30.10.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 301/1

(1)

Dne 2. listopadu 2008 schválila portugalská vláda návrh zákona o zestátnění akcií představujících akciový kapitál společnosti Banco Português de Negócios, S.A. (dále jen „BPN“ nebo „banka“). Tento právní předpis byl vyhlášen dne 11. listopadu 2008 jako zákon č. 62-A/2008 (dále jen „zákon o zestátnění“). K zestátnění společnosti BPN došlo dne 12. listopadu za nulovou cenu.

(2)

Dne 5. listopadu 2008 informovaly portugalské orgány Komisi o schválení návrhu zákona portugalskou vládou. Dne 11. a 13. listopadu 2008 pak Komisi uvědomily o vyhlášení zákona o zestátnění.

(3)

Komise si neprodleně vyžádala další informace o případných opatřeních státní podpory, která mají být v rámci zestátnění provedena ve prospěch společnosti BPN, a rovněž předložení plánu restrukturalizace společnosti BPN.

(4)

Portugalsko nepodalo předběžné oznámení o opatřeních, která stát provedl ve prospěch společnosti BPN. Portugalsko Komisi o těchto opatřeních informovalo až se značným zpožděním a poté, co o to bylo opakovaně požádáno.

(5)

V této souvislosti podala Komise dne 14. listopadu 2008 žádosti o informace týkající se konkrétních opatření státní podpory, která byla provedena ve prospěch společnosti BPN, a vyžádala si rovněž plán restrukturalizace. Dne 5. ledna a 23. a 29. dubna 2009 zaslala Komise upomínky.

(6)

Na žádosti o informace portugalské orgány odpověděly dne 8. ledna, 28. dubna a 23. června 2009, aniž by však poskytly informace o konkrétních opatřeních státní podpory ve prospěch společnosti BPN nebo předložily plán restrukturalizace. Ve svém dopise ze dne 23. června 2009 portugalské orgány uvedly, že zvažují možnost oddělení aktiv společnosti BPN a prodej banky.

(7)

Dne 17. července, 4. a 14. září a 30. listopadu 2009 a 5. února a 16. března 2010 Komise své žádosti o informace zopakovala.

(8)

Portugalské orgány odpověděly dne 14. srpna 2009 a uvedly, že společnost BPN vydá obchodní cenné papíry v celkové hodnotě 2 miliardy EUR a že tyto cenné papíry upíše společnost Caixa Geral de Depósitos (dále jen „CGD“) se státní zárukou. Podle jejich názoru vyplývá záruka přímo ze zákona o zestátnění, a nemůže proto představovat státní podporu. Dne 12. října 2009 zaslaly portugalské orgány další informace o zásahu společnosti CGD a státu. Dne 21. listopadu 2009 a 17. a 18. února a 31. března 2010 poskytly portugalské orgány doplňující informace.

(9)

Po schůzce s portugalskými orgány, která se konala dne 16. června 2010, požádala Komise dne 12. srpna 2010 znovu portugalské orgány, aby neprodleně předložily mimo jiné plán restrukturalizace společnosti BPN. Žádný plán však předložen nebyl, a Komise proto zaslala dne 31. srpna 2010 oficiální upomínku podle čl. 5 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 659/1999 ze dne 22. března 1999, kterým se stanoví prováděcí pravidla k článku 93 Smlouvy o ES (nyní článek 108 Smlouvy o fungování Evropské unie) (2).

(10)

Dne 14. září 2010 zaslaly portugalské orgány dokument s názvem „Memorando: a nacionalização, a reestruturação e a reprivatização projectada do Banco Português de Negócios, SA“ (dále jen „memorandum ze dne 14. září 2010“), který nastiňoval plán restrukturalizace společnosti BPN a hlavní prvky procesu privatizace.

(11)

Poté, co Komise zjistila, že v memorandu ze dne 14. září 2010 dosud chybí některé informace, zaslala dne 29. září 2010 portugalským orgánům dopis s žádostí o doplňující informace. E-mailem ze dne 15. listopadu 2010 požádaly portugalské orgány o prodloužení lhůty pro odpověď, které Komise schválila dopisem ze dne 18. listopadu 2010. Portugalské orgány poskytly další objasnění v dopise ze dne 26. listopadu 2010 a v e-mailu ze dne 25. ledna 2011.

(12)

Dne 16. února 2011 si Komise vyžádala objasnění řady bodů a další údaje. Portugalské orgány odpověděly dne 16. března 2011.

(13)

V rámci schůzek, které předcházely podepsání memoranda o porozumění (3) dne 17. května 2011 mezi Portugalskem na straně jedné a Mezinárodním měnovým fondem, Evropskou centrální bankou a Evropskou komisí na straně druhé, se dne 27. dubna 2011 konala schůzka Komise s vedením společnosti BPN. V memorandu o porozumění se předpokládal prodej společnosti BPN do konce července 2011. Komise proto zaslala dne 20. května 2011 žádosti o informace ohledně restrukturalizace banky a plánovaného postupu prodeje. Jelikož portugalské orgány neposkytly žádnou odpověď, byla dne 8. července 2011 zaslána upomínka spolu s další žádostí o informace, a to na základě tiskových zpráv o dalších státních prostředcích, jež byly společnosti BPN poskytnuty ve formě státní záruky. Portugalské orgány podaly přehled o procesu privatizace dne 5. srpna 2011.

(14)

Dne 10. srpna 2011 se Komise sešla s portugalskými orgány. Během této schůzky a posléze dne 28. srpna 2011 poskytly portugalské orgány Komisi doplňující informace. Další informace obdržela Komise dne 14. září a 14. října 2011.

(15)

Rozhodnutím ze dne 24. října 2011 zahájila Komise s ohledem na údajnou podporu, která byla poskytnuta společnostem BPN a Banco BIC Português S.A. (dále jen „BIC“) (4), řízení podle čl. 108 odst. 2 Smlouvy, a to s číslem jednacím SA.26909.

(16)

Rozhodnutí ze dne 24. října 2011 bylo zveřejněno dne 20. prosince 2011. Ve lhůtě jednoho měsíce nebyly obdrženy žádné připomínky třetích stran.

(17)

Dne 9. prosince 2011 předložilo Portugalsko Komisi rámcovou smlouvu, která byla téhož dne podepsána mezi společností BIC a portugalskými orgány (dále jen „rámcová smlouva“).

(18)

Dne 20. ledna 2012 poskytlo Portugalsko odpověď na připomínky uvedené v rozhodnutí ze dne 24. října 2011. Téhož dne poskytly portugalské orgány rovněž doplňující informace, včetně nového plánu restrukturalizace společnosti BPN (dále jen „plán restrukturalizace z ledna 2012“), a odpovědělo na dodatečné dotazy ohledně rámcové smlouvy, které Komise položila dne 21. prosince 2011. Tyto informace byly dne 3. února 2012 doplněny o obchodní plán a plán životaschopnosti, který vyhotovila společnost BIC a který se pro účely tohoto rozhodnutí pokládá za nedílnou součást plánu restrukturalizace z ledna 2012. Další informace byly poskytnuty dne 10., 17. a 23. února 2012 v odpovědi na dodatečné otázky, které Komise portugalským orgánům zaslala dne 8., 14. a 17. února 2012. Dne 16. března 2012 poskytlo Portugalsko Komisi řadu závazků.

(19)

Během řízení došlo k četným výměnám informací, telekonferencím a schůzkám mezi portugalským státem, společností BPN a Komisí.

(20)

Společnost BPN je finanční instituce, která sídlí v Portugalsku a poskytuje širokou škálu bankovních služeb. Dne 11. listopadu 2008 byla zestátněna, přičemž v té době měla síť sestávající z 213 poboček (z toho 4 ve Francii), přibližně 2 200 zaměstnanců a její celková aktiva činila 6,6 miliardy EUR, což představuje zhruba 2 % všech aktiv portugalského retailového bankovnictví.

(21)

Podle portugalských orgánů (5) se společnost BPN potýkala s problémy s likviditou od léta 2008 a dne 18. července 2008 jí ratingová agentura Moody’s snížila rating z Baa1 na Baa3 (6). Zatímco na konci srpna měla společnost BPN kladnou hodnotu likvidity ve výši 316 milionů EUR, do dne 22. října 2008 vykazovala značnou zápornou hodnotu likvidity ve výši 831 milionů EUR a její vkladový účet u portugalské národní banky (dále jen „BdP“) zdaleka zaostával za průměrnými částkami, které by musela udržovat, aby splňovala zákonné limity. V této fázi bylo v říjnu 2008 provedeno několik iniciativ, aby banka mohla překonat potíže s likviditou, jimž čelila, a aby se zamezilo zpožďování plateb, a to zejména poskytnutím zvláštní podpory likvidity ve formě půjček a prostřednictvím jiných operací BdP a společnosti CGD ve vlastnictví státu (7).

(22)

Vzhledem k výši nahromaděných ztrát společnosti BPN nepovažovaly portugalské orgány další podporu likvidity za schůdnou kvůli „vysokému riziku, jemuž by byly [BdP a CGD] vystaveny“ (8). Akcionáři společnosti BPN předložili plán, vláda však na základě stanoviska BdP ze dne 30. října 2008 nepovažovala tento plán za proveditelný. Jelikož společnost BPN neplnila kvůli vysoké úrovni znehodnocených aktiv (9) požadavky na solventnost, navrhla vláda parlamentu zestátnění společnosti BPN za nulovou cenu (10). Tento návrh byl schválen dne 11. listopadu 2008 zákonem č. 62-A/2008 (zákon o zestátnění).

(23)

Podle portugalských orgánů vyplývalo znehodnocení z machinací a nezákonných praktik, které byly zjištěny BdP a při externích auditech provedených v červnu 2008 a jež byly posléze ve zprávě BdP za rok 2009 popsány jako „podvodné jednání, trvalé a úmyslné, na nejvyšší úrovni vedení skupiny“ (11). Tyto praktiky měly za následek vyšetřování a zahájení několika správních řízení kvůli porušení předpisů („processos de contra-ordenação“) a podání žaloby státnímu zastupitelství.

(24)

Podle zákona o zestátnění byla společnost CGD pověřena správou společnosti BPN, jmenováním členů řídících orgánů společnosti BPN a stanovením cílů řízení společnosti BPN do 60 dnů od zestátnění. Zákon o zestátnění rovněž stanovil, že případná opatření v oblasti úvěrů nebo podpory likvidity, která společnost CGD provede „ve prospěch společnosti BPN v rámci zestátnění nebo v zastoupení státu …, využijí státní záruku“ (12).

(25)

Před zestátněním v listopadu 2008 již společnost BPN využívala řadu opatření finanční podpory, která portugalské orgány popsaly jako „zvláštní opatření na podporu likvidity“ (13). Dne 17. února 2010 portugalské orgány Komisi sdělily, že v období do 30. října 2008 obdržela společnost BPN od společnosti CGD i od BdP zvláštní podporu likvidity v celkové výši 501,6 milionu EUR, která spočívala ve čtyřech půjčkách, jež společnosti BPN poskytla společnost CGD, v celkové výši 315 milionů EUR (14) a v krizové pomoci v oblasti likvidity, kterou v říjnu 2008 poskytla BdP, v celkové výši 186,6 milionu EUR (15).

(26)

Ačkoli portugalské národní bance byla po zestátnění příslušná částka vrácena, čtyři půjčky, které poskytla společnost CGD, byly splaceny teprve dne 9. března 2009 po vydání prvních obchodních cenných papírů společností BPN.

(27)

V březnu 2009 vydala společnost BPN obchodní cenné papíry se zaručeným upsáním společností CGD a státní zárukou za celou částku ve výši 2 miliardy EUR. O těchto státních zárukách byla Komise informována teprve dne 14. srpna 2009.

(28)

Dopisem ze dne 17. února 2010 portugalské orgány rovněž sdělily, že společnost CGD byla dne 27. října 2009 zmocněna k úpisu dalších obchodních cenných papírů se státní zárukou ve výši 1 miliardy EUR. E-mailem ze dne 14. června 2010 byla Komise dále informována, že se celkové státní záruky za obchodní cenné papíry vydané společností BPN a upsané společností CGD zvýšily na 4 miliardy EUR, jelikož v dubnu 2010 došlo k třetí emisi obchodních cenných papírů společnosti BPN, jež společnost CGD upsala za částku ve výši 1 miliardy EUR.

(29)

V této souvislosti je třeba zmínit, že od zestátnění v listopadu 2008 do června 2011 využívala společnost BPN trvale úvěrové nástroje peněžního trhu, které jí poskytovala společnost CGD. Částky, které na základě těchto krátkodobých nástrojů společnost BPN dlužila společnosti CGD, dosáhly dne 28. února 2009 výše přibližně 2,2 miliardy EUR. Podle údajů, které poskytly portugalské orgány, se tyto částky po vydání obchodních cenných papírů snížily, jak bylo uvedeno v 27. a 28. bodě odůvodnění (16).

(30)

V červnu 2011 představovala expozice společnosti BPN vůči společnosti CGD ve formě nástrojů peněžního trhu přibližně 1 miliardu EUR. Ačkoli k financování docházelo na denním základě, mělo podle portugalských orgánů strukturální povahu s delšími termíny (17) a v červnu 2011 bylo nahrazeno čtvrtou a poslední emisí obchodních cenných papírů, a to vydáním dvou emisí, každé ve výši 500 milionů EUR.

(31)

Podle údajů, které poskytly portugalské orgány dne 3. února 2012, činila nesplacená částka, kterou společnost BPN dlužila společnosti CGD (kromě emisí obchodních cenných papírů), 433,7 milionu EUR ke dni 31. prosince 2011 a 232 milionů EUR ke dni 31. ledna 2012.

Tabulka 1

Přehled likvidity, kterou společnost BPN získala od společnosti CGD, stav ke dni 31. prosince 2011

(32)

Je třeba podotknout, že podle § 2 odst. 9 zákona o zestátnění mají být všechny úvěrové linky a úvěrové linky na likviditu, které společnost CGD poskytne společnosti BPN v rámci zestátnění, zaručeny portugalským státem.

(33)

Je proto zřejmé, že všechny částky popsané v tabulce 1 využily na základě § 2 odst. 9 zákona o zestátnění a různých příkazů vydaných ministrem financí státní záruku. Protiplnění za státní záruky bylo stanoveno na 0,2 % ročně.

(34)

Dne 16. září 2010 zaslaly portugalské orgány Komisi počáteční plán restrukturalizace ze dne 13. září 2010 (dále jen „plán restrukturalizace z roku 2010“).

(35)

V tomto plánu portugalské orgány objasnily svůj záměr rozdělit společnost BPN na dobrou banku a špatnou banku a poté se pokusit dobrou banku prodat.

(36)

Stát zamýšlel provést prodej „dobré banky“, BPN S.A., která měla být výlučně retailovou bankou, prostřednictvím otevřeného nabídkového řízení. Řízení se mělo uskutečnit na základě výzvy k vyjádření zájmu, jejíž specifikace („Caderno de Encargos“) portugalské orgány schválily dne 16. srpna 2010 (19).

(37)

Podle plánu restrukturalizace z roku 2010 měla být řada aktiv a závazků společnosti BPN vyňata z procesu opětovné privatizace a převedena na tři nové jednotky pro speciální účel, Parvalorem, Parups a Parparticipadas. Tyto jednotky pro speciální účel měly zpočátku zůstat ve společnosti BPN a po prodeji měly být převedeny na stát. Půjčky a úvěry by byly převedeny na jednotku Parvalorem, nemovitosti a investiční fondy na jednotku Parups a dceřiné společnosti na jednotku Parparticipadas. Portugalské orgány stanovily celkovou hodnotu aktiv, jež mají být převedena na jednotky pro speciální účel, na 3 885 miliardy EUR, přičemž částka ve výši 2 507 miliardy EUR měla být převedena na jednotku Parvalorem, částka ve výši 1 228 miliardy EUR na jednotku Parups a částka ve výši 150 milionů EUR na jednotku Parparticipadas.

(38)

Půjčky byly převedeny v nominální hodnotě; podílové jednotky fondů, cenné papíry a nemovitosti měly být převedeny za kupní cenu a společnosti ve vlastnictví BPN za účetní hodnotu. Portugalské orgány odhadly, že v prosinci 2010 činilo znehodnocení celkem 1 798 miliardy EUR a bylo rozděleno takto: a) půjčky: 1 474 miliardy EUR; b) nemovitosti: 16 milionů EUR; c) podílové jednotky fondů: 247 milionů EUR a d) cenné papíry: 61 milionů EUR. Podle informací poskytnutých portugalskými orgány dne 20. ledna 2012 byla tato aktiva převedena na jednotky pro speciální účel dne 23. a 30. prosince 2010 (20). Jednotky pro speciální účel však zůstaly ve společnosti BPN až do dne 15. února 2012, kdy byly ze společnosti BNP vyňaty a převedeny na jinou společnost ovládanou státem.

(39)

Podle portugalských orgánů se převod aktiv na jednotky pro speciální účel uskutečnil na základě objektivních kritérií s přihlédnutím k objemu znehodnocených aktiv a rovněž ke skutečnosti, že některé činnosti po zestátnění nepatřily k hlavní činnosti společnosti BPN (spotřebitelské úvěry, investiční banka, správa majetku, správa investičních fondů, pojištění a mezinárodní obchod). Společnost BPN se měla stát čistě retailovou bankou s nižší expozicí nejistému velkoobchodnímu komerčnímu financování.

(40)

Jednotky pro speciální účel financovaly získání aktiv prostřednictvím dvou mechanismů financování s částkou ve výši 3 895 miliard EUR, které sestávaly z dluhopisů se státní zárukou v hodnotě 3,1 miliardy EUR, jež získala společnost CGD, a půjček od společnosti CGD se zastavenými aktivy v celkové hodnotě ve výši 795 milionů EUR. Výnosy z prodeje aktiv jednotkám pro speciální účel umožnily společnosti BPN splatit financování ve výši 3,9 miliardy EUR, které získala od společnosti CGD – cenné papíry ve výši 3,6 miliardy EUR s původní hodnotou 4 miliardy EUR (což znamená, že společnost BPN neuhradila za obchodní cenné papíry se státní zárukou částku ve výši 400 milionů EUR) a krátkodobé půjčky peněžního trhu ve výši 300 milionů EUR.

(41)

Po převodu aktiv se bilanční suma společnosti BPN snížila přibližně o 30 %.

(42)

Podle informací portugalských orgánů by k tomu, aby společnost BPN mohla plnit požadavky stanovené právními předpisy (tj. aby dosáhla kmenového kapitálu tier 1 ve výši 9 % požadovaného pro rok 2011 (21)), musel stát vzhledem ke skutečnosti, že vlastní kapitál společnosti BPN byl i po převodu aktiv na jednotky pro speciální účel záporný, společnost BPN rekapitalizovat s částkou ve výši přibližně 417 milionů EUR (22).

(43)

Základní cena stanovená za společnost BPN (která nezahrnovala aktiva, jež měla být převedena na jednotky pro speciální účel) v nabídkovém řízení vyhlášeném Portugalskem činila 171,1 milionu EUR podle ocenění provedeného třetími stranami – poradenskou společností Deloitte ([…] (23) milionů EUR) a Deutsche Bank ([…] milionů EUR). Nové vedení společnosti BPN, které jmenovala společnost CGD, mezitím zahájilo proces restrukturalizace banky. V období od prosince 2008 do prosince 2010 se provozní náklady snížily o [1–10] %; činnost společnosti BPN byla omezena s cílem dosáhnout toho, aby se banka zaměřovala výhradně na retailové obchodní bankovnictví. Toto omezení činnosti vyplývalo částečně z poklesů vkladů po zestátnění, avšak rovněž z převodu aktiv na tři jednotky pro speciální účel. Tato opatření snížila v roce 2010 ztráty na [50–150] milionů EUR oproti ztrátám v roce 2009 ve výši [150–250] milionů EUR. Od počátku roku 2009 zavedlo nové vedení ve snaze o zlepšení obrazu banky a sortimentu produktů […] nových produktů a kampaní. Nové vedení provedlo rovněž opatření k zlepšení řízení rizik a vnitřních kontrolních systémů banky.

(44)

Na první dvě výzvy k privatizaci se do 30. září a 30. listopadu 2010 nepřihlásil žádný zájemce.

(45)

Po neúspěšném nabídkovém řízení Portugalsko v lednu 2011 oznámilo, že hodlá společnost BPN restrukturalizovat a zajistit její větší nezávislost na společnosti CGD jmenováním nového představenstva banky nezávislého na společnosti CGD. Snažilo se rovněž urychlit provozní zotavení společnosti BPN předefinováním značky a firemní identity banky a posílením plánu zotavení prostřednictvím snižování nákladů a zlepšení obchodní dynamiky. Navzdory několika žádostem však Komisi nebyl předložen žádný aktualizovaný plán restrukturalizace.

(46)

V memorandu o porozumění ze dne 17. května 2011 se vláda zavázala zahájit nový proces privatizace.

(47)

V memorandu o porozumění se portugalské orgány zavázaly „zahájit postup prodeje společnosti Banco Português de Negócios (BPN) na základě zrychleného časového rozvrhu a bez stanovení minimální ceny. Za tímto účelem je EK předložen nový plán ke schválení podle pravidel hospodářské soutěže. Cílem je nalézt kupce nejpozději do konce července 2011. V zájmu usnadnění prodeje byly tři stávající jednotky pro speciální účel držící nevýkonná a vedlejší aktiva odděleny od společnosti BPN a v rámci jednání s potenciálními kupci může být na tyto jednotky převedeno více aktiv. Společnost BPN zahájí rovněž další program ambicióznějších opatření k snižování nákladů, aby byla přitažlivější pro investory. Jakmile bude nalezeno řešení, pohledávky společnosti CGD vůči společnosti BPN se státní zárukou a všechny související jednotky pro speciální účel převezme stát podle časového rozvrhu stanoveného v té době“ (24).

(48)

Třetí pokus o privatizaci byl zahájen počátkem května 2011 bez stanovení minimální ceny s cílem nalézt kupce pro společnost BPN do 31. července 2011, jak bylo dohodnuto v memorandu o porozumění.

(49)

Uskutečnilo se nabídkové řízení, během něhož došlo ke kontaktům s potenciálními kupci. Byl vyhotoven rovněž přehled investičních příležitostí. Podle tohoto přehledu museli zájemci podat nabídky na veškeré akcie společnosti BPN, mohli však požadovat odstranění dalších aktiv a závazků z rozvahy společnosti BPN. Mohli požádat rovněž o vyšší rekapitalizaci. Mezi společností BPN a potenciálními uchazeči bylo podepsáno memorandum upravující pravidla řízení, které jim umožňovalo vstup do datové místnosti zřízené dne 15. června 2011 na dobu pěti týdnů.

(50)

Do 20. července 2011 byly předloženy čtyři závazné nabídky. Tyto nabídky analyzovala představenstva společností CGD a BPN, která svá stanoviska předložila akcionáři – státu – do dne 25. července 2011.

(51)

Vyřazeni byli tři ze čtyř uchazečů, kteří předložili závazné nabídky. Podle portugalských orgánů nesplňovali dva uchazeči (Montepio a Aníbal Ribeiro) požadavky memoranda, které bylo podepsáno se společností BPN (25). Společnost Montepio nepředložila nabídku na získání akcií společnosti BPN, nýbrž pouze vybraných aktiv a závazků. Aníbal Ribeiro pak neprokázal dostatečně řídicí a finanční kapacity potřebné pro provozování banky. Třetí nabídka od skupiny NEI (26) požadavky memoranda splňovala, nebyly však dostatečně prokázány její schopnosti provozovat banku a její finanční kapacita k uspokojení budoucích kapitálových potřeb společnosti BPN.

(52)

Na základě jediné platné nabídky, která byla v rámci nabídkového řízení podána a kterou učinila společnost BIC dne 20. července 2011 (dále jen „nabídka společnosti BIC ze dne 20. července 2011“), vláda dne 31. července 2011 rozhodla, že bude pokračovat ve výlučném jednání se společností BIC.

(53)

Společnost BIC byla BdP oprávněna k vykonávání obchodních bankovních činností dne 9. října 2007 a svou činnost v Portugalsku zahájila v květnu 2008, přičemž společnost působí především v oblasti firemního a soukromého bankovnictví. Hlavními akcionáři společnosti BIC je skupina investorů z Angoly a portugalští akcionáři jako společnost Amorim Projectos SGPS, SA (která drží 25 % akcií). V prosinci 2010 měla společnost obrat ve výši 389 milionů EUR a celková aktiva ve výši 1 miliardy EUR a ke dni 31. března 2011 měla kapitál ve výši 32 milionů EUR a 7 poboček. Podle informací Portugalska činí podíl společnosti BIC v segmentech trhu, v nichž působí, méně než 1 % (27).

(54)

Podle informací, které poskytly portugalské orgány, vyvrcholila jednání s touto společností na základě nabídky společnosti BIC ze dne 20. července 2011 (28) dne 9. prosince 2011 podepsáním rámcové smlouvy o prodeji BPN společnosti BIC (29).

(55)

Nabídka společnosti BIC ze dne 20. července 2011 stanovila pouze obecné podmínky, a to:

(56)

Na základě jednání, která trvala přibližně pět měsíců, rámcová smlouva stanoví:

(57)

Podle plánu restrukturalizace z ledna 2012 bude subjekt, který vznikne spojením po prodeji BPN společnosti BIC (dále jen „subjekt vzniklý spojením“), ziskový po […] letech v případě základního scénáře i méně příznivého scénáře. Odhaduje se, že poměr kmenového kapitálu tier 1 subjektu vzniklého spojením klesne z [10–15] % rizikově vážených aktiv subjektu vzniklého spojením po prvním roce na […] % po uplynutí pátého roku. Předpokládaný pokles bude způsoben zápornými hospodářskými výsledky v prvních letech v souvislosti s restrukturalizací, kterou provede společnost BIC, a zvýšením činnosti banky spojeném se změnou velikosti k obnovení životaschopnosti, a to poskytováním více úvěrů ekonomice. Restrukturalizace bude zahrnovat investice do poboček a image banky a rovněž do integrace procesů, postupů a organizace a do IT. Návratnost vlastního kapitálu (ROE) má podle očekávání vzrůst z – [1–5] % v prvním roce na + [1–5] % v pátém roce, zatímco výnosnost aktiv (ROA) se má podle očekávání zvýšit z – [0–2] % v prvním roce na + [0–2] % v pátém roce.

(58)

Podle méně příznivého scénáře vyznačujícího se vyšší úrovní nesplácených půjček a vyššími náklady financování se má poměr kmenového kapitálu tier 1 podle očekávání v pátém roce snížit na [8–12] % z [10–15] % na konci prvního roku.

(59)

Dne 15. února 2012 vložil portugalský stát do společnosti BPN kapitál ve výši 600 milionů EUR (37).

(60)

V rozhodnutí ze dne 24. října 2011 vyslovila Komise pochybnosti, zda:

(61)

Komise neobdržela žádné připomínky třetích stran.

(62)

Portugalské orgány uvedly, že plán restrukturalizace z ledna 2012 splňuje požadavky sdělení o restrukturalizaci. Kromě tohoto plánu předložily portugalské orgány v dopise ze dne 20. ledna 2012 řadu připomínek k rozhodnutí ze dne 24. října 2011.

(63)

Portugalské orgány se domnívají, že tři druhy opatření ve prospěch společnosti BPN nepředstavují státní podporu.

(64)

Portugalsko za prvé tvrdí, že podpůrná opatření provedená ve prospěch společnosti BPN před zestátněním, a to krizová pomoc v oblasti likvidity a čtyři půjčky, které poskytla společnost CGD v říjnu 2008, nezahrnují podporu. Portugalsko uvedlo, že krizová pomoc v oblasti likvidity byla poskytnuta portugalskou národní bankou nezávisle a se sankční úrokovou sazbou a zajištěním ze strany společnosti BPN. Půjčky poskytnuté společností CGD v říjnu 2008 byly poskytnuty za tržních podmínek s konkurenceschopnou úrokovou sazbou a odpovídajícími zárukami, a neposkytly tudíž společnosti BPN žádnou hospodářskou výhodu.

(65)

Portugalsko za druhé popřelo, že by byla státní podpora obsažena ve financování, které po zestátnění poskytla společnosti BPN společnost CGD (mezibankovní operace na peněžním trhu a upsání obchodních cenných papírů společností CGD). Portugalsko uvedlo, že se jednalo o obchodní transakce, jejichž podmínky odpovídají srovnatelným transakcím prováděným obezřetnými investory v tržním hospodářství. Neposkytly proto společnosti BPN žádnou hospodářskou výhodu.

(66)

Portugalské orgány se rovněž domnívají, že společnosti BIC jakožto kupci společnosti BPN nebyla poskytnuta žádná státní podpora. Portugalské orgány tvrdí, že postup prodeje byl transparentní, objektivní a nediskriminační. Návrh společnosti BIC byl z ekonomického hlediska nejlepší, a je proto třeba mít za to, že odráží tržní cenu. Rámcová smlouva, která byla podepsána dne 9. prosince 2011, zohledňovala do značné míry podmínky, jež byly uvedeny v nabídce společnosti BIC ze dne 20. července 2011. Portugalské orgány se rovněž domnívají, že navzdory skutečnosti, že kupní cena byla záporná, by jediná alternativa prodeje (likvidace společnosti BPN) vedla k tomu, že by stát musel nést vyšší finanční zátěž, a představovala by hrozbu pro stabilitu portugalského finančního systému.

(67)

Portugalsko současně uznává, že některá opatření ve prospěch společnosti BPN představují státní podporu. Jedná se o státní záruku za obchodní cenné papíry vydané společností BPN, převod vybraných aktiv na jednotky pro speciální účel v roce 2010, rekapitalizace společnosti BPN, k níž došlo dne 15. února 2012 s ohledem na prodej, a některá opatření provedená v rámci předpokládaného prodeje společnosti BIC (např. státní záruka za program obchodních cenných papírů, která bude po prodeji zachována).

(68)

Portugalsko rovněž uvedlo, že všechna opatření představující státní podporu jsou slučitelná s právem EU, jelikož mají napravit vážnou poruchu v portugalském hospodářství v souladu s čl. 107 odst. 3 písm. b) Smlouvy.

(69)

Podle Portugalska plán restrukturalizace z ledna 2012 umožní obnovit dlouhodobou životaschopnost společnosti BPN, aniž by byla zapotřebí další podpora. Za prvé, stát společnost BPN restrukturalizoval oddělením aktiv a převodem některých z nich na jednotky pro speciální účel a omezením její přítomnosti na trhu o více než 50 % a ukončením činností, které nepatří k hlavním činnostem retailové banky, jakož i prostřednictvím různých opatření ke kontrole rizik a obezřetné obchodní politiky. Podle odhadů společnosti BIC dosáhne po integraci BPN do společnosti BIC subjekt vzniklý spojením kladných hospodářských výsledků […] plánu restrukturalizace, a to podle základního scénáře i méně příznivého scénáře. Za třetí, záporná kupní cena je přijatelná, jelikož by likvidace byla pro stát nákladnější a ohrozila by finanční stabilitu.

(70)

Portugalsko se domnívá, že opatření jsou omezená na nezbytné minimum, aby byla zaručena stabilita portugalského finančního odvětví a obnovena životaschopnost společnosti BPN.

(71)

Portugalsko rovněž uvedlo, že scénář zahrnující prodej byl jedinou alternativou nákladnější likvidace. Jiné možnosti (integrace do společnosti CGD a samostatná restrukturalizace) by neumožnily vytvoření dostatečných zdrojů v čisté současné hodnotě k uhrazení počáteční investice, kterou by bylo nutno vynaložit. Portugalsko odhadlo náklady prodeje společnosti BIC na přibližně […] milionů EUR až […] milionů EUR (bez možného dopadu některých budoucích nepředvídaných událostí, které Portugalsko považuje za nepravděpodobné), což je podle řady různých scénářů méně než náklady likvidace.

(72)

Podle Portugalska byla likvidita, která byla společnosti BPN poskytnuta prostřednictvím záruky za vydání obchodních cenných papírů společnosti BPN po zestátnění, nezbytná k zajištění další činnosti banky během restrukturalizace.

(73)

Co se týká výběru aktiv převedených na jednotky pro speciální účel, Portugalsko se domnívá, že se výběr uskutečnil na základě objektivních kritérií s cílem podpořit dlouhodobou životaschopnost společnosti BPN a zajistit zájem potenciálních kupců o opětovnou privatizaci. Portugalsko rovněž tvrdí, že další převody aktiv v rámci prodeje společnosti BIC jsou přiměřené, aby byla zajištěna budoucí životaschopnost společnosti BPN, a jsou omezeny na minimum nezbytné pro uskutečnění prodeje.

(74)

Portugalsko uvedlo, že navýšení kapitálu společnosti BPN, k němuž došlo dne 15. února 2012, má zajistit, aby se společnost BPN nepotýkala s nedostatkem kapitálu v období, na něž se vztahuje plán restrukturalizace z ledna 2012. Podle odhadů uvedených v plánu s ohledem na kmenový kapitál tier 1 se má tento poměr podle předpokladů v roce 2016 snížit na [10–15] % podle základního scénáře a na [8–12] % podle méně příznivého scénáře v porovnání s minimální závaznou úrovní ve výši 10 %, která bude platit od konce roku 2012. Portugalsko rovněž uvedlo, že podmínky prodeje, které společnost BIC nabídla v rámci otevřeného a transparentního postupu prodeje bez stanovené minimální ceny, představují minimum nezbytné k zajištění budoucí životaschopnosti společnosti BPN, jelikož by likvidace byla pro stát nákladnější a mohla by ohrozit finanční stabilitu.

(75)

Portugalsko rovněž tvrdí, že se bývalí akcionáři společnosti BPN i samotná společnost podíleli nebo budou dostatečně podílet na nákladech restrukturalizace, což zajistí odpovídající sdílení zátěže. Dřívější akcionáři společnosti BPN neobdrželi za zestátnění žádnou náhradu a přišli o celý kapitál, který do banky investovali.

(76)

Portugalsko se však domnívá, že není vhodné požadovat sdílení zátěže od zákazníků, kteří přispěli k podřízenému dluhu společnosti BPN, vzhledem k zvláštním okolnostem prodeje těchto nástrojů […]. V některých případech technické specifikace produktů brání společnosti BPN v tom, aby odmítla vyplatit podíly zákazníků za účelem splacení kapitálu.

(77)

Podle Portugalska je příspěvek společnosti BPN k restrukturalizaci rovněž významný, jelikož její vedení bylo po zestátnění vyměněno, její obchodní politika a politika v oblasti řízení rizik se podstatně změnily a dojde k omezení její činnosti o více než 50 %.

(78)

Portugalsko připouští, že se převod aktiv na jednotky pro speciální účel za účetní hodnotu uskutečnil nad reálnou ekonomickou hodnotu aktiv a bez protiplnění pro stát. Portugalsko se však domnívá, že vlastní příspěvek společnosti BPN je zajištěn jejím zestátněním za nulovou cenu, po němž následovala důkladná restrukturalizace. Portugalsko uvedlo, že případná výhoda, která by mohla pro společnost BPN vyplývat z převedení aktiv na jednotky pro speciální účel, bude částečně vrácena ve formě ceny za opětovnou privatizaci banky, která představovala nejvyšší možnou cenu. Portugalsko se rovněž domnívá, že za státní záruku bylo poskytnuto náležité protiplnění. Ačkoli je protiplnění nižší (0,2 % ročně), než se požaduje u státních záruk (38), případné dodatečné příjmy, které během restrukturalizace získá společnost BPN (nebo výdaje, jež nebudou vynaloženy), přinesou prospěch státu, jenž v současnosti vlastní veškeré akcie společnosti BPN.

(79)

Co se týká navýšení kapitálu společnosti BPN, k němuž došlo dne 15. února 2012, Portugalsko uvedlo, že to nemění strukturu akcionářů společnosti BPN a že kapitál bude alespoň částečně získán zpět prodejem společnosti BPN, jelikož ten pomůže zamezit ještě vyšším nákladům na likvidaci.

(80)

Portugalsko se rovněž domnívá, že opatření, která stát přijal nebo přijme, nenarušují hospodářskou soutěž. Portugalsko uvedlo, že subjekt vzniklý spojením bude mít podíl na trhu nižší než 1 % ([0–1] % podíl na trhu v bankovním sektoru, 14. místo z hlediska úvěrů poskytnutých zákazníkům a 15. místo s ohledem na vklady). Opatření mimoto nebudou mít pravděpodobně nepříznivý dopad na vstup zahraničních bank na domácí trh, jak je zjevné ze skutečnosti, že samotná společnost BIC je ve vlastnictví angolské finanční skupiny. Portugalsko rovněž usuzuje, že neexistuje žádný morální hazard, jelikož banka byla zestátněna, její vedení bylo vyměněno, akcionáři neobdrželi žádnou náhradu a banka prošla důkladnou restrukturalizací.

(81)

Portugalsko má za to, že řada opatření přijatých v rámci procesu bude přiměřená a dostatečná k omezení případného narušení hospodářské soutěže. Před zestátněním byla přítomnost společnosti BPN na trhu omezená (9. největší banka v Portugalsku s podíly na trhu mezi [1–5] % a [1–5] % v závislosti na trzích), společnost byla restrukturalizována, její přítomnost na trhu se snížila o více než 50 % a její činnost byla přesměrována na retailové bankovnictví. K zestátnění došlo bez náhrady pro dřívější akcionáře, přičemž po zestátnění se změnila obchodní strategie a politika společnosti BPN v oblasti řízení rizik.

(82)

Portugalské orgány rovněž uvedly, že postup prodeje společnosti BPN byl otevřený a transparentní. Společnosti BIC bylo do roku 2016 zakázáno vyplácet dividendy, aby bylo zajištěno, že finanční podpora poskytnutá společnosti BPN bude využita k zajištění dlouhodobé životaschopnosti banky. Dohoda o rozdělení zisku uzavřená mezi státem a společností BIC s ohledem na hospodářské výsledky přesahující […] milionů EUR státu umožní získat zpět část nákladů na restrukturalizaci banky. Závazek společnosti BIC, že nebude odkazovat na obdrženou státní podporu ve svých obchodních sděleních, podle portugalských orgánů zajišťuje, že podpora nebude použita na úkor konkurentů. Jiné možné závazky, které se předpokládají v pokynech Komise k restrukturalizaci bank (např. opatření na podporu otevírání trhů, omezení podílů na trhu nebo odprodej dalších aktiv a činností), nejsou v rámci restrukturalizace společnosti BPN vhodné.

(83)

Co se týká provádění plánu restrukturalizace, portugalské orgány přijaly tyto závazky:

(84)

Poměr kmenového kapitálu tier 1 společnosti BPN ke dni prodeje společnosti BIC nebude vyšší než [10–18] %.

(85)

Pokud se společnost BIC nebo subjekt vzniklý spojením po prodeji rozhodne vrátit půjčky státu nebo jakémukoli subjektu ovládanému státem, vrátí státu zpět kapitál spojený s těmito půjčkami, a to ve výši [10–18] % rizikově vážených aktiv půjček.

(86)

Společnost BIC a subjekt vzniklý spojením nebudou moci převést nesplácené půjčky na stát či jakýkoli subjekt ovládaný státem po [> 2013].

(87)

Společnost BIC nebo subjekt vzniklý spojením převede nesplácené půjčky na stát či jakýkoli subjekt ovládaný státem za podmínek stanovených v 85. bodě odůvodnění až poté, co se zcela vyčerpají rezervy dostupné ke dni prodeje v účetnictví společnosti BPN.

(88)

Stávající úvěrová linka ve výši [150–500] milionů EUR uvedená v rámcové smlouvě v souvislosti s programem obchodních cenných papírů společnosti BPN se státní zárukou nebude prodloužena po […] letech ode dne prodeje.

(89)

Protiplnění za úvěrovou linku na likviditu ve výši [200–400] milionů EUR, kterou společnost CGD poskytne společnosti BIC nebo subjektu vzniklému spojením, bude stanoveno nejméně ve výši sazby Euribor +[…] základních bodů.

(90)

Do 31. prosince 2016 si Portugalsko před poskytnutím úvěrových linek nebo záruk společnosti BIC nebo subjektu vzniklému spojením po prodeji ze strany společnosti CGD nebo státu vyžádá předběžný souhlas Komise.

(91)

Společnost BIC ani subjekt vzniklý spojením nezískají do dne 31. prosince 2016 žádné podíly v jiných podnicích, ledaže je celková hrubá kumulativní kupní cena, kterou společnost BIC a subjekt vzniklý spojením uhradí za všechny akvizice v daném účetním období, nižší než […] milionů EUR. Celková hrubá kumulativní kupní cena těchto akvizic bude vypočítána bez započtení převzetí nebo převodu dluhu ve vztahu k těmto akvizicím.

(92)

Společnost BIC, subjekt vzniklý spojením ani Portugalsko neuplatní do dne 31. prosince 2016 práva na koupi ve vztahu k podřízenému dluhu společnosti BPN vzniklému přede dnem prodeje.

(93)

Společnost BIC ani subjekt vzniklý spojením nebudou ve svých marketingových kampaních a sděleních pro investory odkazovat na využití státní podpory.

(94)

V čl. 107 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie je stanoveno, že podpory poskytované v jakékoli formě státem nebo ze státních prostředků, které narušují nebo mohou narušit hospodářskou soutěž tím, že zvýhodňují určité podniky nebo určitá odvětví výroby, jsou, pokud ovlivňují obchod mezi členskými státy, neslučitelné s vnitřním trhem. Z toho vyplývá, že se opatření státu považuje za státní podporu, pokud splňuje čtyři (kumulativní) kritéria, kterými jsou:

(95)

Portugalsko uvedlo, že opatření provedená ve prospěch společnosti BPN před zestátněním nepředstavují státní podporu. Tato opatření spočívají v krizové pomoci v oblasti likvidity a čtyřech půjčkách, které společnosti BPN poskytla před zestátněním společnost CGD v říjnu a listopadu 2008.

(96)

Co se týká krizové pomoci v oblasti likvidity, jak uvedly portugalské orgány ve svých připomínkách k rozhodnutí ze dne 24. října 2011, o této pomoci, která byla společnosti BPN poskytnuta před zestátněním, rozhodla nezávisle BdP a tato pomoc byla poskytnuta se sankční úrokovou sazbou a se zárukami, které poskytla společnost BPN, avšak bez státní záruky.

(97)

V době poskytnutí krizové pomoci v oblasti likvidity (dne 17. a 27. října 2008) nebylo přijato rozhodnutí ohledně platební schopnosti a zestátnění společnosti BPN (jelikož tato rozhodnutí byla přijata teprve počátkem listopadu 2008). Krizová pomoc v oblasti likvidity nebyla součástí většího balíčku opatření podpory, nýbrž poskytla společnosti likviditu v rámci běžných činností BdP.

(98)

Komise proto vyvozuje závěr, že poskytnutí krizové pomoci v oblasti likvidity společnosti BPN ze strany BdP v souladu se sdělením o bankovnictví (39) nezahrnovalo státní podporu.

(99)

Co se týká půjček, které poskytla společnost CGD, Komise podotýká, že před zestátněním společnosti BPN obdržela banka od společnosti CGD půjčky v celkové výši 315 milionů EUR, a nikoli 235 milionů EUR (40).

(100)

Komise uvádí, že společnost CGD je zcela ve vlastnictví státu, který jmenuje členy jejího představenstva. Aby bylo možno zjistit, zda lze půjčky přičíst státu, je nutno posoudit zvláštní podmínky, za nichž byly tyto půjčky poskytnuty, s cílem rozhodnout, zda společnost CGD jednala na základě důvodů odlišujících se od běžné obchodní praxe. Za tímto účelem jsou důležité tyto úvahy.

(101)

Za prvé, v době poskytnutí prvních tří půjček v říjnu 2008 již byly obecně známy potíže společnosti BPN. Podle portugalských orgánů čelila společnost BPN problémům s likviditou od léta 2008, jak dokládají významné změny ve vrcholném vedení společnosti BPN (jež se od počátku roku 2008 dvakrát změnilo), audity ve společnosti BPN, které provedla BdP v červnu, a snížení ratingu společnosti BPN agenturou Moody’s na Baa3 dne 18. července 2008. Druhá, třetí a čtvrtá půjčka byly poskytnuty po 22. říjnu 2008, což je datum, k němuž společnost BPN vykazovala podle Portugalska značnou zápornou hodnotu likvidity. Jakýkoli věřitel jednající v souladu s běžnou obchodní praxí by si od společnosti BPN vyžádal informace potřebné k posouzení její likvidní pozice a schopnosti půjčku splatit, než by této společnosti poskytl další půjčku, a se složitou finanční situací společnosti BPN by se proto obeznámil.

(102)

Za druhé, částky půjček byly v porovnání s velikostí bilanční sumy společnosti BPN a jejími závazky v té době značné a představovaly pro společnost CGD významnou individuální expozici bance v potížích.

(103)

Za třetí, půjčky byly poskytnuty v říjnu a listopadu 2008 krátce po pádu společnosti Lehman Brothers, v době, kdy byly mezibankovní trhy do značné míry nedostupné i pro nejsilnější mezinárodní finanční instituce, natož pro banky potýkající se se závažnými problémy s likviditou.

(104)

Za čtvrté, pokud jde o čtvrtou půjčku, Komise podotýká, že podle § 2 odst. 7 zákona o zestátnění společnost CGD nejenže spravovala společnost BPN v zájmu státu, nýbrž v souladu s § 2 odst. 9 zákona o zestátnění získala rovněž státní záruku s ohledem na veškeré úvěry a likviditu, které případně poskytne společnosti BPN v rámci zestátnění a „v zastoupení státu“.

(105)

Vzhledem k celkové finanční a hospodářské situaci, a zejména obecně známým potížím společnosti BPN, je vysoce nepravděpodobné, že by společnosti BPN poskytla dotyčnou likviditu jiná instituce, což vysvětluje, proč portugalské orgány pokládaly opatření společnosti CGD v oblasti likvidity za opatření „zvláštní“ povahy (viz 25. bod odůvodnění).

(106)

Na základě každé z těchto úvah vyvozuje Komise závěr, že rozhodnutí společnosti CGD o poskytnutí příslušných půjček společnosti BPN před jejím zestátněním nepředstavovalo běžné obchodní rozhodnutí. Rozhodnutí o poskytnutí půjček musí být považováno za rozhodnutí, které lze přímo přičíst státu. Půjčky proto představují státní prostředky.

(107)

Jelikož půjčky společnosti BPN umožnily získat likviditu, kterou by jinak nebyla schopna získat na trhu, poskytly této společnosti likviditu, kterou potřebovala k tomu, aby mohla nadále fungovat a soutěžit mimo jiné o úvěry a vklady na bankovních trzích, na nichž působí.

(108)

Komise se proto domnívá, že společnost BPN získala hospodářskou výhodu.

(109)

Dotyčná opatření jsou selektivní, jelikož zvýhodňují pouze společnost BPN.

(110)

Navzdory tvrzení Portugalska, že společnosti BPN patřilo před zestátněním až deváté místo v portugalském bankovním sektoru, půjčky poskytnuté společností CGD narušily nebo mohly narušit hospodářskou soutěž tím, že společnosti BPN zajistily výhodnější postavení v porovnání s ostatními konkurenčními bankami a umožnily jí získat likviditu, kterou by jinak nezískala na trhu.

(111)

Vzhledem k tomu, že v době poskytnutí půjček působila společnost BPN na celostátní, evropské i mezinárodní úrovni, včetně například prostřednictvím svých francouzských dceřiných společností, mohla opatření ovlivnit rovněž obchod mezi členskými státy.

(112)

Komise se proto domnívá, že čtyři půjčky v celkové výši 315 milionů EUR, které společnost CGD poskytla společnosti BPN v říjnu a listopadu 2008, představují státní podporu.

(113)

V rozhodnutí ze dne 24. října 2011 již Komise uvedla, že zestátnění nepředstavuje státní podporu pro akcionáře společnosti BPN.

(114)

Po zestátnění společnosti BPN byla provedena níže uvedená opatření, která výslovně nesouvisela s prodejem společnosti BIC:

(115)

Státní záruka za obchodní cenné papíry, které vydala společnost BPN (a jednotky pro speciální účel) a které upsala společnost CGD, poskytnutá společnosti BPN po zestátnění byla přímo financována členským státem. Podle § 2 odst. 9 zákona o zestátnění mají být mimoto všechny úvěrové linky nebo úvěrové linky na likviditu, které společnost CGD poskytne společnosti BPN (a jednotkám pro speciální účel) v rámci zestátnění, zaručeny portugalským státem. Je proto nesporné, že veškeré finanční prostředky, které společnost CGD poskytla po zestátnění společnosti BPN (nebo jednotkám pro speciální účel), zahrnují státní prostředky.

(116)

Mimoto je třeba zdůraznit, že po zestátnění byla společnost CGD jediným subjektem, který společnosti BPN nebo jednotkám pro speciální účel poskytl financování, a že se její expozice v průběhu času zvyšovala s tím, jak nabývaly splatnosti další závazky, jež nebyly původními věřiteli prodlouženy ani nahrazeny půjčkami jiných institucí. Neexistence alternativních zdrojů financování pro společnost BPN nepřekvapuje, jelikož její finanční potíže a její nejistá budoucnost byly obecně známé.

(117)

Státní záruky umožnily společnosti BPN získat finanční podporu v situaci, kdy na trhu neměla žádné jiné alternativy.

(118)

Tyto záruky umožnily společnosti BPN pokračovat v činnosti na trhu, soutěžit v rámci svého podnikání (nejen v rámci zachování stávající činnosti, nýbrž případně rovněž v rámci nových oblastí podnikání) a taktéž dostát závazkům vůči zákazníkům a ostatním účastníkům trhu.

(119)

Na základě výše uvedených skutečností vyvozuje Komise závěr, že státní záruky poskytly společnosti BPN hospodářskou výhodu.

(120)

Dotyčná opatření jsou selektivní, jelikož zvýhodňují konkrétní subjekt – společnost BPN. V případě části úvěrové linky na likviditu pokračující po prodeji zvýhodňují rovněž subjekt vzniklý spojením.

(121)

Vzhledem k postavení společnosti BPN v portugalském finančním odvětví a ke skutečnosti, že finanční odvětví je otevřeno silné hospodářské soutěži na úrovni Unie, a rovněž ke skutečnosti, že společnost BPN soutěží se značným počtem dceřiných společností zahraničních bank v Portugalsku, se Komise domnívá, že jakákoli výhoda poskytnutá ze státních prostředků může ovlivnit obchod uvnitř Unie a narušit hospodářskou soutěž ve smyslu čl. 107 odst. 1 Smlouvy.

(122)

Státní záruky ve prospěch společnosti BPN této společnosti umožnily získat vyšší částku finančních prostředků, které by nebyly dostupné na trhu, a poskytly společnosti BPN selektivní výhodu. Umožnily společnosti BPN setrvat na trhu a vykonávat činnosti bez další kontaminace vyplývající z její předchozí situace. Tyto záruky představují státní podporu.

(123)

Vynětí určitých aktiv ze společnosti BPN a jejich převedení na jednotky pro speciální účel, které jsou zcela ve vlastnictví členského státu, znamená, že členský stát za ně nese plnou finanční odpovědnost a přijímá veškerá rizika spojená s aktivy v jednotkách pro speciální účel, přičemž přinejmenším některá z nich mohou být nedobytná. Opatření proto zahrnuje státní prostředky.

(124)

Komise se domnívá, že převod aktiv na jednotky pro speciální účel před prodejem za účetní hodnotu ve výši 3,9 miliardy EUR (se znehodnocením odhadovaným na 1,8 miliardy EUR) představuje pro společnost BPN výhodu, jelikož neexistovala transparentnost ex ante, aktiva nebyla oceněna tržní cenou a stát nezískal v rámci převodu žádné protiplnění.

(125)

Komise usuzuje, že převod aktiv za účetní hodnotu, a nikoli za tržní cenu poskytl společnosti BPN hospodářskou výhodu v porovnání s jejími konkurenty.

(126)

Dotyčná opatření jsou selektivní, jelikož zvýhodňují konkrétní subjekt –společnost BPN.

(127)

Vzhledem k postavení společnosti BPN v portugalském finančním odvětví a ke skutečnosti, že finanční odvětví je otevřeno silné hospodářské soutěži na úrovni Unie, a rovněž ke skutečnosti, že společnost BPN soutěží se značným počtem dceřiných společností zahraničních bank v Portugalsku, se Komise domnívá, že jakákoli výhoda poskytnutá ze státních prostředků může narušit obchod uvnitř Unie a narušit hospodářskou soutěž ve smyslu čl. 107 odst. 1 Smlouvy.

(128)

Kromě opatření, která byla provedena ve prospěch společnosti BPN po zestátnění a která nesouvisela s prodejem společnosti BIC, byla provedena i dodatečná opatření v souvislosti s tímto prodejem. Tato opatření zahrnují:

(129)

K rekapitalizaci společnosti BPN ve výši 600 milionů EUR došlo dne 15. února 2012. Toto opatření bylo provedeno přímo státem a ze státních prostředků s ohledem na prodej společnosti BIC.

(130)

Rekapitalizace společnosti BPN ve výši 600 milionů EUR ze dne 15. února 2012 měla zajistit vlastní kapitál společnosti BPN v okamžiku prodeje ve výši [200–400] milionů EUR. Posledně uvedená částka odpovídala v době nabídky společnosti BIC ze dne 20. července 2011 odhadovanému kmenovému kapitálu tier 1 ve výši [10–18] %. To značně překračuje minimální úroveň stanovenou právními předpisy (kmenový kapitál tier 1 ve výši 9 % na konci roku 2011 a ve výši 10 % na konci roku 2012) (41).

(131)

Komise se domnívá, že kapitálový vklad poskytuje společnosti BPN a ekonomické činnosti po prodeji hospodářskou výhodu. Tato výhoda vyplývá ze zajištění toho, že po rekapitalizaci má společnost BPN k dispozici kapitál potřebný k dodržení a překročení požadavků stanovených v právních předpisech a že tento kapitál bude dostupný rovněž subjektu vzniklému spojením. Tento kapitál umožní společnosti BPN, jakož i subjektu vzniklému spojením působit na trzích a poskytovat nové úvěry v ekonomické situaci, kdy ostatní soutěžitelé musí snižovat finanční páku.

(132)

Dotyčná opatření jsou selektivní, jelikož zvýhodňují pouze konkrétní subjekt – společnost BPN a subjekt vzniklý spojením, který bude po uskutečnění prodeje pokračovat v ekonomické činnosti.

(133)

Portugalsko tvrdí, že společnost BPN po zestátnění nadále snižovala svůj podíl na trhu a že subjekt vzniklý spojením bude mít podíl na trhu nižší než 1 %, pokud jde o úvěry poskytnuté zákazníkům, prostředky zákazníků nebo bankovní produkty, a méně než 2 % na kterémkoli relevantním trhu. Opatření nicméně narušují nebo mohou narušit hospodářskou soutěž, jelikož společnosti BPN a subjektu vzniklému spojením zajišťují po prodeji společnosti BIC výhodnější postavení v porovnání s ostatními konkurenčními bankami. Nadbytečný kapitál subjektu vzniklého spojením chrání ekonomickou činnost před investičními riziky, jimž čelí ostatní soutěžitelé. Zvyšuje rovněž pravděpodobnost toho, že oba příjemci budou mít k dispozici dodatečnou likviditu, která by mohla usnadnit budoucí rozšiřování společnosti BPN a subjektu vzniklého spojením v ekonomické situaci, kdy ostatní soutěžitelé působící v Portugalsku musí snižovat finanční páku.

(134)

Vzhledem k postavení společnosti BPN v portugalském finančním odvětví a ke skutečnosti, že finanční odvětví je otevřeno silné hospodářské soutěži na úrovni Unie, a rovněž ke skutečnosti, že společnost BPN soutěží se značným počtem dceřiných společností zahraničních bank v Portugalsku, se Komise domnívá, že jakákoli výhoda poskytnutá ze státních prostředků může ovlivnit obchod uvnitř Unie a narušit hospodářskou soutěž ve smyslu čl. 107 odst. 1 Smlouvy.

(135)

Rekapitalizace společnosti BPN ve výši 600 milionů EUR, k níž došlo dne 15. února 2012, představuje státní podporu.

(136)

Opatření provedená v souvislosti s prodejem společnosti BPN zahrnují právo společnosti BIC požádat před uzavřením o převod jiných aktiv a závazků společnosti BPN, například půjček úvěrovým institucím nebo fyzických a finančních aktiv. Zahrnují rovněž právo společnosti BIC převést vklady s cenou ve výši […] základních bodů nad příslušnou referenční sazbu, nebo obdržet od státu rozdíl v protiplnění u těchto vkladů.

(137)

Vynětí určitých půjček a závazků (včetně vkladů) vybraných společností BIC ze společnosti BPN je přímo financováno členským státem. Veškeré položky vyňaté ze společnosti BPN budou buď převedeny za účetní hodnotu na jednotky pro speciální účel, které jsou zcela ve vlastnictví členského státu, nebo stát za ně ponese každopádně finanční odpovědnost. Členský stát tudíž ponese finanční zátěž spojenou se správou a likvidací těchto aktiv a závazků. Členský stát by musel financovat rovněž rozdíl mezi platnou úrokovou sazbou u vkladů a cenovým prahem ve výši […] základních bodů nad referenční sazbou.

(138)

Komise se domnívá, že převod dalších aktiv a závazků na jednotky pro speciální účel před prodejem znamená pro společnost BPN a subjekt vzniklý spojením výhodu, jelikož neexistovala transparentnost ex ante, aktiva nebyla oceněna tržní cenou a stát nezískal v rámci převodu žádné protiplnění.

(139)

Komise se domnívá, že převod aktiv za účetní, a nikoli tržní hodnotu poskytuje společnosti BPN a subjektu vzniklému spojením hospodářskou výhodu v porovnání s jejich konkurenty. Podle podmínky stanovené v rámcové smlouvě mohla společnost BIC vybrat libovolně aktiva, která mají být odstraněna, a tato aktiva nebyla oceněna tržní hodnotou a stát za ně ani nezískal žádnou úhradu. Naopak, jelikož tato možnost snižuje rizikově vážená aktiva společnosti BPN, vedla by k zvýšení kapitálového poměru banky, a tudíž její schopnosti poskytovat nové úvěry a působit na trhu. Po prodeji by byla tato výhoda převedena na subjekt vzniklý spojením.

(140)

Protiplnění poskytnuté státem za rozdíl mezi platnou úrokovou sazbou u vkladů a cenovým prahem ve výši […] základních bodů nad referenční sazbou zbavuje společnost BPN nákladů, které by běžně musela hradit, a tudíž jí poskytuje výhodu.

(141)

Dotyčná opatření jsou selektivní, jelikož zvýhodňují pouze konkrétní subjekt – společnost BPN – a ekonomickou činnost, která bude nadále vykonávána po prodeji.

(142)

Opatření narušují nebo mohou narušit hospodářskou soutěž, jelikož společnosti BPN a subjektu vzniklému spojením zajišťují po prodeji výhodnější postavení v porovnání s ostatními konkurenčními bankami tím, že na rozdíl od ostatních soutěžitelů nevyžadují snižování finanční páky a že společnosti BPN a subjektu vzniklému spojením umožňují poskytovat ekonomice více úvěrů.

(143)

Vzhledem k postavení společnosti BPN v portugalském finančním odvětví a ke skutečnosti, že finanční odvětví je otevřeno silné hospodářské soutěži na úrovni Unie, a rovněž ke skutečnosti, že společnost BPN soutěží se značným počtem dceřiných společností zahraničních bank v Portugalsku, se Komise domnívá, že jakákoli výhoda poskytnutá ze státních prostředků může ovlivnit obchod uvnitř Unie a narušit hospodářskou soutěž ve smyslu čl. 107 odst. 1 Smlouvy.

(144)

Převod dalších aktiv a závazků (včetně vkladů) z rozvahy společnosti BPN na jednotky pro speciální účel před prodejem představuje státní podporu.

(145)

Společnost BIC má právo prodat zpět do […] měsíců půjčky, jež nejsou spláceny po dobu nejméně […] dnů (nejvýše […] % nominální hodnoty celého úvěrového portfolia vybraného společností BIC po vyrovnání se stávajícími vklady), s částkou překračující úroveň rezerv ([…] milionů EUR).

(146)

Právo společnosti BIC vyjmout po prodeji z rozvahy další aktiva a závazky je přímo financováno členským státem. Veškeré položky vyňaté ze společnosti BPN budou buď převedeny za účetní hodnotu na jednotky pro speciální účel, které jsou zcela ve vlastnictví členského státu, nebo za ně bude členský stát každopádně nést finanční odpovědnost. Členský stát proto ponese finanční zátěž spojenou se správou a likvidací těchto aktiv.

(147)

Komise se domnívá, že možnost odstranit po prodeji nesplácené půjčky umožňuje společnosti BPN a subjektu vzniklému spojením rozšířit činnost a poskytovat více úvěrů v ekonomické situaci, kdy ostatní soutěžitelé působící v Portugalsku musí snižovat finanční páku. Pokud by byla zachována stejná výše vlastního kapitálu, kapitálový poměr banky by se odstraněním nesplácených půjček a snížením rizikově vážených aktiv zvýšil. Zvýšila by se proto i její schopnost poskytovat nové úvěry a působit na trhu.

(148)

Subjekt vzniklý spojením bude mít výhodu oproti svým konkurentům, kteří se u méně kvalitních aktiv potýkají se znehodnocením, jež musí absorbovat, což omezuje dostupný kapitál pro nové úvěry. Subjektu vzniklému spojením se naopak v důsledku znehodnocení a klesající hodnoty jeho úvěrového portfolia kapitálová základna nesníží.

(149)

Možnost společnosti BIC vrátit nesplácené půjčky státu nejpozději do […] ode dne prodeje by mimoto mohla změnit rizikově vážená aktiva banky a vést k vyššímu kmenovému kapitálu tier 1, než je úroveň ve výši [10–18] %, která se předpokládala v nabídce společnosti BIC ze dne 20. července 2011. Komise bere na vědomí závazek Portugalska v tomto ohledu, že pokud se společnost BIC nebo subjekt vzniklý spojením po prodeji rozhodne vrátit půjčky státu či jakémukoli subjektu ovládanému státem, vrátí státu rovněž kapitál spojený s těmito půjčkami, a to ve výši [10–18] % rizikově vážených aktiv půjček, a mimoto převede nesplácené půjčky a vrátí státu kapitál spojený s těmito půjčkami až po úplném vyčerpání rezerv dostupných ke dni prodeje v účetnictví společnosti BPN.

(150)

Dotyčné opatření je selektivní, jelikož zvýhodňuje pouze konkrétní subjekt – společnost BPN – a ekonomickou činnost, která bude pokračovat po uskutečnění prodeje.

(151)

Opatření narušuje nebo může narušit hospodářskou soutěž, jelikož společnosti BPN a subjektu vzniklému spojením zajišťuje po prodeji výhodnější postavení oproti ostatním konkurenčním bankám tím, že na rozdíl od ostatních soutěžitelů nevyžaduje snížení finanční páky, a tudíž společnosti BPN a subjektu vzniklému spojením umožňuje poskytovat ekonomice více úvěrů.

(152)

Vzhledem k postavení společnosti BPN v portugalském finančním odvětví a ke skutečnosti, že finanční odvětví je otevřeno silné hospodářské soutěži na úrovni Unie, a rovněž ke skutečnosti, že společnost BPN soutěží se značným počtem dceřiných společností zahraničních bank v Portugalsku, se Komise domnívá, že jakákoli výhoda poskytnutá ze státních prostředků může ovlivnit obchod uvnitř Unie a narušit hospodářskou soutěž ve smyslu čl. 107 odst. 1 Smlouvy.

(153)

V případě neexistence závazku k vrácení kapitálu spojeného s půjčkami by opatření mohlo společnosti BPN a subjektu vzniklému spojením umožnit po prodeji změnu rizikově vážených aktiv banky se zpětným účinkem. To by mělo za následek vyšší poměrnou kapitalizaci banky. Opatření proto banku zvýhodňuje a narušuje hospodářskou soutěž s ostatními soutěžiteli. Opatření představuje státní podporu.

(154)

Převedení rizik soudních sporů společnosti BPN na stát představuje závazek, který přebírá stát.

(155)

Převzetím závazku od společnosti BPN poskytuje stát společnosti BPN a subjektu vzniklému spojením výhodu v porovnání s jejich konkurenty, kteří musí příslušné závazky vykazovat ve své rozvaze.

(156)

Dotyčné opatření je selektivní, jelikož zvýhodňuje pouze konkrétní subjekt (společnost BPN a subjekt vzniklý spojením po prodeji společnosti BIC).

(157)

Opatření zajišťuje u společnosti BPN a subjektu vzniklého spojením snížení kapitálových požadavků v době, kdy na trhu neexistují žádné alternativy a kdy ostatní soutěžitelé musí takovéto závazky vykazovat ve své rozvaze.

(158)

Vzhledem k postavení společnosti BPN v portugalském finančním odvětví a ke skutečnosti, že finanční odvětví je otevřeno silné hospodářské soutěži na úrovni Unie, a rovněž ke skutečnosti, že společnost BPN soutěží se značným počtem dceřiných společností zahraničních bank v Portugalsku, se Komise domnívá, že jakákoli výhoda poskytnutá ze státních prostředků může ovlivnit obchod uvnitř Unie a narušit hospodářskou soutěž ve smyslu čl. 107 odst. 1 Smlouvy.

(159)

Opatření zajišťuje snížení kapitálových požadavků a představuje státní podporu.

(160)

Poskytnutí úvěrové linky na likviditu ve výši [150–350] milionů EUR subjektu vzniklému spojením po prodeji a zachování úvěrové linky pro obchodní cenné papíry ve výši [150–500] milionů EUR ve prospěch společnosti BPN po prodeji ze strany společnosti CGD je nutno považovat za přičitatelné státu vzhledem k zvláštním okolnostem jejich poskytnutí.

(161)

Za prvé, společnost CGD je zcela ve vlastnictví státu, který jmenuje členy jejího představenstva. Jak je uvedeno v 100. bodě odůvodnění, společnost CGD byla na základě zákona pověřena správou společností BPN a podle § 2 odst. 9 zákona o zestátnění získala rovněž státní záruku s ohledem na veškeré úvěry a likviditu, které společnosti BPN poskytne v rámci zestátnění a „v zastoupení státu“. Tato záruka se vztahuje i nadále na úvěrovou linku ve výši [150–500] milionů EUR.

(162)

Za druhé, rozhodnutí o poskytnutí likvidity a úvěrové linky nebyla přijata nezávisle společností CGD, nýbrž byla součástí podmínek prodeje, které byly dohodnuty mezi společností BIC a portugalskými orgány.

(163)

Poskytnutí úvěrové linky na likviditu ve výši [200–400] milionů EUR subjektu vzniklému spojením a zachování úvěrové linky pro obchodní cenné papíry ve výši [150–500] milionů EUR po prodeji ze strany společnosti CGD proto lze přímo přičíst členskému státu.

(164)

Opatření poskytují společnosti BPN a subjektu vzniklému spojením snadný a levný přístup k likviditě.

(165)

Co se týká úvěrové linky ve výši [200–400] milionů EUR, kterou společnosti BIC poskytne společnost CGD, Komise podotýká, že tato úvěrová linka s ohledem na finanční situaci subjektu vzniklého spojením poskytne rezervu pro případ odlivu vkladů po prodeji. Žádnému jinému subjektu kromě subjektu vzniklého spojením společnost CGD takovouto úvěrovou linku neposkytla. Tato úvěrová linka proto poskytuje subjektu vzniklému spojením hospodářskou výhodu.

(166)

Zachování úvěrové linky se státní zárukou ve výši [150–500] milionů EUR do […] pro probíhající program obchodních cenných papírů poskytuje společnosti BPN a subjektu vzniklému spojením v porovnání s jejich konkurenty výhodu, pokud jde o přístup k likviditě.

(167)

Dotyčná opatření jsou selektivní, jelikož zvýhodňují pouze konkrétní subjekt (společnost BPN a subjekt vzniklý spojením po prodeji společnosti BIC).

(168)

Výhoda poskytnutá společnosti BPN a subjektu vzniklému spojením po prodeji narušuje hospodářskou soutěž, o to více s ohledem na stávající vysoké náklady půjčování na finančních trzích.

(169)

Vzhledem k postavení společnosti BPN v portugalském finančním odvětví a ke skutečnosti, že finanční odvětví je otevřeno silné hospodářské soutěži na úrovni Unie, a rovněž ke skutečnosti, že společnost BPN soutěží se značným počtem dceřiných společností zahraničních bank v Portugalsku, se Komise domnívá, že jakákoli výhoda poskytnutá ze státních prostředků může ovlivnit obchod uvnitř Unie a narušit hospodářskou soutěž ve smyslu čl. 107 odst. 1 Smlouvy.

(170)

Poskytnutí úvěrové linky na likviditu ve výši [200–400] milionů EUR subjektu vzniklému spojením po prodeji a zachování úvěrové linky pro obchodní cenné papíry ve výši [150–500] milionů EUR ve prospěch společnosti BPN ze strany společnosti CGD představuje státní podporu.

(171)

V bodě 49 sdělení o bankovnictví je uvedeno, že aby se zajistilo, že nebude poskytnuta podpora kupci finanční instituce prodávané státem, je důležité, aby se dodržely určité podmínky prodeje, a zejména aby byl proces prodeje otevřený, transparentní, nediskriminační a bezpodmínečný, prodej se uskutečnil za tržních podmínek a stát stanovil co nejvyšší prodejní cenu dotčeného jmění a závazků.

(172)

Co se týká prvního požadavku, ačkoli byl postup prodeje zahájen jako otevřené a bezpodmínečné nabídkové řízení, závazná nabídka, kterou předložila společnost BIC, nebyla konečná, co se týká řady podstatných aspektů navrhované transakce, včetně konečného rozsahu aktiv a závazků společnosti BPN, která má společnost BIC získat, a přesného počtu převzatých poboček a pracovníků. Všechny tyto aspekty byly projednávány během následných dvoustranných jednání mezi portugalskými orgány a společností BIC a vyvrcholily podpisem rámcové smlouvy dne 9. prosince 2011. Ani rámcová smlouva není konečná, pokud jde o přesný rozsah banky, který má být získán. Rámcová smlouva zejména nestanoví aktiva a závazky, které společnost BIC převezme, navzdory jednoznačnému upřesnění, že společnost BPN bude mít v okamžiku prodeje vlastní kapitál ve výši [200–400] milionů EUR. Jinými slovy, nabídka společnosti BIC ze dne 20. července 2011 ani rámcová smlouva nestanoví jednoznačně, co společnost BIC kupuje, stanoví však přesnou cenu.

(173)

V této souvislosti je důležité uvést, že se rámcová smlouva neměla odchylovat od podmínek závazné nabídky společnosti BIC ze dne 20. července 2011 tím, že poskytne společnosti BIC a/nebo subjektu vzniklému spojením další výhody. Vzhledem k velmi neurčitým podmínkám závazné nabídky ze dne 20. července 2001 však mohla společnost BIC ve skutečnosti velmi snadno získat od státu další ústupky, například omezením rozsahu aktiv a závazků, které skutečně převezme. Takovéto dodatečné ústupky by vedly k vyššímu poměru kmenového kapitálu tier 1, než bylo uvedeno v nabídce společnosti BIC ze dne 20. července 2011, aniž by to odporovalo podmínkám prodeje.

(174)

Komise proto vítá závazek Portugalska, že omezí úroveň kapitalizace společnosti BPN ke dni prodeje na kmenový kapitál tier 1 ve výši [10–18] %, jak se předpokládalo v nabídce společnosti BIC. Další závazek Portugalska, že společnost BIC vrátí kapitál spojený s nesplácenými půjčkami, které vrátí státu nebo jednotce ve vlastnictví státu po prodeji, zajišťuje, aby se po prodeji úroveň kmenového kapitálu tier 1 nepřiměřeně nezvýšila.

(175)

Jak je prokázáno v bodě 6.1.1.3, všechna opatření spojená s prodejem společnosti BIC zahrnují státní prostředky.

(176)

Vzhledem ke skutečnosti, že v nabídce společnosti BIC ze dne 20. července 2011 ani v rámcové smlouvě nebyla stanovena výše kmenového kapitálu tier 1 společnosti BPN (oba dokumenty uvádějí pouze absolutní výši kapitálu ve společnosti BPN k okamžiku prodeje bez přihlédnutí k rizikově váženým aktivům banky nebo k právu společnosti BIC vybrat aktiva a závazky, které mají být před prodejem převedeny na jednotky pro speciální účel), Komise podotýká, že je možné, že společnost BPN bude mít nakonec poměr kmenového kapitálu tier 1, který je vyšší, než bylo uvedeno v nabídce. Podle informací, které předložily portugalské orgány, představuje úroveň kapitálu uvedená v nabídce společnosti BIC ze dne 20. července 2011 kmenový kapitál tier 1 ve výši [10–18] %.

(177)

Komise však podotýká, že se Portugalsko zavázalo omezit úroveň kapitalizace společnosti BPN ke dni prodeje na kmenový kapitál tier 1 ve výši [10–18] %, jak je uvedeno v nabídce společnosti BIC. To státu umožní stanovit co nejvyšší prodejní cenu dotčeného jmění a závazků. Tento závazek je nezbytný, aby bylo zajištěno, že společnosti BIC nebude poskytnuta výhoda.

(178)

Uplatněním práva na převod dalších nesplácených půjček na stát po prodeji by společnost BIC mohla mimoto dále omezit rozsah banky, a tudíž zvýšit poměr kmenového kapitálu tier 1 u subjektu vzniklého spojením na vyšší úroveň, než bylo uvedeno v nabídce společnosti BIC ze dne 20. července 2011. To by mohlo společnosti BIC poskytnout dodatečnou výhodu. Dodatečný závazek Portugalska, že společnost BIC vrátí kapitál spojený s nesplácenými půjčkami, které po prodeji vrátí státu nebo jednotce ve vlastnictví státu, zajišťuje, že se výše kmenového kapitálu tier 1 po prodeji dále nezvýší. Tento dodatečný závazek je nezbytný, aby společnost BIC nebyla zvýhodněna.

(179)

Dotyčná opatření jsou selektivní, jelikož zvýhodňují konkrétní subjekt, společnost BIC, a nepřímo rovněž subjekt vzniklý spojením.

(180)

Vzhledem k postavení společnosti BPN v portugalském finančním odvětví a ke skutečnosti, že finanční odvětví je otevřeno silné hospodářské soutěži na úrovni Unie, a rovněž ke skutečnosti, že společnost BPN soutěží se značným počtem dceřiných společností zahraničních bank v Portugalsku, se Komise domnívá, že jakákoli výhoda poskytnutá ze státních prostředků může ovlivnit obchod uvnitř Unie a narušit hospodářskou soutěž ve smyslu čl. 107 odst. 1 Smlouvy.

(181)

Vzhledem k závazkům, které poskytlo Portugalsko, může Komise vyvodit závěr, že konečné výsledky postupu, včetně prvků sjednaných se společností BIC v rámcové smlouvě, by výsledek nabídkového řízení nezměnily a postup prodeje společnost BIC nezvýhodní.

(182)

Společnost BPN a subjekt vzniklý spojením, který bude pokračovat v ekonomických činnostech společnosti BPN, měly prospěch z řady opatření státní podpory, která jsou shrnuta níže:

Tabulka č. 1

Opatření podpory ve prospěch společnosti BPN a subjektu vzniklého spojením

(183)

Za prvé je třeba uvést, že ne všechna tato opatření podpory se považují za kumulativní, jelikož podle portugalských orgánů nahradila některá opatření jiná (např. prvotní půjčky poskytnuté společností CGD před zestátněním byly nahrazeny obchodními cennými papíry, které společnost BPN vydala po zestátnění).

(184)

Opatření b) a c) zahrnují kapitálové vklady, nebo jsou rovnocenné kapitálovým vkladům. Činí nejméně 3 miliardy EUR, tj. přibližně 50 % bilanční sumy společnosti BPN před zestátněním. Celková výše státních záruk za program emise obchodních cenných papírů, které Portugalsko poskytlo společnosti BPN od zestátnění, činí 5 miliard EUR, přičemž ke dni 31. prosince 2011 byla využita částka ve výši 4,5 miliardy EUR.

(185)

Společnost BIC je mimoto oprávněna převést vklady s cenou nad […] základních bodů, nebo získat od státu protiplnění za tento rozdíl, a to s náklady, které Portugalsko odhadlo na přibližně […] EUR. Převod nákladů spojených se soudními spory na stát a převod dalších aktiv a závazků v rámci prodeje, včetně nesplácených půjček, z rozvahy společnosti BPN na jednotky pro speciální účel zahrnuje další podporu, kterou Portugalsko považovalo za nevyčíslitelnou.

(186)

Podle čl. 107 odst. 3 písm. b) Smlouvy o fungování Evropské Unie je Komise zmocněna prohlásit za slučitelné s vnitřním trhem podpory, které mají „napravit vážnou poruchu v hospodářství některého členského státu“.

(187)

Komise uznává, že světová finanční krize může vyvolat vážnou poruchu v hospodářství některého členského státu a že k nápravě této poruchy mohou být vhodná opatření na podporu bank. Tato analýza byla potvrzena ve sdělení o bankovnictví, sdělení o rekapitalizaci (42), sdělení o znehodnocených aktivech (43) a sdělení o restrukturalizaci (44). Komise i nadále zastává názor, že vzhledem k opětovnému napětí na finančních trzích lze státní podpory schvalovat podle čl. 107 odst. 3 písm. b) Smlouvy. Komise tento názor potvrdila přijetím sdělení z roku 2011 o prodloužení použití pravidel pro poskytování státní podpory ve prospěch bank v souvislosti s finanční krizí po dni 31. prosince 2011 (45).

(188)

Portugalsko bylo finanční a hospodářskou krizí postiženo obzvláště silně. Její dopady byly potvrzeny v různých rozhodnutích Komise (46) schvalujících opatření, která přijaly portugalské orgány v boji proti finanční krizi. V úvahu je nutno vzít rovněž problematickou hospodářskou a finanční situaci, která dne 7. dubna 2011 vedla k podání oficiální žádosti Portugalska o mezinárodní pomoc, jež měla za následek podepsání memoranda o porozumění dne 17. května 2011.

(189)

Komise má za to, že by neřízený úpadek společnosti BPN měl pro portugalské hospodářství vážné důsledky. Opatření proto lze posoudit podle čl. 107 odst. 3 písm. b) Smlouvy.

(190)

Pravidla státní podpory vztahující se na restrukturalizaci finančních institucí v souvislosti se současnou krizí jsou stanovena ve sdělení o restrukturalizaci. Podle sdělení o restrukturalizaci musí restrukturalizace finanční instituce v souvislosti se současnou finanční krizí splňovat tyto podmínky, aby byla slučitelná s čl. 107 odst. 3 písm. b) Smlouvy:

(191)

V bodech 9 a 10 sdělení o restrukturalizaci je uvedeno, že by členský stát měl předložit komplexní a podrobný plán restrukturalizace, který by měl obsahovat úplné informace o obchodním modelu. Plán by měl uvádět rovněž příčiny obtíží finanční instituce a alternativy navrhovaného plánu restrukturalizace.

(192)

Plán restrukturalizace by měl prokázat, že strategie banky je založena na ucelené koncepci a že banka obnoví svou dlouhodobou životaschopnost bez státní podpory.

(193)

Bod 17 sdělení o restrukturalizaci potvrzuje, že prodej finanční instituce (její části) třetí straně může přispět k obnovení její dlouhodobé životaschopnosti. V daném případě Komise podotýká, že se portugalské orgány rozhodly prodat společnost BPN prostřednictvím nabídkového řízení. V důsledku toho bude bankovní činnost po určitých úpravách prodána společnosti BIC a vybraná aktiva budou převedena na jednotky pro speciální účel za účelem jejich postupné likvidace. Komise proto musí posoudit, zda bude bankovní činnost společnosti BPN, která bude součástí činnosti kupujícího (subjektu vzniklého spojením), životaschopná.

(194)

V rozhodnutí ze dne 24. října 2011 Komise uvedla, že neobdržela obchodní plán, který by prokazoval životaschopnost společnosti BPN jako integrovaného subjektu s BIC, a nemohla tudíž v tomto ohledu dospět k žádnému závěru. Portugalsko předložilo podrobný obchodní plán pro společnost BPN, která je integrovaná se společností BIC, ve formě plánu restrukturalizace z ledna 2012 (včetně doplňujících informací o činnosti a životaschopnosti poskytnutých dne 3. února 2012).

(195)

Podle plánu restrukturalizace z ledna 2012 má část společnosti BPN, která je prodána společnosti BIC, podstatně menší bilanční sumu ve výši přibližně […] miliard EUR ve srovnání s bilanční sumou společnosti BPN v okamžiku zestátnění.

(196)

Spolu s aktivy společnosti BIC bude mít subjekt vzniklý spojením celková aktiva ve výši přibližně […] miliard EUR.

(197)

Rozvaha společnosti BPN v okamžiku prodeje společnosti BIC obsahuje pouze životaschopnější činnosti a nejlepší aktiva banky. Zejména bylo vyčištěno úvěrové portfolio převedené na společnost BIC a většina nelikvidních aktiv byla převedena na jednotky pro speciální účel.

(198)

Závazky společnosti BPN sestávají především z retailových vkladů v celkové výši 1 669 miliardy EUR a podřízeného dluhu v celkové výši 246 milionů EUR.

Tabulka č. 2

Společnost BPN po prodeji a po kapitálovém vkladu (pro forma)  (47)

(199)

Společnost BIC bude pokračovat v restrukturalizačních opatřeních, která již zahájili dočasní správci, a bude odstraňovat konkrétní příčiny potíží společnosti BPN.

(200)

Jak je uvedeno v 24. bodě odůvodnění, vedení bylo zcela vyměněno. S přihlédnutím k zvláštním okolnostem, které vedly k zestátnění společnosti BPN, a zejména k údajným četným případům podvodů, jichž se dopustilo bývalé vedení banky, zahájilo nové vedení řadu soudních řízení (48), aby hájilo zájmy banky. Postupy banky v oblasti posuzování rizik byly zcela přepracovány za účelem zavedení osvědčených postupů.

(201)

Noví správci společnosti BPN se soustředili rovněž na optimalizaci struktury nákladů a přijali řadu iniciativ k snížení provozních nákladů. V období od prosince 2008 do prosince 2010 se provozní náklady snížily přibližně o […] milionů EUR a personální náklady klesly zhruba o […] milionů EUR.

(202)

Podle plánu restrukturalizace z ledna 2012 je strategií společnosti BIC soustředit se na hlavní činnost v oblasti retailového bankovnictví a využít síť společnosti BPN k tomu, aby se společnost stala referenční bankou pro podporu obchodu a finančních transakcí mezi Portugalskem a Angolou.

(203)

Tento plán vychází z přiměřených základních makroekonomických předpokladů, které přihlížejí k současné situaci na trzích v Portugalsku a předpokládané recesi hospodářství až do roku 2014.

(204)

Finanční výhledy ukazují, že na konci období restrukturalizace (31. prosince 2016) má být podle předpokladů subjekt vzniklý spojením schopen hradit své náklady a dosáhnout návratnosti vlastního kapitálu ve výši přibližně [1–10] %, a to i v případě zátěžového scénáře.

(205)

Předpokládaná počáteční kapitálová základna s poměrem kmenového kapitálu tier 1 ve výši přibližně [10–18] % bude díky kapitálovému vkladu státu značně překračovat minimální kapitálové požadavky.

(206)

V důsledku významného navýšení kapitálu státem má být předpokládaný kapitálový poměr banky během období restrukturalizace a na jeho konci podle očekávání vyšší než minimální požadavky, a tudíž zaručovat solventnost banky. Podle obchodního plánu, který poskytlo Portugalsko a který je zohledněn v plánu restrukturalizace z ledna 2012, má v případě základního scénáře kmenový kapitál tier 1 na konci období restrukturalizace (31. prosince 2016) představovat [8–12] %, což je mírně nad minimálními požadavky stanovenými v právních předpisech ve výši 10 %, jichž má být podle BdP dosaženo do prosince 2012 (49), a podle zátěžového scénáře těsně pod těmito požadavky ([7–11] %), jak je uvedeno v grafu č. 1 připojeném k 207. bodu odůvodnění.

(207)

Tento vývoj má být zapříčiněn zejména nutností provést obchodní plán stanovený v plánu restrukturalizace z ledna 2012, a to poskytování většího objemu úvěrů ekonomice, a dopadem záporných hospodářských výsledků v prvních letech provádění plánu restrukturalizace. Záporné hospodářské výsledky budou způsobeny především stále vysokými náklady banky v porovnání s objemem jejího obchodu a také náklady na restrukturalizaci, kterou provede společnost BIC.

Graf č. 1

Výhledy pro subjekt vzniklý spojením společností BPN a BIC podle základního scénáře, 2012–2016

[…]

(208)

Co se týká likvidity, obchodní plán se spoléhá především na vklady s odhadovaným růstem vkladů ve výši přibližně [1–10] % ročně. Komise se domnívá, že stabilní financování subjektu vzniklého spojením prostřednictvím vkladů je důležitým prvkem plánu restrukturalizace. Vzhledem k malé velikosti subjektu vzniklého spojením a jeho růstovému potenciálu jsou odhady vývoje vkladů věrohodné.

(209)

Komise se současně domnívá, že aby byla zajištěna životaschopnost subjektu vzniklého spojením, neměly by existovat žádné pobídky k nahrazování vkladů velkoobchodním komerčním financováním. V tomto ohledu je důležité, aby se protiplnění za úvěrovou linku na likviditu, kterou požadovala společnost BIC jako náhradu za možný odliv vkladů, zvýšilo nejméně na sazbu Euribor +[…] základních bodů. Závazek Portugalska v tomto ohledu je nezbytný, aby byla zajištěna slučitelnost podpory na restrukturalizaci s vnitřním trhem, s přihlédnutím ke skutečnosti, že […] má značný objem vkladů, za něž je v současnosti poskytována odměna přesahující sazbu Euribor +[…] základních bodů, což je úroveň, při níž se společnost BIC může rozhodnout, že si tyto vklady neponechá. Pokud by protiplnění za novou úvěrovou linku nebylo stanoveno na úrovni, která společnosti BIC poskytuje pobídku k zachování výše vkladů v souladu s úrovní, jež se předpokládá v plánu restrukturalizace z ledna 2012, mohlo by to společnost BIC přimět k nahrazování vkladů levnějším financováním poskytovaným společností CGD. Toto nahrazení by mohlo zlepšit krátkodobou ziskovost subjektu vzniklého spojením, současně by však narušilo jeho vyhlídky na dosažení životaschopnosti.

(210)

V této souvislosti je rovněž důležité uvést, že i se sazbou Euribor +[…] základních bodů je úvěrová linka poskytována za příznivějších podmínek, než by společnost BIC pravděpodobně získala na trhu. Jelikož Komisi nebylo poskytnuto žádné srovnatelné základní kritérium pro obdobné transakce, k nimž dochází na trhu, Komise podotýká, že není pravděpodobné, že by na trhu byla k dispozici úvěrová linka s takovouto dobou trvání a výší, a to ani při vyšších úrokových sazbách. Komise mimoto považuje za vhodné, že protiplnění u půjček poskytnutých společností CGD […] je stanoveno ve výši […]měsíční sazby Euribor +[…] základních bodů.

(211)

Na základě výše uvedených skutečností byly pochybnosti Komise ohledně životaschopnosti společnosti BPN rozptýleny.

(212)

Ve sdělení o restrukturalizaci je uvedeno, že je nezbytný odpovídající příspěvek příjemce, aby byla podpora omezena na minimum a aby se omezilo narušení hospodářské soutěže a morální hazard. Za tímto účelem: a) je nutno omezit restrukturalizační náklady i výši podpory a b) je nezbytný významný vlastní příspěvek.

(213)

Zásady týkající se vlastního příspěvku přijímající banky ve fázi restrukturalizace jsou stanoveny v oddíle 3 sdělení o restrukturalizaci. Ve sdělení se vyžaduje: a) aby byla pomoc na restrukturalizaci omezena na minimum a pokrývala náklady nezbytné k obnovení životaschopnosti; b) aby přijímající banka použila k financování restrukturalizace v možném rozsahu vlastní zdroje, například prostřednictvím prodeje aktiv, a c) aby náklady spojené s restrukturalizací nesli přiměřeně i ti, kteří do banky investovali, a to převzetím ztrát dostupným kapitálem a zaplacením přiměřené náhrady za státní intervence. Cíl sdílení zátěže je dvojí: omezit narušení hospodářské soutěže a morální hazard (50).

(214)

Plán restrukturalizace by měl jednoznačně uvádět, že podpora byla omezena na nezbytné minimum. Náklady spojené s restrukturalizací by neměl nést pouze stát, ale v maximální možné míře i ti, kteří do banky investovali. Jinými slovy, banka a držitelé jejího kapitálu by se na restrukturalizaci měli podílet v maximální možné míře svými vlastními zdroji. Pomoc na restrukturalizaci by měla být omezena na pokrytí nákladů nezbytných k obnovení životaschopnosti. Podniku by proto neměly být poskytnuty veřejné zdroje, které by mohly být použity k financování činností, jež narušují trh a nesouvisejí s procesem restrukturalizace, jako je nabytí podílů v jiných podnicích (51).

(215)

Co se týká omezení podpory na minimum, sdělení o restrukturalizaci v bodě 23 uvádí, že by pomoc na restrukturalizaci měla být omezena na pokrytí nákladů nezbytných k obnovení životaschopnosti.

(216)

Za tímto účelem musí Komise posoudit za prvé tvrzení portugalských orgánů, že náklady spojené s prodejem BPN společnosti BIC jsou nižší než náklady, které by Portugalsku vznikly v případě likvidace společnosti BPN, a za druhé, zda byla podpora poskytnutá na restrukturalizaci společnosti BPN omezena na nezbytné minimum.

(217)

V rozhodnutí ze dne 24. října 2011 zpochybnila Komise řadu aspektů kvantitativního srovnání obou scénářů, jak je poskytlo Portugalsko v té době.

(218)

V plánu restrukturalizace z ledna 2012 poskytlo Portugalsko aktualizované srovnání obou scénářů a pozměnilo své počáteční předpoklady s cílem odstranit hlavní obavy, které Komise uvedla v rozhodnutí ze dne 24. října 2011 a které souvisely s náklady v případě řízené likvidace. Portugalsko se zejména zabývalo srážkou u půjček a zacházením s držiteli podřízených dluhopisů.

(219)

Portugalsko předložilo zejména doplňující informace a alternativní kritérium s ohledem na jeho předpoklady týkající se srážky z účetní hodnoty ve výši 30–50 % při prodeji půjček. Portugalsko poskytlo rovněž konečné údaje o půjčkách, které nakonec společnost BIC převzala a jejichž výše nebyla v době prvního srovnání dne 17. února 2012 známa. Portugalsko vyňalo ze scénáře týkajícího se řízené likvidace rovněž náklady spojené s vyplacením držitelů některých podřízených dluhopisů, jak je upřesněno v 221. bodě odůvodnění.

(220)

Komise se domnívá, že s přihlédnutím k současné ekonomické situaci a k významnému snižování finančních pák v bankovním sektoru je použití srážky při prodeji úvěrového portfolia oprávněné. Pokud by byly půjčky drženy až do doby jejich splatnosti, musel by stát do té doby hradit náklady financování a nést úvěrové riziko. Komise proto může uznat dolní mez odhadu srážky, který poskytlo Portugalsko, tj. srážku ve výši [20–50] %.

(221)

Co se týká držitelů podřízených dluhopisů, Komise má za to, že celková částka ve výši 245 milionů EUR je složena z různých emisí. Může být možné […]. Portugalsko uvedlo, že po právním posouzení podmínek každé emise, […].

(222)

Tabulka č. 3 podává přehled odhadu přílivu a odlivu prostředků s přihlédnutím k revidovaným předpokladům uvedeným v 219. až 221. bodě odůvodnění. Tento odhad bere v úvahu pouze mezní náklady spojené s oběma scénáři (a nikoli již vzniklé náklady) a je založen na údajích z rozvahy společnosti BPN v době jejího prodeje společnosti BIC (52).

Tabulka č. 3

Srovnání scénáře v podobě prodeje společnosti BIC a scénáře v podobě řízené likvidace (údaje v milionech EUR)

(223)

Celkově by možnost řízené likvidace, kdy by stát vyplatil všechny vklady (kromě vkladů podřízených věřitelů držících věčné dluhopisy) a uhradil by celou expozici úvěrovým institucím, byla nákladnější než prodej společnosti BIC.

(224)

Komise uznává nejistotu spojenou s řadou předpokladů, konkrétně s možností získat zpět úvěry převedené na společnost BIC. V úvahu je nutno vzít rovněž skutečnost, že by řízená likvidace mohla mít negativní vedlejší účinky na důvěru v celý bankovní sektor a rating členského státu.

(225)

Na základě dostupných informací vyvozuje Komise závěr, že možnost restrukturalizace banky, tj. její prodej společnosti BIC, pomohl omezit podporu na nezbytné minimum.

(226)

Společnost BPN obdržela před zestátněním a posléze značnou částku podpory, jak je uvedeno v 182. až 185. bodě odůvodnění. Podpora byla nezbytná k udržení banky po dobu potřebnou k provedení zvolené restrukturalizace, tj. prodeje životaschopných částí společnosti BIC a postupné likvidace špatných aktiv. V důsledku procesu restrukturalizace společnost BPN jako nezávislá banka zanikne. Činnost v oblasti retailového bankovnictví, kterou převezme společnost BIC, má bilanční sumu o 35 % nižší, než byla bilanční suma společnosti BPN před zestátněním. Za převládajících podmínek na trhu jsou tato opatření (a zejména převedení aktiv nesouvisejících s retailovým bankovnictvím na jednotky pro speciální účel) neoddělitelně spojena se životaschopností banky, která zůstane na trhu. Podniky a činnosti nesouvisející s retailovým bankovnictvím byly převedeny na jednotky pro speciální účel a budou postupně zlikvidovány. Komise uznává, že značné prodlevy při provádění restrukturalizace společnosti BPN souvisí s mimořádnými okolnostmi, jež postihly portugalské hospodářství a dne 17. května 2011 vedly k podepsání memoranda o porozumění.

(227)

Jak Komise uvedla ve svém rozhodnutí ze dne 24. října 2011, kromě opatření provedených ve prospěch společnosti BPN před jejím prodejem požaduje společnost BIC další opatření, jež jsou uvedena v 56. bodě odůvodnění.

(228)

Ve svém rozhodnutí ze dne 24. října 2011 nadnesla Komise otázku, zda kapitálový vklad, který požadovala společnost BIC, představoval minimální částku nezbytnou k zajištění životaschopnosti. S přihlédnutím k úpravám rozvahy, které požadovala společnost BIC ve své nabídce ze dne 20. července 2011, a k finančním výkazům společnosti BPN z června 2011 Portugalsko odhadlo, že kapitál ve výši [200–400] milionů EUR znamená poměr kmenového kapitálu tier 1 ve výši [10–18] %.

(229)

Portugalsko tvrdí, že výše kapitálu je výsledkem nabídkového řízení, kdy se přihlíželo rovněž k ceně, kterou společnost BIC zaplatí státu (40 milionů EUR). To je odůvodněno náklady na přeorientování banky na její hlavní činnost a nutností zachovat dostatečnou rezervu dodatečného kapitálu. Portugalsko se domnívá, že tato rezerva je přiměřená k zachování dostatečné výše vlastního kapitálu, zejména v prvních letech integrace, přičemž se bere v úvahu rovněž špatná pověst společnosti BPN a složitá ekonomická situace v Portugalsku.

(230)

Je třeba uvést, že podle plánu restrukturalizace z ledna 2012 se odhaduje, že kapitálový poměr dosáhne na konci čtvrtého roku po prodeji [8–12] % a podle zátěžového scénáře [7–11] % (což je o něco méně než minimum požadované portugalskými právními předpisy ve výši 10 %).

(231)

Komise může proto vyvodit závěr, že úroveň kapitálu odpovídající poměru kmenového kapitálu tier 1 ve výši [10–18] % je výsledkem nabídkového řízení a je nezbytná k zajištění životaschopnosti banky podle plánu restrukturalizace z ledna 2012.

(232)

Komise hodnotí kladně rovněž skutečnost, že rámcová smlouva se společností BIC obsahuje závazek, že společnost BIC nebude po dobu pěti let akcionářům vyplácet dividendy ani jiné rovnocenné dávky ve vztahu k BPN. Cílem tohoto závazku je zajistit, aby kapitál vložený do společnosti BPN neopustil ihned banku ve formě prostředků vyplacených akcionářům.

(233)

Konečná aktiva, která nakonec společnost BIC převezme, se však liší od nabídky společnosti BIC ze dne 20. července 2011 a společnost BIC si vyhrazuje rovněž právo vrátit nesplácené půjčky. Komise se proto domnívá, že aby byla podpora omezena na minimum, mělo by být případné snížení rizikově vážených aktiv vyplývající z vrácení půjček státu doprovázeno odpovídajícím snížením kapitálu ve výši [10–18] % snížení rizikově vážených aktiv. Snížení kapitálu by mohlo mít podobu srážky z účetní hodnoty půjček vracených státu.

(234)

Komise podotýká, že společnost BIC navrhla, že by v případě vrácení nesplácených půjček mohl subjekt vzniklý spojením zachovat poměr kmenového kapitálu tier 1 ve výši [10–18] % poskytováním nových úvěrů ekonomice. Komise se domnívá, že by takovéto opatření neomezilo podporu na minimum, a to z níže uvedených důvodů. Za prvé, poměr vlastního kapitálu společnosti BIC před prodejem bude nižší než [10–18] % ke dni prodeje. Jakmile se proto společnost BPN spojí se společností BIC, výše kmenového kapitálu tier 1 v subjektu vzniklém spojením se bezprostředně sníží (jak se odráží v plánu restrukturalizace z ledna 2012). Pokud by měl subjekt vzniklý spojením po sloučení zachovat poměr kmenového kapitálu tier 1 ve výši [10–18] %, jeho kapitalizace by byla vyšší, než jak předpokládala samotná společnost BIC. Za druhé, plán restrukturalizace z ledna 2012 již zohledňuje nové úvěry pro ekonomiku a za tímto účelem se považuje (velmi vysoká) úroveň kmenového kapitálu tier 1 ve výši [10–18] % ve společnosti BPN v okamžiku prodeje za dostatečnou. Není proto nutné vyhradit na poskytování nových úvěrů ještě více kapitálu, než se předpokládá v plánu restrukturalizace z ledna 2012. V tomto ohledu hodnotí Komise kladně závazek Portugalska, že poměr kmenového kapitálu tier 1 ve společnosti BPN ke dni prodeje společnosti BIC nebude vyšší než [10–18] % a že v případě převedení nesplácených půjček na stát nebo jakýkoli subjekt ovládaný státem po prodeji převede společnost BIC nebo subjekt vzniklý spojením na stát nebo subjekt ovládaný státem kapitál spojený s těmito půjčkami, a to ve výši [10–18] % rizikově vážených aktiv půjček.

(235)

Ve sdělení o restrukturalizaci se mimoto uvádí, že k omezení podpory na nezbytné minimum je nezbytný zákaz akvizic. V bodě 23 sdělení o restrukturalizaci je výslovně uvedeno, že „podniku by neměly být poskytnuty veřejné zdroje, které by mohly být použity k financování činností, jež narušují trh a nesouvisejí s procesem restrukturalizace. Prostřednictvím státní podpory by se například nemělo financovat nabývání podílů v jiných podnicích nebo nové investice, pokud to pro obnovení životaschopnosti podniku nemá zásadní význam“.

(236)

Komise podotýká, že již v plánu restrukturalizace z ledna 2012 bylo uvedeno, že se subjekt vzniklý spojením stane životaschopným subjektem, který by měl dosáhnout přijatelné návratnosti vlastního kapitálu, a dokonce se očekává, že bude ziskový. Toto obnovení životaschopnosti nezávisí na akvizicích. Komise se naopak domnívá, že zákaz akvizic zajistí, aby kapitál, který se považuje za nezbytný pro restrukturalizaci, zůstal v bance, a tudíž přispěl k obnovení její životaschopnosti. Komise v této souvislosti usuzuje, že závazek Portugalska týkající se vymáhání zákazu akvizic je nezbytný k zajištění slučitelnosti podpory na restrukturalizaci s vnitřním trhem.

(237)

Co se týká vlastního příspěvku, sdělení o restrukturalizaci vyžaduje, aby náklady spojené s restrukturalizací nenesl pouze stát, nýbrž rovněž i minulí investoři banky a bývalí akcionáři. Tento požadavek zajišťuje, aby zachráněné banky nesly přiměřenou odpovědnost za důsledky svého jednání v minulosti, a vytváří odpovídající pobídky s ohledem na jejich budoucí chování.

(238)

V daném případě hodnotí Komise kladně skutečnost, že akcionáři přišli o své podíly v bance bez jakékoli náhrady. Podíleli se proto přiměřeně na sdílení zátěže u banky, jejíž hodnota byla podle odhadu dvou nezávislých subjektů jmenovaných Portugalskem záporná. Komise hodnotí kladně rovněž skutečnost, že se změnilo představenstvo společnosti BPN a v rámci zestátnění bylo nahrazeno.

(239)

Komise však podotýká, že v privatizované bance zůstanou držitelé podřízených dluhopisů v hodnotě 245 milionů EUR, kterým mohou být i nadále vypláceny kupóny.

(240)

Jak je uvedeno v bodě 26 sdělení o restrukturalizaci, „pokud jejich činnosti nevytváří dostatečné zisky, neměly by banky k výplatě odměn za kapitál (vlastní kapitál a podřízený závazek) používat státní podporu“.

(241)

Co se týká období restrukturalizace společnosti BPN, tato společnost nedodržovala politiku Komise týkající se hybridních nástrojů, jak je stanovena v bodě 26 sdělení o restrukturalizaci. Komise v tomto sdělení objasnila, že v kontextu restrukturalizace není volné uvážení při rozhodování o kompenzaci ztrát, tzv. diskreční kompenzace ztrát (například uvolněním rezerv či snížením vlastního kapitálu), ze strany přijímajících bank v zájmu zajištění výplaty dividend a kupónů za nesplacený podřízený dluh v zásadě slučitelné s cílem sdílení nákladů. Komise podotýká, že vyplácení kupónů nedodrželo tuto zásadu a mělo by být vyrovnáno důkladnější restrukturalizací (55).

(242)

Komise se domnívá, že rozsáhlá restrukturalizace banky může být k vyrovnání nedostatečného sdílení zátěže dostatečná.

(243)

Jelikož je však banka nyní prodávána, je zákaz týkající se vyplácení kupónů do 31. prosince 2016 nezbytný k zajištění minimální úrovně sdílení zátěže ze strany držitelů kapitálu banky.

(244)

V tomto ohledu bere Komise na vědomí závazek Portugalska, že s cílem přispět k restrukturalizaci společnosti BPN neuplatní společnost BIC, subjekt vzniklý spojením ani Portugalsko do 31. prosince 2016 práva na koupi ve vztahu k podřízenému dluhu, který společnost BPN vydala přede dnem prodeje.

(245)

Komise podotýká, že protiplnění za každé z opatření podpory, která jsou uvedena v 182. až 185. bodě odůvodnění, a zejména za záruky, kapitálový vklad a převod aktiv na jednotky pro speciální účel, není v souladu s příslušnými sděleními Komise.

(246)

Za státní záruky byla stanovena cena ve výši 20 základních bodů, což je podstatně méně, než je úroveň vyplývající z použití pravidel Komise pro protiplnění za státní záruky za závazky vydané finančními institucemi.

(247)

U kapitálového vkladu do společnosti BPN ve výši 600 milionů EUR, k němuž došlo v únoru 2012, jednoznačně neexistuje protiplnění, které by bylo v souladu se sdělením o rekapitalizaci. Portugalské orgány ve skutečnosti za vložený kapitál žádné protiplnění neočekávají. Kapitál byl vložen s cílem umožnit prodej banky za zápornou cenu.

(248)

Pokud jde o převod aktiv na jednotky pro speciální účel za účetní hodnotu, ačkoli Komise teoreticky uznává, že převod aktiv na tři jednotky pro speciální účel má ochránit životaschopnost společnosti BPN a umožnit její prodej, převod za účetní hodnotu představuje státní podporu, která není v souladu s hlavními požadavky sdělení o znehodnocených aktivech. Převod se zejména uskutečnil za účetní hodnotu, která byla značně vyšší než reálná ekonomická hodnota, a nepředpokládá se žádné protiplnění pro stát. Ve sdělení o znehodnocených aktivech se uznává, že případný nesoulad s jeho hlavními kritérii, včetně kritérií týkajících se stanovení ceny, může vyrovnat důkladná restrukturalizace. Existence důkladné restrukturalizace společnosti BPN je tudíž prvkem, který by mohl Komisi dovolit konstatovat, že opatření je se sdělením o znehodnocených aktivech slučitelné. Převod aktiv na jednotky pro speciální účel by se proto mohl posoudit společně se zbytkem opatření ve prospěch společnosti BPN a jako součást rozsáhlé restrukturalizace.

(249)

V bodě 25 sdělení o restrukturalizaci je uvedeno, že každá odchylka od přiměřeného sdílení nákladů ex ante, k jejímuž udělení mohlo výjimečně dojít v záchranné fázi z důvodů finanční stability, by měla být kompenzována v pozdější fázi restrukturalizace, například formou ustanovení o zpětném získání (tzv. claw-back clauses) a/nebo prostřednictvím rozsáhlejší restrukturalizace, jež bude zahrnovat dodatečná opatření omezující narušení hospodářské soutěže.

(250)

Komise se domnívá, že restrukturalizace společnosti BPN je dostatečně rozsáhlá. Za prvé podotýká, že banka je malá. V důsledku restrukturalizace společnost BPN zanikne jako nezávislá banka. Činnost v oblasti retailového bankovnictví, kterou převezme společnost BIC, má bilanční sumu o 35 % nižší, než byla bilanční suma společnosti BPN před jejím zestátněním. Činnosti nesouvisející s retailovým bankovnictvím byly natrvalo ukončeny.

(251)

Komise proto může vyvodit závěr, že vzhledem k rozsáhlé restrukturalizaci společnosti BPN je sdílení zátěže přiměřené.

(252)

Pokud jde o opatření k omezení narušení hospodářské soutěže, ve sdělení o restrukturalizaci je stanoveno, že povaha a forma takových opatření bude záležet na výši podpory a podmínkách a okolnostech, za kterých byla podpora udělena, a rovněž na vlastnostech trhu či trhů, na kterých bude banka přijímající podporu působit.

(253)

Ačkoli je výše podpory, kterou obdržela společnost BPN, značná, je nutno vzít v úvahu omezenou velikost této společnosti. Jak je uvedeno v bodě 32 sdělení o restrukturalizaci, Komise bude analyzovat pravděpodobné dopady podpory na trhy, na kterých přijímající banka po restrukturalizaci působí. V prvé řadě bude po obnovení životaschopnosti banky přezkoumána její velikost a relativní význam na příslušném trhu či trzích.

(254)

Komise v této souvislosti podotýká, že společnost BPN již nebude stejným hospodářským subjektem jako před zásahem státu (56). Společnost byla zestátněna a prošla důkladnou restrukturalizací. Na trhu bude proto soutěžit mnohem menší banka.

(255)

Podle velikosti bilanční sumy na konci roku 2008 byla společnost BPN sedmou největší finanční institucí v Portugalsku. Od zestátnění se její velikost zmenšila, zejména v důsledku odlivu vkladů. V polovině roku 2011 zaujímala 12. místo s podílem na trhu u vkladů i úvěrů nižším než 1 %. Vklady a úvěry se v období 2008–2011snížily téměř o polovinu.

(256)

Ve svých připomínkách k rozhodnutí ze dne 24. října 2011 Portugalsko za prvé uvedlo, že již před zestátněním měla společnost BPN podíl na trhu ve výši přibližně [1–2] %. Za druhé, po zestátnění byla společnost BPN významně restrukturalizována a její velikost se dále zmenšovala. Za třetí, i po integraci se společností BIC bude mít nový integrovaný subjekt podíl na trhu v Portugalsku nižší než [< 1] %, jelikož podíl společnosti BPN na trhu v současnosti činí přibližně [< 1] % u úvěrů pro zákazníky i u vkladů a podíl společnosti BIC na trhu je v řádu [< 1] % u úvěrů a [< 1] % u vkladů.

(257)

Komise rovněž podotýká, že prodej bankovní činnosti prostřednictvím nabídkového řízení soutěžitelům umožnil získat značku a podnikání společnosti BPN, což omezuje narušení hospodářské soutěže.

(258)

Komise nahlíží příznivě rovněž na dividendovou politiku, jak je popsána v písmeně m) 56. bodu odůvodnění.

(259)

V bodě 44 sdělení o restrukturalizaci je rovněž stanoveno, že by banky neměly uvádět státní podporu jako konkurenční výhodu při uvádění svých finančních nabídek na trh. Komise hodnotí kladně závazek Portugalska, že společnost BIC nebude ve svých marketingových kampaních a sděleních pro investory odkazovat na využití státní podpory.

(260)

Ve svém rozhodnutí ze dne 24. října 2011 vyslovila Komise pochybnosti, pokud jde o to, zda byla plánovaná opatření dostatečná, vezme-li se v úvahu značná výše podpory a skutečnost, že ve prospěch společnosti BPN byla provedena opatření týkající se rekapitalizace, záruk a záchrany znehodnocených aktiv, za něž nebylo poskytnuto žádné protiplnění v souladu s požadavky příslušných sdělení.

(261)

Komise zejména podotýká, že banka bude působit na trhu s počátečním poměrem kmenového kapitálu tier 1 ve výši [10–18] %, což zdaleka přesahuje minimální úroveň ve výši 9 % požadovanou na konci roku 2011 a 10 % na konci roku 2012.

(262)

Společnost BIC mimoto požadovala právo prodat zpět do […] měsíců půjčky, které nejsou spláceny nejméně […] dnů (do výše […] % celkové nominální hodnoty úvěrového portfolia). Požadovala rovněž zachování podpory likvidity poskytované společností CGD ve dvou formách. První z nich je zachování úvěrové linky pro program obchodních cenných papírů ve výši [150–500] milionů EUR se státní zárukou po dobu tří let a závazek společnosti CGD zachovat podmínky úvěrové linky do […]. Druhou je nová úvěrová linka ve výši [150–350] milionů EUR, kterou má společnost CGD poskytnout jako náhradu za pokles vkladů pod 1,8 miliardy EUR, s protiplněním ve výši sazby Euribor +[…] základních bodů.

(263)

To by mělo zajistit, aby subjekt vzniklý spojením nevyužil státní podporu k růstu na úkor konkurentů a aby bylo náležitě omezeno narušení hospodářské soutěže způsobené podporou.

(264)

Vzhledem k napjaté situaci na trhu a přísným podmínkám, které Portugalsko uložilo bankovnímu sektoru v důsledku událostí, jež vedly k podpisu memoranda o porozumění, se Komise domnívá, že tyto úvěrové linky na likviditu by významně ovlivnily rozsah, v jakém bude moci subjekt vzniklý spojením soutěžit na trhu s ostatními účastníky, kteří státní podporu neobdrželi.

(265)

Státní podporu lze proto prohlásit za slučitelnou pouze tehdy, pokud jsou zavedena dostatečná opatření, která zajišťují, aby státní podpora nebyla využita na úkor konkurentů, z nichž někteří podobnou veřejnou podporu neobdrželi. Pro banky, které obdržely veřejnou podporu, a banky, které takovouto podporu neobdržely, by měly i nadále platit rovné podmínky. Státní podpora by neměla oslabit pobídky těch subjektů, které neobdržely podporu, k soutěži, investicím a inovacím, ani vytvářet překážky vstupu, jež by mohly narušovat přeshraniční činnost.

(266)

Je nutné zajistit, aby subjekt vzniklý spojením nevyužíval konkurenční výhodu vyplývající z přesunu rizika likvidity na stát a z poskytnutí kapitálu.

(267)

Komise se za prvé domnívá, že v zájmu omezení narušení hospodářské soutěže vyplývajícího ze skutečnosti, že banka bude mít kapitál přesahující minimální požadavek (viz 261. bod odůvodnění), by mělo být snížení rizikově vážených aktiv v souvislosti s vrácením půjček státu doprovázeno odpovídajícím snížením kapitálu. Závazek Portugalska ohledně maximální výše kapitálu ve společnosti BPN je proto nezbytný, aby byla zajištěna slučitelnost podpory na restrukturalizaci s vnitřním trhem.

(268)

Komise se za druhé domnívá, že by doba trvání úvěrové linky ve výši [150–500] milionů EUR spojené s programem obchodních cenných papírů společnosti BPN měla být omezena na dobu […] let. Protiplnění za druhou úvěrovou linku na likviditu by se navíc mělo přiblížit tržním podmínkám a být stanoveno se sazbou Euribor +[…] základních bodů. Portugalsko by si současně mělo do dne 31. prosince 2016 před poskytnutím úvěrových linek nebo záruk ze strany společnosti CGD nebo státu vyžádat předběžný souhlas Komise, aby bylo zajištěno, že se tato omezení nebudou obcházet. V této souvislosti bere Komise na vědomí závazky Portugalska ohledně úvěrových linek na likviditu; tyto závazky jsou nezbytné k zajištění slučitelnosti podpory na restrukturalizaci s vnitřním trhem.

(269)

Sdělení o restrukturalizaci za třetí spojuje s narušením hospodářské soutěže také zákaz akvizic. V bodech 39 a 40 sdělení je objasněno, že „státní podpora nesmí být použita na úkor soutěžitelů, kteří podobnou veřejnou podporu nedostávají“, a že „banky by neměly použít státní podporu na akvizice konkurenčních podniků“. Komise vítá závazek Portugalska uvedený v 236. bodě odůvodnění, že bude do dne 31. prosince 2016 vymáhat zákaz akvizic.

(270)

Nárok společnosti BIC vrátit státu nesplácené půjčky by měl skončit ke dni […], a nikoli […] měsíců ode dne prodeje. Komise má za to, že společnost BIC měla možnost přezkoumat půjčky společnosti BPN v době od zahájení nabídkového řízení, a zejména po podepsání rámcové smlouvy dne 9. prosince 2011. Mimoto již bylo úvěrové portfolio dvakrát vyčištěno: převodem nejhorších půjček na jednotky pro speciální účel v prosinci 2010 a následně tím, že společnost BIC jako kupující požadovala právo vrátit státu dodatečné částky půjček, aby bylo dosaženo poměru úvěrů k vkladům ve výši [110–150] %.

(271)

Komise podotýká, že další možnost vrácení poskytuje společnosti BIC ochranu před rizikem zhoršení ekonomické situace. Jakékoli následné „nesplácení“ by se vší pravděpodobností odráželo zhoršení ekonomické situace, a ovlivnilo tudíž nepříznivě celý bankovní sektor. Nárok společnosti BIC vrátit nesplácené půjčky státu narušuje hospodářskou soutěž, jelikož ostatní banky tuto možnost mít nebudou. Lhůta pro vrácení by proto měla být zkrácena maximálně do […]. V této souvislosti Komise vítá závazek Portugalska, že lhůtu stanovenou na […] dodrží.

(272)

Budou-li náležitě provedeny veškeré závazky popsané v oddíle 5.2, poskytuje plán restrukturalizace z ledna 2012 dostatečné důkazy, že je obnovena dlouhodobá životaschopnost subjektu vzniklého spojením, že je dosaženo dostatečného sdílení zátěže a že byla přijata přiměřená opatření k omezení neoprávněného narušení hospodářské soutěže. Komise proto může prohlásit, že plán restrukturalizace z ledna 2012 je v souladu se sdělením o restrukturalizaci.

(273)

V bodě 46 sdělení o restrukturalizaci se uvádí, že aby bylo možno ověřit, že je plán restrukturalizace řádně prováděn, jsou zapotřebí pravidelné podrobné zprávy podávané členským státem. Portugalsko by proto mělo předkládat Komisi takovéto zprávy co šest měsíců počínaje datem tohoto rozhodnutí.

(274)

Komise lituje, že Portugalsko poskytlo protiprávně státní podporu uvedenou v oddíle 6.1.2 „Vyčíslení státní podpory“ v rozporu s čl. 108 odst. 3 Smlouvy. Tuto podporu spolu s ostatními opatřeními podpory posuzovanými v tomto rozhodnutí však lze považovat za slučitelnou, budou-li dodrženy závazky popsané v oddíle 5.2,

a)

půjčky poskytnuté společností CGD před zestátněním;

b)

půjčky a úvěrové linky na likviditu poskytnuté společností CGD společnosti BPN po zestátnění a před uskutečněním prodeje, a to s výslovnou státní zárukou, či bez takovéto záruky;

c)

převod aktiv ze společnosti BPN na jednotky pro speciální účel za účetní hodnotu před uskutečněním prodeje a posléze;

d)

navýšení kapitálu státem dne 15. února 2012;

e)

úvěrové linky na likviditu, které má společnost CGD poskytnout subjektu vzniklému spojením, jak požaduje společnost BIC;

f)

právo společnosti BIC převést vklady s cenou nad […] základních bodů na stát, nebo získat od státu protiplnění za tento rozdíl a

g)

převod nákladů spojených se soudními spory na stát.