30.7.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 217/93

(1)

Dne 26. března 2010 schválila Evropská rada návrh Komise zahájit novou strategii pro zaměstnanost a růst, Evropa 2020, založenou na posílené koordinaci hospodářských politik, která se zaměřuje na klíčové oblasti, v nichž je třeba přijmout opatření k posílení evropského potenciálu pro udržitelný růst a konkurenceschopnost.

(2)

Dne 13. července 2010 přijala Rada doporučení o hlavních směrech hospodářských politik členských států a Unie (na období 2010–2014) a dne 21. října 2010 přijala rozhodnutí o hlavních směrech politik zaměstnanosti členských států (3), které společně tvoří „integrované hlavní směry“. Členské státy byly vyzvány, aby vzaly integrované hlavní směry v úvahu v rámci svých vnitrostátních politik v oblasti hospodářství a zaměstnanosti.

(3)

Dne 29. června 2012 přijali hlavy států nebo předsedové vlád rozhodnutí o Paktu pro růst a zaměstnanost, který představuje provázaný rámec opatření na úrovni členských států, Unie a eurozóny využívajících veškerých dostupných pák, nástrojů a politik. Rozhodli o krocích, které mají být podniknuty na úrovni členských států, a vyjádřili zejména plné odhodlání dosáhnout cílů strategie Evropa 2020 a naplnit doporučení určená jednotlivým zemím.

(4)

Dne 10. července 2012 přijala Rada doporučení (4) k národnímu programu reforem Spojeného království na rok 2012 a stanovisko ke konvergenčnímu programu Spojeného království na období 2012–2017.

(5)

Dne 28. listopadu 2012 přijala Komise roční analýzu růstu, čímž zahájila evropský semestr pro koordinaci hospodářských politik pro rok 2013. Téhož dne přijala Komise na základě nařízení (EU) č. 1176/2011 zprávu mechanismu varování, ve které je Spojené království uvedeno mezi členskými státy, u nichž bude proveden hloubkový přezkum.

(6)

Evropský parlament byl řádně zapojen do evropského semestru v souladu s nařízením (ES) č. 1466/97 a dne 7. února 2013 přijal usnesení o hledisku zaměstnanosti a sociálním hledisku v roční analýze růstu na rok 2013 a usnesení o příspěvku k roční analýze růstu na rok 2013.

(7)

Dne 14. března 2013 potvrdila Evropská rada priority pro zajištění finanční stability, fiskální konsolidace a opatření na podporu růstu. Zdůraznila potřebu další diferencované fiskální konsolidace podporující růst, návratu ke standardním podmínkám pro poskytování úvěrů ekonomice, podpory růstu a konkurenceschopnosti, řešení nezaměstnanosti a sociálních dopadů krize a modernizace veřejné správy.

(8)

Dne 10. dubna 2013 zveřejnila Komise výsledky svého hloubkového přezkumu pro Spojené království podle článku 5 nařízení (EU) č. 1176/2011. Přezkum Komise vedl k závěru, že Spojené království se potýká s makroekonomickými nerovnováhami, jež si vyžadují sledování a politické kroky. Pozornost si i nadále vyžaduje zejména makroekonomický vývoj v oblasti zadlužení domácností související s vysokou mírou hypotečních úvěrů a charakteristikou trhu rezidenčních nemovitostí, jakož i nepříznivý vývoj vnější konkurenceschopnosti, zejména pokud jde o vývoz zboží a nízký růst produktivity.

(9)

Dne 30. dubna 2013 předložilo Spojené království svůj konvergenční program na období 2012/2013–2017/2018 a svůj národní program reforem na rok 2013. Vzhledem k jejich vzájemným vazbám byly oba programy posuzovány současně.

(10)

Podle odstavce 4 Protokolu (č. 15) o některých ustanoveních týkajících se Spojeného království Velké Británie a Severního Irska se povinnost stanovená v čl. 126 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie vyvarovat se nadměrných schodků veřejných financí na Spojené království nepoužije. Odstavec 5 protokolu stanoví, že se Spojené království snaží nadměrných schodků veřejných financí vyvarovat. Dne 8. července 2008 Rada v souladu s čl. 104 odst. 6 Smlouvy o založení Evropského společenství rozhodla, že ve Spojeném království existuje nadměrný schodek.

(11)

Na základě posouzení konvergenčního programu podle nařízení (ES) č. 1466/97 se Rada domnívá, že makroekonomický scénář, na němž jsou založeny rozpočtové projekce programu, je realistický. Cílem rozpočtové strategie stanovené v konvergenčním programu je dosáhnout aktuálně cyklicky očištěného rozpočtu, který na konci pětiletého klouzavého období bude téměř vyrovnaný. Schodek veřejných financí kulminoval v období 2009/2010 (5) na 11,5 % HDP a v období 2012/2013 se ho podařilo omezit na 5,6 % HDP díky jednorázovým opatřením, které ho snížily o dva procentní body. Konvergenční program nicméně ukazuje, že vláda počítá s tím, že lhůtu pro nápravu nadměrných schodků, stanovenou Radou na období 2014/2015, nesplní, jelikož letošní schodek je odhadován na 6,0 % HDP. Podle projekcí v konvergenčním programu bude nadměrný schodek odstraněn v období 2017/2018 (2,3 % HDP), tedy tři roky po uplynutí lhůty stanovené Radou v prosinci 2009. Konvergenční program očekává, že se strukturální schodek veřejných financí nepatrně zlepší, jak vypočetla Komise, z 5,6 % HDP v období 2013/2014 na 5,1 % HDP v období 2014/2015. Průměrné neupravené fiskální úsilí mezi obdobími 2010/2011 a 2012/2013 je odhadováno na 1,1 % HDP, což je značně pod Radou doporučovanou hodnotou 1— % HDP, před korekcí z důvodu dopadů, které mohou mít revize potenciálního růstu na straně vstupů nebo výpadky na straně příjmů. Hlavními riziky rozpočtových projekcí je nižší než očekávaný růst v důsledku trvale vysoké inflace omezující soukromou spotřebu a případné zhoršení mezinárodního prostředí, které by mohlo ovlivnit obchod a investice.

Konvergenční program neobsahuje střednědobý rozpočtový cíl podle Paktu o stabilitě a růstu. Vláda pokračovala ve své strategii fiskální konsolidace, ale v důsledku vyšších než očekávaných výdajů působením automatických stabilizátorů a nižších než očekávaných daňových příjmů schodek převyšuje odhady. Kromě toho, dosud přijatá konsolidační opatření nebyla dostatečná pro splnění doporučeného průměrného ročního fiskálního úsilí při snižování nadměrného schodku. Navíc potenciální příjmy vyvolané strukturálními reformami, směřujícími např. ke zvýšení účinnosti daňového systému na základě přezkumu struktury sazeb DPH, zůstávají poměrně nevyužity. Poměr veřejného dluhu k HDP vzrostl z 56,1 % v období 2008/2009 na 90,7 % v období 2012/2013. Podle konvergenčního programu by se měl poměr veřejného dluhu zvýšit v období 2015/2016 a 2016/2017 na 100,8 % a následně v období 2017/2018 klesnout na 99,4 %.

(12)

Snižování zadlužení domácností v roce 2012 pokračovalo, ale s úrovní 96 % HDP toto zadlužení i nadále značně převyšuje průměr eurozóny a jeho snižování se může zastavit v okamžiku, kdy se stav ekonomiky zlepší a transakce s rezidenčními nemovitostmi se vrátí na obvyklejší úrovně. Ceny bydlení zůstávají v situaci nedostatečné nabídky vysoké a volatilní. V důsledku kombinace vysokých cen nemovitostí a širokého využívání hypotečních úvěrů s pohyblivou úrokovou sazbou jsou domácností vysoce citlivé na zvyšování úrokových sazeb, jakož i na zvyšující se nezaměstnanost. Vláda podnikla kroky ke změně právních předpisů týkajících se územního plánování, ale bytová výstavba zůstává na nízké úrovni a systém plánování, včetně omezení souvisejících s iniciativou „zelený pás“, i nadále omezuje nabídku v oblasti bydlení. Zásahy vlády stimulující spíše poptávku po rezidenčních nemovitostech než jejich nabídku, včetně nedávno ohlášeného programu podpory při jejich pořízení, by mohly případně tuto situaci ještě zhoršit zvýšením cen nemovitostí a zadlužení domácností. Systém zdanění nemovitostí ve Spojeném království kombinuje regresivní opakující se daň (místní daň) s progresivní daní z transakcí (daň z převodu nemovitostí). Kombinace vysokých cen rezidenčních nemovitostí, horší finanční situace domácností a přísnějších kritérií pro poskytování úvěrů bude pravděpodobně i nadále mnoha středně příjmovým domácnostem bránit v tom, aby se staly vlastníky nemovitostí. V této situaci by se mohl pronájem soukromých nemovitostí stát lepší a rozumnější dlouhodobou alternativou vlastnictví.

(13)

Spojené království se potýká s problémy nezaměstnanosti i podzaměstnanosti, zejména u mladých lidí. Nezaměstnanost setrvávala na začátku roku 2013 na 7,8 %, přičemž v EU činila v průměru 10,9 %, a zhruba na této úrovni by měla zůstat po zbytek roku 2013 i v roce 2014. Nezaměstnanost mladých je o mnoho vyšší, když dosahuje 20,7 %, a od roku 2007, kdy dosahovala 14,3 %, se setrvale zvyšuje. Podíl mladých, kteří nejsou zapojeni do vzdělávání, zaměstnání nebo profesní přípravy, činí 14,0 %. Zaměstnanost v soukromém sektoru v minulém roce silně rostla vzhledem ke slabému růstu HDP, ale růst produktivity i mezd byl nízký. Spojené království má rovněž přebytek pracovníků s nízkou kvalifikací, po nichž poptávka klesá. Naopak má nedostatek pracovníků s velkými odbornými a technickými dovednostmi, což přispívá k nízké vnější konkurenceschopnosti. Navzdory určitému pokroku v posledních letech stále značná část mladých lidí nemá schopnosti a kvalifikaci potřebné k úspěšnému prosazení se na trhu práce. Míra nezaměstnanosti málo kvalifikovaných mladých lidí ve věku 15 až 25 let činí 37,2 %, což je silně nad průměrem EU. Hlavní důraz stávající politiky odborného vzdělávání a přípravy je příliš kladen na základní dovednosti a kvalifikaci úrovně 2, zatímco hospodářství stále více požaduje vyšší kvalifikace. I když byla určitá snaha o zlepšení kvality učňovských programů, je třeba v něm pokračovat. Zejména systém hodnocení je i nadále velmi složitý, což může negativně ovlivňovat zapojení podnikatelské sféry do učňovských programů. Spojené království by mohlo při provádění iniciativy Záruky pro mladé lidi a řešení problému nezaměstnanosti mladých a osob, které nejsou zapojeny do vzdělávání, zaměstnání nebo profesní přípravy, vycházet ze stávajícího programu smluv pro mladé (Youth Contract).

(14)

Slabé pobídky k práci jsou ve Spojeném království přetrvávajícím problémem. Orgány ho chtějí řešit zavedením tzv. „Universal credit“, který umožní si i po přijetí práce zachovat některé dávky. I když by toto opatření mohlo mít pozitivní dopad na zaměstnanost, více bude záležet na účinném provedení a podpůrných službách, včetně interakce s dalšími výhodami. Současně se do roku 2016 bude mnoho dávek a daňových úlev spojených s odpracovanými lety zvyšovat o 1 % ročně, což je pod očekávanou mírou inflace, avšak mělo by zlepšit motivaci pracovat. V dubnu 2013 byla rovněž předložena řada dalších reforem sociálních dávek. Přinášejí s sebou riziko zvyšování chudoby, včetně dětské chudoby v domácnostech nezaměstnaných. Na druhé straně, rozsah, úroveň a zvyšování všeobecných i na finanční situaci závislých důchodových plateb byly z velké části škrtů ušetřeny. První výsledky pracovního programu naznačují prostor pro zlepšení jeho provádění i výsledků. Země se rovněž potýká s přetrvávajícím problémem nízké zaměstnanosti rodičů a nedostatečným přístupem k vysoce kvalitní a dostupné péči o dítě. Míra dětí žijících v domácnostech nezaměstnaných, dosahující 17,3 %, je druhá nejvyšší v Unii. V současnosti patří náklady na péči o dítě ve Spojeném království mezi nejvyšší v Unii, což představuje problém především pro druhého výdělečně činného partnera a pro samoživitele. V roce 2010 využívala pouze 4 % dětí do tří let věku celodenně formální péči, což je značně pod průměrem v Unii ve výši 14 %.

(15)

Zadlužení podniků je ve Spojeném království značně vysoké, některé společnosti však mají stále problémy s úvěrováním a podnikové investice zůstávají na velmi nízké úrovni. Bezprecedentní pokles podnikových investic po roce 2007 způsobil, že se tvorba hrubého fixního kapitálu v roce 2012 snížila na 14,2 % HDP, což je třetí nejnižší úroveň v Unii. Země má nízkou úroveň výdajů podniků do výzkumu a vývoje, která klesla z 1,17 % HDP v roce 2001 na 1,09 % v roce 2011. Podnikové investice začaly pomalu růst, s meziročním nárůstem o 4,9 % v roce 2012, ale stále zůstávají nízké. Čisté půjčky podnikovému sektoru za rok 2012 jsou negativní. Zatímco velké firmy se silnými rozvahami jsou schopny si půjčovat s historicky nízkými náklady, mnoho dalších společností, zejména malé a střední podniky, mají problémy se získáváním úvěrů. Tento jev je zesilován omezenou hospodářskou soutěží v bankovnictví. Správné provedení doporučení Výboru pro finanční politiku ohledně opatrného propočtu požadavků na bankovní kapitál a řešení zjištěných podkapitalizací bez omezení úvěrování hospodářství by mělo napomoci posílit finanční stabilitu bankovního systému země.

(16)

Spojené království musí obnovit a zlepšit svou energetickou a dopravní infrastrukturu. Do roku 2020 musí podstatným způsobem investovat do nové kapacity na výrobu elektrické energie, jelikož bude muset ukončit provoz starých elektráren a současně splnit závazky týkající se obnovitelných zdrojů a přísnější normy pro emise uhlíku. S 3,8 % se podíl obnovitelných zdrojů na celkové spotřebě energií řadí na 25. místo z 27 členských států (průměr EU činí 13,0 %). Pro podporu odpovídajících a včasných investic bude zapotřebí právní jistoty v regulovaných oblastech. Nedostatečná kapacita a kvalita dopravních sítí Spojeného království představují pro hospodářství strukturální problém, především pak pro výrobce, distributory a vývozce. V současnosti existuje značná mezera mezi vyčleněnými veřejnými a soukromými finančními prostředky a potřebami investic do potrubního vedení, kterou chce vláda řešit upřednostněním veřejných výdajů na infrastrukturu a získáním dalších soukromých investic. Jednotkové náklady na stavbu a údržbu dopravní infrastruktury zůstávají v této zemi rovněž vysoké.

(17)

V kontextu evropského semestru provedla Komise komplexní analýzu hospodářské politiky Spojeného království. Posoudila konvergenční program i národní program reforem a předložila hloubkový přezkum. Vzala v úvahu nejen jejich význam pro udržitelnou fiskální a sociálně-ekonomickou politiku ve Spojeném království, ale také jejich soulad s pravidly a pokyny Unie, vzhledem k nutnosti posílit celkovou správu ekonomických záležitostí v Unii tím, že pro rozhodování členských států budou poskytnuty vstupy na úrovni Unie. Její doporučení v rámci evropského semestru jsou promítnuta do níže uvedených doporučení č. 1 až 6.

(18)

Na základě tohoto posouzení Rada přezkoumala konvergenční program a její stanovisko (6) je promítnuto zejména do níže uvedeného doporučení č. 1.

(19)

Na základě výsledků hloubkového přezkumu Komise a tohoto posouzení Rada přezkoumala národní program reforem a konvergenční program. Její doporučení podle článku 6 nařízení (EU) č. 1176/2011 jsou promítnuta zejména do níže uvedených doporučení č. 2, 3, 5 a 6,

1.

Provést posílenou rozpočtovou strategii pro období 2013/2014 i následující roky, podporovanou dostatečně konkrétními opatřeními. Zajistit udržitelné snížení nadměrného schodku do roku 2014/2015 a dokončení fiskálního úsilí dle doporučení Rady v rámci postupu při nadměrném schodku a trvale snižovat vysokou míru veřejného zadlužení. Trvalá náprava fiskální nerovnováhy vyžaduje hodnověrné provádění ambiciózních strukturálních reforem, které by zlepšily přizpůsobivost a zvýšily růstový potenciál. Pokračovat v diferencovaném prorůstovém přístupu k fiskálnímu zpřísňování, včetně upřednostňování včasných kapitálových investic s vysokou ekonomickou návratností a vyváženého přístupu ke skladbě konsolidačních opatření, s důrazem na středně dlouhodobou fiskální udržitelnost. Za účelem zvýšení příjmů více využívat základní sazbu DPH.

2.

Podniknout další kroky ke zvýšení nabídky rezidenčních nemovitostí, včetně pokračující liberalizace právních předpisů týkajících se územního plánování a efektivního fungování systému plánování. Zajistit, aby politika v oblasti bydlení, včetně programu podpory při jeho pořízení, nevedla k nadměrnému a nerozvážnému využívání hypotečních úvěrů a podporovat větší nabídku, která by pomohla zamezit zvyšování cen rezidenčních nemovitostí. Pokračovat v reformách zaměřujících se na zdanění pozemků a nemovitostí, vedoucích k odstranění narušení trhu a včasné podpoře rezidenční výstavby. Přijmout kroky ke zlepšení fungování trhu s nájemním bydlením, zejména zajištěním toho, aby delší nájemní smlouvy byly atraktivnější pro majitele i nájemníky.

3.

Na základě programu smluv pro mladé (Youth Contract) přijmout opatření pro řešení nezaměstnanosti mladých, například prostřednictvím iniciativy Záruka pro mladé lidi. Zvýšit kvalitu a délku trvání učňovského vzdělávání, zjednodušit systém hodnocení a posílit závazky zaměstnavatelů, zejména v oblasti zajišťování získání pokročilých a středně pokročilých technických dovedností. Snížit počet mladých lidí ve věku od 18 do 24 let s velmi slabými základními dovednostmi, včetně účinného provádění programu odborných stáží.

4.

Zesílit úsilí o podporu nízkopříjmových domácností a snížení dětské chudoby zajištěním, aby tzv. „Universal credit“ a další reformy systému sociálního zabezpečení vedly ke spravedlivému systému zdanění a dávek s jasnějšími pobídkami k práci a podpůrnými službami. Zrychlit provádění plánovaných opatření na snížení nákladů na péči o dítě a zlepšení její kvality a dostupnosti.

5.

Přijmout další kroky ke zlepšení dostupnosti bankovního a nebankovního financování podnikatelského sektoru, při zajištění toho, aby se tato opatření prvotně týkala životaschopných společností, zejména malých a středních podniků. Snížit překážky vstupu do odvětví bankovnictví a náklady na změnu a zjednodušit zahájení činnosti nových bank odprodejem bankovních aktiv. Efektivně provádět doporučení Výboru pro finanční politiku ohledně opatrného posuzování požadavků na bankovní kapitál a řešení zjištěných podkapitalizací.

6.

Přijmout opatření k usnadnění včasného nárůstu investic do síťové infrastruktury, zejména podporou účinnějších a důkladnějších plánovacích a rozhodovacích procesů. Zajistit stabilní právní rámec pro investice do nových energetických kapacit, včetně kapacit týkajících se obnovitelných zdrojů. Zlepšit kapacitu a kvalitu dopravních sítí zajištěním větší předvídatelnosti a jistoty pro plánování a financování a využíváním nejefektivnějších kombinací veřejných a soukromých kapitálových zdrojů.