveného článkem 108 SFEU“ (129).

(281)

S ohledem na výše uvedené může být posouzení slučitelnosti oznámeného opatření ovlivněno případným nesouladem se směrnicí 2014/25/EU, pokud by opatření vedlo k dalšímu narušení hospodářské soutěže a obchodu na trhu s elektřinou (trh, na kterém bude aktivní příjemce podpory – Paks II).

(282)

K tomuto bodu Komise poznamenává, že směrnice 2014/25/EU je relevantní, co se týče přímého zadání stavebních prací na dvou nových reaktorech jednomu konkrétnímu podniku. V projednávaném případě byly podniku JSC NIAEP aktivně působícímu v odvětví výstavby jaderných elektráren zadány stavební práce na dvou nových reaktorech v rámci mezivládní dohody, a tudíž JSC NIAEP není příjemcem podpory. Příjemcem podpory je elektrárna Paks II, účastník trhu s elektrickou energií, která bude vlastnit a provozovat oba nové reaktory. Jak již bylo uvedeno v rozhodnutí o zahájení řízení, společnost JSC NIAEP se nepovažuje za potenciálního příjemce dotčeného opatření.

(283)

Případné nedodržení pravidel zadávání veřejných zakázek v dotčeném případě by tak mohlo narušit trh v oblasti výstavby jaderných elektráren. Avšak cílem investiční podpory pro elektrárnu Paks II je umožnit jí vyrábět elektřinu, aniž by musela nést investiční náklady na výstavbu jaderných zařízení. Proto, co se týče zadání stavebních prací společnosti JSC NIAEP, nebyly zjištěny žádné další narušující účinky pro hospodářskou soutěž a obchod na trhu s elektrickou energií, které by byly způsobeny nesouladem se směrnicí 2014/25/EU.

(284)

Vzhledem k tomu, že neexistuje „neodlučitelné spojení“ mezi možným porušením směrnice 2014/25/EU a předmětem podpory, nemá tak toto případné porušení na posuzování slučitelnosti této podpory žádný vliv.

(285)

Soulad ze strany Maďarska se směrnicí 2014/25/EU je každopádně Komisí posuzován v odděleném řízení, kde se zatím na základě dostupných informací dospělo k předběžnému závěru, že postup stanovený ve směrnice 2014/25/EU by nebylo možno použít na zadání stavebních prací na dvou reaktorech na základě čl. 50 písm. c) této směrnice.

(286)

Co se týče možného porušení článku 8 směrnice 2009/72/ES, Komise se domnívá, že požadavek na nabídkové řízení nebo jiné řízení, které by bylo co do transparentnosti a nediskriminace při poskytování nového výkonu ekvivalentní, není absolutní. Ve skutečnosti první věta čl. 8 odst. 1) vyžaduje, aby členské státy ve vnitrostátním právu umožňovaly aplikovat nabídkové řízení na nový výkon. Maďarsko tento požadavek splnilo provedením tohoto požadavku v zákoně o elektrické energii (130). Navíc v souladu s druhou větou čl. 8 odst. 1 se nabídkové řízení nevyžaduje, pokud je výrobní kapacita, která má být vybudována na základě povolovacího řízení ustanoveného v článku 7 směrnice 2009/72/ES, dostatečná pro zajištění bezpečnosti dodávek. Tak je tomu v tomto případě: projekt byl povolen (na základě povolovacího řízení popsaného v článku 7) přesně proto, aby mimo jiné pokrýval mezeru v předpokládaném budoucím vnitrostátním celkovém instalovaném výkonu, a Komise nemá k dispozici žádné prostředky, ze kterých by vyplývalo, že by byl instalovaný výkon nedostatečný. Proto se požadavek na nabídkové či ekvivalentní řízení podle článku 8 směrnice 2009/72/ES na dotčený projekt nevztahuje. S ohledem na výše uvedené nemá Komise dostatečné prostředky prokazovat případnou použitelnost článku 8 směrnice 2009/72/ES.

(287)

Proto se Komise domnívá, že posouzení oznámeného opatření podle pravidel pro státní podporu není ovlivněno souladem s ostatními ustanoveními právních předpisů Unie.

(288)

Jak je vysvětleno v části 3.3.2 rozhodnutí o zahájení řízení, cílem opatření je dosažení jasně definovaného cíle společného zájmu. Pokud Unie shledá, že je nějaký cíl ve společném zájmu pro členské státy, jedná se o cíl společného zájmu.

(289)

Komise uvedla, že opatření přináší zvláštní podporu pro jadernou technologii. V tomto ohledu Komise uvedla, že čl. 2 písm. c) Smlouvy o Euratomu stanovuje, že má Unie „usnadňovat investice a zajišťovat, zejména podporou podnikání, vybudování základních zařízení nezbytných pro rozvoj jaderné energetiky ve Společenství.“

(290)

Komise shledala, že plánovaná investiční podpora pro Paks II má za cíl podporovat jadernou energetiku, a proto ji lze považovat za sledování cíle společného zájmu v podobě podpory nových investic do jaderné energetiky.

(291)

Několik zúčastněných stran předložilo připomínky, ve kterých tvrdily, že maďarské investice do jaderné energetiky podle Smlouvy o Euratomu nelze považovat za cíl společného zájmu.

(292)

Komise se však domnívá, že ustanovení Smlouvy o Euratomu byla výslovně potvrzena Lisabonskou smlouvou, a proto nelze Smlouvu o Euratomu považovat za zastaralou, překonanou a neplatnou. Smluvní strany Lisabonské smlouvy považovaly za nezbytné, aby měla ustanovení Smlouvy o Euratomu i nadále plné právní účinky (131). V preambuli ke Smlouvě o Euratomu se uvádí, že je třeba vytvořit podmínky nezbytné pro rozvoj mocného jaderného průmyslu. Jak bylo stanoveno v předchozích rozhodnutích Komise (132), dochází Komise k závěru, že podpora jaderné energetiky je klíčovým cílem Smlouvy o Euratomu, a tím pádem i Unie. Jak je stanoveno v preambuli Smlouvy o Euratomu, je Komise institucí Evropského společenství a je povinna vytvořit „podmínky pro rozvoj mocného jaderného průmyslu, který rozšíří zdroje energie“. Tento závazek je třeba vzít v úvahu při posuzování, zda státní podpoře bude uděleno povolení podle čl. 107 odst. 3 písm. c) a čl. 108 odst. 2 SFEU.

(293)

Ačkoli rozvoj jaderné energetiky není pro členské státy povinný a některé členské státy se rozhodly nestavět a nerozvíjet jaderné elektrárny, podporu investic do jaderné energetiky lze pro účely kontroly státní podpory považovat za cíl společného zájmu. Ve skutečnosti existuje mnoho cílů, které byly přijaty a uznány v rámci pravidel pro státní podporu a v praxi se používají, například regionální rozvoj, které jsou relevantní pouze pro jeden nebo několik členských států.

(294)

Komise proto dochází k závěru, že opatření plánované maďarskými úřady sleduje cíl podpory nových investic do jaderné energetiky, jak je zakotveno ve Smlouvě o Euratomu.

(295)

Na základě rozhodnutí o zahájení řízení předložily maďarské úřady aktualizované informace ze studií provozovatele přenosových soustav (PPS), které berou v úvahu dovoz a vývoj poptávky. Podle studie vydané společností MAVIR, na kterou odkazuje 50. bod odůvodnění, bude maďarský trh do roku 2026 potřebovat minimálně 5,3 GW nové výrobní kapacity elektřiny a o něco více než 7 GW do konce období prognózy v roce 2031. Komise se proto domnívá, že opatření zaměřené na podporu jaderné energetiky sleduje cíl společného zájmu, jak je to zakotveno ve Smlouvě o Euratomu, a přitom také přispívá k zabezpečení dodávek elektrické energie.

(296)

Komise v rozhodnutí o zahájení řízení uvedla, že jadernou energetiku charakterizují extrémně vysoké fixní utopené náklady a velmi dlouhá období, po která musí být tyto náklady odepisovány. To předpokládá, že investoři, kteří zvažují vstup do odvětví výroby jaderné elektřiny, budou vystaveni vysoké míře finančního rizika.

(297)

Komise si vyžádala informace týkající se potenciálních nových investic do jaderné energetiky (bez státní podpory), časových plánů (vzhledem ke specifičnosti maďarského trhu s elektřinou), očekávaného vývoje a modelování trhu v tomto směru, aby mohla posoudit, zda došlo k nějakým selháním trhu, která by mohla mít vliv na nové investice do jaderných projektů v Maďarsku, a o jaké projekty by v takovém případě šlo.

(298)

Jak bylo vysvětleno v 129. bodě odůvodnění rozhodnutí o zahájení řízení, aby mohla Komise určit, zda je státní podpora nezbytná, musí stanovit, zda je opatření zacíleno na situaci, ve které by mohlo přinést významné zlepšení, které trh sám nemůže poskytnout, například nápravu jasně definovaného selhání trhu.

(299)

Existence selhání trhu je součástí posouzení toho, zda je státní pomoc nezbytná pro dosažení cíle společného zájmu. V projednávaném případě Maďarsko sleduje cíl podpory nových investic do jaderné energetiky, jak je zakotveno ve Smlouvě o Euratomu, určených k pokrytí mezery v celkovém národním instalovaném výkonu, kterou bude Maďarsko brzy řešit. Komise má tedy posoudit, zda je státní podpora nezbytná pro dosažení cíle podpory nových investic do jaderné energetiky.

(300)

V tomto ohledu Komise upozorňuje na připomínky od zúčastněných stran týkající se toho, zda má Komise posuzovat, jestli jsou investice do výroby elektrické energie obecně charakterizovány selháním trhu. Některé zúčastněné strany poznamenávají, že pro takové investice neexistuje selhání trhu a že aktuální nízká velkoobchodní cena za elektřinu je pouze reakcí na normální fungování trhu. Jiné zúčastněné strany uvádějí argument, že by měla Komise definovat relevantní trh, na kterém se posuzuje selhání trhu, jako liberalizovaný vnitřní trh s elektřinou. Navíc, pokud by došlo k selhání na tomto relevantním trhu, nebyla by nejlepším řešením jaderná elektrárna.

(301)

Nicméně Komise ve svém posouzení nutnosti státní podpory prozkoumává, zda by se dalo cíle ve společném zájmu dosáhnout bez státní intervence nebo zda tomu selhání trhu brání. Při posuzování nutnosti podpory není nutné, aby Komise nejprve definovala relevantní trh. Má-li Komise stanovit, zda dochází k selhání trhu, musí nejprve určit, jaký cíl ve společném zájmu členský stát sleduje. Cíl ve společném zájmu tohoto opatření se netýká vnitřního trhu s elektřinou obecně ani investic do výroby elektřiny obecně. Spíše se týká podpory nových investic do jaderné energetiky, jak je to zakotveno ve Smlouvě o Euratomu, které jsou samozřejmě nepopiratelně součástí trhu s elektřinou a pomohou Maďarsku řešit budoucí nedostatky v jeho celkovém instalovaném výkonu. Zadruhé, Komise přezkoumá, zda volné vzájemné působení nabídky a poptávky na trhu s elektřinou obecně zajišťuje, že lze cíle nového vývoje v jaderné energetice dosáhnout bez státní intervence. V tomto ohledu není zapotřebí definice konkrétního trhu.

(302)

Komise proto posuzuje, zda dochází k selhání trhu, co se týče cíle podpory nových investic do jaderné energetiky v Maďarsku, a zda se jedná o obecný rys maďarského trhu nebo specifický rys typický pouze pro jadernou energetiku.

(303)

V části 5.1.1.4 tohoto rozhodnutí došla Komise k závěru, že by projekt nevygeneroval dostatečnou návratnost k pokrytí nákladů soukromého investora, který by získal finanční prostředky pouze za tržní ceny, jelikož očekávaná vnitřní míra návratnosti investice je nižší než referenční vážené průměrné náklady na kapitál projektu vycházející z podmínek trhu, a rozumný soukromý investor by proto za takových podmínek bez další státní podpory neinvestoval.

(304)

Co se týče investic do jaderné energetiky, Maďarsko uznává, že tyto technologie charakterizují extrémně vysoké vstupní investiční náklady a velmi dlouhé čekací lhůty, než dojde ke kompenzaci investorů.

(305)

V rozhodnutí o zahájení řízení byl již maďarský trh s elektřinou popsán spolu s argumentací pro rozhodnutí Maďarska věnovat se projektu výstavby nové jaderné elektrárny, především proto, že se odhaduje, že stávající jaderné elektrárny brzy ukončí svoji činnost. Jak je vysvětleno ve 14. bodě odůvodnění rozhodnutí o zahájení řízení, studie proveditelnosti zhotovená skupinou MVM zkoumající implementaci a financování nové jaderné elektrárny se zakládala na předpokladech, že Maďarsko do roku 2025 podle očekávání přijde o 6 000 MW z 8–9 000 MW hrubého instalovaného výkonu kvůli odstavení zastaralých elektráren.

(306)

Jak bylo vysvětleno v 15. a 45. bodě odůvodnění rozhodnutí o zahájení řízení, maďarský PPS, společnost MAVIR, předpovídá výrazný nedostatek v budoucím celkovém instalovaném výkonu v Maďarsku (133). Podle nejnovějších dostupných informací (viz 50. bod odůvodnění tohoto rozhodnutí) poukazují nové odhady na to, že do roku 2031 bude potřeba celkový výkon převyšující 7 GW. Podle maďarských úřadů by stávající místní výroba elektřiny z tohoto důvodu nezvládala uspokojovat vzrůstající poptávku po energii, a Maďarsko by tak nevyhnutelně čekal propad mezi poptávkou po elektřině a nabídkou, zvyšující se závislost na dovozu energie a zvyšování cen za elektřinu pro koncové zákazníky, neuskuteční-li se žádné nové investice do zařízení na výrobu elektrické energie. Projekt Paks II se svými 2,4 GW přispěje k naplnění tohoto požadavku.

(307)

Maďarské úřady dále poukazovaly na zjištění společnosti MAVIR, že navzdory zjištěnému velkému kapacitnímu nedostatku se v Maďarsku buduje relativně málo nových kapacit, jak je vysvětleno v 46. bodě odůvodnění rozhodnutí o zahájení řízení a v tabulce 2 v 51. bodě odůvodnění tohoto rozhodnutí. Komise si proto klade otázku, zda existuje nějaké selhání trhu v souvislosti s novými investicemi do jaderné energetiky v Maďarsku, které by bylo pro tento typ investic typické.

(308)

Komise poznamenává, že nové investice do jaderné energetiky v Evropě se vyznačují nejistotou a v některých případech by se mohla plánovat opatření státní podpory. Komise si prostudovala informace předložené Maďarskem poukazující na nové jaderné projekty ve Finsku, Francii a na Slovensku, které měly být financovány tržními mechanismy. Maďarsko tvrdí, že tržní financování těchto projektů by vylučovalo existenci selhání trhu pro jaderné projekty (alespoň v některých členských státech). Komise však poznamenává, že na Slovensku, ve Francii a v případě elektrárny Olkiluoto 3 ve Finsku padlo rozhodnutí investovat do těchto projektů ještě před hospodářskou krizí v roce 2008 a před nehodou ve Fukušimě – což jsou dvě události, které výrazně ovlivnily parametry investic. Investice ve Finsku se kromě toho zakládají na obchodním modelu Mankala (134), kdy finští investoři získají veškerou vyrobenou elektřinu za cenu nákladů. Model Mankala funguje tak, že rizika sdílí mnoho investorů tvořících investiční jednotu, namísto toho, aby jeden nebo několik málo hlavních podílníků neslo celé riziko projektu výstavby jaderné elektrárny.

(309)

Maďarsko tvrdilo, že projekt Paks II by se měl porovnávat s projektem Hanhikivi-1 ve Finsku, který bude stavět společnost Fennovoima. Komise poznamenává, že projekt Hanhikivi-1 je koncipován na základě modelu Mankala a navíc 34 % podíl připadá staviteli elektrárny, společnosti Rosatom. Komise není v pozici, aby mohla tyto dva projekty porovnávat, protože mají podle všeho jiný rizikový profil, minimálně co se týče podílnictví. Maďarsko jakožto investor by samo neslo riziko za projekt Paks II, zatímco v případě modelu Mankala sdílí riziko všichni podíloví investoři. Navíc stavitel elektrárny, který je v projektu Hanhikivi-1 přímým podílníkem, se může v projektu Paks II chovat jinak, protože je odpovědný pouze za smlouvu o inženýrských, pořizovacích a stavebních pracích, nikoli jako investor nebo podílník.

(310)

Proto se zdá, že jaderné projekty, které jsou již ve výstavbě, nejsou dobrými referenčním měřítkem pro posouzení toho, zda u nových investic do jaderné energetiky existuje selhání trhu.

(311)

Kromě toho předložilo Maďarsko informace o plánech na rozvoj nových jaderných elektráren v ostatních členských státech: Litvě, Rumunsku, Bulharsku a České republice. Tyto plány jsou však podle všeho zatím buď stále zahaleny nejistotou, teprve se o nich vyjednává, co se týče nezbytných podpůrných opatření a finanční struktury (135), nebo předpokládají pokrytí cenového rizika rozdílovými smlouvami (136). Vzhledem k tomu, že tyto plány ještě nebyly realizovány, nepředstavují platný ukazatel pro posuzování existence selhání trhu.

(312)

Ve studii provedené společností ICF Consulting Services pro Generální ředitelství Komise pro hospodářské a finanční záležitosti o posouzení dopadu mechanismu úvěrů v Euratomu (137) (dále jen „studie společnosti ICF“) bylo zjištěno, že jaderné projekty se vyznačují určitými jedinečnými aspekty, díky kterým může být jejich financování obzvláště náročné. Jde o tyto aspekty: vysoké kapitálové náklady a technická složitost jaderných reaktorů, která představuje relativně vysoké riziko během povolování, výstavby a provozu; dlouhá doba návratnosti investice; často kontroverzní povaha jaderných projektů, ze které plynou další politická, veřejná a právní rizika; potřeba jasného přístupu a systému financování pro nakládání s radioaktivním odpadem a vyřazení z provozu. Kromě tradičních výzev spojených s financováním shledává studie IFC, že developeři jaderných elektráren se setkávají s větší obezřetností a konzervatismem ze strany potenciálních finančníků, kvůli aktuálním podmínkám na trhu, tj. pokračujícím dopadům globální finanční krize z roku 2008, nehodě ve Fukušimě, problémům v eurozóně a basilejské dohodě III. Výzvy pro financování znovu obracejí zvýšenou pozornost k rizikovosti projektu (138). Na základě názorů jednotlivých zúčastněných stran, které se během studie účastnily konzultací, dochází studie k závěru, že finanční výzvy neplynou ani tak z nedostatku dostupných financí v soukromém sektoru, ale spíše ze skutečnosti, že rizika spojená s takovými investicemi jsou příliš vysoká ve srovnání s jinými investičními možnostmi (konkrétně do energetické infrastruktury pro konvenční a obnovitelné zdroje energie). Studie společnosti ICF dochází k závěru, že financování jaderných technologií je v důsledku těchto skutečností neatraktivní a vzniká propast mezi objemem požadované investice a tím, co může trh nabídnout.

(313)

Finanční rizika související s rozvojem nových jaderných elektráren: Rizika spojená s rozvojem a přípravou projektu, stavební rizika, tržní a příjmová rizika, rizika související s politikou a právní rizika. Ze zjištění studie společnosti ICF vyplývá, že rizika specifická pro jadernou energetiku se ve srovnání s jinými typy výroby elektřiny týkají bezpečnostních norem požadovaných pro jaderné projekty, což znamená vyšší náklady na výstavbu v porovnání s jinými energetickými technologiemi, a průměrné životnosti jaderné elektrárny, která je výrazně delší než srovnatelné investice do infrastruktury, což vede ke vzniku dalších souvisejících finančních rizik. Tyto poznatky odpovídají zjištěním Komise v jejím posouzení státní podpory pro elektrárnu Hinkley Point C (139).

(314)

Dle stanovisek zúčastněných stran k této studii jsou hlavní překážkou bránící investicím do jaderné energetiky tržní rizika. Co se týče tržních rizik, uvádí studie společnosti ICF, že v porovnání s konvenčními zdroji energie, které mohou být uvedeny do provozu a vytvářet příjmy do tří let, výstavba jaderných elektráren a jejich uvedení do provozu a následné vytváření příjmů trvá déle. Delší životnost elektrárny také znamená, že výnosy jsou získávány v delším časovém horizontu, na rozdíl od krátkodobé až střednědobé návratnosti investic do konvenčních energetických zdrojů. Jelikož je těžké přesně předpovídat ceny za elektřinu v delším časovém horizontu, opírají se investoři o projekce budoucích cen za fosilní paliva, pronikání obnovitelných zdrojů energie do energetického sektoru a zapojení obnovitelných zdrojů do podmínek sítě a budoucí ceny uhlíku (140). Zatímco ceny fosilních paliv stanovuje trh a jsou ze své podstaty nejisté, cena uhlíku je do určité míry určována politikou. Ze studie společnosti ICF vyplývá, že panuje určitá nejistota v tom, zda bude cena uhlíku v budoucnu dostatečně vysoká, aby byla zajištěna konkurenceschopnost nefosilních technologií, včetně jaderné energetiky.

(315)

Kromě toho bere Komise na vědomí, že obecně panuje velká nejistota ohledně cen elektřiny v dlouhodobém měřítku, jelikož na budoucí ceny elektřiny budou mít společně vliv budoucí ceny na navazujících trzích pro zemní plyn, uhlí a ropu a dále budoucí politika týkající se obnovitelných zdrojů energie, obchodování s jadernou energií a emisemi; a všechny tyto faktory jsou jen těžko předvídatelné. Tento závěr podporuje také stav podobných projektů v Unii, u kterých byla při rozhodování o investici rovněž stěžejní jistota toku příjmů a zabezpečení spotřeby elektřiny. K nejistotě ohledně budoucího toku příjmů jaderné elektrárny, která produkuje neflexibilní základní objem, navíc přispívá i aktuální trend směřující k nižším cenám za elektřinu v Evropě a zvýšená potřeba flexibilní výroby elektrické energie na trhu s elektřinou.

(316)

Studie společnosti ICF dále uvádí další aspekt tržního rizika, který se týká úvěruschopnosti developera/subjektu odpovědného za projekt a členského státu, který projekt finančně podporuje. Úvěruschopnost ovlivňuje náklady na financování a může je pro soukromé investice učinit příliš vysokými.

(317)

Ve studii společnosti ICF se také uvádí, že zdlouhavá finanční a počáteční projektová fáze jaderných elektráren vystavuje tyto projekty riziku, kterým může být i proměna politické podpory a podpory veřejnosti, což také ovlivňuje komerční a finanční životaschopnost jaderných projektů. Investoři proto hledají ujištění, že po dostavbě bude smlouva na dodávky energie či odhadovaná provozní životnost elektrárny naplněna. Investoři jsou také vázání právními normami, které se mohou během životního cyklu jaderné elektrárny změnit a mohou vyžadovat další kapitálové investice nebo vyšší provozní náklady. Investoři jsou při financování takových projektů ostražití, není-li vyhrazena dostatečná rezerva na zlepšování bezpečnosti. To je důležité, zejména pokud se jaderná elektrárna blíží ke konci své běžné životnosti a dochází k jejímu prodloužení, což vyžaduje nové povolení, pro které musí být splněny další podmínky (141). Zúčastněné strany, které poskytly konzultace ke studii, uváděly, že třetí nejdůležitější překážkou pro investice do jaderných elektráren jsou politická a právní rizika.

(318)

Studie uvádí, že liberalizace trhu může mít také negativní dopad na míru investic do jaderné energetiky ve srovnání s jinými energetickými technologiemi, a to kvůli nezbytné vyšší investici. Svoji roli hraje právní rámec v každém členském státě, jelikož ovlivňuje schopnost poskytovatele služby generovat zisk, a tím pádem ovlivňuje hodnotu společnosti a její schopnost financovat rozvoj jaderné elektrárny z vlastních zdrojů nebo prostřednictvím dlouhodobých půjček od finančních institucí. Další překážka financování nových investic do jaderné energetiky se týká pravidel výboru basilejské dohody III pro kapitálové trhy, které zvýšily kapitál, jež musí banka držet, aby byla schopna pokrývat dlouhodobé půjčky, jako jsou například právě půjčky na rozvoj jaderných elektráren (142).

(319)

Tato zjištění jsou v souladu s podklady maďarských úřadů, které uvádějí, že společnosti v soukromém sektoru i státní rozpočet jsou omezeny v tom, jakému finančnímu riziku se mohou vystavit u jednotlivých projektů vyžadujících rozsáhlé finanční prostředky, dlouhou dobu výstavby a rizika spojená s plněním a uvedením do provozu, když neexistuje ochrana před časovými průtahy a překročením rozpočtu výstavby. V odvětví ropy a zemního plynu je více zkušeností s investicemi než v oblasti veřejných služeb, obzvláště po nedávném zhoršení hodnocení těchto společností. Pokud společnosti v odvětví veřejných služeb investují, je zvykem investovat na společné bázi kvůli sdílení rizik.

(320)

Modelace provedená pro účely studie společnosti ICF prokazuje, že celkově nejsou investice do jaderných elektráren až do roku 2030 konkurenceschopné, ovšem tento nedostatek konkurenceschopnosti se jednoznačně snižuje od roku 2040 dále. V nejhorším možném případě nepříznivých hospodářských podmínek by se však po celé období nerealizovaly žádné nové investice (143). Studie společnosti ICF také zjistila, že trh nabízí více konkurenceschopnosti po roce 2030, jelikož ceny uhlíku a energie budou po roce 2030 nadále růst. Studie společnosti ICF používá modelaci citlivosti k posouzení vývoje ceny uhlíku a jejího vlivu na investice do jaderných elektráren. Výsledkem je, že v žádném ze scénářů pro cenu uhlíku by jaderná investice nebyla ani hypoteticky v období 2020–2025 zisková.

(321)

Navíc zveřejněné informace ratingových agentur (144) ukazují, že výstavba nových jaderných elektráren mívá obecně negativní úvěrové hodnocení, zatímco když veřejné služby opustí odvětví jaderné energetiky, mívají pozitivní úvěrově hodnocení.

(322)

Modelace a zjištění studie společnosti ICF také plně platí pro situaci na trhu v Maďarsku, kde se očekává, jak bylo vysvětleno v 305. a 306. bodě odůvodnění, výrazná mezera v budoucím celkovém instalovaném výkonu v Maďarsku. Vzhledem k faktorům uvedeným v části 5.3.4 Komise shledává, že existuje finanční selhání trhu, které má dopad na nové investice do jaderné energetiky, což platí i pro nové jaderné investice v Maďarsku.

(323)

Dalo by se samozřejmě tvrdit, že v tomto rozhodnutí jsou hlavní rizika související s rozvojem, přípravou projektu a výstavbou zmírněna, minimálně v určitém rozsahu, díky smlouvě o inženýrských, pořizovacích a stavebních pracích na klíč. To však stejně pro projekt Paks II nezmírňuje rizika trhu a příjmů ani rizika změny politiky a právních opatření. Zdá se proto, že opatření je nezbytné pro dosažení cíle podporovat nové investice do jaderné energetiky v Maďarsku.

(324)

Komise musí ve svém posouzení určit, zda je navrhované opatření vhodným politickým nástrojem k dosažení cíle společného zájmu, tj. podpory jaderné energetiky.

(325)

Opatření má formu investice poskytnuté maďarským státem společnosti Paks II na rozvoj projektu. Maďarsko potvrdilo, že neplánuje poskytnout společnosti Paks II žádnou provozní podporu během provozu elektrárny a že státní podpora bude pokrývat pouze investiční náklady na dokončení projektu.

(326)

V návaznosti na rozhodnutí o zahájení řízení neposkytlo Maďarsko žádné informace o potenciálních alternativních nástrojích, které by mohly stimulovat investice do jaderné energetiky.

(327)

Jiné politické nástroje a systémy, například půjčky za zvýhodněných podmínek nebo snížení daní, by podle Komise na dosažení stejného výsledku nestačily – vzhledem ke specifikám projektu a množství potřebných finančních a jiných zdrojů i vzhledem ke zjištěnému potenciálnímu selhání trhu.

(328)

V důsledku toho se Komise domnívá, že opatření představuje vhodný nástroj pro výstavbu dvou nových reaktorů Paks II.

(329)

Aby mělo opatření motivační účinek, musí měnit chování daného podniku tak, že zahájí další činnost, kterou by bez tohoto opatření nevykonával nebo by ji vykonával omezeným nebo jiným způsobem.

(330)

Komise poznamenává, že Paks II je společnost, která byla státem zaregistrovaná s jediným cílem: postavit a provozovat bloky 5 a 6 jaderné elektrárny. Jak je popsáno v 12., 26. a 27. bodě odůvodnění výše, rozhodl se maďarský stát poskytnout společnosti Paks II finanční příspěvek, aby byl tento cíl naplněn.

(331)

V tomto ohledu Komise poznamenává, že projekt by se ani nerozběhl, jelikož požadované finanční a jiné zdroje by nebyly dostupné ani přístupné příjemci podpory, který neprovozuje žádné jiné činnosti vytvářející příjmy a jehož kapitálová struktura je poskytována a plánována výhradně státem. Toto se potvrdilo při formálním vyšetřovacím řízení, kdy Komise zjistila, že by projekt bez podpory maďarského státu neměl dostatečnou návratnost (viz analýza v části 5.1.1 tohoto rozhodnutí).

(332)

Proto státní podpora představuje motivaci k dosažení cíle společného zájmu v podobě rozvoje jaderné elektrárny.

(333)

Pro posouzení proporcionality opatření musí Komise zajistit, že se opatření omezí na minimum umožňující úspěšné dokončení projektu a dosažení společného cíle.

(334)

V tomto případě by příjemce obdržel finanční příspěvek na výstavbu výrobních zařízení, aniž by čelil jakýmkoli rizikům spojeným s náklady na refinancování, kterým by čelili ostatní účastníci trhu.

(335)

V několika připomínkách, které Komise obdržela, se tvrdilo, že jelikož bude projekt realizován bez nabídkového řízení, nelze určit, zda se opatření na pokrytí celkových nákladů omezuje na nezbytné minimum k realizaci projektu.

(336)

Komise podotýká, že pravidla pro státní podporu nevyžadují pro odhad nákladů a výnosů nabídkové řízení. To je pouze jedním z několika prostředků, pomocí kterých lze učinit odhad. Proto skutečnost, že Maďarsko nezvolilo Paks II jako příjemce podpory v rámci výběrového řízení, sama o sobě nadměrnou kompenzaci nepředstavuje.

(337)

Co se týče tvrzení, že maďarské úřady neprošetřily minimální podporu potřebnou pro proveditelnost projektu a rozhodly se financovat projekt v plném rozsahu, domnívá se Komise, že vzhledem k panujícímu selhání trhu se financování výstavby dvou nových reaktorů elektrárny Paks II v plném rozsahu považuje za státní podporu, jak bylo potvrzeno v části 5.1 tohoto rozhodnutí.

(338)

Co se týče potenciální nadměrné kompenzace příjemce podpory v důsledku opatření, odkazuje Komise na svoji hospodářskou analýzu v části 5.1, která dospěla k závěru, že projekt by sám o sobě nebyl ziskový, jelikož očekávaná vnitřní míra návratnosti by nepřekročila tržní vážené průměrné náklady na kapitál, protože vytvořené příjmy by podle očekávání nestačily na pokrytí počátečních a navazujících nákladů projektu, a to ani v případě poměrně optimistických scénářů. Ve svém posouzení Komise hodnotila úroveň vnitřní míry návratnosti na základě prognóz tržních cen a ostatních parametrů, které se považují za odpovídající tržním podmínkám. Při určování mezery mezi kapitálovými náklady a výnosy proto Komise plně zohlednila, jak k životaschopnosti projektu dle očekávání přispějí obchodní příjmy (prodej elektřiny). Očekávané náklady projektu byly dokonce porovnány s očekávanými výnos bez dalších státních zdrojů na straně Maďarska.

(339)

Kvůli tomu, že kapitálové náklady projektu jsou vyšší než očekávané výnosy, je Komise toho názoru, že státní podpora udělená Maďarském je ve své úplnosti nezbytná a přiměřená pro výstavbu projektu a že v tomto ohledu se vylučuje nadměrná kompenzace. Jak bylo Maďarskem potvrzeno, pro fázi provozu nebude poskytnuta žádná další podpora.

(340)

V tomto ohledu, jak bylo vysvětleno v 96. a 97. bodě odůvodnění, se Maďarsko zavázalo, že Paks II použije státní zdroje pouze pro projekt a případný vyprodukovaný přebytek bude převeden zpět do státního rozpočtu. Z pohledu Komise tento závazek vylučuje jakékoli využití státních zdrojů, které by přineslo dodatečné zisky pro Paks II nad rámec nezbytných prostředků pro zajištění hospodářské životaschopnosti příjemce podpory, a je tím tedy zajištěno, že se podpora omezuje na minimum.

(341)

V jiných připomínkách se zdůrazňuje, že by se státní podpora neomezovala pouze na realizaci investice, ale že by byla poskytována i v provozní fázi, což by mohlo vést k nadměrné kompenzaci společnosti Paks II. V této záležitosti Komise připomíná, že Maďarsko uvedlo, že v případě dotčeného oznámeného opatření neposkytne žádnou další státní podporu. Dále Komise připomíná, že podle dalších informací předložených Maďarskem dne 28. července 2016 jakákoli nová podpora projektu Paks II by v každém případě podléhala schválení státní podpory.

(342)

Komise prozkoumala, zda by mohlo dojít k nadměrné kompenzaci, pokud by příjemce podpory během provozu reaktorů zaznamenal příjmy, které by byly nakonec vyšší než odhady Komise ve výpočtech vnitřní míry návratnosti (viz část 5.1). Zejména Komise prozkoumala, co by se stalo, kdyby společnost Paks II reinvestovala případné zisky, které by nebyly zaplaceny státu ve formě dividend, na rozvoj nebo nákup dalších výrobních zařízení, a tím k posílení své pozice na trhu. V tomto ohledu Komise podotýká, že podle doplňujících informací, které Maďarsko předložilo dne 28. července 2016 (viz 96. bod odůvodnění), nemůže příjemce podpory znovu investovat do rozšíření vlastních kapacit nebo životnosti elektrárny Paks II ani do dalších výrobních zařízení jiných než reaktory 5 a 6, které jsou předmětem tohoto rozhodnutí.

(343)

S přihlédnutím k aspektům popsaným v části 5.3.7 je Komise toho názoru, především vzhledem k doplňujícím informacím z oznámení, na které se poukazuje v 96. a 97. bodě odůvodnění, že příjemce podpory by měl stát kompenzovat za zprostředkování elektrárny a neměl by zadržovat žádné zisky nad rámec toho, co je naprosto nezbytné pro zajištění hospodářského provozu a životaschopnosti elektrárny. Vzhledem k výše uvedenému je opatření přiměřené.

(344)

Aby bylo možno považovat opatření za slučitelné s vnitřním trhem, musí být omezeny negativní účinky opatření podpory spočívající v narušení hospodářské soutěže a dopadu na obchod mezi členskými státy, které musí být vyváženy pozitivními účinky přispívajícími k dosažení cíle společného zájmu. Především pak platí, že jakmile bude cíl opatření stanoven, je nutné minimalizovat potenciální negativní účinky opatření na hospodářskou soutěž a obchod.

(345)

V rozhodnutí o zahájení řízení Komise poukazovala na tři možné způsoby narušení hospodářské soutěže. Zaprvé, zvýšení možné koncentrace trhu v důsledku budoucího spojeného vlastnictví a provozu stávající jaderné elektrárny Paks a Paks II. Zadruhé, Komise má pochybnosti, zda nemohou nové základní kapacity, které se vyznačují vysokým faktorem vytíženosti, představovat překážku pro vstup nových účastníků na trh a dále o něco snižovat hodnotovou křivku oproti stávající nákladnější výrobní kapacitě. V tomto ohledu Komise přezkoumala následující parametry: i) potenciální dopady opatření na maďarský trh, ii) potenciální přeshraniční dopad opatření, iii) potenciální dopad paralelního provozu jaderných elektráren Paks a Paks II. Potenciální narušení bylo zjištěno do té míry, že Komise měla podezření, že elektrárna Paks II by mohla zapříčinit určité riziko pro likviditu velkoobchodního trhu tím, že by omezila počet dostupných nabídek na dodávky energie na trhu.

(346)

Na základě pochybností o možné koncentraci trhu, které Komise vyjádřila v rozhodnutí o zahájení řízení, některá tvrzení zúčastněných stran také odkazují na možné sloučení elektrárny Paks II a provozovatele aktuálně fungujících čtyř reaktorů v jaderné elektrárně Paks. Skupina MVM, Paks II i maďarský stát toto popřely.

(347)

Komise podotýká, že maďarský trh s výrobou elektřiny se vyznačuje relativně vysokou koncentrací trhu – stávající jaderná elektrárna Paks (skupina MVM) pokrývá přibližně 50 % vnitrostátní výroby. Taková koncentrace trhu by mohla být pro efektivní hospodářskou soutěž škodlivá, jelikož by mohla představovat překážku pro vstup nových hráčů na trh a riziko likvidity tím, že omezuje počet dostupných nabídek na dodávku energie.

(348)

Uvedení do provozu dvou nových reaktorů elektrárny Paks II se plánuje v době, kdy stávající čtyři jaderné reaktory ještě nebudou vyřazeny z provozu. Komise v rozhodnutí o zahájení řízení upozorňovala na to, že by maďarský trh mohlo narušit, pokud by provozovatelé jaderných elektráren Paks a Paks II nezůstali zcela odděleni tak, aby je bylo možné považovat za zcela nezávislé a bez vzájemných vazeb.

(349)

Komise akceptuje, že společnost Paks II je v současné době právně nezávislá na skupině MVM. Komise se však obávala, že takové právní oddělení je nedostačující nebo že by nemuselo být bez dalších záruk trvalé. Komise se dále obávala budoucích možných vazeb společnosti Paks II na státem řízené společnosti působící v energetickém průmyslu, což by mohlo posílit jejich vliv na maďarský energetický trh.

(350)

Zaprvé Komise podotýká, že cílem maďarského opatření je postupné nahrazení stávajících jaderných kapacit v jaderné elektrárně Paks v letech 2025 až 2037. Očekává se ovšem, že v určitém období budou v provozu všechny čtyři momentálně fungující reaktory souběžně s novými reaktory elektrárny Paks II. Toto období se ovšem omezuje na roky 2026 až 2032 a s ukončením provozu veškerých jaderných kapacit do roku 2037 by se významně snížil podíl skupiny MVM na trhu.

(351)

Zadruhé, Komise připomíná (viz 102. bod odůvodnění), že Maďarsko uvedlo, že skupina MVM a Paks II jsou nezávislé a nemají mezi sebou žádné vazby z těchto důvodů:

(352)

Toto opakovala i skupina MVM, která zdůrazňovala, že skupina MVM a společnost Paks II jsou dvě samostatné společnosti zabývající se výrobou elektrické energie, stejně jako jiní soutěžitelé, a že není důvod předpokládat jakoukoli koordinaci či aktivity nebo spojení obou společností. Navíc skupina MVM tvrdí, že její vlastní strategií jsou potenciální investice, které by mohly do budoucna společnosti Paks II konkurovat.

(353)

Zatřetí, Komise se odkazuje na doplňující informace předložené Maďarskem a popsané v 117. bodě odůvodnění, podle kterých Paks II, její nástupnické a přidružené společnosti budou zcela právně a strukturně odděleny ve smyslu bodů 52 a 53 jurisdikčního oznámení o sloučení, a budou spravovány, řízeny a provozovány nezávisle a bez vazeb na skupinu MVM a všechny její podniky, nástupnické a přidružené společnosti a další státem řízené společnosti působící v sektoru výroby a velkoobchodního a maloobchodního prodeje energie.

(354)

Komise s uspokojením konstatuje, že tyto doplňující informace rozptýlily veškeré její obavy týkající se možné budoucí koncentrace trhu a vazeb mezi energetickými subjekty na maďarském trhu s elektřinou. Nyní neexistuje žádná možnost, že by se společnost Paks II spojila se skupinou MVM nebo jinými státem řízenými společnostmi, a tím pádem nemůže ani zvyšovat svůj vliv na trh během provozu aktuálně provozovaných čtyř reaktorů jaderné elektrárny Paks a později.

(355)

Co se týče pochybností Komise ohledně toho, zda nemohou nové kapacity představovat překážku pro vstup nových hráčů na trh, zdůrazňovalo se v některých připomínkách, že jaderné elektrárny slouží k pokrytí rozsáhlých základních objemových kapacit, že mají přednost při zavádění do sítě a že vzhledem k nízkým provozním nákladům mají také lepší pozici na dodavatelské straně trhu.

(356)

Komise analyzovala dopad opatření na ostatní účastníky maďarského trhu i sousedních trhů z hlediska hospodářské soutěže. Zvláštní pozornost věnovala také období paralelního provozu aktuálně provozovaných čtyř bloků jaderné elektrárny Paks s elektrárnou Paks II, tj. plánované období mezi lety 2026 a 2032.

(357)

Komise připomíná, že provoz bloků 5 a 6 elektrárny Paks II má kompenzovat kapacitní ztrátu danou postupným vyřazováním z provozu bloků 1–4 jaderné elektrárny Paks, které má probíhat postupně v letech 2032, 2034, 2036 a 2037, aniž by se v budoucnu plánovalo prodloužení jejich životnosti (viz 10. bod odůvodnění). Dva nové bloky 5 a 6 elektrárny Paks II mají být uvedeny do provozu v letech 2025 a 2026. S tímto vývojem jaderných kapacit počítá také studie vydaná společností MAVIR v roce 2016 (viz 20. bod odůvodnění).

(358)

Komise připomíná, že elektřina, kterou aktuálně jaderná elektrárna Paks produkuje, pokrývá 36 % celkové spotřeby elektřiny v Maďarsku, což se sníží s ohledem na očekávaný růst poptávky zmiňovaný v 50. bodě odůvodnění, a výrobní kapacita elektrárny Paks II má podle očekávání dosahovat podobného objemu, až bude ukončen provoz jaderné elektrárny Paks.

(359)

S přihlédnutím k tomu, že podstatou projektu Paks II je nahradit do budoucna výrobní kapacity, Komise podotýká, že až bude v roce 2037 ukončena činnost všech čtyř bloků jaderné elektrárny Paks, tak se budoucí mezera v celkovém národním instalovaném výkonu předpokládaná provozovatelem přenosových soustav (viz 50. bod odůvodnění) vrátí na předchozí hodnoty (viz graf 7 v 108. bodě odůvodnění), kapacita 2,4 GW elektrárny Paks II tedy nepovede k dlouhodobému navýšení celkového instalovaného výkonu jaderné energie v Maďarsku.

(360)

Komise dále poznamenává, že seznam probíhajících investic nebo schválených nových investic do zařízení na výrobu elektřiny je relativně krátký (viz tabulka 2 v 51. bodě odůvodnění). Vzhledem k těmto údajům se Komise domnívá, že Maďarsko zůstane po vyřazení čtyř bloků aktuálně provozované jaderné elektrárny Paks významným čistým dovozcem.

(361)

Jak bylo vysvětleno výše v 93. bodě odůvodnění, Maďarsko uvedlo, že podle analýzy společnosti NERA by v případě neuskutečnění oznámeného opatření kapacitu 2,4 GW zajišťovanou elektrárnou Paks II místo ní poskytovaly komerční plynové turbíny s otevřeným a kombinovaným cyklem. I s elektrárnou Paks II bude na trhu stále prostor pro nové plynové či jiné kapacity. Studie společnosti NERA předpokládá, že i kdyby byla v Maďarsku většina kapacity elektrárny Paks II nahrazena novou kapacitou plynových elektráren, Maďarsko by zůstalo i nadále silně závislé na dovozu elektřiny.

(362)

Co se týče možného zavádění jiných technologií vedle Paks II, poukazuje Komise na tvrzení Maďarska, že současná a minulá rozhodnutí o vstupu elektráren využívajících obnovitelné zdroje závisí zásadně na vládních dotačních programech, spíše než na tržních cenách (viz 107. bod odůvodnění písm. a)). Komise uznává, že národní energetická strategie Maďarska (145) počítá ve svém energetickém mixu s obnovitelnými zdroji energie v souladu s unijním balíčkem opatření v oblasti klimatu a obnovitelných energií do roku 2020 (146), vnitrostátními cíli pro obnovitelnou energii definovanými ve směrnici o obnovitelných zdrojích energie (147) a klíčovými cíli rámce politiky v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030 (148). Komise podotýká, že variabilní náklady (149) technologií pro obnovitelné zdroje energie jsou díky nezávislosti na palivech tradičně nižší než náklady jaderných technologií. Navíc s ohledem na uvedené evropské a vnitrostátní cíle a závazky týkající se obnovitelné energie není Maďarsko výjimkou při zavádění podpůrných mechanismů na zřizování nových elektráren, které vyrábějí elektřinu z obnovitelných zdrojů. Komise podotýká, že jedna část maďarského programu pro obnovitelné zdroje, zvaná METÁR, je v provozu od ledna 2017 (150), zatímco jiné části programu související s většími výrobci energie z obnovitelných zdrojů momentálně čekají na schválení státní podpory před Komisí.

(363)

Komise připomíná, že podle studie vydané společností MAVIR v roce 2016 (viz 20. bod odůvodnění), bude v letech 2025 až 2030 z provozu postupně vyřazen stávající výrobní park uhelných elektráren (viz grafy 1 a 2 v 43. bodě odůvodnění), což umožní instalaci dalšího výkonu, obzvláště když budou technologie s přerušovaným provozem uvedené v 362. bodě odůvodnění vyžadovat koexistenci doplňkových, flexibilních kapacit.

(364)

Maďarské opatření je koncipováno jako investiční podpora a jakmile budou výrobní bloky uvedeny do provozu, nezíská společnost Paks II žádnou další provozní podporu, a bude tedy vystavena tržním rizikům.

(365)

Ceny za elektřinu jsou z velké části určovány mezními náklady výrobců působících na určitém trhu. Technologie pro obnovitelné zdroje energie mají nízké mezní náklady, protože většinu z nich lze provozovat bez nákladů na palivo. Jaderná technologie má rovněž nízké provozní náklady a následuje za obnovitelnými zdroji v tzv. žebříčku nabídkových cen. I když jsou uhelné elektrárny vzhledem k nákladům na palivo provozovány většinou s vyššími mezními náklady než jaderné elektrárny, díky nízkým cenám za emisní povolenky jsou však provozní náklady uhelných elektráren většinou nižší než náklady elektráren s plynovými turbínami s kombinovaným cyklem. To znamená, že technologie s vyššími provozními náklady mohou zvyšovat ceny, proto se neočekává, že by přítomnost jaderné energie v energetickém mixu sama o sobě zvyšovala cenu za elektřinu v Maďarsku, jaderná energie bude spíše cenovým příjemcem než tvůrcem cen.

(366)

Maďarsko i několik dalších zúčastněných stran zdůraznilo, že posuzovaný energetický trh je větší než území jednoho státu, především díky velmi dobrému propojení, a že opatření s sebou nese narušení hospodářské soutěže minimálně v členských státech v sousedství Maďarska.

(367)

Komise podotýká, že jak je vidět z grafu 5 v 49. bodě odůvodnění, je poměr dovozu a vývozu maďarského trhu s elektřinou směrem k téměř všem sousedícím členským státům negativní. Komise dále bere na vědomí skutečnost, že Maďarsko je celkově čistým dovozcem; z grafu 1 v 43. bodě odůvodnění vyplývá, že přibližně 30 % poptávky v zemi, celkem přibližně 13 TWh bylo v roce 2015 pokryto z dovozu. Komise připomíná, že jak bylo vysvětleno v grafu 2 v 43. bodě odůvodnění rozhodnutí o zahájení řízení, byl dovoz v roce 2014 na stejné úrovni.

(368)

Komise se domnívá, že Maďarsko je vysoce integrovaný trh s elektřinou v Evropské unii s propojovací kapacitou představující přibližně 75 % celkového instalovaného vnitrostátního výkonu. Navíc, jak je vidět v tabulkách 4 a 5 v 105. bodě odůvodnění, propojovací kapacity se do roku 2030 výrazně zvýší, díky čemuž budou obchodní toky nadále zasahovat i do maďarského cenového regionu.

(369)

Výše uvedené vysvětlení v 365. bodě odůvodnění platí stejně tak i v přeshraničním kontextu. Výstavba elektrárny Paks II vytvoří v budoucnu tlak na snižování ceny na maďarském trhu, protože mezní náklady energie vyrobené elektrárnou Paks II jsou relativně nízké v porovnání s alternativními kapacitami plynových turbín s otevřeným a kombinovaným cyklem, které by byly jinak dle studie společnosti NERA postaveny. Studie společnosti NERA nicméně prokázala, že Paks II bude spíše příjemcem ceny a ceny v Maďarsku budou nadále ceny stanovovány na vyšších úrovních jinými elektrárnami. Proto bude dovoz do Maďarska i nadále ziskový.

(370)

Komise přihlédla k podkladům předloženým Maďarskem, které se týkají možných dopadů elektrárny Paks II v širším tržním kontextu. Jak je vysvětleno ve 112. bodě odůvodnění, při posuzování bezprostředně sousedících trhů ve studii společnosti NERA, se kterými má Maďarsko momentálně společný trh (Maďarsko + Slovensko + Rumunsko) se ukázalo, že podíl skupiny MVM a společnosti Paks II na společném trhu Maďarsko + Slovensko + Rumunsko by nepřesáhl 20 % (viz graf 10 v 112. bodě odůvodnění).

(371)

Co se týče dalších sousedících trhů, očekává se, že budou dopady nové elektrárny Paks II méně významné kvůli chybějícímu propojení trhů s cenovými zónami a kvůli omezenějším propojovacím kapacitám k těmto členským státům (viz tabulka 3 a 4).

(372)

Jak bylo vysvětleno v 98. a 99. bodě odůvodnění a dále v 241.–244. bodě odůvodnění, je výstavba jaderných elektráren náchylnější na zpoždění z mnoha důvodů, což vede k prodlužování doby výstavby. Komise uznává, že už došlo k významnému zpoždění ve fázi implementace projektu oproti původnímu časovému plánu […]. Dále, jak je vidět v tabulce 3 v 99. bodě odůvodnění, technologie nabízená akciovou společností NIAEP se v Rusku – na domácím trhu dodavatele, kde společnost postavila většinu svých elektráren – v průměru potýká s dvouletým zpožděním. Tato zpoždění jsou mnohem vyšší, když se jedná o projekty mimo Rusko (v Indii až 7 let). Maďarsko uvádí, že Paks II má být první jadernou elektrárnou s technologií VVER III+, která bude v EU uvedena do provozu, přičemž budou splněny nejvyšší nároky na zabezpečení, a ta část projektu, kterou nemohou být technicky předmětem výjimky, bude opatřena v souladu s požadavky EU na veřejné zakázky. Je rozumné předpokládat, že to způsobí další zpoždění. Proto se Komise domnívá, že původně stanovená doba paralelního provozu všech čtyř bloků jaderné elektrárny Paks a obou dvou bloků elektrárny Paks II 6 let bude výrazně kratší. Kromě toho lze určité překrytí provozu stávajících i nových bloků – reálně půjde spíše o omezenou dobu z výše uvedených důvodů –a dopad na domácí trh považovat za přiměřený s ohledem na cíl zajištění dodávek energie a potřebu pečlivě připravit vyřazení z provozu bloků v jaderné elektrárně Paks, s přihlédnutím k tomu, že výrobní kapacity jaderné energie představují více že 50 % vnitrostátní výroby elektřiny v Maďarsku.

(373)

V každém případě Komise znovu poukazuje na zjištění ve studii společnosti NERA (viz zejména graf 7 v 108. bodě odůvodnění), ze kterých vyplývá, že ani během paralelního provozu jaderných elektráren Paks a Paks II (v období 2025 až 2037) nebude očekávané rostoucí národní špičkové zatížení pokryto pouze vnitrostátními elektrárnami, jelikož celkový výrobní výkon dalších kapacit z obnovitelných zdrojů a zemního plynu spolu s jadernou energií nepokryjí celou předpokládanou vnitrostátní poptávku (černá křivka v grafu 7). Podle studie je to dáno hlavně tím, že Maďarsko se momentálně potýká s nedostatkem dodávek a značné množství elektřiny musí dovážet. Studie společnosti NERA vysvětluje, že tento deficit se bude dále zvyšovat v letech 2015 až 2025, jelikož se očekává, že poptávka po elektřině v Maďarsku bude do roku 2040 výrazně narůstat a druhá největší elektrárna Maďarska, která je konstantně v provozu (elektrárna Mátra – viz graf 1 a 2 v 43. bodě odůvodnění), se má v období 2025 až 2030 zavírat, jak předpokládá studie PPS (viz 20. bod odůvodnění).

(374)

V důsledku toho bude systém vyžadovat vnitrostátní nebo dovážené kapacity navíc, kromě zmiňované energie z jádra, obnovitelných zdrojů a zemního plynu, aby pokryl vnitrostátní poptávku a aby byla zajištěna stabilita systému při očekávaném nedostatku kapacit. Další kapacity jsou také zapotřebí pro povinné vytváření rezerv, které předepisuje síť ENTSO-E (viz 50. bod odůvodnění).

(375)

Kromě toho Komise připomíná, že jak bylo vysvětleno v 105. bodě odůvodnění, v Maďarsku už teď panuje vysoká míra propojení se sousedními zeměmi a ta se bude nadále zvyšovat díky novým propojovacím kapacitám, které budou uvedeny do provozu v letech 2016 až 2021 mezi Slovenskem (2× 400 kV a 1× 400 kV) a Slovinskem (1× 400 kV), tj.dlouho předtím, než budou zapojeny nové dva bloky elektrárny Paks II. Komise se domnívá, že tyto dvě propojovací kapacity, které Maďarsko zmiňuje, pravděpodobně zlepší dostupnost přeshraničních obchodních toků, především z dovozu.

(376)

Jak je popsáno v 369. bodě odůvodnění, Komise rovněž vzala na vědomí poznatky ze studie společnosti NERA, podle kterých se očekává, že jaderná technologie bude spíše příjemcem cen než tvůrcem cen, a to dokonce i během období paralelního provozu jaderných elektráren Paks a Paks II, kdy pravděpodobnost, že by jádro bylo technologií určující ceny, zůstává pod 5 % (viz graf 11 v 113. bodě odůvodnění).

(377)

Jak je vidět v části 2.6, nejběžnější transakce v maďarském velkoobchodním energetickém sektoru se uzavírají prostřednictvím bilaterálních smluv o prodeji a maďarská energetická burza HUPX ještě nevyvolala odpovídající úroveň likvidity. Komise měla na začátku pochybnosti o scénáři, kdy by dominantní dodavatel (partner MVM) a významné množství nové výrobní kapacity (Paks II) byly vlastněny stejným subjektem (maďarský stát), trh by se tak mohl stát méně likvidním, jelikož zúčastnění hráči by mohli omezit počet dostupných nabídek na dodávky energie na trhu.

(378)

Komise se také domnívala, že v závislosti na tom, jakým způsobem by se elektřina vyrobená novými reaktory prodávala na trhu, by mohla být likvidita značně ovlivněna a náklady nesené soupeři na navazujících trzích by se mohly zvýšit omezením jejich přístupu k důležitému vstupnímu trhu (omezování vstupu na trh). K tomu by mohlo dojít, kdyby se elektřina vyrobená elektrárnou Paks II prodávala primárně na základě dlouhodobých smluv jen určitým dodavatelům, čímž by byla tržní síla společnosti Paks II na výrobním trhu převedena na maloobchodní trh.

(379)

Vyloučení vazeb mezi společností Paks II a státem vlastněnými subjekty na maloobchodním trhu, jak je vysvětleno v 353. bodě odůvodnění, zbavilo Komisi některých pochybností.

(380)

Komise podotýká, že Maďarsko potvrdilo (viz 118. bod odůvodnění), že strategie pro obchodování s výkonem elektrárny Paks II bude obchodní strategie optimalizující zisk za běžných tržních podmínek, která bude realizována prostřednictvím komerčních obchodních dohod uzavíraných prostřednictvím nabídek zúčtovaných na transparentní obchodní platformě nebo burze.

(381)

Maďarsko zejména potvrdilo, že taková obchodní strategie (vylučující vlastní spotřebu elektrárny Paks II) by vypadala následovně:

(382)

Komise dále podotýká, že Maďarsko zajistí, aby byly nabídky stejně dostupné pro všechny licencované nebo registrované obchodníky za stejných tržních podmínek na dražební platformě, kterou bude provozovat Paks II, a aby byl systém zúčtování nabídek této platformy ověřitelný a transparentní. Na konečné použití zakoupené elektřiny se nebudou vztahovat žádná omezení.

(383)

Je tedy zajištěno, že elektřina vyrobená elektrárnou Paks II bude k dispozici na velkoobchodním trhu pro všechny účastníky trhu transparentním způsobem a že neexistuje žádné riziko, že by byla elektřina vyrobená elektrárnou Paks II monopolizována dlouhodobými smlouvami, které by představovaly riziko pro likviditu trhu.

(384)

Komise se tak domnívá, že ve stávající podobě opatření existují pouze malá rizika pro likviditu trhu.

(385)

Na základě pečlivého posouzení v části 5.3 tohoto rozhodnutí potvrzuje Komise, že opatření má za cíl podporovat nové investice do jaderné energetiky, a tím sleduje cíl společného zájmu, který je zakotvený ve Smlouvě o Euratomu, a zároveň přispívá také k zajištění dodávek energie.

(386)

Podpora bude udělena přiměřeně. Maďarsko zajistí kompenzaci ze strany společnosti Paks II pro maďarský stát za nové výrobní bloky a společnost Paks II nebude zadržovat žádné zisky nad rámec toho, co je naprosto nezbytné pro zajištění jejího hospodářského provozu a životaschopnosti. Komise dále podotýká, že zisky vytvořené příjemcem podpory nebudou znovu investovány do rozšíření kapacit elektrárny Paks II ani k nákupu či výstavbě nových výrobních kapacit bez schválení státní podpory.

(387)

Komise také prozkoumala, zda by mohlo dotčené opatření představovat překážku pro vstup na trh jiným typům výrobních kapacit, především v časově omezeném období paralelního provozu jaderné elektrárny Paks a Paks II. Domnívá se, že jakákoli překážka vstupu je omezená vzhledem ke skutečnosti, že mezera v budoucím celkovém instalovaném výkonu, kterou identifikoval PPS, umožní proniknutí jiných výrobních technologií (z obnovitelných zdrojů i jiných než nízkouhlíkových zdrojů) bez ohledu na to, zda bude elektrárna Paks II postavena, či nikoli.

(388)