29.7.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 247/127

(1)

Dne 26. března 2010 schválila Evropská rada návrh Komise zahájit novou strategii pro růst a zaměstnanost, Evropa 2020, založenou na posílené koordinaci hospodářských politik, která se zaměřuje na klíčové oblasti, v nichž je třeba přijmout opatření k posílení evropského potenciálu pro udržitelný růst a konkurenceschopnost.

(2)

Dne 13. července 2010 přijala Rada na základě návrhů Komise doporučení o hlavních směrech hospodářských politik členských států a Unie (na období 2010–2014) a dne 21. října 2010 přijala rozhodnutí o hlavních směrech politik zaměstnanosti členských států (3), které společně tvoří „integrované hlavní směry“. Členské státy byly vyzvány, aby vzaly integrované hlavní směry v úvahu v rámci svých vnitrostátních politik v oblasti hospodářství a zaměstnanosti.

(3)

Dne 29. června 2012 hlavy států nebo předsedové vlád členských států rozhodli o Paktu pro růst a zaměstnanost, jenž představuje jednotný rámec pro přijímání opatření na úrovni členských států, EU a eurozóny za použití všech dostupných pák, nástrojů a politik. Rozhodli o krocích, které mají být podniknuty na úrovni členských států, a vyjádřili zejména plné odhodlání dosáhnout cílů strategie Evropa 2020 a naplnit doporučení určená jednotlivým státům.

(4)

Dne 9. července 2013 přijala Rada doporučení (4) k národnímu programu reforem Finska na rok 2013 a vydala stanovisko k aktualizovanému programu stability Finska na období 2012–2017. Dne 15. listopadu 2013 předložila Komise v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 473/2013 (5) stanovisko k návrhu rozpočtového plánu Finska na rok 2014.

(5)

Dne 13. listopadu 2013 přijala Komise roční analýzu růstu, jež zahájila evropský semestr koordinace hospodářských politik pro rok 2014. Dne 13. listopadu 2013 dále Komise na základě nařízení (EU) č. 1176/2011 přijala zprávu mechanismu varování, ve které je Finsko uvedeno mezi členskými státy, u nichž bude proveden hloubkový přezkum.

(6)

Dne 20. prosince 2013 potvrdila Evropská rada priority pro zajištění finanční stability, fiskální konsolidace a opatření na podporu růstu. Zdůraznila, že je zapotřebí usilovat o diferencovanou fiskální konsolidaci podporující růst, obnovit standardní podmínky pro poskytování úvěrů ekonomice, podporovat růst a konkurenceschopnost, řešit nezaměstnanost a sociální dopady krize a modernizovat veřejnou správu.

(7)

Dne 5. března 2014 zveřejnila Komise výsledky hloubkového přezkumu Finska podle článku 5 nařízení (EU) č. 1176/2011. Komise ve své analýze dospěla k závěru, že se Finsko i nadále potýká s makroekonomickou nerovnováhou, která si vyžaduje sledování a politické kroky. Nadále je třeba věnovat pozornost zejména slabé exportní výkonnosti posledních let v důsledku restrukturalizace průmyslu a nákladových i nenákladových faktorů konkurenceschopnosti.

(8)

Dne 17. dubna 2014 předložilo Finsko svůj národní program reforem na rok 2014 a svůj program stability z roku 2014. Vzhledem k jejich vzájemným vazbám byly oba programy posuzovány současně.

(9)

Cílem rozpočtové strategie nastíněné v programu stability na rok 2014 je navrátit se v roce 2015 k plnění střednědobého cíle, udržet strukturální saldo nad úrovní tohoto cíle po zbytek trvání programu stability a sestavovat od roku 2017 vyrovnaný rozpočet veřejných financí. Střednědobý cíl Finska, jímž je strukturální deficit ve výši 0,5 % HDP, odpovídá požadavkům Paktu o stabilitě a růstu. Finsko svůj střednědobý cíl v roce 2013 splnilo a předpokládá, že v roce 2014 setrvá v jeho blízkosti, čímž bude také splňovat výdajové kritérium. Finsko předpokládá, že v roce 2015 svůj střednědobý cíl překročí a bude i nadále splňovat výdajové kritérium. Celkově je program v podstatě v souladu s požadavky Paktu o stabilitě a růstu. Současně vykazuje míra hrubého dluhu rostoucí tendenci a očekává se, že v roce 2015 dočasně překročí referenční hranici 60 % HDP, především v důsledku horšího makroekonomického výhledu. Makroekonomický scénář, na němž jsou založeny rozpočtové projekce programu stability, který nebyl vypracován nezávisle, je realistický, ačkoli je v otázce hospodářského růstu na roky 2014 a 2015 mírně optimističtější než prognóza útvarů Komise z jara 2014. Prognóza útvarů Komise z jara 2014 předpokládá v roce 2014 zhoršení strukturálního salda o 0,3 % HDP, což znamená odchýlení se od střednědobého cíle, a v roce 2015 jeho zlepšení ve výši 0,6 % HDP, zatímco výdajové kritérium by mělo být v obou letech dodrženo. Na základě prognózy Komise a posouzení programu stability, v souladu s nařízením (ES) č. 1466/97, má Rada za to, že Finsko pravděpodobně splní cíle svého programu stability a tyto cíle jsou ve velké míře v souladu s Paktem o stabilitě a růstu.

(10)

V dlouhodobém horizontu je Finsko vystaveno vysokému riziku z hlediska udržitelnosti kvůli dopadu nákladů souvisejících se stárnutím obyvatelstva na rozpočet. Finsko zaznamenalo existenci mezery v oblasti udržitelnosti a v roce 2013 vypracovalo program strukturální politiky, jehož cílem je tuto mezeru zacelit a obnovit růst. Dalším významným krokem je omezení výdajů ústředních vládních institucí a obecný vládní fiskální plán na období 2015–2018 z března 2014, který předpokládá realizaci korekčních opatření, strukturálních reforem a investic do růstu. Korekční opatření na straně příjmů se především týkají zvýšení daní z příjmu a ze zboží a služeb.

(11)

Efektivita veřejných služeb zaostává za vývojem produktivity v soukromém sektoru. Finsko připravuje správní reformy týkající se struktury obcí a sociálních a zdravotních služeb. Základem reformy obcí je jejich dobrovolné slučování, které stát podpoří finančními pobídkami. Výsledky tohoto dobrovolného slučování jsou zatím nejisté. Služby sociálního zabezpečení a zdravotní péče by měly být poskytovány pěti regionálními subjekty a na poskytování těchto služeb se budou nadále podílet i obce. Zatím nejsou známy podrobnosti; legislativní návrh by měl být předložen na podzim roku 2014. Nová struktura by měla být zavedena od začátku roku 2017. Zákon z července 2013 o podpoře soběstačnosti starších lidí, který klade velký důraz na prevenci, rehabilitaci a samostatný život, by měl přispět k nižší potřebě ústavní péče a zastavit růst budoucích nákladů na dlouhodobou péči.

(12)

Na trhu práce ve Finsku je i nadále hlavní výzvou dlouhodobá nabídka pracovní síly, jelikož počet osob, které trh práce opouštějí, je v současnosti vyšší než počet osob, které na něj vstupují. V zájmu uspokojení budoucí poptávky po pracovní síle je nutné prodloužit délku ekonomicky aktivního života a zvýšit nabídku pracovní síly. Vládní program strukturální politiky z roku 2013 obsahuje opatření vedoucí k prodloužení délky ekonomicky aktivního života a zvýšení nabídky pracovní síly, jakož i zvýšení pobídek k přijetí pracovní nabídky. Finsko omezuje možnosti předčasného odchodu do důchodu, ale přetrvávají některé režimy, jako např. tzv. tunel nezaměstnanosti, které starším nezaměstnaným umožňují pokračovat za určitých podmínek v pobírání dávek v nezaměstnanosti, dokud nedosáhnou věku pro odchod do důchodu. Zdá se, že nedávno zavedený koeficient střední délky života a ztrojnásobení akruální míry nároku na důchod, mají na praxi odchodu do důchodu pouze omezený účinek. Jelikož se navíc střední délka života prodlužuje rychleji, než se očekávalo, ale lidé déle nepracují, existuje riziko, že důchody nebudou dostatečné. Finsko si stanovilo cíl zvýšit do roku 2025 skutečný věk odchodu do důchodu na nejméně 62,4 let. Je sporné, zda lze tento cíl splnit bez přijetí dalších opatření, jako je například zvýšení zákonem stanoveného věku do důchodu a intenzivnější úsilí o zvýšení zaměstnatelnosti starších pracovníků. Sociální partneři připravují návrh důchodové reformy, kterou by měla realizovat nová vláda sestavená po všeobecných volbách na jaře 2015; reforma by měla vstoupit v platnost na začátku roku 2017. Finsko přijalo náležitá a ambiciózní opatření k řešení nezaměstnanosti mladých lidí a dlouhodobé nezaměstnanosti. Potrvá však určitý čas, než dojde u cílových skupin k trvalému zlepšení jejich pracovních dovedností a uplatnění na trhu práce.

(13)

Finsko přijalo opatření ke zlepšení celkového konkurenčního prostředí a dosáhlo určitého pokroku v provádění programu na podporu zdravé hospodářské soutěže. Došlo ke sloučení úřadu pro ochranu hospodářské soutěže a úřadu pro ochranu spotřebitele a realizace nové struktury je zatím ve své rané fázi. Podle zákona o hospodářské soutěži byl zaveden práh dominantního postavení pro maloobchodní prodejce spotřebního zboží a finskému úřadu pro ochranu hospodářské soutěže a spotřebitelů byly uděleny zvláštní pravomoci, aby mohl za určitých podmínek zasáhnout proti ekonomické činnosti, kterou vykonávají veřejné subjekty a která narušuje hospodářskou soutěž na trhu. Vysoká koncentrace finského maloobchodního trhu a určité prvky obsažené v příslušných pravidlech potenciálně snižují efektivnost hospodářské soutěže a posilují vedoucí postavení dvou hlavních maloobchodních subjektů na trhu. Jedná se například o požadavky územního plánování, které jsou přísné, a to zejména pro velké obchodní subjekty. V současné době probíhá revize předpisů o využívání půdy a územním plánování, což je příležitostí změnit je tak, aby v budoucnu podporovaly zdravou hospodářskou soutěž. Finský maloobchodní sektor patří mezi členskými státy k nejvíce regulovaným, včetně regulace velkých maloobchodních prodejen, která vytváří překážky hospodářské soutěži.

(14)

Hlavní výzvou pro finskou ekonomiku je obnovit růst a konkurenceschopnost. Finsko se v mezinárodních žebříčcích konkurenceschopnosti umisťuje na velmi vysokých pozicích, nicméně tempo, jakým v letech 2007–2012 ztratilo své podíly na exportních trzích, bylo nejvyšší v Unii. Intenzita výzkumu a vývoje v soukromém sektoru má sestupnou tendenci a vnitrostátní cíl pro výdaje na výzkum a vývoj se i nadále zdá nesplnitelným. Zásadním problémem zůstává efektivita, s jakou finský systém výzkumu a inovací přeměňuje investice do výzkumu a vývoje v nové inovativní produkty a služby. Současný příliv investic není dostatečný k tomu, aby se potenciál výzkumu a vývoje mohl přeměnit v nové produkty. Výkonnost obchodu a potenciální růst sráží omezený počet velkých vývozců prodávajících úzký sortiment výrobků a slabší tendence malých finských podniků vyvážet. Potenciál vývozu by mohl být zvýšen poskytnutím další podpory internacionalizace, která by byla přizpůsobena potřebám menších podniků. Finsko zahájilo reformy řešící problém schopnosti dodávat inovativní produkty a podporovat diverzifikaci průmyslu, včetně komplexní reformy výzkumných ústavů a financování výzkumu. Program strukturální politiky z roku 2013, omezení vládních výdajů a fiskální plán na období 2015–2018 z března 2014 obsahují nejen nápravná opatření a strukturální reformy, ale také zahrnují iniciativy na podporu růstu a inovací. Finsko by také mohlo získat diverzifikací svých energetických dodávek, zejména proto, že závisí na jediném dodavateli zemního plynu.

(15)

V kontextu evropského semestru provedla Komise komplexní analýzu hospodářské politiky Finska. Posoudila národní program reforem i program stability. Vzala v úvahu nejen jejich význam pro udržitelnou fiskální a sociálně-hospodářskou politiku Finska, ale také jejich soulad s pravidly a pokyny EU, jelikož je třeba posílit celkovou správu ekonomických záležitostí v Unii tím, že pro budoucí rozhodování členských států budou poskytnuty vstupy na úrovni EU. Její doporučení v rámci evropského semestru jsou promítnuta do níže uvedených doporučení č. 1 až 5.

(16)

Na základě tohoto posouzení projednala Rada program stability a její stanovisko (6) je promítnuto zejména do níže uvedeného doporučení č. 1.

(17)

Na základě hloubkového přezkumu Komise a tohoto posouzení Rada přezkoumala národní program reforem a program stability. Její doporučení podle článku 6 nařízení (EU) č. 1176/2011 jsou promítnuta do níže uvedených doporučení č. 2, 4 a 5.

(18)

V kontextu evropského semestru provedla Komise rovněž analýzu hospodářské politiky eurozóny jako celku. Na tomto základě Rada vydala konkrétní doporučení určená členským státům, jejichž měnou je euro (7). Jako země, jejíž měnou je euro, by Finsko mělo rovněž zajistit, aby byla uvedená doporučení včas a plně provedena,

1.

Zmenšit mezeru, která vzniká mezi dosahovanými výsledky a střednědobým cílem, zajistit návrat k plnění tohoto cíle v roce 2015 a poté jej dodržovat v souladu s plánem. Zajistit, aby bylo splněno kritérium veřejného dluhu za současného provádění prorůstové fiskální politiky. Provést urychleně reformy stanovené v programu strukturální politiky a v plánu omezení vládních výdajů a fiskálním plánu na období 2015–2018 s cílem zmenšit mezeru fiskální udržitelnosti a upevnit podmínky pro růst.

2.

Zajistit efektivní provádění stávajících správních reforem týkajících se uspořádání obcí a sociálních a zdravotních služeb s cílem zvýšit nákladovou efektivitu poskytování veřejných služeb.

3.

Zlepšit využití plného potenciálu pracovní síly na pracovním trhu, např. zvýšením míry zaměstnanosti a zaměstnatelnosti starších pracovníků a zvýšením skutečného věku odchodu do důchodu, omezením možnosti předčasného odchodu do důchodu a provázáním věku odchodu do důchodu nebo důchodových dávek se změnami střední délky života. Zlepšit pozici mladých lidí a dlouhodobě nezaměstnaných na trhu práce se zvláštním zřetelem na odborné vzdělávání a cílená aktivační opatření.

4.

Pokračovat v úsilí o posílení hospodářské soutěže na trzích výrobků a služeb, zejména v maloobchodním odvětví, realizací programu na podporu zdravé hospodářské soutěže, včetně provedení změn v předpisech o využívání půdy a ve stavebním zákoně, aby více podporovaly zdravou hospodářskou soutěž.

5.

Pokračovat ve zvyšování schopnosti Finska dodávat v rychle se měnícím prostředí inovativní výrobky a služby a vytvářet podniky s vysokým růstovým potenciálem a pokračovat v diverzifikaci průmyslu, zejména zlepšením podnikatelského prostředí v zájmu posílení investic ve Finsku a dalším usnadněním vstupu menších podniků na vývozní trhy. Urychlit přípravu přeshraničního plynového propojení s Estonskem.