23.7.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 193/27

(1)

Dne 9. července 2007 obdržela Komise stížnost, podle které Řecko údajně přijalo dvě opatření, jimiž poskytlo státní podporu společnosti Ellinikos Xrysos SA (dále jen „Ellinikos Xrysos“). Po výměně informací rozhodla Komise dne 10. prosince 2008 zahájit formální vyšetřovací řízení ohledně uvedených opatření.

(2)

Dne 23. února 2009 předložilo Řecko své připomínky k rozhodnutí Komise o zahájení řízení.

(3)

Rozhodnutí o zahájení řízení bylo zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie dne 10. března 2009 (3). Připomínky podaly čtyři zúčastněné strany: Ellinikos Xrysos jako příjemce uvedených opatření dne 10. dubna 2009, European Goldfields Ltd. jako hlavní akcionář společnosti Ellinikos Xrysos dne 10. dubna 2009, odborová organizace dolů Cassandra dne 2. dubna 2009 a Hellenic Mining Watch, což je řecká organizace, jejímž cílem je „ochrana životního prostředí a veřejnosti před negativními důsledky důlní činnosti a zajištění veřejného zdraví“ (4), dne 6. dubna 2009.

(4)

Připomínky byly sděleny Řecku dopisy ze dne 6. května 2009 a 7. července 2009. Řecko odpovědělo na připomínky zúčastněných stran dopisy ze dne 3. června 2009, 20. července 2009 a 23. září 2009.

(5)

Komise si dne 19. června 2009, 11. prosince 2009 a 22. dubna 2010 vyžádala od řeckých orgánů další informace a Řecko a společnost Ellinikos Xrysos odpověděly v dopisech ze dne 23. července 2009, 29. července 2009, 15. ledna 2010, 11. února 2010, 12. února 2010, 4. května 2010 a 27. května 2010. K další neformální výměně informací mezi útvary Komise a řeckými orgány došlo elektronickou poštou v květnu 2010. Jednání mezi útvary Komise a řeckými orgány proběhla dne 11. února 2009 a 24. června 2010 a mezi útvary Komise a údajným příjemcem dne 2. února 2009 a 26. června 2009.

(6)

Horní právo je právo vstoupit na určitý kus půdy a obsadit ho za účelem jeho zpracování pomocí podzemní nebo povrchové těžby kvůli získání nerostů, které může obsahovat. Je postupováno s právem těžby, jež je jeho nedílnou součástí.

(7)

Horní právo je odlišné od povolení k těžbě, což je licence na provádění důlní činnosti. Povolení k těžbě udělují příslušné orgány po vyhodnocení předložených zpráv o proveditelnosti a studií dopadu na životní prostředí. V tomto konkrétním případě udělovalo povolení k těžbě v době prodeje uskutečněného v roce 2003 ministerstvo rozvoje.

(8)

Ellinikos Xrysos je významná řecká důlní společnost, jež působí v oblasti těžby zlata, mědi, olova, stříbra a zinku. V roce 2009 dosáhla obratu ve výši 44,7 milionu EUR (se ziskem po zdanění ve výši 1,7 milionu EUR) a zaměstnávala přibližně 350 osob. V době dotyčných opatření podpory (viz 11. a 16. až 18. bod odůvodnění) představovala Ellinikos Xrysos velký podnik, protože byla provázána s velkou společností. Podle doporučení Komise 2003/361/ES ze dne 6. května 2003, které se týká definice mikropodniků a malých a středních podniků (5): a) kategorii mikropodniků a malých a středních podniků (MSP) tvoří podniky, které zaměstnávají méně než 250 osob a jejichž roční obrat nepřesahuje 50 milionů EUR a/nebo jejichž bilanční suma roční rozvahy nepřesahuje 43 milionů EUR (příloha, hlava 1, čl. 2 odst. 1); b) z kategorie malých a středních podniků jsou vyřazeny skupiny podniků, jejichž hospodářská síla může přesáhnout sílu skutečných malých a středních podniků, přičemž je nutno rozlišovat mezi různými druhy podniků v závislosti na tom, zda jsou samostatné (9. bod odůvodnění); c) „samostatným podnikem“ se rozumí každý podnik, který není klasifikován jako provázaný podnik (příloha, hlava 1, čl. 3 odst. 1); a d) „provázaným podnikem“ se rozumí podnik, v němž většinu hlasovacích práv akcionářů nebo členů drží jiný podnik (příloha, hlava 1, čl. 3 odst. 3 písm. a)). V tomto konkrétním případě vlastnila v prosinci 2003 (v době prodeje z roku 2003) 53,3 % akcií společnosti Ellinikos Xrysos (160 000 akcií z celkového počtu 300 000) společnost Greek Mines SA, což je pobočka společnosti Aktor SA. Poslední dva předchozí roční obraty společnosti Aktor, tzn. v roce 2001 a 2002, dosáhly výše 120,9 milionu EUR a 302,6 milionu EUR. Také její poslední dvě bilanční sumy roční rozvahy dosáhly částky 151,9 milionu EUR a 260 milionů EUR (6). Tyto údaje činí z Aktor velkou společnost. Ellinikos Xrysos proto v době dotyčných opatření podpory byla velkou společností.

(9)

Současnými akcionáři Ellinikos Xrysos jsou společnosti European Goldfields Greece BV (65 % akcií), Hellas Gold BV (30 % akcií) a řecká stavební a energetická společnost Aktor SA (5 % akcií). European Goldfields Greece BV a Hellas Gold BV jsou dceřiné společnosti kanadské společnosti Goldfields Ltd., která se zabývá nabýváním, průzkumem a rozvojem nerostných ložisek na Balkáně.

(10)

Ellinikos Xrysos vlastní a provozuje doly Cassandra. Od řeckého státu je koupila a s nimi jejich horní práva v prosinci 2003. K dolům patří zlaté doly v Olympii a lokalitě Skouries a měděné a zinkové doly v lokalitě Stratoni.

(11)

Před rokem 2003 vlastnila doly Cassandra společnost TVX Hellas SA, jež je získala od řeckého státu v roce 1995 ve veřejném nabídkovém řízení za částku 11 miliard GRD (přibližně 39,8 milionu EUR (7)).

(12)

V roce 2002 zrušila řecká státní rada dolům Cassandra povolení na těžbu a získávání zlata, a to zejména dolům v Olympii a Stratoni. Povolení na těžbu a získávání zlata v Olympii byla zrušena z důvodů ochrany životního prostředí, které byly považovány za závažné. Těžební povolení ve Stratoni bylo zrušeno, protože ho řecký stát udělil protiprávně prostřednictvím orgánu, který k tomu neměl pravomoc.

(13)

Po výše uvedeném zrušení státní radou vydalo příslušné ministerstvo rozvoje dvě nařízení týkající se Stratoni: 1) dne 7. ledna 2003 nařídilo přerušení provozu ve Stratoni a 2) dne 29. ledna 2003 nařídilo ve Stratoni přijetí dodatečných bezpečnostních opatření. V souladu s rozhodnutím státní rady o zrušení povolení vydalo ministerstvo rozvoje dne 18. února 2003 další nařízení, kterým povolilo zahájení provozu ve Stratoni a zrušilo předchozí nařízení ze dne 7. a 29. ledna 2003. V době prodeje dolů společnosti Ellinikos Xrysos platilo nařízení ze dne 18. února 2003.

(14)

Výsledkem výše uvedeného zrušení povolení dolům Cassandra na těžbu a získávání zlata bylo, že společnost Kinross (kanadská těžební společnost) jako vlastník TVX Hellas ji přestala financovat, aby si zachovala hodnotu akciového podílu. To vedlo společnost TVX Hellas k podání návrhu na konkurz.

(15)

Dne 12. prosince 2003 byly doly Cassandra převedeny z TVX Hellas na řecký stát za 11 milionů EUR v rámci mimosoudního vyrovnání, při němž došlo k vymazání vzájemných pohledávek (pohledávka TVX Hellas vůči Řecku dosahovala výše 293,5 milionu EUR). Stejného dne prodal řecký stát doly Cassandra společnosti Ellinikos Xrysos za 11 milionů EUR, a to bez předchozího ohodnocení majetku či veřejné soutěže. Prodej zahrnoval: a) doly ve Stratoni, Skouries a Olympii spolu s příslušnými horními právy, b) pozemky, c) nerostné zásoby a d) fixní aktiva (těžební a provozní zařízení, ubytovny pro pracovníky a průmyslové stavební objekty). Podle řeckých orgánů bylo cílem opatření nalézt majitele, který by byl ochoten provozovat doly, a zajistit tak pracovní místa a chránit životní prostředí.

(16)

Řecko prodalo doly Cassandra společnosti Ellinikos Xrysos prostřednictvím smlouvy uzavřené mezi oběma stranami, jež byla potvrzena zákonem 3220/2004 (8). Podle tohoto právního předpisu byla společnost Ellinikos Xrysos osvobozena od jakékoliv daně. Došlo také ke snížení zákonných a dalších poplatků na 5 % skutečné výše, jež by měla být normálně uhrazena. Podle řeckých orgánů mělo opatření za cíl motivovat případné investory, protože hodnota dolů byla záporná.

(17)

Podle řeckých právních předpisů (9) činí daň z převodu nemovitosti 7 % hodnoty převáděného majetku u prvních 15 000 EUR a 9 % u zbývající částky. Podle řeckého horního zákona (10) k tomu existuje zvláštní daň z převodu horních práv ve výši 5 % hodnoty převáděných práv (tzn. hodnoty dolu).

(18)

Komise ve svém rozhodnutí dospěla u opatření 1 a 2 k celkové výši podpory v částce 15,34 milionu EUR, přičemž přezkoumala:

(19)

V rozhodnutí o zahájení řízení ze dne 10. prosince 2008 si Komise položila otázku, zda Řecko prodalo společnosti Ellinikos Xrysos doly Cassandra za jejich tržní hodnotu, protože k prodeji došlo bez vyhlášení veřejné soutěže či bez nezávislého ocenění majetku, a zda je tento prodej pod tržní hodnotou slučitelný se SFEU. Odvolávala se přitom na zprávu o ocenění aktiv dolů Cassandra, jež byla vypracována pro společnost European Goldfields, která je akcionářem Ellinikos Xrysos. Podle této zprávy dosahovala spravedlivá tržní hodnota aktiv dolů Cassandra částky 500 milionů USD (což odpovídá 411 milionům EUR při použití směnného kurzu 1,2155 USD/EUR (11) platného dne 30. června 2004). Zprávu (dále jen „zpráva Behre Dolbear“) vypracoval na základě zadání European Goldfields přední mezinárodní poradce v oblasti nerostných surovin společnost Behre Dolbear International Ltd (12).

(20)

Komise si také položila otázku, zda prominutí daně a snížení zákonných poplatků představují úlevu od finančních povinností vůči státu, jež je slučitelná se SFEU.

(21)

Jelikož se připomínky Řecka a příjemce ve velké míře překrývají, uvede je Komise ve 22. až 31. bodě odůvodnění společně.

(22)

Podle řeckých orgánů a příjemce vystupovalo Řecko v prodeji z roku 2003 jako prostředník pouze proto, že společnost TVX Hellas se nacházela uprostřed konkurzního řízení a nemohla prodat doly společnosti Ellinikos Xrysos přímo. Tvrdí také, že Řecko doly nikdy nevlastnilo a z prodeje z roku 2003 nezískalo žádné peníze, protože částka 11 milionů EUR byla zaplacena přímo společnosti TVX Hellas. Uvádějí také, že v roce 1995 proběhla prodejní transakce mezi společností TVX Hellas a předchozím majitelem, což byla soukromá společnost, jež skončila v likvidaci, a že tak při prodeji v roce 2003 nebyly použity žádné státní prostředky.

(23)

Řecké orgány a příjemce dále tvrdí, že v době prodeje byla tržní hodnota dolů Cassandra snížená, či dokonce záporná, a to kvůli dlouhému přerušení provozu a zrušení povolení k těžbě. Zápornou tržní hodnotu dolů lze rovněž prokázat skutečností, že společnost Kinross, která je vlastníkem TVX Hellas a tržním hospodářským subjektem, kapitalizací výrazných ztrát ze své investice přidělila dolům zápornou hodnotu. Prohlašují, že kladná cena zaplacená společností Ellinikos Xrysos, která je také soukromou společností, je odůvodněna smluvní doložkou o zrušení, jež odstraňuje riziko nabyvatele. K tomu uvádějí, že pozemky získané těžařskou společností lze využívat pouze k těžbě a nemají žádnou tržní hodnotu, protože řecké právní předpisy v těchto oblastech upřednostňují těžbu. Tvrdí, že snížení hodnoty horních práv kvůli dlouhému přerušení provozu a zrušení povolení k těžbě proto také vedlo ke snížení hodnoty pozemků. Pokud jde konečně o zásoby zlata, které byly součástí aktiv prodaných společnosti Ellinikos Xrysos, tvrdí, že v roce 2003 měly zápornou hodnotu kvůli poměrně nízké ceně zlata a poměrně vysokým příslušným nákladům, jako je doprava a zpracování.

(24)

K doplnění výše uvedeného a s ohledem na kritéria tržního hospodaření, které je nutno v transakci zohlednit, tvrdí řecké orgány a příjemce, že tato kritéria zahrnují také environmentální a sociální otázky spojené s obrazem podniku a spokojeností jeho zaměstnanců. To dokládá skutečnost, že TVX Hellas, jež je tržním hospodářským subjektem, uhrazením příslušných vyrovnání zohlednila také pracovní a environmentální záležitosti. Tvrdí také, že neprodání dolů by znamenalo značné náklady v oblasti životního prostředí, které by musel nést řecký stát a jež by dosáhly částky přibližně 15,7 milionu EUR. Zároveň uvádějí, že cenu zaplacenou společností Ellinikos Xrysos opravňovala také kritéria tržního hospodaření, protože se rovnala ceně požadované TVX Hellas, která je soukromou společností. Podle Řecka a příjemce by TVX Hellas požadovala vyšší cenu, kdyby tak mohla učinit. K tomu tvrdí, že cena zaplacená společností Ellinikos Xrysos odpovídá účetní hodnotě aktivních položek v účetní závěrce TVX Hellas. A konečně tvrdí, že cena zaplacená při prodeji v roce 2003 představuje skutečnou hodnotu dolů, čímž míní hodnotu dolu v lokalitě Stratoni, protože se jednalo o jediný provozovaný důl. Pokud jde o Skouries, Řecko a příjemce uvádějí, že v této lokalitě nikdy nedošlo k žádné těžbě či investicím, s výjimkou těžebního průzkumu prováděného TVX Hellas před prodejem z roku 2003. Tvrdí také, že zřízení těžebního závodu v lokalitě Skouries vyžaduje značné investice. Z výše uvedených důvodů jsou názoru, že prodej z roku 2003 neposkytl společnosti Ellinikos Xrysos žádné zvýhodnění.

(25)

Pokud jde o zprávu Behre Dolbear, Řecko ani příjemce nepochybují o důvěryhodnosti společnosti Behre Dolbear. Oba proti zprávě ale vznášejí námitky a tvrdí, že na ni nelze brát ohled, protože jejím cílem bylo upoutat pozornost investorů a její referenční okamžik (červen 2004) nebyl stejný jako okamžik prodeje (prosinec 2003). Uvádějí také, že hodnota dolů podle odhadu společnosti Behre Dolbear se vztahuje k aktivům a zároveň příslušným povolením k těžbě, zatímco Ellinikos Xrysos nabyla pouze aktiva s tím, že řecký stát udělí povolení k těžbě později. Dále uvádějí, že se zpráva netýká prodaných aktiv, ale hodnoty společnosti Ellinikos Xrysos jako fungujícího podniku, a tak nic nevypovídá o hodnotě aktiv prodaných řeckým státem v prosinci 2003. Nakonec uvádějí, že v tabulce 5.3 na straně 37 zprávy oceňuje společnost Behre Dolbear čistou současnou hodnotu zprovoznitelných dolů Cassandra jako zápornou, a to na –2,59 milionu USD, a skutečně zaplacená cena (11 milionů EUR) tak byla vyšší než tržní hodnota dolů.

(26)

Řecko tvrdí, že v případě použití zprávy Behre Dolbear lze ze tří různých metod v ní použitých připustit pouze příjmový přístup, jelikož se jedná o primární, mezinárodně používanou metodu ocenění, a i to pouze při zohlednění jejího data platnosti a za předpokladu udělení povolení k těžbě a provedení značných investic.

(27)

Řecké orgány a příjemce uznávají, že Řecko prodalo majetek přímo společnosti Ellinikos Xrysos, aniž by byla vyhlášena veřejná soutěž nebo provedeno předchozí ocenění, a to z časových důvodů kvůli zajištění pracovních míst a ochraně životního prostředí. Prohlašují také, že TVX Hellas měla vůči Řecku pohledávky ve výši 293,5 milionu EUR kvůli odškodnění za investice do dolů (které zastavily provoz následkem rozhodnutí o zrušení povolení z roku 2002) a za náklady způsobené ochranou životního prostředí. Uvádějí, že v kupní smlouvě nebyla žádná doložka o minimálním počtu pracovních míst, protože těžba vyžaduje vysoký počet pracovníků, ale zároveň není možné závazek zachovat pracovní místa kvantifikovat. Nakonec tvrdí, že pokud by Komise vydala příkaz k navrácení podpory, mohla by být předložena žádost o zrušení smlouvy, což by znamenalo, že by po řeckém státu mohlo být požadováno splacení 11 milionů EUR společnosti a majetek by se mu mohl vrátit.

(28)

Řecké orgány dále tvrdí, že bylo možno použít hodnotu stanovenou při veřejné soutěži v roce 1995 a hodnotu pozemku považovat za nezměněnou. Uvádějí, že lze připustit metodu použitou ve zprávě Behre Dolbear (metodu příjmového přístupu), ale pouze ve spojení s datem zprávy (30. června 2004) a za předpokladu vydání povolení k těžbě a provedení značných investic. Řecké orgány nakonec souhlasí s tím, že v okamžiku prodeje měl důl v lokalitě Stratoni platná povolení k těžbě, a byl tak funkční a splňoval podmínku zprávy Behre Dolbear o „zprovoznitelném zařízení“.

(29)

Pokud jde o prominutí daně a snížení zákonných poplatků, nebyla podle příjemce zákonná daň z převodu dolů v tomto konkrétním případě použitelná. Dále byla podle Řecka hodnota dolů záporná, a proto bylo nutno motivovat případné investory. Řecko také tvrdí, že článek 173 řeckého horního zákona sice stanoví daňovou sazbu ve výši přibližně 5 %, ale pouze u transakcí „s protiplněním“ („με επαχθή αιτία“), což podle Řecka znamená u transakcí vyvolaných nešťastnou příhodou, jako např. úmrtím majitele, a v tomto konkrétním případě nebyl proto použitelný. Příjemce dále tvrdí, že kupní smlouva není kvůli doložce o zrušení konečná, a že by proto uložení jakékoliv daně bylo předčasné. Příjemce nakonec tvrdí, že snížení zákonných poplatků nemá dopad na státní prostředky, protože notáři jsou soukromé subjekty a daň a poplatky z jejich honorářů byly řádně uhrazeny.

(30)

Řecko přiznává, že se daň v sazbě od 7 % do 9 % ve skutečnosti vybírá ve všech případech prodeje pozemků, a to bez ohledu na to, zda se jedná o majetek společnosti, nebo majetek soukromých osob.

(31)

Jak Řecko, tak příjemce konečně tvrdí, že i pokud by měl prodej z roku 2003 představovat podporu ve prospěch Ellinikos Xrysos, byla tato společnost způsobilá pro podporu podle pokynů k vnitrostátní regionální podpoře z roku 1998 a víceodvětvového rámce pro regionální podporu velkým investičním projektům z roku 2002, které byly oba v okamžiku prodeje použitelné, protože společnost byla umístěna v oblasti způsobilé podle čl. 107 odst. 3 písm. a) SFEU. Příjemce také tvrdí, že by mohl být způsobilý pro podporu podle obecného nařízení o blokových výjimkách, pokynů ke státní podpoře na ochranu životního prostředí z roku 2008 a čl. 107 odst. 3 písm. c), protože se dotyčné investice týkaly odvětví a oblasti životního celostátního významu. Pokud jde o osvobození od daně, dosáhla daň podle příjemce výše 38 000 EUR, byla proto nižší než strop de minimis (100 000 EUR za období tří let) (13) a nepřinesla společnosti Ellinikos Xrysos žádný prospěch.

(32)

Komise obdržela také připomínky k rozhodnutí o zahájení řízení od Hellenic Mining Watch (Řeckého důlního dozoru) (14). Hellenic Mining Watch tvrdí, že k aktivům dolů Cassandra patří také značný nemovitý majetek, který výrazně navyšuje celkovou hodnotu dolů, a nebyl přitom ve zprávě Behre Dolbear zohledněn. Hellenic Mining Watch odmítá ohledy na nezaměstnanost jako zdůvodnění převodu dolů v rozporu s právními postupy a tvrdí, že kupní smlouva neobsahuje žádnou povinnost pro společnost Ellinikos Xrysos přijmout určitý konkrétní nebo minimální počet pracovníků.

(33)

Hellenic Mining Watch podobně odmítá environmentální zdůvodnění převodu dolů v rozporu s právními postupy a tvrdí, že článek 1 kupní smlouvy z roku 2003 zbavuje Ellinikos Xrysos jakékoli odpovědnosti za škody způsobené na životním prostředí, pokud k těmto škodám nebo příčinám těchto škod došlo před zveřejněním právního předpisu, kterým se schvaluje kupní smlouva. Hellenic Mining Watch nakonec tvrdí, že k aktivům dolů patří také zásoby zlatonosných rud výrazné hodnoty, která dosahuje částky 80 milionů EUR, jež nejsou v kupní smlouvě uzavřené s Ellinikos Xrysos uvedeny.

(34)

V odpovědi na připomínky Hellenic Mining Watch Řecko opakuje názor, že společnost Ellinikos Xrysos neobdržela žádnou státní podporu. Řecko zejména tvrdí, že nikdy nebylo ani majitelem a ani prodejcem dolů a že vystupovalo pouze jako prostředník v transakci mezi dvěma soukromými stranami. Řecko dále uvádí, že tvrzení Hellenic Mining Watch jsou mlhavá, nepřesná a protiřečí si. Řecko závěrem tvrdí, že organizaci Hellenic Mining Watch jde o navrácení dolů Cassandra zpět státu, protože jejím konečným cílem je ochrana životního prostředí.

(35)

Komise nakonec dostala připomínky k rozhodnutí o zahájení řízení od odborové organizace dolů Cassandra (15), která pochybuje, že opatření představují protiprávní státní podporu, a odvolává se na to, že doly přispívají k rozvoji hospodářství a zaměstnanosti.

(36)

Na základě výše uvedených skutečností a argumentů Řecka a ostatních třetích stran posoudí Komise v následujícím oddíle dotyčná opatření. Komise za prvé posoudí existenci podpory v šetřených opatřeních, aby zjistila, zda jde o podporu, či nikoli (pododdíl IV.a). Pokud opatření skutečně obsahuje podporu, posoudí Komise za druhé její slučitelnost s vnitřním trhem (pododdíl IV.b).

(37)

Ke zjištění, zda opatření představuje podporu, musí Komise posoudit, zda sporné opatření splňuje podmínky čl. 107 odst. 1 SFEU, který stanoví, že: „podpory poskytované v jakékoli formě státem nebo ze státních prostředků, které narušují nebo mohou narušit hospodářskou soutěž tím, že zvýhodňují určité podniky nebo určitá odvětví výroby, jsou, pokud ovlivňují obchod mezi členskými státy, neslučitelné s vnitřním trhem, nestanoví-li Smlouvy jinak“.

(38)

S ohledem na toto ustanovení Komise níže posoudí, zda sporná opatření ve prospěch společnosti Ellinikos Xrysos představují státní podporu.

(39)

Pokud stát prodá určitý majetek za cenu nižší, než je tržní hodnota, poskytne kupci (který získá majetek za dotovanou cenu) zvýhodnění, jež může představovat státní podporu. Určitý majetek je naopak prodán za tržní hodnotu (a státní podpora je tak vyloučena), pokud je cena stanovena nezávislým odhadcem a odpovídá prodejní ceně nebo pokud k prodeji dojde pomocí soutěžního, otevřeného, transparentního a bezpodmínečného nabídkového řízení a je vybrána nejvyšší nabídka (16).

(40)

V tomto konkrétním případě byly doly Cassandra prodány bez veřejné soutěže či jakéhokoli ocenění. Aby se stát vyhnul poskytnutí podpory, musí jednat jako racionální soukromý majitel, jenž se snaží maximalizovat zisk, tzn. jako „prodejce v tržním prostředí“, a snažit se o co nejlepší finanční výsledek prodeje. V tomto konkrétním případě tudíž Komise posoudila, zda řecký stát jednal jako prodejce v tržním prostředí.

(41)

Řecké orgány a příjemce tvrdí, že environmentální a sociální hlediska by měla také platit jako kritéria tržního hospodaření, protože se týkají obrazu společnosti a spokojenosti zaměstnanců. Podle jejich názoru toto tvrzení potvrzuje skutečnost, že společnost TVX Hellas jako hospodářský subjekt v tržním prostředí také zohlednila pracovní a environmentální hlediska vyplacením vyrovnání svým zaměstnancům, a to včetně za minulé závazky v oblasti životního prostředí (závazky z období před prodejem z roku 2003). Tvrdí, že stejným způsobem by prodejce v tržním prostředí souhlasil se sníženou cenou, aby uspokojil environmentální a sociální požadavky.

(42)

Komise nemůže výše uvedené tvrzení uznat. Environmentální a sociální hlediska jsou již svou podstatou záležitosti veřejné politiky, kterými se zabývají veřejné orgány. Prodejce v tržním prostředí může nejvýše v omezeném rozsahu zohledňovat nezaměstnanost a životní prostředí, aby chránil nebo pěstoval svou podnikatelskou pověst sociálně odpovědného subjektu nebo subjektu s odpovědností za životní prostředí, ale ne výrazně na úkor svých finančních zájmů. Každopádně by racionální prodejce v tržním prostředí posoudil a kvantifikoval v souvislosti s prodejem každou platbu nebo náklad plynoucí z těchto hledisek, aby rozhodl, jak by mohly ovlivnit přijatelnou cenu. V tomto konkrétním případě Komise zjišťuje, že smlouva neobsahuje žádná taková finanční upřesnění a že Řecko neprokázalo, že by v době prodeje bylo provedeno jakékoli vyhodnocení podobných finančních nákladů.

(43)

Řecké orgány a příjemce také tvrdí, že doly měly zápornou tržní hodnotu, což prokazuje skutečnost, že společnost Kinross, která je vlastníkem TVX Hellas a tržním hospodářským subjektem, kapitalizací výrazných ztrát ze své investice přidělila dolům zápornou hodnotu.

(44)

Komise nemůže výše uvedené tvrzení uznat. TVX Hellas ukončila své podnikání v dolech Cassandra kvůli zrušení povolení k těžbě státní radou. Ovšem v době prodeje Řecku společností TVX Hellas měl důl v lokalitě Stratoni platné povolení k těžbě (viz 13. bod odůvodnění), zatímco povolení dolu v Olympii bylo nadále zrušené. Komise se proto domnívá, že rozhodnutí TVX Hellas prodat doly Cassandra bylo spojeno s nezdarem její značné investice do dolu v Olympii. Jednání TVX Hellas se proto týkalo hodnoty investice do dolu v Olympii, a nikoli hodnoty dolu ve Stratoni.

(45)

Řecké orgány a příjemce uznávají, že Řecko prodalo majetek přímo společnosti Ellinikos Xrysos, aniž by byla vyhlášena veřejná soutěž nebo provedeno předchozí ocenění, a to z časových důvodů kvůli zajištění pracovních míst a ochraně životního prostředí. Pokud jde o životní prostředí, tvrdí, že neprodání dolů by znamenalo značné náklady v oblasti životního prostředí, které by musel nést řecký stát a jež by dosáhly částky přibližně 15,7 milionu EUR. Pokud jde o zaměstnanost, řecké orgány a příjemce uznávají, že v kupní smlouvě nebylo žádné ustanovení o minimálním počtu pracovních míst, ale tvrdí, že není možné kvantifikovat závazek ohledně zachování pracovních míst a že těžba vyžaduje značný počet pracovníků.

(46)

Vzhledem k výše uvedenému Komise zjišťuje, že hodnota prodávaného majetku nebyla před prodejem žádným způsobem oceněna a že prodej nebyl uskutečněn pomocí otevřeného postupu, ale prostřednictvím přímého kontaktu s kupcem. Pokud jde o environmentální náklady, které by Řecko údajně muselo nést, Komise zjišťuje, že ve smlouvě ani v žádném dokumentu z té doby neexistuje žádná stopa po těchto nákladech. Komise také zaznamenává, že kromě povinností v oblasti ochrany životního prostředí stanovených platnými právními předpisy nebyly kupci uloženy žádné dodatečné povinnosti. Komise se domnívá, že pokud by environmentální náklady musely být zohledněny při stanovení prodejní ceny, posuzoval by je soukromý prodejce pečlivě před určením prodejní ceny a kvantifikoval by je. Řecko neprokázalo, že by v době prodeje takové vyhodnocení a kvantifikaci provedlo nebo že by takové environmentální náklady jiným způsobem zohlednilo.

(47)

Komise také zaznamenává, že kupní smlouva z roku 2003 neobsahuje doložku, která by po kupci požadovala zachování nebo vytvoření minimálního počtu pracovních míst. Komise proto nemůže uznat tvrzení, že kupec byl zatížen povinností zachovat více pracovních míst, než bylo hospodářsky nutno, protože kupní smlouva neobsahuje žádnou povinnost zachovat konkrétní počet pracovních míst. Komise se tak domnívá, že z hlediska soukromého prodejce nemůže být žádné tvrzení o počtu pracovních míst nebo o zajištění zaměstnanosti důvodem pro prodejní cenu, která je nižší než tržní hodnota dolů.

(48)

Na základě 46. a 47. bodu odůvodnění proto Komise nemůže uznat tvrzení Řecka a příjemce uvedená ve 45. bodě odůvodnění.

(49)

Pokud jde o zajištění zaměstnanosti a ochranu životního prostředí (viz 45. bod odůvodnění), Hellenic Mining Watch odmítá ohledy na nezaměstnanost jako zdůvodnění převodu dolů v rozporu s právními postupy a tvrdí, že kupní smlouva neobsahuje žádnou povinnost pro společnost Ellinikos Xrysos přijmout určitý konkrétní nebo minimální počet pracovníků. Hellenic Mining Watch také tvrdí, že společnost Ellinikos Xrysos byla zvýhodněna, protože článek 1 kupní smlouvy z roku 2003 zbavuje Ellinikos Xrysos jakékoli odpovědnosti za škody způsobené na životním prostředí, pokud k takovým škodám nebo příčinám těchto škod došlo před zveřejněním právního předpisu, kterým se schvaluje kupní smlouva.

(50)

Pokud jde o druhé výše uvedené tvrzení Hellenic Mining Watch, Komise zaznamenává, že kupní smlouva z roku skutečně zbavuje Ellinikos Xrysos jakékoli odpovědnosti za škody způsobené na životním prostředí, pokud k takovým škodám nebo příčinám těchto škod došlo před zveřejněním právního předpisu, kterým se schvaluje kupní smlouva. Komise se domnívá, že výše uvedené ustanovení smlouvy neposkytuje Ellinikos Xrysos zvláštní zvýhodnění nezávislé na kupní ceně. Doložky rozdělující různé finanční závazky z minulosti mezi prodejce a kupce nejsou v soukromých smlouvách neobvyklé. Strany podílející se na prodeji berou při stanovení prodejní ceny koneckonců takové doložky v úvahu. Zásadní otázkou v tomto případě proto zůstává, zda prodej při zohlednění jeho podmínek odrážel tržní cenu dolů.

(51)

Řecké orgány a příjemce tvrdí, že prodej z roku 2003 neposkytl společnosti Ellinikos Xrysos žádné zvýhodnění, protože cena zaplacená Ellinikos Xrysos se rovnala účetní hodnotě aktivních položek v účetní závěrce společnosti TVX Hellas, která vlastnila doly Cassandra před řeckým státem.

(52)

Komise nemůže výše uvedené tvrzení uznat. Komise se domnívá, že účetní hodnota u společnosti TVX Hellas nemůže být brána v úvahu pro posouzení hodnoty aktiv, protože je výsledkem odpisů hodnoty v účetnictví společnosti z důvodů zdanění (17) a představuje účetní hodnotu aktiv. Podle ustálené judikatury (18) není účetní hodnota vždy stejná jako tržní hodnota, pokud se jedná o ocenění aktiv za účelem stanovení jejich ceny při prodeji. Dotyčná aktiva tak byla převedena jako taková a odpisy provedené jejich předchozím vlastníkem se týkaly pouze jeho vlastního účetnictví a zdanění.

(53)

Řecké orgány a příjemce tvrdí, že cenu zaplacenou společností Ellinikos Xrysos opravňují kritéria tržního hospodaření, protože se rovnala ceně požadované TVX Hellas, která je soukromou společností. Ta by požadovala vyšší cenu, kdyby tak mohla učinit.

(54)

Komise nemůže výše uvedené tvrzení uznat. Komise zaznamenává, že cena zaplacená Řeckem společnosti TVX Hellas byla výsledkem vzájemného vyrovnání pohledávek obou stran. Komise také zaznamenává, že pohledávka společnosti TVX Hellas vůči Řecku dosahovala částky 293,5 milionu EUR (viz 15. bod odůvodnění). Podle tohoto způsobu uvažování by v případě, kdy by pohledávky obou stran byly jiné, mohl být jiný i konečný výsledek vyrovnání, a to i v případě, kdyby byl spojen s prodejem stejných aktiv. Komise se proto domnívá, že vyrovnání pohledávek není reprezentativní pro hodnotu prodaných aktiv.

(55)

Komise zároveň zaznamenává, že obě strany předložily požadavky spočívající v žádostech o vyrovnání. Požadavek Řecka se zejména týkal škod na životním prostředí údajně způsobených společností TVX Hellas. Požadavek společnosti TVX Hellas se týkal výdajů na ochranu životního prostředí a investičních ztrát, které společnost údajně utrpěla kvůli zrušení povolení k těžbě v roce 2002. Komise také zaznamenává, že hodnota aktiv nebyla v době výše uvedeného vyrovnání žádným způsobem posouzena. Cena ve výši 11 milionů EUR za prodej dolů Cassandra Řecku byla proto spojena s údajnými závazky obou stran, a nikoli s hodnotou aktiva.

(56)

Komise konečně zaznamenává, že rozhodnutí společnosti TVX Hellas prodat doly Cassandra bylo spojeno s nezdarem jejích značných investic do dolu v Olympii, a tedy s hodnotou investice do dolu v Olympii, a nikoli s hodnotou dolu v lokalitě Stratoni. Společnost Ellinikos Xrysos žádné podobné investice neučinila, a tak nebyla nezdarem těchto investic dotčena. Komise se tak domnívá, že cena ve výši 11 milionů EUR za prodej dolů Cassandra Řecku byla pouze výrazem obchodního vztahu mezi TVX Hellas a Řeckem a konkrétní situace společnosti TVX Hellas v době prodeje. Nemohla proto představovat samostatné obchodní ujednání, jakým bylo ujednání mezi Řeckem a společností Ellinikos Xrysos.

(57)

Vzhledem k předchozímu (54. až 56. bod odůvodnění) dochází Komise k závěru, že neexistuje žádná spojitost mezi vyrovnáním pohledávek mezi Řeckem a TVX Hellas a hodnotou aktiva.

(58)

Na základě výše uvedeného a za účelem zjištění, zda prodejní cena vyjadřovala tržní hodnotu aktiv, rozdělila je Komise do tří kategorií: a) doly, b) pozemky a c) nerostné zásoby. Pro výpočet tržní hodnoty aktiv se Komise spolehla na zprávu Behre Dolbear (viz 19. bod odůvodnění). Pokud jde o pozemky, Komise ověřila hodnotu uvedenou ve zprávě pomocí ceny zaplacené za dotyčné pozemky při předchozí veřejné soutěži v roce 1995 (viz 11. bod odůvodnění).

(59)

Řecko a příjemce tvrdí, že zprávu Behre Dolbear nelze brát v úvahu, protože jejím cílem bylo přilákat pozornost investorů. Komise nemůže toto tvrzení uznat, protože přilákání pozornosti investorů je hlavní a oprávněný cíl každé zprávy o ocenění vypracované pro hospodářské subjekty v tržním prostředí, kteří hledají finanční prostředky na finančních trzích. Ověřovat platnost každého ocenění je sice zásadní, ale pouhá skutečnost, že zpráva o ocenění má přilákat investory, nestačí k jejímu zpochybnění.

(60)

Řecko a příjemce také tvrdí, že zprávu nelze brát v úvahu, protože její referenční okamžik (červen 2004) není stejný jako okamžik prodeje (prosinec 2003).

(61)

Komise nemůže výše uvedené tvrzení uznat. Komise zaznamenává, že zpráva Behre Dolbear je skutečně datována dne 30. června 2004, ovšem její obsah lze považovat soudobý s prodejem z prosince 2003, protože je založena na kolísání cen kovů v období 1993–2003.

(62)

Řecký stát a Ellinikos Xrysos tvrdí, že se zpráva netýká prodaných aktiv, ale hodnoty společnosti Ellinikos Xrysos jako fungujícího podniku, a tak nic nevypovídá o hodnotě aktiv prodaných řeckým státem v prosinci 2003. Komise toto tvrzení nemůže uznat, protože za účelem výpočtu celkové hodnoty společnosti zpráva uvádí podrobné posouzení hodnoty prodaných aktiv na podrobně rozepsaném základě.

(63)

Řecké orgány a příjemce tvrdí, že v době prodeje byla tržní hodnota dolů Cassandra snížená, či dokonce záporná, a to kvůli dlouhému přerušení provozu a zrušení povolení k těžbě. Tvrdí také, že cena zaplacená při prodeji v roce 2003 odrážela hodnotu dolu v lokalitě Stratoni, protože byl jediný v provozu. Řecko zejména souhlasí s tím, že v okamžiku prodeje měl důl v lokalitě Stratoni platná povolení k těžbě, a byl tak funkční a splňoval podmínku zprávy Behre Dolbear o „zprovoznitelném zařízení“.

(64)

Komise zaznamenává, že rozhodnutí o zrušení z roku 2002 měla dopad pouze na hodnotu dolu v Olympii, protože v době prodeje měl důl v lokalitě Stratoni platná povolení k těžbě, a tudíž měl určitou hodnotu. TVX Hellas zároveň přerušila provoz kvůli nezdaru své investice v oblasti těžby zlata, když byla zrušena povolení k těžbě v dolu v Olympii. Její jednání se proto týkalo pouze hodnoty investice do dolu v Olympii, a nikoli hodnoty dolu ve Stratoni.

(65)

Pokud jde o lokalitu ve Skouries, řecké orgány a příjemce tvrdí, že zde nikdy nedošlo k žádné těžební činnosti nebo k investicím, s výjimkou důlního průzkumu prováděného TVX Hellas před prodejem z roku 2003, a že zřízení těžebního zařízení v této lokalitě vyžaduje značné investice.

(66)

Komise zaznamenává, že lokalita ve Skouries neměla povolení k těžbě nebo připravenou těžební infrastrukturu. Řecké orgány a příjemce ale nepředložili žádnou informaci nebo zásadní argument, který by prokázal, že provoz ve Skouries nebyl úředně povolen nebo nebyl hospodářsky proveditelný. Podle zprávy Behre Dolbear představovaly v roce 2004 kapitálové náklady na rozvoj dolu ve Skouries a jeho výstavbu částku 268 milionů USD, tzn. 220 milionů EUR. Behre Dolbear ve své zprávě vyjadřuje názor, že se jedná o náklady „přiměřené“. Komise se proto domnívá, že v případě Skouries neexistovaly žádné úřední nebo ekonomické překážky pro udělení povolení k těžbě nebo pro výstavbu důlní infrastruktury a provozování těžby.

(67)

Na základě výše uvedeného (63. až 66. bod odůvodnění) se Komise domnívá, že v době prodeje byla tržní hodnota dolu v Olympii skutečně ohrožena rozhodnutími o zrušení z roku 2002, zato tržní hodnota dolů ve Stratoni a Skouries ohrožena nebyla. V době prodeje z roku 2003 bylo proto možno provést odhad tržní hodnoty dolů Cassandra.

(68)

Za účelem výpočtu hodnoty dolů Cassandra přistoupila Komise k přezkumu každého ze tří dolů, které tvoří doly Cassandra (Stratoni, Olympie a Skouries), z následujících dvou stránek: a) hodnoty dolu, jež musí být založena na hospodářských faktorech existujících v době prodeje, a b) provozuschopnosti dolu z hlediska vytvoření výše zmíněné hodnoty. Na základě těchto dvou faktorů dospěla Komise k závěru, že doly ve Stratoni a Skouries měly určitou hodnotu, již by bylo možno zjistit, zatímco hodnotu dolu v Olympii bylo v době prodeje z roku 2003 obtížné stanovit.

(69)

Za účelem ocenění hodnoty dolů použila Komise zprávu Behre Dolbear. Pro výpočet spravedlivé tržní hodnoty dolů Cassandra používá zpráva tři metody: a) ocenění na základě příjmového přístupu (19), b) ocenění na základě souvisejících transakcí (srovnatelných prodejů) a c) přístup na základě tržní kapitalizace (20). Hodnoty, k nimž se dospěje použitím těchto tří metod, jsou následující: a) 130,3 – 402,5 milionu USD čili 107,2 – 331,1 milionu EUR, b) 504,7 milionu USD čili 415,2 milionu EUR a c) 614,9 milionu USD čili 505,9 milionu EUR. Rozpětí ocenění v případě příjmového přístupu je zapříčiněno použitím různých cenových scénářů (viz 72. bod odůvodnění). Z těchto tří metod se Komise držela příjmového přístupu. Důvody jsou shrnuty v níže uvedené tabulce:

Tabulka

Důvody pro použití příjmového přístupu

(70)

Řecko souhlasí s tím, že v případě použití zprávy Behre Dolbear lze připustit pouze příjmový přístup, jelikož se jedná o primární, mezinárodně používanou metodu ocenění, a to pouze při zohlednění jejího data (30. červen 2004) a za předpokladu udělení povolení k těžbě a provedení značných investic.

(71)

Na základě příjmového přístupu odhaduje Komise hodnotu dolů v době prodeje z roku 2003 následovně (viz 72. až 79. bod odůvodnění).

(72)

Příjmový přístup odhaduje spravedlivou tržní hodnotu dolů Cassandra na zprovoznitelné úrovni (21) prokázané provozem dolů, a to s přesně stanovenými náklady a prokázanými a pravděpodobnými zásobami (22). Pro určení hodnoty používá zpráva tři různé scénáře založené na cenách platných v následujících obdobích: a) průměr za období 1993–2003, b) pouze první polovina roku 2004 a c) průměr za období 1993–2003 a první polovina roku 2004 (děleno 2). Komise se domnívá, že může zohlednit pouze scénář průměru za období 1993–2003, a nikoli dva další, protože tento scénář vychází z cen a nákladů známých v době prodeje, k němuž došlo v prosinci 2003. Historické ceny v letech 1993 až 2003 použité společností Behre Dolbear navíc nevykazují za celé období 1993–2003 žádný zvláštní trend, tzn. že během různých let kolísají, a Komise se proto domnívá, že průměr za období 1993–2003 vyjadřuje lépe historický vývoj na trhu s kovy. Ceny v první polovině roku 2004 mimoto nevypovídají o hodnotě dolů, protože se jedná o okamžitý obrázek bez zohlednění kolísání. Zohlednění kolísání je přitom zásadní pro minimalizaci dopadu neobvyklých výkyvů nebo náhodných událostí a získání spolehlivého obrazu o hodnotě dolů.

(73)

Řecko a příjemce tvrdí, že společnost Behre Dolbear oceňuje čistou aktuální hodnotu zprovoznitelných dolů Cassandra jako zápornou, a to na –2,59 milionu USD, a skutečně zaplacená cena (11 milionů EUR) tak byla vyšší než tržní hodnota dolů.

(74)

Komise konstatuje, že na odděleném základě dosahují čisté aktuální hodnoty (na zprovoznitelné úrovni) přidělené v rámci příjmového přístupu třem důlním projektům následující částky: a) Olympie: –28,79 milionu USD, tj. –23,7 milionu EUR, b) Stratoni: 10,48 milionu USD, tj. 8,6 milionu EUR, a c) Skouries: 15,72 milionu USD, tj. 12,9 milionu EUR. Součet těchto tří hodnot se rovná záporné hodnotě ve výši –2,59 milionu USD.

(75)

Komise přesto neuznává výše uvedené tvrzení Řecka a příjemce. Z výše uvedených hodnot zaznamenává, že čistá aktuální hodnota (na zprovoznitelné úrovni) byla u dolu Olympie v době prodeje skutečně záporná. Nicméně se domnívá, že záporná čistá aktuální hodnota dolu v Olympii znamená, že v době prodeje by byl záporný předpokládaný zisk vyplývající z provozování dolu při úrovni cen pozorovaných za předchozích 11 let. Vzhledem k ceně zlata by se každý vlastník dolu v Olympii rozhodl důl neprovozovat a snažil by se co možná nejvíce vyhnout ztrátám. Jak je prokázáno, mohl kupec neprovozováním dolů omezit ztráty na 5,5 milionu EUR, což představuje výši nákladů, které musel nést ze smlouvy z důvodů ochrany životního prostředí a údržby. Z této pouhé skutečnosti ale nelze vyvozovat, že by hodnota dolu v Olympii měla být oceněna na –5,5 milionu EUR, protože z vlastnictví dolu v zásadě vyplývají i různé možnosti: vlastník může důl provozovat v příhodné době (ceny zlata jsou dostatečně vysoké) a rozhodnout se ho ve zlých časech neprovozovat (ceny zlata nejsou dostatečně vysoké). Společnost Ellinikos Xrysos se proto mohla rozhodnout převzít důl jako součást balíčku dolů Cassandra nebo s výhledem, že bude později schopna provést nutné investice do dolu v Olympii, aby obnovila ziskovou těžbu, pokud ceny zlata dosáhnou úrovně (značně) převyšující úroveň v období 1993–2003.

(76)

Získat spolehlivý odhad této opční hodnoty je skutečně obtížné. A co je ještě důležitější, každá podobná hodnota by musela být upravena, aby zohlednila (možná vysokou) pravděpodobnost, že i v případě, kdy by ceny zlata byly dostatečně vysoké, aby zajistily ziskový provoz, by nemuselo být uděleno povolení k těžbě. Jak je uvedeno výše (viz 12. bod odůvodnění), povolení k těžbě a získávání zlata v Olympii bylo zrušeno z environmentálních důvodů, které byly považovány za závažné. Bylo by proto vhodné nahlížet na Olympii jako na důl, u nějž je možno opatrně odhadnout opční hodnotu jako nulovou. Čistou hodnotu dolu v Olympii je proto nutno ocenit na –5,5 milionu EUR.

(77)

Komise se naopak domnívá, že se jednotlivé hodnoty dolů ve Stratoni a Skouries rovnají částce 21,5 milionu EUR, což představuje součet hodnot obou dolů podle zprávy Behre Dolbear (8,6 milionu EUR a 12,9 milionu EUR – viz 74. bod odůvodnění), protože:

(78)

Řecko a příjemce tvrdí, že hodnotu dolů podle odhadu společnosti Behre Dolbear nelze brát v úvahu, protože se vztahuje k aktivům a zároveň příslušným povolením k těžbě, zatímco Ellinikos Xrysos nabyla pouze aktiva s tím, že řecký stát udělí povolení k těžbě později. Komise nepřijímá toto tvrzení, protože důl ve Stratoni vlastnil v době prodeje platné povolení k těžbě, jak je prokázáno výše. Výše je rovněž prokázáno, že pro udělení povolení k těžbě pro důl ve Skouries neexistovaly žádné úřední překážky. Náklady na podání žádosti a získání povolení k těžbě pro důl ve Skouries se omezovaly na honoráře geologům a dalším odborníkům za přípravu studií požadovaných pro povolení a poplatky za záruku požadovanou příslušným ministerstvem. Podle dokumentace předložené řeckými orgány dosahovaly výše uvedené náklady jednorázově částky přibližně 5 000 EUR a navíc nejvýše 600 000 EUR za rok. Ve srovnání s celkovými kapitálovými náklady na rozvoj dolu a výstavbu ve Skouries, které dosáhly v roce 2004 částky 268 milionů USD, tzn. 220 milionů EUR (viz 66. bod odůvodnění), považuje Komise tyto částky za nízké. Komise se proto domnívá, že výše uvedené náklady na povolení k těžbě nepředstavovaly překážku pro společnost ochotnou do dolu ve Skouries investovat. Komise rovněž zaznamenává, že zpráva Behre Dolbear zahrnuje do výpočtu čisté aktuální hodnoty dolu také „správní“ náklady. Komise se proto domnívá, že výše uvedené náklady (na podání žádosti a získání povolení k těžbě pro důl ve Skouries) byly ve zprávě Behre Dolbear zohledněny.

(79)

Na základě předchozího je hodnota dolů odhadnuta na 16 milionů EUR pro všechny tři doly (21,5 milionu EUR – 5,5 milionu EUR).

(80)

Řecké orgány a příjemce tvrdí, že pozemky získané těžařskou společností lze využívat pouze k těžbě a nemají žádnou tržní hodnotu, protože řecké právní předpisy v těchto oblastech upřednostňují těžbu. Snížení hodnoty horních práv kvůli dlouhému přerušení provozu a zrušení povolení k těžbě proto také vedlo ke snížení hodnoty pozemků.

(81)

Vzhledem k výše uvedenému považuje Komise dotyčné pozemky za aktivum těžebního podnikání, a nikoli za „nemovitý majetek“ v širším slova smyslu, a to vzhledem k zvláštní povaze těžební činnosti (znečištění, rozrušení životního prostředí atd.), která činí z možnosti obchodovat s tímto aktivem odděleně od dolů spornou záležitost.

(82)

Komise se ale přesto domnívá, že každé obchodní aktivum má určitou hodnotu, protože přispívá nebo může přispívat k činnosti společnosti a k vytváření příjmů. Doly Cassandra představovaly v době prodeje provozuschopný podnik, a Komise má proto za to, že pozemky mohly být využívány k provozu dolů, a měly tak určitou hodnotu. Komise proto nemůže uznat tvrzení předložené Řeckem a společností Ellinikos Xrysos.

(83)

Hellenic Mining Watch tvrdí, že k aktivům dolů Cassandra patří také značný nemovitý majetek, který výrazně navyšuje celkovou hodnotu dolů, a nebyl přitom ve zprávě Behre Dolbear zohledněn.

(84)

Komise ale konstatuje, že zpráva Behre Dolbear pozemky zohledňuje, a to odděleně od dolů. Zpráva Behre Dolbear považuje pozemky za jiné než nerostné aktivum dolů Cassandra a nezávisle na příjmovém přístupu je oceňuje na 6 milionů EUR (23).

(85)

Behre Dolbear ale ve své zprávě uvádí, že se u hodnoty přisouzené pozemkům jedná o hodnotu uvedenou společností Ellinikos Xrysos a že sama pozemky neoceňovala. Komise proto musí tuto hodnotu ověřit.

(86)

Komise za tím účelem použila cenu zaplacenou za pozemky při veřejné soutěži z roku 1995 na prodej dolů Cassandra společnosti TVX Hellas (viz 11. bod odůvodnění). Nejedná se o primární, ale o sekundární výpočet za účelem ověření platnosti hodnoty uváděné ve zprávě Behre Dolbear (6 milionů EUR).

(87)

Řecké orgány souhlasí s tím, že hodnota stanovená při veřejné soutěži z roku 1995 může být brána v úvahu a že hodnotu pozemků lze považovat za nezměněnou. Komise zaznamenává, že v souvislosti s prodejem dolů Cassandra společnosti TVX Hellas v roce 1995 byla za pozemky stanovena cena ve výši 1,2 miliardy GRD. Komise zdůrazňuje, že pro pozemky dolů Cassandra neexistují žádné platné cenové reference nebo cenové indexy a že tyto pozemky jsou považovány za aktivum těžebního podnikání, a nikoli za „nemovitý majetek“ v širším slova smyslu (viz 81. bod odůvodnění). Pokud by podobné platné cenové reference nebo cenové indexy existovaly, bylo by možné vypočítat aktualizovanou referenční hodnotu. Jelikož neexistují, považuje Komise cenu z roku 1995 v tomto konkrétním případě za nejlepší dostupné ocenění. Komise proto bere výchozí částku ve výši 1,2 miliardy GRD čili 3,5 milionu EUR (při použití směnného kurzu 340,75 GRD za 1 EUR, za kterého Řecko přistoupilo v roce 2001 k eurozóně) za spravedlivou tržní hodnotu pozemků.

(88)

Po roce 1995 získala společnost TVX Hellas dalších 70 parcel (v období 1997–2000, a to především v roce 1998 a 1999). Komise zaznamenává, že pořizovací hodnota těchto 70 dodatečných parcel dosahuje výše 1,1 milionu EUR, jak je uvedeno v účetních závěrkách TVX Hellas. Komise považuje tuto pořizovací cenu za tržní, protože ji stanovil trh. Sečtením obou výše uvedených hodnot (3,5 milionu EUR a 1,1 milionu EUR) lze stanovit celkovou spravedlivou tržní hodnotu pozemků na 4,6 milionu EUR.

(89)

Tato částka ve výši 4,6 milionu EUR představuje jmenovitou hodnotu pozemků v roce 2003, která vychází z cen v roce 1995 a v období 1997–2000. Komise se domnívá, že je nutno tuto hodnotu upravit v souladu s řeckým všeobecným indexem cen průmyslové výroby za období 1995–2003 a 1998–2003. Je použit index cen průmyslové výroby, protože dotyčné pozemky jsou aktivem průmyslové společnosti a úprava musí odpovídat cenovým změnám v odvětví průmyslu. Tato úprava prodejních cen z roku 1995 a období 1997–2000 vede ke konečné částce ve výši 5,9 milionu EUR v prosinci 2003.

(90)

Komise konstatuje, že výše uvedená hodnota ve výši 5,9 milionu EUR je téměř totožná s hodnotou ve výši 6 milionů EUR uváděnou Behre Dolbear v její zprávě o ocenění (viz 84. bod odůvodnění). Komise se domnívá, že tato těsná shoda potvrzuje spolehlivost ocenění pozemků společností Ellinikos Xrysos, které použila zpráva Behre Dolbear, a opravňuje tak použití částky ve výši 6 milionů EUR jako spravedlivé tržní hodnoty v prosinci 2003.

(91)

Prodej z roku 2003 zahrnoval také množství nerostných zásob s koncentráty zlata (24). Řecké orgány a příjemce tvrdí, že výše uvedené zásoby měly v roce 2003 zápornou hodnotu kvůli poměrně nízké ceně zlata a poměrně vysokým souvisejícím nákladům.

(92)

Řecké orgány předložily výpočet cenového prahu rentability, při kterém by se těžba výše uvedených zásob stala ziskovou. Vzhledem ke koncentraci zlata v rudě, tzn. 0,7 unce zlata na tunu rudy, a ceně zlata dne 12. prosince 2003, tzn. 407 USD za unci, dosahovala hodnota zlata koncentrovaného ve zlatonosné rudě částky 284,9 USD na tunu. Řecké orgány také předložily údaje o nákladech spojených s těžbou výše uvedených zásob: provozní náklady ve výši 245 USD na unci a 171,5 USD na tunu, dopravní náklady ve výši 50 USD na tunu, pokuty za čištění ve výši 270 USD na tunu a výrobní poplatky ve výši 5 USD na unci a 4,1 USD na tunu. Součet výše uvedených údajů vede k záporné prodejní ceně ve výši –210,7 USD za tunu.

(93)

Komise výše uvedený výpočet ověřila. Domnívá se, že kvůli výše uvedeným důvodům ceny a nákladů nebyla cena nerostných zásob v době prodeje zisková. Těžba zásob zlatonosných rud by snad bývala mohla být zisková, kdyby se změnily přepravní náklady nebo by se dalo předpokládat, že se změní, to však bylo nepostižitelné. Ani zpráva Behre Dolbear hodnotu zásob zlatonosných rud neuvádí. Komise se proto domnívá, že hodnotu těchto zásob nelze vypočítat.

(94)

Hellenic Mining Watch uvádí, že zásoby zlatonosných rud mají výraznou hodnotu, která dosahuje částky 80 milionů EUR. Komise zaznamenává, že Hellenic Mining Watch nepředložila žádné důkazy nebo údaje, které by tuto hodnotu ve výši 80 milionů EUR prokazovaly. Na tomto základě a vzhledem k výše uvedenému výpočtu, ze kterého vyplývá, že hodnotu těchto zásob nelze vypočítat, Komise tvrzení Hellenic Mining Watch zamítá.

(95)

Komise zaznamenává, že aktiva prodaná v prosinci 2003 zahrnovala také dvě ložiska olova a zinku. Zpráva Behre Dolbear obsahuje odhad hodnoty stávajících koncentrátů olova a zinku k 30. červnu 2004 (25). Tento odhad je oddělen od výpočtu čisté aktuální hodnoty dolů a není součástí ocenění v rámci příjmového přístupu. Poskytuje údaj o čistém výnosu majitele dolu z tavení (26): za prvé se hodnota obsahu kovu (olova, stříbra a zinku) vypočítává na základě aktuálních cen a dostupných množství; za druhé se uplatňuje „platební rozvrh tavení“ (náklady na další zpracování, které kupec nerostů účtuje jejich producentovi), jenž zohledňuje konkrétní podmínky pro odvození těchto nákladů (konkrétní míry znehodnocení, náklady na zpracování a rafinování, dopravné); a na závěr je platební rozvrh tavení odečten od výše uvedené hodnoty obsahu kovu (27).

(96)

Komise zaznamenává, že výše uvedená metoda je standardní metodou pro výpočet úhrad za kovy. Komise proto použije výše uvedenou metodu pro odhad tržní hodnoty nerostných ložisek, které společnost Ellinikos Xrysos získala v prosinci 2003, a bude přitom vycházet z množství nerostů v ložiscích a cen kovů v prosinci 2003 (28). Uplatněním výše uvedené metody pro množství nerostů, ceny kovů v prosinci 2003 a konkrétních ustanovení platebního rozvrhu tavení společnosti Ellinikos Xrysos dochází Komise k závěru, že tržní hodnota nerostných ložisek nabytých společnosti Ellinikos Xrysos v prosinci 2003 dosahovala částky 3,7 milionu USD či 3 miliony EUR (při směnném kurzu 1,2254 USD za 1 EUR ze dne, kdy byly nerostné zásoby Ellinikos Xrysos prodány, tzn. ze dne 12. prosince 2003).

(97)

Komise zaznamenává, že podle sdělení příjemce byla ložiska olova a zinku nabytá v prosinci 2003 prodána v prosinci 2004 (1. prosince 2004 a 31. prosince 2004), tzn. po vypracování zprávy Behre Dolbear. Komise se proto domnívá, že konkrétní okolnosti použitelné pro výše uvedenou metodu (výpočet hodnoty ložisek v červnu 2004, viz 95. bod odůvodnění) platí také pro výpočet hodnoty nerostných ložisek v prosinci 2003, protože k jinému prodeji nerostů, který by mohl vytvořit nové okolnosti, mezi prosincem 2003 a červnem 2004 nedošlo.

(98)

Z výše uvedeného výpočtu vyplývá celková hodnota dolů Cassandra ve výši 25 milionů EUR, což představuje součet hodnoty dolů (16 milionů EUR), pozemků (6 milionů EUR) a nerostných zásob (3 miliony EUR).

(99)

Tato celková hodnota je výrazně nižší než hodnota uvedená ve zprávě Behre Dolbear jako spravedlivá tržní hodnota aktiv dolů Cassandra (500 milionů USD či 411 milionů EUR, viz 19. bod odůvodnění). Hodnota udaná ve zprávě Behre Dolbear byla uvedena v rozhodnutí Komise ze dne 10. prosince 2008 o zahájení formálního vyšetřovacího řízení jako příznak, že prodejní cena byla nižší než tržní hodnota dolů.

(100)

Důvodem opuštění hodnoty uvedené ve zprávě Behre Dolbear (500 milionů USD) je, že vyplývá ze dvou metod ocenění, jež nejsou pro tento konkrétní případ vhodné (viz výše uvedená tabulka 1), a to konkrétně metody „souvisejících transakcí“ a metody „tržní kapitalizace“, které nelze přijmout z následujících důvodů: a) výchozí základ přístupu založeného na souvisejících transakcích je sporný, protože dva různé doly nemohou být identické: každé nerostné ložisko, a to i v případě stejné komodity, se do určité míry liší od jiných ložisek; b) tržní kapitalizace se doporučuje jako sekundární metoda ocenění či jako přibližný odhad vhodný pro ověření ocenění provedeného za použití primární metody, jako je příjmový přístup, a v tomto konkrétním případě nelze metodu tržní kapitalizace použít ani jako sekundární metodu ocenění, protože ověřuje pouze hodnotu příjmového přístupu vyplývající z tržních kapitalizací během prvního pololetí roku 2004, což nelze přijmout, protože se jedná o údaj až z doby po dni, kdy došlo k prodeji; c) Behre Dolbear přikládá větší důvěryhodnost hodnotě vyplývající z příjmového přístupu.

(101)

Celková hodnota, k níž dospěla Komise (25 milionů EUR), je také podstatně nižší než rozpětí vyplývající z příjmového přístupu (107,2 milionu EUR až 331,1 milionu EUR, viz 69. bod odůvodnění). Důvodem je, že posledně uvedená cena zahrnuje: a) hodnoty aktiv, která nebyla v prosinci 2003 převedena, např. pohledávky, peněžní toky a nerostné zásoby (hodnoty z června 2004 se liší od hodnot z prosince 2003, viz výpočet v 91. až 97. bodě odůvodnění), a b) nerostné zdroje, které zpráva Behre Dolbear označila za spekulativní a nejisté (29) (těžitelný materiál nebo potenciál průzkumu). Posledně uvedené není zahrnuto do peněžních toků při určení čisté aktuální hodnoty v rámci příjmového přístupu (viz 72. bod odůvodnění), který vychází pouze z prokázaných a pravděpodobných zásob a vylučuje všechny ostatní zdroje. Výše uvedené hodnotové rozpětí k tomu také zahrnuje pro důl v Olympii v rámci tří různých cenových scénářů různé hodnoty. Komise tyto hodnoty nepřijímá (viz 72. až 76. bod odůvodnění). A konečně výše uvedené hodnotové rozpětí ovlivňují různé cenové scénáře, z nichž Komise připouští pouze jeden (viz 72. bod odůvodnění).

(102)

Komise dochází k závěru, že v době jejich prodeje společnosti Ellinikos Xrysos dosahovala tržní hodnota aktiv dolů Cassandra výše 25 milionů EUR.

(103)

Komise se domnívá, že hodnota zvýhodnění ve prospěch společnosti Ellinikos Xrysos dosahuje výše 14 milionů EUR, což je rozdíl mezi celkovou spravedlivou tržní hodnotou aktiv dolů Cassandra (25 milionů EUR) a cenou zaplacenou při prodeji (11 milionů EUR).

(104)

Na základě výše uvedené analýzy argumentů předložených Řeckem a příjemcem a vzhledem k výpočtu tržní hodnoty prodaných aktiv a srovnání této tržní hodnoty s cenou, již Ellinikos Xrysos skutečně zaplatila, má Komise za to, že došlo ke splnění kritéria zvýhodnění.

(105)

Řecké orgány a příjemce tvrdí, že při prodeji v roce 2003 jednalo Řecko pouze jako prostředník a doly nikdy nevlastnilo. Tvrdí také, že Řecko neobdrželo při prodeji z roku 2003 žádné peníze, protože částka 11 milionů EUR byla zaplacena přímo společnosti TVX Hellas. Řecké orgány a příjemce konečně tvrdí, že prodejní transakce v roce 1995 proběhla mezi TVX Hellas a předchozím majitelem, kterým byla soukromá společnost, jež skončila v likvidaci.

(106)

Komise zaznamenává, že se Řecko podílelo aktivně na obou transakcích, které byly uskutečněny prostřednictvím dvou různých smluv. Ve druhé smlouvě na sebe Řecko přebírá povinnosti prodejce, ale má také nárok na příjem z prodeje. Tento příjem byl zaplacen přímo společnosti TVX Hellas, aby se pokryl konkrétní závazek řeckého státu, což znovu prokazuje úlohu Řecka jako prodejce, a nikoli pouhého prostředníka. Pokud jde o tvrzení, že prodej z roku 1995 proběhl mezi TVX Hellas a soukromou společností, považuje jej Komise v otázce státních prostředků v tomto konkrétním případě za nepodstatné, protože toto kritérium je posuzováno pouze u prodeje z roku 2003.

(107)

Komise proto argumenty uváděné řeckými orgány a příjemcem neuznává a má za to, že došlo ke splnění kritéria státních prostředků.

(108)

Doly Cassandra byly prodány společnosti Ellinikos Xrysos, a tato společnost tak měla selektivní prospěch z rozdílu mezi prodejní cenou a tržní hodnotou prodaných aktiv. Komise se proto domnívá, že se jedná o selektivní opatření, protože přináší prospěch pouze této konkrétní společnosti.

(109)

Řecko ani příjemce nevznesli proti tomuto bodu žádné námitky.

(110)

Ellinikos Xrysos působí v odvětví, s jehož produkty se mezi členskými státy hodně obchoduje. Kromě Řecka se zinek, měď, olovo, zlato a stříbro těží v jedenácti členských státech, a to konkrétně ve Spojeném království, Itálii, Finsku, Polsku, Rumunsku, Bulharsku, Španělsku, Irsku, Portugalsku, Švédsku a na Slovensku (30). Se zinkem, mědí, olovem, zlatem a stříbrem se obchoduje ve všech členských státech (31). Dotyčná opatření podpory k tomu poskytla společnosti Ellinikos Xrysos výhodu oproti jejím konkurentům (viz 39. až 104. bod odůvodnění). Pokud státní podpora posílí postavení určitého podniku ve srovnání s ostatními podniky zapojenými do hospodářské soutěže v obchodu mezi členskými státy, je nutno považovat tyto podniky za postižené touto podporou. Došlo tedy ke splnění kritéria narušení hospodářské soutěže a nepříznivého vlivu na obchod mezi členskými státy.

(111)

Řecko ani příjemce nevznesli proti tomuto bodu žádné námitky.

(112)

Vzhledem k předchozímu dochází Komise k závěru, že prodej dolů Cassandra společnosti Ellinikos Xrysos v roce 2003 představuje státní podporu ve prospěch Ellinikos Xrysos ve smyslu čl. 107 odst. 1 SFEU. Výše podpory odpovídá částce 14 milionů EUR, což je rozdíl mezi cenou zaplacenou při prodeji z roku 2003, a to konkrétně 11 milionů EUR, a tržní hodnotou prodaných aktiv v okamžiku prodeje, a to konkrétně 25 milionů EUR.

(113)

Podle Řecka a příjemce nemá snížení zákonných poplatků dopad na státní prostředky, protože notáři jsou soukromé subjekty, a nikoli veřejní zaměstnanci a daň a poplatky z jejich honorářů byly řádně uhrazeny. Podle Řecka stát nezaplatil žádné zákonné poplatky. Snížení zákonných poplatků je nicméně uvedeno v článku 5 kupní smlouvy, který stanoví, že zákonná práva a poplatky „budou omezeny na 5 % minimálního poplatku stanoveného v příslušných právních předpisech“.

(114)

Komise souhlasí s názorem, že notáři nejsou veřejní zaměstnanci. Na druhé straně Komise zaznamenává, že notáři skutečně poskytují veřejnou službu. Nedostávají ovšem mzdu a jejich příjem pochází výlučně od jejich zákazníků, a nikoli ze státního rozpočtu.

(115)

Komise také zaznamenává, že v kupních smlouvách hradí zákonné poplatky smluvní strany. V tomto konkrétním případě Komise přijímá tvrzení řeckých orgánů, že stát neuhradil výše zmíněné poplatky namísto kupce.

(116)

Komise tak má za to, že snížení zákonných poplatků nezahrnuje státní prostředky, a nepředstavuje tak státní podporu ve smyslu čl. 107 odst. 1 SFEU.

(117)

Pokud jde o prominutí daně, cílem daní je financovat státní rozpočet. Nevybrání daní proto připravuje stát o prostředky. Komise má tak za to, že prominutí daně zahrnuje státní prostředky.

(118)

Komise zaznamenává, že na prodej dolů Cassandra se vztahovaly dvě daně: 1) daň z převodu dolů se sazbou ve výši 5 % a 2) daň z převodu pozemků se sazbou ve výši 7 % až 9 %.

(119)

Ellinikos Xrysos tvrdí, že by uložení daně při prodeji v roce 2003 bylo předčasné, protože kupní smlouva nebyla kvůli doložce o zrušení konečná. Komise toto tvrzení neuznává, protože tato zvláštní doložka o zrušení stanoví zrušení prodeje pouze v případech, kdy smluvní strany nesplní určité závazky, a existuje tedy kvůli zabezpečení platnosti smlouvy. Jedná se o standardní doložku ve většině smluv a neznamená, že smlouvy nejsou konečné. Smlouva navíc stanoví, jak má vstoupit v platnost: její článek 9 stanoví, že smlouva má vstoupit v platnost v den zveřejnění schvalovacího zákona ve Věstníku řecké vlády. Smlouva k tomu nijak nezmiňuje, že by neměla konečný status. Komise se proto domnívá, že smlouva byla skutečně konečná a že příslušné daně měly být uloženy.

(120)

Řecké orgány a příjemce tvrdí, že hodnota dolů byla záporná, a proto bylo nutno motivovat případné kupce. K tomuto tvrzení Komise poznamenává, že hodnota dolů v době prodeje nebyla záporná, ale kladná a dosahovala výše 16 milionů EUR (jak je vypočítáno v 68. až 79. bodě odůvodnění).

(121)

Komise zaznamenává, že podle řeckého horního zákona je převod dolů zdaněn sazbou ve výši 5 % jejich hodnoty a že toto zdanění je použitelné pro transakce „s protiplněním“ („με επαχθή αιτία“). Řecké orgány tvrdí, že u transakcí „s protiplněním“ se jedná o transakce vyvolané nešťastnými událostmi, např. úmrtím majitele, a daň ve výši 5 % je tak použitelná pouze na tyto transakce, a nikoli v tomto konkrétním případě. Komise toto tvrzení nemůže uznat, protože se podle jejího šetření u transakcí „s protiplněním“ jedná o transakce, u nichž nabyvatel určitého aktiva něco vrátí v podobě vyrovnání, a obecněji u nichž existuje určitá forma vyrovnání za akvizici. Jedná se o ustálený a přijatý výklad (32).

(122)

V roce 2003 měly doly tržní hodnotu 16 milionů EUR (jak je vypočítáno v 68. až 79. bodě odůvodnění). Komise se proto domnívá, že odpovídající daň z prodeje dolů v roce 2003 měla dosahovat 0,8 milionu EUR.

(123)

Řecko k tomu přiznává, že se daň v sazbě od 7 % do 9 % ve skutečnosti vybírá ve všech případech prodeje pozemků, a to bez ohledu na to, zda se jedná o majetek společnosti, nebo majetek soukromých osob. Komise k této otázce obdržela dva různé dopisy, jeden od ministerstva financí a druhý od ministerstva životního prostředí, energie a změny klimatu (příslušného pro důlní záležitosti), které si navzájem protiřečí. Komise upozornila řecké orgány na tento rozpor, ale nikdy neobdržela dopis s konečným stanoviskem. Komise proto přijímá informaci podanou ministerstvem financí, které je odpovědné za problematiku zdanění.

(124)

V roce 2003 měly pozemky tržní hodnotu 6 milionů EUR (jak je vypočítáno v 80. až 90. bodě odůvodnění). Komise se proto domnívá, že z prodeje pozemků v roce 2003 měla vyplynout daň ve výši 0,54 milionu EUR (33).

(125)

Jelikož kupní smlouva z roku 2003 stanovila pro převod nulovou sazbu daně, má Komise za to, že výše uvedená částka (celkem 1,34 milionu EUR) představuje zvýhodnění ve prospěch společnosti Ellinikos Xrysos.

(126)

Řecko a příjemce tvrdí, že prominutí daně představovalo částku 38 000 EUR, a bylo proto pod prahem de minimis  (34) a neposkytlo kupci zvýhodnění. Komise nemůže toto tvrzení uznat, protože práh de minimis, který byl v době prodeje z roku 2003 ve výši 100 000 EUR, se uplatňuje bez ohledu na podobu podpory nebo sledovaný cíl. Nelze proto napřed od sebe oddělit různá opatření podpory podle jejich obsahu, např. opatření 1 a 2, a potom vzít v úvahu pouze část opatření 2, tzn. prominutí daně. Komise zvážila v tomto konkrétním případě obě opatření podpory a shledala, že obě dohromady zahrnují podpůrné částky přesahující práh de minimis ve výši 100 000 EUR, a v souladu s tím dospěla k názoru, že poskytnutá podpora není v souladu s podmínkami podpory de minimis. Na základě výše uvedeného trvá Komise na závěru, k němuž dospěla ve 125. bodě odůvodnění.

(127)

Kritérium selektivity je splněno stejným způsobem jako ve 108. bodě odůvodnění.

(128)

Kritérium narušení hospodářské soutěže a nepříznivého vlivu na obchod mezi členskými státy je splněno stejným způsobem jako ve 110. bodě odůvodnění.

(129)

Vzhledem k předchozímu dochází Komise k závěru, že prominutí daně představuje státní podporu ve výši 1,34 milionu EUR ve prospěch společnosti Ellinikos Xrysos ve smyslu čl. 107 odst. 1 SFEU. Na druhé straně má Komise za to, že snížení zákonných poplatků nepředstavuje státní podporu ve smyslu čl. 107 odst. 1 SFEU.

(130)

Protože opatření představují státní podporu ve smyslu čl. 107 odst. 1 SFEU, je nutno posoudit jejich slučitelnost vzhledem k výjimkám stanoveným v odstavcích 2 a 3 uvedeného článku.

(131)

Ustanovení čl. 107 odst. 2 a 3 stanoví výjimky z všeobecného pravidla uvedeného v čl. 107 odst. 1, podle kterého jsou státní podpory neslučitelné s vnitřním trhem.

(132)

V následující části Komise posoudí slučitelnost opatření v rámci těchto výjimek.

(133)

Výjimky uvedené v čl. 107 odst. 2 SFEU nejsou v tomto konkrétním případě použitelné: toto opatření nemá sociální povahu, nebylo poskytnuto individuálním spotřebitelům, není určeno k náhradě škod způsobených přírodními pohromami nebo jinými mimořádnými událostmi a nebylo poskytnuto hospodářství určitých oblastí Spolkové republiky Německo postižených rozdělením této země.

(134)

Další výjimky jsou uvedeny v čl. 107 odst. 3 SFEU. Výjimky uvedené v čl. 107 odst. 3 písm. b), d) a e) jasně nejsou použitelné a řecké orgány se jich nedovolávaly. V následující části posoudí Komise případnou slučitelnost opatření podle čl. 107 odst. 3 písm. a) a c).

(135)

V čl. 107 odst. 3 písm. a) je uvedeno, že za slučitelné s vnitřním trhem mohou být považovány podpory, „které mají napomáhat hospodářskému rozvoji oblastí s mimořádně nízkou životní úrovní nebo s vysokou nezaměstnaností“. Doly Cassandra leží v oblasti způsobilé pro pomoc podle čl. 107 odst. 3 písm. a) SFEU, a společnost Ellinikos Xrysos by tak mohla být případně způsobilá pro regionální podporu.

(136)

Pokyny k vnitrostátní regionální podpoře platné v době prodeje z roku 2003 (pokyny k vnitrostátní regionální podpoře z roku 1998 (35)) stanoví podmínky pro schválení regionální investiční podpory.

(137)

Podle pokynů k vnitrostátní regionální podpoře z roku 1998 je cílem regionální podpory zajistit buď produktivní investici (počáteční investici), nebo vytvoření pracovních míst, která souvisejí s investicí.

(138)

Pokud jde o možnost považovat opatření za podporu na tvorbu pracovních míst, je nutno zdůraznit, že pro účely regionální podpory se tvorbou pracovních míst rozumí čistý nárůst v počtu pracovních míst v konkrétní provozovně v porovnání s průměrem po určité období, a veškerá pracovní místa ztracená v průběhu tohoto období tak musí být odečtena od zdánlivého počtu pracovních míst vytvořených v průběhu stejného období. Výše podpory musí být dále stanovena na základě mzdových nákladů a nesmí zejména přesáhnout určité procento nákladů na mzdu zaměstnané osoby, jež se vypočte za období dvou let.

(139)

V souvislosti s těmito požadavky Komise konstatuje, že kupní smlouva obsahovala pouze mlhavou doložku, která ponechávala na uvážení společnosti Ellinikos Xrysos rozhodnutí najmout jakýkoli počet zaměstnanců podle jejích potřeb, a výše uvedené podmínky nebyly tudíž splněny. Komise proto dospívá k názoru, že k vytvoření pracovních míst ve smyslu pokynů nedošlo.

(140)

Pokyny k vnitrostátní regionální podpoře z roku 1998 definují počáteční investici jako investici do fixního kapitálu, která se vztahuje ke zřizování nové provozovny, rozšíření existující provozovny nebo zahájení činnosti zahrnující zásadní změnu výrobku nebo výrobního procesu v existující provozovně (racionalizací, diverzifikací nebo modernizací) (36).

(141)

Na základě výše uvedené definice v pokynech Komise souhlasí s tím, že akvizice dolu v lokalitě Skouries je počáteční investicí. V době prodeje z roku 2003 neexistovala ve Skouries vytvořená těžební infrastruktura a bylo nutno investovat do fixního kapitálu za účelem zahájení provozu v novém dolu (viz 66. bod odůvodnění).

(142)

Pokud jde o důl ve Stratoni, Komise pochybuje o tom, zda lze prodej aktiv považovat za počáteční investici ve smyslu pokynů (37).

(143)

Podle pokynů k vnitrostátní regionální podpoře z roku 1998 lze však považovat za počáteční investici také investici do fixního kapitálu uskutečněnou ve formě koupě provozovny, která byla zavřena nebo která by byla zavřena, pokud by nebyla koupena.

(144)

V tomto ohledu Komise zaznamenává, že Řecko skutečně prokázalo, že doly byly zavřeny nebo by byly zavřeny, pokud by je společnost Ellinikos Xrysos nekoupila (38). Takovou investici by proto bylo možno považovat za počáteční.

(145)

Skutečnost, že je nutno prodej dolů Cassandra považovat za počáteční investici, nicméně neznamená, že je tato investice slučitelná podle pokynů k vnitrostátní regionální podpoře z roku 1998. Jak je ukázáno v níže uvedeném 146. až 152. bodě odůvodnění, nejsou splněny dvě podmínky stanovené pokyny:

(146)

Za prvé se u prodeje dolů Cassandra jedná o opatření ad hoc. V tomto ohledu pokyny k vnitrostátní regionální podpoře z roku 1998 výslovně stanoví následující: „Výjimka ze zásady neslučitelnosti, kterou stanoví čl. [107 odst. 1] Smlouvy, může být udělena u regionální podpory pouze v případě, že lze zaručit rovnováhu mezi výslednými narušeními soutěže a výhodami podpory ve smyslu rozvoje znevýhodněného regionu. […] Jednotlivá platba podpory ad hoc jednotlivému podniku nebo podpora omezená na jednu oblast činnosti může mít velký vliv na soutěž na daném trhu a její vliv na regionální rozvoj bude pravděpodobně příliš omezený. Taková podpora obecně spadá do okruhu specifických nebo odvětvových průmyslových politik a často není v souladu s duchem politiky regionální podpory jako takové. Politika regionální podpory musí zůstat, pokud jde o přidělení produktivních zdrojů mezi různá hospodářská odvětví a činnosti, neutrální. Komise se domnívá, že taková podpora nesplňuje podmínky stanovené v předešlém odstavci, pokud není prokázán opak“ (druhý odstavec bodu 2 pokynů).

(147)

Přestože bylo Řecko v době rozhodnutí Komise ze dne 10. prosince 2008 o zahájení řízení vyzváno, aby předneslo své stanovisko ohledně slučitelnosti podle čl. 107 odst. 3 písm. a) SFEU a podle pokynů k vnitrostátní regionální podpoře z roku 1998, Komise konstatuje, že žádným způsobem neprokázalo, že prodej dolů Cassandra zaručil rovnováhu mezi výslednými narušeními soutěže a výhodami podpory ve smyslu rozvoje znevýhodněného regionu.

(148)

Za druhé musí mít regionální podpora motivační účinek, tzn. musí být skutečnou pobídkou k investování, k němuž by jinak v podporovaných oblastech nedošlo. V tomto duchu pokyny uvádějí, že „režimy podpory musí stanovit, že před zahájením práce na projektu musí být předložena žádost o podporu“ (39). Tato podmínka platí také pro opatření podpory ad hoc  (40). Řecko neprokázalo, že příjemce vyhověl výše uvedenému požadavku ani že podal žádost o podporu před zahájením projektu.

(149)

Pokud jde o motivační účinek podpory, Komise navíc zaznamenává, že Řecko neprovedlo pro prodej dolů Cassandra otevřenou a bezpodmínečnou veřejnou soutěž. Komise se domnívá, že by podobná otevřená a bezpodmínečná veřejná soutěž byla ověřením, zda na trhu existují subjekty ochotné do dolů investovat, či nikoli. Jelikož žádná podobná veřejná soutěž neproběhla, zastává Komise názor, že Řecko neověřilo míru ochoty trhu investovat do dolů Cassandra, a tím pádem neověřilo nutnost podpory s motivačním účinkem.

(150)

Komise k tomu zaznamenává, že akvizice dolů Cassandra představovala investici do důlního odvětví. Jedná se o průmysl náročný na kapitál, v němž rozvoj podnikání a provoz vyžadují značné investice. V tomto konkrétním případě představovaly podle zprávy Behre Dolbear kapitálové náklady na rozvoj a výstavbu dolu ve Skouries částku 220 milionů EUR (viz 66. bod odůvodnění). Komise zaznamenává, že tato částka je značně vyšší než výše dotyčné podpory, a to konkrétně 15,34 milionu EUR (viz sdružené částky ve 111. a 124. bodě odůvodnění). Výše uvedená částka podpory zejména představuje pouhých 7 % nutné investice do jednoho z dolů. Komise k tomu neobdržela žádný důkaz, který by prokazoval, že společnost Ellinikos Xrysos nebyla schopna investovat bez podpory. Řecko a společnost Ellinikos Xrysos se právě naopak dohodly, že Ellinikos Xrysos bude do rozvoje dolů investovat kapitál (41). Komise se proto domnívá, že dotyčná podpora neměla motivační účinek a pro investory přející si získat doly Cassandra nebyla nutná.

(151)

Řecko tedy žádným způsobem neprokázalo motivační účinek dotyčné podpory.

(152)

Na základě výše uvedeného se Komise domnívá, že prodej dolů Cassandra nevyhovuje prověrce pokynů k vnitrostátní regionální podpoře z roku 1998, aby mohla být podpora považována za slučitelnou jakožto podpora na počáteční investici.

(153)

Je možno také zvážit, zda nelze podporu prohlásit za slučitelnou jako podporu na provoz podle pokynů k vnitrostátní regionální podpoře z roku 1998. Pokyny definují podporu na provoz jako podporu zaměřenou na snížení stávajících nákladů podniku. V souladu s pokyny lze podporu na provoz poskytnout ve výjimečných případech v oblastech, které jsou způsobilé podle výjimky v čl. 107 odst. 3 písm. a) SFEU.

(154)

Podle pokynů je ale podpora na provoz podporou „zaměřenou na snížení stávajících nákladů podniku“ (bod 4.15). U stávajících nákladů se jedná o nekapitálové a obvykle se opakující výdaje nutné pro provozování podnikatelské činnosti. Dotyčná podpora nefinancovala stávající náklady v tomto smyslu, ale investici do fixního kapitálu (akvizice dolů a pozemků) a prominutí daně splatné z výše uvedené investice (daň z převodu). Dotyčná podpora tak nefinancovala stávající výdaje. Komise se proto domnívá, že dotyčná podpora neodpovídá definici podpory na provoz ve smyslu pokynů.

(155)

Navíc lze podle pokynů poskytnout podporu na provoz v oblastech, které jsou způsobilé, za předpokladu, že její úroveň proporcionálně odpovídá znevýhodněním, která mají být zmírněna, a je na členských státech, aby prokázaly znevýhodnění a posoudily jejich důležitost. V tomto konkrétním případě nepředložilo Řecko žádné měření nebo výpočet znevýhodnění oblasti a úrovně podpory, aby prokázalo, že je podpora úměrná znevýhodnění.

(156)

Podle pokynů musí být podpora na provoz časově omezená a musí se postupně snižovat. Komise konstatuje, že dotyčný prodej nebyl předmětem žádného časového omezení nebo postupného snižování. Jak prodejní cena, tak prominutí daně, v podobě stanovené v kupní smlouvě, byly určeny a schváleny bez odkazu na jakoukoli časovou lhůtu nebo snížení.

(157)

Komise proto dochází k názoru, že podporu nelze prohlásit za slučitelnou podle pokynů.

(158)

Komise má tedy za to, že podporu nelze prohlásit za slučitelnou podle pokynů k vnitrostátní regionální podpoře ze roku 1998.

(159)

Pokud jde o slučitelnost podpory podle obecného nařízení o blokových výjimkách, jež prohlašuje určité kategorie podpory za slučitelné se společným trhem podle článků 107 a 108 SFEU (42), Komise se domnívá, že na základě finančních údajů předložených řeckými orgány se u Ellinikos Xrysos jedná o velký podnik, jak je prokázáno ve výše uvedeném 12. bodě odůvodnění. Podle čl. 1 odst. 5 obecného nařízení o blokových výjimkách je podpora ad hoc velkým podnikům vyloučena z oblasti působnosti nařízení.

(160)

Podle čl. 8 odst. 3 obecného nařízení o blokových výjimkách v případě, že je podpora, na kterou se nařízení vztahuje, poskytnuta velkému podniku, musí členský stát potvrdit materiální motivační účinek podpory na základě dokumentu, který analyzuje životaschopnost projektu nebo činnosti příjemce s podporou a bez ní. Komise žádný podobný důkaz neobdržela.

(161)

Podle obecného nařízení o blokových výjimkách nabytí kapitálového majetku přímo spojeného s provozovnou v případě, že provozovna byla zavřena nebo by byla zavřena, pokud by nedošlo k jejímu odkoupení, je považováno za způsobilý náklad, pokud transakce proběhla za tržních podmínek. Řecké orgány uznávají, že transakce proběhla bez otevřené, bezpodmínečné a transparentní veřejné soutěže nebo bez nezávislého ocenění tržní hodnoty aktiv dolů Cassandra. Komise se proto domnívá, že dotyčný prodej neproběhl podle tržních podmínek.

(162)

Z toho plyne, že podpora poskytnutá společnosti Ellinikos Xrysos není podle obecného nařízení o blokových výjimkách slučitelná.

(163)

V čl. 107 odst. 3 písm. c) SFEU je uvedeno, že „podpory, které mají usnadnit rozvoj určitých hospodářských činností nebo hospodářských oblastí, pokud nemění podmínky obchodu v takové míře, jež by byla v rozporu se společným zájmem“, mohou být považovány za slučitelné s vnitřním trhem.

(164)

Komise se domnívá, že výjimka uvedená v čl. 107 odst. 3 písm. c) není v tomto konkrétním případě použitelná a že společnost Ellinikos Xrysos není způsobilá pro podporu na záchranu a/nebo restrukturalizaci. Podle bodu 7 pokynů Společenství o státní podpoře na záchranu a restrukturalizaci podniků v nesnázích z roku 1999, které byly použitelné v době prodeje v roce 2003 (43), „není nově vzniklý podnik způsobilý pro podporu na záchranu nebo restrukturalizaci, i když je jeho počáteční finanční situace nejistá. Tak je tomu například v případě, jestliže nový podnik vznikne na základě likvidace předcházejícího podniku nebo jestliže pouze převezme aktiva takového podniku“. Ellinikos Xrysos je společnost, jež vznikla tři dny před nabytím dolů Cassandra. Podpora na restrukturalizaci je navíc podmíněna existencí solidního restrukturalizačního plánu a Řecko žádný podobný plán nepředložilo. Závěr tak zní, že podpora poskytnutá společnosti Ellinikos Xrysos není podle pravidel podpory na záchranu a/nebo restrukturalizaci slučitelná.

(165)

Pokud jde konečně o podporu na ochranu životního prostředí, společnost Ellinikos Xrysos byla povinna splnit platné environmentální normy. Byla zejména povinna investovat do ochrany životního prostředí a provozovat těžební činnost v souladu s právními předpisy Řecka a EU v oblasti ochrany životního prostředí. Jelikož výše uvedené bylo stanoveno zákonem jako povinné, nebylo nutno poskytovat společnosti Ellinikos Xrysos podporu, aby právním předpisům dostála.

(166)

Vzhledem k předchozímu dochází Komise k závěru, že dotyčná opatření podpory nejsou slučitelná se SFEU.

(167)

Komise má zejména za to, že rozdíl mezi tržní hodnotou aktiv dolů Cassandra a cenou, za kterou byla tato aktiva prodána společnosti Ellinikos Xrysos, představují neslučitelnou podporu ve prospěch Ellinikos Xrysos. Komise má také za to, že výše daně, kterou by společnost Ellinikos Xrysos bývala měla zaplatit za akvizici dolů a pozemků, představuje neslučitelnou podporu ve prospěch Ellinikos Xrysos.

(168)

Vzhledem k předchozímu dochází Komise k závěru, že příslušná opatření představují státní podporu ve prospěch společnosti Ellinikos Xrysos ve smyslu čl. 107 odst. 1 SFEU. Komise má zejména za to, že rozdíl mezi tržní hodnotou aktiv dolů Cassandra a cenou, za kterou byla prodána společnosti Ellinikos Xrysos, představuje podporu ve prospěch Ellinikos Xrysos a že výše daně, kterou by společnost Ellinikos Xrysos bývala měla zaplatit za akvizici dolů a pozemků, představuje podporu ve prospěch Ellinikos Xrysos.

(169)

Komise navíc dochází k závěru, že příslušná opatření podpory nejsou slučitelná s vnitřním trhem. Komise má zejména za to, že rozdíl mezi tržní hodnotou aktiv dolů Cassandra a cenou, za kterou byla prodána společnosti Ellinikos Xrysos, představuje neslučitelnou podporu ve prospěch Ellinikos Xrysos a že výše daně, kterou by společnost Ellinikos Xrysos bývala měla zaplatit za akvizici dolů a pozemků, představuje rovněž neslučitelnou podporu ve prospěch Ellinikos Xrysos.

(170)

Podle Smlouvy o fungování EU a ustálené judikatury Soudního dvora je Komise poté, co zjistila, že podpora není slučitelná s vnitřním trhem, oprávněna rozhodnout, že dotyčný členský stát musí takovou podporu zrušit nebo upravit (44). Povinnost členského státu zrušit podporu považovanou Komisí za neslučitelnou se společným trhem slouží podle ustálené judikatury Soudního dvora k obnovení dřívějšího stavu (45). V této souvislosti Soudní dvůr stanovil, že je tohoto cíle dosaženo, jakmile příjemce vrátí částky poskytnuté formou protiprávní podpory, čímž ztrácí výhodu, kterou měl na trhu ve vztahu ke svým soutěžitelům, a obnoví se stav, který předcházel poskytnutí podpory (46).

(171)

V souladu s touto ustálenou judikaturou článek 14 nařízení Rady (ES) č. 659/99 (47) stanoví, že „je-li v případech protiprávní podpory přijato záporné rozhodnutí, Komise rozhodne, že dotyčný členský stát učiní všechna nezbytná opatření, aby příjemce podporu navrátil“.

(172)

Jelikož dotčená opatření jsou považována za protiprávní a neslučitelnou podporu, musí být tato podpora vrácena za účelem obnovení stavu, který na trhu existoval před jejím udělením. Výchozím okamžikem pro vrácení musí být okamžik, kdy bylo příjemci poskytnuto zvýhodnění, tj. odkdy mohl příslušnou podporu využívat, a příjemce musí uhradit úroky z vymáhané podpory až do jejího úplného navrácení.

(173)

Neslučitelným prvkem podpory příslušných opatření je součet a) rozdílu mezi tržní hodnotou aktiv dolů Cassandra a cenou, za kterou byla prodána společnosti Ellinikos Xrysos (14 milionů EUR), a b) výše daně, kterou by společnost Ellinikos Xrysos bývala musela zaplatit za nabytí aktiv, tj. dolů a pozemků (1,34 milionu EUR). Výše uvedený součet dosahuje částky 15,34 milionu EUR.

(174)

Pokud jde o navrácení, Komise navíc zaznamenává, že článek 4 kupní smlouvy z roku 2003 obsahuje dvě ustanovení o zrušení, ve kterých je upřesněno, že společnost Ellinikos může zrušit prodej v následujících případech: a) správního nebo právního aktu řeckých orgánů, kterým se mění status povolení k těžbě nebo b) soudního rozhodnutí (týkajícího se statusu povolení k těžbě) o zastavení provozu nebo provedení investičního plánu. V obou případech by společnost Ellinikos Xrysos vrátila aktiva řeckému státu a dostala by vrácenu celkovou částku ve výši 11 milionů EUR s možnou dodatečnou odměnou.

(175)

Řecké orgány uvedly, že obě tato ustanovení mohou být uplatněna v případě rozhodnutí Komise o vrácení neslučitelné podpory. Zda tomu tak skutečně je, je otázkou výkladu smlouvy a vnitrostátních právních předpisů. Pokud by však byla tato ustanovení uplatněna, nesmí to mít žádný vliv na povinnost Řecka získat zpět podporu ve výši uvedené v tomto rozhodnutí,

a)

celkovou částku (jistinu a úroky z podpory, jež má být vrácena), kterou má příjemce navrátit;

b)

podrobný popis opatření již přijatých a plánovaných ke splnění požadavků tohoto rozhodnutí;

c)

doklady prokazující, že příjemci bylo nařízeno podporu vrátit.