PŘÍLOHA

Podpora činností Přípravné komise pro CTBTO ze strany Unie za účelem posílení jejích kapacit pro monitorování a ověřování, zlepšení vyhlídek na brzký vstup CTBT v platnost a podpory dosažení její univerzality a v rámci provádění strategie EU proti šíření zbraní hromadného ničení

1.   ÚVOD

Vybudování řádně fungujícího systému Přípravné komise pro CTBTO (dále jen „přípravná komise“) pro monitorování a ověřování je zásadním prvkem přípravy provádění CTBT, jakmile uvedená smlouva vstoupí v platnost. Rozvoj kapacit přípravné komise v oblasti monitorování vzácných plynů je důležitým nástrojem, který umožňuje posoudit, zda zpozorovaný výbuch byl jadernou zkouškou, či nikoli. Operativnost a výkonnost systému CTBT pro monitorování a ověřování rovněž závisí na přispění všech signatářských států CTBT. Je tedy důležité, aby signatářské státy CTBT měly možnost se systému CTBT pro monitorování a ověřování plně účastnit a přispívat k němu. Činnost vyvíjená v rámci provádění tohoto rozhodnutí bude rovněž důležitá pro zlepšení vyhlídek na brzký vstup CTBT v platnost a pro dosažení její univerzality.

Projekty popsané v tomto rozhodnutí značně přispějí k dosažení cílů strategie EU proti šíření zbraní hromadného ničení.

Za tímto účelem bude Unie podporovat těchto šest projektů zaměřených na:

1)	poskytování technické pomoci a budování kapacit v signatářských státech CTBT, aby se tyto státy mohly plně zapojit do uplatňování ověřovacího systému CTBT a přispívat k němu;

2)	rozvoj kapacity pro budoucí generace odborníků v oblasti CTBT prostřednictvím iniciativy pro rozvoj kapacity;

3)	posílení modelu atmosférického přenosu;

4)	charakterizaci a snižování obsahu radioaktivního xenonu;

5)	podporu integrovaného cvičení v terénu konajícího se v roce 2014 (IFE14) prostřednictvím vývoje integrovaného multispektrálního senzorového pole;

6)	zlepšení udržování certifikovaných pomocných seizmických stanic v rámci Mezinárodního monitorovacího systému.

Vzhledem k příznivějším politickým podmínkám se vyhlídky na vstup CTBT v platnost zlepšily, o čemž svědčí i nedávné nové podpisy a ratifikace CTBT, mimo jiné i ze strany Indonésie patřící mezi státy uvedené v příloze 2 CTBT. Vzhledem k tomuto pozitivnímu vývoji je třeba v nadcházejících letech klást zvýšený a naléhavý důraz na dokončení tvorby ověřovacího systému CTBT i na zajištění jeho připravenosti a provozní schopnosti, jakož i na pokračování činnosti zaměřené na vstup CTBT v platnost a na dosažení její univerzality. Jaderné zkoušky oznámené Korejskou lidově demokratickou republikou v říjnu roku 2006 a v květnu roku 2009 nejenže ukázaly, že je důležité jaderné zkoušky zakázat s univerzální platností, ale také zdůraznily potřebu vytvoření účinného ověřovacího systému, jímž by se dodržování takového zákazu monitorovalo. Plně provozuschopný a důvěryhodný ověřovací systém CTBT poskytne mezinárodnímu společenství spolehlivé a nezávislé prostředky, které zajistí dodržování uvedeného zákazu.

Údaje CTBTO rovněž hrají klíčovou úlohu při včasném varování před tsunami a při posuzování rozptylu radioaktivních látek po jaderné havárii ve Fukušimě v březnu roku 2011.

Podporou těchto projektů se posilují cíle společné zahraniční a bezpečnostní politiky. Prováděním těchto komplexních projektů se značně přispěje ke zlepšení účinných mnohostranných reakcí na stávající bezpečnostní výzvy. Tyto projekty zejména podpoří cíle strategie EU proti šíření zbraní hromadného ničení, včetně dalšího dosahování univerzální platnosti normy obsažené v CTBT i jejího ověřovacího systému a jejich posílení. Přípravná komise vytváří Mezinárodní monitorovací systém s cílem zajistit, že veškeré jaderné exploze budou detektovány. Přípravná komise je vzhledem ke svým jedinečným odborným znalostem dostupným v rámci celosvětové sítě a Mezinárodního datového centra s více než 280 zařízeními v 85 zemích jedinou organizací, která má kapacitu provádět tyto projekty, jež je možné financovat pouze prostřednictvím mimorozpočtového příspěvku poskytnutého této komisi.

Ve společné akci 2006/243/SZBP, společné akci 2007/468/SZBP a společné akci 2008/588/SZBP a v rozhodnutí Rady 2010/461/SZBP Unie podpořila: zavedení programu odborné přípravy formou elektronického učení, integrované cvičení v terénu pro rok 2008 týkající se inspekcí na místě, posuzování radioaktivního xenonu a jeho měření, technickou pomoc Africe, Latinské Americe a Karibiku, pomocné seizmické stanice, prohloubení spolupráce s vědeckou obcí a posílení kapacit v oblasti inspekcí na místě, jakož o vývoj systému pro detekci vzácných plynů. Projekty popsané v tomto rozhodnutí navazují na projekty předchozí společné akce a na pokrok dosažený při jejich provádění. Projekty popsané v tomto rozhodnutí byly vypracovány tak, aby se zabránilo veškerému případnému překrývání s rozhodnutím Rady 2010/461/SZBP. Některé projekty obsahují prvky, jež jsou podobné činnostem prováděným v rámci předchozích společných akcích, ale liší se věcnou působností nebo jsou zaměřeny na jiné přijímací země či regiony.

Těchto šest projektů na podporu činností přípravné komise bude prováděno a řízeno jejím prozatímním technickým sekretariátem.

2.   POPIS PROJEKTŮ

2.1   Projekt 1: Technická pomoc a budování kapacit

2.1.1   Souvislosti

Jednou z jedinečných vlastností ověřovacího systému CTBT v rámci režimu nešíření a odzbrojení je poskytování informací týkajících se plnění příslušných požadavků přímo signatářským státům CTBT v reálném čase. Kromě primárního ověřovacího účelu systému CTBT pro monitorování a ověřování má využití technologií a údajů Mezinárodního monitorovacího systému rovněž značný význam pro civilní a vládní agentury při jejich analýzách (například) zemětřesení, sopečných erupcí, podvodních explozí, změny klimatu a tsunami.

Zatímco během posledních let značně vzrostl zájem rozvojových zemí o zřízení národních datových center (počet účastníků Mezinárodního datového centra vzrostl od roku 2008 přibližně o 36), řada rozvojových zemí dosud nemá k systému CTBT pro monitorování a ověřování úplný přístup.

Přípravná komise proto vyvíjí další úsilí o zvýšení počtu zřízených národních datových center, množství zabezpečených signatářských uživatelských účtů a počtu oprávněných uživatelů. Úsilí je zaměřeno zejména na 62 zbývajících signatářských států CTBT, které dosud nemají přístup k údajům Mezinárodního monitorovacího systému a produktům Mezinárodního datového centra (25 v Africe, 9 v Latinské Americe, 6 na Blízkém východě a v jižní Asii, 12 v jihovýchodní Asii, Tichomoří a na Dálném východě, 3 ve východní Evropě a 7 v Severní Americe a západní Evropě). Dané úsilí se soustředí zejména na země, které potřebují technickou podporu, aby mohly tyto údaje a produkty více využívat.

Za účelem podpory činností národních datových center musí přijímající země zajistit prostředky nezbytné k fungování daného nástroje. Závazek přijímající země je považován za podmínku úspěchu projektu.

Projekt sestává ze čtyř vzájemně se doplňujících složek, jež rozšíří oblast působnosti a rozsah stávajících schopností přípravné komise v oblasti budování kapacit. Projekt vychází ze stávajícího rámce pro poskytování odborné přípravy a vybavení v oblasti budování kapacit pro rozvojové země, a to tím, že zahrnuje i země a regiony, které dosud této podpory nevyužívaly, a rozšiřuje rozsah tak, aby zahrnoval i odbornou přípravu zaměřenou na sledování radionuklidů a modely atmosférického přenosu (ATM). Bude vyvinut a propagován software, který bude v reálném čase zpracovávat data časového průběhu vlny ze seizmických, hydroakustických a infrazvukových údajů. Výměnu znalostí mezi jednotlivými státy a jejich spolupráci podpoří nový stipendijní program a vědecký výzkum a spolupráci bude podporovat virtuální středisko pro využití dat (vDEC).

2.1.2   Rozsah projektu

Projekt sestává z těchto čtyř složek, které budou v zájmu vzájemného posílení prováděny koordinovaně:

1.

Složka 1: Integrace signatářských států CTBT ve východní Evropě, Latinské Americe a Karibiku, jakož i jihovýchodní Asii, Tichomoří a na Dálném východě za účelem umožnění jejich plné účasti na uplatňování systému CTBT pro ověřování a na reakci na katastrofy a mimořádné události, jakož i souvisejícím vědeckém vývoji, a v zájmu přispění k tomuto uplatňování, reakci a vývoji.

2.	Složka 2: Vyvinout a propagovat softwarový balíček Seiscomp 3 (SC3) pro národní datová centra určený ke zpracovávání veškerých druhů dat časového průběhu vlny v reálném čase.

3.

Složka 3: Rozvinout a prosazovat stipendijní program v zájmu rozšíření znalostní základny a vědomostí přípravné komise, a to využitím vědomostí a odborných znalostí pracovníků národních datových center a provozovatelů stanic, a napomáhat k posílení výměny informací a prohloubení spolupráce mezi jednotlivými státy, přičemž prozatímní technický sekretariát působí jako koordinátor.

4.	Složka 4: Udržovat a podporovat virtuální středisko pro využití dat, které je platformou pro vědecký výzkum a spolupráci, přičemž využívá údaje Mezinárodního monitorovacího systému a produkty Mezinárodního datového centra.

Složka 1:

Tato složka navazuje na programy technické pomoci přípravné komise a rozšíří technickou pomoc do dalších zemí v Latinské Americe a Karibiku a do dalších dvou regionů (do východní Evropy, jakož i do jihovýchodní Asie, Tichomoří a na Dálný východ).

Prozatímní technický sekretariát určí a poskytne technické odborníky jako poradce, kteří budou koordinovat veškeré své činnosti v konzultaci s vedením Mezinárodního datového centra a za jeho souhlasu. Tato složka bude obsahovat tyto tři prvky:

Prvek 1: Komplexní hodnocení: v potenciálních přijímacích zemích proběhne hodnocení, jehož cílem bude posouzení informovanosti o údajích a produktech prozatímního technického sekretariátu a jejich využívání. Součástí tohoto hodnocení bude teoretické hodnocení a v případě potřeby návštěvy v přijímacích zemích s cílem porozumět aktuálním potřebám a názorům a zvýšit informovanost o údajích a produktech prozatímního technického sekretariátu, včetně jejich možného civilního a vědeckého využití Kromě toho budou navázány kontakty s dalšími příslušnými instituty v každé zemi, pro které by využití údajů a produktů prozatímního technického sekretariátu mohlo být přínosem. Případně se usnadní vytvoření sítě kontaktů mezi vnitrostátním orgánem a příslušnými instituty. V případě, že je v dané zemi národní datové centrum již zřízeno, bude posouzeno postavení každého národního datového centra z hlediska personálu a infrastruktury (včetně počítačové a internetové infrastruktury), aby bylo možné určit prioritní činnosti. Za účelem umožnění optimálního dopadu složky 2 bude věnována zvláštní pozornost stávajícímu rozšíření a využívání softwaru Seiscomp 3 (SC3). Toto hodnocení budou případně doplňovat regionální pracovní semináře. Tyto semináře poskytnou příležitost k vysvětlení úlohy a funkcí národních datových center v rámci CTBT a k posouzení úrovně znalostí a potřeb v zúčastněných zemích.

Prvek 2: Odborná příprava a technická podpora: Budou uspořádána regionální školení, na nichž se setkají účastníci z institucí určených v rámci prvku 1. Tato odborná příprava poskytne technické pokyny ohledně údajů a produktů prozatímního technického sekretariátu. V průběhu této odborné přípravy budou účastníci pracovat se softwarem prozatímního technického sekretariátu vyvinutým pro národní datová centra, který lze použít pro přístup k údajům a produktům uvedeného sekretariátu a k jejich analýze. Rozsah bude rozšířen tak, aby zahrnoval radionuklidy a technologie modelů atmosférického přenosu. Některé země se rovněž zúčastní pilotního projektu zaměřeného na software Seiscomp 3 (jak je popsáno ve složce 2). Odborná příprava bude rovněž příležitostí k posílení spolupráce mezi technickým personálem příslušných institutů v daném regionu. Následně bude poskytnuta rozšířená technická podpora vybraným národním datovým centrům, aby bylo možné poznatky získané v rámci regionální přípravy uplatnit v konkrétních národních datových centrech. Tato podpora bude uzpůsobena na základě potřeb konkrétního národního datového centra, dovedností jeho pracovníků a s přihlédnutím k dalším zvláštnostem (oblastem uplatnění údajů a produktů, jazykům apod.). Účastníci provedou instalaci a konfiguraci softwaru národního datového centra za pomoci technického odborníka a zavedou systém pro rutinní získávání údajů, jejich zpracování, analýzu a oznamování podle potřeb vnitrostátního orgánu. Kromě toho bude některým zemím na základě vyhodnocení jejich potřeb poskytnuto základní vybavení národního datového centra včetně počítačového technického vybavení a periferního zařízení. Bude-li poskytnuto vybavení, technický odborník rovněž zajistí odbornou přípravu týkající se instalace, údržby a provozu daného vybavení.

Prvek 3: Následná činnost: V zájmu upevnění nabytých dovedností nebo odstranění zbývajících nedostatků se uskuteční další návštěvy přijímajících zemí s cílem posoudit, jak účastníci využívají toho, co se naučili během školení v rámci prvku 2. Cílem těchto navazujících návštěv je zajistit, aby místní technický personál uměl běžně používat údaje a produkty prozatímního technického sekretariátu. Návštěvy budou uzpůsobeny na základě místních potřeb a dovedností, přičemž bude zohledněna udržitelnost, aby tato činnost pokračovala i po ukončení tohoto projektu. Základ dalších navazujících činností v jednotlivých přijímacích zemích bude tvořit závěrečná souhrnná zpráva pro každou přijímající zemi.

V rámci tohoto projektu, stejně jako v případě rozhodnutí 2010/461/SZBP, bude poskytována skupinová regionální odborná příprava zaměřená na zpracování údajů Mezinárodního monitorovacího systému a analýzu produktů Mezinárodního datového centra, a případně bude poskytnuto i základní vybavení. Cílené činnosti v oblasti odborné přípravy a budování kapacit budou navrženy, pokud je to proveditelné, pro přijímací státy, v nichž byly zjištěny a posouzeny konkrétní potřeby týkající se zřízení národních datových center a zabezpečených signatářských uživatelských účtů, jakož i přínosy v civilní a vědecké oblasti.

Veškeré činnosti budou v přijímacích zemích prováděny v úzké koordinaci s prozatímním technickým sekretariátem a za jeho podpory, a to s cílem zajistit účinnost a udržitelnost odborné přípravy a dalšího úsilí v oblasti budování kapacit vyvíjeného v rámci tohoto projektu. Tímto způsobem se zajistí i patřičný soulad s činnostmi provedenými v rámci předchozích rozhodnutí a společných akcí Rady, jakož i v kontextu mandátu přípravné komise.

Při uplatnění výše uvedených kritérií předpokládá prozatímní technický sekretariát činnosti v co možná nejvyšším počtu následně uvedených států, s výhradou předchozího posouzení proveditelnosti tímto sekretariátem v závislosti na místních podmínkách, které v té době budou panovat:

i)

v Latinské Americe a Karibiku: ve státech uvedených na seznamu, které však nebyly vybrány v rámci rozhodnutí (EU) 2010/461/SZBP (Antigua a Barbuda, Barbados, Bahamy, Belize, Bolívie, Dominikánská republika, Ekvádor, Grenada, Guatemala, Guyana, Haiti, Honduras, Jamajka, Kostarika, Panama, Paraguay, Salvador, Surinam a Uruguay); jakož i v Brazílii, Dominice, Chile, Kolumbii, Kubě, v Mexiku, Nikaragui, Peru, Svaté Lucii, Svatém Vincencovi a Grenadinách, Trinidadu a Tobagu a ve Venezuele,

ii)	ve východní Evropě: v Albánii, Arménii, Ázerbájdžánu, Bělorusku, Bosně a Hercegovině, Bulharsku, Černé Hoře, Estonsku, Gruzii, Chorvatsku, Litvě, Lotyšsku, Maďarsku, Moldavské republice, Polsku, Rumunsku, Slovensku, Srbsku a v Bývalé jugoslávské republice Makedonii,

iii)

v jihovýchodní Asii, Tichomoří a na Dálném východě: v Bruneji Darussalamu, Cookových ostrovech, Fidži, Filipínách, Kambodži, Kiribati, Laoské lidově demokratické republice, Marshallových ostrovech, Federativních státech Mikronésie, Mongolsku, Myanmaru, Nauru, Niue, Palau, Papui-Nové Guineji, Samoi, Singapuru, Šalamounových ostrovech, Thajsku, Tonze, Tuvalu, Vanuatu, Vietnamu a ve Východním Timoru.

Složka 2: Softwarový balíček SC3

Tato složka skýtá uživatelsky vstřícnou, otevřenou a integrovanou platformu využívající SC3, což je software, který se již hojně užívá v seizmologii a při varování před tsunami za účelem reakce na katastrofy a mimořádné události, a to společně se specifickým softwarem pro zpracování dat získaných prostřednictvím senzorového pole (PMCC, Fk) a nástroji interaktivního vyhodnocování dat (Geotool, Jade). Tento software řádně vyhovuje potřebám národních datových center, pokud jde o automatické přijímání a zpracování dat časového průběhu vlny, zpracování dat získaných prostřednictvím senzorového pole, automatické vydávání přehledu a interaktivní přezkum údajů.

Co se týče rozvoje kapacit, existuje již velké společenství uživatelů tohoto softwaru z řad národních datových center a dalších institucí. Jakmile bude integrovaná platforma obecně uplatňována, vzbudí zájem uživatelů z nově vznikajících národních datových center a urychlí rozvoj jejich kapacit. Software SC3 rovněž umožňuje snadnou výměnu údajů mezi národními datovými centry. Mezinárodní společenství tento formát běžně využívá, a pokud by se užíval k výměně údajů mezi národními datovými centry a s Mezinárodním datovým centrem, tato výměna by se značně zlepšila a zjednodušila, a to i v reálném čase (což není v současné době možné v rámci softwarového balíčku nazvaného „NDC-in-a-box“).

Často se uvádí, že mezi aktivními národními datovými centry a řádně fungujícími stanicemi existují silné vazby. Rozvoj softwarového balíčku SC3 by měl tedy značně napomoci k podpoře pomocných seizmických stanic. V dlouhodobém měřítku uplatňování softwaru SC3 umožní, aby rozvíjející se národní datová centra účinně využívala údajů svých stanic a nepřetržitě sledovala provozní stav.

Tato složka se zaměřuje na vývoj a uplatňování softwaru, včetně distribuce a odborné přípravy.

Několik pilotních zemí s institucemi, které prokázaly dostatečnou technickou schopnost a zájem o účast, bude vybráno pro účely distribuce a odborné přípravy v počátku projektu (např. v Africe, východní Evropě, Latinské Americe a jihovýchodní Asii, Tichomoří a na Dálném východě).

Složka 3: Stipendijní program

Cílem stipendijního programu je vychovat další generaci vědeckých talentů v oblasti monitorování jaderných explozí, podpořit jejich vnitrostátní instituce a zároveň reagovat na potřeby vědeckého výzkumu, které jsou zásadně důležité pro zdokonalení stávajících kapacit a aplikací CTBT pro ověřování v souvislosti se zmírňováním následků katastrof a s vědami o Zemi.

V počáteční fázi stipendijnímu programu budou určeni případní partneři, u kterých budou působit hostující stipendisté. Prozatímní technický sekretariát je určí tak, že zveřejní tento stipendijní program a vyzve národní datová centra, univerzity a další případné partnery, aby stanovili oblasti kompetencí, které mohou hostujícím stipendistům nabídnout. Instituty, které již dříve využily činností v rámci společné akce EU 2008/588/SZBP a rozhodnutí 2010/461/SZBP, jakož i dalších činností Mezinárodního monitorovacího systému či Mezinárodního datového centra, jako jsou odborná setkání, setkání odborníků a pracovní semináře, a shromáždily odborné znalosti, budou vyzvány, aby se přihlásily jako hostitelské instituce.

Stipendia budou vypsána prozatímním technickým sekretariátem, který současně oznámí oblasti kompetencí hostitelských institucí. Kandidáti budou vyzváni, aby v žádosti popsali svůj projekt a uvedli, jakým způsobem odpovídá popsaným kompetencím. Kandidáty a návrhy vyhodnotí a vybere prozatímní technický sekretariát, případně s úpravami podle svých potřeb. Stipendisté budou tomuto sekretariátu podávat pravidelné zprávy o dosažených výsledcích a zpětnou vazbu. Budou uspořádána setkání odborníků, konference věnovaná vědě, technologiím a inovacím v rámci CTBTO v roce 2013 a podobná setkání, která budou využita s cílem podpořit projekt, získat nové účastníky a poskytnout stipendistům příležitost prezentovat své výsledky. Účelem projektu je využít externích odborných znalostí ke zvýšení efektivity a zohlednit přitom dostupné personální zdroje prozatímního technického sekretariátu.

Složka 4: Virtuální středisko pro využití dat (vDEC)

Vývojová platforma (na úrovni hardwaru i softwaru) virtuálního střediska pro využití dat poskytuje platformu pro vědeckou výměnu tím, že výzkumným pracovníkům, kteří se zabývají zdokonalením zpracování v rámci Mezinárodního datového centra, umožňuje přístup do rozsáhlého archivu parametrických údajů a dat časového průběhu vlny, jakož i údajů týkajících se radionuklidů. Toto středisko rovněž poskytuje přístup k softwaru a testovacím verzím zpracovávacích přenosových cest, aby bylo možno vkládat a testovat alternativní moduly.

Konkrétně v rámci virtuálního střediska bude ve fázi vývoje a testování uplatňován software SC3. Středisko rovněž poskytuje platformu pro začlenění doplňujících údajů do údajů Mezinárodního monitorovacího systému za účelem posouzení zlepšení, jež z tohoto doplnění vyplynou. Zvláštní důraz bude v případě potřeby kladen na zajištění dostupnosti střediska pro stipendisty vybrané v rámci složky 3.

Finanční prostředky budou využívány k uzavření smluv o odborných službách, jejichž účelem bude poskytnout pomoc výzkumným pracovníkům využívajícím virtuálního střediska a zajistit řádné fungování systému.

2.1.3   Přínosy a výsledky

Více rozvojových zemí bude moci plnit své povinnosti týkající se ověřování vyplývající z CTBT a využívat údaje Mezinárodního monitorovacího systému a produkty Mezinárodního datového centra. Technická pomoc a odborná příprava budou rozšířeny do dalších zemí v Latinské Americe a Karibiku a do dalších dvou regionů (do východní Evropy, jakož i do jihovýchodní Asie, Tichomoří a na Dálný východ).

Rozsah datových aplikací v oblasti budování kapacit bude rozšířen tím, že bude vytvořena a propagována integrovaná softwarová platforma týkající se softwaru SC3. Tento software bude rozšířen na zpracování hydroakustických a infrazvukových údajů. Vzhledem k tomu, že software SC3 se již hojně užívá a umožňuje jednoduchou výměnu údajů, bude nástrojem, jehož prostřednictvím umožněn kontakt s mnohem větším počtem národních datových center a dalších institucí než dříve.

Bude zahájen stipendijní program pro další generaci vědeckých talentů v oblasti monitorování jaderných explozí, jehož cílem bude podporovat vnitrostátní instituce daných zemí a zároveň i řešit potřeby vědeckého výzkumu, jež jsou zásadně důležité pro ověřování v rámci CTBT, jakož i pro využití v civilní a vědecké oblasti.

Platforma vDEC, jež poskytuje platformu pro vědeckou výměnu, bude zachována a rozšířena tak, aby zahrnovala i platformu SC3.

2.2   Projekt 2: Rozvoj kapacit pro budoucí generace odborníků v oblasti CTBT – iniciativa pro rozvoj kapacit

2.2.1   Souvislosti

Iniciativa pro rozvoj kapacit, zahájená v roce 2010, je klíčovou součástí činností přípravné komise v oblasti odborné přípravy a vzdělávání zaměřených na budování a zachování nezbytných kapacit týkajících se technických, vědeckých, právních a politických aspektů CTBT a jejího ověřovacího systému. Vychází ze skutečnosti, že vstup CTBT v platnost a dosažení její univerzality, jakož i posílení ověřovacího systému závisí na aktivním a informovaném zapojení budoucích generací odborníků v oblasti politiky, práva a technických odborníků, zejména z rozvojového světa.

2.2.2   Rozsah projektu

Vzhledem k pokračujícímu zpoždění ve vstupu CTBT v platnost je zásadně důležité zachovat politickou podporu všem aspektům CTBT, jakož i příslušné technické odborné znalosti. Iniciativa pro rozvoj kapacit rozšíří shromážděné odborné znalosti i mimo rámec tradičních zúčastněných stran, a tím poskytne větší příležitosti širšímu společenství k účasti na posílení a účinném uplatňování multilaterálně ustaveného ověřovacího režimu v rámci CTBT.

Tento projekt sestává ze tří složek:

1.	Složka 1: Účast na seminářích „školení školitelů“ v letech 2013 a 2014.

2.	Složka 2: Účast odborníků z rozvojových zemí v kurzech odborné přípravy v rámci iniciativy pro rozvoj kapacit a podpora společných výzkumných projektů.

3.	Složka 3: Posílení platformy iniciativy pro rozvoj kapacit v oblasti elektronického učení a multimediální vzdělávací nástroje.

Složka 1: Účast na seminářích „školení školitelů“ v letech 2013 a 2014

Prostřednictvím seminářů „školení školitelů“ poskytne přípravná komise metodické pokyny akademickým a výzkumným institucím zapojeným do oblastí souvisejících s CTBT, čímž se zvýší informovanost akademické obce a politiků ohledně CTBT a jejich porozumění CTBT. Poskytnuté finanční prostředky přispějí k zajištění účasti zástupců akademické obce a výzkumných institucí, přičemž důraz bude kladen na univerzity a výzkumné instituce z Evropy a rozvojového světa, kteří povedou vzdělávací kurzy o CTBT a budou poskytovat související programy odborné přípravy, jež se budou týkat zejména vědeckých a technických aspektů CTBT.

Seminářů, které se uskuteční v letech 2013 a 2014, se zúčastní vysokoškolští učitelé a výzkumní pracovníci z celého světa, včetně států uvedených na seznamu v příloze 2 CTBT, kteří se podělí o osvědčené postupy ohledně výuky týkající se problematiky CTBT a absolvují školení ohledně způsobů, jimiž je možné materiály z kurzů v rámci iniciativy pro rozvoj kapacit zařadit do jejich učebních osnov. Na seminářích budou rovněž prozkoumány možné způsoby zvýšení počtu výzkumných projektů souvisejících s CTBT v rámci cílových univerzit a účastníci budou vyzváni, aby navrhli studenty, kteří se zúčastní kurzů v rámci této iniciativy.

Složka 2: Účast odborníků z rozvojových zemí v kurzech odborné přípravy v rámci iniciativy pro rozvoj kapacit a podpora společných výzkumných projektů

—   Účast v kurzech v rámci iniciativy pro rozvoj kapacit

V návaznosti na nebývalý úspěch kurzu vyspělé vědy uspořádaného v roce 2011, v jehož rámci byly vyškoleny tisíce osob, mezi něž patřili i provozovatelé stanic, analytici národních datových center, diplomaté, studenti a zástupci občanské společnosti, bude přípravná komise každý rok nadále poskytovat vědecky založené kurzy související s CTBT. V listopadu roku 2012 přípravná komise uspořádá dvoutýdenní intenzivní kurz v oblasti vědy a technologií a koncem roku 2013 zorganizuje další podobný kurz, Kurzy se budou konat ve Vídni ve speciálně uzpůsobených podmínkách umožňujících výuku on-line, jako jsou například přednášky živě vysílané přes internet a určené účastníkům z celého světa.

Poskytnuté finanční prostředky přispějí každoročně k účasti přibližně 15 odborníků na vědeckých a technických kurzech odborné přípravy v rámci iniciativy, přičemž důraz bude kladen na ženy a rozvojové země.

—   Společné výzkumné projekty

Finanční prostředky přispějí k podpoře společných výzkumných projektů zaměřených na ověřovací systém CTBT, a to prostřednictvím výzkumných stipendií přidělovaných na základě dosažených výsledků kandidátům z Evropy a rozvojových zemí, kteří mají titul PhD nebo se věnují postdoktorskému studiu. Tento výzkum bude souviset se stávajícími projekty přípravné komise.

Složka 3: Posílení platformy iniciativy v oblasti elektronického učení a multimediálních vzdělávacích nástrojů

—   Technický rozvoj platformy elektronického učení:

Finanční prostředky přispějí k dalšímu zdokonalení platformy elektronického učení a k navržení a vytvoření dalších multimediálních nástrojů, jež napomohou k dosažení cílů iniciativy pro rozvoj kapacit, včetně prováděcích strategií zaměřených na zvýšení dostupnosti zdrojů této iniciativy v rozvojovém světě. Konzultant prozkoumá zejména možnosti dalšího zdokonalení zdrojů iniciativy v souvislosti s platformami mobilního učení, jakož i dalších multimediálních vzdělávacích nástrojů a propagačních materiálů.

—   Tvorba obsahu pro zdroje iniciativy pro rozvoj kapacit

Finanční prostředky přispějí k vypracování obsahu v oblasti vzdělávání a odborné přípravy v rámci iniciativy, který bude uveden v platformě elektronického učení a bude využit k vytvoření dalších multimediálních nástrojů iniciativy. Tento přístup se rovněž zaměří na začlenění materiálů iniciativy do nových médií a na využívání veřejných sociálních sítí k propagaci CTBT a jejího ověřovacího systému.

2.2.3   Přínosy a výsledky

Ze zkušeností získaných v rámci iniciativy vyplývá, že poměrně nízké investice ve spojení se strategickou vizí mohou Unii přinést maximální návratnost. Vzhledem k tomu, že již existuje infrastruktura pro iniciativu a v rámci činnosti přípravné komise je institucionalizován příslušný přístup, další finanční prostředky přípravné komisi umožní dále posílit stávající projekty a vyvinout inovativnější způsoby poskytování odborné přípravy a vzdělávání v problematice související s CTBT určených co nejširší cílové skupině.

Tato iniciativa rovněž prohlubuje činnosti uvedené ve strategii EU proti šíření zbraní hromadného ničení. Konkrétně kurzy v rámci iniciativy a související činnosti zaměřené na odbornou přípravu podporují úsilí o rozvoj a zachování multilateralismu jako základu účinné strategie proti šíření zbraní hromadného ničení tím, že rozvíjí kapacity v právní, politické, vědecké a technické oblasti. Spoluprací s širším společenstvím zúčastněných stran v rámci mezinárodního společenství v otázkách souvisejících s CTBT se rovněž zvyšuje informovanost o CTBT a prohlubuje úsilí o dosažení její univerzality a jejího vstupu v platnost.

2.3.   Projekt 3: Posílení modelu atmosférického přenosu (ATM)

2.3.1   Souvislosti

Modelování atmosférického přenosu, které zavedla a využívá přípravná komise, prokázaly svou značnou užitečnost pro civilní aplikace například tím, že v roce 2011 poskytly předpovědi rozptylu radionuklidů vyzařovaných z jaderné elektrárny Daiiči.

Stávající systém ATM je nyní již poměrně vyspělý a jakékoli další vylepšení vyžaduje investice, pokud jde o zdroje v oblasti výpočetní techniky a odborné znalosti. S velkým zájmem byl proto vzat na vědomí dobrovolný příspěvek Japonska na podporu získání nového počítačového vybavení pro ATM, na kterém bude instalován budoucí systém ATM. Tento projekt umožní přípravné komisi uzavírat smlouvy s odbornými službami v oblasti ATM za účelem posílení omezeného počtu pracovníků týmu ATM v Mezinárodním datovém centru, aby tak přípravná komise mohla rychleji využívat přínosu této dodatečné výpočetní kapacity.

2.3.2   Rozsah projektu

Odborník v oblasti ATM bude soustředit svoji pozornost na posílení kapacit v oblasti ATM. Úkoly přidělené odborníkovi v oblasti ATM budou zaměřené na co nejúčinnější využití této dodatečné výpočetní kapacity financované z příspěvku Japonska, aby se ve zvláštních případech zajistilo co nejpřesnější modelování rozptylu radionuklidů. Tyto úkoly budou uvedeny do souladu s úkoly přípravné komise.

Mezi tyto úkoly bude patřit mimo jiné:

a)	získání vysoce kvalitních meteorologických polí s vysokým rozlišením, a to ve spolupráci se Světovou meteorologickou organizací (WMO) a specializovanými instituty jejích členských států;

b)	zlepšení modulů souvisejících s radionuklidy a přesné vymezení optimální konfigurace modelu (či modelů) atmosférického přenosu;

c)	určení potřeb v souvislosti s podporou v oblasti ATM poskytovanou civilním zařízením prostřednictvím spolupráce s externími odborníky, včetně Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE);

d)	zohlednění těchto výsledků v zájmu posílení podpory v oblasti ATM poskytované akcím souvisejícím s CTBT.

Uvedený odborník v oblasti ATM musí tedy mít značné zkušenosti v oblasti atmosférických procesů, a zejména přenosu radionuklidů, odborné znalosti týkající se numerické předpovědi počasí a rozptylu, technickou způsobilost v oblasti kódování a zpracování dat, jakož i dovednosti v oblasti mezilidských vztahů nezbytné k zajištění bezproblémové a posílené spolupráce mezi CTBTO, WMO, MAAE a Meziagenturního výboru pro reakci na jaderné mimořádné události (IACRNE).

2.3.3   Přínosy a výsledky

Výsledkem tohoto projektu bude špičková kapacita v oblasti modelů atmosférického přenosu, jejímž cílem bude podporovat plnění úkolů přípravné komise a související civilní aplikace. Rovněž umožní lepší koordinaci zdrojů v oblasti modelů atmosférického přenosu mezi mezinárodními organizacemi a usnadní komunikaci a výměnu informací.

2.4   Projekt 4: Charakterizace a snižování úrovně radioaktivního xenonu

2.4.1   Souvislosti

Radioaktivní xenon je klíčovým ukazatelem, na jehož základě se určí, zda došlo k jaderné explozi. Technologie měření uplatňované v rámci Mezinárodního monitorovacího systému se v uplynulých 10 až 15 letech podstatně zlepšily. Na citlivost sítě Mezinárodního monitorovacího systému v oblasti vzácných plynů má tedy stále větší vliv globální úroveň pozadí radioaktivního xenonu produkovaného z civilních jaderných zařízení (jako jsou zařízení na výrobu lékařských izotopů). Tento projekt vychází z činností podporovaných prostřednictvím společné akce 2008/588/SZBP.

2.4.2   Rozsah projektu

Tento projekt sestává ze dvou složek:

1.	Složka 1: charakterizace úrovně pozadí radioaktivního xenonu.

2.	Složka 2: snižování úrovně pozadí radioaktivního xenonu.

Složka 1:

Přípravná komise měří radioaktivní xenon v prostředí velmi citlivými systémy, přičemž tato činnost je důležitou součástí ověřovacího režimu CTBT. Z příspěvku EU získaného v rámci společné akce 2008/588/SZBP přípravná komise zakoupila dva přenosné systémy pro měření radioizotopů 133Xe, 135Xe, 133mXe a 131mXe. Tyto systémy budou využívány k měření úrovně pozadí radioaktivního xenonu v Indonésii a Kuvajtu. Za tímto účelem byly uzavřeny dohody o spolupráci s partnerskými instituty (agenturou BATAN v Indonésii a institutem KISR v Kuvajtu).

Vzhledem k tomu, že obě lokality poskytují značné množství informací o charakterizaci globálního úrovně pozadí radioaktivního xenonu, je účelem tohoto projektu zaprvé prodloužit měřicí kampaně v Indonésii a Kuvajtu o dalších šest měsíců na celkovou délku 12 měsíců. Prodloužením měřicí kampaně by se umožnila charakterizace obou lokalit během celého dvanáctiměsíčního cyklu zahrnujícího všechny sezónní podmínky.

Zadruhé: po ukončení těchto kampaní plánuje prozatímní technický sekretariát uskutečnit další měření v oblastech, v nichž není globální úroveň pozadí radioaktivního xenonu zcela známa a jeho účinky na Mezinárodní monitorovací systém jsou neznámé. Jako o příštích lokalitách se uvažuje o Perském zálivu a Jižní Americe.

Mají-li tyto měřicí kampaně pokračovat, jsou nezbytné finanční prostředky na odeslání mobilních systémů na detekci vzácných plynů obsahujících radioaktivní xenon do nových lokalit, na provoz obou systémů, včetně pravidelné údržby, po dobu – pokud možno – alespoň 12 měsíců v každé lokalitě.

Po ukončení těchto kampaní budou systémy k dispozici prozatímnímu technickému sekretariátu, který jich bude využívat k realizaci následných studií zaměřených na úroveň pozadí radioaktivního xenonu jako systémy pro odbornou přípravu.

Složka 2:

Tato složka zahrnuje pilotní studii, která posuzuje schopnost různých materiálů absorbovat izotopy radioaktivního xenonu a způsoby této absorpce a vyvíjí filtrační systém. Jejím cílem je zlepšit detekční schopnost Mezinárodního monitorovacího systému a spolehlivost a kvalitu údajů Mezinárodního datového centra.

Tato složka má za cíl vyvinout malý víceúčelový systém, který by bylo možné snadno použít v různých fázích výrobního procesu za účelem určení optimálního umístění redukčního systému v rámci struktury daného zařízení. Víceúčelovost redukčního systému rovněž usnadní použití v dalších zařízeních na výrobu izotopů.

Zatímco dřívější činnosti podporované Unií umožňovaly sledovat problematiku emisí vzácných plynů, tato pilotní studie jde o krok dále a formuluje konkrétní řešení tohoto problému. Tato složka bude vycházet z předběžné studie vypracované Belgickým střediskem pro jaderný výzkum (SCK•CEN, Belgie) a Národní laboratoří severozápadního pacifického pobřeží (Pacific North West National Laboratory, USA).

Tato složka sestává ze tří prvků:

Prvek 1: pokusy zaměřené na absorpci radioaktivního xenonu: vytvoření experimentálního zařízení a testování různých absorpčních materiálů (zeolit s ionty stříbra, uhlíkové molekulární síto) v různorodých podmínkách (teplota, tok, nosný plyn).

Prvek 2: navržení přenosného filtračního systému na základě analýzy absorpčních experimentů provedených ve fázi 1.

Prvek 3: vytvoření optimalizovaného přenosného filtračního systému a testování v laboratorním měřítku. Po ukončení této fáze bude přenosný filtrační systém připraven na testování v radiofarmaceutických výrobních zařízeních Belgického národního institutu pro radioaktivní prvky (institut IRE, Belgie). Součástí systému budou přístroje pro detekci záření, které určí redukční faktor radioaktivního xenonu získaný v praxi.

Po ukončení každé fáze budou veškeré získané zkušenosti shrnuty do podrobné zprávy.

Realizaci této složky provedou smluvní dodavatelé. Přípravná komise případně poskytne své odborné znalosti ohledně zachycování xenonu.

Přípravná komise bude rovněž nadále monitorovat emise radioaktivního xenonu zaznamenané nejbližšími stanicemi. Snížení emisí by mělo mít bezprostřední účinek na úroveň zjištěného radioaktivního xenonu. Využívání měření emisí v zařízení v Belgii (tedy monitorování plynných výpustí) může rovněž poskytnout informace o úspěšnosti snižování množství emisí a přípravná komise se může analýzy těchto údajů zúčastnit.

2.4.3   Přínosy a výsledky

Tento projekt bude v souladu s cíli Unie v oblasti nešíření přispívat k vytvoření spolehlivějšího systému CTBT pro monitorování a ověřování a současně posílí kapacity přípravné komise umožňující přesnější monitorování radioaktivního xenonu. Snížením emisí radioaktivního xenonu produkovaných z civilních zařízení by budoucí emise, které jsou i nadále klíčovým ukazatelem pro monitorování a ověřování jaderné aktivity, mohly být spolehlivěji přisouzeny jaderným explozím.

Vytvořením a udržováním spolehlivého ověřovacího systému se posílí kapacity a důvěryhodnost CTBT, čímž se zároveň přispěje k posílení argumentů ve prospěch vstupu CTBT v platnost a dosažení její univerzality.

Dřívější činnosti v rámci společné akce 2008/588/SZBP a rozhodnutí 2010/461/SZBP umožňovaly sledovat problematiku emisí vzácných plynů, přičemž další finanční prostředky by doplnily předchozí finanční prostředky Unie a umožnily by, aby se začal problém emisí vzácných plynů řešit. Úzkou spoluprací mezi přípravnou komisí a určenými institucemi (SCK•CEN a IRE) by se zajistila kontinuita prováděných činností a optimálně využily stávající shromážděné znalosti a odborné zkušenosti.

2.5   Projekt 5: Podpora integrovaného cvičení v terénu konajícího se v roce 2014 (IFE14): vývoj integrovaných multispektrálních senzorových polí

2.5.1   Souvislosti

Cílem tohoto projektu je podpora integrovaného cvičení v terénu (IFE14) prostřednictvím vývoje integrovaného multispektrálního senzorového pole využívajícího zakoupené vybavení a věcné příspěvky.

Přípravná komise je pověřena pokračovat v činnostech týkajících se technologie multispektrálního a infračerveného snímkování (MSIR) s cílem určit přesné požadavky na vybavení a provozní postupy pro inspekce na místě.

Setkání odborníků na multispektrální snímkování a infračervené záření pro účely inspekcí na místě (MSEM-11), které se konalo ve dnech 30. března až 1. dubna 2011 v Římě (Itálie) a jež bylo financováno v rámci rozhodnutí 2010/461/SZBP, dospělo k závěru, že pro účely inspekcí na místě je třeba zvážit možnost využívání komerčně dostupných přístrojů (COTS), jelikož u tohoto snímkování představují nákladově nejefektivnější řešení. Význam technologie multispektrálního a infračerveného snímkování pro inspekce na místě byl zdůrazněn v rámci testu této technologie, který se uskutečnil v září roku 2011 v Maďarsku.

Použitím integrovaného senzorového pole sloužícího k multispektrálnímu a infračervenému snímkování byly získány informace relevantní při inspekci na místě. Maďarsko nabídlo jako věcný příspěvek dva letecké senzory, které detektují viditelné/blízké infračervené záření (VNIR) a krátkovlnné infračervené záření (SWIR). Letecké dálkové snímání dat využívající technologii multispektrálního a infračerveného snímkování skýtá pro účely inspekcí na místě značné příležitosti, avšak různé systémy se v současné době skládají z několika samostatných senzorů se samostatnými nesouvisejícími rutinami zpracování, při nichž se využívají různé specificky uzpůsobené softwarové balíčky. V takovéto podobě existuje několik integrovaných systémů multispektrálního a infračerveného snímkování, které jsou schopny současně získávat údaje z celého spektrálního rozsahu relevantního pro inspekce na místě.

2.5.2   Rozsah projektu

Za účelem co nejlepšího využití technologie multispektrálního a infračerveného snímkování pro letecké dálkové snímání dat v rámci inspekcí na místě tento projekt usiluje o sestavení systému, který by sestával z kompaktního pole složeného z vybraných senzorů relevantních pro inspekce na místě s předem definovaným řetězcem ve fázi po zpracování využívající softwarové rutiny specificky uzpůsobené pro účely inspekcí na místě, které by usnadnily kvantitativní analýzu údajů a zajistily inspekčním týmům rychlejší dostupnost výstupů.

Tento systém využívající jeden software má potenciál podstatně zlepšit práci inspekčního týmu.

Systém multispektrálního a infračerveného snímkování lze považovat za modulový a umožňuje přidat do pole další senzory, pokud to finanční situace dovoluje.

V ideálním případě by systém sestával:

a)	z multispektrálního či hyperspektrálního senzoru detektujícího ve viditelném a blízkém infračerveném záření (VNIR) za účelem určení rysů, jako jsou antropogenní plochy, rozložení vegetace a stres, jemuž je vystavena;

b)	z multispektrálního či hyperspektrálního senzoru detektujícího v krátkovlnném infračerveném záření (SWIR) za účelem určení profilů obsahu vlhkosti a změn v distribuci různých anorganických materiálů;

c)	z digitální kamery s RGB filtrem (používané spolu s přístrojem LIDAR) za účelem vytvoření ortofota oblasti inspekce s cílem umožnit týmům působícím v terénu orientaci a poskytnout kontextuální informace;

d)	z přístroje LIDAR za účelem vytvoření topografického modelu pro ortorektifikaci zobrazení, přičemž tento nástroj bude využíván jako prostředek k detekci rysů ukrytých pod zápojem;

e)	z termální digitální kamery za účelem detekce termálních obrazů způsobených pohybem vozidel a teplou či studenou vodou na povrchu či v jeho blízkosti;

f)	z videokamery namířené směrem dolů, která poskytne letecký pohled (fly-through) na místo inspekce ke zpracování informačními technologiemi;

g)	z GPS a veškerého pomocného vybavení včetně obrazovek a certifikovaných ochranných krytů na přístroje pro simultánní provoz senzorů.

Položky uvedené v písmenech a) a b), jakož i některé položky uvedené v písmeni g) poskytne Maďarsko jako věcný příspěvek a představovaly by základ systému multispektrálního a infračerveného snímkování. Dodatečné senzory pomocné položky by měly být do systému přidávány na základě této hierarchie a podle dostupnosti finančních prostředků: c), d), e), f).

V první fázi vývoje by bylo vhodné zakoupit položky uvedené v písmenech c), d) a e), neboť díky nim může inspekční tým získat nejlepší představu.

Kromě technického vybavení by vývoj softwarové platformy poskytl optimalizovaný předem definovaný řetězec ve fázi po zpracování využívající softwarové rutiny specifické pro inspekce na místě, které by usnadnily kvantitativní analýzu údajů získaných prostřednictvím leteckého dálkového snímání.

2.5.3   Přínosy a výsledky

Tento projekt je v souladu se sledovanými cíli a prosazuje politiku EU v oblasti nešíření a posílil by detekční a ověřovací kapacity přípravné komise. Tento projekt by rovněž přinesl inovativní prvek a představoval by koncepční činnost.

2.6   Projekt 6: Udržování certifikovaných pomocných seizmických stanic v rámci Mezinárodního monitorovacího systému

2.6.1   Souvislosti

Cílem tohoto projektu je vycházet z pokroku dosaženého při provádění rozhodnutí 2010/461/SZBP. Toto rozhodnutí se zaměřilo zejména na otázku stanic, které řádně nefungovaly a vyžadovaly neodkladnou údržbu, a zastaralého vybavení, jakož i na zlepšení množství náhradních dílů pro vybavení ve vybraných stanicích.

Účelem tohoto projektu je vycházet ze získaných poznatků a zaměřit se na posílení struktur pro udržování těchto stanic v zájmu umožnění dlouhodobých přínosů tím, že se s provozovateli stanic uzavřou smlouvy umožňující „nulový či nízký“ rozpočet na udržování stanic. Tento projekt má rovněž za cíl dodávat či nahrazovat nezbytné dopravní prostředky, které provozovatelé stanic potřebují pro účinné a včasné provádění svých úkolů.

2.6.2   Rozsah projektu

Cílem projektu je realizovat s určenými institucemi z hostitelských zemí pověřenými provozováním stanic, které prokázaly, že jsou odhodlány ve své zemi zavádět u svých stanic požadovanou podpůrnou strukturu, smlouvy umožňující udržování stanic s nulovými či nízkými náklady, aby se v těchto stanicích usnadnila smluvně upravená činnost prozatímního technického výboru.

Dokud nebude zaručena patřičná úroveň udržování cílových stanic, lze požadovat každoroční návštěvu ze strany prozatímního technického sekretariátu za účelem technické pomoci, která zajistí, že stanice bude udržována na přijatelné úrovni. Je možné, že v technicky posouzených lokalitách bude za účelem udržování stanic zapotřebí zakoupit vozidla (nebo vhodných dopravních prostředků). V rámci zřízení několika pomocných seizmických stanic byla provozovatelům stanic poskytnuta vozidla, aby se umožnila rychlá reakce v případě poruch a zajistily dopravní prostředky pro běžný provoz a údržbu. Životnost mnoha těchto vozidel skončila a je třeba je nahradit. Četní provozovatelé stanic a hostitelské země však nemají prostředky nezbytné k těmto plánovaným výměnám. Finanční prostředky budou rovněž využity k uzavření smluv o odborných službách.

Přípravná komise plánuje činnosti na podporu co největšího počtu stanic, aby byly zahrnuty i země patřící do těchto regionů: do východní Evropy, jižní Asie, Tichomoří, Latinské Ameriky a Karibiku a do Blízkého východu. Přijímací stanice budou určeny na základě předchozího posouzení a vyhodnocení proveditelnosti ze strany přípravné komise, a to v závislosti na místních podmínkách, které budou v té době panovat.

2.6.3   Přínosy a výsledky

Vzhledem k tomu, že dlouhodobé výsledky tohoto projektu značně závisí na účasti hostitelských zemí cílených certifikovaných pomocných seizmických zařízení v rámci Mezinárodního monitorovacího systému, ze současných zkušeností vyplývá, že jejich reakce je často pomalá a že je třeba značného úsilí, pokud jde o informace, odbornou přípravu a vzdělávání. Tento projekt by uvedené úsilí podpořil a pomohl by porozumět tomu, co je nezbytné zavést a čeho je zapotřebí pro udržování těchto stanic.

Projekt by měl zdůraznit úlohu hostitelské země, příslušných vnitrostátních orgánů a stálých misí, jakož i vyzdvihnout potřebu uzavřít dohodu týkající se daného zařízení a určit provozovatele stanice, aby se u těchto stanic v konečném důsledku dosáhlo přijatelné úrovně dostupnosti údajů.

Projekt přispěje k větší dostupnosti údajů sítě pomocných stanic prostřednictvím lepší odborné přípravy provozovatelů stanic, posílení struktur pro udržování stanic, zajištění větších množství náhradních dílů a většího zviditelnění Unie.

3.   DOBA TRVÁNÍ

Celková odhadovaná délka provádění projektů je 24 měsíců.

4.   PŘÍJEMCI

Příjemci projektů, které budou podporovány v rámci tohoto rozhodnutí, jsou všechny signatářské státy CTBT, jakož i přípravná komise.

5.   PROVÁDĚJÍCÍ SUBJEKT

Technickým prováděním projektů bude pověřena Přípravná komise. Projekty budou provádět přímo pracovníci přípravné komise, odborníci ze signatářských států CTBT a smluvní dodavatelé.

Plánuje se, že finanční prostředky budou použity k uzavření smlouvy s konzultantem pro řízení projektu, který ponese odpovědnost za poskytování pomoci přípravné komisi při provádění tohoto rozhodnutí, plnění povinnosti podávat zprávy během celého prováděcího období, včetně závěrečné popisné zprávy a závěrečné finanční zprávy, jakož i za udržování archivu veškerých dokumentů týkajících se tohoto rozhodnutí, zejména s ohledem na případné ověřovací mise, dále za zajištění zviditelnění Unie ve všech aspektech a zajištění souladu veškerých činností souvisejících s finančními a právními otázkami a problematikou zadávání zakázek s finanční a správní rámcovou dohodou a za zajištění toho, že veškeré informace, včetně rozpočtových údajů, budou úplné, přesné a že budou poskytovány včas.

Projekty budou prováděny v souladu s finanční a správní rámcovou dohodou a finanční dohodou, kterou uzavře Evropská komise a přípravná komise.

6.   ZÚČASTNĚNÉ TŘETÍ STRANY

Projekty budou financovány výhradně podle tohoto rozhodnutí. Odborníky z přípravné komise a ze signatářských států CTBT lze považovat za zúčastněné třetí strany. Svou práci budou vykonávat podle standardních pravidel činnosti odborníků přípravné komise.