This document is an excerpt from the EUR-Lex website
Document 32011H0723(03)
Council Recommendation of 12 July 2011 on the National Reform Programme 2011 of Sweden and delivering a Council opinion on the updated Convergence Programme of Sweden, 2011-2014
Doporučení Rady ze dne 12. července 2011 k národnímu programu reforem Švédska na rok 2011 a stanovisko Rady k aktualizovanému konvergenčnímu programu Švédska na období 2011–2014
Doporučení Rady ze dne 12. července 2011 k národnímu programu reforem Švédska na rok 2011 a stanovisko Rady k aktualizovanému konvergenčnímu programu Švédska na období 2011–2014
Úř. věst. C 217, 23.7.2011, p. 9–11
(BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)
In force
23.7.2011 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 217/9 |
DOPORUČENÍ RADY
ze dne 12. července 2011
k národnímu programu reforem Švédska na rok 2011 a stanovisko Rady k aktualizovanému konvergenčnímu programu Švédska na období 2011–2014
2011/C 217/03
RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 121 odst. 2 a čl. 148 odst. 4 této smlouvy,
s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1466/97 ze dne 7. července 1997 o posílení dohledu nad stavy rozpočtů a nad hospodářskými politikami a o posílení koordinace hospodářských politik (1), a zejména na čl. 9 odst. 3 uvedeného nařízení,
s ohledem na doporučení Evropské komise,
s ohledem na závěry Evropské rady,
s ohledem na stanovisko Výboru pro zaměstnanost,
po konzultaci s Hospodářským a finančním výborem,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Dne 26. března 2010 schválila Evropská rada návrh Evropské komise zahájit novou strategii pro zaměstnanost a růst, Evropa 2020, založenou na intenzivnější koordinaci hospodářských politik, která se zaměří na klíčové oblasti, v nichž je třeba přijmout opatření za účelem posílení evropského potenciálu pro udržitelný růst a konkurenceschopnost. |
(2) |
Dne 13. července 2010 přijala Rada doporučení o hlavních směrech hospodářských politik členských států a Unie (na období 2010–2014) a dne 21. října 2010 přijala rozhodnutí o hlavních směrech politik zaměstnanosti členských států (2), které společně tvoří „integrované hlavní směry“. Členské státy byly vyzvány, aby vzaly integrované hlavní směry v úvahu v rámci svých vnitrostátních politik v oblasti hospodářství a zaměstnanosti. |
(3) |
Dne 12. ledna 2011 přijala Komise první roční analýzu růstu představující pro EU začátek nového cyklu správy ekonomických záležitostí a prvního evropského semestru, v němž se provádí integrovaná ex ante koordinace politiky, vycházející ze strategie Evropa 2020. |
(4) |
Dne 25. března 2011 potvrdila Evropská rada priority pro fiskální konsolidaci a strukturální reformy (v souladu se závěry Rady ze dne 15. února a 7. března 2011 a v návaznosti na roční analýzu růstu vypracovanou Komisí). Zdůraznila, že je třeba se přednostně zaměřit na návrat ke zdravým rozpočtům a fiskální udržitelnosti, na snižování nezaměstnanosti prostřednictvím reforem trhu práce a na další úsilí o posílení růstu. Požádala členské státy, aby promítly tyto priority do konkrétních opatření, jež budou součástí jejich programů stability či konvergenčních programů a národních programů reforem. |
(5) |
Dne 29. dubna 2011 předložilo Švédsko aktualizaci svého konvergenčního programu na období 2011–2014 za rok 2011 a národní program reforem na rok 2011. Oba programy byly posuzovány současně. |
(6) |
Před hospodářskou krizí v letech 2008–2009 švédské hospodářství zažívalo po více než desetiletí silný růst, na němž se podílela jak domácí poptávka, tak čistý vývoz. Vzhledem k tomu, že se jedná o exportně orientovanou ekonomiku s rozsáhlým finančním sektorem, výrazně ho zasáhl propad zahraniční poptávky a zmrazení finančních trhů v roce 2008, což vedlo k poklesu HDP v roce 2009 o 5,1 % a růstu míry nezaměstnanosti z přibližných 6 % na více než 9 %. Díky solidní výchozí pozici, jež nevyžadovala rozsáhlé úpravy v domácnostech i bankovním a veřejném sektoru, a díky adekvátní reakci v rámci měnové a fiskální politiky byla recese poměrně krátkodobá a postihla hlavně exportně orientované výrobní odvětví. Poté, co světový obchod začal opět růst, zažilo švédské hospodářství prudké a rozsáhlé oživení a reálný HDP se v roce 2010 zvýšil o 5,5 %. Vzájemným působením automatických stabilizátorů a diskrečních opatření se rozpočtové saldo dostalo z přebytku ve výši 3,7 % HDP v roce 2007 do schodku 0,9 % HDP v roce 2009, a v roce 2010 bylo opět vyrovnané. |
(7) |
Na základě posouzení aktualizovaného konvergenčního programu podle nařízení (ES) č. 1466/97 zastává Rada stanovisko, že makroekonomický scénář, z něhož vycházejí rozpočtové projekce, je vesměs realistický, avšak kromě roku 2012, kdy je v porovnání s prognózou útvarů Komise příznivější. Rozpočtová strategie nastíněná v aktualizovaném konvergenčním programu je přiměřená, jelikož by mohla přispět ke splnění střednědobého cíle Švédska, jímž je přebytek 1 % HDP v průběhu cyklu. Představovalo by to určitou rezervu proti překročení 3 % referenční hodnoty HDP při případném propadu v budoucnu. Program předpokládá, že přebytek veřejných financí poroste z 0,6 % HDP v roce 2011 na 3,7 % HDP v roce 2014, což je poslední rok programu. Toto zlepšení by vyplývalo především z očekávaného silného hospodářského růstu, protože program nepředpokládá v těchto letech žádné konsolidační úsilí. Rizika pro rozpočtové cíle jsou vcelku vyrovnaná. Jelikož prognóza příjmů představená v programu je na rok 2011 poněkud opatrná, rozpočtové výsledky by mohly být tento rok mírně lepší, zatímco jistá rizika horšího vývoje ohrožující rozpočtové prognózy na rok 2012 a následující roky souvisejí s optimistickými makroekonomickými odhady. Existuje riziko procyklické fiskální politiky, jelikož vláda uvedla, že pokud bude k dispozici dostatečný fiskální prostor, mohla by být od roku 2012 zaváděna další expanzivní fiskální opatření předpokládaná v rozpočtu na rok 2011 (včetně pátého kroku zaměstnaneckých slev na dani, a další zvýšení limitu pro platby daně z příjmu, nižší DPH na restaurační služby a nižší zdanění důchodů). Vzhledem k prognóze demografického vývoje je důležité, aby Švédsko udržovalo svou fiskální politiku v souladu se střednědobým cílem. Podle posledního hodnocení Komise jsou rizika spojená s dlouhodobou udržitelností veřejných financí nízká. |
(8) |
Aktuální situace na trzích s bydlením a hypotékami je zdrojem potenciální nestability. Po krátkodobé a mírné korekci na vrcholu finanční krize mají ceny nemovitostí ve Švédsku na rozdíl od ostatních zemí opět výrazně stoupající tendenci zaznamenávanou již od druhé poloviny 90. let a nyní jsou na rekordní úrovni. Silný nárůst cen nemovitostí probíhal v těsném sepětí s rostoucím zadlužením domácností, jež do poloviny roku 2010 dosahovalo přibližně 170 % disponibilního příjmu, což je nejvíce v historii. Navíc na značný podíl hypotečního zadlužení se vážou variabilní sazby s nízkou mírou amortizace. Švédské domácnosti jsou tak obzvlášť ohroženy zvýšením úrokových sazeb nebo zhoršením situace v oblasti zaměstnanosti. Výrazná korekce trhu s bydlením by mohla mít negativní dopad na makroekonomickou stabilitu, jelikož domácnosti by omezily spotřebu, aby udržely svůj rozpočet v rovnováze, a finanční náklady švédských bank by se zvýšily. |
(9) |
Pokud jde o švédský trh práce, mají mladí lidé a příslušníci třetích zemí a v porovnání s průměrem EU poměrně slabé postavení. Další zlepšení jejich pozice na trhu práce je důležité v zájmu zvýšení celkové míry zaměstnanosti a nabídky práce v dlouhodobém horizontu, aby se tak reagovalo na demografický problém stárnutí obyvatelstva. S cílem zlepšit v oblasti zaměstnanosti situaci obou skupin provádí švédská vláda v současné době několik reforem, k nimž patří navýšení prostředků na odborné vedení, pracovní místa pro praktikanty, odborné vzdělávání dospělých, učňovskou odbornou přípravu a cílené dotace na mzdy a efektivnější kurzy švédského jazyka. Z posledních statistik jasně vyplývá, že situace na švédském trhu práce se všeobecně zlepšuje, s výjimkou žen narozených v zahraničí. |
(10) |
Komise posoudila konvergenční program a národní program reforem. Vzala v úvahu nejen jejich význam pro udržitelnou fiskální a sociálně-hospodářskou politiku ve Švédsku, ale také jejich soulad s pravidly a pokyny EU, vzhledem k tomu, že je potřeba posílit celkovou správu ekonomických záležitostí v EU tím, že budou do vnitrostátních rozhodnutí zahrnuty vstupy na úrovni EU. Domnívá se, že programy náležitě řeší hlavní výzvy pro Švédsko. I když je fiskální strategie vlády při plnění střednědobého cíle přiměřená, od roku 2012 je třeba podnikat kroky s cílem zabránit v dobách příznivého růstu příliš uvolněné fiskální politice. Měla by být posouzena zejména ta rizika makroekonomické nerovnováhy, jež vyplývají z rostoucích cen nemovitostí a zadlužení domácností. Kromě toho je třeba sledovat a zlepšovat účast na trhu práce zranitelných skupin, zejména mladých lidí a žen narozených v zahraničí. |
(11) |
Na základě tohoto posouzení Rada přezkoumala aktualizovaný konvergenční program Švédska na rok 2011 a její stanovisko (3) se odráží zejména v doporučení v bodě 1 níže. S přihlédnutím k závěrům Evropské rady ze dne 25. března 2011 Rada přezkoumala národní program reforem Švédska, |
DOPORUČUJE, aby Švédsko v období 2011–2012 provedlo tato opatření:
1. |
Pokračovat ve fiskální politice, jež zajistí další plnění střednědobého cíle. |
2. |
Přijmout preventivní opatření, jež mají řešit makroekonomická rizika spojená s rostoucími cenami nemovitostí a zadlužením domácností. Mohla by být zvážena celá řada opatření jako jsou například přezkum systému hypoték, včetně kapitálových požadavků na banky, regulace nájmů, zdanění majetku a vydávání stavebních povolení. |
3. |
Sledovat a zlepšovat účast mladých lidí a jiných zranitelných skupin na trhu práce. |
V Bruselu dne 12. července 2011.
Za Radu
předseda
J. VINCENT-ROSTOWSKI
(1) Úř. věst. L 209, 2.8.1997, s. 1.
(2) Rozhodnutí Rady 2011/308/EU ze dne 19. května 2011 o hlavních zásadách politiky zaměstnanosti členských států (Úř. věst. L 138, 26.5.2011, s. 56) stanoví, že platí i pro rok 2011.
(3) Podle čl. 9 odst. 3 nařízení (ES) č. 1466/97.