26.2.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 50/4

(1)

Dne 30. května 2015 zahájila Evropská komise (dále jen „Komise“) antidumpingové šetření týkající se dovozu aspartamu pocházejícího z Čínské lidové republiky (dále jen „dotčená země“ nebo „ČLR“). Komise zahájila toto šetření na základě článku 5. V Úředním věstníku Evropské unie  (2) uveřejnila příslušné oznámení (dále jen „oznámení o zahájení řízení“).

(2)

Komise zahájila šetření na základě podnětu, který podala dne 16. dubna 2015 společnost Ajinomoto Sweeteners Europe SAS (dále jen „žadatel“). Žadatel je jediným výrobcem aspartamu v Unii. Žadatel tedy představuje celkový objem výroby aspartamu v Unii. Podnět obsahoval důkazy o dumpingu uvedeného výrobku a o výsledné podstatné újmě, které byly dostatečné k zahájení šetření.

(3)

V oznámení o zahájení řízení vyzvala Komise zúčastněné strany, aby ji za účelem účasti na šetření kontaktovaly. Komise konkrétně vyrozuměla rovněž žadatele, známé vyvážející výrobce a čínské orgány, známé dovozce, dodavatele, uživatele, obchodní společnosti a distributory, o nichž je známo, že se jich zahájení šetření týká, a vyzvala je k účasti.

(4)

Zúčastněné strany měly příležitost vyjádřit se k zahájení šetření a požádat o slyšení u Komise a/nebo u úředníka pro slyšení v obchodních řízeních.

(5)

V souvislosti se zahájením šetření žádná ze zúčastněných stran o slyšení u útvarů Komise nebo u úředníka pro slyšení v obchodních řízeních nepožádala.

(6)

V oznámení o zahájení řízení Komise zúčastněné strany informovala, že uvažuje o Japonsku nebo Jižní Korei jako o třetí zemi s tržní ekonomikou ve smyslu čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení. Proto Komise o zahájení informovala výrobce v Japonsku a Jižní Korei a vyzvala je k účasti. Zúčastněné strany měly příležitost vyjádřit se a požádat o slyšení u Komise a/nebo u úředníka pro slyšení v obchodních řízeních.

(7)

V oznámení o zahájení přezkumu Komise uvedla, že v souladu s článkem 17 základního nařízení možná vybere vzorek vyvážejících výrobců a dovozců dotčeného výrobku v Unii.

(8)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala všechny známé dovozce, aby poskytli informace stanovené v oznámení o zahájení řízení.

(9)

Na dotazník uvedený v oznámení o zahájení přezkumu týkající výběru vzorku neodpověděl žádný ze známých dovozců, které Komise kontaktovala. Výběr vzorku se proto v tomto šetření nepoužije.

(10)

Ozvali se a svou odpověď na dotazník poskytli dva distributoři, jmenovitě obchodní společnosti, které nakupují a dále prodávají aspartam vyrobený výhradně výrobcem Unie.

(11)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala všechny známé vyvážející výrobce v ČLR, aby poskytli informace uvedené v oznámení o zahájení řízení. Kromě toho Komise požádala stálou misi ČLR při Evropské unii, aby identifikovala a/nebo oslovila případné další vyvážející výrobce, kteří by mohli mít zájem o účast na šetření.

(12)

Požadované informace poskytlo šest vyvážejících výrobců v dotčené zemi a tito vývozci rovněž souhlasili se zařazením do vzorku. V souladu s čl. 17 odst. 1 základního nařízení Komise vybrala vzorek tří vyvážejících výrobců na základě největšího reprezentativního objemu vývozu do Unie, který mohl být ve stanovené lhůtě přiměřeně prošetřen. Tři čínští vyvážející výrobci nebo skupiny zařazení do vzorku, kteří se spoluprací souhlasili, představují tedy přibližně 90 % celkového dovozu aspartamu pocházejícího z ČLR. Podle čl. 17 odst. 2 základního nařízení byli všichni známí dotčení vyvážející výrobci a orgány v dotčené zemi konzultováni ohledně výběru vzorku. Nebyly vzneseny žádné připomínky.

(13)

Tři vyvážející výrobci v dotyčné zemi nezařazení do vzorku požádali o individuální zjišťování podle čl. 17 odst. 3 základního nařízení a byl jim poskytnut formulář žádosti. Žádný z těchto tří vyvážejících výrobců však vyplněný formulář žádosti ve stanovené lhůtě nepředložil. Komise se proto domnívá, že žádosti o individuální zjišťování ze strany těchto tří vyvážejících výrobců nezařazení do vzorku nejsou platné.

(14)

Pro účely čl. 2 odst. 7 písm. b) základního nařízení zaslala Komise formuláře žádosti o zacházení jako v tržním hospodářství šesti spolupracujícím vyvážejícím výrobcům v dotčené zemi, kteří si přáli požádat o individuální dumpingové rozpětí. Dva z těchto šesti vyvážejících výrobců předložili vyplněný formulář žádosti o zacházení jako v tržním hospodářství, ale jeden z nich poté svou žádost stáhl.

(15)

Komise zaslala dotazníky výrobci v Unii, spolupracujícím vyvážejícím výrobcům v dotčené zemi, jednomu výrobci v Japonsku, které bylo vybráno jako srovnatelná třetí země, jak je uvedeno níže v 45. bodě odůvodnění, známým uživatelům a dvěma distributorům, kteří se přihlásili po zveřejnění oznámení o zahájení řízení.

(16)

Odpovědi na dotazník zaslal výrobce v Unii, tři vyvážející výrobci zařazení do vzorku v dotčené zemi, jeden výrobce v Japonsku (dále jen „srovnatelná země“), dva distributoři a pět uživatelů.

(17)

Komise si vyžádala a ověřila všechny údaje, které považovala za nezbytné k předběžnému stanovení existence dumpingu, výsledné újmy a zájmu Unie. Inspekce na místě podle článku 16 základního nařízení se uskutečnily v prostorách těchto společností:

(18)

Šetření dumpingu a újmy se týkalo období od 1. dubna 2014 do 31. března 2015 (dále jen „období šetření“ či „OŠ“). Zkoumání trendů významných pro posouzení újmy se týkalo období od ledna 2011 do konce období šetření (dále jen „posuzované období“).

(19)

Dotčeným výrobkem je dle definice v oznámení o zahájení řízení aspartam (N-L-α-aspartyl-L-fenylalanin-1-methylester, N-methylester kyseliny 3-amino-N-(α-karbomethoxyfenethyl)-sukcinamové), CAS RN 22839-47-0, pocházející z ČLR, jakož i aspartam pocházející z ČLR a obsažený v přípravcích a/nebo směsích obsahujících rovněž další sladidla a/nebo vodu, v současnosti kódů KN ex 2924 29 98, ex 2106 90 92, ex 2106 90 98, ex 3824 90 92 a ex 3824 90 93.

(20)

Aspartam je sladicí látka vyráběná v podobě bílých, různě velikých krystalů bez zápachu s chuťovým profilem podobným cukru, ale se zvýšenou účinností slazení a značně nižší kalorickou hodnotou. Z tohoto důvodu se používá hlavně jako náhražka cukru v odvětví výroby nealkoholických nápojů, potravin a mléčných výrobků.

(21)

Šetření prokázalo, že přípravky a/nebo směsi obsahující aspartam pocházející z ČLR se na trh Unie během období šetření ve skutečnosti nedovážely. Komise dospěla k závěru, že vzhledem k nulovému dovozu by tyto přípravky a/nebo směsi neměly být v definici výrobku zahrnuty. Toto vyjasnění definice výrobku nemá vliv na zjištění v otázce dumpingu, újmy, příčinné souvislosti a zájmu Unie.

(22)

Definice dotčeného výrobku by proto měla být upřesněna tak, aby zahrnovala pouze aspartam (N-L-α-aspartyl-L-fenylalanin-1-methylester, N-methylester kyseliny 3-amino-N-(α-karbomethoxyfenethyl)-sukcinamové), CAS RN 22839-47-0, pocházející z Číny, v současnosti kódů KN ex 2924 29 98 (dále jen „dotčený výrobek“ nebo „aspartam“).

(23)

Šetření ukázalo, že stejné základní fyzické a chemické vlastnosti i stejná základní použití mají tyto výrobky:

Komise v této fázi rozhodla, že uvedené výrobky jsou proto obdobnými výrobky ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

(24)

Za účelem určení, zda jsou kritéria v čl. 2 odst. 7 písm. c) základního nařízení splněna, si Komise vyžádala nezbytné informace tím, že požádala vyvážející výrobce o vyplnění formuláře žádosti o zacházení jako v tržním hospodářství. Jeden výrobce zařazený do vzorku požádal o zacházení jako v tržním hospodářství a ve lhůtě předložil formulář žádosti o zacházení jako v tržním hospodářství.

(25)

Komise předložené informace prověřila v prostorách dotčené společnosti.

(26)

Toto prověření prokázalo, že tento vyvážející výrobce nesplnil kritéria stanovená v čl. 2 odst. 7 písm. c) základního nařízení, a proto mu nemůže být přiznáno zacházení jako v tržním hospodářství, zejména byly zjištěny nedostatky v souvislosti s kritérii 2 a 3.

(27)

Komise sdělila podrobná zjištění dotyčnému vyvážejícímu výrobci, orgánům v dotčené zemi a výrobnímu odvětví Unie. Společnost zjištění Komise rozporovala a předložila k tomuto sdělení písemné připomínky. Hlavní podstatné připomínky, které byly obdrženy, jsou řešeny níže.

(28)

Pokud jde o kritérium č. 2, vyvážející výrobce zdůrazňoval, že má jasné účetnictví prověřené nezávislými auditory, které splňuje standardy účetního výkaznictví Hongkongu.

(29)

Pokud jde o kritérium č. 3, vyvážející výrobce tvrdil, že výhody plynoucí z režimu (režimů) preferenčního daňového zacházení, grantů nebo nákupu uživatelských práv k pozemkům by se měly považovat za podobné subvencím, a proto by se neměly posuzovat v rámci šetření souvisejícího se zacházením jako v tržním hospodářství.

(30)

Navíc vyvážející výrobce tvrdil, že stávající posouzení kritérií 2 a 3 je v rozporu se závěry dvou předcházejících šetření, ve kterých společnost žádala o zacházení jako v tržním hospodářství a která dospěla k závěru, že kritéria 2 a 3 byla splněna.

(31)

Komise připomíná, že rozhodnutí o zacházení jako v tržním hospodářství se činí pro každé šetření nezávisle na základě konkrétních okolností relevantních pro šetření a s odvoláním na stávající praxi. Všechna šetření se musí provádět pro každý jednotlivý případ.

(32)

Pokud jde o posouzení režimu (režimů) preferenčního daňového zacházení a grantů v rámci kritéria 3, Komise se domnívá, že účel posouzení zacházení jako v tržním hospodářství antisubvenčního šetření se liší, jelikož v posouzení zacházení jako v tržním hospodářství se stanoví, zda společnost funguje v podmínkách tržního hospodářství, zatímco antisubvenční šetření stanoví, zda společnost využívá napadnutelných subvencí. Tyto dvě otázky musí být řešeny zvlášť rovněž vzhledem k tomu, že příslušným aspektem kritéria 3 je, zda u výrobních nákladů a finanční situace firem nedochází ke značnému zkreslení způsobenému bývalým systémem netržního hospodářství, a nikoli zda společnost využívá napadnutelných subvencí (3).

(33)

Pokud jde o cenu za převod uživatelských práv k pozemkům, Komise se domnívá, že obdržené připomínky nemění její závěr, že uživatelské právo k pozemkům nebylo získáno za hodnotu odpovídající tržní ceně.

(34)

Navíc vyvážející výrobce požádal o slyšení, kterému by předsedal úředník pro slyšení. Toto slyšení se konalo dne 6. ledna 2016 a společnost mohla vysvětlit všechny důvody, proč se domnívá, že splňuje požadavky kritérií 2 a 3 pro zacházení jako v tržním hospodářství.

(35)

I po slyšení se však dále mělo za to, že žadatel neprokázal, že splňuje požadavky druhé a třetí odrážky čl. 2 odst. 7 písm. c) základního nařízení. Žadatel především neprokázal, že nebyl vystaven značnému zkreslení způsobenému bývalým systémem netržního hospodářství. Šetření ve skutečnosti odhalila, že společnost využívala režimu (režimů) preferenčního daňového zacházení, grantů nebo nákupu uživatelských práv k pozemkům, a proto nesplnila požadavky kritéria 3 posouzení zacházení jako v tržním hospodářství.

(36)

S ohledem na vážnost zjištění souvisejících s kritériem 3 se nepovažuje za nutné dále se v této fázi šetření zabývat nedostatky zjištěnými u kritéria 2.

(37)

Komise vyvážejícího výrobce informovala o konečném určení zacházení jako v tržním hospodářství.

(38)

Podle čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení byla běžná hodnota pro vyvážející výrobce, jimž nebylo přiznáno zacházení jako v tržním hospodářství, určena na základě ceny nebo početně zjištěné hodnoty ve třetí zemi s tržním hospodářstvím. Za tímto účelem bylo třeba vybrat třetí zemi s tržním hospodářstvím (dále jen „srovnatelná země“).

(39)

V oznámení o zahájení Komise informovala zúčastněné strany, že jako o vhodné srovnatelné zemi uvažuje o Japonsku nebo Jižní Korei, a vyzvala zúčastněné strany, aby se k tomu vyjádřily.

(40)

Komise obdržela připomínky Čínské komory mezinárodního obchodu (China Chamber of International Commerce), Čínské komory obchodu s kovy (China Chamber of Commerce of Metals), Sdružení dovozců a vývozců minerálních a chemických látek (Minerals & Chemicals Importers & Exporters) a čínských vyvážejících výrobců, a ti všichni vyjádřili námitky proti použití Japonska jako srovnatelné země. Bylo tvrzeno, že Jižní Korea je vhodnější srovnatelnou zemi mimo jiné z důvodu, že na tuzemském trhu v Jižní Korei je silnější hospodářská soutěž než na trhu v Japonsku.

(41)

V zájmu prozkoumání všech možností výběru vhodné srovnatelné země Komise vyzvala všechny známé dovozce, kteří nejsou ve spojení, čínské vyvážející výrobce zařazené do vzorku, Čínskou komoru mezinárodního obchodu (China Chamber of International Commerce), Čínskou komoru obchodu s kovy (China Chamber of Commerce of Metals), Sdružení dovozců a vývozců minerálních a chemických látek (Minerals & Chemicals Importers & Exporters), aby poskytli všechny podstatné informace o jakýchkoli potenciálních třetích zemích s tržním hospodářstvím mimo Japonsko a Jižní Koreu.

(42)

Na základě informací, které má Komise k dispozici, bylo potvrzeno, že aspartam se vyrábí v omezeném počtu zemí, a to v ČLR, Japonsku, Jižní Korei a Unii.

(43)

Na základě obdržených připomínek Komise kontaktovala výrobce, o němž je známo, že aspartam v Jižní Korei vyrábí, který však se spoluprací při šetření nesouhlasil.

(44)

Byl kontaktován japonský výrobce a ten předběžně se spoluprací při šetření souhlasil.

(45)

Komise v této fázi dospěla k závěru, že Japonsko je vhodnou srovnatelnou zemí podle čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení.

(46)

Informace obdržené od spolupracujícího výrobce ve srovnatelné zemi byly použity jako základ pro stanovení běžné hodnoty pro vyvážející výrobce, jimž nebylo přiznáno zacházení jako v tržním hospodářství, v souladu s čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení.

(47)

Za prvé Komise v souladu s čl. 2 odst. 2 základního nařízení zkoumala, zda je celkový objem prodeje obdobného výrobku nezávislým odběratelům v Japonsku reprezentativní. Za tímto účelem byl tento celkový objem prodeje srovnán s celkovým objemem dotčeného výrobku vyvezeného každým z čínských vyvážejících výrobců zařazených do vzorku do Unie. Na základě toho bylo zjištěno, že obdobný výrobek byl prodáván na japonském trhu v reprezentativním množství.

(48)

Za druhé Komise určila typy výrobku, které výrobce ve srovnatelné zemi prodává na domácím trhu a které byly shodné nebo přímo srovnatelné s typy výrobku prodávanými čínskými vyvážejícími výrobci zařazenými do vzorku na vývoz do Unie. Podle typu výrobku Komise porovnala objem prodeje v Japonsku s vývozem do Unie u každého čínského vyvážejícího výrobce zařazeného do vzorku. Toto srovnání prokázalo, že v Japonsku byly všechny typy výrobku prodávány v reprezentativním množství.

(49)

Komise následně zkoumala, zda je možné prodej každého typu dotčeného výrobku na domácím trhu považovat za prodej uskutečněný v běžném obchodním styku v souladu s čl. 2 odst. 4 základního nařízení. Běžná hodnota je založena na skutečné ceně jednotlivých typů výrobku na domácím trhu bez ohledu na to, zda jejich prodej je či není ziskový, pokud objem prodeje určitého typu výrobku prodávaného za čistou prodejní cenu odpovídající vypočteným výrobním nákladům nebo vyšší představuje více než 80 % celkového objemu prodeje tohoto typu výrobku, a pokud se vážená průměrná cena tohoto typu rovná jednotkovým výrobním nákladům nebo je vyšší. U všech srovnávaných typů výrobku by mohla běžná hodnota vycházet z váženého průměru cen veškerého domácího prodeje tohoto typu výrobku během období šetření.

(50)

A nakonec – Komise určila typy výrobku, které jsou vyváženy z ČLR do Unie a nejsou prodávány v Japonsku, a vypočetla na základě čl. 2 odst. 3 a 6 základního nařízení běžnou hodnotu. Pro výpočet běžné hodnoty u těchto typů vzala Komise v úvahu průměrné výrobní náklady nejbližších typů výrobku vyrobených výrobcem ve srovnatelné zemi a připočetla přiměřenou částku prodejních, režijních a správních nákladů a zisku z prodeje obdobného výrobku dosaženého výrobcem ve srovnatelné zemi odpovídajícímu váženým průměrným částkám při domácím prodeji obdobného výrobku v běžném obchodním styku během období šetření.

(51)

Tři vyvážející výrobci zařazení do vzorku vyváželi do Unie buď přímo nezávislým odběratelům, nebo jako dovozci prostřednictvím společností ve spojení.

(52)

Pokud vyvážející výrobci dotyčný výrobek vyváží přímo nezávislým odběratelům v Unii, byla vývozní cena v souladu s čl. 2 odst. 8 základního nařízení stanovena na základě cen skutečně zaplacených nebo splatných za dotčený výrobek prodávaný na vývoz do Unie.

(53)

Jestliže vyvážející výrobci vyváží dotčený výrobek do Unie prostřednictvím společností ve spojení, které působily jako dovozce, byla vývozní cena v souladu s čl. 2 odst. 9 základního nařízení stanovena na základě ceny, za niž byl dovezený výrobek poprvé znovu prodán nezávislým odběratelům v Unii. V tomto případě byly provedeny úpravy ceny o všechny náklady vzniklé mezi dovozem a dalším prodejem, včetně prodejních, správních a režijních nákladů, a o přiměřené ziskové rozpětí.

(54)

Komise srovnala běžnou hodnotu a vývozní cenu výrobců zařazených do vzorku na základě ceny ze závodu.

(55)

Pokud to odůvodňovala potřeba zajistit spravedlivé srovnání, upravila Komise běžnou hodnotu a/nebo vývozní cenu o rozdíly, které mají vliv na cenu a srovnatelnost ceny, v souladu s čl. 2 odst. 10 základního nařízení.

(56)

Pokud jde o vývozní ceny vyvážejících výrobců zařazených do vzorku, byly provedeny úpravy u nákladů na dopravu, pojištění, manipulaci, úvěry, bankovní poplatky a provize. Pokud jde o domácí ceny výrobce ze srovnatelné země, byly provedeny úpravy u nákladů na vnitrozemskou dopravu, úvěry a manipulaci.

(57)

Jeden vývozce požádal o úpravu své vývozní ceny o měnový přepočet podle čl. 2 odst. 10 písm. j) základního nařízení. Tento vyvážející výrobce uzavřel dohody o úhradě formou termínované devizové transakce, aby neutralizoval zhodnocování své měny vůči měnám, které se při prodeji na vývoz obvykle používají, což je euro a americký dolar. Šetření však ukázalo, že mezi měnovými kontrakty a obchodní smlouvou o prodeji na vývoz nebylo žádné přímé spojení. Žádost proto nebyla akceptována.

(58)

Jeden vyvážející výrobce zařazený do vzorku v ČLR tvrdil, že měla být prověřena řada faktorů s cílem určit, zda byla potřebná úprava, aby bylo zajištěno spravedlivé srovnání mezi vývozní cenou čínských vývozců zařazených do vzorku a běžnou hodnotou zjištěnou v Japonsku. Tyto faktory se týkaly obchodní úrovně, množství prodeje, fyzické kvality a rozdílů ve značkách a rozdílů v nákladech kupříkladu na výzkum a vývoj, suroviny, fixní náklady a daňové režimy.

(59)

Pokud jde o obchodní úroveň, nebyl zjištěn žádný podstatný rozdíl v prodejní struktuře nebo typu zákazníků žádajícího vyvážejícího výrobce a výrobce ve srovnatelné zemi. Podobně nebyla zjištěna existence žádného rozdílu ve fyzické charakteristice obdobného výrobku a dotčeného výrobku, který by zdůvodňoval úpravu. Navíc se šetřením nezjistilo, že by značka výrobce ze srovnatelné země měla vliv na ceny tak, že by to zdůvodňovalo úpravu. Žádající vyvážející výrobce neposkytl v tomto smyslu přesvědčivý důkaz nebo rozhodující informace.

(60)

Pokud jde o žádosti týkající se nákladů, šetření potvrdilo, že výrobce ze srovnatelné země v minulých letech přešel na jinou výrobní metodu. Šetření však nepotvrdilo kvůli odlišné výrobní metodě žádné významné zvýšení nákladů, které by úpravy zdůvodňovalo.

(61)

U vyvážejících výrobců zařazených do vzorku Komise srovnávala váženou průměrnou běžnou hodnotu každého typu obdobného výrobku ve srovnatelné zemi (viz 46. až 50. bod odůvodnění výše) s váženou průměrnou vývozní cenou odpovídajícího typu dotčeného výrobku podle čl. 2 odst. 11 a 12 základního nařízení.

(62)

Na tomto základě prozatímní vážená průměrná dumpingová rozpětí vyjádřená jako procentní podíl z ceny CIF s dodáním na hranice Unie před proclením činí:

(63)

Pro spolupracující vyvážející výrobce, kteří nebyli zařazeni do vzorku, Komise vážené průměrné dumpingové rozpětí vypočetla v souladu s čl. 9 odst. 6 základního nařízení. Toto rozpětí bylo tudíž stanoveno na základě rozpětí stanovených pro vyvážející výrobce zařazené do vzorku.

(64)

Na tomto základě činí prozatímní dumpingové rozpětí spolupracujících vyvážejících výrobců, kteří nebyli zařazeni do vzorku, 262,93 %.

(65)

U všech ostatních vyvážejících výrobců v dotčené zemi stanovila Komise dumpingové rozpětí na základě dostupných údajů v souladu s článkem 18 základního nařízení. Za tímto účelem Komise určila úroveň spolupráce vyvážejících výrobců. Úroveň spolupráce je objem vývozu spolupracujících vyvážejících výrobců do Unie vyjádřený jako podíl na celkovém objemu vývozu – jak je uveden v dovozních statistikách Eurostatu – z dotčené země do Unie.

(66)

Úroveň spolupráce je vysoká, protože dovoz spolupracujících vyvážejících výrobců představoval okolo 90 % celkového vývozu do Unie v období šetření. Na základě toho Komise rozhodla, že stanoví zbytkové dumpingové rozpětí na úrovni spolupracujícího vyvážejícího výrobce zařazeného do vzorku s nejvyšším dumpigovým rozpětím.

(67)

Prozatímní dumpingová rozpětí, vyjádřená jako procentní podíl z ceny CIF s dodáním na hranice Unie před proclením, jsou následující:

(68)

Obdobný výrobek vyráběl v Unii během období šetření jeden výrobce, Ajinomoto Sweeteners Europe S.A.S (dále jen „ASE“). ASE byla dne 15. října 2015 koupena společností Hyet Holding B.V. a název výrobce v Unii se poté změnil na Hyet Sweet S.A.S (dále jen „Hyet“). Nový vlastník potvrdil svou plnou podporu probíhajícího šetření. Hyet proto představuje výrobní odvětví Unie ve smyslu čl. 4 odst. 1 základního nařízení.

(69)

Jelikož výrobní odvětví Unie tvoří pouze jediný výrobce, bylo nutno kvůli důvěrnosti údajů všechny číselné údaje týkající se citlivých informací indexovat nebo uvést v určitém rozmezí.

(70)

Spotřeba v Unii vycházela z prodeje výrobce v Unii a z dovozu z ČLR. Vedle Unie, ČLR a Japonska je aspartam v současné době vyráběn pouze v Jižní Korei. Jediný výrobce v USA se stáhl z trhu s aspartamem v roce 2014. Na základě dostupných informací (4) nebyl uskutečněn během posuzovaného období žádný či pouze nevýznamný dovoz aspartamu na trh Unie z Japonska, Korei nebo USA.

(71)

Aspartam je v současné době zařazen Eurostatem pod několik kódů KN, které obsahují mnoho jiných chemických látek, a z toho důvodu nejsou údaje Eurostatu vhodné pro zjišťování objemů dovozu. Žadatel předložil statistiky týkající se prodeje Číny do Unie za posuzované období vypracované společností zabývající se výzkumem se sídlem v Číně, CCM Information science and technology Co., Ltd („CCM“) (5). Tyto informace byly překontrolovány s čínskou databází vývozů, ve které však nebyly dostupné příslušné údaje za celé posuzované období. Jelikož údaje za roky 2013, 2014 a období šetření se údaje uvedené v obou databázích shodovaly, bylo rozhodnuto, že údaje, které poskytla CCM, budou použity pro celé posuzované období.

(72)

Na základě výše uvedeného se spotřeba v Unii vyvíjela takto:

Tabulka 1

Spotřeba v Unii (v tunách)

(73)

Během posuzovaného období se spotřeba Unie snížila o 12 %. Podle poznatků týkajících se trhu, které byly získány od žadatele a uživatelů, je to způsobeno hlavně obavami ohledně ohrožení zdraví souvisejícími s aspartamem, což některé uživatele vedlo k přechodu na jiná sladidla, kupř. acesulfam draselný („Ace-K“), stévii nebo sukralózu.

(74)

Dovoz do Unie a podíl dovozu z Číny na trhu se vyvíjel takto:

Tabulka 2

Objem dovozu (v tunách) a podíl na trhu

(75)

Během posuzovaného období se objemy dovozu z ČLR snížily o 12 %, tj. stejně jako se snížila celková spotřeba Unie, jak je uvedeno výše v 73. bodě odůvodnění. Podíl dovozu z Číny na trhu zůstal stabilní, pohyboval se po celé posuzované období v rozmezí 50 % – 70 % spotřeby Unie.

(76)

Průměrná cena za tunu se u dovozu z ČLR vyvíjela takto:

Tabulka 3

Ceny CIF u dovozu z ČLR (EUR/tuna)

(77)

Průměrné ceny dovozu z ČLR se za posuzované období snížily o 12 %.

(78)

Cenové podbízení během období šetření stanovila Komise srovnáním:

(79)

Aby bylo dosaženo dostatečného souladu mezi typy výrobku prodávanými výrobním odvětvím Unie a čínskými vyvážejícími výrobci, omezil se počet kontrol výrobku na parametry týkající se velikosti obalu a typu obalu. Šetřením se potvrdilo, že tyto dva parametry významným způsobem cenu za tunu neovlivňují.

(80)

Vážený průměr ceny ve výrobním odvětví Unie u každého typu výrobku byl porovnán s odpovídajícími váženými průměrnými cenami u každého typu výrobku dováženého od spolupracujících vyvážejících výrobců. Výsledek srovnání byl vyjádřen jako procentní podíl obratu výrobce v Unii během období šetření. Komise zjistila průměrné rozpětí cenového podbízení ve výši 21,1 %.

(81)

V souladu s čl. 3 odst. 5 základního nařízení zahrnovalo posouzení dopadu dumpingového dovozu na výrobní odvětví Unie posouzení všech hospodářských ukazatelů, které ovlivňovaly stav výrobního odvětví Unie během posuzovaného období.

(82)

Z důvodu ochrany důvěrných obchodních informací bylo nutné uvést informace týkající se jediného výrobce v Unii v indexované podobě.

(83)

Celková výroba, výrobní kapacita (7) a využití kapacity v Unii se v průběhu posuzovaného období vyvíjely takto:

Tabulka 4

Výroba, výrobní kapacita a využití kapacity

(84)

Objem výroby výrobního odvětví Unie se neustále snižuje a v průběhu posuzovaného období prudce poklesl o 42 %. Počínaje rokem 2013 výrobce v Unii provedl dvouměsíční odstávku výrobních zařízení, aby ušetřil náklady v porovnání se standardní odstávkou za účelem údržby na 3 týdny každých 18 měsíců.

(85)

Výrobní kapacita výrobního odvětví Unie zůstala po celé posuzované období nezměněna a poté se využití kapacity snížilo v souladu s objemem výroby.

(86)

Objem prodeje výrobního odvětví Unie odběratelům, kteří nejsou ve spojení, a jeho podíl na trhu se vyvíjel tak, jak je uvedeno v tabulce níže:

Tabulka 5

Objem prodeje a podíl na trhu

(87)

Během posuzovaného období poklesl objem prodeje ve výrobní odvětví Unie celkově o 12 %. Během posuzovaného období se spotřeba Unie snížila o 12 %. Jak je zřejmé ze statistik, objem prodeje z Číny se snížil o stejný procentní podíl (viz výše uvedený 74. bod odůvodnění), což znamená, že se výrobci z Číny a výrobce v Unii podíleli na ztrátě v prodeji způsobené poklesem spotřeby v Unii rovným dílem (každý 12 %).

(88)

Podíl na trhu výrobce v Unii tedy zůstal i po celé posuzované období stabilní v rozsahu 30 % až 50 %.

(89)

Zaměstnanost, produktivita a náklady práce se v průběhu posuzovaného období vyvíjely takto:

Tabulka 6

Zaměstnanost a produktivita

(90)

Od roku 2011 do konce období šetření snížilo výrobní odvětví Unie počet svých zaměstnanců o 7 % a s přihlédnutím k velmi prudkému poklesu výroby, jak je popsáno výše v 84. bodě odůvodnění, se produktivita snížila celkově o 37 %. Výrobní odvětví Unie vysvětlilo, že další snižování počtu zaměstnanců je obtížné vzhledem k nepřetržitému procesu výroby, jakož i vyplácení odpovídajícího odstupného. V každém případě se výrobnímu odvětví Unie podařilo snížit celkové náklady práce nucenou odstávkou výroby, takže průměrné náklady práce na zaměstnance zůstaly v průběhu posuzovaného období relativně stabilní.

(91)

Všechna dumpingová rozpětí byla významná, jak je uvedeno výše v 67. bodě odůvodnění. Vzhledem k objemu a cenám dovozu z ČLR byl dopad rozsahu skutečných dumpingových rozpětí na výrobní odvětví Unie zásadní.

(92)

Na aspartam pocházející z ČLR nebyla nikdy uložena antidumpingová cla. Antidumpingová cla na aspartam pocházející z Japonska a USA byla uložena v roce 1991 a ta pozbyla platnosti již před dlouhou dobou. Proto se posouzení účinků dřívějšího dumpingu v tomto případě nepoužije.

(93)

Vážený průměr jednotkové prodejní ceny výrobního odvětví Unie účtované odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, se vyvíjel takto:

Tabulka 7

Prodejní ceny a náklady na prodávané zboží výrobního odvětví Unie

(94)

Průměrná prodejní cena výrobního odvětví Unie obdobného výrobku v posuzovaném období klesla o 7 %. Vývoj ceny surovin, jak je podrobně popsán ve 110. bodě odůvodnění, tento pokles ceny zčásti vysvětluje, jak je dále uvedeno níže v části 5, není však jediným vysvětlením.

(95)

Vzhledem k významnému snížení objemu výroby vzrostly jednotkové náklady na zboží během posuzovaného období o 22 %.

(96)

Níže uvedená tabulka 8 ukazuje trendy v oblasti ziskovosti, peněžních toků, investic a návratnosti investic průmyslového odvětví Unie po dobu trvání posuzovaného období:

Tabulka 8

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic

(97)

Ziskovost výrobního odvětví Unie stanovila Komise tak, že zisk před zdaněním z prodeje obdobného výrobku odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, vyjádřila jako procentní podíl z obratu tohoto prodeje. Jak vyplývá z výše uvedené tabulky, ziskovost výrobního odvětví Unie během posuzovaného období prudce poklesla. Velké odchylky v peněžních tocích úzce souvisí s pohyby zásob. Vzhledem k obtížné finanční situaci výrobního odvětví Unie se během posuzovaného období značně snížily i investice a návratnost investic.

(98)

Výrobní odvětví Unie v souladu s francouzskými obecně uznávanými účetními zásadami GAAP (9) provedla v účetním období roku 2012 (10) zaúčtování významného snížení hodnoty. Toto snížení hodnoty vycházelo z prognózy trhu a představovalo velmi významnou částku. Za účelem tohoto šetření však bylo rozhodnuto, že toto výjimečné zaúčtování nebude bráno v úvahu, aby se zamezilo zkreslení trendů.

(99)

Úroveň zásob u výrobního odvětví Unie se v posuzovaném období vyvíjela takto:

Tabulka 9

Zásoby

(100)

Ačkoli konečný stav zásob během posuzovaného období poklesl, a sice v důsledku delších uzavírek výrobních zařízení s cílem snížit náklady, jak je objasněno výše v 84. bodě odůvodnění, jako procentuální poměr se úroveň zásob ve srovnání s výrobou značně zvýšila.

(101)

Šetřením se ukázalo, že prakticky všechny hospodářské ukazatele, s výjimkou podílu na trhu, který zůstal stabilní, se během posuzovaného období zhoršily.

(102)

Významné negativní trendy byly pozorovány u těchto ekonomických ukazatelů: objem výroby, využití kapacity, objemy prodeje a ceny na trhu Unie, peněžní tok, investice, zaměstnanost a produktivita. Vzhledem ke kombinovanému účinku snížené výroby, který vede ke zvýšení jednotkových nákladů na prodané zboží a snižování prodejních cen, ziskovost výrobního odvětví Unie během posuzovaného období prudce poklesla. Všechny tyto trendy signalizují jasnou újmu.

(103)

Jedna zúčastněná strana tvrdila, že farmaceutický a potravinářský průmysl jsou dva oddělené trhy a že výrobnímu odvětví Unie není působena žádná újma, pokud jde o jeho prodej farmaceutickému průmyslu, takže by se šetření mělo omezit pouze na aspartam používaný v odvětví výroby potravin a nápojů. Tato zúčastněná strana rovněž tvrdila, že jelikož na farmaceutickém trhu není konkurentem výrobního odvětví Unie, nemůže proto tvrdit, že utrpělo újmu, pokud jde o prodej farmaceutickému průmyslu.

(104)

V reakci na toto tvrzení je třeba poznamenat, že šetření ukázalo, že čínští vývozci dokáží vyrábět všechny typy dotčeného výrobku, včetně typů určených zákazníkům z farmaceutického průmyslu. V současné době je však spotřeba aspartamu ve farmaceutickém odvětví velmi omezená a čínským vývozcům se (ještě) nepodařilo na tento trh vstoupit. Je důležité zdůraznit, že pokud by byl prodej farmaceutickému odvětví ziskovější, byla by újma způsobená výrobnímu odvětví Unie ještě znatelnější.

(105)

A co je nejdůležitější – šetření potvrdilo, že aspartam prodávaný na farmaceutickém i na potravinářském trhu má stejné základní fyzikální, technické a chemické vlastnosti, a proto se považuje za jeden produkt. Z tohoto důvodu není vynětí aspartamu určeného pro farmaceutické odvětví oprávněné. Rozdíly v cenách, zejména kvůli přísnějším procesu certifikace a kontroly, jakož i přísnějším požadavkům na výrobu, jsou zohledňovány v počtu kontrolovaných výrobků, který se mezi aspartamem určeným pro farmaceutické a pro potravinářské odvětví, liší. Toto rozlišení zajišťuje, aby byly pro výpočtu dumpingu a újmy zohledňovány a srovnávány pouze stejné typy výrobků. Na základě výše uvedeného bylo proto třeba tuto žádost zamítnout.

(106)

Na základě všech výše uvedených skutečností dospěla Komise k závěru, že výrobní odvětví Unie utrpělo podstatnou újmu ve smyslu čl. 3 odst. 5 základního nařízení.

(107)

V souladu s čl. 3 odst. 6 základního nařízení Komise zkoumala, zda dumpingový dovoz z dotčené země způsobil výrobnímu odvětví Unie podstatnou újmu. V souladu s čl. 3 odst. 7 základního nařízení Komise rovněž zkoumala, zda výrobní odvětví Unie mohlo být souběžně s tím poškozeno i jinými známými faktory. Komise dbala o to, aby případná újma, kterou mohly způsobit jiné faktory než dumpingový dovoz z dotčené země, nebyla přičítána na vrub tomuto dumpingovému dovozu.

(108)

Všechna dumpingová rozpětí zjištěná během období šetření byla významná, jak je uvedeno výše v 67. bodě odůvodnění. Rozpětí cenového podbízení pro stejné období bylo rovněž velmi vysoké a, jak je uvedeno v 80. bodě odůvodnění, činilo 21,1 %.

(109)

Šetření navíc ukázalo, že čínské ceny byly nižší než ceny výrobního odvětví Unie již v roce 2011 a během posuzovaného období se snížily ještě o 12 %. S ohledem na cenový tlak ze strany čínských vyvážejících výrobců muselo výrobní odvětví Unie snížit své ceny a počínaje rokem 2013 již nemohlo prodávat za ceny, které by mu dovolovaly získat zpět své náklady v plné výši, a to zejména během období šetření.

(110)

V zájmu provedení další analýzy cenového chování těchto čínských vyvážejících výrobců se šetřením posuzoval vývoj cen surovin. Aspartam se vyrábí smícháním dvou aminokyselin (L-aspartové kyseliny a L-fenylalaninu) víceméně ve stejném množství. Tyto dvě aminokyseliny společně představují přibližně 25 % celkových výrobních nákladů. Ceny těchto dvou surovin se během posuzovaného období změnily přibližně o + 3,5 % v případě L-aspartové kyseliny a – 27 % v případě L-fenyalaninu. To znamená, že vývoj cen surovin mohl maximálně vysvětlit pouze 3 % snížení výrobních nákladů nebo ceny aspartamu v porovnání s 12 % snížením zjištěným u prodejní ceny čínského dovozu. To potvrzuje tvrzení výrobního odvětví Unie, že čínští vyvážející výrobci uplatňovali na trhu Unie dost agresivní cenové chování.

(111)

Šetření rovněž prokázalo, že čínské výrobky jsou na trhu Unie velmi rozšířené. I když se jejich objem během posuzovaného období nezvýšil, ale kopíroval snižující se trend ve spotřebě, jejich podíl na trhu zůstal stejný a po celé posuzované období byl podstatně vyšší než podíl výrobního odvětví Unie.

(112)

Vzhledem k přítomnosti velkých objemů dumpingového dovozu za nízké ceny nedokázalo výrobní odvětví Unie zvýšit nebo aspoň udržet své ceny na úrovni výrobních nákladů v plné výši. Aby si výrobní odvětví Unie udrželo zákazníky a zachovalo výrobu, bylo ve skutečnosti nuceno během posuzovaného období dále snížit své ceny o 7 %, takže počínaje rokem 2013 se výroba stala ztrátová. Toto snížení cen, jak je vysvětleno ve 108. – 110. bodě odůvodnění, bylo významnější, než které by se dalo vysvětlit vývojem cen surovin.

(113)

Ve světle výše uvedených skutečností se Komise domnívá, že dumpingový dovoz způsobil výrobnímu odvětví Unie podstatnou újmu ve smyslu čl. 3 odst. 6 základního nařízení.

(114)

Objem a průměrná cena vývozu výrobního odvětví Unie zákazníkům, kteří nejsou ve spojení, se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 10

Vývozní výkonnost výrobního odvětví Unie

(115)

Objem vývozu výrobního odvětví Unie se během posuzovaného období prudce snížil o 66 % a o 7 % se snížily i průměrné ceny. Šetření prokázalo, že to mělo negativní dopad na objem výroby (84. bod odůvodnění) a na náklady prodaného zboží (94. bod odůvodnění). Má se tedy za to, že slabé výsledky na vývozních trzích rovněž přispěly k podstatné újmě způsobené výrobnímu odvětví Unie.

(116)

Samotné snížení objemů prodeje na vývoz a cen však nepostačovalo k vysvětlení úrovně a intenzity celkové újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie. Je důležité zdůraznit, že výrobní odvětví Unie bylo tlačeno k dalšímu snižování cen na trhu Unie i přes zhoršující se strukturu nákladů z důvodu stálého a intenzivního tlaku na cenu ze strany čínských vyvážejících výrobců na trhu Unie, jak je vysvětleno v kapitole 5.1.

(117)

Šetřením se rovněž zjistilo, že během období šetření byl podíl výroby na vývoz podstatně menší než podíl výroby prodávané na trhu Unie.

(118)

Z tohoto důvodu se má za to, že snížení objemu prodeje na vývoz a cen výrobního odvětví Unie během posuzovaného období nenarušilo příčinnou souvislost mezi čínským dumpingovým dovozem a újmou, která byla způsobena výrobnímu odvětví Unie.

(119)

Jak již bylo uvedeno výše v 70. bodě odůvodnění, aspartam se v současné době vyrábí pouze v Japonsku, ČLR, Jižní Korei a v Unii. V USA byl výrobní závod, který však v roce 2014 zastavil provoz. Na základě dostupných informací své objemy výroby snižuje i Jižní Korea. Co je ještě důležitější, podle dostupných informací (11) nedocházelo po celé posuzované období k dovozu do Unie od jiných výrobců kromě výrobců z ČLR, nebo byl tento dovoz pouze zanedbatelný.

(120)

Z těchto důvodů se vyvozuje závěr, že dovoz z třetích zemí neměl na újmu způsobenou výrobnímu odvětví Unie žádný dopad, a proto nemohl narušit příčinnou souvislost zjištěnou mezi čínským dovozem a újmou, která byla způsobena výrobnímu odvětví Unie.

(121)

Během posuzovaného období se spotřeba Unie snížila o 12 %. Jak je uvedeno výše v tabulkách 2 a 5, tržní podíl čínských vyvážejících výrobců a výrobního odvětví Unie zůstal po celé posuzované období stabilní, jelikož obě tyto strany sdílely stejný podíl na ztrátě objemu prodeje (každá o 12 %).

(122)

V každém případě se má za to, že pokles spotřeby Unie nebyl tak výrazný jako ztráty ve výrobě a ne takový, aby postačoval k vysvětlení rozsahu újmy, která byla způsobena výrobci v Unii. Je třeba připomenout, že prodejní ceny se snížily o 7 % a ztráty objemu výroby vedly ke vzniku vyšších nákladů a vysoce záporné ziskovosti během období šetření. Proto se má za to, že pokles spotřeby Unie negativně ovlivnil výrobní odvětví Unie, ale nebyl takový, aby narušil příčinnou souvislost mezi čínským dumpingovým dovozem a újmou, která byla výrobnímu odvětví Unie způsobena.

(123)

Jedna zúčastněná strana tvrdila, že výrobce Unie prodává značkový produkt oproti prodeji neznačkových produktů čínských výrobců. Podle této strany jsou značkové produkty více viditelné, a proto více trpí nepříznivými mediálními kampaněmi, které upozorňují na případná zdravotní rizika, a to je důvodem snížení prodeje výrobního odvětví Unie.

(124)

Toto tvrzení je vysoce spekulativní a nemá oporu v žádném opodstatněném důkazu. Aspartam je prodáván velkým společnostech, které působí hlavně v odvětví potravin a nápojů, nikoli jako značkový produkt konečným uživatelům. Šetření potvrdilo, že aspartam prodávaný výrobním odvětvím Unie a aspartam dovážený z Číny jsou zcela identické, pokud jde o jejich fyzickou a chemickou charakteristiku, a jakmile je dokončen proces certifikace, lidé tyto dva zdroje nerozlišují. Proto je nutné uvedené tvrzení zamítnout.

(125)

Tato zúčastněná strana rovněž tvrdila, že náklady výrobního odvětví Unie jsou zkreslené nákupy jedné ze surovin od společnosti ve spojení. Šetřením se však zjistilo, že společnost ve spojení prodávala surovinu za stejné ceny výrobnímu odvětví Unie jako ostatním stranám, které nejsou ve spojení, a to v ceně odpovídající obvyklým tržním podmínkám. Proto závěry šetření nepotvrdily tvrzení, že náklady výrobního odvětví Unie jsou zkreslené.

(126)

Další zúčastněná strana namítala příčinnou souvislost založenou na argumentu, že zhoršení situace výrobního odvětví Unie nekoresponduje se zvýšením objemu dumpingového dovozu z ČLR.

(127)

Jak je podrobně vysvětleno výše ve 108. až 113. bodě odůvodnění, újma byla způsobená kombinovaným účinkem významného podílu čínského dovozu na trhu ve spojení s jeho nízkými a snižujícími se cenami. Toto tvrzení se proto zamítá.

(128)

Šetření ukázalo, že stálý tlak na cenu čínského dovozu v kombinaci s jeho silným zastoupením na trhu Unie způsobil výrobnímu odvětví Unie podstatnou újmu. Ceny dovozu z Číny, které jsou i tak nižší, se za prošetřované období snížily o dalších 12 % a toto snížení ceny bylo možné vysvětlit pouze v malé míře trendy v cenách surovin.

(129)

Újma zjištěná při tomto šetření je zjevná a týká se většiny ukazatelů, jak je uvedeno výše v kapitole 4. Stálý a agresivní tlak na cenu ze strany ČLR tlačil výrobní odvětví Unie, aby snížilo ceny až pod úroveň celkových výrobních nákladů, a utrpělo značné ztráty, zejména během období šetření.

(130)

Komise pečlivě zvážila vlivy všech známých faktorů, které mohly mít na situaci výrobního odvětví Unie nepříznivý dopad, a dospěla k názoru, že nezpůsobily žádnou újmu (vývozy třetích zemí, prodej značkových vs neznačkových produktů, nákup surovin od strany ve spojení) nebo jejich dopad byl omezený, a proto nemohl narušit příčinnou souvislost dumpingového dovozu a újmy, která byla způsobena výrobnímu odvětví Unie (snížení spotřeby v Unii a vývozní výkonnost výrobního odvětví Unie).

(131)

Proto je vysloven závěr, že dumpingový dovoz z Číny způsobil výrobnímu odvětví Unie podstatnou újmu a žádný z jiných faktorů nenarušil příčinnou souvislost mezi dovozem z Číny a újmou, která byla způsobena výrobnímu odvětví Unie.

(132)

V souladu s článkem 21 základního nařízení Komise zkoumala, zda navzdory zjištění, že újmu způsobuje dumping, může učinit závěr, že v tomto případě není v zájmu Unie přijímat v tomto případě opatření. Zájem Unie byl stanoven na základě posouzení všech různých relevantních zájmů, včetně zájmu výrobního odvětví Unie, dovozců a uživatelů.

(133)

Šetřením bylo zjištěno, že výrobní odvětví Unie utrpělo podstatnou újmu způsobenou dumpingovým dovozem z ČLR. Téměř všechny ukazatele újmy vykazovaly během posuzovaného období negativní vývoj, zejména objem výroby, objem prodeje, prodejní ceny, a zaměstnanost. Klesající vývoj byl zjištěn i u jiných ukazatelů, které souvisejí s finanční výkonností, jako je ziskovost, peněžní tok a návratnost investic.

(134)

Po uložení opatření se očekává, že výrobní odvětví Unie dokáže zvýšit výrobu a objem prodeje na trhu, který je řízen účinnou hospodářskou soutěží. Ceny, které jsou účtovány čínskými vývozci, by se měly zvýšit a výrobní odvětví Unie bude částečně osvobozeno od významného cenového tlaku, který je v současné době vyvíjen na trh Unie.

(135)

Kdyby tato opatření přijata nebyla, je velmi pravděpodobné, že by se situace výrobního odvětví Unie dále zhoršovala. Vzhledem k významnému cenovému tlaku ze strany dumpingového dovozu za nízké ceny je velmi pravděpodobné, že ztráty objemu prodeje a podílu na trhu budou nadále přetrvávat. To bude nutit výrobní odvětví Unie k dalšímu snižování úrovně svých cen a dohromady ve střednědobém hledisku to povede i k zastavení výroby aspartamu se související ztrátou pracovních míst v Unii.

(136)

V této fázi proto Komise dospěla k závěru, že uložení antidumpingových opatření bude v zájmu výrobního odvětví Unie.

(137)

Dva distributoři, kteří nakupují aspartam výhradně od výrobního odvětví Unie, spolupracovali při šetření a vyjádřili opatřením podporu, neboť jsou plně závislí na výrobě a prodeji výrobního odvětví Unie.

(138)

Žádný ze známých dovozců při šetření nespolupracoval formou předložení odpovědi na dotazník nebo písemného podání. Obecně podle tržních informací získaných od výrobního odvětví Unie a podle nedávného šetření týkajícího se obdobného výrobku (12) mají dovozci poměrně široké portfolio produktů, z nichž aspartam je pouze jednou položkou. Jelikož opatření by nezakázala dovoz aspartamu z ČLR, ale pouze obnovila spravedlivou hospodářskou soutěž na trhu Unie, má se v každém případě za to, že by tato opatření neměla bránit dovozcům, aby s dotčeným výrobkem nadále obchodovali na trhu Unie.

(139)

Na základě dostupných informací se má proto za to, že uložení opatření by nebylo v rozporu se zájmy distributorů a dovozců na trhu Unie.

(140)

Komise po zahájení řízení kontaktovala všechny známé uživatele aspartamu. Pět uživatelů při šetření spolupracovalo a poskytlo odpovědi na dotazník. Tito uživatelé představují 5,4 % spotřeby Unie. Tři z těchto uživatelů kupovali aspartam výhradně od výrobního odvětví Unie a uvedli, že mají buď neutrální postoj nebo jsou pro uložení opatření.

(141)

Tito dva uživatelé, kteří nakupovali aspartam z ČLR, koupili během období šetření méně než 10 % dovozu z Číny. Ověřováním těchto údajů se zjistilo, že podíl aspartamu na jejich výrobních nákladech je nižší než 3 % a že obě společnosti byly během období šetření ziskové. Dopad opatření na jejich celkové náklady by odpovídal maximálně 1,5 %.

(142)

Na základě těchto informací je možné konstatovat závěr, že uložením antidumpingového cla by se podstatně nezvýšily jejich celkové výrobní náklady a že v každém případě mají určité rozpětí pro absorpci těchto dalších nákladů.

(143)

Jeden z uživatelů zdůraznil důležitost zajištění dvou zdrojů dodávek, konkrétně možnosti získat zdroje aspartamu z alternativních zdrojů. Účelem antidumpingových opatření není uzavřít trh Unie dovozcům aspartamu pocházejícího z Číny, ale obnovit účinnou hospodářskou soutěž mezi různými dodavatel a operátory přítomnými na tomto trhu. Jak bylo uvedeno ve 135. bodě odůvodnění, pokud nebudou uložena opatření, povede to pravděpodobně k zániku výrobního odvětví Unie, což by ještě více snížilo již tak nízký počet výrobců aspartamu na světě, a proto by bylo ještě složitější dosáhnout zajištění dvou zdrojů dodávek. Komise proto dospěla k závěru, že tato opatření by neohrozila potřebu uživatelů, aby byly zajištěny dva zdroje dodávek.

(144)

Lze očekávat, že uložení antidumpingových opatření umožní výrobnímu odvětví Unie udržet se na trhu a zlepšit svou situaci. Existuje velké riziko, že pokud by tato opatření uložena nebyla, výrobní odvětví Unie by bylo nuceno zvážit ve střednědobém horizontu ukončení výroby aspartamu, což by vedlo k nevyhnutelné ztrátě pracovních míst. Z hlediska dovozců či uživatelů nebyly zjištěny žádné přesvědčivé důvody proti uložení těchto opatření.

(145)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k závěru, že opatření na dovoz aspartamu pocházejícího z ČLR jsou v celkovém zájmu Unie a že neexistují žádné přesvědčivé důvody proti jejich uložení.

(146)

Na základě závěrů, k nimž Komise v otázce dumpingu, újmy, příčinné souvislosti a zájmu Unie dospěla, by měla být uložena prozatímní opatření, jež zabrání tomu, aby dumpingový dovoz způsoboval výrobnímu odvětví Unie další újmu.

(147)

Za účelem stanovení úrovně pro odstranění újmy určila Komise nejprve výši cla potřebnou k odstranění újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie.

(148)

Újma by byla odstraněna v případě, že by výrobní odvětví Unie dokázalo pokrýt své výrobní náklady a dosáhnout takového zisku před zdaněním, jakého lze v tomto výrobním odvětví přiměřeně dosáhnout z prodeje obdobného výrobku na trhu Unie za běžných podmínek hospodářské soutěže, tj. bez dumpingového dovozu.

(149)

Z tohoto důvodu a jelikož neexistují jiné vhodné možnosti, použila Komise průměr ziskových rozpětí dosažených v letech 2011 a 2012, tj. prvních dvou letech posuzovaného období (v rozsahu mezi 5 % až 10 %). Důvodem tohoto přístupu bylo, že zisku z prodeje v Unii za rok 2011 bylo dosaženo s vysokým využitím kapacity a tedy s relativně nízkými jednotkovými výrobními náklady. V roce 2012 se situace vzhledem ke ztrátě v prodeji a výrobě zhoršila, což vedlo ke zvýšení jednotkových výrobních nákladů, což zase mělo negativní účinek na ziskovost. Má se za to, že průměr ziskových rozpětí zjištěných v letech 2011 a 2012 odpovídá tomu, čeho může výrobní odvětví Unie dosáhnout za běžných tržních podmínek a v účinné hospodářské soutěži.

(150)

Na tomto základě Komise vypočítala pro výrobní odvětví Unie cenu obdobného výrobku nepůsobící újmu na jedno kontrolní číslo výrobku (PCN), a to tak, že nahradila skutečnou ztrátu utrpěnou během období šetření výše uvedeným cílovým ziskovým rozpětím.

(151)

Úroveň pro odstranění újmy poté Komise určila na základě porovnání vážené průměrné dovozní ceny spolupracujícího vyvážejících výrobce v ČLR, jež byla stanovena pro účely výpočtů v souvislosti s cenovým podbízením, s váženou průměrnou cenou obdobného výrobku prodávaného v období šetření na trhu Unie výrobci v Unii zařazenými do vzorku, která nepůsobí újmu. Veškeré rozdíly, jež byly výsledkem tohoto srovnání, pak byly vyjádřeny jako procento vážené průměrné hodnoty dovozu zahrnující CIF. Průměrné rozpětí újmy na jednoho vyvážejícího výrobce bylo vypočteno tak, že součet rozdílů zjištěných na úrovni kontrolního čísla výrobku (PCN) byl vyjádřen jako procentuální poměr k jejich celkové hodnotě CIF.

(152)

Úroveň pro odstranění újmy pro „ostatní spolupracující společnosti“ a pro „všechny ostatní společnosti“ je definována stejným způsobem jako dumpingové rozpětí pro tyto společnosti (viz 63. až 67. bod odůvodnění).

(153)

Prozatímní antidumpingová opatření by měla být na dovoz aspartamu pocházejícího z ČLR uvalena podle pravidla nižšího cla, které stanoví čl. 7 odst. 2 základního nařízení. Komise srovnala rozpětí újmy a rozpětí dumpingu. Výše cel by měla být stanovena na úrovni nižšího z těchto rozpětí.

(154)

Prozatímní antidumpingové clo by na základě výše uvedených skutečností mělo mít tyto sazby, vyjádřené v cenách CIF na hranici Unie před proclením:

(155)

Na základě zjištění tohoto šetření byly stanoveny individuální sazby antidumpingového cla uvedené v tomto nařízení. Pokud jde o tyto společnosti, odrážejí proto situaci zjištěnou při tomto šetření. Tyto celní sazby (oproti celostátnímu clu použitelnému na „všechny ostatní společnosti“) jsou výlučně použitelné na dovoz dotčeného výrobku pocházejícího z dotčené země a vyráběného konkrétně uvedenými právnickými osobami. Na dovoz dotčeného výrobku vyrobeného jakoukoli jinou společností, která není konkrétně uvedena v normativní části tohoto nařízení, včetně subjektů ve spojení s těmito konkrétně uvedenými společnostmi, by se měla vztahovat celní sazba platná pro „všechny ostatní společnosti“. Neměla by se na ně vztahovat žádná z uvedených individuálních antidumpingových celních sazeb.

(156)

Pokud společnost následně změní název svého subjektu, může požádat o uplatnění těchto individuálních antidumpingových celních sazeb. Tato žádost musí být zaslána Komisi (13). Žádost musí obsahovat veškeré příslušné informace umožňující prokázat, že daná změna nemá vliv na právo dotyčné společnosti využívat celní sazbu, která se na ni vztahuje. Pokud změna názvu společnosti nemá vliv na její právo využívat celní sazbu, která se na ni vztahuje, bude oznámení o změně názvu zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie.

(157)

Aby bylo zajištěno řádné vymáhání antidumpingového cla, antidumpingové clo pro všechny ostatní společnosti by se nemělo vztahovat pouze na vyvážející výrobce, kteří při tomto šetření nespolupracovali, ale i na výrobce, kteří v období šetření neuskutečnili žádný vývoz do Unie.

(158)

V zájmu řádné správy mohou zúčastněné strany ve stanovené lhůtě předložit písemné připomínky a/nebo požádat o slyšení u Komise a/nebo úředníka pro slyšení v obchodních řízeních.

(159)

Zjištění týkající se uložení prozatímních cel jsou prozatímní a mohou být v konečné fázi šetření změněna,

a)

požádat o poskytnutí informací o podstatných skutečnostech a důvodech, na jejichž základě bylo toto nařízení přijato;

b)

předložit Komisi své písemné připomínky; a

c)

požádat o slyšení u Komise a/nebo úředníka pro slyšení v obchodních řízeních.