PŘÍLOHA I

VZOR ZPRÁVY O POKROKU

ČÁST I

Informace a hodnocení vyžadované u všech evropských strukturálních a investičních fondů (dále jen „ESI fondy“)

1.   Změny rozvojových potřeb, které v členském státě nastaly od přijetí dohody o partnerství (čl. 52 odst. 2 písm. a) nařízení Evropského Parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013  (1) )

a)	Obecný popis a hodnocení změn rozvojových potřeb, včetně popisu změn rozvojových potřeb, jež byly určeny v nových doporučeních pro jednotlivé země, která byla přijata podle čl. 121 odst. 2 a čl. 148 odst. 4 Smlouvy.

b)	Případně jiné údaje.

2.   Pokrok při plnění strategie Unie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění a při plnění zvláštních úkolů jednotlivých fondů prostřednictvím přispění ESI fondů ke splnění vybraných tematických cílů, a zejména s ohledem na milníky stanovené ve výkonnostním rámci pro jednotlivé programy a na podporu cílů v oblasti změny klimatu (čl. 52 odst. 2 písm. b) nařízení (EU) č. 1303/2013)

a)	Popis a hodnocení pokroku, jehož bylo dosaženo při plnění vnitrostátních cílů v rámci strategie Evropa 2020 (3), a přispění ESI fondů k tomuto účelu s odkazem na milníky stanovené ve výkonnostním rámci a případně na podporu cílů v oblasti změny klimatu.

b)

S odkazem na milníky stanovené ve výkonnostním rámci a případně na podporu cílů v oblasti změny klimatu popis a hodnocení toho, jak ESI fondy přispěly ke splnění tematických cílů, a pokroku při dosahování očekávaných hlavních výsledků u každého z tematických cílů uvedených v dohodě o partnerství, popřípadě včetně popisu přispění ESI fondů k dosažení hospodářské, sociální a územní soudržnosti s odkazem na milníky stanovené ve výkonnostním rámci pro jednotlivé programy.

c)	Případně popis přispění ESI fondů k novým relevantním doporučením pro jednotlivé země.

d)	Případně popis toho, jak se ESI fondy zabývají změnami rozvojových potřeb.

e)	Pouze u zprávy v roce 2019: souhrnná analýza údajů v tabulce 2, včetně posouzení důvodů nedosažení milníků a opatření, která budou přijata za účelem nápravy.

f)	Případně jiné údaje.

Tabulka 1

Podpora použitá na cíle v oblasti změny klimatu

Fond	A. Podpora použitá na cíle v oblasti změny klimatu podle dohody o partnerství	B. Podpora použitá na cíle v oblasti změny klimatu (4)	Procento použité podpory v porovnání s dohodou o partnerství (% B/A)
EFRR	<type='N' input='M'>	<type='N' input='M'>	<type='P' input='G'>
Fond soudržnosti	<type='N' input='M'>	<type='N' input='M'>	<type='P' input='G'>
ESF (5)	<type='N' input='M'>	<type='N' input='M'>	<type='P' input='G'>
EZFRV	<type='N' input='M'>	<type='N' input='M'>	<type='P' input='G'>
ENRF	<type='N' input='M'>	<type='N' input='M'>	<type='P' input='G'>
CELKEM	<type='N' input='M'>	<type='N' input='M'>	<type='P' input='G'>

Tabulka 2

Pouze u zprávy v roce 2019 – dosažení milníků na základě posouzení členského státu

Program	Priorita	Fond (6)	Kategorie (7) regionu	Tematický (7) cíl	Dosažení milníků (ano/ne)	Podpora Unie
<type='S' input='G'>	<type='S' input='G'>	<type='S' input='G'>	<type='S' input='G'>	<type='S' input='G'>	<type='C' input='M'>	<type='N' input='M'>

3.   Pouze u zprávy v roce 2017 – Opatření přijatá ke splnění předběžných podmínek stanovených v dohodě o partnerství (čl. 52 odst. 2 písm. c) nařízení (EU) č. 1303/2013)

Popřípadě obecné informace a hodnocení, zda byla opatření přijatá ke splnění použitelných předběžných podmínek stanovených v dohodě o partnerství, jež ke dni jejího přijetí nebyly splněny, prováděna v souladu se stanoveným harmonogramem.

Použitelné obecné předběžné podmínky, které nebyly splněny vůbec, nebo byly splněny jen částečně	Nesplněná kritéria	Přijatá opatření	Lhůta (datum)	Orgány odpovědné za splnění	Opatření provedeno ve stanovené lhůtě (A/N)	Kritéria splněna (A/N)	Případně očekávané datum úplného provedení zbývajících opatření	Komentář (ke každému opatření)
<type='S' maxlength=500 input='G'>	<type='S' maxlength=500 input='G'>	<type='S' maxlength=1000 input='G'>	<type='D' input='G'>	<type='S' maxlength=500 input='G'>	<type='C' input='M'>	<type='C' input='M'>	<type='C' input='M'>	<type='S' maxlength=2000 input='M'>
		Opatření č. 1
		Opatření č. 2

Použitelné tematické předběžné podmínky, které nebyly splněny vůbec, nebo byly splněny jen částečně	Nesplněná kritéria	Přijatá opatření	Lhůta (datum)	Orgány odpovědné za splnění	Opatření provedeno ve stanovené lhůtě (A/N)	Kritéria splněna (A/N)	Případně očekávané datum úplného provedení zbývajících opatření	Komentář (ke každému opatření)
<type='S' maxlength=500 input='G'>	<type='S' maxlength=500 input='G'>	<type='S' maxlength=1000 input='G'>	<type='D' input='G'>	<type='S' maxlength=500 input='G'>	<type='C' input='M'>	<type='C' input='M'>	<type='C' input='M'>	<type='S' maxlength=2000 input='M'>
		Opatření č. 1
		Opatření č. 2

4.   Provádění mechanismů k zajištění koordinace mezi ESI fondy a dalšími nástroji Unie a vnitrostátními finančními nástroji a Evropskou investiční bankou (EIB) (čl. 52 odst. 2 písm. d) nařízení (EU) č. 1303/2013)

a)	Posouzení provádění mechanismů koordinace stanovených v dohodě o partnerství a případně problémů, které se vyskytly při jejich provádění.

b)	Popřípadě popis upravených a nových mechanismů koordinace.

c)	Případně jiné údaje.

5.   Provádění integrovaného přístupu k územnímu rozvoji nebo přehled provádění integrovaných přístupů založených na programech, včetně pokroku dosaženého v prioritních oblastech stanovených pro spolupráci (č. 52 odst. 2 písm. e) nařízení (EU) č. 1303/2013)

a)	Obecný komentář a hodnocení <type='S' maxlength=14000 input='M'>

b)	Ve vztahu k čl. 15 odst. 2 písm. a) bodu i) nařízení (EU) č. 1303/2013 přehled uplatňování komunitně vedeného místního rozvoje <type='S' maxlength=7000 input='M'>

c)	Ve vztahu k čl. 15 odst. 2 písm. a) bodu i) nařízení (EU) č. 1303/2013 případně přehled provádění integrovaných územních investic <type='S' maxlength=7000 input='M'>

d)	Ve vztahu k čl. 15 odst. 2 písm. a) bodu ii) nařízení (EU) č. 1303/2013 případně přehled provádění makroregionálních strategií a strategií pro přímořské oblasti <type='S' maxlength=7000 input='M'>

e)

Ve vztahu k čl. 15 odst. 2 písm. a) bodu iii) nařízení (EU) č. 1303/2013 případně přehled provádění integrovaného přístupu k řešení potřeb zeměpisné oblasti nejvíce postižené chudobou nebo cílových skupin, jimž nejvíce hrozí diskriminace nebo sociální vyloučení. — Popis opatření přijatých za účelem řešení specifických potřeb zeměpisných oblastí nejvíce postižených chudobou nebo cílových skupin, jimž nejvíce hrozí diskriminace nebo sociální vyloučení. — Popis výsledků, jichž bylo dosaženo při řešení potřeb těchto zeměpisných oblastí/cílových skupin. <type='S' maxlength=7000 input='M'>

f)	Ve vztahu k čl. 15 odst. 2 písm. a) bodu iv) nařízení (EU) č. 1303/2013 případně přehled opatření k řešení demografických výzev oblastí, které jsou závažně a trvale znevýhodněny přírodními nebo demografickými podmínkami. <type='S' maxlength=7000 input='M'>

6.   Případně opatření přijatá k posílení způsobilosti orgánů členských států a příjemců spravovat a využívat ESI fondy (čl. 52 odst. 2 písm. f) nařízení (EU) č. 1303/2013)

7.   Přijatá opatření a dosažený pokrok, pokud jde o snížení administrativní zátěže pro příjemce (čl. 52 odst. 2 písm. g) nařízení (EU) č. 1303/2013)

8.   Úloha partnerů uvedených v článku 5 nařízení (EU) č. 1303/2013 při provádění dohody o partnerství (čl. 52 odst. 2 písm. h) nařízení (EU) č. 1303/2013)

a)	Popis a hodnocení úlohy vybraných partnerů při vypracovávání zprávy o pokroku s odkazem na dohodu o partnerství.

b)	Popis a hodnocení zapojení vybraných partnerů do provádění programů, včetně účasti v monitorovacích výborech jednotlivých programů.

c)	Případně jiné údaje.

9.   Přehled opatření přijatých v souvislosti s uplatňováním horizontálních principů a cílů politiky při provádění ESI fondů (čl. 52 odst. 2 písm. i) nařízení (EU) č. 1303/2013)

a)

Přehled opatření přijatých v souvislosti s uplatňováním horizontálních principů s cílem zajistit prosazování a sledování těchto principů v různých druzích programů s odkazem na obsah dohody o partnerství: 1) rovnost žen a mužů, nediskriminace, přístupnost pro osoby se zdravotním postižením; 2) udržitelný rozvoj (ochrana životního prostředí, účinné využívání zdrojů, opatření ke zmírňování změny klimatu a přizpůsobení se této změně, ochrana biologické rozmanitosti a předcházení rizikům).

b)	Přehled opatření přijatých s cílem zajistit začlenění horizontálních politických cílů s odkazem na obsah dohody o partnerství.

c)	Případně jiné údaje.

ČÁST II

Informace a hodnocení týkající se Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí (pro účely čl. 19 odst. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1304/2013  (8) )

10.   Provádění Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí (YEI) (čl. 19 odst. 5 nařízení (EU) č. 1304/2013)

a)	Obecný popis provádění YEI, včetně toho, jak tato iniciativa přispěla k provádění záruky pro mladé lidi, a uvedení konkrétních příkladů intervencí v rámci YEI.

b)	Popis případných problémů, které se vyskytly při provádění YEI, a opatření přijatých k odstranění těchto problémů.

c)	Hodnocení provádění YEI s ohledem na stanovené záměry a cíle a přispění k provádění záruky pro mladé lidi.

ČÁST III

Informace a hodnocení, které je nutno poskytnout v případě politiky soudržnosti, je-li využita možnost stanovená v čl. 111 odst. 4 nařízení (EU) č. 1303/2013 týkající se zahrnutí určitých informací uvedených ve výročních zprávách o provádění do zprávy o pokroku – jež mají být předloženy v roce 2017 a 2019

11.   Dodatečné informace a hodnocení, které lze připojit v závislosti na obsahu a cílech operačního programu (čl. 111 odst. 4 nařízení (EU) č. 1303/2013, k doplnění ostatních oddílů zprávy o pokroku v případě potřeby)

11.1   Pokrok při provádění integrovaného přístupu k územnímu rozvoji, včetně rozvoje regionů, které čelí demografickým výzvám a jsou trvale znevýhodněny nebo znevýhodněny přírodními podmínkami, udržitelného rozvoje měst a komunitně vedeného místního rozvoje v rámci operačního programu.

11.2   Pokrok při provádění opatření k posílení způsobilosti orgánů členských států a příjemců spravovat a využívat fondy.

11.3   Pokrok při provádění jakýchkoli meziregionálních a nadnárodních opatření.

11.4   Pokrok při provádění opatření k řešení zvláštních potřeb zeměpisných oblastí nejvíce postižených chudobou nebo cílových skupin, jimž nejvíce hrozí chudoba, diskriminace nebo sociální vyloučení, se zvláštním zřetelem na marginalizované skupiny obyvatel, osoby se zdravotním postižením, dlouhodobě nezaměstnané a mladé lidi bez zaměstnání, případně včetně použitých finančních prostředků.

ČÁST IV

Informace a hodnocení týkající se provádění YEI v případě využití možnosti stanovené v čl. 111 odst. 4 nařízení (EU) č. 1303/2013 – jež mají být předloženy v roce 2019  (9)

12.   Provádění YEI (čl. 19 odst. 4 nařízení (EU) č. 1304/2013)

a)	Popis hlavních zjištění vyplývajících z hodnocení podle čl. 19 odst. 6 nařízení (EU) č. 1304/2013 k posouzení účinnosti, účelnosti a dopadu kombinované podpory z ESF a zvláštních přídělů pro YEI a provádění záruky pro mladé lidi.

b)	Popis a hodnocení kvality nabídek zaměstnání, které dostávají účastníci této iniciativy, včetně znevýhodněných osob, marginalizovaných komunit nebo těch, kteří opustili vzdělávací systém před dosažením kvalifikace.

c)	Popis a hodnocení pokroku, jehož dosáhli účastníci této iniciativy v dalším vzdělávání, při hledání udržitelného a důstojného pracovního místa nebo při nástupu do učňovské či odborné přípravy.

ČÁST V

Informace a hodnocení, které je nutno poskytnout v případě politiky soudržnosti, je-li využita možnost stanovená v čl. 111 odst. 4 nařízení (EU) č. 1303/2013 (k doplnění ostatních oddílů zprávy o pokroku v případě potřeby) – jež mají být předloženy v roce 2019

13.   Přínos programu pro strategii Unie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění (čl. 50 odst. 5 nařízení (EU) č. 1303/2013)

Informace a hodnocení týkající se přínosu programu pro strategii Unie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění.

---

(1)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti, Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova a Evropském námořním a rybářském fondu, o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 320).

(2)  Vysvětlivky:

typ: N = číslo, D = datum, S = řetězec, C = zaškrtávací okénko, P = procenta

vstup: M = manuální, S = výběr, G = vygenerován systémem

maxlength = maximální počet znaků včetně mezer

(3)  V případě EZFRV se popis a hodnocení týká cílů stanovených prioritou Unie, jelikož přispění ke strategii Evropa 2020 je strukturováno podle šesti priorit Unie.

(4)  Kumulativně v eurech na základě způsobilých výdajů vykázaných Komisi s datem uzávěrky 31. prosince předchozího roku.

(5)  To zahrnuje rovněž zdroje YEI (zvláštní příděl na YEI a odpovídající podpora z ESF).

(6)  Pro účely této tabulky se YEI (zvláštní příděl a odpovídající podpora z ESF) považuje za fond.

(7)  Nevztahuje se na EZFRV a ENRF.

(8)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1304/2013 ze dne 17. prosince 2013 o Evropském sociálním fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1081/2006 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 470). Tuto část vyplní pouze členské státy s regiony způsobilými pro YEI v souladu s článkem 16 tohoto nařízení.

(9)  Tuto část vyplní pouze členské státy s regiony způsobilými pro YEI v souladu s článkem 16 nařízení (EU) č. 1304/2013.

PŘÍLOHA II

Formát pro předkládání informací o velkém projektu

VELKÝ PROJEKT

EVROPSKÝ FOND PRO REGIONÁLNÍ ROZVOJ/FOND SOUDRŽNOSTI

INVESTICE DO INFRASTRUKTURY/PRODUKTIVNÍ INVESTICE

Název projektu	<type='S' maxlength=255 input='M'>
CCI	<type='S' maxlength=15 input='S'>

A.   SUBJEKT ODPOVĚDNÝ ZA PROVEDENÍ VELKÉHO PROJEKTU A JEHO ZPŮSOBILOST

A.1   Orgán odpovědný za žádost týkající se projektu (řídicí orgán nebo zprostředkující subjekt)

A.1.1	Název:	<type='S' maxlength='200' input='M'>  (1)
A.1.2	Adresa:	<type='S' maxlength='400' input='M'>
A.1.3	Jméno kontaktní osoby:	<type='S' maxlength='200' input='M'>
A.1.4	Funkce kontaktní osoby:	<type='S' maxlength='200' input='M'>
A.1.5	Tel. č.:	<type='N' input='M'>
A.1.6	E-mail:	<type='S' maxlength='100' input='M'>

A.2   Subjekt/subjekty  (2) odpovědné za provedení projektu (příjemce/příjemci  (3) )

A.2.1	Název:	<type='S' maxlength='200' input='M'>
A.2.2	Adresa:	<type='S' maxlength='400' input='M'>
A.2.3	Jméno kontaktní osoby:	<type='S' maxlength='200' input='M'>
A.2.4	Funkce kontaktní osoby:	<type='S' maxlength='200' input='M'>
A.2.5	Tel. č.:	<type='N' input='M'>
A.2.6	E-mail:	<type='S' maxlength='100' input='M'>

A.3   Údaje o podniku (vyplní se pouze v případě produktivních investic)

A.3.1   Název podniku:

A.3.2   Je dotyčný podnik malým nebo středním podnikem  (4) ? <type='C' input=M>

Ano

☐

Ne

☐

A.3.3   Obrat (hodnota v milionech EUR a rok):

A.3.3.1

Hodnota v milionech EUR <type='N' input='M'>

A.3.3.2

Rok <type='N' input='M'>

A.3.4   Celkový počet zaměstnaných osob (hodnota a rok):

A.3.4.1

Počet zaměstnaných osob <type='N' input='M'>

A.3.4.2

Rok <type='N' input='M'>

A.3.5   Struktura skupiny:

Vlastní 25 % či více kapitálu nebo hlasovacích práv podniku jeden podnik nebo skupina podniků nespadajících do definice malého nebo středního podniku? <type='C' input='M'>

Ano

☐

Ne

☐

Uveďte název a popište strukturu skupiny

A.4   Způsobilost subjektu odpovědného za provedení projektu s odkazem na jeho technickou, právní, finanční a správní způsobilost  (5)

A.4.1   Technická způsobilost (minimálně poskytněte přehled odborných znalostí, které jsou zapotřebí pro provedení projektu, a uveďte počet zaměstnanců s těmito odbornými znalostmi, kteří jsou v organizaci k dispozici a kteří byli přiděleni na projekt)

A.4.2   Právní způsobilost (minimálně uveďte informace o právním postavení příjemce umožňujícím realizaci projektu a o jeho schopnosti učinit v případě potřeby právní kroky).

A.4.3   Finanční způsobilost (minimálně potvrďte finanční situaci subjektu odpovědného za provedení projektu s cílem prokázat, že je schopen zaručit likviditu pro přiměřené financování projektu, aby byla zajištěna jeho úspěšná realizace a fungování v budoucnu, a to navíc k ostatním činnostem dotyčného subjektu)

A.4.4   Správní způsobilost (minimálně uveďte informace o projektech financovaných EU a/nebo srovnatelných projektech, které byly provedeny v posledních deseti letech, a pokud takovéto příklady neexistují, uveďte, zda byla uvážena potřeba technické pomoci; uveďte odkaz na institucionální opatření, jako je existence oddělení pro provádění projektu, které je schopno projekt provést a provozovat, a pokud možno připojte navrhované organizační schéma pro realizaci a fungování projektu).

A.5   Poskytněte informace o všech příslušných plánovaných případně uzavřených institucionálních ujednáních se třetími stranami za účelem provedení projektu a úspěšného fungování výsledných zařízení

A.5.1   Uveďte podrobné údaje o tom, jak bude po dokončení projektu infrastruktura spravována (tj. název provozovatele; způsob výběru – veřejná správa nebo koncese; druh smlouvy atd.).

B.   POPIS INVESTICE A JEJÍHO UMÍSTĚNÍ; VYSVĚTLENÍ, JAK JE INVESTICE V SOULADU S PŘÍSLUŠNÝMI PRIORITNÍMI OSAMI DOTYČNÉHO OPERAČNÍHO PROGRAMU NEBO OPERAČNÍCH PROGRAMŮ, A JEJÍHO OČEKÁVANÉHO PŘÍNOSU K DOSAŽENÍ SPECIFICKÝCH CÍLŮ TĚCHTO PRIORITNÍCH OS A OČEKÁVANÉHO PŘÍNOSU PRO SOCIOEKONOMICKÝ ROZVOJ

B.1   Operační program nebo programy a prioritní osy

CCI dotyčného OP	Prioritní osa dotyčného OP
OP 1<type='S' input='S'>	Prioritní osa OP 1<type='S' input='S'>
OP 1<type='S' input='S'>	Prioritní osa OP 1<type='S' input='S'>
OP 2<type='S' input='S'>	Prioritní osa OP 2<type='S' input='S'>
OP 2<type='S' input='S'>	Prioritní osa OP 2<type='S' input='S'>

B.1.1   Je projekt uveden v seznamu velkých projektů, který je součástí operačního programu nebo operačních programů?  (6) <type='C' input='M'>

Ano

☐

Ne

☐

B.2   Rozdělení projektové činnosti do kategorií  (7)

	Kód	Částka	Procento
B.2.1 Kód (kódy) pro dimenzi (dimenze) oblasti zásahu (Pokud je na základě poměrného výpočtu příslušných několik oblastí zásahu, je třeba použít více kódů)	<type='N' input='S'>	<type='N' input='M'>	<type='P' input='G'>
	<type='N' input='S'>	<type='N' input='M'>	<type='P' input='G'>
	<type='N' input='S'>	<type='N' input='M'>	<type='P' input='G'>
	<type='N' input='S'>	<type='N' input='M'>	<type='P' input='G'>
	<type='N' input='S'>	<type='N' input='M'>	<type='P' input='G'>
B.2.2 Kód pro dimenzi formy financování (v některých případech může být příslušných kódů více – uvedou se poměrné podíly)	<type='N' input='S'>	<type='N' input='M'>	<type='P' input='G'>
	<type='N' input='S'>	<type='N' input='M'>	<type='P' input='G'>
B.2.3 Kód pro dimenzi území (V některých případech může být příslušných kódů více – uvedou poměrné podíly)	<type='N' input='S'>	<type='N' input='M'>	<type='P' input='G'>
	<type='N' input='S'>	<type='N' input='M'>	<type='P' input='G'>
B.2.4 Kód pro mechanismus územního plnění	<type='N' input='S'>	<type='N' input='M'>	<type='P' input='G'>
B.2.5 Kód pro dimenzi tematického cíle (V některých případech může být příslušných kódů více – uvedou se poměrné podíly)	<type='N' input='S'>	<type='N' input='M'>	<type='P' input='G'>
B.2.6 Kód pro dimenzi ekonomické činnosti (kód NACE (8)) (V některých případech může být příslušných kódů více – uvedou se poměrné podíly)	<type='N' input='S'>	<type='N' input='M'>	<type='P' input='G'>
	<type='N' input='S'>	<type='N' input='M'>	<type='P' input='G'>
B.2.7 Kód pro dimenzi (dimenze) polohy (NUTS III) (9) (V některých případech může být příslušných kódů více – uvedou se poměrné podíly)	<type='N' input='S'>	<type='N' input='M'>	<type='P' input='G'>
	<type='N' input='S'>	<type='N' input='M'>	<type='P' input='G'>
B.2.8 Charakter investice (10) (vyplňte pouze v případě produktivních investic)	<type='N' input='S'>	<type='N' input='M'>	<type='P' input='G'>
B.2.9 Dotčený výrobek (11) (vyplňte pouze v případě produktivních investic)	<type='N' input='S'>	<type='N' input='M'>	<type='P' input='G'>

B.3   Popis projektu

B.3.1   Poskytněte stručný (maximálně 2 strany) popis projektu (představující jeho cíl, současnou situaci, problémy, které bude řešit, zařízení, jež budou vybudována atd.), mapu určující oblast projektu  (12), georeferenční údaje  (13) a hlavní součásti projektu s odhady celkových nákladů těchto hlavních součástí (bez rozdělení nákladů na činnosti).

V případě produktivních investic je nutno poskytnout rovněž podrobný technický popis, který obsahuje údaje o dotyčné práci s upřesněním hlavních charakteristik, provozovny, hlavní činnosti a hlavních prvků finanční struktury podniku, údaje o hlavních aspektech investice a popis výrobní technologie a zařízení a popis výrobků.

B.3.2   Představuje tento projekt fázi velkého projektu  (14) ? <type='C' input='M'>

Ano

☐

Ne

☐

B.3.3   Představuje-li projekt určitou fázi celkového projektu, poskytněte stručný popis navrhovaných fází realizace a vysvětlete, jak jsou technicky a finančně nezávislé. Vysvětlete, jaká kritéria byla použita k rozdělení projektu na jednotlivé fáze. Uveďte (procentuální) podíl dotyčné fáze na celkovém projektu. Je-li projekt spolufinancován z více než jednoho operačního programu, uveďte, které části spadají do jakého operačního programu, a poměrný příděl na tyto části.

B.3.4   Schválila Komise již dříve určitou část tohoto velkého projektu? <type='C' input=M>

Ano

☐

Ne

☐

Pokud ano, uveďte číslo CCI schváleného velkého projektu.

Je-li tento projekt součástí velkého projektu rozděleného na fáze, jehož první fáze byla provedena v období 2007–2013, poskytněte popis fyzických a finančních cílů předchozí fáze, včetně popisu provedení první fáze, a potvrďte, že je nebo bude připravena k používání k danému účelu.

B.3.5   Je projekt součástí transevropské sítě schválené na úrovni Unie? <type='C' input='M'>

Ano

☐

Ne

☐

Pokud ano, poskytněte podrobné údaje a uveďte odkaz na příslušné právní předpisy EU (15).

B.3.6   Vztahuje se v případě produktivních investic na tuto investici:

i)	čl. 3 odst. 1 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1301/2013 (16)? <type='C' input='M'> Ano ☐ Ne ☐ Pokud ano, vysvětlete, jak přispívá k tvorbě a ochraně pracovních míst (zejména pro mladé lidi) < type='S' maxlength='1750' input='M'>

ii)

čl. 3 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) č. 1301/2013? <type='C' input='M'> Ano ☐ Ne ☐ Pokud ano, vysvětlete, jak přispívá k investičním prioritám stanoveným v čl. 5 bodech 1 a 4 nařízení (EU) č. 1301/2013, a pokud se tato investice týká spolupráce mezi velkými podniky a malými a středními podniky, k investičním prioritám stanoveným v čl. 5 bodu 2 uvedeného nařízení. < type='S' maxlength='1750' input='M'>

B.4   Cíle projektu a jeho soulad s příslušnými prioritními osami dotyčného operačního programu nebo operačních programů a jeho očekávaný přínos k dosažení specifických cílů těchto prioritních os a očekávaný přínos pro socioekonomický rozvoj oblasti, na niž se operační program vztahuje.

B.4.1   Jaké jsou hlavní cíle projektu? Uveďte jejich seznam a poskytněte stručné vysvětlení

B.4.2   Uveďte podrobné údaje o souladu projektu s příslušnými prioritními osami dotyčného operačního programu nebo operačních programů a o jeho očekávaném přínosu k dosažení ukazatelů výsledků v rámci specifických cílů těchto prioritních os.

B.4.3   Vysvětlete, jak projekt přispěje k socioekonomickému rozvoji oblasti, na niž se operační program vztahuje.

B.4.4   Vysvětlete, jaká opatření příjemce naplánoval/přijal k zajištění optimálního využití infrastruktury v provozní fázi.

C.   CELKOVÉ NÁKLADY A CELKOVÉ ZPŮSOBILÉ NÁKLADY

C.1   Níže uvedenou tabulku vyplňte s přihlédnutím k těmto skutečnostem

1)

Nezpůsobilé náklady zahrnují i) výdaje vynaložené mimo období způsobilosti, ii) výdaje, které nejsou způsobilé podle použitelných předpisů EU a vnitrostátních předpisů, iii) ostatní výdaje, které nebyly předloženy za účelem spolufinancování. Pozn.: počátečním dnem způsobilosti výdajů je datum předložení operačního programu Komisi nebo 1. leden 2014 podle toho, co nastalo dříve (17).

2)	Nepředvídané výdaje by neměly přesáhnout 10 % celkových nákladů po odečtení nepředvídaných výdajů. Tyto nepředvídané výdaje lze zahrnout do celkových způsobilých nákladů použitých k výpočtu plánovaného příspěvku z fondů.

3)	K pokrytí očekávané inflace lze případně zahrnout úpravu cen, je-li hodnota způsobilých nákladů uvedena ve stálých cenách.

4)	Vratná DPH není způsobilá. Je-li DPH považována za způsobilou, uveďte důvody.

5)	Celkové náklady musí zahrnovat veškeré náklady projektu, od plánování po dozor, a rovněž DPH, bez ohledu na to, zda je vratná, či nikoli.

6)

Za nezpůsobilé náklady se považuje nákup nezastavěných a zastavěných pozemků za částku přesahující 10 % celkových způsobilých výdajů na danou operaci v souladu s čl. 69 odst. 3 písm. b) nařízení (EU) č. 1303/2013. Ve výjimečných a řádně odůvodněných případech lze pro operace týkající se zachování životního prostředí tento strop zvýšit.

7)	Celkové způsobilé náklady před zohledněním požadavků stanovených v článku 61 nařízení (EU) č. 1303/2013.

	EUR	Celkové náklady (A)	Nezpůsobilé náklady (1) (B)	Způsobilé náklady (C) = (A) – (B)	Procento celkových způsobilých nákladů
		Vstup	Vstup	Vypočteno	Vypočteno
1	Poplatky za plány/stavební projekt	<type='N' input='M'>	<type='N' input='M'>	<type='N' input='G'>	<type='P' input='G'>
2	Nákup pozemků	<type='N' input='M'>	<type='N' input='M'> (6)	<type='N' input='G'>	<type='P' input='G'>
3	Výstavba	<type='N' input='M'>	<type='N' input='M'>	<type='N' input='G'>	<type='P' input='G'>
4	Prostory a strojní zařízení nebo vybavení	<type='N' input='M'>	<type='N' input='M'>	<type='N' input='G'>	<type='P' input='G'>
5	Nepředvídané události (2)	<type='N' input='M'>	<type='N' input='M'>	<type='N' input='G'>	<type='P' input='G'>
6	Úprava ceny (v příslušném případě) (3)	<type='N' input='M'>	<type='N' input='M'>	<type='N' input='G'>	<type='P' input='G'>
7	Propagace	<type='N' input='M'>	<type='N' input='M'>	<type='N' input='G'>	<type='P' input='G'>
8	Dozor v průběhu provádění výstavby	<type='N' input='M'>	<type='N' input='M'>	<type='N' input='G'>	<type='P' input='G'>
9	Technická pomoc	<type='N' input='M'>	<type='N' input='M'>	<type='N' input='G'>	<type='P' input='G'>
10	Mezisoučet	<type='N' input='G'>	<type='N' input='G'>	<type='N' input='G'>	<type='P' input='G'>
11	(DPH (4))	<type='N' input='M'>	<type='N' input='M'>	<type='N' input='G'>	<type='P' input='G'>
12	CELKEM	<type='N' input='G'> (5)	<type='N' input='G'>	<type='N' input='G'> (7)	<type='P' input='G'>

Uveďte směnný kurz a referenční sazbu (je-li použitelné)

Máte-li k některé z výše uvedených položek připomínky (nepředpokládají se například žádné nepředvídané výdaje, způsobilost DPH), uveďte je níže.

C.2   Ověření souladu s pravidly státní podpory

Domníváte se, že tento projekt zahrnuje poskytnutí státní podpory? <type='C' input='M'>

Ano

☐

Ne

☐

Pokud ano, vyplňte následující tabulku (18):

	Výše podpory (v EUR) v hrubém grantovém ekvivalentu (19)	Celková výše způsobilých nákladů (v EUR) (20)	Intenzita podpory (v %)	Číslo státní podpory/registrační číslo u podpory s blokovou výjimkou
Schválený režim podpory nebo schválená jednotlivá podpora	<type='N' input='M'>	<type='N' input='M'>	<type='P' input='M'>	<type='N' input='M'>
Podpora, na kterou se vztahuje nařízení o blokové výjimce	<type='N' input='M'>	<type='N' input='M'>	<type='P' input='M'>	<type='N' input='M'>
Podpora v souladu s rozhodnutím o službách obecného hospodářského zájmu (21) nebo nařízením o veřejné přepravě cestujících po železnici a silnici (22)	<type='N' input='M'>	<type='N' input='M'>	<type='P' input='M'>	<type='N' input='M'>
Celková poskytnutá podpora	<type='N' input='G'>	nepoužije se	nepoužije se	nepoužije se

Pokud nikoli, podrobně vysvětlete základ pro zjištění, že projekt nezahrnuje státní podporu (23). Tyto informace uveďte pro všechny skupiny možných příjemců státní podpory, například v případě infrastruktury pro vlastníka, zhotovitele, provozovatele a uživatele infrastruktury. Je-li použitelné, uveďte, zda důvodem, proč se domníváte, že projekt nezahrnuje státní podporu, je skutečnost, že i) projekt se netýká hospodářské činnosti (včetně činností v rámci veřejného pověření) nebo že ii) příjemce či příjemci podpory mají zákonný monopol na příslušné činnosti a nepůsobí v jiném liberalizovaném odvětví (nebo v případě, že příjemce působí v dalších odvětvích, bude vedeno oddělené účetnictví).

C.3   Výpočet celkových způsobilých nákladů

K ověření, zda projekt dosáhl prahové hodnoty velkého projektu podle článku 100 nařízení (EU) č. 1303/2013, by se měla použít celková výše způsobilých nákladů po zohlednění požadavků stanovených v článku 61 nařízení (EU) č. 1303/2013.

Zvolte příslušnou možnost a vyplňte požadované informace. U operací, které nevytvářejí příjmy, zvolte metodu podle čl. 61 odst. 3 písm. b) nařízení (EU) č. 1303/2013 a poměrné uplatnění diskontovaného čistého příjmu ve výši 100 %.

Způsob výpočtu potenciálního čistého příjmu	Použitá metoda, kterou pro určitý sektor, subsektor nebo druh operace zvolí řídicí orgán (24) (zaškrtněte pouze jedno políčko)
Výpočet diskontovaného čistého příjmu	<type='C' input='M'>
Metoda výpočtu pomocí paušální sazby	<type='C' input='M'>
Metoda výpočtu uplatněním snížené míry spolufinancování	<type='C' input='M'>

Výpočet diskontovaného čistého příjmu (čl. 61 odst. 3 písm. b) nařízení (EU) č. 1303/2013)

		Hodnota
1.	Celkové způsobilé náklady před zohledněním požadavků stanovených v článku 61 nařízení (EU) č. 1303/2013 (v EUR, nediskontované) (Oddíl C.1.12(C))	<type='N' input='G'>
2.	Poměrné uplatnění diskontovaného čistého příjmu (v %) (je-li použitelné) = (E.1.2.9)	<type='N' input='M'>
3.	Celkové způsobilé náklady po zohlednění požadavků stanovených v článku 61 nařízení (EU) č. 1303/2013 (v EUR, nediskontované) = (1) * (2) Maximální příspěvek z veřejných zdrojů musí respektovat pravidla státní podpory a výši celkové poskytnuté podpory, jak bylo uvedeno výše (ve vhodných případech)	<type='N' input='M'>

Metoda výpočtu pomocí paušální sazby nebo metoda výpočtu uplatněním snížené míry spolufinancování (čl. 61 odst. 3 písm. a) a čl. 61 odst. 5 nařízení (EU) č. 1303/2013)

		Hodnota
1.	Celkové způsobilé náklady před zohledněním požadavků stanovených v článku 61 nařízení (EU) č. 1303/2013 (v EUR, nediskontované) (Oddíl C.1.12(C))	<type='N' input='G'>
2.	Paušální sazba čistých příjmů stanovená v příloze V nařízení (EU) č. 1303/2013 nebo v aktech v přenesené pravomoci (FR) (v %)	<type='N' input='M'>
3.	Celkové způsobilé náklady po zohlednění požadavků stanovených v článku 61 nařízení (EU) č. 1303/2013 (v EUR, nediskontované) = (1) × (1-FR) (25) Maximální příspěvek z veřejných zdrojů musí respektovat pravidla státní podpory a výši celkové poskytnuté podpory, jak bylo uvedeno výše (ve vhodných případech)	<type='N' input='M'>

D.   VYPRACOVANÉ STUDIE PROVEDITELNOSTI, VČETNĚ ANALÝZY VARIANT, A VÝSLEDKY

D.1   Analýza poptávky

Uveďte shrnutí analýzy poptávky, včetně předpokládaného tempa růstu poptávky, za účelem prokázání potřeby projektu v souladu s přístupem stanoveným v příloze III (Metodika provádění analýzy nákladů a přínosů) tohoto nařízení. Je nutné uvést minimálně tyto informace:

i)	metodika provádění odhadů;

ii)	předpoklady a základní hodnoty (např. provoz v minulosti, budoucí předpokládaný provoz bez projektu);

iii)	odhady pro zvolené varianty, je-li použitelné;

iv)	aspekty strany nabídky, včetně analýzy stávající nabídky a očekávaného rozvoje (infrastruktury);

v)	(případné) síťové účinky.

V případě produktivních investic popište cílové trhy a shrnutí analýzy poptávky, včetně tempa růstu poptávky, popřípadě v rozdělení podle členských států a zvlášť podle třetích zemí braných v úvahu jako celek.

D.2   Analýza variant

D.2.1   Nastiňte alternativní varianty zvažované ve studiích proveditelnosti (maximálně 2–3 strany) v souladu s přístupem stanoveným v příloze III (Metodika provádění analýzy nákladů a přínosů) tohoto nařízení. Je nutné uvést minimálně tyto informace:

i)	celkové investiční náklady a provozní náklady zvažovaných variant;

ii)	varianty týkající se rozsahu (na základě technických, provozních, ekonomických, environmentálních a sociálních kritérií) a varianty týkající se umístění navrhované infrastruktury;

iii)	technické varianty – pro jednotlivé součásti a systémy;

iv)	rizika spojená s jednotlivými variantami, včetně rizik souvisejících s dopady změny klimatu a s extrémními výkyvy počasí;

v)	ekonomické ukazatele pro zvažované varianty, je-li použitelné (26);

vi)	souhrnná tabulka obsahující veškeré klady a zápory všech zvažovaných variant.

V případě produktivních investic uveďte mimoto podrobné údaje o aspektech týkajících se kapacity (např. kapacita podniku před investicí (v jednotkách za rok), referenční datum, kapacita po investici (v jednotkách za rok), odhad míry využití kapacity).

D.2.2   Upřesněte kritéria zvažovaná při výběru nejlepšího řešení (s uvedením pořadí podle jejich významu a způsobu jejich hodnocení s přihlédnutím k výsledkům posouzení zranitelnosti vůči změně klimatu a příslušných rizik a případně postupů posuzování vlivů na životní prostředí (EIA)/strategického posuzování vlivů na životní prostředí (SEA) (viz oddíl F)) a stručně odůvodněte zvolenou variantu v souladu s přílohou III (Metodika provádění analýzy nákladů a přínosů) tohoto nařízení  (27).

D.3   Proveditelnost zvolené varianty

Za účelem prokázání proveditelnosti projektu uveďte stručné shrnutí týkající se proveditelnosti zvolené varianty se zahrnutím těchto klíčových dimenzí: institucionální, technické, environmentální aspekty a emise skleníkových plynů, dopady změny klimatu a příslušná rizika pro projekt (je-li použitelné) a jiné aspekty s přihlédnutím k zjištěným rizikům. Vyplňte tabulku a uveďte odkaz na příslušné dokumenty.

D.3.1   Institucionální aspekt

D.3.2   Technické aspekty včetně umístění, navrhované kapacity hlavní infrastruktury, odůvodnění rozsahu a velikosti projektu na základě odhadované poptávky, odůvodnění zvolených možností s ohledem na posouzení rizik souvisejících s klimatem a přírodními katastrofami (je-li relevantní), odhadů investičních a provozních nákladů

D.3.3   Environmentální aspekty a aspekty související se zmírňováním změny klimatu (emise skleníkových plynů) a přizpůsobení se této změně (je-li použitelné)

D.3.4   Ostatní aspekty

Vyplňte níže uvedenou referenční tabulku

Klíčová dimenze studií proveditelnosti (nebo v případě produktivní investice podnikatelského plánu)	Odkaz (podklady a kapitola/oddíl/strana, kde jsou k dispozici konkrétní informace a podrobné údaje)
Analýza poptávky	< type='S' maxlength='1750' input='M'>
Analýza variant	< type='S' maxlength='1750' input='M'>
Institucionální aspekty	< type='S' maxlength='1750' input='M'>
Technické aspekty	< type='S' maxlength='1750' input='M'>
Environmentální aspekty, zmírňování změny klimatu a přizpůsobení se této změně, odolnost vůči katastrofám (je-li použitelné)	< type='S' maxlength='1750' input='M'>
Ostatní aspekty	< type='S' maxlength='1750' input='M'>

E.   ANALÝZA NÁKLADŮ A PŘÍNOSŮ, VČETNĚ FINANČNÍ A EKONOMICKÉ ANALÝZY A POSOUZENÍ RIZIK

E.1   Finanční analýza

E.1.1   Poskytněte stručný (maximálně 2–3 strany) popis metodiky (popis souladu s přílohou III (Metodika provádění analýzy nákladů a přínosů) tohoto nařízení a oddílem III (Metoda výpočtu diskontovaného čistého příjmu z operací vytvářejících čistý příjem) nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 480/2014  (28) a výjimek vztahujících se na použití metodiky; všech klíčových předpokladů týkajících se provozních nákladů, reprodukčních nákladů, příjmů a zbytkové hodnoty, použitých makroekonomických parametrů, kroků zvažovaných ve výpočtech, údajů použitých k provedení analýzy) a hlavních zjištění finanční analýzy, včetně výsledků analýzy finanční udržitelnosti s cílem prokázat, že projekt v budoucnu nevyčerpá hotovost (potvrďte závazek příjemce podpory na projekt, vlastníků projektu a/nebo orgánů veřejné moci týkající se financování investičních, provozních a reprodukčních nákladů a pokud možno poskytněte tabulky finanční udržitelnosti obsahující odhady peněžních toků v referenčním období):

E.1.2   Hlavní údaje a parametry použité v analýze nákladů a přínosů pro finanční analýzu (všechny hodnoty v eurech)  (29)

	Hlavní údaje a parametry	Hodnota
1	Referenční období (roky)	<type='N' input='M'>
2	Finanční diskontní sazba (v %) (30)	<type='P' input='M'>
	Hlavní údaje a parametry	Nediskontovaná hodnota	Diskontovaná hodnota (čistá současná hodnota)	Odkaz na dokument týkající se analýzy nákladů a přínosů (kapitola/oddíl/strana)
3	Celkové investiční náklady bez nepředvídaných výdajů	<type='N' input='M'>	<type='N' input='M'>	< type='S' maxlength='500' input='M'>
4	Zbytková hodnota	<type='N' input='M'>	<type='N' input='M'>	< type='S' maxlength='500' input='M'>
5	Příjmy		<type='N' input='M'>	< type='S' maxlength='500' input='M'>
6	Provozní a reprodukční náklady (31)		<type='N' input='M'>	< type='S' maxlength='500' input='M'>
Poměrné uplatnění diskontovaného čistého příjmu  (32)
7	Čistý příjem = příjmy – provozní a reprodukční náklady + zbytková hodnota = (5) – (6) + (4)		<type='N' input='G'>	< type='S' maxlength='500' input='M'>
8	Celkové investiční náklady – čistý příjem = (3) – (7)		<type='N' input='G'>	< type='S' maxlength='500' input='M'>
9	Poměrné uplatnění diskontovaného čistého příjmu (v %) = (8)/(3)	<type='P' input='G'>		< type='S' maxlength='500' input='M'>
* V případě vratné DPH by náklady a příjmy měly vycházet z číselných údajů bez DPH.

E.1.3   Hlavní ukazatele finanční analýzy podle dokumentu týkajícího se analýzy nákladů a přínosů

	bez podpory Unie A		s podporou Unie B		Odkaz na dokument týkající se analýzy nákladů a přínosů (kapitola/oddíl/strana)
1. Finanční míra návratnosti (v %)	<type='P' input='M'>	FRR(C) (33)	<type='P' input='M'>	FRR(K) (34)	< type='S' maxlength='500' input='M'>
2. Čistá současná hodnota (v EUR)	<type='N' input='M'>	FNPV(C)	<type='N' input='M'>	FNPV(K)	< type='S' maxlength='500' input='M'>

Pokud velký projekt vykazuje vysokou finanční výnosnost, tj. FRR(C) je podstatně vyšší než finanční diskontní sazba, odůvodněte příspěvek Unie podle přílohy III tohoto nařízení.

V případě produktivních investic poskytněte výsledky výpočtu FRR(Kp) (35) a srovnání s vnitrostátními referenčními hodnotami očekávané ziskovosti v daném sektoru.

E.1.4   Strategie týkající se poplatků a finanční přiměřenosti (je-li použitelné)

E.1.4.1   Pokud se předpokládá, že projekt bude vytvářet příjmy prostřednictvím poplatků hrazených uživateli, uveďte podrobné údaje o systému účtování poplatků (druhy a výše poplatků, zásada nebo právní předpis Unie, na jejichž základě jsou poplatky stanoveny).

E.1.4.2   Pokrývají poplatky provozní náklady projektu, včetně nákladů na údržbu a reprodukčních nákladů (36)? <type='C' input='M'>

Ano

☐

Ne

☐

Uveďte podrobné údaje s odkazem na strategii týkající se poplatků. V případě záporné odpovědi uveďte podíl provozních nákladů, které budou pokryty, a zdroje financování nákladů, které pokryty nejsou. Je-li poskytována provozní podpora, uveďte podrobné údaje. Jestliže se nepředpokládá zpoplatnění, vysvětlete, jak budou hrazeny provozní náklady.

E.1.4.3   Pokud se výše poplatků mezi jednotlivými uživateli liší, jsou poplatky úměrné rozdílnému užívání projektu/skutečné spotřebě? (Podrobnosti uveďte v textovém rámečku) <type='C' input='M'>

Ano

☐

Ne

☐

E.1.4.4   Jsou poplatky úměrné znečištění vyprodukovanému uživateli? (Podrobnosti uveďte v textovém rámečku) <type='C' input='M'>

Ano

☐

Ne

☐

E.1.4.5   Byla zohledněna finanční přiměřenost poplatků pro uživatele? (Podrobnosti uveďte v textovém rámečku) <type='C' input='M'>

Ano

☐

Ne

☐

E.2   Ekonomická analýza

E.2.1   Poskytněte stručný (maximálně 2–3 strany) popis metodiky (popis souladu s prováděcím aktem týkajícím se metodiky analýzy nákladů a přínosů a výjimek vztahujících se na uplatňování metodiky), klíčových předpokladů použitých při oceňování nákladů (včetně příslušných zvažovaných složek nákladů – investiční náklady, reprodukční náklady, provozní náklady), hospodářských přínosů a externalit, včetně těch, které souvisejí se životním prostředím, zmírňováním změny klimatu (případně včetně zvýšených emisí skleníkových plynů v ekvivalentu CO2) a odolností vůči změně klimatu a katastrofám a hlavních zjištění socioekonomické analýzy a případně vysvětlete vztah s analýzou dopadů na životní prostředí (viz oddíl F):

E.2.2   Uveďte podrobné údaje o hospodářských přínosech a nákladech zjištěných v analýze spolu s hodnotami, které jim byly přiděleny:

Přínos	Jednotková hodnota (je-li použitelné)	Celková hodnota (v EUR, diskontovaná) (37)	% celkových přínosů
< type='S' maxlength='200' input='M'>	< type='S' maxlength='50' input='M'>…	<type='N' input='M'>	<type='P' input='M'>
…	…	…	…
Celkem		VYPOČÍTÁNO	100 %
Náklady	Jednotková hodnota (je-li použitelné)	Celková hodnota (v EUR, diskontovaná)	% celkových nákladů
< type='S' maxlength='200' input='M'>	< type='S' maxlength='50' input='M'>…	<type='N' input='M'>	<type='P' input='M'>
…	…	…	…
Celkem		VYPOČÍTÁNO	100 %

E.2.3   Hlavní ukazatele ekonomické analýzy podle dokumentu týkajícího se analýzy nákladů a přínosů

Hlavní parametry a ukazatele	Hodnoty	Odkaz na dokument týkající se analýzy nákladů a přínosů (kapitola/oddíl/strana)
1. Sociální diskontní sazba (v %)	<type='P' input='M'>	<type='S' maxlength='500' input='M'>
2. Ekonomická míra návratnosti ERR (v %)	<type='P' input='M'>	<type='S' maxlength='500' input='M'>
3. Ekonomická čistá současná hodnota – ENPV (v EUR)	<type='N' input='G'>	< type='S' maxlength='500' input='M'>
4. Poměr přínosů a nákladů	<type='N' input='G'>	<type='S' maxlength='500' input='M'>

E.2.4   Dopady projektu na zaměstnanost

Uveďte počet pracovních míst, která mají být vytvořena (v ekvivalentech plného pracovního úvazku (FTE)).

Počet přímo vytvořených pracovních míst:	Počet (FTE) (A)	Průměrná délka trvání těchto pracovních míst (v měsících) (38) (B)
Během realizační fáze	<type='N' input='M'>	<type='N' input='M'>
Během provozní fáze	<type='N' input='M'>	<type='N' input='M'>
Počet nepřímo vytvořených pracovních míst: (pouze u produktivních investic):	Počet (FTE) (A)	Průměrná délka trvání těchto pracovních míst (v měsících) (B)
Během provozní fáze	<type='N' input='M'>	<type='N' input='M'>
Počet zachovaných pracovních míst (pouze u produktivních investic)	<type='N' input='M'>	Nepoužitelné

U produktivních investic mimoto uveďte podrobné údaje o očekávaném dopadu projektu na zaměstnanost v ostatních regionech Unie a určete, zda finanční příspěvek z fondů nebude mít za následek podstatnou ztrátu pracovních míst ve stávajících výrobních lokalitách v Unii, s přihlédnutím k 92. bodu odůvodnění nařízení o společných ustanoveních a rovněž pravidlům regionální státní podpory.

E.2.5   Určete hlavní nevyčíslitelné/peněžně nevyjádřitelné přínosy a náklady:

E.3   Posouzení rizik a analýza citlivosti

E.3.1   Uveďte stručný popis metodiky a souhrnné výsledky včetně hlavních zjištěných rizik

E.3.2   Analýza citlivosti

Uveďte procentní změnu použitou u testovaných proměnných:

Uveďte odhadovaný účinek (jako procentní změnu) na výsledky ukazatelů finanční a ekonomické výkonnosti.

Testovaná proměnná	Odchylka finanční čisté současné hodnoty (FNPV(K)) (v %)	Odchylka finanční čisté současné hodnoty (FNPV(C)) (v %)	Odchylka ekonomické čisté současné hodnoty (ENPV) (v %)
<type='S' maxlength='500' input='M'>	<type='P' input='M'>	<type='P' input='M'>	<type='P' input='M'>

Které proměnné byly zjištěny jako kritické? Uveďte použité kritérium a zmiňte dopad klíčových proměnných na hlavní ukazatele – FNPV, ENPV.

Jaké jsou měnící hodnoty kritických proměnných? Uveďte odhadovanou procentní změnu, která je nutná k tomu, aby FNPV nebo ENPV byly pro každou zjištěnou kritickou proměnnou nulové.

E.3.3   Posouzení rizik

Předložte stručné shrnutí výsledků posouzení rizik, včetně seznamu rizik, jimž je projekt vystaven, matice rizik (39) a výkladu, a navrhovanou strategii pro zmírnění rizik a subjekt odpovědný za zmírnění hlavních rizik, jako je překročení nákladů, časové prodlevy, nedostatečná poptávka; zvláštní pozornost je nutno věnovat environmentálním rizikům, rizikům souvisejícím se změnou klimatu a jiným rizikům souvisejícím s přírodními katastrofami.

E.3.4   Případně další provedená posouzení

V případě rozložení pravděpodobnosti u kritických proměnných, kvantitativní analýzy rizik nebo alternativ za účelem posouzení klimatických rizik a opatření uveďte níže podrobné údaje.

F.   ANALÝZA DOPADŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ S OHLEDEM NA POTŘEBU PŘIZPŮSOBIT SE ZMĚNĚ KLIMATU A ZMÍRNIT JEJÍ DOPADY A ODOLNOST VŮČI KATASTROFÁM

F.1   Soulad projektu s politikou životního prostředí

F.1.1   Popište, jak projekt přispívá k cílům politiky životního prostředí a bere tyto cíle v úvahu, včetně změny klimatu (jako vodítko je nutno uvážit toto: účinné využívání zdrojů, zachování biologické rozmanitosti a ekosystémových služeb, snižování emisí skleníkových plynů, odolnost vůči dopadům změny klimatu atd.).

F.1.2   Popište, jak projekt dodržuje zásadu předběžné opatrnosti, zásadu preventivních opatření, zásadu, že by škody na životním prostředí měly by napraveny přednostně u zdroje, a zásadu „znečišťovatel platí“.

F.2   Uplatnění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/42/ES  (40) („směrnice SEA“)

F.2.1   Je projekt realizován v důsledku jiného plánu nebo programu než operačního programu? <type='C' input='M'>

Ano

☐

Ne

☐

F.2.2   Je-li odpověď na otázku F.2.1 kladná, upřesněte, zda byl plán nebo program podroben strategickému posuzování vlivů na životní prostředí v souladu se směrnicí SEA <type='C' input='M'>

Ano

☐

Ne

☐

—	V případně záporné odpovědi uveďte stručné vysvětlení: < type='S' maxlength='1750' input='M'>

—	V případě kladné odpovědi poskytněte netechnické shrnutí (41) zprávy o vlivech na životní prostředí a informace uvedené v čl. 9 odst. 1 písm. b) zmíněné směrnice (buď internetový odkaz, nebo elektronickou kopii). < type='S' maxlength='1750' input='M'>

F.3   Uplatnění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/92/EU  (42) („směrnice EIA“)

F.3.1   V případě nesplnění předběžné podmínky týkající se právních předpisů pro oblast životního prostředí (směrnice 2011/92/EU a směrnice 2001/42/ES) podle článku 19 nařízení (EU) č. 1303/2013 doložte souvislost s dohodnutým akčním plánem

F.3.2   Je projekt uveden v přílohách směrnice EIA  (43):

—	příloha I směrnice EIA (přejděte na otázku F.3.3)

—	příloha II směrnice EIA (přejděte na otázku F.3.4)

—	ani v jedné z obou příloh (přejděte na otázku F.4) – níže uveďte vysvětlení < type='S' maxlength='1750' input='M'>

F.3.3   Jestliže se na projekt vztahuje příloha I směrnice EIA, připojte níže uvedené dokumenty (podle dodatku 6) a pro další informace a vysvětlení  (44) použijte textový rámeček:

a)	netechnické shrnutí zprávy o vlivech na životní prostředí (45);

b)	informace o konzultacích s orgány pro ochranu životního prostředí, veřejností a případně o konzultacích s ostatními členskými státy, které byly provedeny podle článků 6 a 7 směrnice EIA;

c)	rozhodnutí příslušného orgánu vydané podle článků 8 a 9 směrnice EIA (46), včetně informací o jeho zpřístupnění veřejnosti.

F.3.4   Jestliže se na projekt vztahuje příloha II uvedené směrnice, bylo provedeno posouzení vlivů na životní prostředí? <type='C' input='M'>

Ano

☐

Ne

☐

—	V případě kladné odpovědi připojte potřebné dokumenty uvedené v bodě F.3.3.

—

V případě záporné odpovědi poskytněte tyto informace: a) rozhodnutí požadované podle čl. 4 odst. 4 směrnice EIA (známé jako „závěr zjišťovacího řízení“); b) prahové hodnoty, kritéria nebo posouzení v jednotlivém případě, které bylo provedeno s cílem dospět k závěru, že posouzení vlivů na životní prostředí není nutné (tyto informace se nevyžadují, pokud jsou již uvedeny v rozhodnutí podle písmena a) výše); c) objasnění důvodů, proč projekt nemá významný vliv na životní prostředí, s přihlédnutím k příslušným kritériím výběru uvedeným v příloze III směrnice EIA (tyto informace se nevyžadují, pokud jsou již uvedeny v rozhodnutí podle písmena a) výše). < type='S' maxlength='1750' input='M'>

F.3.5   Povolení/stavební povolení (je-li použitelné)

F.3.5.1   Nachází se projekt již ve fázi výstavby (alespoň jedna zakázka na stavební práce)? <type='C' input='M'>

Ano*

☐

Ne

☐

F.3.5.2   Bylo pro tento projekt již vydáno povolení/stavební povolení (alespoň jedna zakázka na stavební práce)? <type='C' input='M'>

Ano

☐

Ne (47)

☐

F.3.5.3   V případě kladné odpovědi (na otázku F 3.5.2) uveďte příslušné datum.

F.3.5.4   V případě záporné odpovědi (na otázku F 3.5.2) uveďte datum, kdy byla předložena oficiální žádost o povolení:

F.3.5.5.   V případě záporné odpovědi (na otázku F 3.5.2) upřesněte správní opatření, jež byla dosud přijata, a popište zbývající opatření:

F.3.5.6   K jakému datu se očekává konečné rozhodnutí?

F.3.5.7   Uveďte příslušný orgán (nebo orgány), který vydal nebo vydá povolení:

F.4   Uplatnění směrnice 92/43/EHS o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin  (48) („směrnice o stanovištích“); posouzení vlivů na lokality sítě Natura 2000

F.4.1   Bude mít projekt pravděpodobně významný negativní vliv, a to buď samostatně, nebo v kombinaci s jinými projekty, na lokality, které jsou nebo které budou zařazeny do sítě Natura 2000? <type='C' input='M'>

Ano

☐

Ne

☐

F.4.2   V případě kladné odpovědi na otázku F.4.1 poskytněte:

1)	rozhodnutí příslušného orgánu a odpovídající posouzení provedené podle čl. 6 odst. 3 směrnice o stanovištích;

2)

pokud příslušný orgán rozhodl, že projekt má významný negativní vliv na jednu či více lokalit, které jsou nebo mají být zařazeny do sítě Natura 2000, poskytněte: a) kopii standardního oznamovacího formuláře „Informace pro Evropskou komisi podle čl. 6 odst. 4 směrnice o stanovištích“ (49) zaslaného Komisi (GŘ pro životní prostředí) a/nebo b) stanovisko Komise podle čl. 6 odst. 4 směrnice o stanovištích v případě projektů, které mají významný dopad na prioritní typy přírodních stanovišť a/nebo prioritní druhy, s uvedením jiných naléhavých důvodů převažujícího veřejného zájmu než důvodů souvisejících s ochranou lidského zdraví a veřejné bezpečnosti nebo příznivými důsledky mimořádného významu pro životní prostředí.

F.4.3   V případě záporné odpovědi na otázku F.4.1 připojte prohlášení podle dodatku 1 vyplněné příslušným orgánem a mapu označující umístění projektu a lokalit sítě Natura 2000. U velkého projektu nezahrnujícího infrastrukturu (např. nákup zařízení) je toto třeba níže náležitě vysvětlit a v tomto případě není nutné toto prohlášení připojit.

F.5   Uplatnění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES  (50) („rámcová směrnice o vodě“); posouzení vlivů na vodní útvary

F.5.1   V případě nesplnění odpovídající předběžné podmínky podle článku 19 nařízení (EU) č. 1303/2013 doložte souvislost s dohodnutým akčním plánem.

F.5.2   Zahrnuje projekt novou změnu fyzikálních poměrů v útvaru povrchové vody nebo změnu hladin útvarů podzemních vod, které zhoršují stav vodního útvaru nebo mají za následek nedosažení dobrého stavu/potenciálu vod? <type='C' input='M'>

Ano

☐

Ne

☐

F.5.2.1   V případě kladné odpovědi poskytněte posouzení vlivů na vodní útvar a podrobné vysvětlení, jak jsou/budou splněny všechny podmínky stanovené v čl. 4 odst. 7 rámcové směrnice o vodě.

Rovněž uveďte, zda projekt vyplývá z národní/regionální strategie pro příslušný sektor a/nebo z plánu povodí, který bere v úvahu všechny příslušné faktory (např. lepší možnost z hlediska životního prostředí, kumulativní účinky atd.)? Pokud ano, uveďte veškeré údaje.

F.5.2.2   V případě záporné odpovědi připojte prohlášení podle dodatku 2 vyplněné příslušným orgánem. U velkého projektu nezahrnujícího infrastrukturu (např. nákup zařízení) je toto třeba níže náležitě vysvětlit a v tomto případě není nutné toto prohlášení připojit.

F.5.3   Vysvětlete, jak projekt odpovídá cílům plánu povodí, které byly stanoveny pro příslušné vodní útvary.

F.6   Případně informace o souladu s jinými směrnicemi pro oblast životního prostředí

F.6.1   Uplatnění směrnice Rady 91/271/EHS  (51) („směrnice o čištění městských odpadních vod“) – projekty v oblasti městských odpadních vod

1)	Vyplňte dodatek 3 formuláře žádosti (tabulka týkající se souladu se směrnicí o čištění městských odpadních vod).

2)	Vysvětlete, jak je projekt v souladu s plánem nebo programem, který souvisí s prováděním směrnice o čištění městských odpadních vod.

F.6.2   Uplatnění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES  (52) („rámcová směrnice o odpadech“) – projekty v odvětví nakládání s odpady

F.6.2.1   V případě nesplnění odpovídající předběžné podmínky podle článku 19 nařízení (EU) č. 1303/2013 doložte souvislost s dohodnutým akčním plánem.

F.6.2.2   Vysvětlete, jak projekt splňuje cíle stanovené v článku 1 rámcové směrnice o odpadech. Zejména to, jak je projekt v souladu s příslušným plánem pro nakládání s odpady (článek 28) a hierarchií způsobů nakládání s odpady (článek 4) a jak přispívá k dosažení cílů v oblasti recyklace, jichž má být dosaženo do roku 2020 (čl. 11 odst. 2).

F.6.3   Uplatnění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU  (53) („směrnice o průmyslových emisích“) – projekty, které vyžadují udělení povolení podle zmíněné směrnice

Vysvětlete, jak projekt splňuje požadavky směrnice 2010/75/EU, zejména povinnost provozovat zařízení v souladu s integrovaným povolením na základě nejlepších dostupných technik a případně s mezními hodnotami emisí stanovenými ve zmíněné směrnici.

F.6.4   Jakékoli jiné příslušné směrnice pro oblast životního prostředí (vysvětlete níže)

F.7   Náklady na opatření přijatá s cílem zmírnit a/nebo kompenzovat negativní vlivy na životní prostředí, zejména opatření vyplývající z postupu posuzování vlivů na životní prostředí nebo jiných postupů hodnocení (například směrnice o stanovištích, rámcová směrnice o vodě, směrnice o průmyslových emisích) nebo z vnitrostátních/regionálních požadavků

F.7.1   Jestliže existují takovéto náklady, byly zahrnuty v analýze nákladů a přínosů? <type='C' input='M'>

Ano

☐

Ne

☐

F.7.2   Jsou-li tyto náklady zahrnuty v celkových nákladech, odhadněte podíl nákladů na opatření přijatá k snížení a/nebo kompenzaci negativních vlivů na životní prostředí.

%	<type='P' input='M'>

Opatření stručně vysvětlete.

F.8   ZMÍRŇOVÁNÍ ZMĚNY KLIMATU A PŘIZPŮSOBENÍ SE TÉTO ZMĚNĚ A ODOLNOST VŮČI KATASTROFÁM

F.8.1   Vysvětlete, jak projekt přispěje k cílům týkajícím se změny klimatu v souladu se strategií Evropa 2020, včetně informací o výdajích v souvislosti se změnou klimatu podle přílohy I prováděcího nařízení Komise (EU) č. 215/2014.

F.8.2   Vysvětlete, jak byla vzata v úvahu rizika související se změnou klimatu, aspekty týkající se zmírňování změny klimatu a přizpůsobení se této změně a odolnost vůči katastrofám.

(Jako vodítko uvažte tyto otázky: Jak bylo posouzeno množství externalit v podobě skleníkových plynů a externí náklady uhlíku? Jaké jsou stínové náklady emisí skleníkových plynů a jak byly začleněny do ekonomické analýzy? Byla uvážena alternativa méně náročná na uhlík nebo založená na obnovitelných zdrojích? Bylo během přípravy projektu provedeno posouzení klimatických rizik nebo posouzení zranitelnosti? Byly v rámci strategického posuzování vlivů na životní prostředí (SEA) a posuzování vlivů na životní prostředí (EIA) vzaty v úvahu otázky týkající se změny klimatu a byly ověřeny příslušnými vnitrostátními orgány? Jak byly v analýze a při stanovení pořadí příslušných variant zohledněny otázky související s klimatem? Jak projekt souvisí s národní a/nebo regionální strategií pro přizpůsobení se změně klimatu? Bude mít projekt ve spojení se změnou klimatu pozitivní a/nebo negativní dopady na okolní prostředí? Ovlivnil vliv změny klimatu umístění projektu?) (54)

F.8.3   Vysvětlete, jaká opatření byla v rámci projektu přijata k zajištění odolnosti vůči stávající proměnlivosti klimatu a budoucí změně klimatu.

(Jako vodítko uvažte tyto otázky: Jak byla změna klimatu zohledněna při navrhování projektu a jeho součástí, například s ohledem na vnější síly (např. zatížení větrem, zatížení sněhem, teplotní rozdíly) a dopady (např. vlny veder, odvodňování, riziko záplav a rovněž delší období sucha, jež ovlivňují například vlastnosti půdy)).

G.   PLÁN FINANCOVÁNÍ, VE KTERÉM JSOU UVEDENY CELKOVÉ PLÁNOVANÉ FINANČNÍ ZDROJE A PLÁNOVANÝ PŘÍSPĚVEK Z FONDŮ, OD EIB A ZE VŠECH DALŠÍCH ZDROJŮ FINANCOVÁNÍ, SPOLU S MATERIÁLNÍMI A FINANČNÍMI UKAZATELI PRO SLEDOVÁNÍ POKROKU, S OHLEDEM NA ZJIŠTĚNÁ RIZIKA

G.1   Celkové plánované finanční zdroje a plánovaný příspěvek z fondů, od EIB a ze všech dalších zdrojů financování

G.1.1   Zdroje spolufinancování

Celkové investiční náklady projektu budou uhrazeny z těchto zdrojů:

Zdroj financování celkových investičních nákladů (v EUR)						Z toho (pro informaci)
Celkové náklady [C.1.12.(A)]	Podpora Unie (55)	Vnitrostátní veřejný (nebo rovnocenný)	Vnitrostátní soukromý	Jiné zdroje (upřesněte)		Půjčky EIB/EIF:
(a) = (b) + (c) + (d) + (e)	(b)	(c)	(d)	(e)		(f)
<type='N' input='G'>	<type='N' input='M'>	<type='N' input='M'>	<type='N' input='M'>	<type='N' input='M'>		<type='N' input='M'>

G.1.2   Roční plán celkových způsobilých výdajů vykázaných Komisi (finanční ukazatel pro sledování pokroku)

Níže musí být uvedeny celkové způsobilé výdaje vykázané Komisi jako roční podíl v eurech (orientační). V případě velkého projektu, který je spolufinancován z více než jednoho operačního programu, musí být roční plán předložen zvlášť pro každý operační program. V případě velkého projektu spolufinancovaného z více než jedné prioritní osy by měl být roční plán předložen zvlášť pro každou prioritní osu.

(v EUR)	2014	2015	2016	2017	2018	2019	2020	2021	2022	2023	Celkové způsobilé výdaje
Prioritní osa OP1	<type='N' input='M'>	<type='N' input='M'>	<type='N' input='M'>	<type='N' input='M'>	<type='N' input='M'>	<type='N' input='M'>	<type='N' input='M'>	<type='N' input='M'>	<type='N' input='M'>	<type='N' input='M'>	<type='N' input='G'>
Prioritní osa OP1
Prioritní osa OP2
Prioritní osa OP2

G.1.3   Jiné zdroje financování Unie

G.1.3.1   Byla s ohledem na tento projekt předložena žádost o pomoc z jiného zdroje Unie (rozpočet TEN-T, Nástroj pro propojení Evropy, LIFE+, Horizont 2020, jiné zdroje financování Unie? <type='C' input='M'>

Ano

☐

Ne

☐

V případě kladné odpovědi uveďte podrobnosti (dotčený program EU, referenční číslo, datum, požadovaná částka, poskytnutá částka atd.):

G.1.3.2   Doplňuje tento projekt jiný projekt, který již je nebo který bude financován z EFRR, ESF, Fondu soudržnosti, Nástroje pro propojení Evropy, jiného zdroje financování Unie? <type='C' input='M'>

Ano

☐

Ne

☐

Pokud ano, uveďte podrobnosti (zdroj příspěvku EU, referenční číslo, datum, požadovaná částka, poskytnutá částka atd.):

G.1.3.3   Byla EIB nebo EIF podána žádost o půjčku nebo kapitálovou podporu na tento projekt? <type='C' input='M'>

Ano

☐

Ne

☐

Pokud ano, uveďte podrobnosti (dotčený finanční nástroj, referenční číslo, datum, požadovaná částka, poskytnutá částka atd.):

G.1.3.4   Byla podána žádost o pomoc z jiného zdroje Unie (včetně EFRR, ESF, Fondu soudržnosti, EIB, EIF nebo jiných zdrojů financování Unie) s ohledem na předchozí fázi tohoto projektu (včetně studie proveditelnosti a přípravné fáze)? <type='C' input='M'>

Ano

☐

Ne

☐

Pokud ano, uveďte podrobnosti (zdroj příspěvku EU, referenční číslo, datum, požadovaná částka, poskytnutá částka atd.):

G.1.4   Bude výstavba infrastruktury zajištěna prostřednictvím partnerství veřejného a soukromého sektoru  (56) ? <type='C' input='M'>

Ano

☐

Ne

☐

Pokud ano, popište formu partnerství veřejného a soukromého sektoru (např. postup výběru soukromého partnera, struktura partnerství, ujednání o vlastnictví infrastruktury, včetně po ukončení smlouvy o partnerství veřejného a soukromého sektoru po uplynutí její doby platnosti či jinak, ujednání o rozdělení rizik atd.). Mimoto poskytněte výsledky výpočtu FRR(Kp) a srovnání s vnitrostátními referenčními hodnotami očekávané ziskovosti v daném sektoru.

G.1.5   Mají-li být k financování projektu použity finanční nástroje  (57) , popište formu finančních nástrojů (kapitálové nebo dluhové nástroje):

G.1.6   Dopad pomoci Unie na realizaci projektu

Pomoc Unie:

a)	urychlí realizaci projektu? <type='C' input='M'> Ano ☐ Ne ☐ Pokud ano, upřesněte, jak a v jaké míře urychlí realizaci. Pokud nikoli, uveďte vysvětlení. < type='S' maxlength='1750' input='M'>

b)	bude nezbytná pro realizaci projektu? <type='C' input='M'> Ano ☐ Ne ☐ Pokud ano, upřesněte, nakolik přispěje k realizaci. Pokud nikoli, odůvodněte potřebu podpory Unie. <type='S' maxlength='1750' input='M'>

G.2   Ukazatele výstupů  (58) a materiální ukazatele pro sledování pokroku

V tabulce uveďte ukazatele výstupů, včetně společných ukazatelů stanovených v operačním programu nebo operačních programech, a jiné materiální ukazatele pro sledování pokroku. Množství informací bude záviset na složitosti projektů, je však třeba uvést pouze hlavní ukazatele.

OP (CCI)	Prioritní osa	Název ukazatele	Jednotka měření	Cílová hodnota pro velký projekt	Cílový rok
<type='S' input='S'>	<type='S' input='S'>	Common: <type='S' input='S'> Other: <type='S' input='M'>	Common: <type='S' input='S'> Other: <type='S' input='M'>	<type='S' input='M'>	<type='N' input='M'>

G.3   Posouzení rizik

Poskytněte stručné shrnutí hlavních rizik pro úspěšnou fyzickou a finanční realizaci projektu a navrhovaných opatření k zmírnění rizik.

H.   HARMONOGRAM REALIZACE VELKÉHO PROJEKTU

Pokud se očekává, že prováděcí období bude delší než programové období, je nutno předložit harmonogram pro jednotlivé fáze, pro něž se požaduje podpora z fondů v období 2014–2020.

H.1   Harmonogram projektu

Níže uveďte harmonogram pro přípravu a realizaci celkového projektu a připojte souhrnný soupis hlavních kategorií prací (tj. Ganttův diagram, je-li k dispozici). Pokud se žádost týká určité fáze projektu, v tabulce jednoznačně uveďte prvky celkového projektu, pro něž se v této žádosti požaduje pomoc:

	Datum zahájení (A) (59)	Datum dokončení (B) (59)
1. Studie proveditelnosti (nebo v případě produktivní investice podnikatelský plán):	<type='D' input='M'>	<type='D' input='M'>
2. Analýza nákladů a přínosů:	<type='D' input='M'>	<type='D' input='M'>
3. Posouzení vlivů na životní prostředí:	<type='D' input='M'>	<type='D' input='M'>
4. Projektové studie:	<type='D' input='M'>	<type='D' input='M'>
5. Vypracování zadávací dokumentace:	<type='D' input='M'>	<type='D' input='M'>
6. Zadávací řízení:	<type='D' input='M'>	<type='D' input='M'>
7. Nákup pozemků:	<type='D' input='M'>	<type='D' input='M'>
8. Povolení:	<type='D' input='M'>	<type='D' input='M'>
9. Fáze výstavby/zakázka:	<type='D' input='M'>	<type='D' input='M'>
10. Provozní fáze:	<type='D' input='M'>	<type='D' input='M'>

H.2   Pokročilost projektu

Popište harmonogram projektu (J.1) z hlediska technického a finančního pokroku a současnou pokročilost projektu na základě těchto bodů:

H.2.1   Technická (studie proveditelnosti, návrh projektu atd.):

H.2.2   Správní s minimálním odkazem na potřebná povolení, jako je posouzení vlivů na životní prostředí, povolení, územní/plánovací rozhodnutí, nákup pozemků (je-li relevantní), veřejné zakázky atd.:

H.2.3   Veřejné zakázky:

Vyplňte údaje v následující tabulce

Název zakázky	Druh zakázky (stavební práce/dodávky/služby)	Hodnota (skutečná nebo předpokládaná)	Subjekt odpovědný za zakázku	Datum uveřejnění zadávacího řízení (skutečné nebo plánované)	Datum dokončení hodnocení nabídek (skutečné nebo plánované)	Datum podpisu smlouvy (skutečné nebo plánované)	Odkaz (Úřední věstník EU atd.), je-li relevantní
<type='S' input='M'>	<type='S' input='S'>	<type='N' input='M'>	type='S' maxlength='300' input='M'	<type='D' input='M'>	<type='D' input='M'>	<type='D' input='M'>	type='S' maxlength='00' input='M'

H.2.4   Finanční (rozhodnutí o závazcích týkajících se vnitrostátních veřejných výdajů, požadované nebo poskytnuté půjčky atd. – uveďte referenční údaje):

H.2.5   Pokud byl již projekt zahájen, uveďte současný stav realizace:

I.   PODLÉHÁ PROJEKT PRÁVNÍMU POSTUPU OHLEDNĚ NESOULADU S PRÁVEM UNIE? <type='C' input='M'>

Ano

☐

Ne

☐

Pokud ano, uveďte podrobnosti a odůvodněte navrhovaný příspěvek z rozpočtu Unie v této souvislosti:

J.   PODLÉHAL ČI PODLÉHÁ V SOUČASNOSTI PODNIK ŘÍZENÍ (60) ZA ÚČELEM NAVRÁCENÍ PODPORY UNIE PO PŘEMÍSTĚNÍ VÝROBNÍ ČINNOSTI MIMO PROGRAMOVOU OBLAST? <type='C' input='M'>

Ano

☐

Ne

☐

Pokud ano, uveďte podrobnosti a odůvodněte navrhovaný příspěvek z rozpočtu Unie na projekt v této souvislosti:

K.   ZAPOJENÍ NÁSTROJE JASPERS DO PŘÍPRAVY PROJEKTU

K.1   Přispěl nástroj Jaspers k některé části přípravy tohoto projektu? <type='C' input='M'>

Ano

☐

Ne

☐

K.2   Popište prvky projektu, k nimž přispěl nástroj Jaspers (např. soulad s právními předpisy pro oblast životního prostředí, veřejné zakázky, přezkum technického popisu, analýza nákladů a přínosů).

L.   STAV PROJEKTU VE VZTAHU K ČLÁNKU 102 NAŘÍZENÍ (EU) č. 1303/2013

L.1   Je-li projekt předložen v souladu s postupem podle čl. 102 odst. 2, byl projekt podroben přezkumu kvality provedenému nezávislými odborníky? <type='C' input='M'>

Ano

☐

Ne

☐

Pokud ano, uveďte podrobnosti a odůvodněte změnu postupu pro předložení projektu Evropské komisi:

M.   SHRNUTÍ REVIZÍ FORMULÁŘE ŽÁDOSTI V PŘÍPADĚ ZMĚNY VELKÉHO PROJEKTU

N.   POTVRZENÍ PŘÍSLUŠNÝM VNITROSTÁTNÍM ORGÁNEM

Potvrzuji, že informace uvedené v tomto formuláři jsou přesné a správné.

Jméno	<type='S' maxlength=255 input='M'>
Podpis (elektronický podpis prostřednictvím SFC2014)	<type='S' input='G'>
Organizace (řídicí orgán/orgány)	<type='S' maxlength=1000 input='M'>
Datum	<type='D' input='G'>

---

(1)  Vysvětlivky:

typ: N = číslo, D = datum, S = řetězec, C = zaškrtávací okénko, P = procenta

vstup: M = manuální, S = výběr, G = vygenerován systémem

maxlength = maximální počet znaků včetně mezer

(2)  Odpovídá-li za provedení více než jeden subjekt, je nutno uvést informace o hlavním příjemci (ostatní budou uvedeni v bodě A.5).

(3)  V případě projektu partnerství veřejného a soukromého sektoru, kdy je v souladu s čl. 63 odst. 2 nařízení (EU) č. 1303/2013 příjemcem soukromý partner, který bude vybrán po schválení operace, by tento oddíl měl obsahovat informace o veřejnoprávním subjektu, který je iniciátorem operace (tj. veřejném zadavateli).

(4)  Doporučení Komise 2003/361/ES (Úř. věst. L 124, 20.5.2003, s. 36).

(5)  Pokud nebyl v případě projektu partnerství veřejného a soukromého sektoru soukromý partner dosud vybrán, měl by tento oddíl obsahovat minimální kritéria způsobilosti pro ponechání za účelem předběžné kvalifikace v zadávacím řízení a odůvodnění těchto kritérií. V žádosti je nutno popsat rovněž veškerá opatření, která byla zavedena k přípravě, monitorování a řízení projektu partnerství veřejného a soukromého sektoru.

(6)  Jak se vyžaduje v čl. 102 odst. 5 nařízení (EU) č. 1303/2013.

(7)  Příloha I prováděcího nařízení Komise (EU) č. 215/2014 ze dne 7. března 2014, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti, Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova a Evropském námořním a rybářském fondu, o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském fondu, pokud jde o metodiky podpory opatření v souvislosti se změnou klimatu, určování milníků a cílů ve výkonnostním rámci a nomenklaturu kategorií zásahů pro evropské strukturální a investiční fondy (Úř. věst. L 69, 8.3.2014, s. 65).

(8)  NACE-Rev.2, čtyřmístný kód: nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1893/2006 (Úř. věst. L 393, 30.12.2006, s. 1)

(9)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1059/2003 (Úř. věst. L 154, 21.6.2003, s. 1) v platném znění. Použijete nejpodrobnější a nejrelevantnější kód NUTS III. Pokud se projekt týká více jednotlivých oblastí na úrovni NUTS III, použijte kódování NUTS III nebo vyšší kódy.

(10)  Nová stavba = 1; rozšíření = 2; přestavba/modernizace = 3; změna lokality = 4; vytvořeno převzetím = 5.

(11)  Kombinovaná nomenklatura (KN), nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 (Úř. věst. L 256, 7.9.1987, s. 1).

(12)  Pokud nebyl v případě projektu partnerství veřejného a soukromého sektoru soukromý partner dosud vybrán a tento partner odpovídá za zajištění lokality, nemusí žadatel mapu určující oblast projektu poskytnout.

(13)  V dodatku 5 uveďte georeferenční údaje ve vektorovém formátu obsahujícím mnohoúhelníky, čáry a/nebo body k znázornění projektu přednostně ve formátu shapefile.

(14)  Velký projekt zahájený v programovém období 2007–2013, jehož jedna či více fází bylo dokončeno v uvedeném programovém období, a tento projekt představuje fázi, která bude provedena a dokončena v programovém období 2014–2020, nebo projekt zahájený v programovém období 2014–2020, jehož fází je tento projekt, a tato fáze bude dokončena v tomto programovém období, zatímco další fáze bude dokončena v tomto nebo následujícím programovém období.

(15)  V případě energetiky: je projekt vymezen jako projekt společného zájmu podle nařízení č. 347/2013, kterým se stanoví hlavní směry pro transevropské energetické sítě a kterým se zrušuje rozhodnutí č. 1364/2006/ES a mění nařízení (ES) č. 713/2009, (ES) č. 714/2009 a (ES) č. 715/2009? V případě dopravy: vztahuje se na projekt nařízení (EU) č. 1315/2013 o hlavních směrech Unie pro rozvoj transevropské dopravní sítě a o zrušení rozhodnutí č. 661/2010/EU?

(16)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1301/2013 ze dne 17. prosince 2013 o Evropském fondu pro regionální rozvoj, o zvláštních ustanoveních týkajících se cíle Investice pro růst a zaměstnanost a o zrušení nařízení (ES) č. 1080/2006 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 289).

(17)  Není-li nutné použít zvláštní pravidla vztahující se na projekt, např. pravidla státní podpory.

(18)  Tato žádost nenahrazuje oznámení Komisi podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy. Kladné rozhodnutí Komise o velkém projektu podle nařízení (EU) č. 1303/2013 nepředstavuje schválení státní podpory.

(19)  Hrubým grantovým ekvivalentem se rozumí diskontovaná hodnota podpory vyjádřená v procentech diskontované hodnoty způsobilých nákladů vypočítaná v době poskytnutí podpory na základě referenční sazby platné k tomuto dni.

(20)  Pravidla státní podpory obsahují ustanovení o způsobilých nákladech. V tomto sloupci by členské státy měly uvést celkovou výši způsobilých nákladů podle pravidel státní podpory, která byla použita.

(21)  Rozhodnutí Komise 2012/21/EU ze dne 20. prosince 2011 o použití čl. 106 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie na státní podporu ve formě vyrovnávací platby za závazek veřejné služby udělené určitým podnikům pověřeným poskytováním služeb obecného hospodářského zájmu (Úř. věst. L 7, 11.1.2012, s. 3).

(22)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1370/2007 ze dne 23. října 2007 o veřejných službách v přepravě cestujících po železnici a silnici a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 1191/69 a (EHS) č. 1107/70 (Úř. věst. L 315, 3.12.2007, s. 1).

(23)  Útvary Komise poskytly členským státům pokyny s cílem usnadnit posouzení, zda investice do infrastruktury zahrnují státní podporu. Útvary Komise vypracovaly zejména analytické mřížky. V současnosti se připravuje sdělení k pojmu podpory. Komise členské státy vybízí, aby k vysvětlení, proč se má za to, že pomoc nezahrnuje poskytnutí státní podpory, použily tyto analytické mřížky nebo jiné způsoby.

(24)  Jak se vyžaduje v článku 61 nařízení (EU) č. 1303/2013.

(25)  V případě metody uplatňující sníženou míru spolufinancování není tento vzorec použitelný (v míře spolufinancování prioritní osy je zohledněna paušální sazba, což vede k nižšímu financování z EFRR/FS) a celkové způsobilé náklady se rovnají částce uvedené v bodě 1.

(26)  Pokud se u jednotlivých variant liší výstup a externality (za předpokladu, že všechny varianty sledují stejný cíl), například projekty v oblasti pevných odpadů, doporučuje se provést pro všechny hlavní varianty zjednodušenou analýzu nákladů a přínosů za účelem výběru nejvhodnější alternativy a při tomto výběru by klíčovým faktorem měly být ekonomické parametry projektu, jako je EPNV.

(27)  V případě projektu partnerství veřejného a soukromého sektoru by tento oddíl měl obsahovat odůvodnění volby způsobu zadání zakázky, včetně prostřednictvím analýzy efektivnosti vynaložených prostředků pomocí přiměřených srovnávacích hodnot pro veřejný sektor.

(28)  Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 480/2014 ze dne 3. března 2014, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti, Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova a Evropském námořním a rybářském fondu a o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském fondu (Úř. věst. L 138, 13.5.2014, s. 5).

(29)  Všechny číselné údaje musí odpovídat dokumentu týkajícímu se analýzy nákladů a přínosů. Analýza nákladů a přínosů by měla být vypracována v eurech nebo v místní měně s jednoznačně uvedeným směnným kurzem.

(30)  Přednostně v reálné hodnotě.

(31)  Ve smyslu článku 17 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 480/2014.

(32)  To neplatí: 1. u projektů, na něž se podle čl. 61 odst. 8 nařízení (EU) č. 1303/2013 vztahují pravidla státní podpory ve smyslu článku 107 Smlouvy (viz bod G1), 2. v případě, je-li použita paušální sazba (čl. 61 odst. 3 písm. a) nařízení (EU) č. 1303/2013) nebo snížená míra spolufinancování (čl. 61 odst. 5 nařízení (EU) č. 1303/2013), 3. v případě, je-li součet současných hodnot provozních a reprodukčních nákladů vyšší než současná hodnota příjmů, se projekt nepovažuje za projekt vytvářející příjmy, přičemž v tomto případě lze odhlédnout od položek 7 a 8 a poměrné uplatnění diskontovaného čistého příjmu by mělo být stanoveno ve výši 100 %.

(33)  FRR (C) znamená finanční výnosnost investice.

(34)  FRR (K) znamená finanční výnosnost národního kapitálu.

(35)  FRR(Kp) znamená finanční výnosnost kapitálu předkladatele projektu.

(36)  Včetně vyšších nákladů během ekonomické životnosti projektu kvůli dopadům změny klimatu a jiným přírodním katastrofám (je-li relevantní).

(37)  Součet diskontovaných hodnot nákladů a přínosů uvedených v tabulce by se měl rovnat hodnotě ENPV.

(38)  V případě stálých pracovních míst uveďte místo délky trvání v měsících údaj „stálá“.

(39)  V případě projektu partnerství veřejného a soukromého sektoru je nutno uvést matici rizik podle rozdělení rizik na základě ujednání o partnerství veřejného a soukromého sektoru (pokud byla operace již zadána) nebo zamýšleného rozdělení rizik na základě ujednání o partnerství veřejného a soukromého sektoru (jestliže operace dosud zadána nebyla).

(40)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/42/ES ze dne 27. června 2001 o posuzování vlivů některých plánů a programů na životní prostředí (Úř. věst. L 197, 21.7.2001, s. 30).

(41)  Vyhotovené podle článku 5 a přílohy I směrnice 2001/42/ES.

(42)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/92/EU ze dne 13. prosince 2011 o posuzování vlivů některých veřejných a soukromých záměrů na životní prostředí (Úř. věst. L 26, 28.1.2012, s. 1).

(43)  Pokud projekt sestává z několika děl/činností/služeb, které jsou zařazeny do různých skupin, je nutno uvést údaje pro každou investici zvlášť.

(44)  Doplňkové informace by se měly zaměřit na vybrané prvky postupu posuzování vlivů na životní prostředí, které jsou pro projekt důležité (např. analýza údajů, studie a posouzení, dodatečné konzultace s příslušnými orgány a veřejností, stanovení dodatečných kompenzačních/zmírňujících opatření, rozhodnutí o dodatečném posouzení atd., budou-li pravděpodobně zjištěny změny projektu) a které je nutno provést, zejména v rámci vícefázového povolovacího řízení.

(45)  Vyhotovené podle článku 5 a přílohy IV směrnice 2011/92/EU.

(46)  V případech, kdy byl postup posuzování vlivů na životní prostředí ukončen právně závazným rozhodnutím do doby vydání povolení v souladu s články 8 a 9 směrnice 2011/92/EU, písemný příslib členského státu o tom, že povolení bude vydáno nejpozději před zahájením prací.

(47)  Projekty ve fázi výstavby (kladná odpověď na otázku F.3.5.1) bez povolení/stavebního povolení pro nejméně jednu zakázku na stavební práce v době předložení Evropské komisi nejsou přípustné.

(48)  Směrnice Rady 92/43/EHS ze dne 21. května 1992 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (Úř. věst. L 206, 22.7.1992, s. 7).

(49)  Revidované znění přijaté Výborem pro ochranu přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin dne 26.4.2012.http://ec.europa.eu/environment/nature/natura2000/management/guidance_en.htm#art6

(50)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky (Úř. věst. L 327, 22.12.2000, s. 1).

(51)  Směrnice Rady 91/271/EHS ze dne 21. května 1991 o čištění městských odpadních vod (Úř. věst. L 135, 30.5.1991, s. 40).

(52)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES ze dne 19. listopadu 2008 o odpadech a o zrušení některých směrnic (Úř. věst. L 312, 22.11.2008, s. 3).

(53)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU ze dne 24. listopadu 2010 o průmyslových emisích (integrované prevenci a omezování znečištění) (Úř. věst. L 334, 17.12.2010, s. 17).

(54)  Pokud jde o další pokyny k přizpůsobení se změně klimatu/odolnosti, viz pokyny GŘ CLIMA pro projektové manažery: http://ec.europa.eu/clima/policies/adaptation/what/docs/non_paper_guidelines_project_managers_en.pdf a pokyny k EIA/SEA: http://ec.europa.eu/environment/eia/home.htm

(55)  Podpora Unie by měla odpovídat částce, která je uvedena v dohodě zmíněné v čl. 125 odst. 3 písm. c).

(56)  Ve smyslu článku 62 nařízení (EU) č. 1303/2013.

(57)  Ve smyslu článku 37 nařízení (EU) č. 1303/2013.

(58)  Jak se vyžaduje v čl. 101 odst. 1 písm. h) nařízení (EU) č. 1303/2013.

(59)  Pokud již bylo provedeno – uveďte přesné datum, pokud se pouze plánuje – uveďte alespoň měsíc a rok.

(60)  Podle čl. 71 odst. 2 nařízení (EU) č. 1303/2013.

PŘÍLOHA III

Metodika provádění analýzy nákladů a přínosů

1.   OBECNÉ ZÁSADY

1.1   Cílem analýzy nákladů a přínosů v rámci politiky soudržnosti je podpořit posouzení velkého projektu za účelem:

—	zjištění, zda je velký projekt vhodný pro spolufinancování (z ekonomického hlediska),

—	zjištění, zda velký projekt potřebuje spolufinancování (z finančního hlediska).

1.2   Analýzu nákladů a přínosů je nutno:

—	provést pokud možno ve fázi přípravy projektu, obvykle na konci fáze vypracovávání předběžného návrhu projektu;

—	pokládat za prvek žádosti týkající se velkého projektu, který je nutno vzít v úvahu společně s ostatními dokumenty vyhotovenými pro velké projekty, včetně dokumentů obsahujících jiné informace uvedené v čl. 101 odst. 1 nařízení (EU) č. 1303/2013.

1.3   Analýza nákladů a přínosů musí dodržovat tyto zásady:

—	musí být provedena na základě předem stanovených cílů politiky;

—	vyžaduje určení příslušného sociálního kontextu a výhledu (místního, regionálního, celostátního, přeshraničního, globálního);

—	vyžaduje společnou jednotku měření (obvykle peněžní);

—	vyžaduje srovnání scénáře založeného na nové investici se scénářem bez nové investice (přírůstková analýza (1));

—	vyžaduje stanovení referenčního období, které je pro daný projekt relevantní;

—	vyžaduje uvážení zbytkových hodnot investic;

—	vyžaduje posouzení rizik s cílem zabývat se nejistotou.

1.4   Analýza nákladů a přínosů velkého projektu musí zahrnovat tyto prvky:

1)	představení kontextu;

2)	stanovení cílů;

3)	identifikace projektu;

4)	výsledky studií proveditelnosti s analýzou poptávky a variant;

5)	finanční analýza;

6)	ekonomická analýza;

7)	posouzení rizik.

2.   PRVKY ANALÝZY NÁKLADŮ A PŘÍNOSŮ

2.1   Představení kontextu a stanovení cílů, identifikace projektu, proveditelnost projektu s analýzou poptávky a variant

2.1.1   Představení kontextu

Toto posouzení vyžaduje vymezení sociálního, ekonomického, politického a institucionálního kontextu. Hlavní znaky, které je třeba popsat, se týkají:

1)	socioekonomických podmínek země/regionu, které jsou pro projekt důležité;

2)	politických a institucionálních aspektů, včetně stávajících hospodářských politik a plánů rozvoje s jejich politickými cíli;

3)	stávajícího infrastrukturního vybavení a poskytování služeb;

4)	vnímání a očekávání obyvatel, pokud jde o službu, která má být poskytována.

2.1.2   Stanovení cílů projektu

Pro projekt je nutno stanovit jednoznačné cíle, aby bylo možno ověřit, zda investice reaguje na stávající potřebu, a posoudit výsledky a dopady projektu. Cíle by měly být pokud možno vyčísleny pomocí ukazatelů se základními a cílovými hodnotami.

Stanovené cíle je nutno použít k určení přínosů projektu, je-li to možné a vhodné, a to za účelem posouzení přínosu projektu pro celkový prospěch a dosažení specifických cílů prioritních os operačního programu nebo operačních programů.

2.1.3   Identifikace projektu

Velký projekt je identifikován s přihlédnutím k definici velkého projektu uvedené v článku 100 nařízení (EU) č. 1303/2013 a rovněž k těmto zásadám:

1)	projekt musí být jednoznačně určen jako samostatná jednotka analýzy, tj. technická dílčí plnění, správní nebo finanční fáze, které nelze samy o sobě považovat za funkční, je nutno v analýze nákladů a přínosů analyzovat společně s ostatními fázemi, které tvoří velký projekt;

2)	je nutno vzít v úvahu ovlivněnou oblast, konečné příjemce (2) a příslušné zúčastněné strany, jejichž prospěch se započítává do souhrnných čistých přínosů;

3)	je určen subjekt odpovědný za provedení a je analyzována jeho technická, finanční a institucionální způsobilost.

2.1.4   Proveditelnost projektu s analýzou poptávky a variant

V analýze nákladů a přínosů budou uváženy (je-li použitelné) studie proveditelnosti, které obvykle zahrnují tyto aspekty: analýza poptávky; analýza variant; dostupná technologie; výrobní plán (včetně míry využití infrastruktury); požadavky na pracovníky; rozsah projektu, umístění, fyzické vstupy, harmonogram a provedení, fáze rozšíření a finanční plánování; environmentální aspekty, aspekty týkající se zmírňování změny klimatu (emise skleníkových plynů), účinné využívání zdrojů a odolnost vůči dopadům změny klimatu a přírodním katastrofám.

Je nutno vzít v úvahu tyto skutečnosti:

1)

Analýza proveditelnosti určuje možná omezení a související řešení, pokud jde o technické, ekonomické a environmentální aspekty, aspekty týkající se zmírňování změny klimatu a přizpůsobení se této změně, regulační a institucionální aspekty. Projekt je proveditelný, jestliže návrh vyhovuje technickým, právním, finančním a jiným omezením, jež jsou relevantní pro daný stát, region nebo konkrétní místo. Proveditelných může být několik variant projektu. V analýze nákladů a přínosů musí být uvedeno shrnutí výsledků studií proveditelnosti. Analýza nákladů a přínosů musí být v souladu s informacemi uvedenými ve studiích proveditelnosti.

2)

Analýza poptávky určuje a vyčísluje společenskou potřebu investice a minimálně zvažuje: — stávající poptávku pomocí modelů a aktuálních údajů, — předpokládanou poptávku, a to na základě makroekonomických a odvětvových prognóz a odhadů elasticity poptávky až po příslušné ceny, příjmy a jiné základní faktory, — aspekty strany nabídky, včetně analýzy stávající nabídky a očekávaného rozvoje (infrastruktury), — (případné) síťové účinky.

3)

Analýza variant se provádí s cílem posoudit a porovnat jednotlivé alternativní varianty, které se obecně považují za proveditelné k uspokojení stávající a budoucí poptávky po projektu, a nalézt nejlepší řešení. Varianty je nutno porovnat na základě různých kritérií, včetně například technických, institucionálních, ekonomických a environmentálních aspektů a aspektů týkajících se změny klimatu. Analýzu variant je třeba provést ve dvou krocích; první krok zkoumá základní strategické varianty (tj. typ infrastruktury a umístění projektu) a druhý krok se zabývá konkrétními řešeními na technické úrovni. Je-li projekt prováděn v rámci partnerství veřejného a soukromého sektoru, měl by se tento druhý krok analýzy zaměřit na celou škálu specifikací výstupů, které mohou či nemohou být zahrnuty ve specifikacích výstupů projektu partnerství veřejného a soukromého sektoru. První krok je obvykle založen na (převážně kvalitativních) analýzách více kritérií, zatímco při druhém kroku se obvykle používají především kvantitativní metody. Klíčové aspekty výběru nejlepšího řešení: — za účelem řádného odůvodnění požadovaného řešení jsou předloženy důkazy, že vybraná varianta představuje optimální variantu z různých variant zvažovaných ve studii technické proveditelnosti, — v případě, že různé alternativy mají stejný, jedinečný cíl a stejné nebo velmi podobné externality, se doporučuje, aby se výběr zakládal na nejméně nákladném řešení na jednotku vytvořeného výstupu s přihlédnutím k dlouhodobým provozním nákladům a nákladům na údržbu spojeným s touto variantou, — pokud se výstup a externality u jednotlivých variant liší (za předpokladu, že všechny sledují stejný cíl), členský stát se vybízí, aby pro všechny hlavní varianty provedl zjednodušenou analýzu nákladů a přínosů za účelem výběru nejlepší varianty, a to určením toho, která varianta je výhodnější ze socioekonomického hlediska, a výběr by měl být založen na ekonomických parametrech projektu, včetně jeho ekonomické čisté současné hodnoty (ENPV). Zjednodušená analýza nákladů a přínosů se provádí na základě přibližných odhadů klíčových finančních a ekonomických údajů, včetně poptávky, investičních a provozních nákladů, příjmů, přímých přínosů a případně externalit.

2.2   Finanční analýza

Jak je stanoveno v čl. 101 odst. 1 písm. e) nařízení (EU) č. 1303/2013, analýza nákladů a přínosů musí obsahovat finanční analýzu.

Finanční analýza zahrnuje:

a)	posouzení finanční výnosnosti investice a národního kapitálu;

b)	určení odpovídajícího (maximálního) příspěvku z fondů;

c)	ověření finanční životaschopnosti (udržitelnosti) projektu.

Finanční analýza by měla být provedena (je-li to možné a vhodné) z hlediska vlastníka projektu a/nebo provozovatele, aby bylo možno ověřit peněžní toky a zaručit kladný hotovostní zůstatek za účelem posouzení finanční udržitelnosti a výpočtu ukazatelů finanční návratnosti investičního projektu a kapitálu na základě diskontovaných peněžních toků.

Nejsou-li vlastník a provozovatel týmž subjektem, je nutno provést konsolidovanou finanční analýzu, která vylučuje peněžní toky mezi vlastníkem a provozovatelem.

Je-li to možné a vhodné, měla by být finanční analýza provedena ve stálých cenách (cenách stanovených k základnímu roku), v rámci posouzení rizik je však nutno uvážit očekávané změny relativních cen.

2.2.1   Metodika založená na diskontovaných peněžních tocích, inkrementální metoda a jiné zásady finanční analýzy

U velkých projektů se finanční analýza provádí s přihlédnutím k pravidlům stanoveným v oddíle III (Metoda výpočtu diskontovaného čistého příjmu z operací vytvářejících čistý příjem) nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 480/2014, včetně: metody výpočtu diskontovaného čistého příjmu (včetně referenčního období a inkrementální metody) a diskontování peněžních toků (včetně finanční diskontní sazby v reálných hodnotách).

Údaje potřebné k provedení finanční analýzy:

1)	investiční náklady, včetně fixních investic, jiných než fixních investic včetně počátečních nákladů, a případně změny provozního kapitálu;

2)	náklady na výměnu vybavení vymezené v čl. 17 písm. a) nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 480/2014;

3)	provozní náklady vymezené v čl. 17 písm. b) a c) nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) No 480/2014;

4)	příjmy vymezené v článku 16 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 480/2014;

5)	zdroj financování, včetně vlastního kapitálu investora (veřejného nebo soukromého), kapitálu z půjček (v tomto případě představují splátky půjčky a úroky v analýze udržitelnosti úbytek hotovosti projektu) a případných dodatečných finančních zdrojů, jako jsou granty.

V sektorech, v nichž je to relevantní, včetně odvětví životního prostředí, jsou poplatky stanoveny v souladu se zásadou „znečišťovatel platí“ s přihlédnutím k finanční přiměřenosti, jak je uvedeno v oddíle III (Metoda výpočtu diskontovaného čistého příjmu z operací vytvářejících čistý příjem) nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 480/2014, a se zásadou týkající se pokrytí všech nákladů  (3).

Dodržení zásady týkající se pokrytí všech nákladů znamená, že:

1)	poplatky by měly pokud možno usilovat o pokrytí investičních nákladů, provozních nákladů a nákladů na údržbu, včetně nákladů na ochranu životního prostředí a na zdroje;

2)	struktura poplatků maximalizuje příjmy projektu před veřejnými dotacemi s přihlédnutím k finanční přiměřenosti.

Omezení zásady „znečišťovatel platí“ a zásady týkající se pokrytí všech nákladů v poplatcích za užívání by:

1)	nemělo ohrozit finanční udržitelnost projektu;

2)	se mělo obecně považovat za dočasné omezení a být zachováno pouze po dobu nezbytnou s ohledem na otázku finanční přiměřenosti pro uživatele.

2.2.2   Výsledky finanční analýzy

a)   Vyhodnocení finanční výnosnosti investice a národního kapitálu

Finanční čistá současná hodnota (FNPV) je úhrnná hodnota, jíž je dosaženo po odečtení očekávaných (diskontovaných) investičních a provozních a reprodukčních nákladů projektu od diskontované hodnoty očekávaných příjmů.

Finanční míra návratnosti (FRR) je diskontní sazba, která vede k nulové FNPV.

Finanční výnosnost investice se posuzuje tak, že se odhadne finanční čistá současná hodnota a finanční míra návratnosti investice (FNPV(C) a FRR(C)). Tyto ukazatele srovnávají investiční náklady a čisté příjmy a měří, v jakém rozsahu jsou čisté příjmy projektu schopny zajistit splacení investice, a to bez ohledu na zdroje financování. V některých případech (v rámci státní podpory a v případě soukromých hospodářských subjektů) je zapotřebí výpočet FRR(Kp). Do výpočtu FNPV(C) se nezahrnují platby úroků.

U projektu vyžadujícího příspěvek z fondů:

FNPV(C) před příspěvkem EU by měla být záporná a FRR(C) by měla být nižší než diskontní sazba použitá při analýze (kromě některých projektů, na něž se vztahují pravidla státní podpory, u nichž toto nemusí být relevantní).

Pokud velký projekt vykazuje vysokou finanční výnosnost (tj. FRR(C) je podstatně vyšší než finanční diskontní sazba), bude se to obvykle považovat za dostatečné k tomu, aby investor projekt provedl i bez příspěvku Unie. Příspěvek Unie může být opodstatněný pouze tehdy, je-li prokázáno, že investice není sama o sobě financovatelná, jelikož rizika pro investora spojená s provedením projektu, například vysoce inovativního projektu, mohou být příliš vysoká, než aby investici provedl bez podpory z veřejných zdrojů.

Finanční výnosnost národního kapitálu se posuzuje tak, že se odhadne finanční čistá současná hodnota a finanční míra návratnosti kapitálu (FNPV(K) a FRR(K)). Tyto ukazatele měří, v jakém rozsahu jsou čisté příjmy projektu schopny zajistit splacení finančních zdrojů poskytnutých z vnitrostátních fondů (soukromých i veřejných zdrojů).

Výpočet FNPV(K) a FRR(K) vyžaduje, aby:

—	se finanční zdroje (po odečtení podpory EU) investované do projektu považovaly za úbytek hotovosti bez ohledu na investiční náklady;

—	kapitálové příspěvky byly uváženy v okamžiku, kdy jsou skutečně vyplaceny na projekt nebo kdy jsou vráceny (v případě půjček);

—	v tabulce pro analýzu návratnosti kapitálu (FNPV(K)) byly zahrnuty platby úroků;

—	v tabulce pro analýzu návratnosti kapitálu (FNPV(K)) nebyly zahrnuty provozní dotace.

U projektu vyžadujícího příspěvek z fondů:

FNPV(K) s podporou Unie by měla být záporná nebo rovna nule a FRR(K) by měla být nižší než diskontní sazba nebo rovna diskontní sazbě, v opačném případě je nutno uvést zdůvodnění.

Případně by se měla vypočítat rovněž návratnost kapitálu předkladatele projektu (FRR(Kp)). To porovnává čisté příjmy investice se zdroji poskytnutými předkladatelem projektu: tj. investiční náklady po odečtení nevratných grantů obdržených od EU a/nebo národních/regionálních orgánů. Tento výpočet může být obzvláště užitečný v případě státní podpory k ověření toho, zda intenzita podpory (pomoc EU a vnitrostátní pomoc) zajišťuje co nejlepší protihodnotu s cílem omezit finanční podporu z veřejných zdrojů na to, co je nezbytné k zajištění hospodářské a finanční životaschopnosti projektu. Jestliže se u projektu očekává významná pozitivní návratnost (tj. podstatně vyšší, než jsou vnitrostátní referenční hodnoty očekávané ziskovosti v daném sektoru), ukazuje to, že by obdržený grant příjemci zajistil vyšší zisky, než je obvyklé, a příspěvek Unie proto nemusí být odůvodněný.

b)   Určení odpovídajícího (maximálního) příspěvku z fondů

Určení odpovídajícího (maximálního) příspěvku z fondů u projektů vytvářejících příjmy se provádí podle jedné z metod pro určení potenciálního čistého příjmu v souladu s článkem 61 (Operace, které po dokončení vytvářejí čistý příjem) nařízení (EU) č. 1303/2013 a přílohou V nařízení (EU) č. 1303/2013 a oddílem III nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 480/2014, v němž jsou stanovena pravidla pro výpočet diskontovaného čistého příjmu z operací vytvářejících čistý příjem.

c)   Zajištění finanční životaschopnosti (udržitelnosti)

Analýza finanční udržitelnosti je založena na odhadech nediskontovaných peněžních toků. Používá se především s cílem prokázat, že projekt bude mít každoročně k dispozici dostatečné peněžní prostředky, které mu během celého referenčního období umožní hradit výdaje na investice a činnosti.

Klíčové aspekty analýzy finanční udržitelnosti:

1)	finanční udržitelnost projektu je ověřena tak, že se zkontroluje, zda je kumulovaný (nediskontovaný) čistý peněžní tok kladný (nebo nulový), a to na ročním základě a po celé zvažované referenční období;

2)

čistý peněžní tok zvažovaný za tímto účelem by měl: — přihlížet k investičním nákladům, veškerým finančním zdrojům (vnitrostátním zdrojům a zdrojům EU) a peněžním příjmům a provozním a reprodukčním nákladům v okamžiku, kdy jsou uhrazeny, splácení finančních závazků dotyčného subjektu a rovněž kapitálovým příspěvkům, úrokům a přímým daním; — vyloučit DPH, není-li DPH vratná, — nebrat v potaz zbytkovou hodnotu, není-li majetek v posledním zvažovaném roce analýzy skutečně zlikvidován;

3)

pokud se na operaci nevztahují požadavky stanovené v článku 61 nařízení (EU) č. 1303/2013 nebo pokud se v budoucnu předpokládají záporné peněžní toky, je třeba uvést, jak budou náklady uhrazeny, a to s jednoznačným dlouhodobým závazkem příjemce/provozovatele týkajícím se poskytnutí přiměřeného financování z jiných zdrojů, aby byla zajištěna udržitelnost projektu;

4)

jsou-li projekty součástí již existující infrastruktury, například projekty k zvýšení kapacity, je nutno ověřit celkovou finanční udržitelnost provozovatele systému na základě „scénáře zahrnujícího celý projekt“ (nikoli pouze kapacita jediného rozšířeného segmentu) a provést analýzu udržitelnosti na úrovni provozovatele systému a výsledky musí být zohledněny v posouzení rizik.

2.2.3   Finanční analýza v případě partnerství veřejného a soukromého sektoru

Při provádění finanční analýzy u velkých projektů realizovaných v rámci partnerství veřejného a soukromého sektoru je nutno uvážit tyto aspekty:

1)

Finanční diskontní sazba se může zvýšit nad běžnou sazbu stanovenou v oddíle III (Metoda výpočtu diskontovaného čistého příjmu z operací vytvářejících čistý příjem) nařízení Komise v přenesené pravomoci s cílem zohlednit vyšší alternativní náklady kapitálu pro soukromého investora. Tyto vyšší alternativní náklady by měl příjemce v každém jednotlivém případě odůvodnit a pokud možno poskytnout důkazy o minulé návratnosti podobných projektů pro soukromého partnera nebo jiné relevantní faktické důkazy.

2)	V případě partnerství veřejného a soukromého sektoru, kdy se vlastník infrastruktury liší od provozovatele, je nutno provést konsolidovanou finanční analýzu týkající se vlastníka i provozovatele.

3)

Není-li soukromý partner vybrán na základě spravedlivého, transparentního a otevřeného výběrového řízení, které pro veřejného partnera zajišťuje ekonomicky nejvýhodnější nabídku (4), je nutno za účelem ověření finanční výnosnosti soukromého kapitálu a zamezení nepřiměřeně vysokému zisku v důsledku podpory EU vypočítat ukazatel, který měří finanční výnosnost investovaného kapitálu pro soukromého investora (FRR(Kp)) (5) a porovnává čisté příjmy soukromého partnera se zdroji poskytnutými během investice (prostřednictvím vlastního kapitálu nebo půjček). Výsledná FRR(Kp) se porovná s vnitrostátními nebo mezinárodními referenčními hodnotami očekávané ziskovosti v daném sektoru.

2.3   Ekonomická analýza

Jak je stanoveno v čl. 101 odst. 1 písm. e) nařízení (EU) č. 1303/2013, analýza nákladů a přínosů musí obsahovat ekonomickou analýzu.

Ekonomickou analýzou je analýza, která se provádí pomocí ekonomických hodnot s přihlédnutím ke společenským nákladům příležitosti u zboží a služeb.

2.3.1   Klíčové kroky ekonomické analýzy

Ekonomickou analýzu je třeba provést ve stálých účetních (stínových) cenách, přičemž jako výchozí bod se použije finanční analýza peněžních toků.

Ekonomická analýza zahrnuje tyto kroky:

1.

Fiskální úpravy k vyloučení nepřímých daní (např. DPH, spotřebních daní), dotací a čistých transferových plateb poskytnutých veřejným subjektem (např. plateb z národních zdravotních systémů) z ekonomické analýzy. Mají-li nepřímé daně/dotace napravit externality, je nutno je do ekonomické analýzy zahrnout, pokud se má za to, že náležitě odrážejí společenskou mezní hodnotu souvisejících externalit, a pokud nedojde k dvojímu započítání s jinými ekonomickými náklady/přínosy.

2.

Přepočet tržních cen na účetní (stínové) ceny, a to použitím přepočítacích koeficientů na finanční ceny za účelem úpravy o narušení trhu. Nejsou-li u národního plánovacího úřadu přepočítací koeficienty dostupné a neexistuje-li významné narušení trhu, lze pro zjednodušení přepočítací koeficient stanovit jako jedna (CF=1). Přepočítací koeficienty mohou být vyšší (nebo nižší) než jedna, pokud jsou účetní ceny vyšší (nebo nižší) než tržní ceny.

3.

Peněžní vyjádření netržních dopadů (úprava o externality): externality je nutno odhadnout a ocenit pomocí metody uvedených nebo odhalených preferencí (např. metoda hedonické ceny) či jiných metod. Ekonomická analýza musí zvažovat pouze přímé účinky, aby se zamezilo dvojímu započítání, zatímco nepřímé účinky jsou obvykle objasněny pomocí stínových cen a peněžního vyjádření externalit. Finanční příjmy ve formě poplatků za užívání jsou z ekonomické analýzy vyloučeny a nahrazeny odhadem přímých dopadů na uživatele, a to buď prostřednictvím „ochoty platit“, nebo účetních cen. Jako náhrada za „ochotu uživatele platit“ by se neměly použít poplatky za užívání zejména v odvětvích, které nejsou vystaveny tržní soutěži, v regulovaných odvětvích nebo v odvětvích silně ovlivněných politickými aspekty.

4.

Diskontování odhadovaných nákladů a přínosů: po odhadu ekonomických nákladů a přínosů je nutno uplatnit standardní metodu diskontovaných peněžních toků s použitím sociální diskontní sazby (SDR). Na základě míry společenské časové preference (SRTP) jsou pro sociální diskontní sazbu odhadnuty tyto referenční hodnoty: 4,95 % pro členské státy podporované v rámci politiky soudržnosti a 2,77 % pro ostatní členské státy. Pro zjednodušení se jako referenční hodnota pro členské státy podporované v rámci politiky soudržnosti (Bulharsko, Chorvatsko, Kypr, Česká republika, Estonsko, Řecko, Maďarsko, Lotyšsko, Litva, Malta, Polsko, Portugalsko, Rumunsko, Slovensko, Slovinsko) zpravidla použije sociální diskontní sazba ve výši 5 % a u ostatních členských států (Rakousko, Belgie, Dánsko, Finsko, Francie, Německo, Irsko, Itálie, Lucembursko, Nizozemsko, Španělsko, Švédsko, Spojené království) sazba ve výši 3 %. Členské státy mohou pro sociální diskontní sazbu stanovit jinou referenční hodnotu než 5 % nebo 3 %, a to pod podmínkou, že: 1) tuto referenční hodnotu zdůvodní na základě odhadu hospodářského růstu a jiných parametrů pro stanovení SDR podle přístupu založeného na SRTP a 2) zajistí jednotné uplatňování u podobných projektů v téže zemi, regionu nebo odvětví. Informace o odlišné referenční hodnotě musí být příjemcům a Komisi zpřístupněny na začátku operačního programu.

2.3.2.   Výpočet ukazatelů ekonomické výkonnosti

Klíčovými ukazateli v ekonomické analýze jsou tyto ukazatele ekonomické výkonnosti (vymezené níže):

1)	Ekonomická čistá současná hodnota (ENPV) je při hodnocení projektu hlavním referenčním ukazatelem. Je vymezena jako rozdíl mezi diskontovanými celkovými společenskými přínosy a náklady.

2)

Aby byl velký projekt přijatelný z ekonomického hlediska, měla by být ekonomická čistá současná hodnota projektu kladná (ENPV>0), což prokazuje, že společnost v daném regionu nebo zemi bude mít z projektu prospěch, jelikož přínosy projektu převyšují jeho náklady, a projekt by měl být tudíž realizován.

3)	Ekonomická míra návratnosti (ERR) je vnitřní míra výnosnosti vypočítaná pomocí ekonomických hodnot, která vyjadřuje socioekonomickou výnosnost projektu.

4)	Ekonomická míra návratnosti by měla být vyšší než sociální diskontní sazba (ERR>SDR), aby byla podpora EU pro velký projekt odůvodněná.

5)	Poměr přínosů a nákladů (B/C) je vymezen jako čistá současná hodnota přínosů projektu vydělená čistou současnou hodnotou nákladů na projekt.

6)	Poměr přínosů a nákladů by měl být vyšší než jedna (B/C>1), aby byla podpora EU pro velký projekt odůvodněná.

V tabulce 1 jsou uvedeny hlavní ekonomické přínosy v jednotlivých sektorech, které je nutno v ekonomické analýze uvážit. V případě potřeby lze přidat další ekonomické přínosy, je-li to opodstatněné. V některých zvláštních případech se tyto přínosy mohou stát ekonomickými náklady, například vyšší náklady na provoz vozidla u některých silničních projektů.

Tabulka 1

Sektor/subsektor	Ekonomické přínosy
Dodávky vody a kanalizace	i) lepší přístup ke službám v oblasti dodávek pitné vody a čištění odpadních vod z hlediska dostupnosti, spolehlivosti a kvality služby ii) vyšší jakost pitné vody iii) vyšší jakost povrchových vod a ochrana ekosystémových služeb v důsledku snižování znečištění iv) úspory nákladů na zdroje u výrobců i zákazníků v) lepší zdraví vi) snížení emisí skleníkových plynů
Nakládání s odpady	i) snížení hrozeb pro zdraví a životní prostředí (menší znečišťování ovzduší, vody, půdy) ii) omezení prostoru pro skládky/snížení nákladů na ukládání odpadů na skládky (u zařízení pro zpracování odpadů) iii) zpětné získání materiálů, energie a výroba kompostového hnojiva (zamezení nákladům na alternativní výrobu, včetně externalit) iv) snížení emisí skleníkových plynů (tj. CO2, CH4) v) snížení viditelných obtěžujících účinků, hluku a pachů
Energie	Projekty v oblasti energetické účinnosti i) úspory energie (vyjádřené v ekonomické hodnotě energie včetně externalit) ii) zvýšení pohodlí iii) snížení emisí skleníkových plynů a jiných než skleníkových plynů Projekty v oblasti výroby energie z obnovitelných zdrojů i) snížení nákladů na energii nahrazením zdroje energie, například nahrazení alternativ fosilních paliv (vyjádřeno v ekonomické hodnotě energie vyrobené prostřednictvím pravděpodobně nahrazené alternativy, včetně externalit) ii) snížení emisí skleníkových plynů Elektrické/plynárenské sítě a infrastruktura i) vyšší a diverzifikované dodávky energie (hodnota dodaného dodatečného množství plynu/elektřiny, včetně externalit) ii) větší bezpečnost a spolehlivost dodávek energie (omezení přerušení dodávek) iii) snížení nákladů na energii nahrazením zdroje energie iv) integrace trhu: kolísání přebytků vyplývající z účinků slaďování cen mezi jednotlivými místy (přenos) nebo v čase (skladování) v) vyšší energetická účinnost vi) snížení emisí skleníkových plynů a jiných než skleníkových plynů
Silnice, železnice, veřejná doprava	i) snížení všeobecných nákladů (na přepravu zboží/osob): — úspora času — úspora nákladů na provoz vozidel ii) snížení nehodovosti iii) snížení emisí skleníkových plynů iv) snížení emisí jiných než skleníkových plynů (tj. dopady na znečištění místního ovzduší) v) snížení emisí hluku (např. některé městské projekty)
Letiště, přístavy, intermodální doprava	i) snížení všeobecných nákladů (na přepravu zboží/osob) — úspora času — úspora nákladů na provoz vozidel ii) zvýšení kvality služeb (např. instalace dotykových zařízení na letištích) iii) snížení emisí skleníkových plynů iv) snížení emisí jiných než skleníkových plynů v) snížení emisí hluku
Výzkum a inovace	i) přínosy pro podniky (zakládání osamostatněných a nových podniků, vývoj nových/zdokonalených výrobků a procesů, přelévání znalostí) ii) přínosy pro výzkumné pracovníky a studenty (nový výzkum, tvorba lidského kapitálu, rozvoj sociálního kapitálu) iii) přínosy pro širokou veřejnost (snížení environmentálních rizik, snížení zdravotních rizik, kulturní dopady na návštěvníky)
Širokopásmové připojení	i) větší využívání a vyšší kvalita digitálních služeb (včetně elektronického obchodu) pro občany a podniky (zejména ve venkovských oblastech); ii) větší využívání a vyšší kvalita digitálních služeb (včetně elektronické veřejné zprávy a elektronického zdravotnictví) pro veřejnou správu.

2.3.3   Zmírňování změny klimatu a přizpůsobení se této změně v ekonomické analýze

V analýze nákladů a přínosů je nutno vzít v úvahu náklady a přínosy projektu v souvislosti s emisemi skleníkových plynů a změnou klimatu. Vyčíslení emisí skleníkových plynů vytvořených projektem a odhad ekonomických nákladů na emise uhlíku (nebo CO2), jež se použijí k peněžnímu vyjádření externalit těchto emisí, musí vycházet z transparentní metodiky, která je v souladu s cíli EU v oblasti dekarbonizace stanovenými do roku 2050. Stejně jako u přizpůsobení se změně klimatu by v ekonomické analýze měly být zahrnuty náklady na opatření, která mají zvýšit odolnost projektu vůči dopadům změny klimatu, jež jsou řádně odůvodněny ve studiích proveditelnosti. Je třeba posoudit přínosy těchto opatření, například opatření přijatých k snížení emisí skleníkových plynů nebo k zvýšení odolnosti vůči změně klimatu a extrémním výkyvům počasí nebo jiným přírodním katastrofám, a zahrnout je do ekonomické analýzy a pokud možno vyčíslit, v opačném případě musí být tato opatření náležitě popsána.

2.3.4   Zjednodušená ekonomická analýza ve zvláštních případech

V určitých omezených případech, kdy je velmi obtížné či dokonce nemožné vyčíslit a peněžně vyjádřit přínosy velkého projektu, náklady však lze s přiměřenou jistotou odhadnout, zejména u velkých projektů motivovaných potřebou zajistit soulad s právními předpisy EU, lze provést analýzu efektivnosti nákladů (CEA). V těchto případech se hodnocení musí zaměřit na ověření toho, zda projekt představuje pro společnost nejefektivnější řešení, pokud jde o poskytování dané potřebné služby za předem stanovených podmínek. Mimoto je nutno uvést kvalitativní popis hlavních ekonomických přínosů.

Analýza efektivnosti nákladů se provádí tak, že se vypočítají náklady na jednotku přínosu „nevyjádřeného penězi“, a přínosy se kvantifikují, jednotlivým přínosům však není přidělena žádná peněžní cena nebo ekonomická hodnota.

Podmínky pro použití analýzy efektivnosti nákladů:

—	projekt vytvoří pouze jeden výstup, který je homogenní a snadno měřitelný;

—	tento výstup představuje rozhodující dodávku, to znamená, že je nezbytné jej zajistit;

—	cílem velkého projektu je dosažení výstupu s minimálními náklady;

—	neexistují žádné významné externality;

—	existují dostatečné důkazy o vhodných referenčních hodnotách za účelem ověření, zda zvolená technologie splňuje kritéria týkající se minimální požadované efektivnosti nákladů.

2.4   Posouzení rizik

Jak je stanoveno v čl. 101 odst. 1 písm. e) nařízení (EU) č. 1303/2013, analýza nákladů a přínosů musí obsahovat posouzení rizik. To je nezbytné k tomu, aby bylo možno zabývat se nejistotou, která je s investičními projekty vždy spojena. Posouzení rizik předkladateli projektu umožňuje lépe pochopit, jak se odhadované dopady pravděpodobně změní, pokud se ukáže, že se některé klíčové proměnné projektu liší od předpokládaných hodnot. Důkladná analýza rizik představuje základ pro náležitou strategii řízení rizik, která se zase promítá v návrhu projektu. Zvláštní pozornost je nutno věnovat aspektům týkajícím se změny klimatu a environmentálním aspektům.

Posouzení rizik sestává z těchto dvou kroků:

1)

Analýza citlivosti, která určuje „kritické“ proměnné nebo parametry modelu, tj. ty, jejichž odchylky (kladné nebo záporné) mají největší dopad na ukazatele výkonnosti projektu, musí vzít v úvahu tyto aspekty: — kritickými proměnnými jsou proměnné, u nichž má odchylka o 1 % za následek odchylku NPV o více než 1 %; — analýza se provádí pomocí změny jednoho prvku k určitému okamžiku a určením dopadu této změny na NPV; — měnící hodnoty jsou definovány jako procentní změna kritické proměnné, k níž by mělo dojít, aby se NPV rovnala nule; — analýza scénářů, která umožňuje přezkoumat společný dopad stanoveného souboru kritických proměnných, a zejména kombinaci optimistických a pesimistických hodnot skupiny proměnných použitých k vypracování různých scénářů, jež mohou platit při určitých hypotézách.

2)

Kvalitativní analýza rizik včetně předcházení rizikům a jejich zmírňování, která zahrnuje tyto prvky: — seznam rizik, jimž je projekt vystaven; — matice rizik, která pro každé zjištěné riziko udává: — možné příčiny selhání, — případně souvislost s analýzou citlivosti, — negativní dopady na projekt, — upřesněnou (např. velmi nepravděpodobnou, nepravděpodobnou, asi nepravděpodobnou, pravděpodobnou, velmi pravděpodobnou) úroveň pravděpodobnosti výskytu a závažnosti dopadu, — úroveň rizika (tj. kombinace pravděpodobnosti a dopadu); — určení preventivních a zmírňujících opatření, včetně subjektu pověřeného předcházením hlavním rizikům a jejich zmírňováním, případně standardních postupů a zohlednění osvědčených postupů, je-li to možné, jež se mají použít k snížení vystavení riziku, pokud se to považuje za nezbytné; — výklad matice rizik, včetně posouzení zbytkových rizik po uplatnění preventivních a zmírňujících opatření. — Posouzení rizik mimoto může, je-li to vhodné (v závislosti na velikosti projektu, dostupnosti údajů), a mělo by, je-li vystavení zbytkovému riziku dosud významné, zahrnovat pravděpodobnostní analýzu rizik, která sestává z těchto kroků: 1) Rozdělení pravděpodobnosti u kritických proměnných, které udává pravděpodobnost výskytu dané procentní změny kritických proměnných. Výpočet rozdělení pravděpodobnosti u kritických proměnných je nezbytný k provedení kvantitativní analýzy rizik. 2) Kvantitativní analýza rizik založená na simulaci Monte Carlo, která poskytuje rozdělení pravděpodobnosti a statistické ukazatele pro očekávaný výsledek, STD, atd. u ukazatelů finanční a ekonomické výkonnosti projektu. Hlavní rizika pro jednotlivé sektory, která je nutno vzít při posuzování rizik v úvahu, jsou uvedena v tabulce 2. S cílem napomoci předkladatelům projektů při přípravě kvalitativní analýzy rizik v souladu s tímto nařízením se členské státy vybízejí, aby (pokud to považují za vhodné a/nebo proveditelné) vypracovaly vnitrostátní pokyny k hodnocení některých standardních projektových rizik a seznam opatření k zmírňování rizik a předcházení rizikům v jednotlivých sektorech. Tabulka 2 Sektor/subsektor Specifická rizika Dodávky vody a kanalizace Rizika související s poptávkou: i) Nižší spotřeba vody oproti předpokladům ii) Míra připojení na veřejnou kanalizaci je nižší oproti předpokladům Rizika týkající se návrhu iii) Neadekvátní průzkumy a šetření, například nepřesné hydrologické prognózy iv) Neadekvátní odhady nákladů na projektové práce Rizika spojená s nákupem pozemků: v) Průtahy v řízení vi) Vyšší náklady na nákup pozemků oproti předpokladům Administrativní rizika a rizika spojená se zadáváním veřejných zakázek: vii) Průtahy v řízení viii) Stavební nebo jiná povolení ix) Povolení provozu x) Soudní řízení Rizika související s výstavbou: xi) Překročení projektových nákladů a prodlevy při výstavbě xii) Rizika související se smluvním dodavatelem (úpadek, nedostatek zdrojů) Provozní rizika: xiii) Spolehlivost určených vodních zdrojů (množství/kvalita) xiv) Vyšší náklady na údržbu a opravy oproti předpokladům, nahromadění technických závad Finanční rizika: xv) Pomalejší zvyšování poplatků oproti předpokladům xvi) Nižší vybrané poplatky oproti předpokladům Regulační rizika: xvii) Neočekávané politické nebo regulační faktory ovlivňující cenu vody Ostatní rizika: xviii) Odpor veřejnosti Nakládání s odpady Rizika související s poptávkou: i) Nižší tvorba odpadu oproti předpokladům ii) Nedostatečná kontrola/zajištění toků odpadů Rizika týkající se návrhu: iii) Neadekvátní průzkumy a šetření iv) Volba nevhodné technologie v) Neadekvátní odhady nákladů na projektové práce Rizika spojená s nákupem pozemků: vi) Průtahy v řízení vii) Vyšší náklady na nákup pozemků oproti předpokladům Administrativní rizika a rizika spojená se zadáváním veřejných zakázek: viii) Průtahy v řízení ix) Stavební nebo jiná povolení x) Povolení provozu Rizika související s výstavbou: xi) Překročení projektových nákladů a prodlevy při výstavbě xii) Rizika související se smluvním dodavatelem (úpadek, nedostatek zdrojů) Provozní rizika: xiii) Jiné složení odpadů oproti předpokladům nebo neočekávané velké rozdíly xiv) Vyšší náklady na údržbu a opravy oproti předpokladům, nahromadění technických závad xv) Výstupy procesu nesplňují cíle v oblasti kvality xvi) Nedodržení limitů emisí produkovaných zařízením (do ovzduší a/nebo vody) Finanční rizika: xvii) Pomalejší zvyšování poplatků oproti předpokladům xviii) Nižší vybrané poplatky oproti předpokladům Regulační rizika: xix) Změny environmentálních požadavků, ekonomických a regulačních nástrojů (tj. zavedení zdanění ukládání odpadů na skládkách, zákaz ukládání odpadů na skládkách) Ostatní rizika: xx) Odpor veřejnosti Energie Rizika související s poptávkou: i) Nedostatečná poptávka ii) Vývoj cen různých konkurenčních paliv iii) Neadekvátní analýza klimatických podmínek ovlivňujících poptávku po energii v souvislosti s vytápěním a/nebo chlazením Rizika týkající se návrhu: iv) Neadekvátní odhady nákladů na projektové práce v) Neadekvátní průzkumy a šetření vi) Inovace technologií v oblasti výroby/přenosu energie nebo skladování energie vedoucí k zastarání technologie obsažené v projektu Rizika spojená s nákupem pozemků: vii) Vyšší náklady na nákup pozemků oproti předpokladům viii) Vyšší náklady na získání práva cesty ix) Průtahy v řízení Administrativní rizika a rizika spojená se zadáváním veřejných zakázek: x) Průtahy v řízení Rizika související s výstavbou: xi) Překročení projektových nákladů a prodlevy při výstavbě xii) Záplavy, sesuvy půdy atd. xiii) Havárie Provozní rizika: xiv) Vyšší náklady na údržbu a opravy oproti předpokladům, nahromadění technických závad, například v důsledku dopadů změn klimatu xv) Dlouhá doba odstávky v důsledku havárie nebo vnějších příčin Finanční rizika: xvi) Změny systému poplatků a/nebo systému pobídek xvii) Neadekvátní odhad trendů cen energie Regulační rizika: xviii) Změny environmentálních požadavků, ekonomických nástrojů (např. režimy podpory obnovitelných zdrojů energie, návrh EU ETS) Ostatní rizika: xix) Odpor veřejnosti Silnice, železnice, veřejná doprava, letiště, přístavy, intermodální doprava Rizika související s poptávkou: i) Jiný odhad provozu oproti předpokladům Rizika týkající se návrhu: ii) Neadekvátní průzkumy a šetření v dané lokalitě iii) Neadekvátní odhady nákladů na projektové práce Administrativní rizika a rizika spojená se zadáváním veřejných zakázek: iv) Průtahy v řízení v) Stavební povolení vi) Povolení provozu Rizika spojená s nákupem pozemků: vii) Vyšší náklady na nákup pozemků oproti předpokladům viii) Průtahy v řízení Rizika související s výstavbou: ix) Překročení projektových nákladů x) Záplavy, sesuvy půdy atd. xi) Archeologické nálezy xii) Rizika související se smluvním dodavatelem (úpadek, nedostatek zdrojů) Provozní rizika: xiii) Vyšší náklady na údržbu a opravy oproti předpokladům Finanční rizika: xiv) Nižší vybrané poplatky oproti předpokladům Regulační rizika: xv) Změny environmentálních požadavků Ostatní rizika: xvi) Odpor veřejnosti Výzkum, vývoj a inovace Rizika související s poptávkou: i) Rozvoj příslušného odvětví (poptávka po výsledcích výzkumu a poptávka po výzkumu zadávaném soukromým subjektům) ii) Vývoj na trhu práce (poptávka po absolventech vysokých škol a dopad na poptávku po vzdělávacích službách v dané oblasti) iii) Jiný zájem veřejnosti oproti předpokladům Rizika týkající se návrhu: iv) Neadekvátní odhady nákladů na projektové práce v) Nevhodný výběr místa nebo prodlevy při vyhotovování návrhu projektu vi) Vynález nové technologie v oblasti VaVaI vedoucí k zastarání technologie obsažené v infrastruktuře vii) Nedostatek náležitých technických odborných znalostí Administrativní rizika a rizika spojená se zadáváním veřejných zakázek: viii) Prodlevy při získávání stavebních povolení ix) Nevyřešená vlastnická práva x) Prodlevy při získávání práv duševního vlastnictví nebo vyšší náklady na jejich získání oproti předpokladům xi) Průtahy při výběru dodavatele a podepsání smlouvy o dílo xii) Problémy s dodávkami Rizika spojená s výstavbou: xiii) Zpoždění projektů a překročení nákladů během instalace vědeckého vybavení xiv) Neexistence hotových řešení k uspokojení potřeb, které se objeví během výstavby nebo provozu infrastruktury xv) Prodlevy při dodatečných pracích, které jsou mimo kontrolu předkladatele Provozní rizika: xvi) Nedostatek vysokoškolských pracovníků/výzkumných pracovníků xvii) Neočekávané komplikace spojené s instalací specializovaného zařízení xviii) Prodlevy při zajišťování úplného a spolehlivého provozu zařízení xix) Nedostatečná produkce výsledků výzkumu xx) Neočekávané dopady na životní prostředí/havárie Finanční rizika: xxi) Nezajištění dostatečného financování na celostátní/regionální úrovni během provozní fáze xxii) Neadekvátní odhad finančních příjmů xxiii) Neuspokojení požadavků uživatelů xxiv) Nevhodný systém ochrany a využití duševního vlastnictví xxv) Ztráta stávajících zákazníků/uživatelů v důsledku konkurence ze strany jiných středisek výzkumu a vývoje Širokopásmové připojení Související a regulační rizika: i) Změna orientace strategické politiky ii) Změna očekávaného chování budoucích soukromých investorů iii) Změna předpisů na maloobchodním trhu iv) Neúspěšná žádost o státní podporu Rizika související s poptávkou: v) Nižší využití služeb ze strany maloobchodních a/nebo velkoobchodních poskytovatelů oproti odhadům vi) Nízké investice do posledního úseku sítě ze strany poskytovatelů služeb Rizika týkající se návrhu: vii) Neadekvátní odhady nákladů na projektové práce Administrativní rizika a rizika spojená se zadáváním veřejných zakázek: viii) Průtahy při zadávání zakázek v rámci projektu ix) Riziko nezískání potřebných vlastnických práv Provozní a finanční rizika: x) Zvýšení provozních nákladů xi) Nezajištění dostatečného financování na celostátní/regionální úrovni během provozní fáze xii) Ztráta klíčových zaměstnanců během provádění projektu

Vzorce

Vzorce pro finanční analýzu:

—   Finanční čistá současná hodnota (FNPV)

—   Finanční míra návratnosti (FRR)

Kde St je zůstatek hotovosti v čase t a at je finanční diskontní faktor zvolený pro diskontování v čase t; i je finanční diskontní sazba.

Vzorce pro ekonomickou analýzu

—   Ekonomická čistá současná hodnota (ENPV)

—   Ekonomická míra návratnosti (ERR)

—   Poměr přínosů a nákladů (B/C)

Kde Vt je stav čistých přínosů (B–C) v čase t, B jsou celkové přínosy v čase t, C jsou celkové společenské náklady v čase t, ρ t je sociální diskontní faktor zvolený pro diskontování v čase t; r je sociální diskontní sazba.

---

(1)  Pokud se velký projekt skládá z nového majetku, příjmy a provozními náklady (nebo přínosy a náklady v ekonomické analýze) jsou příjmy a náklady nové investice.

(2)  Populace, která má z projektu přímý prospěch.

(3)  Při uplatňování těchto zásad je nutno vzít v úvahu zvláštní právní předpisy Unie pro odvětví vody a odpadů (konkrétně: rámcovou směrnici o vodě a rámcovou směrnici o odpadech).

(4)  Podmínky by měly být stanoveny ve vnitrostátních pokynech k partnerství veřejného a soukromého sektoru.

(5)  Pokud již byl vybrán soukromý partner; v opačném případě je nutno popsat, jak bude tento aspekt zajištěn.