14.7.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 184/9

(1)

Dne 5. listopadu 2007 obdržela Komise od Řecka oznámení o podpoře na záchranu pro podnik Varvaressos S.A. (dále jen „Varvaressos“). Po výměně informací přijala Komise dne 16. července 2008 s ohledem na oznámené opatření rozhodnutí o nevznesení námitek.

(2)

Dne 15. ledna 2009 obdržela Komise od Řecka oznámení o podpoře na restrukturalizaci podniku Varvaressos.

(3)

Po výměně informací zahájila Komise dne 9. března 2010 formální vyšetřovací řízení týkající se podpory na restrukturalizaci, kterou Řecko oznámilo dne 15. ledna 2009, a rovněž státní záruky, kterou Řecko poskytlo protiprávně podniku Varvaressos v roce 2007. V souvislosti s touto státní zárukou Komise uvedla, že je možné, že zruší své rozhodnutí ze dne 16. července 2008, kterým schválila oznámenou podporu na záchranu podniku Varvaressos.

(4)

Rozhodnutí o zahájení řízení bylo dne 10. března 2009 zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie  (3). Po zahájení řízení předalo Řecko dne 28. července 2010 připomínky a informace. Dne 18. června 2010 předložil své připomínky a informace rovněž podnik Varvaressos. Ostatní třetí strany podaly připomínky dne 4. června 2010, 14. června 2010 a 17. června 2010 (4).

(5)

Dopisem ze dne 9. července 2010 si Komise vyžádala další informace o výše uvedených státních opatřeních. Řecké orgány na tuto žádost odpověděly dopisem ze dne 14. září 2010.

(6)

Na žádost příjemce se dne 14. července 2010 konala schůzka. Při této příležitosti byl projednán pozměněný plán restrukturalizace.

(7)

Podnik Varvaressos byl založen v roce 1975 a působí na textilním trhu jako přádelna (výroba vláken a obchod s vlákny). Podnik vyváží vlákna do 20 zemí, včetně Německa, Francie, Rakouska, Itálie, Španělska, Spojeného království a Slovinska. V roce 2009 uskutečnil podnik 52 % svého prodeje v jiných zemích EU než Řecko (57 % v roce 2008,67 % v roce 2007), 42 % v Řecku (40 % v roce 2008,32 % v roce 2007) a 6 % v zemích mimo EU (2 % v roce 2008,1 % v roce 2007).

(8)

V roce 2009 měl podnik v průměru 205 zaměstnanců (což představuje snížení oproti 212 zaměstnancům v roce 2008) a obrat ve výši 19 milionů EUR. Na základě údajů z roku 2007 mu patřilo desáté místo na řeckém textilním trhu. Jeho podíl na trhu s vlákny v roce 2008 činil […] %.

(9)

V období 2004–2009 se roční obrat podniku snížil z 28,4 milionu EUR na 19,2 milionu EUR (32 % pokles). V období 2006–2009 zaznamenala společnost nahromaděné ztráty, které vzrostly z 2 milionů EUR v roce 2006 na 17,2 milionu EUR v roce 2009. Hlavní finanční údaje podniku pro roky 2004–2009 jsou uvedeny v tabulce 1.

Tabulka 1

Hlavní finanční údaje podniku Varvaressos v období 2004–2009

(10)

V období 2007–2008 byla ve prospěch podniku Varvaressos provedena dvě státní opatření, neoznámená státní záruka pro restrukturalizaci stávajících půjček, která byla poskytnuta v květnu 2007 (opatření č. 1), a oznámená státní záruka za novou půjčku na záchranu podniku, kterou Komise schválila v červenci 2008 (opatření č. 2). V lednu 2009 oznámilo Řecko podporu na restrukturalizaci ve formě přímé dotace (opatření č. 3).

(11)

Za účelem obdržení výše uvedené podpory předložil podnik Varvaressos v prosinci 2006 řeckým orgánům plán obnovy s názvem „Strategický a obchodní plán na období 2006–2011“. Tento plán popisuje strategický cíl podniku a potřebná opatření a rovněž odhad finanční situace podniku na období 2006–2011. Plán stanoví: a) zvýšení podílu zvláštních vláken na celkové výrobě, a to z […] % v roce 2007 na […] % v roce 2011, s cílem zvýšit ziskové rozpětí podniku; b) snížení celkové výrobní kapacity z […] tisíc tun v roce 2007 na […] tisíc tun v období 2008–2011 a c) snížení počtu pracovníků v podniku z 237 osob v roce 2007 na 217 v roce 2011.

(12)

Dlouhodobé půjčky podniku ve výši 15,6 milionu EUR mají být podle očekávání splaceny do konce roku 2010. V období 2006–2009 se očekávají rovněž náklady ve výši [1–2] milionu EUR na investice do reorganizace řízení podniku a přesměrování výroby na ziskovější výrobky. Požadovaná státní podpora na období 2007–2011, která má napravit neúspěšné investice v období 2000–2005, jež vedly k potížím podniku, činí 13,5 milionu EUR. Podnik předpokládá, že v roce 2010 dosáhne životaschopnosti se ziskem před zdaněním (EBT) ve výši 1 milionu EUR a ziskovým rozpětím 3,5 % (v roce 2011 kladný zisk před zdaněním (EBT) ve výši 0,8 milionu EUR se ziskovým rozpětím 2,6 %). Prodej má podle očekávání vzrůst z 26,2 milionu EUR v roce 2006 na 29,3 milionu EUR v roce 2011 (12 % nárůst).

(13)

Dne 30. května 2007 vydalo Řecko ministerské rozhodnutí o poskytnutí státní záruky podniku Varvaressos jako zajištění pro restrukturalizaci stávajících půjček podniku v celkové výši 22,7 milionu EUR. Záruka se měla podle předpokladů vztahovat na 80 % půjček, tj. 18,2 milionu EUR; ve skutečnosti však překročila celkovou výši související půjčky (viz bod 16).

(14)

Před restrukturalizací půjček v roce 2007 byla k pokrytí půjček podniku dána do zástavy pouze část nemovitého majetku podniku. V rámci restrukturalizace půjček v roce 2007 byla dodatečně zastavena zbývající část nemovitého majetku podniku. Tato zástava byla zřízena ve prospěch věřitelských bank podniku, a nikoli státu. Podle řeckého práva (5) však musí stát před vyplacením uplatněné záruky obdržet zajištění za zaručené půjčky.

(15)

Toto opatření nebylo Komisi oznámeno; Řecko místo toho v oznámení o podpoře na záchranu ze dne 5. listopadu 2007 uvedlo, že podnik předtím neobdržel žádnou podporu na záchranu ani restrukturalizaci.

(16)

Toto opatření bylo založeno na neoznámeném systému záruk, který řecké ministerstvo financí schválilo dne 26. ledna 2007. Systém poskytoval státní záruky pro restrukturalizaci půjček, jež nebyly splaceny ke dni 31. prosince 2006 (bez ohledu na to, zda byly po lhůtě splatnosti, či nikoli), na novou půjčku. Příslušné půjčky byly poskytnuty průmyslovým a důlním podnikům, chovatelům hospodářských zvířat a hotelům usazeným a působícím v oblasti Imathia v severním Řecku, a to na investice do dlouhodobých aktiv a provozního kapitálu. Systém nestanovil za státní záruku žádnou prémii. Na základě jednoho z jeho ustanovení záruka nakonec zahrnovala maximální částku ve výši 30 milionů EUR a úroky, tudíž částku vyšší, než byla částka souvisejících půjček (22,7 milionu EUR) (6).

(17)

Dne 16. července 2008 schválila Komise oznámenou podporu na záchranu podniku Varvaressos ve formě státní záruky za půjčku ve výši 2,4 milionu EUR (7). Rozhodnutí bylo přijato na základě informací, že podniku nebyla předtím poskytnuta žádná podpora na záchranu ani restrukturalizaci, a že podnik je proto způsobilý pro podporu na záchranu (8).

(18)

Záruka byla poskytnuta bez prémie pro ručitele (stát) a vztahovala se na celou částku úvěru, tj. 2,4 milionu EUR.

(19)

Podle oznámení opatření, které řecké orgány podaly dne 5. listopadu 2007, má z celkové částky podpory částka ve výši [1,0-2,0] milionu EUR financovat tyto investice: a) reorganizace a modernizace řízení podniku v období 2006–2009 ([…] milionu EUR) a b) přesměrování výroby na ziskovější výrobky v období 2007–2009 ([…] milionu EUR). Tyto investice byly rovněž součástí plánu restrukturalizace, který byl předložen dne 15. ledna 2009, a měly se uskutečnit ve stejném období jako plán (viz body 22–23 a 42–43).

(20)

Dne 15. ledna 2009 oznámilo Řecko přímou dotaci ve výši 14 milionů EUR na financování plánu restrukturalizace podniku.

(21)

Podle předloženého plánu restrukturalizace byly potíže podniku způsobeny vysokými finančními náklady investičního programu, který se prováděl v období 2000–2005, vysokými provozními náklady a nedostatky v řízení podniku.

(22)

Plán se vztahuje na období 2006–2011. V průběhu formálního vyšetřovacího řízení byl plán náležitě aktualizován a upravován. Hlavní myšlenkou procesu restrukturalizace je úplné splacení většiny bankovních půjček podniku (včetně půjčky, pro niž byla v červenci 2008 schválena podpora na záchranu), snížení výroby a zaměstnanosti (9), přesměrování výroby na ziskovější výrobky (podíl výroby zvláštních vláken na celkové výrobě se má do roku 2012 zvýšit na […] %) a reorganizace a modernizace řízení podniku.

(23)

Podle tří scénářů obsažených v plánu restrukturalizace (založených na středních, nejoptimističtějších a nejpesimističtějších předpokladech) obnoví podnik svou dlouhodobou životaschopnost do konce roku 2011.

(24)

Podle všech tří scénářů se má podle očekávání prodej podniku zvýšit a náklady a výdaje (bez odpisů) se mají snížit. Předpokládá se proto, že EBT + D (10) podniku bude v roce 2010 záporný a v roce 2011 (na konci období restrukturalizace) kladný. Současně bude v roce 2011 ROE (11) podniku vyšší než jeho výpůjční náklady (12) (podle scénáře založeného na středních a nejoptimističtějších předpokladech) nebo stejná (podle scénáře založeného na nejpesimističtějších odhadech).

(25)

V rozhodnutí o zahájení řízení Komise uvedla, že slučitelnost opatření podpory bude posouzena na základě pokynů Společenství pro státní podporu na záchranu a restrukturalizaci podniků v obtížích (dále jen „pokyny pro podporu na záchranu a restrukturalizaci“) (13). Komise proto provedla prvotní posouzení opatření podpory na základě kritérií stanovených ve zmíněných pokynech.

(26)

Komise za prvé podotýká, že ji Řecko neinformovalo o dřívější státní záruce, která byla podniku Varvaressos poskytnuta v květnu 2007. Komise rovněž uvádí, že jí Řecko ve svém oznámení o podpoře na záchranu v listopadu 2007 sdělilo, že podnik Varvaressos předtím neobdržel žádnou podporu na záchranu ani restrukturalizaci. Komise měla proto pochybnosti, zda by ve svém rozhodnutí z července 2008 považovala podnik za způsobilý pro podporu na záchranu, pokud by Řecko neposkytlo nesprávné informace ohledně záruky z roku 2007.

(27)

Za druhé, s ohledem na záruku z roku 2007 Komise rovněž zpochybnila způsobilost podniku pro oznámenou podporu na restrukturalizaci, tj. zda je dodržena zásada „jednou a dost“.

(28)

Pokud jde o postavení příjemce jakožto podniku v obtížích, Komise podotýká, že podnik Varvaressos lze vzhledem ke ztrátám a poklesu prodeje v předchozích letech považovat za podnik v obtížích. Komise však vyslovila pochybnosti, zda byl podnik Varvaressos skutečně v obtížích v roce 2007, kdy byla poskytnuta záruka, jelikož podnik údajně mohl dosáhnout restrukturalizace svých stávajících půjček u týchž bank i bez veřejné intervence.

(29)

Pokud jde o obnovení životaschopnosti, Komise vyjádřila pochybnosti ohledně časového harmonogramu plánu, který předpokládá obnovení dlouhodobé životaschopnosti do konce roku 2009. Jelikož rok 2009 skončil a hlavní část restrukturalizace nebyla dosud provedena, Komise se domnívala, že časový rámec stanovený pro obnovení dlouhodobé životaschopnosti již nelze pokládat za reálný.

(30)

Komise mimoto vyjádřila pochybnosti ohledně předložených průzkumů trhu s vlákny, které pocházely z roku 2007. Vzhledem ke skutečnosti, že od té doby již uplynuly dva roky a že došlo k významným změnám ve světové ekonomice, je možné, že tyto průzkumy jsou již zastaralé. Komise proto požadovala nový soubor údajů a odhadů a novější průzkumy trhu.

(31)

Pokud jde o zamezení přílišnému narušení hospodářské soutěže, Komise vyslovila pochybnosti ohledně dvou navrhovaných kompenzačních opatření. K těmto opatřením patřilo: a) uzavření jednoho ze tří výrobních závodů podniku, a to závodu v Naousse, a b) prodej podílu v dceřiné společnosti „Thiva Ginning Mills SA“. Obě tato opatření se považovala především za nezbytná k tomu, aby příjemce dosáhl dlouhodobé životaschopnosti, a nepředstavovala tudíž kompenzaci pro konkurenty podniku za narušení hospodářské soutěže.

(32)

Co se týká omezení podpory na nezbytné minimum, Komise se domnívala, že za účelem posouzení je podnik Varvaressos velkým podnikem (v roce 2006 měl roční obrat ve výši 28 milionů EUR), a uvedla, že se podnik nachází v oblasti způsobilé pro podporu podle čl. 107 odst. 3 písm. a) SFEU. Na základě výše uvedených skutečností stanovila Komise vlastní příspěvek podniku v zásadě ve výši nejméně 40 % celkových nákladů plánu.

(33)

Informace, které řecké orgány poskytly ohledně údajných opatření státní podpory, lze shrnout takto:

(34)

Řecko uznává, že v květnu 2007 poskytlo státní záruku. Řecko však tvrdí, že tato záruka nepředstavuje státní podporu. Řecko zejména uvedlo, že: a) věřitelské banky by souhlasily s restrukturalizací půjček i bez státní záruky; b) státní záruka nebyla potřebná, jelikož při restrukturalizaci dluhu byly půjčky dostatečně kryty aktivy s hodnotou vyšší, než je dlužná částka, a c) státní záruka z roku 2007 nezlepšila schopnost podniku získat finanční prostředky na kapitálovém trhu, jelikož podnik Varvaressos byl stále schopen získat finanční prostředky sám.

(35)

Řecko tvrdí, že podnik Varvaressos byl v roce 2007 skutečně podnikem v obtížích a že jen díky nezatíženým aktivům značné hodnoty mohl získat přístup na finanční trh i bez státní záruky.

(36)

Řecko rovněž uvedlo, že restrukturalizace půjček v roce 2007 nepostačovala k tomu, aby mohl podnik financovat svou restrukturalizaci. Restrukturalizace půjček byla využita pouze k reorganizaci stávajícího silného zadlužení. Stále byly zapotřebí nové finanční prostředky a ty nebyly získány prostřednictvím restrukturalizace půjček v roce 2007. Podnik proto nebyl schopen obnovit sám svou životaschopnost a veřejná intervence byla v pořádku. Podnik Varvaressos tudíž splňuje kritérium uvedené v bodě 9 pokynů pro podporu na záchranu a restrukturalizaci.

(37)

V této souvislosti Řecko uvedlo, že pokud by se opatření z roku 2007 pokládalo za státní podporu, byl podnik způsobilý pro podporu na záchranu a restrukturalizaci.

(38)

Podle Řecka byla všechna tři opatření, která jsou předmětem šetření (státní záruka z roku 2007, státní záruka z roku 2008 a oznámená přímá dotace), provedena s cílem usnadnit provedení jediného plánu restrukturalizace.

(39)

V prosinci 2006 požádal podnik Varvaressos o podporu na záchranu a restrukturalizaci a předložil stejný plán, jaký byl Komisi doručen později v lednu 2009. Časový rozdíl mezi podáním žádosti o podporu na záchranu a restrukturalizaci řeckým orgánům (prosinec 2006) a oznámením přímé dotace z roku 2009 Komisi (leden 2009) byl způsoben pouze administrativními záležitostmi, a nikoli opakujícími se potížemi a opakovanou potřebou zásahu státních orgánů.

(40)

Záruka z roku 2007 (opatření č. 1) měla vyřešit finanční problémy podniku v krátkodobém horizontu, a to tím, že prostřednictvím dvouletého zmrazení splátek úvěrů poskytne podniku oddechový čas. Ostatní opatření měla odstranit finanční problémy podniku v dlouhodobém horizontu. Všechna tři opatření měla zároveň společnou povahu, jelikož se všechna zabývala problémem týkajícím se bankovních půjček podniku.

(41)

Řecko závěrem uvedlo, že všechna tři opatření jsou součástí téhož procesu restrukturalizace, a zásada „jednou a dost“ není tudíž porušena.

(42)

Restrukturalizační náklady sestávají z restrukturalizace dlouhodobých bankovních půjček (23 milionů EUR), restrukturalizace zaměstnanosti (1 milion EUR), investic (3 miliony EUR) a restrukturalizace aktiv (1 milion EUR). Tyto náklady činí celkem 28 milionů EUR (14).

(43)

Řecko tvrdí, že celkové náklady restrukturalizace budou financovány ze státní podpory ve výši 14 milionů EUR a z vlastního příspěvku ve výši 14 milionů EUR. Vlastní příspěvek zahrnuje příjmy ve výši […] a částku ve výši 1 milionu EUR pocházející z prodeje podílu v dceřiné společnosti v roce 2007.

(44)

Co se týká kompenzačních opatření, plán původně (před zahájením formálního vyšetřovacího řízení) navrhoval: a) zastavení činnosti v jednom ze tří výrobních závodů podniku, jež bylo zahájeno v roce 2007 a ukončeno v roce 2008, a b) odprodej podílu v dceřiné společnosti, k němuž došlo v roce 2007. Podnik uvedl, že tato dceřiná společnost byla v letech 2005 a 2006 ztrátová.

(45)

Po zahájení formálního vyšetřovacího řízení navrhlo Řecko tato alternativní kompenzační opatření:

(46)

Řecko uvedlo, že existují důvody, které v případě podniku Varvaressos opodstatňují méně přísná kompenzační opatření a nižší příspěvek.

(47)

Řecko zejména uvedlo, že se podnik Varvaressos nachází v oblasti Imathia, která je pro účely regionální podpory podporovanou oblastí. Míra nezaměstnanosti v oblasti Imathia je oproti celostátnímu průměru dvojnásobná a HDP činí 70 % celostátního průměru. Počet textilních/oděvních společností v oblasti Imathia se v roce 2008 snížil z 296 na 181 (39 % pokles). V posledních několika málo letech zaniklo v podnicích s více než deseti zaměstnanci 56 % pracovních míst.

(48)

Řecko taktéž uvedlo, že se od roku 2006 velikost podniku Varvaressos významně zmenšila, a to uzavřením jednoho z jeho tří závodů a odprodejem jeho dceřiné společnosti. Uzavření výrobního závodu vedlo k snížení počtu pracovních sil o […] osobohodin a k snížení výrobní kapacity o 30 %, přičemž toto snížení je nevratné (sešrotování nebo prodej zařízení). Prodej dceřiné společnosti měl za následek snížení ročního obratu o 6,7 milionu EUR. Podíl společnosti na trhu se celkově snížil o 27 %, pokud jde o hodnotu prodeje, a o 30 % z hlediska jeho objemu. Podnik se rovněž zcela stáhl z Estonska, Maďarska a Rumunska a částečně z Rakouska, Německa, Francie, Spojeného království, Bulharska, České republiky, Itálie a Polska (stažení v rozmezí od […] % do […] %).

(49)

Komise obdržela připomínky podniku Varvaressos. Jeho tvrzení se do velké míry shodovala s tvrzeními řeckých orgánů.

(50)

Komise obdržela připomínky rovněž od dalších třetích stran, a to od stran, které jsou spojeny s činností podniku Varvaressos nebo které jsou dotčeny jeho činností. Všechny připomínky oceňovaly postavení příjemce jako subjektu přispívajícího k místnímu hospodářství i jako zavedené společnosti. Bylo rovněž uvedeno, že by ukončení činnosti podniku významně snížilo zaměstnanost a výrobní kapacitu v Řecku, zejména v oblasti Imathia. Mimoto se uvádělo, že podpora pro podnik Varvaressos nevede vzhledem k minimálnímu podílu podniku na trhu k narušení hospodářské soutěže.

(51)

V čl. 107 odst. 1 SFEU jsou za neslučitelné s vnitřním trhem prohlášeny podpory poskytované v jakékoli formě státem nebo ze státních prostředků, které narušují nebo mohou narušit hospodářskou soutěž tím, že zvýhodňují určité podniky nebo určitá odvětví výroby, a ovlivňují obchod mezi členskými státy. Aby se opatření považovalo za státní podporu, musí proto splňovat následující čtyři kritéria.

(52)

Opatření musí být za prvé poskytnuto státem nebo ze státních prostředků. Státní záruky ohrožují státní prostředky, jelikož jejich uplatnění je hrazeno ze státního rozpočtu. Jakákoli záruka, za niž není poskytnuto přiměřené protiplnění, mimoto znamená ztrátu finančních prostředků pro stát. Státní záruky jsou poskytovány rozhodnutím příslušných ministerstev. V dotyčném případě byly záruky podniku Varvaressos v roce 2007 a 2008 poskytnuty na základě rozhodnutí řeckého ministerstva financí. Kritérium týkající se státních prostředků je proto splněno.

(53)

Opatření musí za druhé příjemce zvýhodňovat. Komise se domnívá, že obě dotyčné záruky poskytly podniku Varvaressos nepatřičnou výhodu. Z důvodů objasněných v bodech 2.2 a 3.2 sdělení Komise o použití článků 87 a 88 Smlouvy o ES na státní podpory ve formě záruk (dále jen „sdělení o zárukách“) (15) získá dlužník výhodu v případě, že za záruku neplatí běžnou tržní cenu. V některých případech by však dlužník jakožto podnik, který má finanční potíže, nenašel finanční instituci, která by bez státní záruky byla ochotna půjčku poskytnout za jakýchkoli podmínek.

(54)

V bodě 3.2 sdělení o zárukách Komise stanovila tři kumulativní podmínky, které pokládá za dostatečné, aby se vyloučila existence státní podpory ve formě záruky (tj. výhody). Tyto podmínky jsou následující:

(55)

Při použití těchto kritérií na daný případ Komise zjistila, že:

(56)

Na základě výše uvedených skutečností vyvozuje Komise závěr, že by podnik záruky z roku 2007 a 2008 nezískal za stejných podmínek na trhu, a tato opatření tudíž příjemce podpory zvýhodnila.

(57)

Za třetí, aby se opatření považovalo za podporu podle čl. 107 odst. 1 SFEU, musí být selektivní. Záruka z roku 2007 byla založena na odvětvovém systému a záruka z roku 2008 představovala opatření ad hoc pro podnik Varvaressos. Kritérium týkající se selektivity je proto splněno.

(58)

Opatření musí rovněž narušovat hospodářskou soutěž a ovlivňovat obchod mezi členskými státy. Podnik Varvaressos působí v odvětví, jehož výrobky jsou předmětem rozsáhlého obchodu mezi členskými státy a podléhají silné hospodářské soutěži. V době provedení opatření podpory uskutečnil podnik Varvaressos většinu svého prodeje v ostatních členských státech (viz výše bod 7). Dotyčná opatření podpory proto poskytla podniku Varvaressos ve srovnání s jeho konkurenty výhodu (viz body 53–56). Pokud státní podpora posílí postavení jednoho podniku vůči ostatním podnikům, které s ním soutěží při obchodování mezi členskými státy, je nutno tyto podniky považovat za podniky dotčené takovouto podporou. Kritérium týkající se narušení hospodářské soutěže a ovlivnění obchodu mezi členskými státy je proto splněno.

(59)

Na základě výše uvedených skutečností se vyvozuje závěr, že státní záruky z roku 2007 a 2008 (opatření č. 1 a 2) představují státní podporu pro podnik Varvaressos ve smyslu čl. 107 odst. 1 SFEU.

(60)

Pokud jde o kritérium týkající se státních prostředků a přičitatelnosti státu, tato přímá státní dotace pochází ze státního rozpočtu a schválilo ji příslušné ministerstvo. Toto kritérium je proto splněno.

(61)

Pokud jde o kritérium týkající se výhody, o přímé dotaci bylo rozhodnuto ve prospěch podniku, který má finanční potíže. Řecký stát neobdržel za dotaci žádné protiplnění. Dotace proto poskytuje podniku Varvaressos výhodu.

(62)

Komise se tudíž domnívá, že oznámená přímá dotace z roku 2009 podnik zvýhodňuje ve smyslu čl. 107 odst. 1 SFEU.

(63)

Pokud jde o kritérium týkající se selektivity, o přímé dotaci bylo rozhodnuto na základě rozhodnutí ad hoc určeného podniku. Toto kritérium je proto splněno.

(64)

Kritérium týkající se narušení hospodářské soutěže a ovlivnění obchodu mezi členskými státy je splněno stejně jako v bodě 58.

(65)

Na základě výše uvedených úvah dospěla Komise k závěru, že oznámená přímá dotace z roku 2009 představuje státní podporu pro podnik Varvaressos ve smyslu čl. 107 odst. 1 SFEU.

(66)

Podle čl. 1 písm. f) nařízení Rady (ES) č. 659/1999 ze dne 22. března 1999, kterým se stanoví prováděcí pravidla k článku 93 Smlouvy o ES (17), je nutno za protiprávní podporu pokládat novou podporu uskutečňovanou v rozporu s čl. 108 odst. 3 SFEU.

(67)

V daném případě poskytlo Řecko podniku Varvaressos státní záruku z roku 2007, aniž by ji oznámilo Komisi a vyčkalo na její připomínky či konečné rozhodnutí o slučitelnosti opatření s vnitřním trhem.

(68)

Komise se proto v této fázi domnívá, že státní záruka z roku 2007 je protiprávní.

(69)

Jak je uvedeno v bodě 4.1 sdělení o zárukách, nevyhovuje-li individuální záruka nebo systém záruk principu investora v tržním hospodářství, má se za to, že obsahuje státní podporu. Prvek státní podpory je pak třeba kvantifikovat, aby se mohlo ověřit, zda podpora splňuje podmínky zvláštní výjimky pro státní podporu. Před posouzením slučitelnosti podpory musí proto Komise kvantifikovat prvek podpory.

(70)

Záruky z roku 2007 a 2008: ve sdělení o zárukách stanovila Komise obecné zásady pro výpočet prvku podpory obsaženého v zárukách.

(71)

Komise se domnívá, že státní záruku lze v zásadě považovat za podporu až do celkové výše související půjčky, pokud příjemce není schopen získat sám přístup na finanční trhy (viz bod 2.2 a bod 4.1 písm. a) sdělení o zárukách).

(72)

Sdělení o zárukách stanoví v bodech 4.1 (obecná pravidla), 4.2 (prvek podpory v individuálních zárukách) a 4.4 (prvek podpory v systémech záruk) pravidla, která se používají při výpočtu prvku podpory v zárukách. V následujících bodech použije Komise tato pravidla na opatření č. 1 a 2.

(73)

V daném případě Řecko prokázalo, že podnik Varvaressos měl v době poskytnutí záruky z roku 2007 dosud přístup na finanční trhy (viz bod 35). Komise se proto domnívá, že by podnik měl přístup na finanční trhy i bez státní záruky z roku 2007.

(74)

Co se týká záruky z roku 2008, Komise podotýká, že Řecko záruku z roku 2008 oznámilo v témže roce (listopad 2007), v němž poskytlo záruku z roku 2007 (květen 2007). Komise se proto domnívá, že rovněž v době poskytnutí záruky z roku 2008 měl podnik stále určitou úvěruschopnost a přístup na finanční trh (18).

(75)

Vzhledem k finančním potížím podniku v době provedení opatření by však obchodní banky účtovaly vyšší úrokovou sazbu, než jaké bylo dosaženo se státní zárukou, jelikož záruka představuje pro banky další zajištění. Komise proto usuzuje, že výhodou, kterou podnik Varvaressos získal prostřednictvím záruk z roku 2007 a 2008, není celková výše půjček, které podnik mohl získat i bez státních záruk, nýbrž nižší úroková sazba, jíž bylo díky zárukám dosaženo.

(76)

Podle bodu 4.2 sdělení o zárukách by se v případě neexistence srovnatelné tržní prémie měly porovnat všechny finanční náklady na půjčku získanou na trhu se zárukou a bez záruky (tj. úroková sazba u podobné půjčky bez záruky by se měla porovnat s úrokovou sazbou + záruční prémií za půjčku se státní zárukou).

(77)

V mnoha případech není takováto tržní úroková sazba k dispozici. Ve svém sdělení o metodě stanovování referenčních a diskontních sazeb z roku 2008 (19) (dále jen „sdělení o referenčních sazbách z roku 2008“) proto Komise vypracovala finanční metodiku, kterou lze z důvodů uvedených v bodě 4.2 sdělení o zárukách použít jako náhradní proměnnou za tržní úrokovou sazbu.

(78)

V daném případě neexistuje žádný údaj o tom, jakou částku by podnik Varvaressos zaplatil za srovnatelnou půjčku bez záruky. Obě záruky byly mimoto poskytnuty před začátkem hospodářské a finanční krize. Komise zastává názor, že kvůli době, která uplynula od provedení opatření, by byl výpočet „skutečné“ tržní sazby pro řecký textilní podnik obtížný. Komise proto jako náhradní proměnnou za tržní sazbu použije příslušnou referenční sazbu.

(79)

Pokud jde o státní záruku z roku 2007, v době, kdy byla poskytnuta, bylo možno zajištění půjček podniku Varvaressos považovat pro účely sdělení o referenčních sazbách z roku 2008 za vysoké (20). Prvek podpory obsažený ve státní záruce z roku 2007 je proto nutno vypočítat pomocí marže ve výši 400 bazických bodů, která je použitelná na půjčky podniků v obtížích s vysokým zajištěním.

(80)

Na tomto základě byla výše tržních úroků, jež by bylo nutno zaplatit za půjčku, na niž se vztahovala záruka z roku 2007, v případě neexistence státní záruky vypočtena celkem na 7,3 milionu EUR. Úroky skutečně zaplacené za tuto půjčku (za záruku neexistoval žádný poplatek) za období od ledna 2007 do prosince 2010 činí celkem 4,9 milionu EUR. Rozdíl mezi zvláštní tržní úrokovou sazbou, kterou by podnik hradil bez záruky, a úrokovou sazbou, jíž bylo dosaženo prostřednictvím státní záruky po uhrazení případných prémií, se rovná prvku podpory ve výši 2,4 milionu EUR, který je nutno připočítat k částce podpory pro plán restrukturalizace (21).

(81)

Pokud jde o státní záruku z roku 2008, související půjčka ve výši 2,4 milionu EUR byla podniku vyplacena dne 10. února 2009. Její úroková sazba činila 6měsíční Euribor plus 3,6 % a doba trvání byla šest měsíců (nebo do skončení posuzování plánu restrukturalizace). Tato půjčka nebyla dosud splacena (nadále zůstává počáteční jistina).

(82)

Podnik se stále nacházel v obtížích a neměl již žádná volná aktiva, která by mohl nabídnout jako zajištění (22). Při neexistenci zajištění Komise tudíž k základní řecké úrokové sazbě připočetla přirážku ve výši 1 000 bazických bodů, což vedlo k tržním úrokům ve výši 550 000 EUR, jež by měly být uhrazeny za financování z roku 2008. Úroky, které se skutečně vztahovaly na půjčku z roku 2008, činily (za záruku neexistoval žádný poplatek) za období od února 2009 (kdy byla vyplacena související půjčka) do prosince 2010 celkem 0,25 milionu EUR. Rozdíl mezi zvláštní tržní úrokovou sazbou, kterou by podnik hradil bez záruky, a úrokovou sazbou, jíž bylo dosaženo prostřednictvím státní záruky po uhrazení případných prémií, se rovná prvku podpory ve výši 0,3 milionu EUR, jenž se připočítá k částce podpory pro plán restrukturalizace.

(83)

Co se týká opatření č. 3, vzhledem ke skutečnosti, že se jedná o přímou dotaci, představuje prvek podpory celá částka ve výši 14 milionů EUR.

(84)

Na základě výše uvedených skutečností činí prvek podpory obsažený v opatřeních č. 1, 2 a 3 celkem 16,7 milionu EUR.

(85)

Jelikož opatření představují podporu ve smyslu čl. 107 odst. 1 SFEU, jejich slučitelnost je nutno posoudit na základě výjimek stanovených v odstavcích 2 a 3 zmíněného článku.

(86)

Výjimky stanovené v čl. 107 odst. 2 a odst. 3 písm. d) a e) nejsou zjevně použitelné a řecké orgány se jich nedovolávaly.

(87)

Podnik Varvaressos byl v době provedení opatření podnikem v obtížích (viz bod 9 výše a body 89–90 níže), slučitelnost opatření podpory lze proto posoudit pouze na základě pokynů pro podporu na záchranu a restrukturalizaci, tj. podle čl. 107 odst. 3 písm. c) SFEU.

(88)

Co se týká bodu 10 písm. a) pokynů pro podporu na záchranu a restrukturalizaci, Komise podotýká, že ačkoliv podnik Varvaressos přišel v období 2004–2009 o podstatnou část svého vlastního kapitálu, neztratil v posuzovaném období (2007–2009) více než polovinu svého zapsaného kapitálu. Pokud jde o bod 10 písm. c), podnik Varvaressos nesplnil podmínky vnitrostátního práva pro zahájení kolektivního úpadkového řízení.

(89)

Na druhou stranu (jak je uvedeno v bodě 9) se finanční situace podniku v období 2006–2009 významně zhoršila. Vyvozuje se proto závěr, že podnik Varvaressos byl již v roce 2006 podnikem v obtížích ve smyslu bodu 11 pokynů pro podporu na záchranu a restrukturalizaci, jelikož jeho ztráty rostly a obrat se snižoval.

(90)

Pokud jde o bod 9 pokynů pro podporu na záchranu a restrukturalizaci, zdá se, že v roce 2007 podnik skutečně potřeboval více finančních prostředků, než kolik činily jeho stávající půjčky, aby mohl dosáhnout životaschopnosti. To prokazuje skutečnost, že v roce 2006 podnik požádal o podporu na restrukturalizaci. Restrukturalizace půjček z roku 2007 proto nepostačovala k obnovení životaschopnosti, jelikož sloužila pouze k splacení stávajících půjček, a nikoli k získání dalších úvěrů. Komise proto uznává, že podnik nemohl v roce 2007 obnovit svou životaschopnost bez státní podpory a že měl finanční potíže také podle bodu 9 pokynů pro podporu na záchranu a restrukturalizaci.

(91)

Komise považuje státní záruky z roku 2007 a 2008 za podporu na záchranu. První záruka měla vyřešit finanční potíže podniku Varvaressos v krátkodobém horizontu tím, že mu prostřednictvím dvouletého zmrazení splátek půjček poskytne oddechový čas. Druhá záruka měla udržet podnik na trhu, dokud nebude předložen plán restrukturalizace.

(92)

Navzdory skutečnosti, že záruka z roku 2007 byla ve skutečnosti opatřením podpory na záchranu, nebyla ukončena do šesti měsíců od data provedení (30. května 2007), tj. do 30. listopadu 2007. To by v zásadě představovalo zneužití (protiprávní) podpory a porušení zásady „jednou a dost“.

(93)

Komise však musí slučitelnost opatření podpory posoudit rovněž na základě všech ostatních možných důvodů. Bod 20 pokynů pro podporu na záchranu a restrukturalizaci omezuje tyto důvody na důvody stanovené v těchto pokynech. To přesto umožňuje považovat podporu na záchranu za podporu na restrukturalizaci, tj. jako součást nepřetržité restrukturalizace (viz rovněž věc C11/2007, Ottana Energia  (23)).

(94)

V této souvislosti se Komise s ohledem na otázku, zda jsou tři opatření, která jsou předmětem šetření, součástí nepřetržité restrukturalizace, domnívá, že tomu tak skutečně je. Tato úvaha vyplývá z těchto skutečností:

(95)

Za prvé, všechna tři opatření měla stejný účel, tj. vyřešit problém vyplývající z vysokých úvěrových závazků podniku v minulosti.

(96)

Záruky z roku 2007 a 2008 nepostačovaly k tomu, aby podnik získal finanční prostředky potřebné pro restrukturalizaci (které se rovnaly přinejmenším jeho celkovým půjčkám, tj. 25,4 milionu EUR na konci roku 2006), jelikož těchto finančních prostředků bylo možno dosáhnout pouze kombinací všech tří opatření jakožto tří tranší v rámci jednoho procesu restrukturalizace.

(97)

Účelem největší části půjčky, na niž se vztahovala záruka z roku 2008 (1,8 milionu EUR z celkové částky ve výši 2,4 milionu EUR), bylo financování stejných investic jako v případě dotace na restrukturalizaci z roku 2009. Tyto investice se měly současně uskutečnit v témže období jako plán restrukturalizace z roku 2009 (viz bod 19).

(98)

Plán restrukturalizace z roku 2009 je mimoto stejný jako plán obnovy, který podnik předložil řeckým orgánům již v roce 2006 (viz body 11–12), s určitými změnami provedenými v souvislosti s jeho posuzováním.

(99)

Restrukturalizace skutečně začala v roce 2006. Plán zahrnoval konkrétně čtyři restrukturalizační opatření, která byla provedena nebo začala být prováděna před poskytnutím záruky z roku 2007 (květen 2007), tj. snížení výroby (2006), snížení počtu pracovníků (2006), prodej dceřiné společnosti Thiva (leden 2007) a reorganizace a modernizace řízení podniku (2006).

(100)

Komise proto vyvozuje závěr, že opatření podpory, která jsou předmětem šetření, představují tranše v rámci téže restrukturalizace, které byly poskytnuty s cílem usnadnit provedení jediného plánu restrukturalizace. Zásada „jednou a dost“ není tudíž porušena.

(101)

Na základě výše uvedených skutečností posoudí Komise slučitelnost všech tří opatření podpory jako součástí nepřetržité restrukturalizace.

(102)

Komise je názoru, že opatření stanovená v plánu restrukturalizace skutečně řeší přesné příčiny potíží podniku. Podle názoru Komise plán jako příčiny potíží podniku Varvaressos správně identifikuje níže uvedené činitele (vnější a vnitřní):

(103)

Navrhovaná restrukturalizační opatření mají tyto problémy odstranit. Plán za prvé navrhuje finanční restrukturalizaci podniku, za druhé navrhuje konkrétní opatření k zlepšení ziskového rozpětí podniku změnou skladby příjmů a snížením provozních nákladů a za třetí navrhuje modernizaci řízení. Restrukturalizační opatření jsou rozdělena do 14 „akcí“, přičemž jsou stanoveny náklady každé akce. Komise vyvozuje závěr, že navrhované akce (jak se zdá) přiměřeně řeší základní problémy podniku.

(104)

Co se týká finančního dopadu plánu restrukturalizace, finanční výhledy reálně sledují provádění balíčku restrukturalizačních opatření. Zvýšení obratu (přibližně o 5 % ročně) a zvýšení provozních výnosů (přibližně o 10 % ročně) po provedení restrukturalizačních opatření (tj. změny sortimentní skladby a racionalizace nákladů) je přiměřené.

(105)

Na tomto základě Komise uznává, že restrukturalizace podniku umožní obnovit jeho životaschopnost v roce 2011 a jeho akcionáři docílí návratnosti investovaného kapitálu, která bude vyšší než výpůjční náklady nebo (v nejhorším případě) stejná, a dosáhne tudíž uspokojivé úrovně. Komise podotýká, že těchto výsledků bude dosaženo v přiměřené lhůtě a že očekávané výsledky jsou založeny na přiměřených předpokladech.

(106)

Komise se proto domnívá, že plán splňuje kritéria stanovená v bodech 35–37 pokynů pro podporu na záchranu a restrukturalizaci.

(107)

Pokud jde o navrhovaná kompenzační opatření, plán restrukturalizace navrhuje: a) stažení podniku z řeckého trhu nejméně o 10 % v porovnání s prodejem v Řecku v roce 2009, a to do konce roku 2013, tj. dva roky od skončení restrukturalizace, a b) zákaz poskytnutí jakéhokoliv druhu státní podpory podniku do konce roku 2013, tj. dva roky od skončení restrukturalizace.

(108)

Komise má za to, že navrhované 10 % stažení z řeckého trhu umožní konkurentům vstoupit na trh nebo zvýšit prodej na trhu, na němž má podnik silnou přítomnost. Přítomnost podniku na řeckém trhu se v minulých letech podstatně zvýšila, a to z 32 % na 42 %, na rozdíl od jeho prodeje v EU, který se snížil z 67 % na 52 % (viz bod 7). Podnik mimoto na řeckém textilním trhu zaujímá desáté místo (podle údajů z roku 2007, viz bod 8). V posledních letech se současně zvýšila přítomnost podniku v zemích mimo EU (z 1 % na 6 %), což prokazuje, že životaschopnost podniku nezávisí na vyšší přítomnosti na trhu EU.

(109)

Stažení z řeckého trhu bude současně znamenat, že se podnik Varvaressos částečně nebo zcela vzdá svých zavedených obchodních vztahů v rámci své země a pokusí se je nahradit novými vztahy v ostatních členských státech EU nebo ve třetích zemích. To bude skutečnou zkouškou konkurenceschopnosti podniku.

(110)

Komise rovněž podotýká, že na základě všech tří scénářů týkajících se životaschopnosti se má prodej podniku podle očekávání zvýšit (viz bod 24). Snížení prodeje v Řecku však není v rozporu se zvýšením obratu: snížení prodeje se může uskutečnit ve prospěch konkurentů podniku tím, že se pro ně uvolní kapacita; zvýšení obratu umožní životaschopnost příjemce.

(111)

Bylo by však možno tvrdit, že vhodným rokem, jenž by se měl použít jako referenční rok pro 10 % stažení z řeckého trhu, by měl být spíše rok 2006 než rok 2009. Důvodem je skutečnost, že podle bodu 40 pokynů pro podporu na záchranu a restrukturalizaci musí být snížení „nedílnou součástí restrukturalizace, jak je stanoveno v jejím plánu“. Restrukturalizace podniku skutečně začala v roce 2006 a měla trvat pět let (do roku 2011). Podle této logiky by proto kompenzační opatření mělo mít dopad, který bere v úvahu celou dobu trvání restrukturalizace a odpovídá této době, a nikoli pouze její části.

(112)

Komise na druhou stranu uvádí, že dopad kompenzačních opatření musí být co nejvýznamnější. V daném případě byl prodej podniku v Řecku v roce 2009 vyšší než prodej v roce 2006 (8,1 milionu EUR oproti 7,1 milionu EUR). Komise proto usuzuje, že opatření je nutno vyčíslit v porovnání s prodejem v roce 2009, jelikož takto bude mít vyšší dopad.

(113)

Pokud jde o zákaz jakéhokoliv druhu státní podpory, Komise jej pokládá za doplněk ke stažení z řeckého trhu, které je již na uspokojivé úrovni (10 %). Podnik Varvaressos se nachází v oblasti Imathia, která je pro účely regionální podpory podle odchylky stanovené v čl. 107 odst. 3 písm. a) SFEU podporovanou oblastí (viz bod 47), což znamená, že by podnik mohl být způsobilý pro investiční podporu s intenzitou podpory ve výši 40 %. Zákazy týkající se budoucí podpory již byly jako dodatečná kompenzační opatření schváleny dříve ve věcech Alstom  (24) a Constructions Mécaniques de Normandie  (25).

(114)

Komise se mimoto domnívá, že se velikost podniku zmenšila natolik, že by další zmenšení bylo kritické pro jeho životaschopnost (viz bod 48).

(115)

Komise současně znovu podotýká, že dopad kompenzačních opatření musí být co nejvýznamnější. V daném případě má proto Komise za to, že by se doba trvání budoucího zákazu státní podpory měla prodloužit na více než dva roky. To neohrozí životaschopnost podniku, nýbrž napraví přílišné narušení hospodářské soutěže. Komise se proto domnívá, že vhodnější je čtyřletý zákaz.

(116)

Na základě výše uvedených skutečností Komise usuzuje, že výše popsaná kompenzační opatření splňují požadavky pokynů pro podporu na záchranu a restrukturalizaci. Konkrétně: a) přinášejí prospěch konkurentům podniku Varvaressos ve smyslu bodu 31; b) mají podobu stanovenou v bodě 39 a bodě 46 písm. c) a c) uskuteční se na trhu, na němž bude mít podnik Varvaressos po restrukturalizaci významné postavení ve smyslu bodu 40.

(117)

V souladu s bodem 40 pokynů pro podporu na záchranu a restrukturalizaci jsou kompenzační opatření úměrná rušivým účinkům dotyčné podpory, a zejména velikosti a relativnímu významu daného podniku na trhu. Podnik Varvaressos měl v roce 2008 malý podíl na trhu pro výrobu vláken v EU ve výši […] % (viz bod 8).

(118)

V bodě 56 pokynů pro podporu na záchranu a restrukturalizaci je současně stanoveno, že v podporovaných oblastech mohou být podmínky pro schválení podpory méně přísné. Podnik Varvaressos se nachází v oblasti Imathia, která je pro účely regionální podpory podle odchylky v čl. 107 odst. 3 písm. a) SFEU podporovanou oblastí (viz bod 47).

(119)

Na základě výše uvedených skutečností se kompenzační opatření, která Řecko navrhuje, nejeví jako dostatečná. Komise se na druhou stranu domnívá, že opatření spolu s prodlouženým zákazem budoucí podpory do roku 2015 skutečně splňují kritéria týkající se kompenzačních opatření, která jsou stanovena v pokynech pro podporu na záchranu a restrukturalizaci.

(120)

Řecko uvedlo, že podle kritérií stanovených v doporučení Komise ze dne 6. května 2003 o definici mikropodniků, malých a středních podniků (26) je podnik od roku 2009 středně velkým podnikem. Avšak vzhledem ke skutečnosti, že podnik obdržel státní podporu poprvé v roce 2007, měl by se pro účely tohoto posouzení pokládat za velký podnik (v roce 2006 měl roční obrat 28 milionů EUR). Příspěvek podniku k plánu restrukturalizace by měl tudíž v souladu s bodem 44 pokynů pro podporu na záchranu a restrukturalizaci v zásadě činit přinejmenším 50 % celkových nákladů plánu.

(121)

Komise však podotýká, že se podnik nachází v oblasti, která je pro účely regionální podpory podle odchylky v čl. 107 odst. 3 písm. a) SFEU podporovanou oblastí (viz bod 47). Podle bodu 56 pokynů pro podporu na záchranu a restrukturalizaci mohou být v podporovaných oblastech podmínky pro schválení podpory méně přísné, co se týče výše příspěvku ze strany příjemce podpory, pokud nestanoví pravidla pro státní podporu v určitém odvětví jinak.

(122)

Na základě výše objasněných okolností a v souladu se svou praxí se Komise domnívá, že v daném případě činí náležitý vlastní příspěvek podle pokynů pro podporu na záchranu a restrukturalizaci 40 %.

(123)

Na základě výše uvedených skutečností a výpočtu opatření podpory v bodech 70 až 84 je celková restrukturalizace ve výši 30,7 milionu EUR financována takto:

(124)

Vlastní příspěvek podniku proto činí 46 % celkových finančních nákladů restrukturalizace, tj. je vyšší než minimální 40 % vlastní příspěvek, jak je stanoveno v bodě 122, a podle pokynů pro podporu na záchranu a restrukturalizaci je tudíž v rámci příslušných mezí.

(125)

Státní záruka z roku 2007 prokazuje, že rozhodnutí Komise o podpoře na záchranu z července 2008 (viz bod 1) bylo založeno na nesprávných informacích, které poskytly řecké orgány. Řecké orgány v oznámení podpory na záchranu (listopad 2007) zejména uvedly, že podnik Varvaressos neobdržel žádnou podporu na záchranu ani restrukturalizaci, ačkoliv mu byla v květnu 2007 poskytnuta státní záruka.

(126)

Podle článku 9 procesního nařízení může Komise poté, co měl dotyčný členský stát možnost předložit své připomínky, zrušit rozhodnutí, které učinila podle čl. 4 odst. 3, pokud bylo rozhodnutí založeno na nesprávné informaci poskytnuté během řízení, která byla rozhodujícím faktorem pro rozhodnutí.

(127)

V daném případě nebylo Komisi známo, že podnik Varvaressos již dříve obdržel podporu v době, kdy měl potíže. Nebyla proto zkoumána zásada „jednou a dost“ a při výpočtu podpory na záchranu nebyla zohledněna již poskytnutá podpora.

(128)

Rozhodnutím o zahájení řízení ze dne 9. března 2010 poskytla Komise Řecku možnost předložit připomínky ke skutečnosti, že rozhodnutí Komise o podpoře na záchranu z července 2008 bylo založeno na nesprávné informaci, kterou poskytly řecké orgány, a sice že podnik Varvaressos neobdržel předtím žádnou podporu na záchranu ani restrukturalizaci. Ve svých připomínkách Řecko uznalo, že v květnu 2007 poskytlo státní záruku. Řecko však tvrdilo, že záruka z roku 2007 nepředstavuje státní podporu (viz bod 34). Komise nemůže argumenty Řecka uznat, jelikož jsou založeny na hypotetických tvrzeních a kritériích týkajících se opatření, která nejsou státní podporou, nebo narušují správný význam úvěrového hodnocení.

(129)

Na základě výše uvedených skutečností je nutno rozhodnutí Komise o podpoře na záchranu z července 2008 zrušit.

(130)

Komise vyvozuje závěr, že opatření podpory, která jsou předmětem šetření, jsou slučitelná s vnitřním trhem, jsou-li dodrženy určité podmínky,