17.8.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 220/1

(1)

Dopisem ze dne 19. listopadu 2009 informovala Komise Portugalsko o svém rozhodnutí zahájit řízení podle čl. 108 odst. 2 Smlouvy s ohledem na regionální podporu ad hoc pro investiční projekt společnosti Petroleos de Portugal, Petrogal S.A. (dále jen „Petrogal“) týkající se jejích rafinérií v Sines a Matosinhos (dále jen „investiční projekt“). Dopisem ze dne 9. prosince 2009 poskytlo Portugalsko znění rozhodnutí o zahájení řízení bez důvěrných informací, jež bylo určeno ke zveřejnění.

(2)

Dopisem ze dne 17. prosince 2009 požádalo Portugalsko o prodloužení lhůty pro podání připomínek o jeden měsíc. Komise této žádosti vyhověla dne 22. prosince 2009. Dopisem ze dne 21. ledna 2010 podalo Portugalsko své připomínky.

(3)

Rozhodnutí Komise o zahájení řízení bylo zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie  (2). Komise zúčastněné strany vyzvala k podání připomínek.

(4)

Komise obdržela připomínky od Associação das Indústrias da Petroquímica, Química e Refinação  (3), Confederação da Indústria Portuguesa  (4), Associação para a eficiência energética  (5), od soutěžitele č. 2 (6), konkurenčního podniku společnosti Petrogal (7), od soutěžitele č. 1 (8)  (9), od União Geral de trabalhadores  (10), od obce Sines (11), od Confederação Geral dos Trabalhadores Portugueses  (12) a od Associação Industrial Portuguesa  (13).

(5)

Dopisy ze dne 9. března, 10. března, 17. března a 19. března 2010 předala Komise tyto připomínky Portugalsku, aby se k nim mohlo vyjádřit; jeho poznámky byly doručeny v dopise ze dne 8. dubna 2010.

(6)

Dopisy ze dne 15. a 28. července 2010 (14) si Komise vyžádala další informace, které Portugalsko poskytlo dopisy ze dne 16. a 23. srpna 2010.

(7)

Dopisy ze dne 4. a 5. srpna 2010 požádala Komise soutěžitele č. 1 a 2 o vysvětlení, která byla poskytnuta dopisy ze dne 10. a 15. září 2010. Dopisem ze dne 20. září 2010 byla tato vysvětlení předána Portugalsku, aby se k nim vyjádřilo.

(8)

Dopisy ze dne 17. září a 1. října 2010 si Komise vyžádala od Portugalska další informace. Portugalsko odpovědělo dne 18. a 29. října 2010.

(9)

Dopisy ze dne 13. října 2010 byli soutěžitelé č. 1 a 2 požádáni o konkrétní údaje týkající se jejich odpovědí ze dne 10. resp. 15. září 2010.

(10)

Dopisy ze dne 21. a 28. října 2010 požádala Komise Portugalsko o doplňkové informace. Portugalsko odpovědělo dopisy ze dne 12. listopadu 2010.

(11)

Dopisem ze dne 10. listopadu 2010 podal soutěžitel č. 1 vysvětlení ke svému dopisu ze dne 15. září 2010. Dne 12. listopadu 2010 byla tato vysvětlení předána Portugalsku, aby se k nim vyjádřilo, a Portugalsko odpovědělo dne 19. listopadu 2010.

(12)

Dopisem ze dne 30. listopadu 2010 požádala Komise Portugalsko o doplňkové informace. Portugalsko poskytlo svou odpověď v dopise ze dne 20. prosince 2010.

(13)

Dopisem ze dne 11. listopadu 2010 požádala Komise Portugalsko o analýzu nákladů a přínosů investičního projektu. Požadované informace poskytlo Portugalsko dne 1. prosince 2010.

(14)

Dopisem ze dne 6. ledna 2011 předalo Portugalsko informace týkající se akcionářů společnosti Petrogal.

(15)

Dne 12. ledna 2011 se uskutečnila schůzka portugalských orgánů, zástupců společnosti Petrogal a Komise. Dopisem ze dne 25. ledna 2011 předalo Portugalsko informace týkající se některých záležitostí, jež byly předloženy během schůzky (např. hodnocení trhu, pobídkový účinek podpory).

(16)

Dopisy ze dne 24. ledna, 16. března a 12. dubna 2011 si Komise vyžádala doplňkové informace týkající se možného srovnávacího scénáře pro investiční projekt a Portugalsko na tuto žádost odpovědělo dopisy ze dne 7. února, 4. dubna a 29. dubna 2011. E-mailem ze dne 7. června 2011 si Komise vyžádala informace, které Portugalsko neposkytlo v předchozích dopisech. Informace týkající se některých těchto záležitostí předalo Portugalsko e-mailem ze dne 9. června 2011 a v dopisech ze dne 11. a 17. června 2011.

(17)

Dopisem ze dne 24. června 2011 požádala Komise Portugalsko o objasnění zbývajících informací týkajících se trhu s motorovou naftou. Portugalsko tyto informace poskytlo dopisy ze dne 30. června a 14. července 2011. Dopisem ze dne 20. července 2011 udělily portugalské orgány souhlas s tím, že Komise přijme toto rozhodnutí v angličtině.

(18)

Příjemce státní podpory, společnost Petróleos de Portugal – Petrogal, S.A. (dále jen „Petrogal“), je dceřiná společnost, kterou zcela vlastní Galp Energia, SGPS, S.A. (dále jen „Galp Energia“). Hlavními akcionáři společnosti Galp Energia jsou ENI SpA (15) (33,34 %), Amorim Energia BV (dále jen „Amorim Energia“) (16) (33,34 %), Parpública Participações Públicas (dále jen „Parpública“)(SGPS) (17) (7 %), Fidelity International Limited (2,01 %), Caixa Geral de Depósitos SA (dále jen „CGD“) (18) (1 %) a další (23,31 %). Galp Energia je holdingová společnost skupiny Galp Energia (dále jen „Galp“). Společnost Galp Energia působí na trhu ropných produktů (který zahrnuje rafinérské a marketingové činnosti, například maloobchodní a jiný než maloobchodní prodej) a rovněž na trhu se zemním plynem.

(19)

Holdingová společnost byla původně založena dne 22. dubna 1999 s názvem GALP – Petróleos e Gás de Portugal SGPS, S.A., a to především za účelem obchodování s ropou a zemním plynem, a spojovala dvě dřívější společnosti ve vlastnictví portugalské vlády, které byly pod kontrolou společnosti Galp Energia, konkrétně společnost Petrogal zaměřující se na ropné produkty a GDP – Gas de Portugal, SGPS, S.A., zaměřující se na zemní plyn (19).

(20)

Činnost společnosti Galp Energia zahrnuje rovněž uvádění rafinovaných ropných produktů na maloobchodní a velkoobchodní trh na Pyrenejském poloostrově. Jedná se o subjekt s předním postavením na trhu v Portugalsku (20) a s rostoucí přítomností ve Španělsku.

(21)

Společnost Petrogal vlastní jediné dvě rafinérie v Portugalsku. Tyto rafinérie se nacházejí v Sines a Matosinhos. Činnost rafinérií zahrnuje veškeré rafinérské, dodavatelské a logistické činnosti. Společnost Petrogal je největším obchodníkem s ropnými produkty v Portugalsku a rovněž jedním z největších obchodníků na Pyrenejském poloostrově. Fakticky ovládá veškerý dovoz surové ropy a část dovozu rafinovaných produktů do Portugalska; spravuje rovněž 80 % skladovací kapacity pro surovou ropu a rafinované produkty (21) a má důležité postavení v portugalské logistické infrastruktuře pro ropné produkty.

(22)

Společnost Petrogal má rozsáhlý sortiment výrobků, který zahrnuje automobilový benzin, motorovou naftu, tryskové palivo, topný olej, primární benzin, LPG, bitumen a řadu aromátů. Rafinérie odpovídají za dodávky ropných produktů maloobchodní a velkoobchodní divizi společnosti Petrogal a její divizi pro uvádění LPG na trh, konkurentům a zahraničním odběratelům a za fungování rafinačních zařízení a logistických nástrojů. Společnost Petrogal skladuje a přepravuje své produkty prostřednictvím skladovacích zařízení, která zcela vlastní, nebo prostřednictvím přidružených logistických společností.

(23)

Na obr. 1 jsou uvedena vlastnická a kontrolní práva společnosti Petrogal:

(24)

Dne 29. prosince 2005 byla mezi společnostmi Amorim Energia, ENI a Rede Eléctrica Nacional de Portugal (REN) podepsána dohoda akcionářů, přičemž dne 28. března 2006 se k dohodě připojila společnost CGD (dále jen „dohoda akcionářů“). Dohoda akcionářů vstoupila v platnost dne 29. března 2006 na dobu osmi let. Podle čl. 20 odst. 1 písm. c) portugalského zákona o cenných papírech jsou hlasovací práva spojená s akciemi společnosti Galp Energia, které vlastní strany dohody akcionářů, přidělena recipročně ostatním stranám. Má se proto za to, že společnost Galp Energia ovládají společně akcionáři, kteří jsou stranami dohody akcionářů.

(25)

Podle Portugalska z dohody akcionářů vyplývá, že akcionáři, a zejména společnost ENI, nemohou kontrolovat a sami stanovit strategie mezi svými vlastními rafinérskými činnostmi a rafinérskými činnostmi společnosti Petrogal.

(26)

Cílem investičního projektu je přestavba a rozšíření stávajících rafinérií v Sines a Matosinhos, jediných dvou stávajících rafinérií v Portugalsku. Cílem investičního projektu je rovněž zlepšení integrace a součinnosti mezi oběma rafinériemi. Projekt otevírá možnost používat těžší frakce surové ropy.

(27)

Cílem investičního projektu je zejména zvýšení výroby motorové nafty na úkor automobilového benzinu. Investiční projekt předpokládá, že větší využívání těžkých frakcí surové ropy sníží náklady na suroviny a zajistí flexibilitu s ohledem na původ surové ropy, která má být zpracována.

(28)

Investiční projekt týkající se přestavby rafinérie v Matosinhos spočívá konkrétně ve výstavbě nové vakuové destilační jednotky pro získávání vakuového plynového oleje a zařízení ke snižování viskozity pro mírné tepelné krakování výsledného vakuového zbytku.

(29)

Cílem investičního projektu týkající se přestavby rafinérie v Sines je výstavba nové hydrokrakovací jednotky, tj. jednotky pro hydrokrakování vakuového plynového oleje, pro výrobu motorové nafty a tryskového paliva. Podle investičního projektu bude hydrokrakovací jednotka používat jako surovinu vakuový plynový olej a plynový olej získaný v procesu snižování viskozity, jenž byl vyroben v rafinériích v Matosinhos a Sines, čímž bude zajištěno plné využití zpracovatelské kapacity obou portugalských rafinérií. Zařízení bude zpracovávat přibližně [ ] barelů denně s využitím zbytků z atmosférické destilace ve výši přibližně [ ] kilotun netto ročně jako primární suroviny.

(30)

Produkty získané hydrokrakováním (LPG, těžký benzin (22) a motorová nafta) jsou [ ] hydrogenované, což zajišťuje jejich vysokou jakost. Předpokládá se, že se v důsledku investičního projektu zvýší pouze výroba motorové nafty a těžkého benzinu.

(31)

Podle investičního projektu bude část těžkého benzinu vyrobeného v rafinérii v Sines odesílána do rafinérie Matosinhos jako surovina pro závod společnosti Petrogal na výrobu aromátů (23), což bude představovat další krok k větší integraci obou rafinérií. Vyšší výroba těžkého benzinu je nevyhnutelným technickým důsledkem projektu přestavby rafinérie v Sines.

(32)

Práce na investičním projektu byly zahájeny v roce 2008 (první objednávka byla vystavena dne 14. března 2008 na základě rozhodnutí přijatého správní radou dne 5. března 2008) a měly být dokončeny do 31. prosince 2010. Úplné výrobní kapacity má být podle předpokladů dosaženo do roku 2011.

(33)

Portugalsko uvádí, že navzdory zeměpisné vzdálenosti mezi oběma rafinériemi (přibližně 450 km, k překonání této vzdálenosti se má využívat námořní doprava) je nutno investiční projekt považovat za jeden investiční projekt ve smyslu odstavce 60 pokynů k regionální podpoře na období 2007–2013 (24) (dále jen „pokyny k regionální podpoře“). Portugalské orgány potvrdily, že v předchozích třech letech před zahájením oznámeného investičního projektu neobdržela společnost Petrogal státní podporu.

(34)

Investice v Sines představuje investiční náklady ve výši [ ] EUR v nominální hodnotě. Rafinérie v Sines má obdržet podporu ve výši [ ] EUR (nominální hodnota), přičemž intenzita podpory činí 16 %. Co se týká rafinérie v Matosinhos, investice činí [ ] EUR (nominální hodnota) a rafinérie má obdržet podporu ve výši [ ] EUR (nominální hodnota), což odpovídá intenzitě podpory ve výši 13 %.

(35)

Způsobilé výdaje investičního projektu činí 974 064 894 EUR v současné hodnotě (1 058 934 146 EUR v nominální hodnotě) a zahrnují výhradně zařízení (žádné pozemky ani budovy). Výše podpory u obou rafinérií činí 121 091 314 EUR v současné hodnotě (160 484 007 EUR v nominální hodnotě), což odpovídá intenzitě podpory ve výši 12,43 %. Rozdělení způsobilých výdajů v jednotlivých letech je uvedeno v tabulce č. 1:

Tabulka 1

(36)

Společnost Petrogal hodlá tento investiční projekt financovat s využitím vlastních zdrojů a státní podpory, o kterou požádala (160 484 007 EUR v nominální hodnotě). Nepředpokládají se žádné další zdroje financování ve formě státní podpory. Investiční projekt využívá rovněž půjčky Evropské investiční banky v celkové výši 500 milionů EUR, které byly schváleny v roce 2009. Vlastní příspěvek příjemce ke způsobilým výdajům činí 36 %.

(37)

Podle portugalské mapy regionální podpory na období 2007–2013 (26) jsou regiony Alentejo a Norte, v nichž se nacházejí rafinérie Sines resp. Matosinhos, způsobilé pro regionální podporu podle výjimky stanovené v čl. 107 odst. 3 písm. a) Smlouvy s limity regionální investiční podpory pro velké podniky ve výši 40 %, resp. 30 % hrubého ekvivalentu podpory.

(38)

Investiční projekt má v obou regionech podle předpokladů vést k vytvoření přibližně 150 přímých pracovních míst a 450 nepřímých pracovních míst. Podle informací, které poskytlo Portugalsko, bude ve fázi výstavby vytvořeno přibližně 3 000 dočasných pracovních míst.

(39)

Státní podpora má být poskytnuta jako podpora ad hoc, která byla navržena při použití ustanovení režimu podpory, jehož platnost již skončila (N 97/1999), a to podle legislativního nařízení č. 409/99 ze dne 15. října 1999.

(40)

Na základě usnesení portugalské rady ministrů ze dne 6. března 2008 byly dne 10. března 2008 podepsány mezi portugalskou vládou a společnostmi Petrogal a Galp Energia dvě smlouvy o poskytnutí státní podpory. Těmito smlouvami byla „smlouva o přiznání daňových úlev“ a „smlouva o investici“ (dále jen „smlouvy o státní podpoře“).

(41)

Podepsané smlouvy o státní podpoře předpokládaly přiznání daňového dobropisu v souvislosti s dokončením investičního projektu. Podporu bude představovat daňový dobropis, jehož výše se odpočítá od budoucích plateb daně z příjmu právnických osob. Výši daňového dobropisu vypočítají portugalské orgány jako procentní podíl způsobilých investičních nákladů. Daňový dobropis se použije pouze u daní vytvořených investičním projektem. V případě, že by nebylo možno daňový dobropis odečíst v plné výši, lze případný daňový dobropis uplatnit později, a to až do skončení doby platnosti smlouvy (tj. do 31. prosince 2016).

(42)

Portugalsko zamýšlí udělit regionální podporu ve výši 160 484 007 EUR v nominální hodnotě, která má být poskytována od roku 2011. V tabulce č. 2, kterou předaly portugalské orgány, je uveden harmonogram poskytnutí podpory:

Tabulka 2

(43)

Portugalsko potvrdilo, že podpora pro investiční projekt nebude kumulována s podporou, která byla s ohledem na stejné způsobilé náklady obdržena z jiných místních, regionálních nebo vnitrostátních zdrojů či zdrojů EU.

(44)

Podpora je mimoto poskytnuta pod podmínkou, že Portugalsko zachová investice v podporovaných regionech po dobu nejméně pěti let od dokončení investičního projektu.

(45)

Portugalsko potvrdilo, že poskytnutí podpory podléhá schválení Komisí.

(46)

Společnost Petrogal požádala o státní podporu v souvislosti s investičním projektem dne 22. ledna 2007. Dne 23. ledna 2007 portugalské orgány společnosti Petrogal na základě podrobného ověření písemně potvrdily, že investiční projekt ještě před zahájením prací na projektu vyhověl podmínkám způsobilosti stanoveným v „daňovém režimu“.

(47)

Portugalsko se zavázalo, že nepřekročí maximální výši podpory a maximální intenzitu podpory uvedenou v tomto rozhodnutí, a to ani v případě nižších či zvýšených způsobilých výdajů.

(48)

Portugalsko se zavázalo předložit:

(49)

Ve svém rozhodnutí o zahájení formálního vyšetřovacího řízení podle čl. 108 odst. 2 Smlouvy (dále jen „rozhodnutí o zahájení řízení“) vyslovila Komise pochybnosti ohledně slučitelnosti podpory s ustanoveními pokynů k regionální podpoře. V tomto ohledu vyjádřila Komise v rozhodnutí o zahájení řízení pochybnosti týkající se záležitostí uvedených v 50. až 64. bodě odůvodnění.

(50)

V odstavci 34 pokynů k regionální podpoře jsou popsány běžné kategorie počátečních investic jako „investice do hmotného a nehmotného majetku“ v souvislosti s:

Investice na obnovu, které nesplňují některou z uvedených podmínek, jsou z definice počáteční investice výslovně vyloučeny.

(51)

V tomto ohledu vyslovila Komise v rozhodnutí o zahájení řízení pochybnosti, zda lze investiční projekt, jehož cílem je modernizace a větší integrace obou rafinérií, zvýšení výroby motorové nafty (a zároveň primárního benzinu) při současném snížení výroby automobilového benzinu, považovat za počáteční investici. Komise se domnívala, že investiční projekt nepředstavuje investici do nové provozovny ani do rozšíření výrobního sortimentu provozovny o nové, dodatečné výrobky. Lze však mít za to, že zahrnuje aspekty „rozšíření“ a „zásadní změny výrobního postupu“.

(52)

Komise v rozhodnutí o zahájení řízení podotkla, že jelikož je nutné opatření podpory posoudit jako podporu ad hoc, musí Portugalsko prokázat, že investiční projekt přispívá k jednotné strategii regionálního rozvoje ve smyslu odstavce 10 pokynů k regionální podpoře.

(53)

Komise v rozhodnutí o zahájení řízení vyslovila zejména pochybnosti, zda očekávaný příspěvek k regionálnímu rozvoji skutečně vyrovnává odvětvové účinky vyplývající z podpory (podpora ve výši 160 milionů EUR vytvářející pouze 150 přímých pracovních míst).

(54)

V této souvislosti Komise podotkla, že je důvod pochybovat o nezbytnosti podpory, jelikož z účetní závěrky společnosti Petrogal za rok 2008 je zřejmé, že investiční projekt je součástí její průmyslové strategie a podle analýzy srovnávacího scénáře je pravděpodobné, že by byl proveden i bez podpory. Komise uvedla, že se nezdá, že je podpora nezbytná k provedení investice (v jejímž případě byly práce zahájeny již v roce 2008) a že by společnost Petrogal mohla uvážit jiné lokality pro investici. Není pravděpodobné, že nepotřebná podpora přispěje k rozvoji regionu, a může vést k nepřijatelnému narušení hospodářské soutěže.

(55)

Komise v rozhodnutí o zahájení řízení pochybovala, zda jsou splněny požadavky týkající se formálního pobídkového účinku, které jsou stanoveny v odstavci 38 pokynů k regionální podpoře. V případě podpory ad hoc by měl příslušný orgán ještě před zahájením prací na projektu vystavit dokument vyjadřující úmysl přiznat podporu pod podmínkou obdržení souhlasu Komise s takovým opatřením.

(56)

V tomto ohledu vyslovila Komise v rozhodnutí o zahájení řízení pochybnosti, zda písemné potvrzení Portugalska na základě podrobného ověření, že investiční projekt je způsobilý pro státní podporu, skutečně splňuje požadavky odstavce 38 pokynů k regionální podpoře.

(57)

Portugalsko oznámilo investiční projekt v obou rafinériích jako jeden investiční projekt. Podle odstavce 60 pokynů k regionální podpoře se počáteční investice považuje za jeden investiční projekt, pokud je ekonomicky neoddělitelná, přičemž se vezmou v úvahu technické, funkční a strategické souvislosti a geografická blízkost.

(58)

V této souvislosti vyslovila Komise v rozhodnutí o zahájení řízení pochybnosti ohledně vzdálenosti mezi oběma rafinériemi. Pokládání investičního projektu za jeden investiční projekt by mimoto znamenalo použití upraveného limitu regionální podpory podle odstupňovaných procentních podílů v souladu s odstavcem 67 pokynů k regionální podpoře.

(59)

V rozhodnutí o zahájení řízení uvedla Komise pochybnosti, pokud jde o posouzení podpory podle ustanovení těchto dvou odstavců pokynů k regionální podpoře.

(60)

Komise nebyla konkrétně schopna dospět k závěru ohledně příslušných produktů, jichž se investiční projekt týká. Není jasné, zda jsou dotčenými produkty výhradně motorová nafta a primární benzin, jak tvrdí Portugalsko, nebo zda by měly být vzaty v úvahu i jiné produkty rafinérské činnosti. Je nutno uvážit možnou nahraditelnost rafinovaných produktů z hlediska strany nabídky spolu se skutečností, že primární benzin lze považovat za meziprodukt ve smyslu odstavce 69 pokynů k regionální podpoře.

(61)

Komise uvedla pochybnosti ohledně relevantního výrobkového trhu a toho, zda je pro motorovou naftu i primární benzin nutno pokládat relevantní výrobkový trh za trh na úrovni rafinérie, jak tvrdí Portugalsko.

(62)

Komise uvedla pochybnosti ohledně toho, zda je nutno relevantní zeměpisné trhy pro dotčené produkty vymezit na vnitrostátní úrovni, regionální úrovni (Pyrenejský poloostrov) nebo na úrovni Evropského hospodářského prostoru (dále jen „EHP“).

(63)

Komise mimoto pochybovala, zda mají společnost Petrogal a skupiny Galp Energia a ENI, do nichž společnost Petrogal náleží, na relevantním trhu podíl nižší než 25 % v souladu s odst. 68 písm. a) pokynů k regionální podpoře.

(64)

V souladu s odst. 68 písm. b) pokynů k regionální podpoře vyslovila Komise s ohledem na všechny dotčené produkty pochybnosti ohledně toho, zda výrobní kapacita vytvořená investičním projektem překračuje 5 % relevantního trhu měřeno prostřednictvím údajů o zdánlivé spotřebě a zda je v tomto případě průměrné meziroční tempo růstu zdánlivé spotřeby produktu za posledních pět let vyšší než průměrné meziroční tempo růstu HDP v Evropském hospodářském prostoru.

(65)

AIPQR považuje investiční projekt za nezbytný pro podporu portugalského hospodářství a za způsob posílení evropské konkurenceschopnosti v petrochemickém a rafinérském průmyslu. Pokud by nebylo možno investiční projekt dokončit nebo pokud by chyběla podpora potřebná pro jeho provedení, mohlo by to mít vážné důsledky pro nezávislost a podporu petrochemického řetězce.

(66)

Nové zařízení na výrobu přečištěné kyseliny tereftalové, které plánuje společnost Artensa (Artenius – Produção e Comercialização de Ácido Tereftálico Purificado e Produtos Conexos, S.A., což je španělská dceřiná společnost společnosti La Seda de Barcelona S.A) v Sines, podstatně zvýší požadavky společnosti La Seda na primární benzin. Vyšší výroba primárního benzinu prostřednictvím hydrokrakovací jednotky společnosti Petrogal je proto pro realizaci investice společnosti La Seda, která se odhaduje přibližně na 400 milionů EUR, zásadní.

(67)

Podle AIPQR sníží investiční projekt nedostatek motorové nafty na evropské úrovni.

(68)

AIPQR považuje příspěvek společnosti Petrogal za zásadní pro zajištění a podporu rozvoje centra pro konkurenceschopnost a technologie rafinérského a petrochemického průmyslu a výrobních odvětví jako součást portugalské strategie pro podporu klíčových výrobních odvětví pro národní a regionální hospodářství.

(69)

Podle AIPQR má motorová nafta získaná hydrokrakováním vysokou jakost, což zajišťuje účinnější spalování a minimalizaci znečišťujících látek v emisích výfukových plynů. Jakost motorové nafty a rovněž energetická účinnost, jíž by mělo být investičním projektem dosaženo, umožní společnosti Petrogal splnit její plán na období 2008–2011 týkající se energetické účinnosti.

(70)

AIPQR se rovněž domnívá, že investiční projekt přispěje k sociální a hospodářské udržitelnosti regionů Matosinhos a Sines a k sociální a hospodářské udržitelnosti na vnitrostátní úrovni.

(71)

Investiční projekt je důležitý: zajistí větší pružnost dodávek a větší nezávislost, pokud jde o motorovou naftu.

(72)

Podle COGEN bude investiční projekt představovat významnou příležitost, pokud jde o technologické inovace, a vytvoří přibližně 150 přímých pracovních míst a okolo 500 nepřímých pracovních míst pro osoby se středoškolským vzděláním, a to vše jako stálá pracovní místa.

(73)

Co se týká energetického hlediska, COGEN se domnívá, že projekty přestavby obou rafinérií umožní úspory energie ve výši 14 %. COGEN mimoto vyzdvihuje skutečnost, že investiční projekt umožní rovněž další druh investice, na niž se investiční projekt nevztahuje – vybudování dvou kogeneračních jednotek o výkonu 82 MW, po jedné v každé rafinérii, což bude mít za následek zvýšení kapacity této technologie v Portugalsku o 12 %.

(74)

CIP se domnívá, že investiční projekt řeší situaci Portugalska, pokud jde o tyto záležitosti:

(75)

CIP se domnívá, že investiční projekt podstatně zvýší energetickou účinnost obou rafinérií v souladu se závazky Portugalska vůči EU, pokud jde o zvýšení evropské energetické účinnosti o 10 %.

(76)

CIP usuzuje, že plánované vytvoření přibližně 150 pracovních míst pro vysoce kvalifikované pracovníky a 450 nepřímých stálých pracovních míst významně přispěje k hospodářskému rozvoji Portugalska. Podpoří místní hospodářství v dotyčných regionech, v nichž je HDP na obyvatele nižší než celostátní průměr, a během fáze výstavby bude vytvořeno přibližně 5 000 dočasných pracovních míst.

(77)

UGT se domnívá, že investiční projekt podpoří regionální rozvoj a bude mít kladný dopad na hospodářský rozvoj a sociální a územní soudržnost dotyčných regionů. Dotyčné regiony se vyznačují vysokou mírou nezaměstnanosti, strukturou podniků s malou diverzifikací a HDP na obyvatele, který je nižší než celostátní průměr. Investiční projekt bude mít významný dopad na průmyslovou strukturu obou regionů a celého Portugalska, jelikož se budou rozvíjet předcházející i navazující činnosti, zejména v oblastech jako strojírenství a stavebnictví, elektrická energie, či dokonce obchod a služby společného stravování.

(78)

UGT se domnívá, že investiční projekt vytvoří pracovní místa ve vyšším počtu i kvalitě, zejména v době rychle se zvyšující nezaměstnanosti z důvodu hospodářské a sociální krize. Investiční projekt má v obou rafinériích vytvořit 150 přímých pracovních míst, přičemž mnoho z nich pro vysoce kvalifikované pracovníky. Dalších 450 pracovních míst má být podle očekávání vytvořeno nepřímo, přičemž během doby výstavby bude vytvořeno 5 000 dočasných pracovních míst. Investiční projekt přispěje k zachování některých z 2 050 stávajících pracovních míst, která by mohla být bez investičního projektu ohrožena.

(79)

UGT má za to, že investiční projekt pomůže splnit přísné ekologické a bezpečnostní normy, jelikož rafinérie budou vybaveny technologií, která je šetrnější k životnímu prostředí.

(80)

Podle UGT je investiční projekt velmi důležitý k zvýšení nedostatečné kapacity Portugalska v oblasti rafinace a výroby motorové nafty. Stávající kapacita rafinérií je jednoznačně příliš malá k uspokojení domácí poptávky, což má za následek, že Portugalsko je více závislé na dovozu motorové nafty než jiné země (to znamená vyšší strategická rizika). Nižší dovoz motorové nafty by snížil rovněž stávající schodek obchodní bilance, který je do značné míry způsoben položkami tkajícími se energie.

(81)

UGT závěrem podotýká, že investiční projekt je důležitý nejen z vnitrostátního hlediska, nýbrž rovněž pro EU, jelikož má pomoci rozvíjet zelenější a udržitelnější ekonomiku.

(82)

Obec Matosinhos se domnívá, že vytvoření pracovních příležitostí má na oblast velký dopad. Vytvořením kvalifikovaných pracovních míst s platy přesahujícími regionální průměr přispěje rafinérie v Matosinhos k zvýšení kupní síly oblasti a celého regionu. Bude mít významný dopad na regionální hrubou přidanou hodnotu vyplývající z činnosti rafinérie a z činnosti stovek obchodních a průmyslových malých a středních podniků, zejména vzhledem k tomu, že míra nezaměstnanosti v regionu činí přibližně 13 % (přesahuje celostátní průměr). Obec Matosinhos se domnívá, že investiční projekt je pro region zásadní, a to z ekonomického i sociálního hlediska.

(83)

Obec Sines je přesvědčena o významu nových výrobních jednotek v rafinérii Sines pro rozvoj místního a regionálního hospodářství. To bude mít kladný dopad na sociální rozvoj regionu kvůli vytvoření kvalifikovaných pracovních míst a zakládání více a lepších malých a středních podniků.

(84)

CGTP se domnívá, že investiční projekt vytváří velmi pozitivní environmentální dopady a je důležitý pro regionální rozvoj v Portugalsku, jelikož:

(85)

AIP uvádí, že investiční projekt rozhodně přispěje k vyššímu blahobytu regionů Norte a Alentejo.

(86)

Region Norte s mírou nezaměstnanosti 11,6 % v porovnání s celostátním průměrem ve výši 9,8 % (údaje z třetího čtvrtletí roku 2009) je v současnosti portugalským regionem s nejvyšší mírou nezaměstnanosti, a zejména vysokou dlouhodobou nezaměstnaností (polovina nezaměstnaných osob hledá zaměstnání rok či déle). V souvislosti se současnou sociální krizí představuje vytvoření 500 přímých pracovních míst a 200 stálých nepřímých pracovních míst a rovněž přibližně 2 000 dočasných pracovních míst během fáze výstavby pro region obrovský přínos.

(87)

Region Alentejo je v současnosti jedním z portugalských regionů s nejvyšší mírou nezaměstnanosti – 10,2 % v porovnání s celostátním průměrem ve výši 9,8 % (údaje z třetího čtvrtletí roku 2009), a zejména vysokou dlouhodobou nezaměstnaností (polovina nezaměstnaných osob hledá zaměstnání rok či déle). V této souvislosti představuje vytvoření 100 přímých pracovních míst a 250 stálých nepřímých pracovních míst spolu s přibližně 3 000 pracovními místy během fáze výstavby pro region důležitý přínos.

(88)

Podle soutěžitele č. 1 lze investiční projekt považovat za pouhé „rozšíření stávající provozovny“ ve smyslu odstavce 34 pokynů k regionální podpoře. Investiční projekt nelze pokládat za jeden investiční projekt, jelikož dlouhodobá aktiva investice budou „ekonomicky oddělitelná“ ve smyslu odstavce 60 pokynů k regionální podpoře. Rafinérie v Sines a Matosinhos jsou geograficky vzdálené. Investiční projekt jednoznačně vymezuje zvláštní investici pro každou rafinérii. Rafinérie se mohou rozhodnout pro vakuovou destilační jednotku a zařízení ke snižování viskozity, přičemž v tom případě nebudou mít hydrokrakovací jednotku, nebo naopak. Investice do rafinérií proto nejsou nutně přímo spojené. Rafinérie mohou každopádně fungovat samostatně, aniž by byla nutná integrace. Rafinérie v Matosinhos by mimoto mohla prodávat vyráběný vakuový plynový olej na mezinárodních trzích a hydrokrakovací jednotka nacházející se v Sines může být zásobována dovezeným vakuovým plynovým olejem.

(89)

Portugalsko zmínilo jako příspěvek investičního projektu k rozvoji regionu pouze vytvoření přímých a nepřímých pracovních míst. Nelze proto prokázat, že investiční projekt přispěje k soudržné regionální rozvojové strategii a že se zabývá cílem týkajícím se hospodářské soudržnosti (28). Stěží lze uznat, že vynaložení více než jednoho milionu EUR na jedno vytvořené přímé pracovní místo lze považovat za mimořádný příspěvek k regionálnímu rozvoji. V tomto ohledu je poměr výše podpory k přímým pracovním místům u investičního projektu porovnán s předchozími rozhodnutími Komise (uvedenými v tabulce zkoumající tento poměr v předchozích rozhodnutích Komise). Soutěžitel č. 1 se mimoto domnívá, že investiční projekt není spojen s údajným selháním trhu.

(90)

Pokud jde o požadavek týkající se formálního pobídkového účinku, společnost Petrogal neobdržela od Portugalska před zahájením prací dokument vyjadřující úmysl přiznat podporu. Soutěžitel č. 1 proto dospěl k závěru, že podpora není v souladu s odstavcem 38 pokynů k regionální podpoře.

(91)

Co se týká ekonomického posouzení, soutěžitel č. 1 se domnívá, že podpora nesplňuje kritérium nezbytnosti a nevytváří pobídkový účinek. Investiční projekt je výrobní investicí, která je ekonomicky motivována nerovnováhou mezi nabídkou a poptávkou a možností získat přístup k těžším frakcím surové ropy, jež jsou levnější. Jedná se o investici reagující na přirozený vývoj poptávky po motorové naftě. Všechny ostatní hospodářské subjekty v Evropě uskutečňují v rafinériích podobné investice bez státní podpory. Ze skutečností proto vyplývá, že by se investiční projekt uskutečnil v každém případě, což není v souladu s odstavcem 22 sdělení Komise ze dne 24. června 2009 (29) (dále jen „sdělení o podrobném posouzení“).

(92)

Soutěžitel č. 1 se domnívá, že dotčenými produkty jsou:

(93)

Podle soutěžitele č. 1 je společnost Petrogal jediným tržním subjektem s kapacitou pro rafinaci surové ropy v Portugalsku. Společnost Petrogal zásobuje své konkurenty na tomto trhu. Společnost Petrogal kontroluje největší dovozní a skladovací zařízení pro automobilový benzin a motorovou naftu. Tato společnost má největší síť čerpacích stanic v Portugalsku. Společnost Petrogal má na velkém počtu trhů s ropnými produkty v Portugalsku dominantní postavení či přinejmenším významnou tržní sílu. Soutěžitel č. 1 se domnívá, že by se posouzení relevantního trhu nemělo provést pouze na úrovni rafinérie, nýbrž je nutné posoudit situaci v oblasti hospodářské soutěže rovněž na úrovni maloobchodního a jiného než maloobchodního trhu s motorovou naftou.

(94)

Co se týká primárního benzinu, soutěžitel č. 1 se domnívá, že by relevantní výrobkový trh, jenž je nutno posoudit, neměl být omezen na prodej na úrovni rafinérie, nýbrž že je třeba vzít v úvahu navazující činnosti.

(95)

Pokud jde o relevantní zeměpisný trh, podíl celkového dovozu a vývozu motorové nafty ve vztahu k celkovému prodeji motorové nafty v Portugalsku je příliš nízký, než aby odůvodňoval volbu regionálního trhu jako relevantního trhu. Soutěžitel č. 1 zastává názor, že relevantním zeměpisným trhem je portugalský trh.

(96)

Soutěžitel č. 1 usuzuje, že je třeba vzít v úvahu činnosti společnosti ENI na dotčených výrobkových trzích, jelikož pokud může určitá společnost vykonávat rozhodující vliv na prodejní politiku jiné společnosti, je nutné posoudit společný podíl obou společností na relevantních trzích.

(97)

Soutěžitel č. 1 vyvozuje závěr, že u motorové nafty je významně překročena 25 % prahová hodnota pro podíl na trhu stanovená v odstavci 68 pokynů k regionální podpoře. Podpora poskytnutá investičnímu projektu má proto dotovat tržní subjekt s dominantním postavením a umožnit mu zachovat a zvýšit jeho tržní sílu. Hospodářská soutěž bude vážně nepříznivě ovlivněna a podpora významně naruší relevantní trhy.

(98)

Soutěžitel č. 1 se závěrem domnívá, že podpora představuje provozní podporu, která posiluje postavení dominantního hospodářského subjektu na relevantních trzích. Podpora nepřispívá k vytvoření pobídkového účinku. Negativní dopady podpory každopádně převažují nad jejími případnými kladnými dopady.

(99)

Obdobné investiční projekty byly provedeny ve čtyřech rafinériích (La Rabida, Castellón, Cartagena a Bilbao), a to se stejným cílem, tj. zvýšit ziskovost aktiv vybudováním nových konverzních jednotek, které maximalizují výtěžnost středních destilátů, snižují výrobu topného oleje a zpracovávají těžší frakce surové ropy. Soutěžitel č. 1 odkazuje rovněž na podobné investiční projekty v Itálii (rafinérie Sannazzaro a Taranto, uskutečněné společností ENI), v Německu (Bayernoil), v Litvě (Mazeikiu Nafta) a v Bělorusku (Slavneft).

(100)

Pokud jde o možnou referenční míru návratnosti u takových investic v daném odvětví, soutěžitel č. 1 uvádí, že mu referenční hodnota není známa: ziskovost investičního projektu závisí obvykle na kapitálových nákladech každé společnosti a na jiných aspektech. Soutěžitel č. 1 se domnívá, že v době, kdy se rozhodovalo o investičním projektu, by referenční míra návratnosti v odvětví rafinace měla činit nejméně 10 %.

(101)

Soutěžitel č. 1 odkazuje obecně na existenci překážek dovozu ve vztahu k relevantnímu zeměpisnému trhu. Domnívá se, že hlavním problémem v Portugalsku je dominantní postavení společnosti Petrogal na trhu, která ovládá veškerou rafinační kapacitu v Portugalsku, a tudíž nejdůležitější dovozní a vývozní terminály. Soutěžitel č. 1 dále tvrdí, že společnost Petrogal má dominantní postavení, pokud jde o kapacitu pro skladování produktů, která podle některých nezávislých zdrojů (30) představuje až 90 % trhu. To společnosti Petrogal umožňuje dosáhnout podílu na maloobchodním prodeji ve výši přibližně 45 % a podílu na jiném než maloobchodním prodeji ve výši 80 % portugalského trhu.

(102)

Pokud jde o dotaz Komise týkající se odmítnutí udělit přístup ke skladovací kapacitě společnosti Petrogal, soutěžitel č. 1 nebyl schopen takovouto situaci popsat.

(103)

Soutěžitel č. 1 se domnívá, že v Portugalsku je skladovací kapacita omezená a že skladovací náklady u podobných zařízení nebo činností jsou v Portugalsku vyšší než v jiných zemích, jako je Španělsko a Itálie (přibližně o 25 %).

(104)

Soutěžitel č. 1 má za to, že mezi cenami dovezené motorové nafty a cenou motorové nafty pořízené od společnosti Petrogal neexistují podstatné rozdíly, jelikož ceny jsou indexovány podle mezinárodních cen s připočtením logistických nákladů.

(105)

Soutěžitel č. 2 se domnívá, že investiční projekt zvýší kapacitu společnosti Petrogal pro výrobu motorové nafty přibližně o 2,5 milionu tun a přemění Portugalsko z malého dovozce na významného vývozce motorové nafty.

(106)

Soutěžitel č. 2 vyslovil pochybnosti ohledně nezbytnosti podpory, jelikož společnost Petrogal patří do velké skupiny, kterou vlastní a ovládá společnost ENI. Společnost Petrogal je zisková společnost, která v Brazílii a Angole uskutečnila významné investice do činností předcházejících rafinaci a ve Španělsku investice do navazujících činností za účelem rozšíření své distribuční sítě. V Portugalsku má výsadní postavení, jelikož je vlastníkem jediných dvou rafinérií.

(107)

Společnost Petrogal je vertikálně integrovaná a je největší společností, která v Portugalsku uvádí ropné produkty na trh, a třetím největším soutěžitelem na Pyrenejském poloostrově.

(108)

Soutěžitel č. 2 se domnívá, že státní podpora nesplňuje formální požadavky týkající se pobídkového účinku podpory, jak jsou stanoveny v odstavci 38 pokynů k regionální podpoře. Investiční projekt je sám o sobě ziskovou transakcí, která plní střednědobé až dlouhodobé strategické cíle společnosti Petrogal, proto by se uskutečnil v každém případě.

(109)

Podle soutěžitele č. 2 přispěje investiční projekt k uspokojení rostoucí domácí poptávky po motorové naftě, umožní společnosti Petrogal stát se čistým vývozcem na ostatní trhy (jako je Francie a Španělsko) a zvýší rafinérskou marži společnosti Petrogal.

(110)

Soutěžitel č. 2 se domnívá, že nezbytnost podpory je nutno posoudit na základě ustanovení oddílu 2.3 sdělení o podrobném posouzení.

(111)

Soutěžitel č. 2 odkazuje na zprávu PFC Energy uvedenou v poznámce pod čarou č. 31, v níž je zmíněno, že investiční projekt společnosti Petrogal byl realitou již v roce 2006. Investiční projekt mohl být proveden pouze v regionech Matosinhos a Sines (nikoli proto, že se jedná o podporované oblasti, nýbrž z toho důvodu, že se zde obě rafinérie nacházejí).

(112)

Soutěžitel č. 2 má rovněž za to, že z podstaty věci nebylo možno investovat do přestavby stávajících rafinérií na jiném místě.

(113)

Soutěžitel č. 2 uvedl pouze připomínky týkající se motorové nafty.

(114)

Soutěžitel č. 2 objasnil, že ačkoliv neexistují žádné právní překážky dovozu, dovoz je velmi podmíněn (ne-li omezen) řadou fyzických faktorů (nedostatečné skladovací prostory pro dovoz, jejich umístění a vlastnictví, omezení týkající se sekundární logistické sítě) a faktorů týkajících se struktury trhu (možnost stanovit ceny na úrovni rafinérie).

(115)

Ostatní portugalští účastníci trhu dovážejí 90 % celkového objemu dovezené motorové nafty, přičemž se potýkají s významnými problémy, jak je uvedeno ve zprávě portugalského orgánu pro hospodářskou soutěž s názvem „Relatório final sobre os sectores dos combustíveis líquidos e do gás engarrafado em Portugal“ (31) (dále jen „zpráva orgánu“). Soutěžitel č. 2 se domnívá, že všechny tyto faktory vedou k tomu, že portugalský trh je uzavřenější než srovnatelné trhy v ostatních zemích.

(116)

Soutěžitel č. 2 se domnívá, že by posouzení relevantního trhu nemělo být omezeno na úroveň rafinérie, nýbrž že by mělo zahrnovat rovněž distribuční a prodejní kanály (maloobchodní a jiné než maloobchodní). Investiční projekt zvýší výrobu o 2,5 milionu tun ročně, což přemění Portugalsko na zemi s ročním přebytkem ve výši 1,6 milionu tun motorové nafty a 0,5 milionu tun bionafty ročně pocházející z rafinérie v Sines.

(117)

Podle zprávy orgánu je tato úroveň prodeje považována za druhou úroveň ve struktuře distribuce motorové nafty. Cena motorové nafty bude záviset na kupní ceně v rafinérii nebo při dovozu, k níž se připočítávají náklady na přepravu a skladování a obchodní marže.

(118)

Soutěžitel č. 2 má za to, že společnost Petrogal soutěží rovněž na úrovni distribuce, přičemž má jednoznačnou konkurenční výhodu: podpora poskytnutá k snížení nákladů společnosti Petrogal na výrobu motorové nafty posílí její stávající dominantní postavení na portugalském trhu (51 % na jiném než maloobchodním trhu a 37 % na maloobchodním trhu).

(119)

Soutěžitel č. 2 se domnívá, že by relevantním zeměpisným trhem měl být nanejvýš trh na Pyrenejském poloostrově. Relevantní zeměpisný trh by mohl být na úrovni EHP pouze tehdy, pokud by dovoz motorové nafty skutečně soutěžil s motorovou naftou, která byla rafinována v Portugalsku (za předpokladu, že neexistují žádné právní ani ekonomické překážky vstupu).

(120)

Podpora investice nepříznivě ovlivní konkurenty společnosti Petrogal na trhu na Pyrenejském poloostrově, jelikož rafinérie nacházející se ve Španělsku provedly podobné investice (s velmi podobnými strategickými cíli) bez podpory.

(121)

Pokud by se maloobchodní a jiný než maloobchodní prodej považoval za součást relevantního výrobkového trhu, byl by podíl společnosti Petrogal na vnitrostátním trhu a místních trzích značně nad 25 % prahovou hodnotou stanovenou v odstavci 68 pokynů k regionální podpoře a podpora by neměla být poskytnuta.

(122)

Soutěžitel č. 2 se domnívá, že z hlediska strany nabídky jsou jiné než maloobchodní trhy s automobilovým benzinem a motorovou naftou vysoce koncentrované (přední čtyři účastníci trhu mají podíl na trhu vyšší než 95 %), jak ve své zprávě uvádí portugalský orgán pro hospodářskou soutěž.

(123)

Společnost Petrogal má na základě objemu odhadovaný podíl na jiném než maloobchodním trhu s motorovou naftou v Portugalsku ve výši 35 % až 45 %. Soutěžitel č. 2 má za to, že investiční projekt povede k dodatečné výrobní kapacitě ve výši 2,5 milionu tun, a vezme-li se tento projekt v úvahu společně s ostatními projekty, které provedla společnost Petrogal, bude tato společnost schopna nejen uspokojit domácí poptávku na portugalském trhu s motorovou naftou, nýbrž rovněž vyvézt téměř 2 miliony tun motorové nafty do sousedních zemí (Španělsko a Francie).

(124)

Soutěžitel č. 2 uvedl, že na úrovni odvětví není stanovena referenční míra návratnosti, jelikož společnosti mají vlastní cílovou míru návratnosti a tyto cílové míry návratnosti se mohou lišit v závislosti na charakteristice každého investičního projektu. Soutěžitel č. 2 poskytl seznam pěti rafinérií, které uskutečnily podobné investiční projekty v celkové výši více než 6 miliard EUR, a to bez státní podpory.

(125)

Soutěžitel č. 2 poukázal na skutečnost, že skladovací kapacity a přístavní zařízení jsou omezené. Dodávky do Portugalska se proto uskutečňují v menším množství, což má za následek vyšší distribuční náklady, které nepříznivě ovlivňují konečné maloobchodní a jiné než maloobchodní marže.

(126)

Co se týká skladovacích zařízení, soutěžitel č. 2 uvedl, že zařízení obvykle využívá vlastník (jako je společnost Petrogal) pro vlastní účely. V případě skladovacích zařízení, která patří třetím stranám, je k dispozici málo skladovacího prostoru kvůli stávajícím dlouhodobým smlouvám, které již byly podepsány s jinými hospodářskými subjekty.

(127)

Soutěžitel č. 2 se domnívá, že společnost Petrogal má kvůli svému dominantnímu postavení v oblasti skladovacích zařízení v porovnání se svými konkurenty výhodu spočívající v její prodejní ceně motorové nafty, která se odhaduje přibližně na 3 až 5 USD/t.

(128)

Portugalsko upřesnilo, že se schůzka mezi portugalskými orgány a útvary Komise uskutečnila dne 11. března 2009. Portugalsko uvedlo, že investiční projekt není projektem na obnovu ani projektem modernizace; jedná se o projekt přestavby, který povede k účinné změně procesu rafinace za účelem lepšího uspokojování rostoucí poptávky po motorové naftě. Portugalsko dodává, že financování poskytne i EIB a že podpora ve formě daňového dobropisu bude poskytnuta od roku 2011. Portugalsko se rovněž domnívá, že by posouzení investičního projektu jako podpory ad hoc nemělo vést k zpřísnění pravidel pro posouzení. Smlouva o investičním projektu a smlouva o státní podpoře, které byly uzavřeny mezi Portugalskem a příjemcem podpory, jsou podmíněny kladným rozhodnutím Komise. Jelikož smlouva o investičním projektu a smlouva o státní podpoře již byly předány Komisi ve fázi oznámení, Portugalsko tvrdí, že předání administrativního dopisu (se smlouvou o investičním projektu a smlouvou o státní podpoře uvedenou na straně 8 rozhodnutí o zahájení řízení v příloze tohoto administrativního dopisu) určuje vstup těchto smluv v platnost.

(129)

Portugalsko se domnívá, že investiční projekt představuje počáteční investici spadající do těchto kategorií: rozšíření stávající provozovny nebo zásadní změna výrobního postupu.

(130)

Podle Portugalska umožní nová vakuová destilační jednotka a nová hydrokrakovací jednotka výrobu většího množství motorové nafty, a tudíž přizpůsobení výroby motorové nafty potřebám trhu. Toto přizpůsobení není možné při stávajícím uspořádání systému rafinace, který je velmi málo pružný, pokud jde o přechod výroby z automobilového benzinu na motorovou naftu.

(131)

Nová vakuová destilační jednotka a zařízení ke snižování viskozity v rafinérii Matosinhos, nová hydrokrakovací jednotka v rafinérii v Sines a původní, již existující rafinační jednotky budou fungovat současně. Portugalsko proto usuzuje, že investiční projekt je rozšířením systému výroby se zásadní změnou výrobního postupu.

(132)

Portugalské orgány objasnily, že nové uspořádání výrobního postupu posílí doplňkové provozní a funkční souvislosti mezi oběma rafineriemi: vakuový plynový olej [ ] se bude přepravovat z Matosinhos do Sines a těžký benzin [ ] se bude přepravovat ze Sines do Matosinhos. Investiční projekt se uskutečňuje v integrovaném systému rafinace: rafinérie Sines a Matosinhos jsou neoddělitelné, zejména za účelem optimalizace výroby motorové nafty. Není dodrženo pouze geografické kritérium („geografická blízkost“). Rozdělení investičního projektu na dvě části by však bylo umělé, jelikož investiční projekt je technicky, funkčně a strategicky neoddělitelný (32).

(133)

Portugalsko se domnívá, že příslušnými produkty jsou motorová nafta a těžký benzin, přičemž hlavním ekonomickým důvodem investice je motorová nafta a těžký benzin je technicky nevyhnutelným vedlejším produktem výroby v Sines.

(134)

Pokud jde o těžký benzin vyráběný rafinériemi po přestavbě, ten se bude využívat v tuzemsku, při výrobě aromátů společností Petrogal v Matosinhos, a nahradí dovoz (přičemž 92 % dovozu pochází ze zemí mimo EU). Investiční projekt zvýší výrobu těžkého benzinu pouze v Sines (o [200–250] kilotun ročně) (33). Vyšší výroba těžkého benzinu v Sines nahradí množství, jež je v současnosti dováženo do Matosinhos, a nebude se prodávat třetím stranám.

(135)

Portugalsko objasnilo, že investice do rafinérie v Matosinhos nesouvisí se zvláštními jednotkami zpracovávajícími těžký benzin na reformát, meziprodukt pro výrobu aromátů (tj. výrobků na bázi primárního benzinu), a s následným zpracováním reformátu v závodě společnosti Petrogal na výrobu aromátů v Matosinhos na výrobky na bázi primárního benzinu (které se prodávají na trhu petrochemickému odvětví druhé generace za tržní ceny). Cena reformátu účtovaného závodu na výrobu aromátů se nezmění, jelikož je indexována na [10–20] % cenové parity dováženého primárního benzinu a [80–90] % cenové parity vyváženého automobilového benzinu.

(136)

Portugalsko má za to, že relevantní vnitrostátní trh je otevřený a konkurenční bez překážek obchodu. Ceny motorové nafty jsou založeny na ceně surové ropy a nákladech na rafinaci. Rafinérie musí soutěžit s dovozem. Portugalsko se domnívá, že relevantním zeměpisným trhem je severozápadní Evropa.

(137)

V předchozích rozhodnutích Komise se uvádí, že primární benzin je produktem, s nímž se obchoduje na mezinárodní úrovni, a relevantním výrobkovým trhem je přinejmenším západní Evropa.

(138)

Na úrovni skupiny (bez údajů společnosti ENI, jelikož ta nemá na Pyrenejském poloostrově rafinérské ani maloobchodní činnosti a Herfindahl–Hirschmanův index (HHI) ukazuje nízkou míru koncentrace na evropské úrovni) je podíl na regionálním trhu nižší než 25 %.

(139)

Portugalsko zdůrazňuje, že investiční projekt je v souladu se strategickými cíli přijatými na vnitrostátní nebo evropské úrovni. Maximální zvýšení výroby motorové nafty (odhadované od roku 2011 na [1–3] miliony tun ročně) umožní lepší využití zpracovatelské kapacity portugalského systému rafinace. Umožní rovněž lépe sladit nabídku a poptávku a vyrovnat významný nedostatek motorové nafty a snížit přebytek automobilového benzinu.

(140)

Podle Portugalska sníží investiční projekt závislost na dovozu motorové nafty z Ruska, což je cíl, který přijala Komise (ve svém druhém strategickém přezkumu energetické politiky z roku 2008: Akční plán EU pro zabezpečení dodávek energie a jejich solidární využití (34)) a členské státy.

(141)

Poptávka po motorové naftě se zvyšuje a mezi rokem 2000 a 2025 bude dále růst, při současném uspořádání se však rafinérie mohou vývoji poptávky přizpůsobit bez velkých investic do přestavby pouze nepatrně. Investice společnosti Petrogal předpokládá rostoucí poptávku a snižuje závislost na dovozu a rizika spojená s dodávkami.

(142)

Investiční projekt podpoří snižování emisí do ovzduší a bude optimalizována energetická účinnost zařízení. Plánovaná opatření k hospodárnému využívání energie umožní snížit stávající spotřebu energie v rafinériích o [ ] %.

(143)

Po zahájení výroby v rafinériích po přestavbě se bude zpracovávat stejný produkt, avšak s podstatně vyšší zpracovatelskou kapacitou, nižší spotřebou energie a nižšími emisemi.

(144)

Podle Portugalska má velký význam dopad na znečištění ovzduší, jelikož projekt sníží emise ze stacionárních zdrojů, a přispěje tak k dosažení regionálních a vnitrostátních cílů týkajících se kvality ovzduší.

(145)

Uznává se význam investičního projektu na regionální úrovni, jelikož vede rovněž k zahrnutí zemního plynu do portfolia pohonných hmot obou rafinérií a nahrazení stávajícího závodu na výrobu páry kogenerační jednotkou.

(146)

Na vnitrostátní úrovni lze přínosy pro životní prostředí posoudit s ohledem na přispění k dosažení cílů stanovených v národním programu snižování emisí oxidu siřičitého a oxidů dusíku (35).

(147)

Investiční projekt zvýší jakost motorové nafty, a sníží tudíž emise znečišťujících látek z vozidel. Investiční projekt bude mít rovněž kladný dopad na biologické faktory (flóru a faunu) a na krajinu.

(148)

Portugalsko zdůrazňuje významný příspěvek investičního projektu k regionálnímu rozvoji vzhledem k jeho umístění ve dvou znevýhodněných regionech, jež jsou postiženy vysokou nezaměstnaností. Oba regiony jsou způsobilými oblastmi podle čl. 107 odst. 3 písm. a) Smlouvy s běžnými limity regionální podpory pro velké podniky ve výši 40 % (v případě Sines v regionu Alentejo) a 30 % (v případě Matosinhos v regionu Norte) podle portugalské mapy regionální podpory. Obě oblasti jsou regiony spadajícími do cíle „Konvergence“ (jak je vymezeno v regionální politice EU) s HDP na obyvatele pod 75 % evropského průměru.

(149)

Portugalsko se domnívá, že rafinérie v Sines a Matosinhos představují základní pilíře regionálních ekonomik. Portugalsko očekává, že investiční projekt bude mít mimořádně kladné dopady na zaměstnanost a obecněji na hospodářskou strukturu regionů Norte a Alentejo.

(150)

Rafinérie v Sines se nachází v regionu Alentejo, což je region s HDP o 6 % nižším oproti celostátnímu průměru. Region se vyznačuje menším počtem podniků a nedostatkem vyspělých služeb pro podporu rozvoje a inovací. Ve třetím čtvrtletí roku 2009 činila míra nezaměstnanosti 10,2 %, tj. byla o 0,4 % vyšší než celostátní průměr, a ve třetím čtvrtletí roku 2010 vzrostla na 11,6 % (0,7 % nad celostátním průměrem).

(151)

Rafinérie v Matosinhos se nachází v oblasti Porta v regionu Norte. Region Norte je v současnosti nejchudším portugalským regionem NUTS II (společná klasifikace územních statistických jednotek) s HDP na obyvatele v roce 2008 přibližně o 20 % nižším oproti celostátnímu průměru. Region má tempo hospodářského růstu nižší než je průměr v EU a Portugalsku a vykazuje nízkou úroveň kvalifikovaných lidských zdrojů. Míra nezaměstnanosti vzrostla z 11,6 % ve třetím čtvrtletí roku 2009 na 13,2 % v témže čtvrtletí roku 2010, což významně překračuje celostátní průměr (9,8 % v roce 2009 resp. 10,9 % v roce 2010).

(152)

Podle Portugalska vytvoří investiční projekt v obou rafinériích v provozní fázi podle odhadů 150 nových pracovních míst přímo spojených s provozem zpracovatelských jednotek.

(153)

Poměr mezi investičními výdaji a počtem vytvořených přímých míst ukazuje, že odvětví rafinace je kapitálově velmi náročné. Odvětví mimoto vyžaduje zvláštní a kvalifikovanou odbornou přípravu.

(154)

Investiční projekt má velký potenciál k vytváření nepřímých pracovních míst, jelikož nové jednotky zvýší technologickou složitost rafinérií a vyžadují větší údržbu. V důsledku politiky rafinérií v oblasti subdodávek se bude zvyšovat poptávka po poskytování služeb specializovanými pracovníky. Portugalsko se domnívá, že „přestavba rafinačních jednotek bude mít výrazný dopad na vnitrostátní průmyslovou strukturu, zejména ve strojírenství, energetice a stavebnictví. Odhaduje se, že během nejrušnějšího období výstavby se na výstavbě obou rafinérií bude podílet přibližně 3 000 pracovníků“ a „podle očekávání bude vytvořeno přibližně 450 nepřímých stálých pracovních míst“. Tato pracovní místa vyžadují kvalifikované pracovníky, kteří mají obvykle vyšší mzdu, než je průměr na trhu, s očekávaným významným sociálním a hospodářským dopadem na okolní komunity, zejména v oblasti Sines.

(155)

Pokud jde o to, zda je poměr tři nepřímá pracovní místa na každé přímé pracovní místo u investičního projektu (a použitá metodika) odůvodněné, Portugalsko odpovědělo, že tento poměr je nutno porovnat s poměrem u jiných investičních projektů v témže odvětví. S odkazem na dvě jiná opatření podpory, která Komise schválila (rozhodnutí Komise týkající se petrochemických projektů, a to ve věci N 898/06 – Repsol Polimeros a ve věci N 899/06 – Artensa) (36), se Portugalsko domnívá, že předpokládaný poměr přímých pracovních míst k nepřímým pracovním místům je u investičního projektu konzervativnější a reálnější než poměr u projektu Repsol Polimeros (15 nepřímých pracovních míst na každé přímé pracovní místo), ačkoliv se oba projekty týkají starých průmyslových areálů. Portugalsko rovněž uvedlo, že se počty u daného investičního projektu blíží počtům u projektu Artensa, který je počátečním projektem (projektem na zelené louce). Portugalsko přihlíží rovněž k referenční hodnotě, kterou stanovila společnost HSB Solomon Associates LLC pro ropný průmysl: PEI (ukazatel efektivity zaměstnanců). Tento ukazatel ukazuje počet odpracovaných hodin na ekvivalent destilační kapacity, tj. obecně počet vytvořených pracovních míst na zpracovaný barel surové ropy. Podle poslední dostupné zprávy (údaje pro rok 2008) vykazoval příjemce celkový index [50–70] v porovnání s hodnotou 113,7 pro průměr ve studii a 206,8 pro průměr v jižní a střední Evropě. To odráží počet osob pracujících interně v rafinérii, [ ] a existenci skupiny podpůrných činností na základě trvale poskytovaných externích služeb. Portugalsko se domnívá, že toto využívání externích služeb zajišťuje vytváření nepřímých pracovních míst a odůvodňuje očekávání vyššího poměru nepřímých pracovních míst k přímým pracovním místům než v případě projektu Artensa. V porovnání s rozhodnutími Komise popsanými v tomto bodě odůvodnění proto Portugalsko dospělo k závěru, že tato strategie je u projektu Repsol Polimeros dovedena do extrému (minimální využití vnitřních zdrojů a maximální využití vnějších zdrojů). Projekt Artensa ukazuje opak, tj. rovnováhu při využívání vnitřních a vnějších zdrojů. Portugalsko má za to, že navrhovaný poměr 3:1 je v souladu s příslušným poměrem v odvětví rafinace a náležitě odráží míru externalizace činností společnosti Petrogal (např. v oblasti údržby).

(156)

V následném podání Portugalsko toto tvrzení podpořilo citováním novějšího dokumentu (37) zveřejněného Komisí, který podle názoru Portugalska udává poměr mezi 4:1 a 6:1: „ačkoli tudíž odvětví zaměstnává v EU přímo pouze 100 000 osob, lze mít za to, že na odvětví rafinace v EU přímo závisí 400 000 až 600 000 pracovních míst“. Týž dokument uvedený v poznámce pod čarou č. 41 zmiňuje „dalších 600 000 pracovních míst v logistice a marketingu“, z čehož vyplývá poměr dokonce 12:1.

(157)

Během formálního vyšetřovacího řízení vyčíslilo Portugalsko v dalším dokumentu (analýze nákladů a přínosů) poskytnutém Komisi počet pracovních míst zajištěných investičním projektem, jelikož bylo zřejmé, že podle srovnávacího scénáře bez investice by společnost Petrogal zavedla některá restrukturalizační opatření, včetně snížení počtu pracovních sil. Pokud by investiční projekt nebyl proveden, došlo by k „celkovému úbytku 1 240 pracovních míst – 150 přímých pracovních míst + 450 nepřímých pracovních míst (přímý důsledek projektu) navíc k odhadovanému úbytku 160 přímých pracovních míst + 480 nepřímých pracovních míst kvůli opatřením k snižování nákladů, která by byla provedena s cílem vyrovnat se s nižšími rafinérskými maržemi rafinérií v současné podobě“.

(158)

Portugalsko zdůrazňuje, že investiční projekt bude využívat především kvalifikované pracovníky s platem [ ] průměrného platu na relevantním místním trhu. Výsledné sociální a hospodářské dopady na okolní komunity přispějí k rozvoji dalších podniků a činností. Investiční projekt proto přispěje k vytvoření a obnově infrastruktur a zařízení v regionech Porto a Sines a zajistí podmínky nezbytné pro to, aby tyto regiony mohly vstoupit do nové etapy, pokud jde o kvalitu života a konkurenceschopnost.

(159)

Ve své odpovědi Portugalsko rovněž zdůrazňuje, že „během fáze výstavby bude mít projekt významný dopad na vnitrostátní průmyslovou strukturu, a to podporou zakládání a rozvoje místních podniků. Jakmile bude projekt zcela funkční, bude podporovat rozvoj nových podniků spojených s údržbou, a bude tudíž dále upevňovat dynamiku regionu“. Proto „touto iniciativou pomůže společnost Petrogal vyrovnat konkurenceschopnost méně rozvinutých regionů s ohledem na celostátní průměr. Projekt bude mít rovněž kladný dopad na podniky v regionu Alentejo a na jejich vystavení zahraničním trhům“.

(160)

Zvýšením toku surovin a hotových produktů mezi oběma rafinériemi investiční projekt vytvoří podle očekávání velmi kladný dopad na přístavní infrastruktury v Sines a Leixões (38), a to významným zvýšením jejich činnosti a využití, a tudíž rovněž jejich provozních výsledků.

(161)

Portugalsko má rovněž za to, že společnost Petrogal předpokládá, že bude investiční projekt využívat po dobu nejméně 30 let, což prokazuje dlouhodobý závazek týkající se regionálních, vnitrostátních a evropských cílů.

(162)

Investiční projekt přispěje rovněž k zlepšení potenciálu lidského kapitálu v regionu. Za účelem vyškolení pracovníků podílejících se na investičním projektu, a to nově přijatých či stávajících zaměstnanců, budou ve spolupráci s Technickou fakultou Alentejo Litoral (39) vytvořeny v podnikatelském centru průmyslové a logistické zóny v Sines (40) struktury pro odborné kvalifikace a odbornou přípravu.

(163)

Pokud jde o souvislost s projekty v oblasti výzkumu a vývoje a spolupráci s univerzitami, Portugalsko uvedlo, že obě rafinérie představují centra regionálního rozvoje, pokud jde o výzkum a odbornou přípravu. Portugalsko má za to, že podle očekávání bude mít investiční projekt kladný dopad a má potenciál přilákat nové dohody mezi společností Petrogal a vzdělávacími středisky ve vědecko-technické oblasti.

(164)

Portugalsko se vyjádřilo k poměru investice k počtu vytvořených pracovních míst, který prokazuje naprostou odůvodněnost tohoto podílu, zejména vezme-li se v úvahu, že odvětví rafinace je kapitálově velmi náročné a vyžaduje vysoce kvalifikované pracovní síly a vysoké úrovně investic do odborné přípravy kvalifikovaných pracovních sil. Podobně vysoké poměry podpory k vytvořeným pracovním místům Komise schválila v případě petrochemických projektů Repsol Polimeros a Artensa (41).

(165)

Na základě žádosti Komise o vypracování analýzy nákladů a přínosů a hodnocení projektu, které jsou srovnatelné s požadavky u velkých projektů spolufinancovaných ze strukturálních fondů (42), předložilo Portugalsko dokument, jehož cílem je především vyčíslení sociálních a hospodářských přínosů vyplývajících z investičního projektu. Dokument poukazuje na hospodářské dopady v důsledku kladných příspěvků vyplývajících z investice, jako je splatná daň, přímá zaměstnanost (daně), nepřímá zaměstnanost (daně), zamezení vyplácení podpory v nezaměstnanosti, spotřební daň (DPH), úspory emisí CO2 v dopravě a průmyslu, zamezení placení úroků z vnějšího dluhu portugalské vlády, dopravné a skladné (daně), dodatečné příjmy přístavu Leixões a podpora rozvoje místních komunit.

(166)

Místní přínosy investičního projektu spočívají ve spotřební dani (DPH), dodatečných příjmech přístavu Leixões a podpoře rozvoje místních komunit (v čisté současné hodnotě celkem 49 milionů EUR), zatímco ostatní přínosy je nutno pokládat za výhodu pro celý stát (v čisté současné hodnotě celkem 454 milionů EUR) přinášející prospěch celému národnímu hospodářství, a lze je proto jen částečně přidělit dotyčným regionům. Je-li tato výhoda pro celý stát úměrně rozložena na portugalské regiony podle jejich příslušného hospodářského významu, přesahuje vzhledem k tomu, že na regiony Norte a Alentejo v roce 2007 připadalo 34,8 % portugalského HDP, celkový regionální přínos (v čisté současné hodnotě 195 milionů EUR) zdaleka náklady na podporu poskytnutou investičnímu projektu (v čisté současné hodnotě 121 milionů EUR).

(167)

Portugalsko zdůraznilo, že podpora účinně a rozhodně přispěla k rozhodnutí společnosti Petrogal uskutečnit investici, jelikož byla nezbytná k zajištění její ziskovosti. Dne 5. března 2008 schválila správní rada společnosti Galp investiční projekt poté, co obdržela od vnitrostátních orgánů dokument potvrzující způsobilost projektu, který byl vystaven dne 23. ledna 2007. První příslib objednávky zařízení pochází ze dne 14. března 2008, tj. po podpisu smluv o státní podpoře s portugalskou vládou dne 10. března 2008.

(168)

Bez podpory by investiční projekt nebyl proveden, jelikož by jeho ziskovost nebyla odůvodněná.

(169)

V roce 2001 zamítla správní rada společnosti Galp předchozí plán modernizace rafinérie v Matosinhos, jelikož návratnost vloženého kapitálu (ROCE) byla u daného projektu nižší než vážené průměrné kapitálové náklady (WACC) společnosti Galp Energia v odvětví rafinace.

(170)

V roce 2005 zvažovala správní rada společnosti Galp znovu strategickou příležitost provést projekt přestavby obou rafinérií. Po interním přezkoumání alternativních investičních projektů byl v březnu 2008 projekt přestavby rafinérií v Sines a Matosinhos předložen správní radě ke schválení. Vnitřní míra návratnosti spojená s posuzovanou investicí ve výši [ ] milionů EUR byla vypočítána v rozmezí [8–10] % bez pobídky, tj. o [ ] procentních bodů nad průměrnými váženými kapitálovými náklady společnosti Galp Energia u rafinérských činností (stanoveny na [7–9] %).

(171)

Rozhodnutí správní rady společnosti Galp v březnu 2008 vycházelo z následující analýzy citlivosti vnitřní míry návratnosti (IRR) investičního projektu

Tabulka 3

(172)

Podle diskusí výkonného výboru společnosti Galp Energia dne 10. ledna 2008 činily průměrné vážené kapitálové náklady a vnitřní „minimální návratnost“ (riziková prémie připočítaná ke kapitálovým nákladům (43)) pro oblast zásobování, rafinace a logistiky [7–9] % resp. [10–12] %.

(173)

Portugalsko uvedlo, že průměrné vážené kapitálové náklady i vnitřní minimální míra návratnosti stanovené společností Galp Energia byly v souladu s běžnou praxí v odvětví rafinace a že použití těchto ekonomických kritérií je běžně akceptováno všemi velkými společnosti v odvětví. K doložení těchto tvrzení poskytlo Portugalsko Komisi tabulku, kterou v roce 2010 vypracovaly Citigroup, Bloomberg a Broker Research a která porovnává průměrné vážené kapitálové náklady významných společností působících v odvětví.

(174)

Portugalsko trvá na tom, že investiční rozhodnutí bylo a je v souladu s praxí a běžnými požadavky na ziskovost, kterou příjemce podpory vyžaduje u všech svých projektů. K posouzení ziskovosti se kromě průměrných vážených kapitálových nákladů používá jako dodatečné kritérium minimální návratnost. Odhady budoucích peněžních toků nejsou obecně spolehlivé. S odhadem peněžních toků je vždy spojena určitá nejistota (riziko); čím větší je časový odstup, tím větší je možnost, že se jedná o hrubý odhad, který obsahuje chyby. Nejběžnějším způsobem, jak se vypořádat s nejistotou, je přičíst ke kapitálovým nákladům (průměrné vážené kapitálové náklady) rizikovou prémii a použít tuto míru jako minimální míru ziskovosti požadovanou u investice (minimální návratnost). Rozdíl mezi hodnotou minimální návratnosti a hodnotou průměrných vážených kapitálových nákladů proto představuje dodatečný zisk, který se při rozhodování o investici očekává, jelikož zohledňuje dodatečné riziko obsažené v odhadovaných budoucích peněžních tocích. Portugalsko uvedlo, že zahrnutí minimální návratnosti do analýzy a rozhodování společnosti Galp Energia o investičních projektech se používá od roku 2002. V tomto roce bylo stanoveno, že minimální návratnost u projektů představují průměrné vážené kapitálové náklady navýšené o [1–5] procentních bodů. V roce 2006 se společnost Galp Energia rozhodla vypočítat minimální návratnost mírně odlišným způsobem, konkrétně místo přičtení [1–5] procentních bodů k průměrným váženým kapitálovým nákladům se rozhodla navýšit průměrné vážené kapitálové náklady o [10–50] % (WACC2006 + minimální návratnost2006 = [1,1–1,5] x WACC2006). Toto nové kritérium bylo výsledkem interní úvahy, že vzhledem k různým úrovním průměrných vážených kapitálových nákladů u jednotlivých činností se použití určitého procentního podílu ze základu jeví jako vhodnější a logičtější než používání absolutní hodnoty. Pro další vysvětlení poskytlo Portugalsko Komisi různé průměrné vážené kapitálové náklady a minimální návratnosti, které společnost Galp Energia mezi rokem 2002 a 2006 používala u jednotlivých činností: zásobování a rafinace, uvádění ropných produktů na trh, průzkum a těžba, zemní plyn a elektrická energie.

(175)

Portugalsko tvrdilo, že podle mezinárodně uznávaných standardů pro projekty tohoto druhu správní rada společnosti Galp, vzhledem k tomu, že míra kolísání je u investice v této fázi technického vývoje (počáteční technický projekt) dosud značná, neposoudila, že projekt tohoto významu s minimální návratností blížící se průměrným váženým kapitálovým nákladům je životaschopný, jelikož by mohl snadno skončit s nižší návratností, než je referenční hodnota.

(176)

Avšak s přihlédnutím k poskytnutí daňové pobídky investičnímu projektu by návratnost investičního projektu činila [9–11] %, což se vzhledem k strategické povaze investičního projektu pokládalo za přijatelné minimum pro zahájení prací a schválení příslibů objednávky daných dodavatelům zařízení.

(177)

Portugalsko předložilo seznam alternativních investičních projektů, které mohla společnost Petrogal provést v době, kdy rozhodla o daném investičním projektu. Kvůli omezení dostupných finančních zdrojů pro nové investice soutěží o tyto omezené zdroje několik oblastí činnosti společnosti Galp Energia a existuje přísná politika výběru.

(178)

Pokud by však nebyla s portugalským státem podepsána smlouva o státní podpoře a investiční projekt by se neuskutečnil, konkurenceschopnost obou rafinérií by se nevyhnutelně zhoršila. Podle Portugalska by se v případě, že by se investiční projekt neuskutečnil, snížilo využití kapacity rafinérií na [80–90] %, jakožto reakce na klesající tržní poptávku po automobilovém benzinu a topném oleji (jelikož studie předpokládají významný pokles poptávky v období od roku 2008 do roku 2020 se snížením poptávky mezi [20–30] % a [40–50] %). Rafinérie by si udržely pouze velmi omezenou rafinérskou marži. K vyrovnání této situace by byl zaveden drastický program restrukturalizace zahrnující snížení počtu pracovních míst.

(179)

Jelikož Komise měla pochybnosti, zda správní rada společnosti Galp vzala při rozhodování v úvahu změny obchodního prostředí, požádala Portugalsko, aby poskytlo podrobný rozbor srovnávacího scénáře bez investičního projektu. Za tímto účelem požádala Portugalsko, aby poskytlo vnitřní míru návratnosti investičního projektu s přihlédnutím k možné ziskovosti rafinérií v případě, že by se investiční projekt neuskutečnil, a se zohledněním nižších rafinérských marží.

(180)

Srovnávací scénář poskytnutý Portugalskem je shrnut v tabulce 4:

Tabulka 4

(181)

Podle Portugalska „skutečnost, že projekt může být pro společnost velmi důležitý, dokonce strategický, neznamená, že se jedná o jediný projekt či nesporný projekt, pokud by vnitřní míra návratnosti nevzrostla tak, aby splňovala minimální přípustné požadavky“ (jak tomu bylo v roce 2001).

(182)

Portugalsko zdůraznilo vysokou míru účasti různých subjektů (obce, svazy a odvětvová a průmyslová sdružení) a uvádí všechny připomínky, které podporují význam investičního projektu, pokud jde o rozvoj regionu a energetickou účinnost.

(183)

Při doplnění svého podání ze dne 21. ledna 2010 Portugalsko objasnilo, že trh s vakuovým plynovým olejem je velmi nestálý a nezajišťuje potřebné stálé dodávky vakuového plynového oleje, které jsou zapotřebí pro hydrokrakovací jednotku o velikosti jako v Sines. Co se týká produkce zbytků hydrokrakování, Portugalsko potvrzuje, že je téměř nevýznamná, jelikož hydrokrakovací jednotka bude využívat technologii hydrogenačního krakování.

(184)

Portugalsko zopakovalo, že investiční projekt podpoří regionální rozvoj v znevýhodněných regionech (vytvoření a zachování pracovních míst, odborná příprava pracovníků, úspory z rozsahu, přenos technologií, vedlejší účinky atd.), i když se nachází v již existujících rafinériích, a toto potvrzují všechny obdržené kladné připomínky. Portugalské orgány zdůraznily rovněž strategický význam investičního projektu a jeho význam pro životní prostředí s cílem vyvrátit připomínky, podle nichž je přínosem pro daný region pouze zaměstnanost.

(185)

Pokud jde o tabulku, kterou vypracoval soutěžitel č. 1 a která porovnává poměr „podpory k vytvořeným pracovním místům“ u jiných projektů s regionální podporou ad hoc (viz 89. bod odůvodnění), Portugalsko uvedlo, že nezahrnuje jiné projekty v odvětví rafinace či jiném kapitálově náročném odvětví výroby. Z tohoto důvodu nelze investiční projekt porovnávat s projekty uvedenými v tabulce, nýbrž by měl být srovnán s podporou pro velké investiční projekty ve stejném hospodářském odvětví (viz rozhodnutí Komise ze dne 10. července 2007 ve věci státní podpory N 898/06 – Repsol Polimeros a rozhodnutí ze dne 10. července 2007 ve věci státní podpory N 899/06 – Artensa (Artenius) – Produção e Comercialização de Ácido Tereftálico Purificado e Produtos Conexos, SA, kde je poměr „podpory k vytvořeným pracovním místům“ ve srovnatelném rozmezí jako u projektu společnosti Petrogal).

(186)

Obdobně při srovnání poměru „nepřímých pracovních míst k přímým pracovním místům“ se srovnatelnými projekty (jako jsou projekty uvedené v 185. bodě odůvodnění) je dosaženo rovnocenných údajů.

(187)

Portugalsko zopakovalo, že správní rada společnosti Galp schválila investiční projekt (v březnu 2008) poté, co v lednu 2007 obdržela písemné potvrzení od portugalských orgánů, že investiční projekt je způsobilý pro podporu. Podpora byla proto před zahájením prací poskytnuta podmíněně (zapotřebí byl zejména souhlas Komise). K první závazné objednávce došlo v březnu 2008 po podepsání smluv o státní podpoře společností Petrogal.

(188)

Portugalsko odmítá připomínky, podle nichž společnost Petrogal rozhodla o zahájení investičního projektu již v roce 2006.

(189)

Portugalsko připouští, že před přijetím konečného rozhodnutí byly provedeny studie proveditelnosti. Ačkoliv tyto informace byly naprosto nezbytné, aby mohla správní rada společnosti Galp přijmout rozhodnutí, neznamená to, že správní rada již rozhodla.

(190)

Portugalsko trvá na tom, že bez podpory by se investiční projekt neuskutečnil.

(191)

Portugalsko objasnilo, že investiční projekt měl nedostatečnou vnitřní míru návratnosti v porovnání s úrovní přijatého rizika a přitažlivostí jiných projektů ([ ]), které jsou zásadní pro rozvoj společnosti Galp Energia. Z toho vyplývá, že bez podpory by investiční projekt nebyl zahájen.

(192)

Portugalsko z připomínek obdržených od třetích stran vyvozuje, že relevantním zeměpisným trhem není portugalský trh, nýbrž přinejmenším trh na Pyrenejském poloostrově.

(193)

Portugalsko uvedlo, že podíly společnosti Petrogal na trhu s motorovou naftou (na úrovni rafinérie, maloobchodní a jiné než maloobchodní úrovni) nikdy nepřekročí 25 %, je-li relevantním zeměpisným trhem Pyrenejský poloostrov či ještě větší trh.

(194)

Portugalsko znovu ujistilo, že investiční projekt nebude mít v žádném případě dopad na maloobchodní a jiné než maloobchodní trhy s motorovou naftou, jelikož cena na úrovni rafinérie je stanovena za tržních podmínek: společnost Petrogal se chová jako příjemce cen. Pokud by tomu tak nebylo, přešli by odběratelé společnosti Petrogal snadno na dovoz, jelikož podle Portugalska neexistují žádné překážky (technické, celní, logistické (44) atd.) dovozu motorové nafty z ostatních členských států. Portugalské požadavky na dovoz jsou v souladu s požadavky EU.

(195)

Portugalsko poskytlo souhrnné údaje o dovozu motorové nafty (námořní a pozemní přeprava) do Portugalska.

Tabulka 5

Dovoz a vývoz motorové nafty

(196)

Portugalsko má mimoto dostatečnou skladovací kapacitu: Portugalsko poskytlo údaje, které prokazují, že jednotlivé hospodářské subjekty mají různé strategické možnosti (investovat do skladovací kapacity nebo si pronajmout zařízení) a že obě alternativy jsou možné a schůdné. Hlavní hospodářské subjekty svou skladovací kapacitu nezvýšily, a to navzdory příležitostem, které se objevily na trhu, což naznačuje, že jejich skladovací prostory jsou pro podporu jejich marketingových činností dostatečné. Portugalsko uvedlo, že se celkový dovoz motorové nafty trvale zvyšuje a současně mírně klesá vývoz. To vyplývá z trvalého růstu trhu a rostoucího nedostatku místní výrobní kapacity. Údaje pro rok 2009 odrážejí dopad nehody v rafinérii Sines, která po dobu několika týdnů omezila chod rafinérie a výrobu. Hospodářské subjekty musely během tohoto roku zvýšit dovoz, což prokazuje existenci alternativních zdrojů dodávek.

(197)

Dovoz motorové nafty do Portugalska v roce 2009 představoval 27,2 % celkové spotřeby motorové nafty v tomto roce. V předchozích letech činil průměrný dovoz motorové nafty ve vztahu k roční spotřebě v Portugalsku (zhruba 5,4 milionu tun) přibližně 14 %.

(198)

Portugalsko se proto domnívá, že portugalský trh s motorovou naftou je otevřeným a konkurenčním trhem, na němž je usnadněn obchod a ceny vycházejí z ceny surové ropy, nákladů na rafinaci a jsou omezeny alternativou dovozu za ceny Platts.

(199)

Pokud jde o těžký benzin, Portugalsko se domnívá, že trhem je přinejmenším EHP, jelikož primární benzin je produkt, s nímž se obchoduje na mezinárodní úrovni.

(200)

V čl. 107 odst. 1 Smlouvy se uvádí, že podpory poskytované v jakékoli formě státem nebo ze státních prostředků, které narušují nebo mohou narušit hospodářskou soutěž tím, že zvýhodňují určité podniky nebo určitá odvětví výroby, jsou, pokud ovlivňují obchod mezi členskými státy, neslučitelné s vnitřním trhem, nestanoví-li Smlouvy jinak.

(201)

Podpora, kterou Portugalsko poskytne společnosti Petrogal, bude mít podobu daňového dobropisu. Lze mít proto za to, že podpora je poskytnuta členským státem ze státních prostředků ve smyslu čl. 107 odst. 1 Smlouvy.

(202)

Podpora je poskytnuta jednomu podniku, společnosti Petrogal, a je proto selektivní.

(203)

Podpora je poskytnuta na investici, která má vést k vyšší výrobě motorové nafty a těžkého benzinu. Jelikož tyto produkty jsou předmětem obchodu mezi členskými státy, opatření proto pravděpodobně ovlivní obchod mezi členskými státy. Podpora poskytnutá společnosti Petrogal osvobodí společnost od nákladů, které by musela normálně hradit sama. Společnost Petrogal tudíž získá ve srovnání se svými konkurenty hospodářskou výhodu. Tímto zvýhodněním společnosti Petrogal a její výroby proto podpora narušuje nebo může narušit hospodářskou soutěž.

(204)

Komise se proto domnívá, že podpora představuje státní podporu ve smyslu čl. 107 odst. 1 Smlouvy.

(205)

Po zjištění, že podpora představuje státní podporu ve smyslu čl. 107 odst. 1 Smlouvy, je nutné ověřit, zda lze opatření považovat za slučitelné s vnitřním trhem.

(206)

Oznámením podpory před jejím poskytnutím splnilo Polsko oznamovací povinnost vyplývající z čl. 108 odst. 3 Smlouvy.

(207)

Jelikož cílem podpory je podpora regionálního rozvoje, jsou základem pro posouzení slučitelnosti podpory s vnitřním trhem pokyny k regionální podpoře, a zejména ustanovení oddílu 4.3 těchto pokynů, který se týká velkých investičních projektů, a kritéria pro podrobné posouzení regionální podpory pro velké investiční projekty stanovená ve sdělení o podrobném posouzení, ledaže formální vyšetřovací řízení vede k závěru, že nejsou překročeny prahové hodnoty stanovené v odst. 68 písm. a) („kritérium týkající se podílu na trhu“) a písm. b) („kritérium týkající se zvýšení výrobní kapacity a výkonnosti trhu“) pokynů k regionální podpoře.

(208)

Komise musí provést posouzení ve třech krocích:

(209)

Komise ověřila, zda je poskytnutá podpora v souladu s obecnými ustanoveními pokynů k regionální podpoře. Toto posouzení vedlo k následujícím připomínkám:

(210)

V rozhodnutí o zahájení řízení vyslovila Komise pochybnosti, zda investiční projekt představuje počáteční investici, nebo zda by jej bylo možno pokládat za investici na obnovu.

(211)

Komise vzala v úvahu připomínky Portugalska uvedené v 130. a 131. bodě odůvodnění, že investice vede k rozšíření stávající provozovny a zásadní změně celkového výrobního procesu stávající provozovny, a proto ji lze považovat za počáteční investici, jak je vymezena v odstavci 34 pokynů k regionální podpoře.

(212)

Nová vakuová destilační jednotka a zařízení ke snižování viskozity v rafinérii Matosinhos a nová hydrokrakovací jednotka v Sines budou fungovat souběžně s původními, již existujícími rafinačními jednotkami; investiční projekt proto nepředstavuje nahrazení, nýbrž rozšíření systému výroby. Investiční projekt mimoto přemění rafinérie tím, že jim poskytne nové technologické infrastruktury pro přeměnu těžších frakcí surové ropy na automobilový benzin a motorovou naftu.

(213)

Soutěžitel č. 1 nevznesl námitku vůči povaze projektu jako počáteční investice; domníval se však, že investice představuje pouhé rozšíření stávající provozovny.

(214)

Komise proto konstatuje, že investiční projekt představuje počáteční investici ve smyslu odstavce 34 pokynů k regionální podpoře, a pochybnosti ohledně povahy investičního projektu jako počáteční investice byly proto rozptýleny.

(215)

V rozhodnutí o zahájení řízení měla Komise pohybnosti, zda je splněn požadavek týkající se formálního pobídkového účinku vztahujícího se na podpory ad hoc, jak je stanoveno v odstavci 38 pokynů k regionální podpoře. Komise vyslovila zejména pochybnosti, zda může písemné potvrzení Portugalska na základě podrobného ověření, že investiční projekt vyhovuje podmínkám způsobilosti stanoveným v režimu podpory (45), nahradit požadovaný dokument vyjadřující úmysl přiznat podporu.

(216)

Odstavec 38 pokynů k regionální podpoře zní: „Je důležité zajistit, aby regionální podpora měla skutečný pobídkový účinek k investování, k němuž by v podporovaných oblastech jinak nedošlo. Podporu lze tedy poskytnout pouze na základě režimu podpory, jestliže příjemce podal žádost a orgán odpovědný za provádění režimu podpory písemně a na základě podrobného ověření potvrdil, že projekt ještě před zahájením prací na projektu v zásadě vyhověl podmínkám způsobilosti stanoveným v režimu podpory. (…). V případě ad hoc podpory musí příslušný orgán ještě před zahájením prací na projektu vystavit dokument vyjadřující úmysl přiznat podporu pod podmínkou obdržení souhlasu Komise s takovým opatřením. Pokud práce započnou před splněním podmínek uvedených v tomto odstavci, nebude celý projekt způsobilý pro přiznání podpory.“

(217)

„Zahájení prací“ je v poznámce pod čarou č. 40 pokynů k regionální podpoře definováno buď jako zahájení stavebních prací, nebo první závazná objednávka zařízení.

(218)

Komise vzala v úvahu tyto věcné informace, které poskytlo Portugalsko:

(219)

Komise se domnívá, že smlouvy o státní podpoře, které Portugalsko a společnost Petrogal podepsaly dne 10. března 2008, a zveřejnění usnesení rady ministrů, která byla přijata dne 6. března 2008, v portugalském Úředním listu (46), jsou přinejmenším rovnocenné dokumentu vyjadřujícímu úmysl přiznat podporu a je nutno je považovat za přesnější důkaz o formálním pobídkovém účinku než dokument vyjadřující úmysl přiznat podporu, jenž se vyžaduje v odstavci 38 pokynů k regionální podpoře. Tyto smlouvy o státní podpoře byly podepsány před zahájením prací na investičním projektu.

(220)

Komise proto konstatuje, že pochybnosti ohledně formálního pobídkového účinku byly rozptýleny.

(221)

V rozhodnutí o zahájení řízení vyslovila Komise pochybnosti ohledně příspěvku investice k rozvoji regionu. V této souvislosti vyslovila Komise rovněž pochybnosti ohledně nezbytnosti podpory a zdůraznila, že „nepotřebná podpora pravděpodobně nepřispěje k regionálnímu rozvoji a může vést k nepřijatelnému narušení hospodářské soutěže“ (47).

(222)

Soutěžitel č. 1 a soutěžitel č. 2 uvedli, že by společnost Petrogal investiční projekt uskutečnila i bez podpory. Podle jejich názoru se jedná o výrobní investici, která je ekonomicky motivována nerovnováhou mezi nabídkou motorové nafty a poptávkou po ní a příležitostí získat přístup k těžším frakcím surové ropy, které jsou levnější. Všechny hospodářské subjekty v Evropě uskutečňují podobné investice ve svých rafinériích bez státní podpory.

(223)

Proto je třeba posoudit, zda je podpora nezbytná k vytvoření skutečného pobídkového účinku k investování, k němuž by jinak v těchto dvou podporovaných oblastech nedošlo, nebo zda by byl investiční projekt proveden v každém případě. V tomto ohledu musí Komise zjistit, zda podpora změnila chování společnosti Petrogal, takže tato uskutečnila v dotyčných regionech dodatečné investice.

(224)

Zdá se, že strategické rozhodnutí o investici bylo přijato v roce 2006. To je vyjádřeno v dokumentu, který společnost Galp Energia zveřejnila v říjnu 2006 (48). Jak se uvádí ve výroční zprávě společnosti Galp Energia za rok 2006, správní rada přijala rozhodnutí o uskutečnění investičního projektu dne 23. ledna 2007 (49) a 5. března 2008 (tj. po obdržení dopisu vnitrostátních orgánů potvrzujícího způsobilost projektu ze dne 23. ledna 2007). Správní rada přijala operativní rozhodnutí o objednávce prvního zařízení v souvislosti s investičním projektem dne 14. března 2008.

(225)

Portugalsko uvedlo, že do roku 2008 společnost Petrogal investici neprovedla kvůli nedostatečné finanční životaschopnosti a že se správní rada společnosti Galp nakonec rozhodla přikročit k objednávkám zařízení a výstavbě až poté, co portugalská vláda vydala příslušné usnesení rady ministrů.

(226)

Portugalsko tvrdí, že pro rozhodnutí společnosti Petrogal o investici byla zásadní dostupnost státní podpory. Bez podpory by bylo od investičního projektu upuštěno. Společnost Petrogal by provedla alternativní plán restrukturalizace s cílem přizpůsobit své rafinérské činnosti změněnému trhu a podmínkám dodávky surové ropy. Dostupné finanční zdroje by byly použity k investicím do alternativních projektů mimo rafinérskou činnost.

(227)

Portugalsko předložilo dokumenty patřící společnosti Petrogal, které obsahují analýzu očekávané vnitřní míry návratnosti investičního projektu, kapitálových nákladů (průměrné vážené kapitálové náklady) a rovněž seznam možných alternativních investic, které mohla společnost Galp Energia s dostupným kapitálem uskutečnit.

(228)

Komise se domnívá, že pro posouzení nezbytnosti podpory jsou rozhodující dokumenty předložené správní radě společnosti Galp dne 23. ledna 2007 a 5. března 2008, jelikož rozhodnutí správní rady vycházelo z těchto dokumentů.

(229)

Podle Portugalska ukazují výpočty předložené správní radě společnosti Galp v roce 2008 vnitřní míru návratnosti investičního projektu bez poskytnutí podpory ve výši [8–10] %. Tato vnitřní míra návratnosti značně přesahuje průměrné vážené kapitálové náklady společnosti Petrogal ve výši [7–9] %.

(230)

Portugalsko však objasnilo, že rozhodnutí správní rady společnosti Galp vycházela z přístupu založeného na minimální návratnosti, který byl zaveden již v roce 2002. Minimální návratnost neboli minimální přijatelná míra návratnosti je minimální míra návratnosti u projektu, kterou je osoba s rozhodovací pravomocí před zahájením projektu ochotna přijmout vzhledem k jeho riziku a alternativním nákladům jiných projektů. Jinými výrazy používanými pro minimální návratnost je „mezní míra návratnosti“ nebo „referenční míra návratnosti“.

(231)

Od roku 2006 byla u rafinérských činností vnitřní minimální návratnost stanovena na [110–150] % průměrných vážených kapitálových nákladů, tj. na [10–12] %. Investiční rozhodnutí nebylo obvykle přijato, pokud vypočítaná vnitřní míra návratnosti nepřekračovala tuto prahovou hodnotu. V daném případě zvyšuje podpora u výpočtů předložených správní radě v roce 2008 vnitřní míru návratnosti o [1–3] procentní body, z [8–10] % na [9–11] %, jak je uvedeno v tabulce č. 3 v 171. bodě odůvodnění. Ačkoliv je vnitřní míra návratnosti po úpravě o podporu i nadále významně nižší než stanovená minimální návratnost, považovala správní rada společnosti Galp dodatečnou bezpečnostní rezervu vytvořenou podporou za dostatečnou, aby s konečnou platností investiční projekt schválila.

(232)

Minimální návratnost je nástroj, který společnosti používají při rozhodování v situacích zahrnujících vysokou míru rizika, a může proto kolísat v závislosti na rizicích spojených s projektem. Minimální návratnost může být ovlivněna rovněž měnou, v níž je vypočítána: v měnovém prostoru s vysokou úrovní inflace je minimální návratnost vyšší než v oblastech se stálými cenami.

(233)

Rozhodnutí o státní podpoře v oblasti regionální podpory dosud při rozhodování o otázkách nezbytnosti a pobídkovém účinku podpory pojem „minimální návratnost“ nepoužívala. Pojem „minimální návratnost“ není uveden ani ve sdělení o podrobném posouzení. Pojem „minimální návratnost“ však již byl použit v omezeném počtu rozhodnutí o státní podpoře (např. rozhodnutí Komise ze dne 23. února 2011 o státní podpoře N 204/10 – Švédsko – podpora VaV pro společnost Volvo Aero na projekt Trent XWB ICC, dosud nezveřejněno v Úředním věstníku) přijatých především podle rámce Společenství pro státní podporu výzkumu, vývoje a inovací (50) v případě projektů s vysokou mírou rizika.

(234)

Portugalsko zdůrazňuje, že se investiční projekt vyznačuje četnými riziky, která odůvodňují použití přístupu založeného na minimální návratnosti. Investiční projekt je největší výrobní investicí, jaká se kdy v Portugalsku uskutečnila. Realizace investičního projektu potrvá několik let. Odhady nákladů na investiční projekt jsou mimořádně obtížné: Portugalsko předložilo údaje prokazující, že počáteční odhady nákladů byly ve skutečnosti značně překročeny. Jelikož se jedná o dlouhodobý investiční projekt, jsou dlouhodobé odhady rafinérských marží mimořádně složité, zejména v situaci, kdy mohou být v dlouhodobém horizontu tradiční automobily se spalovacími motory nahrazeny elektrickými či jinými vozidly.

(235)

Empirická studie (51) roku 2006, která analyzuje více než 100 minimálních návratností nahlášených samotnými podniky (především severoamerické společnosti), udává průměrnou minimální návratnost ve výši 14,1 % a absolutní rozdíl mezi průměrnými váženými kapitálovými náklady a minimální návratností ve výši 5 %, konkrétně přibližně 155 % průměrných vážených kapitálových nákladů. S přihlédnutím k těmto informacím se minimální návratnost, kterou používají společnosti Petrogal a Galp Energia pro odvětví rafinace, nejeví jako zjevně vysoká.

(236)

Vzhledem k těmto údajům, a zejména s přihlédnutím ke zvláštní povaze odvětví a daného případu (a to významu souvisejících rizik vzhledem k velikosti investičního projektu a dlouhé době jeho využívání) se Komise domnívá, že při rozhodování, zda byla podpora nezbytná jako pobídka k provedení investičního projektu, či nikoli, lze vzít minimální návratnost v úvahu.

(237)

Soutěžitel č. 1 a soutěžitel č. 2 potvrdili, že u rafinérských činností neexistuje žádná odvětvová referenční hodnota. Soutěžitel č. 1 však uvedl, že za dostatečnou pro provedení investičního projektu považuje referenční hodnotu (tj. míru návratnosti) ve výši 10 %. Komise podotýká, že tato referenční míra návratnosti ve výši 10 % je velmi podobná vnitřní míře návratnosti po poskytnutí podpory, která byla v roce 2008 předložena správní radě společnosti Galp, a to [9–11] %. Komise proto usuzuje, že podpora nepřekračuje částku, kterou soutěžitel považoval za nezbytnou, aby bylo dosaženo přijatelné vnitřní míry návratnosti.

(238)

Zdá se proto, že opatření podpory přibližuje vypočtenou vnitřní míru návratnosti minimální návratnosti společnosti Petrogal a referenční míře návratnosti, kterou uvedl soutěžitel č. 1. Po poskytnutí podpory nepřekračuje vnitřní míra návratnosti minimální návratnost stanovenou společností Petrogal ani referenční míru návratnosti, kterou uvedl soutěžitel, což naznačuje, že podpora není příliš vysoká. Skutečnost, že investiční rozhodnutí bylo přijato v roce 2008 v situaci, kdy vnitřní míra návratnosti upravená o podporu byla podstatně nižší než stanovená minimální návratnost, nepostačuje k tomu, aby byl zpochybněn význam minimální návratnosti. Z dřívějších prohlášení správní rady společnosti Galp je zřejmé, že si byla vědoma strategického významu investičního projektu pro zastavení poklesu rafinérských marží. Ačkoliv nebylo zcela dosaženo minimální návratnosti, zdá se, že tento strategický význam postačuje k odůvodnění omezené odchylky od stanovené minimální návratnosti.

(239)

V důsledku toho se Komise domnívá, že podpora byla nezbytná jako investiční pobídka a nepřesahovala částku potřebnou za tímto účelem. V tomto ohledu není zcela správné tvrdit, že všechny hospodářské subjekty v Evropě provedly podobné investice ve svých rafinériích bez státní podpory. Komise například analyzovala jiná opatření podpory u podobných investic. Jednalo se zejména o případ v rozhodnutí Komise ve věci N 283/2004 (52) týkající se destilační hydrokrakovací jednotky.

(240)

V rozhodnutí o zahájení řízení vyslovila Komise s odkazem na odstavec 10 pokynů k regionální podpoře pochybnosti ohledně příspěvku podpory a investičního projektu k regionálnímu rozvoji, přičemž zdůraznila omezený počet (150) vytvořených pracovních míst v porovnání s výší podpory (160 milionů EUR), a ohledně toho, zda očekávaný příspěvek k regionálnímu rozvoji skutečně převáží odvětvové dopady vyplývající z podpory.

(241)

Komise podotýká (a zdůraznil to rovněž soutěžitel č. 1), že výše podpory na vytvořené pracovní místo skutečně významně překračuje výši podpory na vytvořené pracovní místo v předchozích nedávných případech podpory ad hoc (viz 89. bod odůvodnění). Několik záporných rozhodnutí (53) dospělo na základě počtu vytvořených pracovních míst k závěru, že příspěvek k regionálnímu rozvoji není dostatečný.

(242)

Portugalsko uznává, že výše podpory na jedno vytvořené přímé pracovní místo je velmi vysoká; to však vysvětluje kapitálová náročnost investičního projektu, která je u investic v tomto odvětví typická: Komise v minulosti schválila jednotlivě oznámená použití režimů podpory v tomto odvětví s ještě vyššími částkami podpory na jedno vytvořené pracovní místo (54). Portugalsko se domnívá, že je nutno vzít v úvahu i jiné faktory než výši podpory na jedno vytvořené přímé pracovní místo, například význam vytvoření nepřímých pracovních míst, dočasných pracovních míst a jiné související aspekty.

(243)

V předchozích rozhodnutích Komise vždy přihlédla k vytvoření přímých pracovních míst. V řadě rozhodnutí bylo vzato v úvahu rovněž vytvoření nepřímých pracovních míst (55).

(244)

Portugalsko zpočátku tvrdilo, že každé vytvořené (nebo zaniklé) přímé pracovní místo povede rovněž ke třem nepřímým pracovním místům. Poměr 3:1 byl odůvodněn odkazem na jiné portugalské případy v témže výrobním odvětví (56), u nichž Komise v minulosti uznala podobné či vyšší poměry. Možnost vytváření nepřímých pracovních míst vyplývá z činnosti v oblasti údržby, která pravděpodobně představuje specifickou část trhu, jež bude mít z projektu největší prospěch. To bude zapříčiněno větší technickou složitostí rafinérií vedoucí k subdodavatelským službám, které vyžadují vysoce specializované zaměstnance a techniky.

(245)

Portugalsko podpořilo své tvrzení odkazem na nedávný pracovní dokument útvarů Komise týkající se petrochemického průmyslu (57), v němž se uvádí, že ačkoli výrobní odvětví zaměstnává v EU přímo pouze 100 000 osob, lze mít za to, že na odvětví rafinace v EU přímo závisí 400 000 až 600 000 pracovních míst. V témže dokumentu se v poznámce pod čarou č. 41 zmiňuje dalších 600 000 pracovních míst v logistice a marketingu. Na základě těchto tvrzení lze odůvodnit vyšší poměr než 3:1, konkrétně 4:1 až 6:1, a s přihlédnutím k vytvoření pracovních míst v logistice a marketingu dokonce 12:1.

(246)

Portugalsko rovněž uvedlo, že v případě srovnávacího scénáře založeného na předpokladu, že podpora nebude poskytnuta a projekt se neuskuteční, by společnost Petrogal své rafinérie restrukturalizovala a snížila by počet pracovníků, což by znamenalo úbytek 160 přímých pracovních míst. Komise by proto měla při posuzování příspěvku podpory k regionálnímu rozvoji vzít v úvahu 310 vytvořených nebo zachovaných přímých pracovních míst (58) a přibližně 930 (59) až 3 720 nepřímých pracovních míst vyplývajících z investičního projektu, což nadměrnou výši podpory na jedno přímé pracovní místo snižuje.

(247)

Portugalsko mimoto zdůraznilo, že investiční projekt představuje největší jednotlivou investici, jaká se kdy v Portugalsku uskutečnila, a v dotyčných regionech během fáze výstavby vytvoří 3 000 dočasných pracovních míst.

(248)

V předchozích rozhodnutích (60) schvalujících regionální podporu ad hoc Komise mimoto poukázala na význam těchto činitelů:

Tyto faktory jsou jistě kladnými prvky, které by mohly být zohledněny při posuzování příspěvku podpory a investičního projektu k regionálnímu rozvoji v Portugalsku.

(249)

Připomínky Portugalska a řady zúčastněných stran proto odkazují na jiné důležité příspěvky k regionálnímu rozvoji, pokud jde o sociální a environmentální dopady, větší odbornou přípravu a dohody s vysokoškolskými institucemi.

(250)

Portugalsko poukázalo rovněž na rozvoj dodavatelského řetězce a dopad výstavby nových jednotek na vnitrostátní průmyslovou strukturu s dopadem na stavebně inženýrské a stavební práce a strojírenství. To jsou jistě kladné dopady, jsou však pouze dočasné, nebo mají obecnou povahu (viz 154. bod odůvodnění).

(251)

Komise bere v úvahu kladné vedlejší a nikoliv dočasné účinky investičního projektu v dotčených regionech, jak je předložilo Portugalsko. Zejména očekávaná dlouhá doba životnosti rafinérií (které mají podle očekávání fungovat nejméně 30 let), kladný dopad na subdodavatelské odvětví, značná odborná příprava a počet dohod se školami a univerzitami naznačují význam rafinérií v dotčených regionech. Ačkoliv velká část těchto kladných vedlejších účinků již existuje v důsledku dlouhé doby existence rafinérií, lze souhlasit s tím, že investice jistě zvýší význam přítomnosti společnosti Petrogal v Sines i v oblasti Porta.

(252)

Portugalsko předložilo rovněž analýzu nákladů a přínosů podpořeného projektu. Cílem analýzy nákladů a přínosů je jít nad rámec analýzy životaschopnosti projektu provedené investorem a vzít v úvahu všechny (diskontované) sociální náklady a přínosy plynoucí z projektu. V tomto rámci vyčísluje analýza nákladů a přínosů očekávané přínosy, včetně výše daní plynoucích z přímého a nepřímého zaměstnání, zamezení vyplácení dávek v nezaměstnanosti (zajištěním pracovních míst), výše spotřebních daní, dodatečných příjmů přístavu Leixões, přímé podpory místních komunit atd.

(253)

Analýza nákladů a přínosů dospěla k závěru, že podpora je pro Portugalsko velmi přínosná. Zeměpisný rozsah analýzy nákladů a přínosů přesahuje regiony Norte a Alentejo, které jsou investičním projektem přímo dotčeny. Jsou-li však přínosy pro celý stát poměrně převedeny na dotčené regiony podle jejich příslušného hospodářského významu, připadne na regiony Norte a Alentejo 34,8 % přínosů pro celý stát.

(254)

Portugalsko rovněž zdůraznilo, že podpora a výsledná investice mají příznivé účinky i v jiných oblastech politiky než regionální rozvoj. Portugalsko trvalo na strategickém významu investičního projektu na celostátní úrovni a na jeho významu pro zabezpečení dodávek energie v Evropě. Tyto příznivé účinky zahrnují menší závislost na dovozu, reagování na rostoucí poptávku po motorové naftě, zvýšení energetické účinnosti v obou rafinériích a kladné environmentální dopady. Při posuzování příspěvku podpory k regionálnímu rozvoji nelze tato tvrzení vzít v úvahu.

(255)

Navzdory zjevně neúměrné částce podpory na vytvořené přímé pracovní místo naznačují kladné nepřímé dopady (nepřímá pracovní místa, vedlejší účinky, vytvoření pracovních míst s vysokými příjmy, zlepšení lidského kapitálu, zvýšení sociálního blahobytu) příspěvek pro regiony Alentejo a Norte, jenž nelze považovat za zanedbatelný. Komise má proto za to, že její původní pochybnosti ohledně příspěvku podpory k regionálnímu rozvoji byly rozptýleny.

(256)

Následující oddíly týkající se použití odst. 68 písm. a) a b) prokazují, že negativní odvětvové účinky podpory jsou omezené, jelikož trhy, jež jsou investičním projektem dotčeny, nejsou nevýkonné, to znamená, že nevykazují absolutní nebo relativní pokles. Společnost Petrogal nemá mimoto na úrovni rafinérie na relevantním trhu vysoký podíl, jenž by bylo možno zneužít protisoutěžním chováním. Nahrazení dovozu těžkého benzinu pro odvětví výroby aromátů má na dodavatele v EHP omezený dopad. Komise má proto za to, že její počáteční pochybnosti, že negativní odvětvové účinky podpory nejsou vyváženy očekávaným příspěvkem k regionálnímu rozvoji, jsou rozptýleny.

(257)

V souladu s odstavcem 9 pokynů k regionální podpoře není společnost Petrogal podnikem v obtížích ve smyslu sdělení Komise o pokynech Společenství pro státní podporu na záchranu a restrukturalizaci podniků v obtížích (61).

(258)

V souladu s odstavcem 39 pokynů k regionální podpoře je vlastní příspěvek společnosti Petrogal ke způsobilým výdajům vyšší než 25 % (viz 36. bod odůvodnění).

(259)

V souladu s odstavcem 50 pokynů k regionální podpoře jsou způsobilé výdaje investičního projektu vypočítány podle způsobilých investičních nákladů (viz 34. bod odůvodnění).

(260)

V souladu s odstavci 71–75 pokynů k regionální podpoře jsou dodržena pravidla pro kumulaci podpory (viz 43. bod odůvodnění).

(261)

V souladu s odstavcem 40 pokynů k regionální podpoře je podpora poskytnuta pod podmínkou, že společnost Petrogal zachová investiční projekt v dotyčných regionech nejméně pět let po jeho realizaci.

(262)

Komise proto usuzuje, že podpora splňuje obecná ustanovení pokynů k regionální podpoře.

(263)

V rozhodnutí o zahájení řízení vyslovila Komise pochybnosti, zda lze investiční projekt pokládat za jeden investiční projekt ve smyslu odstavce 60 pokynů k regionální podpoře navzdory skutečnosti, že se rafinérie nenacházejí v geografické blízkosti.

(264)

Ačkoliv se obě rafinérie nenacházejí v geografické blízkosti, Portugalsko se domnívá, že mezi nimi existují silné hospodářské, funkční a strategické souvislosti. Bez investice do vakuové destilační jednotky v Matosinhos by nebyla možná související investice do hydrokrakovací jednotky v Sines, a to kvůli riziku častých výpadků na trhu s vakuovým plynovým olejem (surovina pro hydrokrakovací jednotku). Portugalsko se proto domnívá, že silné funkční souvislosti znamenají, že rafinérie jsou ekonomicky neoddělitelné.

(265)

Tento přístup zpochybnil soutěžitel č. 1, jelikož měl za to, že dlouhodobá aktiva investičního projektu jsou ekonomicky oddělitelná.

(266)

V jedné z připomínek třetích stran, které byly obdrženy v reakci na rozhodnutí o zahájení řízení, se uvádělo, že zvýšení výroby těžkého benzinu je pro realizaci investice skupiny La Seda v Sines zásadní. Komise ověřila, zda by investice skupiny La Seda mohla představovat jeden investiční projekt spolu s investicí v Matosinhos. Portugalsko potvrdilo, že vyšší výrobu těžkého benzinu bude společnost Petrogal využívat výhradně interně a že těžký benzin nebude prodáván třetím stranám. Komise proto vyvozuje závěr, že investiční projekt nepředstavuje jeden investiční projekt s investičním projektem skupiny La Seda.

(267)

Odstavec 60 pokynů k regionální podpoře se zaměřuje na investiční projekty, které jsou uměle rozděleny na dílčí projekty s cílem obejít mechanismus odstupňování snižující maximální intenzitu podpory, jenž lze použít u investičních projektů přesahujících 50 milionů EUR. V tomto konkrétním případě Komise ověřila, zda je použitá intenzita podpory (12,43 % v čisté současné hodnotě) nižší než maximální intenzita podpory, která by se měla použít v případě, že se investiční projekt považuje za jeden investiční projekt (14,28 % v čisté současné hodnotě), a je proto nižší než maximální intenzita podpory, kterou by mohly oba projekty využít samostatně. Maximální intenzita podpory je i v případě jednoho investičního projektu dodržena a Komise vyvozuje závěr, že není nutné rozhodnout, zda oba projekty v Sines a Matosinhos představují jeden investiční projekt, či nikoli, a to navzdory jejich geografické vzdálenosti, jelikož tato otázka nebrání posouzení slučitelnosti podpory podle pokynů k regionální podpoře.

(268)

Výpočet intenzity podpory podle odstavce 67 pokynů k regionální podpoře závisí na skutečnosti, zda se investiční projekt pokládá za jeden investiční projekt, nebo spíše za dva samostatné investiční projekty. Vezmou-li se ve druhém případě v úvahu investice v obou lokalitách zvlášť, bere výpočet intenzity podpory v úvahu dva různé standardní limity regionální podpory použitelné pro Sines (40 %) a Matosinhos (30 %).

(269)

Podle oznámení Portugalska činí celkové plánované způsobilé náklady investičního projektu 1 058 934 146 EUR ([ ] EUR u investice v Sines a [ ] EUR v Matosinhos) v nominální hodnotě.

(270)

Čistá současná hodnota investice v Sines činí [ ] EUR při plánované výši podpory [ ] EUR v čisté současné hodnotě, což odpovídá intenzitě podpory pro tuto rafinérii ve výši 13,12 % hrubého ekvivalentu podpory, to je méně než upravená maximální intenzita podpory ve výši 15,94 %.

(271)

Čistá současná hodnota investice v Matosinhos činí [ ] EUR při plánované výši podpory [ ] EUR v čisté současné hodnotě, což odpovídá intenzitě podpory pro tuto rafinérii ve výši 10,66 % hrubého ekvivalentu podpory, to je méně než upravená maximální intenzita podpory ve výši 14,68 %.

(272)

V rozhodnutí o zahájení řízení ověřila Komise intenzitu podpory v obou regionech, která se liší a která v Sines činí 40 % a v Matosinhos 30 %, a přepočetla maximální intenzitu podpory zvážením intenzit podpory, přičemž přiměřeně přihlédla k investici (v čisté současné hodnotě) v příslušném regionu ve vztahu k celkové investici. Výsledkem je intenzita podpory ve výši 37,18 %, což odpovídá upravené maximální intenzitě podpory ve výši 14,21 %.

(273)

I kdyby se investiční projekt považoval za jeden investiční projekt, činila by čistá současná hodnota celkových investičních nákladů 974 064 894 EUR. Celková plánovaná podpora by činila 121 091 314 EUR v čisté současné hodnotě, což odpovídá intenzitě podpory ve výši 12,43 % hrubého ekvivalentu podpory, to je méně než dříve vypočítaná upravená maximální intenzita podpory ve výši 14,21 %.

(274)

Jelikož intenzita podpory vyjádřená v hrubém ekvivalentu podpory je nižší než upravená maximální intenzita podpory s ohledem na pravidla pro odstupňování, Komise se domnívá, že navrhovaná intenzita podpory u investičního projektu je v souladu s odstavcem 67 pokynů k regionální podpoře.

(275)

Portugalsko ujistilo, že maximální výše podpory a maximální intenzita podpory stanovená v tomto rozhodnutí nebude překročena, a to ani v případě nižších či vyšších způsobilých výdajů.

(276)

V rozhodnutí o zahájení řízení uvedla Komise pochybnosti ohledně určitých záležitostí týkajících se posouzení podpory podle pravidel stanovených v odst. 68 písm. a) a b) pokynů k regionální podpoře. Jedná se o tyto záležitosti:

(277)

V 278. až 311. bodě odůvodnění Komise znovu posoudí, zda jsou překročeny prahové hodnoty stanovené v odst. 68 písm. a) a b), aby rozhodla, zda je nutné podrobné posouzení investičního projektu. Za prvé jsou přezkoumány produkty dotčené a údajně dotčené investičním projektem. Za druhé jsou určeny výsledné relevantní výrobkové trhy. Za třetí je analyzováno, zda by se mělo posouzení provést na úrovni rafinérie, maloobchodního trhu nebo jiného než maloobchodního trhu. V 312. až 344. bodě odůvodnění je vymezen výrobkový trh a relevantní zeměpisný trh, načež je dotčený výrobkový trh posouzen s ohledem na podíl společnosti Petrogal na relevantním trhu. Na závěr se analýza zaměřuje na to, zda zvýšení výrobní kapacity přesahuje 5 % příslušné zdánlivé spotřeby v EHP na trhu, který je s ohledem na růst zdánlivé spotřeby dotčených produktů v EHP nevýkonný.

(278)

Odstavec 69 pokynů k regionální podpoře zní takto: „Daný výrobek je obvykle výrobek pokrytý investičním projektem. Týká-li se projekt meziproduktu a významná část produkce se na trhu neprodává, může být předmětný výrobek následným výrobkem….“ V poznámce pod čarou č. 64 je upřesněno, že „pokud investiční projekt zahrnuje výrobu několika různých výrobků, je třeba brát v úvahu každý z nich“.

(279)

V rozhodnutí o zahájení řízení Komise určila jako produkty, jichž se investiční projekt přímo týká, motorovou naftu a těžký benzin. Jelikož se zjevně celá výroba těžkého benzinu ve společnosti Petrogal používá k výrobě výrobků na bázi primárního benzinu, považují se za předmětný výrobek rovněž výrobky na bázi primárního benzinu. Komise rovněž přijala ujištění Portugalska, že ostatní horizontálně spojené produkty vyráběné rafinériemi (automobilový benzin, LPG, topný olej, tryskové palivo a bitumen) nejsou investičním projektem dotčeny.

(280)

Komise bere na vědomí vysvětlení Portugalska, že rafinérie fungují na základě výroby více produktů, při níž je vstupní surovina, surová ropa, přeměňována na několik meziproduktů (např. těžký benzin, vakuový plynový olej) a konečných výrobků (např. automobilový benzin, motorová nafta). Mnoho meziproduktů se okamžitě znovu používá v rámci jednotlivých kroků procesu rafinace jako vstupy („suroviny“), zatímco jiné jsou prodávány na trhu nebo používány jako vstupy pro petrochemický průmysl první generace, například těžký benzin k výrobě aromátů. Technická výrobní funkce závisí zejména na druhu používané surové ropy (v daných zařízeních nelze zpracovávat všechny druhy surové ropy) a přesném technickém uspořádání rafinérie. Rafinérie usilující o co nejvyšší zisk se snaží optimalizovat zisky z celé škály produktů, tzv. „rafinérské marže“, a to přizpůsobením výroby různých produktů s přihlédnutím k technickým omezením vyplývajícím z výrobní funkce (a druhu používané surové ropy) a cenám vstupů a výstupů. Možnosti úpravy technického uspořádání stávající rafinérie bez dodatečných investic jsou však mimořádně omezené.

(281)

Odvětví rafinace se v posledním desetiletí potýkalo se strukturálními změnami. Lehčí frakce surové ropy se stávají stále vzácnějšími a jsou stále více nahrazovány těžšími frakcemi surové ropy. Současně rychle roste tržní poptávka po motorové naftě (v rostoucí míře běžná náhrada automobilového benzinu jako pohonné hmoty). Poptávka po topném oleji používaném při výrobě elektřiny a v námořní dopravě se naopak snižuje a podle očekávání se bude snižovat i nadále (kvůli jeho nahrazení v těchto použitích technologiemi, které jsou šetrnější k životnímu prostředí). EU je čistým dovozcem motorové nafty a vývozcem automobilového benzinu (zejména na trh USA, který se bude podle očekávání zmenšovat).

(282)

Jak objasnilo Portugalsko a potvrdili soutěžitelé č. 1 a 2, ekonomickým motivem investičního projektu je na straně jedné snaha umožnit, aby mohly rafinérie zpracovávat těžší frakce surové ropy, a na straně druhé změnit jejich uspořádání tak, aby mohly rafinérie vyrábět více motorové nafty a méně topného oleje.

(283)

Jak je popsáno v oddíle 2.2, motorová nafta a těžký benzin jsou produkty, jichž se investiční projekt přímo týká. Investiční projekt zvýší výrobu motorové nafty (na úkor výroby topného oleje) a rovněž výrobu těžkého benzinu, který je podle Portugalska z technického hlediska nevyhnutelným vedlejším produktem. Komise bere na vědomí tvrzení Portugalska, že ostatní horizontálně spojené produkty, které rafinérie vyrábějí (automobilový benzin, LPG, topný olej, tryskové palivo a bitumen), nejsou investičním projektem dotčeny.

(284)

Komise však v průběhu formálního vyšetřovacího řízení zjistila, že investice do nové vakuové destilační jednotky a nového zařízení ke snižování viskozity v Matosinhos povede rovněž k výrobě vakuového plynového oleje. V Sines se bude vyrábět větší množství motorové nafty, kdy nová hydrokrakovací jednotka bude používat jako surovinu vakuový plynový olej vyrobený v rafinériích v Matosinhos a Sines. Vakuový plynový olej je proto nutno rovněž považovat za produkt, jehož se investice přímo týká, jelikož investiční projekt bude mít za následek významné zvýšení jeho výroby v rafinérii Matosinhos.

(285)

Portugalsko uvedlo, že vakuový plynový olej se bude používat výhradně jako surovina pro hydrokrakovací jednotku v Sines. Vakuový plynový olej by se proto měl považovat za meziprodukt pro větší výrobu motorové nafty, a neměl by se posuzovat zvlášť. Portugalsko rovněž uvedlo, že potřebné stálé a bezpečné dodávky suroviny pro hydrokrakovací jednotku o velikosti jako v Sines nebylo možno zajistit nákupem potřebného množství na trhu. Důvodem je velmi omezená velikost a velké výkyvy na otevřeném trhu s vakuovým plynovým olejem jakožto spotovém trhu. Dodávky vakuového plynového oleje z Matosinhos do Sines proto nevylučují možné dodávky třetí stranou.

(286)

Komise uznává, že se vakuový plynový olej považuje za meziprodukt a že se významná část produkce vakuového plynového oleje neprodává na trhu (přičemž nejsou vyloučeny možné dodávky třetí stranou). V tomto případě lze dospět k závěru (jak je uvedeno v odstavci 69 pokynů k regionální podpoře), že s ohledem na novou vakuovou destilační jednotku a zařízení ke snižování viskozity v Matosinhos je předmětným výrobkem následný výrobek, a to motorová nafta.

(287)

Komise rovněž podotýká, že se soutěžitel č. 1 domnívá, že by se zbytky hydrokrakování měly považovat za produkt, jehož se týká investiční projekt (viz 92. bod odůvodnění). Jak objasnilo Portugalsko, kvůli využívání technologie hydrogenačního krakování je produkce těchto zbytků téměř zanedbatelná (viz 183. bod odůvodnění), Komise proto nebere zbytky hydrokrakování v úvahu jako dotčený produkt.

(288)

V rozhodnutí o zahájení řízení vyslovila Komise pochybnosti, zda jsou jedinými dotčenými produkty motorová nafta a primární benzin, a poukázala na skutečnost, že primární benzin lze považovat za meziprodukt ve smyslu odstavce 69 pokynů k regionální podpoře a že by výrobky na bázi primárního benzinu mohly být domnělými dotčenými produkty, u nichž je nutno provést testy podle odst. 68 písm. a) a b).

(289)

Portugalsko podalo toto vysvětlení:

(290)

Komise podotýká, že soutěžitel č. 1 má za to, že těžký benzin je meziproduktem a že by posouzení mělo zahrnovat výrobky na bázi primárního benzinu jako předmětné výrobky.

(291)

Aby bylo možno rozhodnout, zda je nutno u výrobků na bázi primárního benzinu provést test podle odst. 68 písm. a) a b), je třeba podat výklad znění odstavce 69 pokynů k regionální podpoře. Odstavec 69 stanoví, že předmětným výrobkem může být následný výrobek, týká-li se investice meziproduktu a významná část produkce se na trhu neprodává. Toto znění se zaměřuje na případy, kdy na trhu meziproduktu není pociťován rušivý účinek podpory na soutěžitele (nebo je pociťován pouze částečně) a přenáší se na trh konečného výrobku. Podle informací poskytnutých Portugalskem ohledně vymezení předmětných výrobků se Komise domnívá, že podpora neovlivňuje objemy výroby, výrobní náklady ani cenové chování závodu společnosti Petrogal na výrobu aromátů. Množství dodatečného těžkého benzinu vyrobeného v Sines má v porovnání s celkovým množstvím těžkého benzinu používaného k výrobě reformátu mimoto jen malý význam. Komise se proto domnívá, že trhy s aromáty nejsou podporou pro investiční projekt dotčeny (či jsou dotčeny pouze nepřímo a velmi nepatrně, a to prostřednictvím nepřímého snížení dovozní ceny primárního benzinu, viz další oddíl).

(292)

Komise se proto domnívá, že pro trhy s aromáty není vhodné provést testy podle odst. 68 písm. a) a b).

(293)

Komise současně usuzuje, že podpora může nepříznivě ovlivnit trh s primárním benzinem, pokud investiční projekt umožní nahradit dovoz a donutí dodavatele, aby na trhu s těžkým benzinem hledali jiná odbytiště. Komise proto s ohledem na těžký benzin jako předmětný výrobek provedla testy podle odst. 68 písm. a) a b).

(294)

V odstavci 69 pokynů k regionální podpoře je upřesněno, že relevantní výrobkový trh zahrnuje daný výrobek a jeho rovnocenné náhrady z pohledu spotřebitele (z důvodu charakteristických vlastností, ceny a určeného účelu použití) nebo výrobce (na základě flexibility výrobního zařízení).

(295)

V rozhodnutí o zahájení řízení nebyla Komise s to dospět k závěru ohledně relevantního trhu pro dotčený produkt (dotčené produkty), a to kvůli problémům určit s konečnou platností seznam dotčených produktů.

(296)

V rozhodnutí o zahájení řízení dospěla Komise k závěru, že z pohledu spotřebitele neexistují pro motorovou naftu žádné náhrady. Ohledně strany nabídky však existovaly pochybnosti, pokud jde o nahraditelnost při výrobě motorové nafty, jelikož by flexibilita výrobních zařízení po změně uspořádání rafinérií mohla vést k výrobě jiných druhů výrobků (především automobilového benzinu).

(297)

K rozptýlení těchto pochybností Portugalsko uvedlo, že se rozhodnutí Komise o spojení podniků (64) uvedené Komisí vztahovalo na jinou situaci, kdy byla nerovnováha mezi nabídkou a poptávkou na trzích s automobilovým benzinem a motorovou naftou mnohem méně významná než nyní a kdy při přechodu mezi výrobou těchto dvou produktů existovala určitá úroveň flexibility. Podle Portugalska však od roku 2000 s významným nárůstem poptávky po motorové naftě tato možnost volby již neexistuje a v současnosti není k dispozici dodatečná kapacita k uspokojení poptávky.

(298)

Ačkoliv toto vysvětlení nevylučuje zcela možnost, že by zařízení na výrobu motorové nafty bylo možno využít k výrobě automobilového benzinu, zdá se nereálné předpokládat, že by podnik mohl vynaložit více než 1 miliardu EUR na zvýšení kapacity pro výrobu automobilového benzinu, zatímco v Evropě existuje nadměrná nabídka tohoto výrobku. Různé studie (65) naznačují pokles poptávky po automobilovém benzinu a těžkém topném oleji a zvýšení poptávky po motorové naftě na evropském trhu s pohonnými hmotami. Tento posun ve struktuře poptávky vede k tomu, že rafinérie vyrábějí nadměrné objemy produktů, po nichž se poptávka snižuje a klesá rovněž jejich hodnota, a nedostatečné objemy produktu s rostoucí poptávkou a hodnotou (66). Spotřeba automobilového benzinu v Evropě má v období 2010 až 2030 podle odhadů významně klesnout v důsledku přechodu od vozidel na benzin k vozidlům na naftu a zavedení alternativních zdrojů energie. Z dostupných studií rovněž vyplývá, že se poptávka po automobilovém benzinu bude snižovat kvůli používání energeticky účinnějších automobilů v USA (hlavní vývozní trh pro evropský přebytek) a předpokládané budoucí úloze elektrických vozidel.

(299)

Komise se proto domnívá, že v tomto konkrétním případě je nutno mít za to, že pro daný druh investice je s ohledem na střednědobé tendence na výrobkovém trhu dotčeným produktem rovněž z hlediska strany nabídky motorová nafta.

(300)

V souladu s diskusí o dotčených produktech je druhým relevantním výrobkovým trhem, jímž je nutno se zabývat, trh pro těžký benzin. V rafinérii v Sines představuje výroba těžkého benzinu vedlejší výrobu při výrobě motorové nafty, což je hlavní důvod investice. Těžký benzin se používá při výrobě velmi široké škály chemických výrobků, nejen při výrobě aromátů. Při svém obecném užití nemůže být nahrazen jinými produkty. Komise se proto domnívá, že trh s těžkým benzinem je relevantním výrobkovým trhem s ohledem na testy uvedené v odst. 68 písm. a) a b).

(301)

Komise proto usuzuje, že relevantními výrobkovými trhy s ohledem na testy uvedené v odst. 68 písm. a) a b) jsou výrobkové trhy pro motorovou naftu a těžký benzin. Pro informaci budou uvedeny rovněž údaje pro výrobky na bázi benzinu.

(302)

V rozhodnutí o zahájení řízení nebyla Komise s to dospět k závěru, pokud jde o otázku, zda je nutno tyto trhy posoudit na úrovni rafinérie, maloobchodního trhu nebo jiného než maloobchodního trhu.

(303)

Soutěžitel č. 1 a soutěžitel č. 2 se domnívají, že by se relevantní výrobkový trh měl rozšířit na maloobchodní a jiný než maloobchodní prodej motorové nafty (viz 93. a 116. bod odůvodnění). Portugalsko usuzuje, že v případech státní podpory je náležitou úrovní pro posouzení úroveň rafinérie. Ustanovení pokynů k regionální podpoře neupřesňují, na jaké úrovni je nutno provést testy podle odst. 68 písm. a) a b), a zejména test podle odst. 68 písm. a) pokynů k regionální podpoře.

(304)

V závislosti na otázce, která má být analyzována, a na související teorii újmy hodnotí politika hospodářské soutěže situaci v oblasti hospodářské soutěže na trzích na různých úrovních, na úrovni výroby, distribuce (jiné než maloobchodní) a na úrovni maloobchodu. Účastníky trhu jsou v automobilovém odvětví například spotřebitelé a jednotliví prodejci automobilů pro maloobchodní úroveň, prodejci a distributoři automobilů pro jinou než maloobchodní úroveň a distributoři a výrobci pro úroveň výroby. V případě produktů, jichž se týká toto rozhodnutí, jsou účastníky trhu například majitelé vozidel a čerpací stanice u maloobchodního trhu, čerpací stanice a distributoři v případě jiného než maloobchodního trhu a rafinérie a distributoři v případě trhu na úrovni rafinérie.

(305)

V tomto rozhodnutí odpovídá úroveň výroby úrovni rafinérie. Portugalsko potvrdilo, že trh na úrovni rafinérie odpovídá celkovému trhu s motorovou naftou. Podle Portugalska zahrnuje pojem „prodej na úrovni rafinérie“ veškerý prodej uskutečněný ve velkém množství v rámci promptního obchodu (přímo v rafinérii) pro ropné společnosti (včetně vlastních společností skupiny Galp Energia), obchodníky, distributory nebo velké průmyslové odběratele, včetně dovozu motorové nafty (67). Prodej na úrovni rafinérie v Portugalsku odpovídá veškerému prodeji na úrovni rafinérií společnosti Petrogal po odečtení vývozu a připočtení dovozu do Portugalska. Strana nabídky na trhu na úrovni rafinérie proto v Portugalsku zahrnuje rafinérie společnosti Petrogal a jiné než portugalské rafinérie vyvážející své produkty do Portugalska a na straně poptávky na trhu s motorovou naftou různé řetězce distributorů nafty, jako jsou společnosti Petrogal, Repsol, CEPSA a BP, které nakupují u společnosti Petrogal nebo jsou zásobovány touto společností nebo dovážejí motorovou naftu ze zemí mimo Portugalsko.

(306)

Hlavním účelem kontroly investiční podpory nemá být ochrana spotřebitelů (nebo obchodníků) před nežádoucími důsledky protisoutěžního chování, například před snižováním zisků spotřebitelů kvůli stanovování monopolních cen kartely či před účastníky trhu zneužívajícími své dominantní postavení na trhu. Investiční podpora ve skutečnosti umožňuje zvýšit množství dodávané na trh, a vede proto k snižování cen, což je zjevně přinejmenším v krátkodobém až střednědobém horizontu přínosné pro spotřebitele.

(307)

Cílem kontroly investiční podpory je spíše chránit ostatní výrobce a ekonomiky ostatních členských států před nadměrnými (přesahujícími úroveň narušení, která se považuje za slučitelnou s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 Smlouvy) rušivými účinky podpory na hospodářskou soutěž a obchod. Tato hospodářská soutěž mezi výrobci probíhá na úrovni výroby a v tomto případě k hospodářské soutěži mezi rafinériemi dochází na úrovni rafinérií.

(308)

Zatímco běžné limity regionální podpory stanovené v mapách regionální podpory a odstupňování intenzity podpory pro velké investiční projekty podle odstavce 60 pokynů k regionální podpoře mají zajistit standardní (a u velkých projektů) odstupňovanou úroveň ochrany před takovým narušením hospodářské soutěže a ovlivněním obchodu, testy uvedené v odst. 68 písm. a) a b) mají za účelem následného podrobného posouzení odhalit případy, kdy může být hospodářská soutěž mezi výrobci obzvláště nepříznivě dotčena. Test uvedený v odst. 68 písm. b) zkoumá, do jaké míry zahrnuje investiční podpora významné zvýšení kapacity, které příjemci podpory umožní uvádět množství výrobků na trh vykazující absolutní nebo relativní pokles za příznivějších podmínek, než jakým čelí soutěžitelé, kteří podporu neobdrželi. Test v odst. 68 písm. a) zkoumá, nakolik investiční podpora zachová, posílí nebo vytvoří silné tržní postavení příjemce podpory, které by mohlo být dominantním účastníkem trhu zneužito, například v podobě omezení přístupu na trh. V obou případech mohou soutěžitelé přijít o podíly na trhu na úrovni výroby, může u nich dojít k poklesu ziskovosti nebo mohou být vyloučeni z trhu, zatímco potenciálním soutěžitelům může být zabráněno v přístupu na trh.

(309)

Komise se proto domnívá, že testy je nutno provést na úrovni výroby. Tržní situace na úrovni výroby je rozhodující, jelikož rozhodnutí o poskytnutí státní podpory pro výrobní zařízení posuzují dopady podpory na narušení hospodářské soutěže mezi výrobci a na obchod mezi členskými státy. Mimoto lze předpokládat, že pokud je podíl příjemce na předchozím trhu (na úrovni rafinérie) vysoký, má to samo o sobě za následek dostatečně vysokou pravděpodobnost zjištění značného narušení hospodářské soutěže bez ohledu na podíl na navazujícím trhu. Pro účely testů podle odst. 68 písm. a) a b) není nutno vzít v úvahu prodej motorové nafty na maloobchodní a jiné než maloobchodní úrovni, a to ani v případě, že v předchozích rozhodnutích Komise o spojení podniků (68) byl zahrnut do definice relevantních výrobkových trhů.

(310)

Testy v odst. 68 písm. a) a b) představují jednoduché filtry, které mají mechanicky určit případy ohrožení hospodářské soutěže a obchodu. Zevrubné posouzení těchto rizik je však cílem následného podrobného posouzení. Ačkoliv se toto podrobné posouzení obvykle zabývá situací na trhu na úrovni výroby, může být například v případě omezení přístupu na trh nezbytné analyzovat dopad podpory na navazující trhy.

(311)

S přihlédnutím k rozhodovací praxi Komise v případech státní podpory v jiných hospodářských odvětvích, zejména v automobilovém odvětví (69), a ke skutečnosti, že se investiční projekt týká výhradně výdajů v oblasti rafinérské činnosti společnosti Petrogal, je pro účely použití testů uvedených v odst. 68 písm. a) a b) jedinou úrovní, která je důležitá pro toto rozhodnutí, úroveň rafinérie.

(312)

V rozhodnutí o zahájení řízení vyslovila Komise pochybnosti ohledně toho, zda by se za relevantní zeměpisný trh pro motorovou naftu měl považovat trh na úrovni EHP, na regionální úrovni (Pyrenejský poloostrov) nebo na vnitrostátní úrovni.

(313)

Portugalsko se domnívá, že by relevantní trh pro motorovou naftu měl být širší než vnitrostátní trh, přednostně západoevropský trh nebo trh EHP. Soutěžitelé č. 1 a 2 nerozlišují mezi úrovní trhu, která by měla být posouzena. Tvrdí, že by relevantním zeměpisným trhem měl být portugalský trh nebo nanejvýš trh na Pyrenejském poloostrově.

(314)

V roce 1997 přijala Komise sdělení o definici relevantního trhu pro účely práva hospodářské soutěže Společenství (dále jen „sdělení“) (70). Ve sdělení je stanoveno, že relevantní zeměpisný trh zahrnuje oblast, ve které se dotyčné podniky účastní dodávky a poptávky výrobků nebo služeb, kde jsou podmínky hospodářské soutěže dostatečně stejnorodé a která může být odlišena od sousedních zeměpisných oblastí, protože zejména podmínky hospodářské soutěže jsou v těchto oblastech zjevně odlišné.

(315)

Sdělení bylo vypracováno jako nástroj posuzování pro antimonopolní politiku a politiku v oblasti kontroly fúzí. Je založeno na vyšetřovacích pravomocích v rámci každé politiky a není přímo použitelné na státní podpory. Ve sdělení se výslovně uznává, že „v případech posouzení státní podpory se pozornost soustřeďuje spíše na dotyčného příjemce podpory a průmysl/odvětví než na stanovení konkurenčních tlaků, jimž příjemce podpory čelí“. Sdělení však uvádí, že by „prvky uváděného přístupu mohly sloužit jako základ pro posouzení případů státní podpory“.

(316)

Komise dosud nezveřejnila sdělení o zásadách a přístupu při definování relevantního výrobkového a zeměpisného trhu v případech státní podpory. Samotné pokyny k regionální podpoře neobsahují vodítko, jak by měl být relevantní zeměpisný trh vymezen. Odstavec 70 pokynů k regionální podpoře však obsahuje znění, které (jak se zdá) do jisté míry upřednostňuje posouzení na úrovni EHP: „Pro účely uplatnění bodů a) (…) jsou objem trhu (…) definovány (…), obvykle na úrovni Evropského hospodářského prostoru, anebo, nebudou-li tyto informace k dispozici či nebudou-li relevantní, na základě jiné obecně přijaté segmentace trhu, o níž existují snadno dostupné statistické údaje“.

(317)

Vhodnou definici zeměpisného trhu je nutno posoudit na základě související teorie újmy. Zdá se však, že lze předpokládat, že test uvedený v odst. 68 písm. a) pokynů k regionální podpoře týkající se podílů na trhu nepřesahujících 25 % má chránit soutěžitele v EHP před vyloučením z trhu, na němž působí, nebo před zabráněním v přístupu na tento trh (vytěsnění) v důsledku protisoutěžního chování příjemce podpory s tržní silou.

(318)

Pro účely tohoto rozhodnutí není důležité stanovit přesné zeměpisné vymezení trhu na úrovni výroby, jelikož podíl společnosti na trhu překračuje 25 % prahovou hodnotu pouze na vnitrostátním trhu. Postačuje ověřit, zda vnitrostátní trh představuje relevantní zeměpisný trh. Byla uvážena tvrzení předložená soutěžiteli, k nimž se Portugalsko vyjádřilo, zejména ohledně překážek dovozu a omezené skladovací kapacity. Byl vyvozen závěr, že definice zeměpisného trhu, která se odklání od běžného přístupu, jenž pro účely testů uvedených v odst. 68 písm. a) a b) vymezuje trhy jako trh EHP, a jako relevantní zeměpisný trh stanoví vnitrostátní trh, může být odůvodněná pouze v případě, existují-li jednoznačné signály, že trh je do značné míry uzavřený. Je proto nutno posoudit, zda existují překážky obchodu, které by podnikům, jež se společností Petrogal soutěží na jiném než maloobchodním trhu, bránily v dovozu motorové nafty z rafinérií ze zemí mimo Portugalsko, jestliže ceny na portugalském trhu na úrovni rafinérie překračují ceny zaznamenané na větším trhu.

(319)

V této souvislosti bylo zjištěno následující:

(320)

Jelikož nejsou k dispozici konkrétní příklady, vyvozuje se na základě informací ohledně skladovacích kapacit a dovozu, které poskytlo Portugalsko, závěr, že neexistují důkazy o skutečné existenci omezení, pokud jde o dostupnost skladovacích kapacit a jiné překážky dovozu motorové nafty.

(321)

Co se týká cen motorové nafty pořizované třetími stranami od společnosti Petrogal na úrovni rafinérie, zdá se, že se podobají nákladům na dovoz motorové nafty do Portugalska. Jak uvedlo Portugalsko při oznámení a jak je uvedeno v oddíle 3.4.3 rozhodnutí o zahájení řízení, ceny na úrovni rafinérie jsou stanoveny podle mezinárodních cenových nabídek týkajících se daného produktu a v případě rafinovaných produktů v Portugalsku podle cen Platts (Rotterdam) pro oblast severozápadní Evropy se započtením přirážek (přeprava, dopravné, pojištění, ztráty a jiné). To naznačuje širší trh, než je vnitrostátní (portugalský) trh. Ostatní soutěžitelé nepředložili žádná tvrzení ohledně cen na úrovni rafinérie, které uplatňuje společnost Petrogal, nýbrž se ve svých připomínkách omezili na tržní sílu a postavení této společnosti. Soutěžitel č. 1 podotkl, že poměr celkového objemu dovozu a vývozu motorové nafty je příliš nízký, než aby odůvodňoval regionální trh, nenaznačil však případný nedostatek motorové nafty nebo situaci, kdy by kontrola skladovací kapacity způsobovala soutěžitelům problémy.

(322)

Soutěžitel č. 2 uvedl (viz 109. bod odůvodnění), že investiční projekt přemění společnost Petrogal na čistého vývozce na ostatní trhy a posílí její tržní postavení na Pyrenejském poloostrově.

(323)

Nelze proto dospět k závěru, že relevantním zeměpisným trhem pro motorovou naftu je vnitrostátní trh, jelikož se zdá, že neexistují žádná omezení dovozu motorové nafty do Portugalska ani vývozu do sousedních zemí. Relevantním zeměpisným trhem je proto přinejmenším regionální trh, tj. Pyrenejský poloostrov.

(324)

V rozhodnutí o zahájení řízení vyslovila Komise pochybnosti ohledně toho, zda by se za relevantní zeměpisný trh pro těžký benzin měl považovat trh na úrovni EHP, regionální úrovni (Pyrenejský poloostrov) nebo na vnitrostátní úrovni.

(325)

Portugalsko se domnívalo, že relevantním zeměpisným trhem pro těžký benzin a výrobky na bázi benzinu je přinejmenším EHP, ne-li světový trh. Soutěžitele nevznesli proti této definici relevantního zeměpisného trhu námitky.

(326)

Zúčastněné strany připomínky Portugalska nezamítly a vzhledem ke skutečnosti, že těžký benzin je zboží, které lze snadno přepravovat na velké vzdálenosti s nízkými dopravními náklady, je relevantním zeměpisným trhem přinejmenším EHP (71).

(327)

V odst. 68 písm. a) pokynů k regionální podpoře je stanoveno, že Komise přistoupí k podrobnému posouzení, pokud „na příjemce podpory připadá více než 25 % objemu prodeje daného výrobku/daných výrobků na příslušném trhu/příslušných trzích před investicí nebo na něj připadne více než 25 % po provedení investice“.

(328)

V rozhodnutí o zahájení řízení nebyla Komise s to potvrdit, zda byla překročena prahová hodnota stanovená v odst. 68 písm. a) pokynů k regionální podpoře, a to kvůli pochybnostem ohledně náležité definice relevantního výrobkového a zeměpisného trhu a příslušné úrovni posouzení (na úrovni rafinérie, maloobchodní či jiné než maloobchodní úrovni). Mimoto nebyly k dispozici údaje na úrovni skupiny (včetně podílů skupiny ENI na trhu). K dispozici nebyly rovněž údaje o výrobcích na bázi benzinu.

(329)

Z údajů, které poskytlo Portugalsko, vyplývá, že by podíl společnosti Petrogal na regionálním trhu (Pyrenejský poloostrov) s motorovou naftou na úrovni rafinérie byl nižší než 25 %, jak již bylo uvedeno v rozhodnutí o zahájení řízení a jak potvrdilo Portugalsko během formálního vyšetřovacího řízení. Tyto informace se vztahují pouze na výrobní kapacitu společnosti Petrogal, jelikož Portugalsko prohlásilo, že na Pyrenejském poloostrově není skupina ENI na úrovni rafinérie přítomna. Rovněž v případě západní Evropy a EHP je podíl společnosti Petrogal na trhu s motorovou naftou na úrovni rafinérie u skupiny (včetně podílů skupiny ENI na trhu) nižší než 25 %, jak je zjevné z údajů poskytnutých Portugalskem (viz tabulky č. 6 a 7).

Tabulka 6

Společné podíly společností Petrogal a ENI na západoevropském trhu (v milionech tun ročně)

Tabulka 7

Společné podíly společností Petrogal a ENI na trhu EHP (v milionech tun ročně)

(330)

Na základě číselných údajů uvedených v tabulkách č. 6 a 7 se vyvozuje závěr, že na společnost Petrogal nepřipadá více než 25 % objemu prodeje daného výrobku na relevantním trhu na regionální úrovni (Pyrenejský poloostrov) ani na západoevropské úrovni a úrovni EHP, včetně podílů skupiny ENI na trhu na úrovni rafinérie. V případě motorové nafty proto není překročena prahová hodnota stanovená v odst. 68 písm. a) pokynů k regionální podpoře.

(331)

Jelikož společný podíl společností ENI a Petrogal na trhu nepřesahuje 25 %, není nutné uvážit, zda skupina ENI kontroluje podíl společnosti Petrogal na trhu v míře, která by vyžadovala, aby byl zohledněn jejich společný podíl na trhu.

(332)

Podle informací, které poskytlo Portugalsko, většina rafinérií vyrábějících těžký benzin jej zpracovává interně při výrobě pro vlastní spotřebu. Údaje o podílech na trhu, které Portugalsko poskytlo pro účely testu podle odst. 68 písm. a), se vztahují (jak se požaduje) na prodej v EHP, a to na velkoobchodním trhu.

(333)

Za účelem ověření, zda je investiční projekt slučitelný s odst. 68 písm. a) pokynů k regionální podpoře, je nutno analyzovat podíl společnosti Petrogal na trhu před provedením investičního projektu a posléze a ověřit, zda tento podíl přesahuje 25 %.

Tabulka 8

Podíly společnosti Petrogal na trhu EHP (v kilotunách)

Tabulka 9

Podíly skupiny ENI na trhu EHP (v kilotunách)

Tabulka 10

Společné podíly společností Petrogal a ENI na trhu EHP (v kilotunách)

(334)

Na základě číselných údajů uvedených v tabulkách č. 8 až 10 se vyvozuje závěr, že společnost Petrogal sama a ve spojení se skupinou ENI má na relevantním výrobkovém trhu pro těžký benzin na úrovni EHP u dotčeného produktu podíly na trhu nižší než 25 %. Podíl společnosti Petrogal na trhu nepřekračuje 25 % ani na trhu s výrobky na bázi benzinu.

(335)

Celková vnitropodniková výroba těžkého benzinu používaného společností Petrogal při výrobě pro vlastní spotřebu, která není ve výše uvedených údajích o podílu na trhu v tabulce č. 8 zahrnuta, činí méně než [< 5] % maloobchodního trhu v EHP. Dodatečná výroba v rafinérii Sines představuje přibližně [< 5] %.

(336)

Na základě těchto úvah se vyvozuje závěr, že u těžkého benzinu není překročena prahová hodnota stanovena v odst. 68 písm. a).

(337)

V odst. 68 písm. b) pokynů k regionální podpoře je stanoveno, že Komise přikročí k podrobnému posouzení, pokud „projektem vytvořená výrobní kapacita představuje více než 5 % trhu měřeno prostřednictvím údajů o zdánlivé spotřebě daného výrobku, ledaže průměrné meziroční tempo růstu jeho zdánlivé spotřeby za posledních pět let bylo vyšší než průměrné meziroční tempo růstu HDP v Evropském hospodářském prostoru“.

(338)

Odstavec 70 pokynů k regionální podpoře objasňuje, že “…pro účely uplatnění odst. 68 písm. a) a b) jsou objem trhu a zdánlivá spotřeba definovány na příslušné úrovni nomenklatury Prodcom, obvykle na úrovni Evropského hospodářského prostoru, anebo, nebudou-li tyto informace k dispozici či nebudou-li relevantní, na základě jiné obecně přijaté segmentace trhu, o níž existují snadno dostupné statistické údaje“.

(339)

V rozhodnutí o zahájení řízení uvedla Komise u všech dotčených produktů pochybnosti, zda výrobní kapacita vytvořená investičním projektem představuje více než 5 % trhu měřeno prostřednictvím údajů o zdánlivé spotřebě, a pokud ano, zda průměrné meziroční tempo růstu zdánlivé spotřeby daného výrobku za posledních pět let (před zahájením prací) bylo nižší než průměrné meziroční tempo růstu HDP v Evropském hospodářském prostoru.

(340)

Složená roční míra růstu („CAGR“) zdánlivé spotřeby motorové nafty v EHP v letech 2001 až 2006 představuje přibližně 2,12 % v objemovém vyjádření nebo 15,38 % v hodnotovém vyjádření. Odpovídající složená roční míra růstu HDP v Evropském hospodářském prostoru v letech 2001 až 2006 dosáhla 2,06 % v reálném vyjádření (je třeba klást na roveň objemovému vyjádření) a 4,12 % v nominálním vyjádření (je nutno klást na roveň hodnotovému vyjádření).

(341)

Z toho vyplývá, že trh s motorovou naftou nelze považovat za nevýkonný, vezme-li se v úvahu složená roční míra růstu zdánlivé spotřeby v objemovém i hodnotovém vyjádření v porovnání s tempem růstu HDP v nominálním resp. reálném vyjádření. Není proto nutné ověřit, zda kapacita vytvořená investičním projektem představuje více než 5 % dotčeného trhu.

(342)

Za účelem přezkoumání, zda investiční projekt vyhovuje odst. 68 písm. b) pokynů k regionální podpoře, musí Komise ověřit, zda kapacita vytvořená investičním projektem představuje méně než 5 % trhu měřeno prostřednictvím údajů o zdánlivé spotřebě daného výrobku, ledaže průměrné meziroční tempo růstu jeho zdánlivé spotřeby za posledních pět let bylo vyšší než průměrné meziroční tempo růstu HDP v Evropském hospodářském prostoru.

(343)

Portugalsko poskytlo údaje uvedené v tabulkách č. 11 až 13. Údaje ve sloupci pro trh EHP jsou totožné s údaji uvedenými v tabulkách o podílech na trhu označenými jako trh EHP (objem prodeje). Jelikož velikost maloobchodního trhu (objem prodeje) je menší než výše zdánlivé spotřeby včetně výroby pro vlastní spotřebu, údaje o zvýšení výrobní kapacity nadhodnocují význam nárůstu. Lze tudíž mít za to, že představují pesimistický scénář.

Tabulka 11

Podíl zvýšení výrobní kapacity v rafinérii v Sines v porovnání s trhy dotčených produktů v EHP (v kilotunách)

Tabulka 12

Podíl zvýšení výrobní kapacity v Matosinhos v porovnání s trhy dotčených produktů v EHP (v kilotunách)

Tabulka 13

Podíl zvýšení společné výrobní kapacity (v rafinériích v Sines a Matosinhos) v porovnání s trhy dotčených produktů v EHP (v kilotunách)

(344)

Ve všech případech představuje zvýšení výrobní kapacity u výrobků uvedených v tabulkách č. 11 až 13 méně než 5 % relevantních výrobkových trhů na úrovni EHP. Má se tudíž za to, že investiční projekt nepřekračuje prahovou hodnotu stanovenou v první části odst. 68 písm. b) pokynů k regionální podpoře.

(345)

Na základě údajů uvedených v 278. až 344. bodě odůvodnění nepřekračuje investiční projekt u dotčených produktů prahové hodnoty stanovené v odst. 68 písm. a) a b) pokynů k regionální podpoře. Není proto nutné po zahájení řízení podle čl. 108 odst. 2 Smlouvy provést podrobné posouzení podpory.

(346)

Navrhovaná regionální investiční podpora pro společnost Petrogal splňuje všechny podmínky stanovené v pokynech k regionální podpoře, aby ji bylo možno považovat za slučitelnou s vnitřním trhem podle čl. 107 odst. 3 písm. a) Smlouvy. Není proto nezbytné posoudit, zda by bylo možno podporu schválit na základě ostatních výjimek stanovených ve Smlouvě.

(347)

Portugalsko výjimečně souhlasilo s tím, aby bylo toto rozhodnutí přijato v angličtině jako jediném závazném znění,