19.10.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 274/1

(1)

Prostřednictvím různých článků zveřejněných v tisku na jaře roku 2009 byla Komise informována, že podnik Trèves byl příjemcem investice ve výši 55 milionů EUR poskytnuté Fondem pro modernizaci výrobců automobilových dílů (dále jen „FMEA“). Dopisy ze dne 5. května 2009, 11. června 2009, 10. července 2009 a 4. listopadu 2009 Komise požádala francouzské orgány o poskytnutí informací v této věci. Uvedené orgány odpověděly na tyto žádosti dopisy (nebo e-maily) ze dne 5. června 2009, 23. června 2009, 18. srpna 2009, 18. listopadu 2009 a 23. prosince 2009.

(2)

Kromě toho se dne 8. ledna 2010 na žádost francouzských orgánů uskutečnilo jednání v prostorách Komise. V návaznosti na toto jednání poskytly francouzské orgány e-mailem ze dne 15. ledna 2010 doplňující informace.

(3)

Dopisem ze dne 29. ledna 2010 oznámila Komise Francouzské republice své rozhodnutí zahájit řízení podle čl. 108 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“) ve věci investice fondu FMEA a ve věci splátkového kalendáře dluhu na daních a sociálním pojištění (rovněž nazývaného „plán vyrovnání dluhu“), který podniku Trèves poskytly francouzské správní orgány. Francie sdělila své připomínky k zahájení formálního vyšetřovacího řízení dne 25. března 2010.

(4)

Rozhodnutí Komise o zahájení řízení bylo zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie  (2). Komise vyzvala zúčastněné strany, aby předložily své připomínky k předmětným opatřením.

(5)

Komise obdržela připomínky v této věci od následujících zúčastněných stran: Italské republiky, podniku Trèves, skupiny PSA Peugeot Citroën, skupiny Renault, konkurenta podniku Trèves, který si přeje zachovat anonymitu, a fondu FMEA (3). Komise předala tyto připomínky Francii a dala jí příležitost na ně reagovat; připomínky Francie obdržela dopisem ze dne 5. října 2010. Dne 18. listopadu 2010 proběhlo rovněž jednání s francouzskými orgány. Prostřednictvím e-mailů ze dne 21. prosince 2010 a 22. února 2011 byly pak Komisi předány doplňující informace.

(6)

Před vlastním popisem zkoumaných opatření, je třeba uvést informace o Strategickém investičním fondu (dále jen „FSI“), fondu FMEA, CDC Entreprises, správcovské společnosti fondu FMEA (bod II. 1), jakož i o podniku Trèves a o opatřeních, která byla vůči němu přijata (bod II. 2 níže). Dále budou uvedeny důvody, které vedly k zahájení formálního vyšetřovacího řízení ve věci investice fondu FMEA a splátkového kalendáře dluhu na daních a sociálním pojištění (bod II. 3 níže).

(7)

Z důvodu hospodářské krize, která započala v roce 2008, vytvořila Francie na podporu svého hospodářství Strategický investiční fond (dále jen „FSI“). Brzy poté fond FSI vytvořil v partnerství se skupinou PSA Peugeot Citroën (dále jen „PSA“) a skupinou Renault (dále jen „Renault“) fond FMEA. Zatím co cílem fondu FSI je investovat do všech druhů podniků bez ohledu na hospodářské odvětví, fond FMEA investuje pouze do podniků výrobců automobilových dílů.

(8)

Strategický investiční fond, který disponuje finančními prostředky ve výši 20 miliard EUR, byl vytvořen francouzskou vládou v prosinci 2008 za účelem řešení kapitálových potřeb podniků považovaných za nositele růstu a konkurenceschopnosti francouzského hospodářství. Fond FSI podle jeho vedení investuje pouze do podniků, které vykazují dobré vyhlídky na růst a konkurenceschopnost z hlediska francouzského hospodářství.

(9)

Fond FSI je ze 49 % vlastněn francouzskou vládou a z 51 % společností Caisse des Dépôts et Consignation (dále jen „CDC“). CDC „a její dceřiné společnosti tvoří skupinu, která je ve vlastnictví státu a která slouží obecnému zájmu a hospodářskému rozvoji“ Francie (4) a její představitelé jsou jmenováni nařízením.

(10)

Představenstvo fondu FSI, kterému předsedá generální ředitel CDC, je složeno kromě svého předsedy ze šesti členů, z nichž jeden zastupuje CDC, dva zastupují stát (generální ředitel pro státní účast a generální ředitel společností) a tři zastupují zájmy podniků (ředitelé podniků SCOR, Essilor a Artemis).

(11)

Fond FMEA je podílovým fondem rizikového kapitálu, jehož posláním je podporovat rozvoj konkurenceschopných výrobců automobilových dílů, kteří svým zákazníkům mohou nabídnout kapacitu výzkumu a vývoje a posílené mezinárodní monitorování. Fond uskutečňuje investice do maximální výše 60 milionů EUR výhradně ve prospěch svých podílníků, a to buď samostatně, nebo společně s dalšími soukromými investory či jinými fondy.

(12)

Vytvoření fondu FMEA (dne 25. března 2009) bylo součástí plánu na podporu automobilového průmyslu oznámeného prezidentem Francouzské republiky dne 4. prosince 2008. Fond disponuje finančními prostředky ve výši 600 milionů EUR, které pocházejí z fondu FSI (200 milionů EUR), od společnosti PSA (200 milionů EUR) a od společnosti Renault (200 milionů EUR).

(13)

Správu fondu FMEA zajišťuje CDC Entreprises, dceřiná společnost CDC. Investiční rozhodnutí jsou tedy přijímána společností CDC Entreprises.

(14)

Přípravou podkladů pro uskutečnění investic správcovskou společnosti CDC Entreprises je pověřena výběrová komise a investiční výbor fondu FMEA. V obou výborech jsou rovnoměrně zastoupeni všichni tři investoři: PSA, Renault i FSI.

(15)

V souladu s organizačním řádem fondu FMEA musí správcovská společnost konzultovat výběrovou komisi ohledně strategické povahy všech investičních projektů. Její poradní stanoviska nejsou pro správcovskou společnost závazná. Jsou přijímána dvoutřetinovou většinou.

(16)

Investiční výbor musí být konzultován před uskutečněním každé investice nebo odprodeje kapitálu nebo v případě jakéhokoli odchylky od kritérií a pravidel investiční politiky. Při jednání o projektu investice nebo odprodeje kapitálu jsou jeho stanoviska přijímána dvoutřetinovou většinou a rovněž správní společnost nezavazují. Pokud však jeden ze tří investoři hlasuje proti, stanovisko výboru je považováno za záporné. V tomto případě je projekt investice nebo odprodeje kapitálu vrácen výběrové komisi.

(17)

CDC Entreprises je významným subjektem v oblasti soukromého vlastního kapitálu ve Francii. Je povinen dodržovat veškerá pravidla stanovená Úřadem pro finanční trhy (AMF) v oblasti správy investic, a to zejména pravidla týkající se nezávislosti při výběru investic a předcházení střetu zájmů. CDC Entreprises spravuje mezi jinými také investice fondu FSI do malých a středních podniků, které nejsou obchodovány na burze cenných papírů, a investice jménem společnosti CDC a jiných investorů.

(18)

CDC Entreprises je dceřinou společností ve stoprocentním vlastnictví společnosti CDC. Předseda představenstva a generální ředitel CDC Entreprises jsou jmenováni představenstvem společnosti, jehož členové jsou jmenováni společností CDC.

(19)

CDC Entreprises uzavřela s fondem FSI dohodu o podpoře a poradenství, v jejímž rámci spolupracuje specializovaný tým fondu FSI s CDC Entreprises na předběžném výběru investičních projektů (mj. studie proveditelnosti a hodnocení rizik, studie a podpora při provádění těchto investic) a sledování uskutečněných investic.

(20)

Vzhledem k organizaci a fungování výborů fondu FMEA má CDC Entreprises výhradní oprávnění zavazovat fond FMEA. Rozhodnutí výborů nejsou pro správcovskou společnost závazná (s výjimkou odchylek od kritérií a pravidel investiční politiky a řízení střetu zájmů, tedy případů, které nejsou v této věci relevantní). Francouzské orgány uvedly, že společnost CDC Entreprises dosud nikdy nepovažovala za nutné vyjádřit se nesouhlasně ke stanoviskům výborů v oblasti investic.

(21)

V grafu č. 1 níže je uveden přehled vzájemných vazeb mezi francouzským státem a společnostmi CDC, CDC Entreprises, FSI, FMEA, PSA a Renault.

Graf č. 1

Vzájemné vazby mezi francouzským státem a společnostmi CDC, CDC Entreprises, FSI, FMEA, PSA a Renault

(22)

Podnik Trèves se specializuje v oboru součástí vnitřního vybavení automobilů. Před zahájením probíhajícího plánu restrukturalizace (plán restrukturalizace se týká 1 300 zaměstnanců) podnik Trèves zaměstnával přibližně 6 500 zaměstnanců. Podnik se zaměřuje na tři oblasti činnosti: zvuková zařízení (5), sedadla a součástky sedadel a textilie. Podnik sestával z 9 továren (dvě jsou nyní uzavřeny) a má pobočky ve 14 zemích (včetně Španělska, Spojeného království, Portugalska, Slovinska a České republiky). Podnik realizuje 40 % svého obratu ve Francii. Jeho hlavními zákazníky jsou Renault, Peugeot SA, Volkswagen, Nissan a Toyota.

(23)

Krátce před vypuknutím krize v roce 2008 začal podnik Trèves těžit z přínosu prvního plánu restrukturalizace zahájeného v roce 2005, jehož cílem bylo snížení počtu zaměstnanců a racionalizace výrobních kapacit. Po vypuknutí krize se podnik Trèves rozhodl změnit a prohloubit svůj plán restrukturalizace a zahájil jednání se svými věřiteli v rámci dohodovacího řízení (6).

(24)

Protokol o dohodě byl uzavřen dne 25. května 2009 mezi akcionářem podniku Trèves (holdingovou společností „Severt“, která je jediným akcionářem), společnostmi skupiny Trèves, věřiteli (tj. bankami) a fondem FMEA. Tento protokol je založen na provedení plánu restrukturalizace (tento plán je popsán v oddíle V.1.1.).

(25)

Prostředky na financování plánu restrukturalizace byly odhadnuty na [110–140] (7) milionů EUR. Jednotlivé strany přijaly v tomto smyslu závazky, které jsou uvedeny v protokolu ze dne 25. května 2009.

(26)

Výrobci Peugeot a Renault se zavázali přispět na financování […] částkou 33,3 milionu EUR.

(27)

Skupina Trèves se zavázala, že vyvine veškeré úsilí k tomu, aby v průběhu roku 2009 vytvořila částku odpovídající [5–20] potřeb finančních prostředků, tj. [5–30] milionů EUR.

(28)

Banky poskytly nový bankovní úvěr ve výši [10-30] milionů EUR. Banky kromě toho poskytly konsolidační úvěr ve výši [30–60] milionů EUR, který byl určen na splacení stávajících krátkodobých úvěrů ve výši ([0–20] milionů) a dlouhodobých úvěrů ve výši ([30–40] milionů). Nový úvěr i konsolidační úvěr by měly být plně splaceny do […] 2014.

(29)

Fond FMEA poskytl podniku příspěvek ve výši 55 milionů EUR. Z této částky bylo [40-50] milionů EUR vloženo ve formě dluhových cenných papírů umožňujících přístup ke kapitálu (tj. dluhopisů převoditelných na akcie v upravitelném poměru) s pevným výnosem ve výši [> 8] %. Současně bylo [5–15] milionů EUR vloženo formou navýšení kapitálu (úpisem nových kmenových akcií), za něž fond FMEA získal podíl na základním jmění podniku Trèves ve výši [< 50] %.

(30)

Veřejní věřitelé schválili plán vyrovnání dluhu na daních a sociálním pojištění ve výši 18,4 milionu EUR […]. Tento plán spočívá v rozvržení splátek dluhu na daních a sociálním pojištění podniku Trèves, zahrnujících platby sankčních poplatků a úroků z prodlení.

(31)

Financování plánu restrukturalizace podniku Trèves se opírá o vklad nových finančních prostředků v celkové výši [100–120] milionů EUR (tato částka nezahrnuje konsolidační úvěr). Z této částky bylo 55 milionů EUR vloženo fondem FMEA. K tomu je třeba přičíst plán vyrovnání dluhu na daních a sociálním pojištění ve výši 18,4 milionu. Komise ve svém rozhodnutí o zahájení formálního vyšetřovacího řízení vyjadřuje pochybnosti, pokud jde o kvalifikaci těchto dvou opatření jako státní podpory ve smyslu čl. 107 odst. 1 Smlouvy o fungování EU.

(32)

Pokud jde o investici fondu FMEA, Komise konstatuje, že různé skutečnosti, jak se zdá, naznačují, že tato investice pochází ze státních prostředků. Na první pohled se tato investice jeví jako investice poskytnutá ze státních prostředků a přičitatelná státu (8). Pochybnosti Komise vycházejí z informací o fungování fondu FSI, FMEA a CDC Entreprises popsaného výše.

(33)

Komise dále vyjádřila pochybnosti, zda tato investice splňuje kritérium soukromého investora v tržním hospodářství. Komise nemohla zejména s jistotou určit – a to jak vzhledem k situaci v automobilovém průmyslu, tak k situaci podniku, který měl určité finanční potíže (9) – zaprvé, zda předpoklady plánu restrukturalizace byly věrohodné, reálné a obezřetné, zadruhé, zda ocenění podniku Trèves před uskutečněním investice bylo obezřetné, a zatřetí, zda předpoklad vnitřního výnosového procenta (dále jen „IRR“) [> 12 %] (10) měl být považován za přiměřený riziku, které fond FMEA podstoupil.

(34)

Pokud jde o plán vyrovnání dluhu na daních a sociálním pojištění, Komise zvažuje, zda je chování francouzských správních orgánů srovnatelné s chováním soukromého věřitele ve stejných podmínkách, který usiluje o navrácení jemu dlužných částek. Komise neměla k dispozici všechny údaje k tomu, aby mohla dospět k závěru, že veřejní věřitelé byli ve smyslu protokolu o dohodě ze dne 25. května 2009 alespoň ve stejně výhodném postavení jako soukromí věřitelé podniku Trèves (tj. banky), které rovněž přistoupily na rozvržení svých pohledávek na splátky poskytnutím konsolidačního úvěru. Komise má proto pochybnosti, zda plán vyrovnání dluhu na daních a sociálním pojištění odpovídá zásadě soukromého věřitele v tržním hospodářství.

(35)

Pokud by obě výše uvedená opatření měla být kvalifikována jako státní podpora, Komise ve svém rozhodnutí o zahájení řízení uvádí, že jejich slučitelnost by mohla být přezkoumána na základě pokynů Komise pro státní podporu na záchranu a restrukturalizaci podniků v obtížích (11) (dále jen „pokyny“). Komise nicméně upozorňuje, že v této fázi nemůže s jistotou určit, zda jsou splněny všechny podmínky požadované těmito pokyny.

(36)

Skupina Trèves zaslala své připomínky Komisi dopisem ze dne 2. července 2010. Podle jejího názoru pravidla a podmínky investice fondu FMEA do skupiny Trèves a uplatnění splátkového kalendáře jejího dluhu na daních a sociálním pojištění nespadají do působnosti čl. 107 odst. 1 Smlouvy o fungování EU.

(37)

Skupina Trèves zaprvé uvádí, že tvrzení o přičitatelnosti podpory státu je neopodstatněné, neboť prostřednictvím fondu FMEA skupina Trèves volila partnerství se dvěma výrobci automobilů mezinárodních rozměrů, kteří představují [> 50] % jejího obratu. Zpochybňuje také názor Komise, že společnost využila státních prostředků, neboť jednak finanční prostředky fondu FMEA pocházejí dle jejího názoru od soukromých subjektů, a jednak účast dalších soukromých investorů (bank) na financování společnosti dokazuje, že společnost byla schopna si zajistit zdroje svého financování na trhu.

(38)

Zadruhé skupina Trèves kategoricky odmítá názor Komise na ekonomickou situaci společnosti Trèves v období let 2005 až 2008. Podle jejího názoru Komise směšuje všeobecnou krizi v automobilovém průmyslu v roce 2008 a jednotlivou situaci společnosti, jejíž obrat nepřetržitě a významně rostl v období od roku 1999 ([500–700] milionů EUR) do roku 2004 ([900–1 100] milionů EUR). Je pravda, že krize, která postihla automobilový průmysl v druhé polovině roku 2008, tento růst zbrzdila. Účelem plánů restrukturalizace z let 2005 a 2009 nebylo řešení finančních problémů, ale racionalizace výrobních kapacit společnosti za účelem oživení podniku v nepříznivém hospodářském prostředí, nikoliv za účelem zajištění jeho přežití, o čemž svědčí růst ukazatele EBITDA (12) podniku Trèves v letech 2005 až 2007 i zlepšení jeho hospodářských výsledků počínaje rokem 2009.

(39)

Kromě toho skupina Trèves zpochybňuje význam, který Komise přikládá prohlášení francouzského ministra průmyslu, že pokud by stát nezasáhl, podnik Trèves by se ocitl v konkurzu. Subjektivní politické prohlášení vyslovené za okolností zvýšeného sociálního napětí není případné pro posouzení skutečné hospodářské a finanční situace podniku.

(40)

Uvážlivý charakter investice fondu FMEA do společnosti Trèves je tedy jak z finančního, tak i průmyslového hlediska nepopiratelný. Společnost připomíná, že fond FMEA nebyl jediným investorem, ale že zájem projevilo několik dalších potenciálních investorů, a společně s fondem FMEA se na investici podíleli i soukromí partneři. Na rozdíl od pravděpodobného mínění Komise není žádný rozpor mezi finanční logikou a průmyslovou logikou investice fondu FMEA. Podle skupiny Trèves je v automobilovém průmyslu běžnou praxí, že výrobce drží podíl ve společnosti jednoho ze svých dodavatelů, aby s ním posílil průmyslové vazby a získal finanční zisk z jeho růstu.

(41)

Zatřetí skupina Trèves zdůrazňuje dodržování zásady uvážlivého investora v tržním hospodářství. Podmínky investice jsou totiž nejen velmi striktní, ale také výhodné pro fond FMEA. Společnost Trèves kromě toho v letech 2008–2009 měla významné konkurenční výhody, které jí byly schopny zajistit rychlý návrat k ziskovosti (zastoupení a růst v rozvíjejících se zemích, diverzifikace zákaznického portfolia výrobců, výrazné zaměření na výzkum a vývoj). S ohledem na tyto konkurenční výhody byl plán průmyslové a finanční restrukturalizace společnosti Trèves vypracován na základě obezřetných a přiměřených odhadů provedených na základě hloubkového auditu situace podniku. Konečně dobré hospodářské výsledky společnosti Trèves v letech 2009–2010 prokazují, že se jednalo o uváženou investici.

(42)

Skupina Trèves má rovněž za to, že pokud by investice fondu FMEA měla spadat do působnosti čl. 107 odst. 1 Smlouvy o fungování EU, tato podpora by byla slučitelná s pokyny, protože návrat k dlouhodobé životaschopnosti společnosti je zajištěn, restrukturalizace společnosti Trèves nijak nenarušuje hospodářskou soutěž a její součástí jsou již částečně prováděná kompenzační opatření ([…], snížení výrobních kapacit, snížení stavu zaměstnanců a konečně údajná účast státu na financování restrukturalizace společnosti Trèves je omezena na nezbytné minimum nákladů na restrukturalizaci).

(43)

Pokud jde o splátkový kalendář dluhu na daních a sociálním pojištění, skupina Trèves především soudí, že odpovídá zásadám soukromého věřitele v tržním hospodářství. A že Komise nemůže předpokládat, že případná kvalifikace opatření jako podpory by prakticky vylučovala možnost uváženého stanovení splátkového kalendáře finančními orgány. Splátkový kalendář však stanoví sankční poplatky a úroky z prodlení, vyšší úrokovou sazbu, než je zákonná úroková sazba, kterou by mohl požadovat soukromý věřitel, prvořadé hypotéky […] a veřejné orgány se na investici podílely současně se soukromými věřiteli.

(44)

Fond FMEA zaslal své připomínky Komisi dopisem ze dne 22. června 2010. Fond FMEA odmítá kvalifikaci své investice do společnosti Trèves jako státní podpory, a to v první řadě vzhledem ke své nezávislosti při výběru investic a vzhledem k postupu, který uplatnil k dosažení svých cílů.

(45)

Fond FMEA zdůrazňuje skutečnost, že své investice plánuje zcela nezávisle. Tato nezávislost vychází nejen z jeho postavení, ale i ze způsobu jeho řízení. Fond FMEA je jako podílový fond rizikového kapitálu řízen správcovskou společností, která se sama řídí pravidly správy investic jménem třetích osob. Nezávislé postavení správcovské společnosti při výběru investic, která jedná v souladu s majetkovými zájmy podílníků, přispívá k zajištění nezávislosti fondu FMEA ve fázi rozhodování o uskutečnění investice. Pokud jde o poradní výbory fondu FMEA, totiž výběrovou komisi a investiční výbor, k jejich stanovisku lze přihlédnout pouze se souhlasem jednoho z obou výrobců. Dosud se však správcovská společnost CDC Entreprises nikdy neodchýlila od stanoviska výborů. Z toho důvodu je vliv soukromých investorů, tedy společností Renault a Peugeot, rozhodující při výběru a vymezení investičních projektů.

(46)

Investice fondu FMEA do společnosti Trèves je mimo jiné příkladem investiční politiky fondu FMEA, která upřednostňuje firmy s vysokou kapacitou inovace a silným potenciálem růstu a ziskovosti v odvětví výrobců automobilových dílů. Společnost Trèves je předním evropským výrobcem automobilových dílů, o kterého měly zájem […] i jiné soukromé fondy. Výrazné zlepšení hospodářských výsledků společnosti od roku 2010 dokazuje, že plán restrukturalizace předložený podnikem Trèves byl reálný a přiměřený. Dočasné problémy společnosti v důsledku hospodářské a finanční krize také umožnily fondu FMEA sjednat investici za podmínek, které mu poskytují vysokou ochranu.

(47)

Fond FMEA se proto domnívá, že jeho investice nemůže být kvalifikována jako státní podpora.

(48)

Skupina Renault zaslala své připomínky Komisi dopisem ze dne 6. července 2010. Zpochybňuje především tvrzení Komise, že jeho kapitálová účast ve fondu FMEA je spojena s úvěrem, který mu stát poskytl v dubnu 2009. Společnost připomíná, že při vytvoření fondu dne 20. ledna 2009 (13) neměla žádné informace o možném budoucím státním úvěru poskytnutém výrobcům. Cílem úvěru, který byl podniku poskytnut v dubnu 2009 bylo financování jeho všeobecných potřeb vzhledem k poklesu na finančních trzích v průběhu čtvrtého čtvrtletí 2008 a prvního čtvrtletí roku 2009.

(49)

Kapitálová účast společnosti Renault ve fondu FMEA byla kromě toho odůvodněna ekonomickými, průmyslovými a finančními důvody: ze strategického a finančního hlediska bylo totiž pro společnost Renault nezbytné, aby trvale zabezpečila své zásobení prostřednictvím zdravých a konkurenceschopných dodavatelů a očekávala přitom návratnost své finanční investice. Fond FMEA umožňuje tímto způsobem společnosti Renault investovat do společností, které jsou pro toto průmyslové odvětví nepostradatelné, jako je společnost Trèves, která je stále klíčovým dodavatelem evropského automobilového průmyslu. Investice fondu FMEA proto sledují stejný přístup, jako je přístup společnosti Renault, která je sama uvážlivým investorem v tržním hospodářství.

(50)

Společnost Renault také bezvýhradně souhlasí s připomínkami fondu FMEA uvedenými v odpovědi na rozhodnutí o zahájení formálního řízení Komise, pokud jde o její úlohu v řízení fondu FMEA, způsobu fungování tohoto fondu, jeho nezávislosti a nezávislosti správcovské společnosti na veřejných orgánech.

(51)

Skupina PSA zaslala své připomínky Komisi dopisem ze dne 6. července 2010. Podle PSA je investice fondu FMEA do společnosti Trèves nejen výnosná, ale také odpovídá jeho ekonomickým a strategickým zájmům.

(52)

Kapitálová účast PSA ve fondu FMEA je v souladu se společným cílem výrobce i fondu investovat do strategických společností s vysokou kapacitou inovace schopných zajistit bezpečnost zásobování a optimálně upevňovat odvětví výrobců automobilových dílů. PSA je také přesvědčena, že investice fondu FMEA odpovídá jeho nárokům na výnosnost vzhledem k podstoupenému riziku.

(53)

Závěrem PSA zdůrazňuje, že neexistuje žádný podmíněný vztah mezi jejím rozhodnutím k účasti ve fondu FMEA a smlouvou o úvěru ve výši tří miliard EUR uzavřené mezi francouzským státem a výrobcem v březnu 2009.

(54)

Konkurent podniku Trèves, který si přeje zachovat anonymitu, zaslal své připomínky Komisi dopisem ze dne 23. června 2010. Tento konkurent souhlasí s názory Komise popsanými v rozhodnutí o zahájení řízení ze dne 29. ledna 2010. Domnívá se totiž, že společnost Trèves měla ekonomické problémy ještě před začátkem hospodářské krize a nemůže být proto příjemcem opatření ve smyslu dočasného rámce Společenství. Krom toho bez ohledu na hospodářskou situaci podniku Trèves musí být státní podpory, jichž by mohl využívat, doprovázeny značnými kompenzačními opatřeními vzhledem k citlivým negativním dopadům na hospodářskou soutěž. Podpora, jejímž jediným účelem je uměle udržovat při životě podnik v odvětví, které má dlouhodobě nadbytečnou strukturální kapacitu, totiž není opodstatněná. Je přesvědčen, že společnost Trèves by měla být povinna omezit své zastoupení na trhu prodejem dceřiných společností nebo radikálním snížením své činnosti a na svoji restrukturalizaci přispět více ze svých vlastních prostředků.

(55)

Italské ministerstvo pro hospodářský rozvoj zaslalo své připomínky Komisi dopisem ze dne 15. června 2010. Souhlasí s „argumenty“ (14) Komise ve dvou základních ohledech: investice fondu FMEA představuje nepochybně státní podporu vzhledem k rozhodující účasti veřejných prostředků a tento druh podpory je určen k podpoře podniků, které měly obtíže ve smyslu pokynů ještě před druhým čtvrtletím roku 2008.

(56)

Francouzské orgány zaslaly své připomínky Komisi v návaznosti na zahájení formálního vyšetřovacího řízení ze dne 29. ledna 2010 dopisem ze dne 25. března 2010.

(57)

Podle těchto orgánů nespadají pravidla a podmínky investice fondu FMEA do společnosti Trèves do působnosti čl. 107 odst. 1 Smlouvy o fungování EU, neboť investice nebyla uskutečněna ze státních prostředků, ale převážně ze soukromých finančních prostředků, které nejsou přičitatelné státu. Dokonce i kdyby prostředky fondu FMEA byly považovány za státní prostředky či kdyby rozhodnutí o investici bylo přičitatelné státu, francouzské orgány se domnívají, že tato investice má všechny vlastnosti uvážené investice v tržním hospodářství. Kromě toho se rovněž domnívají, že rozvržení dluhu na daních a sociálním pojištění schválené veřejnými věřiteli splňuje kritéria soukromého věřitele, který usiluje o navrácení jemu dlužných částek.

(58)

Francouzské orgány tvrdí, že investice fondu FMEA v žádném případě nezahrnovala převod státních prostředků ve smyslu judikatury „Stardust marine“ (15). Prostředky fondu FMEA pocházejí, pokud jde o podíl výrobců PSA a Renault (2/3), čistě ze soukromých zdrojů, a pokud jde o podíl fondu FSI (1/3), ten sice pochází z veřejných zdrojů, které však nejsou pod stálou kontrolou státu. Fond FSI, který byl vytvořen podle vzoru soukromých investičních fondů, má formu akciové společnosti a soutěží s ostatními soukromými investičními fondy. Uskutečňuje dlouhodobé investice, jejichž cílem je ziskovost.

(59)

Kromě toho správcovská společnost fondu FMEA, CDC Entreprises, vzhledem ke svému postavení a pravidlům fungování nepodléhá veřejným orgánům. Vzhledem ke svému postavení je právně nezávislá na společnosti CDC a investuje výhradně ve prospěch svých podílníků, v konkurenci nebo společně se soukromými investory. CDC Entreprises tedy spravuje finanční prostředky fondu FMEA zcela nezávisle. Pokud jde o investici do podniku Trèves, řídila se doporučeními výběrové komise a investičního výboru fondu FMEA bez jakéhokoli zásahu státu. Francouzské orgány proto dospívají k závěru, že jednak investované prostředky nejsou státními prostředky, neboť nejsou trvale pod veřejnou kontrolou a tedy k dispozici vnitrostátním orgánům, a jednak, že rozhodnutí investovat není přičitatelné státu, protože CDC Entreprises jedná pouze ve výhradním zájmu podílníků fondu FMEA a zcela nezávisle.

(60)

Pokud jde o slučitelnost investice fondu FMEA se zásadou uvážlivého investora v tržním hospodářství, francouzské orgány připomínají, že investiční politika fondu FMEA se přednostně zaměřuje na projekty, které jsou výnosné a strategické pro automobilový průmysl, mají vysoký potenciál růstu a vysokou kapacitu inovace. V případě podniku Trèves byla investice uskutečněna na základě realistického a důkladně propracovaného podnikatelského plánu, který schválilo několik soukromých analytiků. Účast fondu FMEA na základním jmění společnosti Trèves a úpis dluhopisů převoditelných na akcie byl proveden současně s jinými soukromými investory za rovnocenných podmínek (investice „pari passu“). Podle francouzských orgánů tyto skutečnosti dostatečně prokazují, že investice odpovídá tržní praxi.

(61)

Pokud jde o uplatnění zásady soukromého věřitele v tržním hospodářství, francouzské orgány se domnívají, že splátkový kalendář dluhu na daních a sociálním pojištění, který byl podniku Trèves přiznán, odpovídá myšlence, na které je založeno uplatnění tohoto kritéria, a sice že veřejný věřitel podobně jako soukromý věřitel usiluje o navrácení částek, které mu dluží dlužník ve finančních obtížích. Francouzské orgány v prvé řadě zdůrazňují, že skupině Trèves nebylo přiznáno žádné prominutí dluhu na daních nebo sociálním pojištění. Domnívají se, že oba základní předpoklady, které umožňují posoudit kritérium soukromého věřitele, a sice existence sankčních poplatků a úroků z prodlení i uplatněná úroková sazba, jsou v tomto případě dodrženy. Splátkový kalendář totiž stanoví úroky a sankční poplatky z prodlení, které byly stanoveny před uzavřením dohody o splátkovém kalendáři a zahrnuty do výpočtu měsíčních splátek podniku Trèves. Kromě toho v souladu s článkem 1153 občanského zákoníku, který stanoví, že v případě neexistence smluvního ujednání vede prodlení v platbě částky dlužené soukromému věřiteli k uložení povinnosti úhrady úroků z prodlení v zákonné výši. Výše zákonné úrokové sazby v roce 2009, ve kterém byl stanoven splátkový kalendář, byla 3,79 %. Roční úroková sazba za celkovou dobu trvání splátkového kalendáře je však zhruba [5–10] %. Na podporu tohoto tvrzení francouzské orgány uvádějí, že současně se splátkovým kalendářem daňových a sociálních závazků přistoupily na rozvržení svých vlastních pohledávek i věřitelské banky skupiny Trèves prostřednictvím konsolidačního úvěru. Soukromí věřitelé společnosti Trèves tedy také poskytli společnosti ulehčení platby, aby si zajistily splacení svých pohledávek.

(62)

Francouzské orgány především konstatují, že většina obdržených připomínek potvrzuje, že investice fondu FMEA do společnosti Trèves nemůže být kvalifikována jako státní podpora. Francouzské orgány proto neuvedou žádné další komentáře k těmto připomínkám.

(63)

Pokud však jde o připomínky ze strany italských orgánů a anonymní společnosti, která se představila jako konkurent podniku Trèves, francouzské úřady si přejí sdělit Komisi následující připomínky.

(64)

Francouzské orgány konstatují, že italské orgány se omezují na pouhé tvrzení, že investice fondu FMEA do společnosti Trèves musí být kvalifikována jako státní podpora vzhledem k „rozhodující roli“, kterou sehrály veřejné prostředky. Toto tvrzení není podepřeno žádným důkazem nebo odůvodněním.

(65)

Jak dále uvádějí francouzské orgány, konkurenční společnost podniku Trèves rovněž bez důkazu pro své tvrzení předpokládá existenci státní podpory, která je neslučitelná s pokyny a dočasným rámcem přijatým Komisí v prosinci 2008 v rámci hospodářské a finanční krize. Informace, o které se tato společnost opírá, jsou buď nepřesné nebo vytržené z kontextu, a proto jsou vykládány nesprávně a zaujatě.

(66)

Při posuzování vnitrostátního opatření musí Komise nejprve posoudit, zda toto opatření může být kvalifikováno jako státní podpora ve smyslu čl. 107 odst. 1 Smlouvy o fungování EU. Je-li opatření kvalifikováno jako státní podpora, Komise může poté posoudit, do jaké míry může být toto opatření považováno za slučitelné se společným trhem na základě výjimek ze zásady zákazu státních podpor, které připouští Smlouva o fungování EU. Pokud zkoumané opatření nepředstavuje státní podporu, posouzení slučitelnosti podpory je bezpředmětné.

(67)

Podle čl. 107 odst. 1 Smlouvy o fungování EU „podpory poskytované v jakékoli formě státem nebo ze státních prostředků, které narušují nebo mohou narušit hospodářskou soutěž tím, že zvýhodňují určité podniky nebo určitá odvětví výroby, jsou, pokud ovlivňují obchod mezi členskými státy, neslučitelné s vnitřním trhem“.

(68)

Toto ustanovení stanoví podmínky, za kterých může být vnitrostátní opatření kvalifikováno jako státní podpora. Jak uvedl Soudní dvůr ve svém rozsudku ze dne 15. června 2006, těmito podmínkami jsou „financování tohoto opatření státem nebo ze státních prostředků, existence zvýhodnění podniku, selektivita uvedeného opatření, jakož i dopad posledně uvedeného na obchod mezi členskými státy a z toho vyplývající narušení hospodářské soutěže“ (16).

(69)

Tyto podmínky jsou kumulativní a musí tedy být všechny splněny, aby mohlo být státní opatření kvalifikováno jako státní podpora. Proto pokud Komise stanoví, že některá z těchto podmínek není splněna, může s jistotou prohlásit, že zkoumané opatření nepředstavuje státní podporu ve smyslu čl. 107 odst. 1 Smlouvy o fungování EU.

(70)

Pokud jde o investici fondu FMEA do podniku Trèves ve výši 55 milionů EUR, je třeba nejdříve ověřit, zda je splněna podmínka zvýhodnění.

(71)

Podle ustálené judikatury (17) vklad finančních prostředků do společnosti nepředstavuje státní podporu v případě, že se tento vklad uskuteční za podmínek, které by byly přijatelné soukromého investora jednajícího v normálních tržních podmínkách („kritérium soukromého investora v tržním hospodářství“).

(72)

Pokud například fond FMEA prodá svůj podíl ve společnosti Trèves v průběhu roku 2012, pak bude roční vnitřní výnosové procento („IRR“) vypočtené fondem FMEA pro účely jeho investice [> 12 %]. Toto procento udává výnosnost celkové investice fondu FMEA před zdaněním, tedy jak přímého vkladu [5–15] milionů EUR, tak vkladu v podobě dluhových cenných papírů, které umožňují přístup ke kapitálu (dluhopisy převoditelné v upravitelném poměru na akcie) v celkové částce [40–50] milionů EUR.

(73)

Proto, aby bylo možné posoudit, zda je dodrženo kritérium soukromého investora v tržním hospodářství, Komise se musí vyjádřit k následujícím otázkám:

(74)

Komise doplní odpovědi na otázky b) a d) úvahami o struktuře investice fondu FMEA a o rozdělení přidané hodnoty.

(75)

Odpovědi na tyto otázky umožní Komisi určit, zda fond FMEA jednal za obdobných podmínek jako jsou podmínky, které by vyžadoval soukromý investor vzhledem k rizikovosti své investice vyplývající jak ze situace v automobilovém průmyslu v době investice, tak ze situace společnosti řešící určité finanční potíže.

(76)

Jak je uvedeno v bodě 23, krátce před vypuknutím finanční a hospodářské krize v roce 2008, začal podnik Trèves těžit z přínosu prvního plánu restrukturalizace zahájeného v roce 2005, jehož cílem bylo snížení počtu zaměstnanců a racionalizace výrobní kapacity (18). Když nastala krize, podnik Trèves se rozhodl změnit a prohloubit svůj plán restrukturalizace.

(77)

Na konci léta 2008 podnik Trèves tak dal nový podnět svému plánu restrukturalizace a na konci prosince 2008, tedy několik měsíců před uzavřením protokolu o dohodě ze dne 25. května 2009, bylo již možné konstatovat tyto výsledky:

(78)

Na začátku roku 2009 podnik Trèves vypracoval novou formálnější verzi plánu restrukturalizace, a to ve spolupráci s nezávislou poradenskou firmou […]. Tato firma potvrdila zejména objem potřeby finančních prostředků považovaný za nezbytný k financování plánu ([110–140] milionů EUR, viz body 25 a následující).

(79)

Zaprvé je třeba zdůraznit, že prognózy budoucích obratů uvedené v plánu restrukturalizace se jeví jako věrohodné a reálné. Tyto prognózy jsou totiž založeny na očekávaní značně sníženého objemu objednávek ze strany výrobců. Například očekávaný objem pro rok 2009 je o [15–25] % nižší než pro rok 2008. Tyto prognózy navíc odpovídají prognózám, které ve stejné době vypracovali analytici odvětví automobilového průmyslu (například společnost JD Power) ohledně očekávaného oživení tohoto odvětví a ohledně jeho uspořádání ve výhledu na rok 2011. Společnost Trèves tedy odhadla svůj budoucí obrat na základě obezřetného a pečlivého odhadu těchto objemů. Plán vychází z obezřetných odhadů, pokud jde o vývoj odvětví, a předpokládá úroveň činnosti v roce 2011 […] ve srovnání s prodejem v roce 2008.

(80)

Plán dále zavádí výrazné snížení nákladů. Tohoto snížení má být dosaženo mimo jiné zvyšováním účinnosti pracovní síly a úsporami provozních nákladů […] (19) […]. Snížení nákladů je také založeno na podstatném snížení stavu zaměstnanců (restrukturalizace se týká celkem 1 300 zaměstnanců).

(81)

Na základě těchto opatření plán restrukturalizace předpokládá:

(82)

Je třeba poznamenat, že fond FMEA předtím, než se rozhodl k investici, sám pověřil firmu […], aby v období od poloviny března do konce dubna 2009 provedla úplný audit situace společnosti Trèves (postupy hloubkové kontroly). Zaměstnanci fondu FMEA sami rovněž přezkoumali a schválili plán restrukturalizace.

(83)

Kromě toho se podnik Trèves v rámci své restrukturalizace zavazuje k prodeji své činnosti „[…]“ při zohlednění průmyslové a sociální rovnováhy související s touto transakcí a s cílem přispět ke konkurenceschopnosti průmyslového nástroje nového celku Trèves.

(84)

S ohledem na výše uvedené došla Komise k závěru, že plán restrukturalizace, na jehož základě provedl fond FMEA investici do společnosti Trèves, lze považovat za věrohodný a reálný.

(85)

Hodnota vlastního kapitálu podniku Trèves před investicí fondu FMEA byla stanovena na [15–40] milionů EUR. Na tomto základě získal fond FMEA [< 50] % kapitálu společnosti Trèves prostřednictvím navýšení kapitálu o [5–15] milionů EUR. Komise musí ověřit, zda tato ocenění bylo odpovídající a obezřetné vzhledem k situaci podniku v té době.

(86)

Existuje několik metod, jak provádět odhad hodnoty vlastního kapitálu podniku (20). Často používanou metodou je metoda násobku ukazatele EBITDA. Umožňuje odhadnout hodnotu vlastního kapitálu společnosti za rok X vynásobením ukazatele EBITDA za tento rok X číslem (násobkem), který je považován za odpovídající pro dané odvětví, přičemž od výsledku je odečten čistý dluh.

(87)

Další metodou je analýza diskontovaných peněžních toků („Discounted Cash Flow Analysis“). Nominální hodnota volných peněžních toků („Free Cash Flows“) podniku v příštích letech je diskontována průměrnými váženými náklady kapitálu („Weighted Average Cost of Capital“ - „WACC“), přičemž od získané hodnoty je odečten čistý dluh.

(88)

Třetí metodou je metoda násobku obratu. Umožňuje posoudit hodnotu vlastního kapitálu společnosti za rok X vynásobením obratu za tento rok X číslem (násobkem), který je považován za odpovídající pro dané odvětví, přičemž od výsledku se odečte čistý dluh.

(89)

Fond FMEA použil k ocenění podniku Trèves před uskutečněním investice metodu analýzy diskontovaných peněžních toků a metodu násobku obratu. Podnik Trèves totiž nevykázal na konci roku 2008 kladný EBITDA, a proto první zmíněnou metodu násobku ukazatele EBITDA nebylo možné použít.

(90)

Bylo však možné použít metodu analýzy diskontovaných peněžních toků, která umožňovala zohlednit výhledy na obnovení ziskovosti a zahrnout tak do ocenění očekávaný přínos zlepšení výkonnosti podniku. Z obezřetnosti a k potvrzení výsledků byla použita rovněž metoda násobku obratu.

(91)

Metodou analýzy diskontovaných peněžních toků podniku byly náklady na kapitál resp. WACC daného odvětví zahrnující riziko specifické pro toto odvětví odhadnuty na 12 %. Fond FMEA poté vypočítal obezřetnější WACC [> 12] %, do kterého zahrnul zvláštní dodatečné rizikové prémie související s velikostí podniku a nelikvidností investice. Nakonec použil WACC v hodnotě [> 12] %, aby tak zohlednil doplňkové riziko spojené s transformací (tj. restrukturalizací) společnosti. Dlouhodobá hodnota společnosti (tzv. konečná hodnota) byla vypočítána z výsledků za rok 2011. Fond FMEA tak stanovil hodnotu vlastního kapitálu skupiny Trèves na [15–40] milionů EUR.

(92)

Pokud jde o metodu násobku obratu, použitý násobek uplatněný na obrat ke konci roku 2008 byl [0–1]. Tento násobek odpovídá násobkům srovnatelných společností, které byly zjištěny na trhu v době transakce. Je třeba zdůraznit, že tyto násobky dosáhly na konci roku 2008 a na začátku roku 2009 historicky nejnižších úrovní v důsledku finanční a hospodářské krize, která silně poznamenala odvětví výroby automobilů a automobilových dílů (dlouhodobý průměr násobku obratu v odvětví výroby automobilů a automobilových dílů totiž činí 0,51). Při použití násobku [0–1] činí hodnota vlastního kapitálu podniku Trèves [15–40] milionů EUR.

(93)

Přesto, že je tedy násobek [0–1] třeba považovat za historicky nízký, fond FMEA použil hodnotu vycházející z tohoto násobku a nikoli hodnotu vycházející z dlouhodobého průměrného násobku nebo z násobku zprůměrovaného na více let. Fond FMEA stejně tak nepoužil ocenění, které vyplývá z analýzy diskontovaných peněžních toků. Z výše uvedeného vyplývá, že ocenění vlastního kapitálu podniku Trèves, které předcházelo investici fondu bylo přiměřené a obezřetné. Toto ocenění se totiž blíží spodní hranici rozpětí stanoveného metodou analýzy diskontovaných peněžních toků a burzovních násobků. Ocenění provedené za těchto okolností je příznivé pro soukromého investora, neboť potenciálně zlepšuje vyhlídky na přidanou hodnotu vzhledem k perspektivě návratu násobků ocenění na jejich historické průměrné hodnoty.

(94)

Navíc je třeba poznamenat, že investice fondu FMEA není omezena pouze na kapitálový vklad ve výši [5–15] milionů EUR, kterým fond získal [< 50]% podíl ve skupině Trèves. Fond FMEA také vložil [40–50] milionů EUR v podobě dluhových cenných papírů umožňujících přístup ke kapitálu (dluhopisů převoditelných na akcie) a poskytujících úrokový výnos [> 8] % ročně. Tato struktura je komplexní strukturou, kterou by u odvětví, jako je odvětví dodavatelů automobilového průmyslu, požadoval soukromý investor. Poskytnutí značného množství dluhopisů převoditelných na akcie v poměru, který se mění v závislosti na výkonu firmy, je jedním z nejúčinnějších mechanismů kontroly, které existují.

(95)

Mechanismus, který uplatnil fond FMEA, je následující. Dluhopisy převoditelné na akcie mohou být splaceny prostřednictvím nově vydaných akcií společnosti Trèves. Poměr bude určen v roce 2011 v závislosti na dosažení hrubého provozního zisku ve výši […] %. Bude-li této meze dosaženo, fond FMEA obdrží […] % vlastního kapitálu splacením dluhopisů. Pokud této hranice dosaženo nebude, fond FMEA se stane držitelem […] % vlastního kapitálu. V zájmu vedení společnosti Trèves tedy je, aby zajistilo dosažení tohoto hrubého provozního zisku […]. Zájmy finančního investora i manažerů–akcionářů jsou tak těsně spojeny v zájmu co nejvyšší výsledné hodnoty společnosti.

(96)

Přístup, který obvykle volí soukromý investor, spočívá v posouzení vnitřního výnosového procenta, který plánovaný investiční projekt poskytuje. Za účelem výpočtu ročního IRR investice do podniku je nutné stanovit hodnotu vlastního kapitálu tohoto podniku v době, kdy se výnosnost očekává.

(97)

Jak již bylo uvedeno v bodech 85 až 87, existuje několik metod, jak provádět odhad hodnoty podniku. K ocenění hodnoty podniku v roce 2012, tj. v roce, ve kterém by fond FMEA mohl prodat svou kapitálovou účast (21), fond FMEA použil metodu násobku ukazatele EBITDA. Tato metoda je v tomto průmyslovém odvětví často používána ke stanovení podmínek vystoupení investora rizikového kapitálu nebo kvazi-kapitálu. Navíc při výpočtu očekávané výnosnosti na základě ukazatele EBITDA vychází fond FMEA z přiměřeného měřítka zotavení podniku, ke kterému má dojít v době mezi jeho investicí (25. května 2009) a koncem roku 2011. Kromě toho, tím, že vychází z předpokládaného EBITDA pro rok 2011 a nikoliv z vyššího EBITDA pro rok 2012, volí fond FMEA obezřetný přístup, který spočívá v ověření, že oživení podniku proběhne uspokojivě v poměrně krátké době (o něco více než dva roky).

(98)

Proto je v tomto případě procento IRR vypočítané fondem FMEA založeno na třech předpokladech uvedených v plánu restrukturalizace. Zaprvé, skupina Trèves by měla dosáhnout EBITDA na konci roku 2011 ve výši [50–80] milionů EUR. Zadruhé, hodnota podniku Trèves na konci roku 2011 je stanovena na základě násobku EBITDA ve výši [1–6]. Zatřetí, čistý dluh je odhadnut na [50–150] milionů EUR na konci roku 2011. Komise tedy musí stanovit, zda tyto tři předpoklady mohly být v době, kdy byla investice uskutečněna fondem FMEA, považovány za věrohodné a reálné.

(99)

Zaprvé, pokud jde o hodnotu ukazatele EBITDA v roce 2011, je třeba zdůraznit, že tato prognóza je založena na provedení plánu restrukturalizace. Jak je vysvětleno v bodech 76 a následujících, tento plán lze považovat za věrohodný a reálný. Je třeba připomenout, že snížení nákladů má být dosaženo především zvyšováním účinnosti pracovní síly a úsporami provozních nákladů, a to zejména díky […]. Snížení nákladů je také založeno na podstatném snížení stavu zaměstnanců (restrukturalizace se týká na celkem 1 300 zaměstnanců).

(100)

Zadruhé, násobek ukazatele EBITDA ([1–6]) použitý ke stanovení hodnoty společnosti odpovídá dlouhodobému průměrnému násobku odvětví vypočtenému pro období 2000–2009 ([1–6]), který byl z obezřetnosti snížen o typickou odchylku vzhledem k probíhající transformaci společnosti. Tento násobek je mírně vyšší než je násobek v odvětví v době investice (zhruba 4,2). Vycházet z hodnoty [1–6] pro ocenění na konci roku 2011 se však jeví jako dostatečně obezřetné, vzhledem k očekávanému růstu tohoto koeficientu, který se ostatně začal znatelně projevovat již v době investice ([1–6] v prosinci 2008 oproti [1–6] v květnu 2009). Tento násobek se zdá také velmi obezřetný s ohledem na dlouhodobé prognózy v tomto odvětví, které udávají násobky v rozmezí [1–6] až [1–6].

(101)

Zatřetí, prognózy vypracované v dubnu 2009 udávají zlepšení čistého dluhu, který měl být snížen z [100–200] milionů EUR na konci roku 2008 na [100–200] milionů EUR na konci roku 2010 (v předchozím období se zvýšil z [100–200] milionů EUR na konci roku 2005 na [100–200] milionů EUR na konci roku 2008). Vzhledem k výši předpokládaného agregovaného ukazatele EBITDA za období 2009–2011, absenci podstatných dodatečných nákladů spojených s hmotnými a nehmotnými investicemi a absenci dodatečných rezerv na náklady související s restrukturalizací se prognóza poklesu snížení o [0–30] milionů EUR zdá být obezřetná.

(102)

S ohledem na výše uvedené lze konstatovat závěr, že výpočet ukazatele IRR v době investice je založen na přiměřených předpokladech.

(103)

Pokud jde o otázku, zda je cílové IRR [> 12 %] přijatelné s ohledem na riziko, které investice představuje, jsou připomínky Komise následující.

(104)

Nejprve je třeba připomenout, že výpočet provedený na základě údajů popsaných v bodech odůvodnění 97 až 100 ve skutečnosti vede k IRR [> 15 %]. Z bezpečnostních důvodů a z obezřetnosti nicméně fond FMEA uplatnil na očekávaný zisk EBITDA v roce 2011 srážku ve výši […] %. V důsledku toho IRR [> 12 %] použité pro účely této analýzy je IRR, které vyplývá z pesimistického scénáře vývoje společnosti. Jak již bylo uvedeno, ze základního scénáře vyplývá IRR ve výši [> 15 %], zatímco z optimistického scénáře (překročení ukazatele EBITDA o […] %) vyplývá IRR ve výši okolo [> 20 %].

(105)

Nyní je třeba poznamenat, že vzhledem k nelikvidní povaze transakce není pro posouzení přiměřenosti předpokládaného IRR možné odkazovat na burzovní ceny srovnatelných transakcí (např. podřízených úvěrů) v době, kdy byla investice fondu FMEA uskutečněna. Některé skutečnosti popsané níže však umožňují posoudit „minimální“ IRR [> 12 %], které použil fond FMEA v květnu 2009.

(106)

Je třeba si v prvé řadě povšimnout toho, že výnosnost investic v odvětví dodavatelů automobilového průmyslu je často nízká. V průběhu pěti let, které předcházely krizi druhé poloviny roku 2008, činilo průměrné IRR 8,5 % (22). Profesionální investoři však často investovali do tohoto odvětví, neboť si byli vědomi potenciálního zisku spojeného s nízkým oceněním podniků v tomto odvětví (ve srovnání s ostatními odvětvími). V roce 2006 tak investoři, kteří investovali v době propadu trhu v roce 2003, zaznamenali výjimečné hodnoty IRR (více než 20 % ročně po dobu tří let).

(107)

K překonání konstatovaných průměrných výnosů musí mít tedy profesionální investor důkladnou znalost trhu, což je případ fondu FMEA, a zvolit takovou strukturu kapitálové účasti, která mu umožní optimalizovat výnosnost jeho investice, což je také případ investice fondu FMEA (viz úvahy o struktuře investice v bodech 94 a 95, jakož i o rozdělení přidané hodnoty v bodech 110 a 111).

(108)

Francouzské orgány se dále odvolávají na studii Francouzského sdružení kapitálových investorů (Association Francaise des Investisseurs en Capital, dále jen „AFIC“), které sleduje výkonnost odvětví soukromého vlastního kapitálu ve Francii. Tato studie vychází z údajů poskytnutých více než 120 subjekty spravujícími více než 500 investičních fondů. Práce sdružení AFIC uvádějí čistou výkonnost „růstového kapitálu“ mezi 14,1 % z konce roku 2007 a 10,8 % z konce roku 2008 (nejbližší datum od investice fondu FMEA). Růstový kapitál je podoblast odvětví soukromého vlastního kapitálu, která odpovídá investiční politice fondu FMEA (menšinová kapitálová účast a poskytnutí nových finančních prostředků). Při zohlednění nákladů na odměny správcovské společnosti, které jsou odhadnuty na nejvýše […], se cílové IRR, kterého je třeba dosáhnout, aby byla vykázána „tržní“ výkonnost, pohybuje v rozmezí od 12 do 15 %.

(109)

Měřítka, která byla dostupná v době investice, dále umožňují určit vážený průměr nákladů na kapitál („WACC“) stanovený podle modelu CAPM (23) a přizpůsobený odvětví francouzského automobilového průmyslu při zahrnutí zvláštních doplňkových rizikových prémií spojených s velikostí podniku Trèves a nelikvidnosti investice. S ohledem na tyto doplňující faktory související s rizikovou prémií lze odpovídající WACC odhadnout na [> 12] % v době investice, přičemž fond FMEA jej zvýšil na [> 12] % (viz bod 91). Je však třeba připomenout, že WACC je minimální procento výnosnosti požadované investory, kteří podniku poskytují finanční prostředky (akcionáři a věřitelé) na financování investičních projektů. WACC vypočtený pro podnik Trèves je proto významným ukazatelem, pokud jde o přijatelnost „minimálního“ IRR [> 12 %] (24).

(110)

Dále je třeba zdůraznit, že přidaná hodnota podniku Trèves nebude rozdělena mezi fond FMEA a původního akcionáře poměrně k jejich podílu na základním jmění podniku Trèves. Dohoda mezi akcionáři totiž stanoví, že v případě vystoupení investora v roce […] bude prvních […] milionů EUR hodnoty podniku přiděleno v plné výši fondu FMEA (první tranše). Dále pak výnos z prodeje v rozmezí částky […] milionů EUR a částky rovnající se výši investice FMEA kapitálově zhodnocené […] % za rok bude rozdělen mezi fond FMEA ([…] %) a původní akcionáře ([…] %) (druhá tranše). Z výnosu z prodeje, který přesáhne tuto hranici, obdrží fond FMEA […] % a původní akcionáři […] %.

(111)

Tato dohoda o rozdělení přidané hodnoty ochraňuje fond FMEA. Fond FMEA tak totiž získává významnou záruku, že IRR [> 12 %] jeho investice bude rychle dosaženo (toto procento odpovídá výše uvedenému WACC podniku Trèves). Tato dohoda výrazně podněcuje původní akcionáře a vedení společnosti k dosažení resp. překonání cílů plánu restrukturalizace, který by měl zajistit fondu FMEA IRR ve výši [> 12 %], [> 15 %] nebo [> 20 %] v závislosti na scénáři.

(112)

Z výše uvedeného tedy vyplývá, že předpokládané IRR [> 12 %] bylo přiměřené v době investice a přijatelné vzhledem k riziku, které tato investice představuje.

(113)

Na základě analýzy plánu restrukturalizace podniku Trèves, jeho ocenění před uskutečněním investice fondu FMEA, struktury této investice, předpokladů, na kterých je založeno IRR [> 12 %], přiměřenosti hodnoty tohoto IRR, a to zejména s ohledem na dohodu mezi akcionáři o rozdělení přidané hodnoty, je třeba konstatovat, že fond FMEA jednal za obdobných podmínek jako jsou podmínky, které by vyžadoval soukromý investor vzhledem k rizikovosti své investice vyplývající jak ze situace v automobilovém průmyslu v době investice, tak ze situace společnosti řešící určité finanční potíže. Jinými slovy, investice fondu FMEA ve výši 55 milionů EUR splňuje kritérium soukromého investora v tržním hospodářství. Investice tedy nezvýhodňuje podnik Trèves.

(114)

Společnosti Trèves byl francouzskými správními orgány přiznán splátkový kalendář dluhu na daních a sociálním pojištění v celkové výši 18,4 milionu EUR. S ohledem na toto opatření Komise nejprve přezkoumá kritérium zvýhodnění.

(115)

V souladu s rozhodovací praxí Komise a judikaturou nepředstavuje stanovení splátkového kalendáře dluhu veřejným věřitelem státní podporu, pokud je jeho chování srovnatelné s chováním soukromého věřitele, který „usiluje o navrácení jemu dlužných částek a který za tímto účelem uzavírá s dlužníkem dohody, podle kterých je pro nahromaděné dluhy stanoven splátkový kalendář nebo jsou jejich platby rozvrženy za účelem usnadnění jejich splácení“ (25).

(116)

Stanovení splátkového kalendáře dluhu představuje pro veřejné věřitele společnosti Trèves lepší řešení než nucené vymáhání. V případě nuceného vymáhání by totiž veřejní věřitelé získali vzhledem k celkovému zadlužení podniku pouze část svých nepřednostních pohledávek. Naopak stanovením splátkového kalendáře byly vytvořeny prvořadé hypotéky […] (článek […] protokolu o dohodě ze dne 25. května 2009) za účelem zajištění těchto dluhů na daních a sociálním pojištění. Tato aktiva jsou uvedena v příloze č. 7 protokolu. Ke dni 31. prosince 2008 činila jejich čistá účetní hodnota [25–35] milionů EUR. Částka zajištění poskytnutých ve prospěch veřejných věřitelů tedy pokrývá více než 140 % výše jejich pohledávky, která je složena z jistiny (18,4 milionu EUR), sankčních poplatků a úroků z prodlení (viz bod 117).

(117)

Veřejným věřitelům podniku Trèves jsou také vypláceny úroky. Částka 18,4 milionu EUR byla totiž navýšena o sankční poplatky z prodlení ve výši [1–2] milionů EUR a o úroky z prodlení ve výši [1–2] milionů EUR, přičemž vše má být splaceno v období od […] do […] v měsíčních splátkách ve výši […] EUR. Součet sankčních poplatků a úroků z prodlení činí [2–4] milionů EUR, tj. [10–20] % z jistiny, což představuje při váženém průměru doby trvání splátkového kalendáře roční úrok ve výši [0–10] %. Tato sazba byla od počátku vyšší než sazby přiznané finančními institucemi u úvěrů poskytnutých podniku Trèves v rámci protokolu o dohodě ze dne 25. května 2009, a to jak u nového úvěru, tak u konsolidačního úvěru (26).

(118)

K tomu je třeba poznamenat, že k závazku veřejných věřitelů došlo současně s významným závazkem bank (konsolidační úvěr [30–60] milionů a nový úvěr [10–30] milionů EUR). Kromě toho protokol o dohodě výslovně uvádí, že zajištění poskytnutá bankám jsou nepřednostní […], což znamená, že tito věřitelé nemohou uplatňovat žádné zajištění, dokud nebudou plně uspokojeni přednostní veřejní věřitelé.

(119)

Skupině Trèves nebylo navíc přiznáno žádné prominutí dluhu na daních nebo na sociálním pojištění.

(120)

Francouzské orgány dále potvrdily, že současný splátkový kalendář nepředstavoval žádné prodloužení nebo změnu předchozího splátkového kalendáře.

(121)

Z výše uvedeného proto vyplývá, že splátkový kalendář dluhu na daních a sociálním pojištění byl podniku Trèves poskytnut francouzskými správními orgány na základě předpokladů považovaných za věrohodné, z nichž vychází plán restrukturalizace (viz oddíl V) a za podmínek přijatelných pro soukromého věřitele v tržním hospodářství jednajícího za stejných podmínek.

(122)

Ze skutečností uvedených v oddíle V.1. vyplývá, že investice fondu FMEA ve výši 55 milionů EUR ani splátkový kalendář dluhu na daních a sociálním pojištění ve výši 18,4 milionu EUR skupinu Trèves nezvýhodňuje. Tato opatření tudíž nepředstavují státní podpory ve smyslu čl. 107 odst. 1 Smlouvy o fungování EU.

(123)

Po důkladném přezkumu těchto opatření Komise konstatuje, že tato opatření nepředstavují státní podpory ve smyslu čl. 107 odst. 1 Smlouvy o fungování EU,