15.7.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 209/1

(1)

Dne 26. března 2010 schválila Evropská rada návrh Komise zahájit novou strategii pro zaměstnanost a růst, Evropa 2020, založenou na intenzivnější koordinaci hospodářských politik, které se zaměří na klíčové oblasti, v nichž je třeba přijmout opatření, aby se posílil evropský potenciál pro udržitelný růst a konkurenceschopnost.

(2)

Dne 13. července 2010 přijala Rada doporučení o hlavních směrech hospodářských politik členských států a Unie (na období 2010–2014) a dne 21. října 2010 přijala rozhodnutí o hlavních směrech politik zaměstnanosti členských států (2), které společně tvoří „integrované hlavní směry“. Členské státy byly vyzvány, aby vzaly integrované hlavní směry v úvahu v rámci svých vnitrostátních politik v oblasti hospodářství a zaměstnanosti.

(3)

Dne 12. ledna 2011 přijala Komise první roční analýzu růstu představující pro EU začátek nového cyklu správy ekonomických záležitostí a prvního evropského semestru, v němž se provádí integrovaná ex ante koordinace politiky, vycházející ze strategie Evropa 2020.

(4)

Dne 25. března 2011 potvrdila Evropská rada priority pro fiskální konsolidaci a strukturální reformy (v souladu se závěry Rady ze dne 15. února a 7. března 2011 a v návaznosti na roční analýzu růstu vypracovanou Komisí). Zdůraznila, že je třeba se přednostně zaměřit na návrat ke zdravým rozpočtům a fiskální udržitelnosti, na snižování nezaměstnanosti prostřednictvím reforem trhu práce a na další úsilí o posílení růstu. Požádala členské státy, aby promítly tyto priority do konkrétních opatření, jež budou součástí jejich programů stability či konvergenčních programů a národních programů reforem.

(5)

Dne 25. března 2011 Evropská rada rovněž vyzvala členské státy účastnící se Paktu euro plus, aby představily své závazky včas tak, aby mohly být zahrnuty do jejich programů stability či konvergenčních programů a národních programů reforem.

(6)

Dne 15. dubna 2011 předložila Belgie aktualizaci svého programu stability na období 2011–2015 za rok 2011 a rovněž národní program reforem na rok 2011. Aby se vzaly v úvahu jejich vzájemné vazby, byly oba programy posuzovány současně.

(7)

V desetiletí před rokem 2008 vykazoval HDP v Belgii stálý růst v průměru 2,3 % ročně. V roce 2009, kdy zemi plnou silou zasáhla celosvětová hospodářská recese, poklesl HDP o 2,8 %. Dopad recese na zaměstnanost byl poměrně omezený. Tlumicím prvkem byl dočasný pokles odpracovaných hodin a hodinové produktivity práce. Zaměstnanost v roce 2009 klesla o 0,4 %, v roce 2010 se ale opět zvýšila. Nezaměstnanost však v roce 2010 vzrostla na 8,3 % oproti 7 % před recesí. Díky rozmachu světového obchodu došlo v roce 2010 k výraznějšímu oživení, než se předpokládalo, HDP vzrostl o 2,2 %. Vlivem automatických stabilizátorů a diskrečních opatření přijatých v reakci na krizi vzrostl schodek veřejných financí z 1,3 % HDP v roce 2008 na 5,9 % HDP v roce 2009.

(8)

Na základě posouzení aktualizovaného programu stability podle nařízení (ES) č. 1466/97 zastává Rada stanovisko, že makroekonomický scénář, z něhož vycházejí rozpočtové prognózy stabilizačního programu, je realistický. Vychází sice z mírně nepříznivějších předpokladů růstu pro rok 2011, ale je vesměs v souladu s poslední prognózou útvarů Komise z jara 2011. Poté, co schodek za rok 2010 dosáhl 4,1 %, což je lepší výsledek, než se očekávalo, je cílem rozpočtové strategie nastíněné ve stabilizačním programu dále tento schodek snižovat, v roce 2011 na 3,6 % a pod referenční hodnotu 3 % do roku 2012, což je lhůta pro nápravu nadměrného schodku stanovená Radou. Snížení schodku plánované na rok 2011 vypadá vzhledem k poměrně opatrným ekonomickým výhledům proveditelně. Fiskální úsilí však pravděpodobně nedosáhne Radou doporučeného ročního průměru 0,75 % HDP, zejména v letech 2011 a 2012, kdy by mohlo představovat pouze 0,4, respektive 0,3 % HDP (ve strukturálním vyjádření). Cíle na rok 2012 a další roky, pokud jde o schodek, navíc nejsou podporovány specifickými nápravnými opatřeními. V neposlední řadě se ani neočekává, že by byl střednědobý cíl, tedy strukturální přebytek ve výši 0,5 % HDP, dosažen během období doby trvání stabilizačního programu v letech 2011–2014.

(9)

Jelikož byl výsledek roku 2010 lepší, než se předpokládalo, bylo by vhodné stanovit ambicióznější snížení schodku za rok 2011 a rychlejší přibližování k prahu 3 % HDP, než se plánovalo. Bez dalších konsolidačních opatření navíc nebude možné do roku 2012 odstranit nadměrný schodek a pokračovat v dosahování střednědobého cíle. Protože má Belgie již nyní značné daňové zatížení, zejména zdanění práce, měla by se konsolidační opatření zaměřit hlavně na výdaje.

(10)

Hospodářská a finanční krize zvrátila předchozí dlouhodobou tendenci snižování veřejného dluhu. Poměr dluhu k HDP vykazoval od roku 1993 (kdy dosáhl maxima 134 % HDP a poté stále klesal až na 84 % HDP v roce 2007) klesající tendenci, po roce 2008 však znovu rostl a na konci roku 2010 dosáhl 96,8 % HDP. Vysoký veřejný dluh zůstává značným problémem, jelikož hlavně v důsledku poměrně značného růstu výdajů na důchody je dlouhodobý dopad stárnutí obyvatelstva na rozpočet vyšší než průměrně v EU, což bude vytvářet další zátěž pro veřejné finance. V programu stability belgické orgány nastínily tři hlavní body strategie na zvládnutí podstatného zvýšení výdajů spojených se stárnutím obyvatelstva (snížení úrovně veřejného zadlužení, zvýšení míry zaměstnanosti a účasti na pracovním trhu a zavedení silného solidárního systému sociálního zabezpečení). Dlouhodobou udržitelnost veřejných financí by mělo zlepšit zajištění dostatečných primárních přebytků ve střednědobém horizontu a provedení dalších reforem systému sociálního zabezpečení v Belgii. Podle posledního hodnocení Komise jsou rizika spojená s dlouhodobou udržitelností veřejných financí vysoká.

(11)

Důležitým úkolem pro Belgii je zajistit stabilní a řádně fungující finanční sektor schopný reagovat na potřeby reálné ekonomiky v oblasti finančního zprostředkování. Belgický finanční sektor tvrdě zasáhla v posledních dvou letech finanční krize, jež vedla k redukovaným rozvahám, vydatné státní podpoře a změnám v bankovním dohledu. Finanční situace bankovního sektoru je i nadále nejistá. Belgický bankovní sektor je navíc velmi koncentrovaný a v poměru k velikosti ekonomiky relativně rozsáhlý.

(12)

Zákon o „podpoře zaměstnanosti a obezřetné ochraně konkurenceschopnosti“ z roku 1996 stanoví, že vývoj mezd v Belgii by měl být v souladu s vývojem mezd ve třech sousedních zemích (Francie, Nizozemsko, Německo), což má udržet pod kontrolou náklady na pracovní sílu. Navzdory tomu však mzdy v Belgii rostly v období 2005–2010 rychleji než ve třech sousedních zemích, přičemž růst produktivity byl pomalejší. Náklady na jednotku pracovní síly v důsledku toho stoupaly v Belgii rychleji, než tomu bylo v sousedních zemích a než je průměr v eurozóně. Tato situace představuje značný problém, jelikož Belgie se zaměřuje na zboží s poměrně nízkým podílem technologií, a čelí tak ostré konkurenci zemí s nižšími náklady. Mzdové pravidlo sice pomáhá vymezit vyjednávání o mzdách, mohlo by však být ještě zdokonaleno zohledněním rozdílů v růstu produktivity a zajištěním účinnějšího systému zavádění korekcí ex post v případě, že nejsou splněny příslušné cíle.

(13)

Trh práce se vyznačuje řadou nepružných prvků, jež mají demotivující účinek na nástup do zaměstnání, zejména: neomezená doba poskytování dávek v nezaměstnanosti; vysoké skutečné mezní daňové sazby a daňové zatížení (zejména u zaměstnanců s nízkými mzdami; kombinace mezi odnětím dávek sociální pomoci a vysokým zdaněním při nástupu do zaměstnání. Starší pracovníci mají navíc několik možností, jak odejít z trhu práce před dovršením zákonem stanovené věkové hranice odchodu do důchodu (65 let). Celkovou míru zaměstnanosti a pobídky pro hledání práce by pomohla zlepšit další reforma aktivních politik trhu práce a jejich rozšíření na osoby starší 50 let. Také další postupné snižování dávek v nezaměstnanosti a omezování doby jejich poskytování by pro mladé pracovníky představovalo větší motivaci ke vstupu na trh práce. Zpřísnění kritérií pro předčasný odchod do důchodu by pomohlo přimět starší pracovníky, aby zůstali součástí aktivní pracovní síly, a starší pracovníky, kteří již nějakou dobu nepracovali, aby se na trh práce vrátili. V neposlední řadě dosahuje míra zaměstnanosti státních příslušníků třetích zemí 40,9 %, což je mnohem méně než průměr EU.

(14)

Daňové zatížení práce v Belgii patří k nejvyšším v EU, jeho snížení by tedy přispělo ke zatraktivnění práce. Vzhledem ke značnému úsilí o konsolidaci, které má země před sebou, to však musí být vyrovnáno odpovídajícím zvýšením méně narušujících daní (například spotřební daně nebo pomocí přechodu k ekologickému zdanění). Implicitní daňové sazby energií jsou v Belgii mnohem nižší než v sousedních zemích. Přičteme-li vysoké daňové zatížení práce, má Belgie nejnižší poměr ekologických daní vůči daním z práce v celé EU. Toto přispělo ke koexistenci vysoké nezaměstnanosti a poměrně značného využívání energií, v němž je obtížnější dosáhnout cílů v oblasti zaměstnanosti a energetické účinnosti.

(15)

Ceny řady druhů zboží a služeb jsou obecně vyšší než v jiných členských státech, což odráží jednak slabý konkurenční tlak, zejména v maloobchodě a v síťových odvětvích, a jednak slabý kontrolní rámec. V maloobchodě existují vysoké překážky pro vstup a provoz. jsou vysoké. Konkrétně existují nařízení omezující hospodářskou soutěž, jež stále omezují otevírací dobu, chrání současné provozovatele před vstupem nových subjektů a brání šíření nových obchodních modelů a technologií. Běžným problémem hospodářské soutěže v síťových odvětvích v Belgii je silné postavení současného provozovatele a větší překážky pro vstup než v ostatních členských státech, což znamená, že díky účtování vyšších cen mohou subjekty s dříve monopolním postavením nadále dosahovat vyšších zisků, než by mohly na konkurenčním trhu.

(16)

V souvislosti s Paktem euro plus učinily belgické orgány řadu závazků. Tyto závazky se týkají čtyř oblastí paktu. Zaměřují se na opatření, jež mají snížit schodek, udržet ceny energií pod kontrolou a povzbudit hospodářskou soutěž, kontrolovat skutečný růst mezd, provést kontrolní rámec pro monitorování finančního sektoru a zavést opatření na zvýšení věku skutečného odchodu do důchodu. Nejsou však uvedeny informace o opatřeních, která by měla být přijata v zájmu dosažení požadovaného cíle ve fiskální oblasti; ani o tom, jak se má kontrolovat skutečný růst mezd a ceny energií. Pokud jde o režimy předčasného odchodu do důchodu, není jasné, zda a kdy bude přezkoumán „generační pakt“ a jaký dopad by měl tento přezkum na konkrétní opatření. Tyto závazky byly posouzeny a zohledněny v doporučení.

(17)

Komise posoudila program stability a národní program reforem, jakož i závazky v rámci Paktu euro plus. Vzala v úvahu jednak jejich význam pro udržitelnou fiskální a sociálně-hospodářskou politiku v Belgii, jednak jejich soulad s pravidly a pokyny EU, vzhledem k tomu, že je potřeba posílit celkovou správu ekonomických záležitostí v Evropské unii tím, že budou do vnitrostátních rozhodnutí zahrnuty vstupy na úrovni EU. V této souvislosti se Komise domnívá, že snížení schodku za rok 2011 by mohlo být ambicióznější a že by měla být stanovena další konsolidační opatření na rok 2012 a další roky. S cílem zlepšit dlouhodobou udržitelnost veřejných financí bude zapotřebí další reforma penzijního systému. Měla by být přijata i další opatření s cílem posílit hospodářskou soutěž, zlepšit přístup k pracovním místům, přesunout daňové zatížení práce do oblasti spotřeby a energií a rovněž otevřít další příležitosti pro investice a růst v odvětví služeb a v síťových odvětvích.

(18)

Na základě tohoto posouzení a také s přihlédnutím k doporučení Rady ze dne 2. prosince 2009 podle čl. 126 odst. 7 Smlouvy o fungování Evropské unie Rada přezkoumala aktualizaci programu stability Belgie za rok 2011 a její stanovisko (3) se odráží zejména v doporučeních v bodech 1 a 2 níže,

1)

Využít současného hospodářského oživení k urychlení nápravy nadměrného schodku. Za tím účelem přijmout k tomu nezbytná konkrétní opatření, zejména na straně výdajů, aby v době plnění rozpočtu na rok 2012 bylo možné dosáhnout průměrného ročního strukturálního úsilí v souladu s doporučeními vydanými v rámci postupu při nadměrném schodku a začít snižovat vysoký podíl veřejného zadlužení. Tím by se měl schodek veřejných financí nejpozději do roku 2012 snížit výrazně pod referenční hodnotu 3 % HDP. Zajistit pokrok při plnění střednědobého cíle o nejméně 0,5 % HDP ročně.

2)

Přijmout kroky ke zlepšení dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí. V souladu se třemi hlavními body strategie EU se zaměřit na omezení výdajů spojených se stárnutím obyvatelstva, zejména zamezením předčasného odchodu z trhu práce, tak aby došlo ke zvýšení věku skutečného odchodu do důchodu. Dále mohou být zvážena opatření jako vytvoření vazby mezi zákonem stanovenou věkovou hranicí odchodu do důchodu a střední délkou života.

3)

Řešit strukturální nedostatky ve finančním sektoru, zejména dokončením restrukturalizace bank, jež potřebují adekvátně financovaný a životaschopný obchodní model.

4)

Učinit po konzultaci se sociálními partnery a v souladu s vnitrostátními zvyklostmi nezbytné kroky k reformě systémů vyjednávání mezd a indexace mezd s cílem zajistit, aby růst mezd lépe odrážel vývoj produktivity práce a konkurenceschopnosti.

5)

Zlepšit účast na trhu práce pomocí omezení vysokého zatížení daněmi a příspěvky na sociální zabezpečení u pracovníků s nízkými mzdami, jež bude provedeno rozpočtově neutrálním způsobem, a pomocí zavedení systému, v němž bude výše dávek v nezaměstnanosti s délkou jejího trvání postupně klesat; přijmout kroky k posunu daňového zatížení práce do oblasti spotřeby a ke zvýšení ekologičnosti daňového systému. Zlepšit účinnost aktivní politiky zaměstnanost tím, že se opatření zaměří na starší zaměstnance a zranitelné skupiny.

6)

Zavést opatření k posílení hospodářské soutěže v maloobchodě pomocí zmenšení překážek pro vstup a provoz a zavést opatření k posílení hospodářské soutěže na trhu s elektřinou a zemním plynem prostřednictvím zlepšování efektivity odvětvových regulačních orgánů a orgánů pro hospodářskou soutěž.