1.

S ohledem na prováděcí zprávu Belgie z roku 2007 a posouzení pokroku při provádění hlavních strukturálních reforem ze strany Komise a na základě integrovaných hlavních směrů pro růst a zaměstnanost lze vyslovit tyto závěry:

2.

Při provádění národního programu reforem v období 2005–2007 dosáhla Belgie velkého pokroku. Rovněž vykazuje určitý pokrok při naplňování závazků schválených na zasedání Evropské rady na jaře roku 2006 ve všech čtyřech prioritních oblastech činnosti.

3.

Z prováděcí zprávy vyplývá, že došlo k určitým reakcím politik na doporučení Evropské rady, stále je však nutná další reforma. Projevily se určité reakce na dodatečné oblasti označené v závěrech Rady jako oblasti, jimž je třeba věnovat pozornost. Prováděcí zpráva se také výslovně zabývá doporučeními určenými členským státům eurozóny.

4.

K silným stránkám uvedeným v prováděcí zprávě Belgie z roku 2007 patří politiky pro snižování emisí a slibné výsledky systému vedení a sledování nezaměstnaných osob.

5.

Nejvyšší prioritu má řešení problémů v těchto oblastech politiky belgického národního programu reforem: snížení daňového zatížení práce při současném posilování fiskální konsolidace a zlepšování výkonnosti trhu práce. Z těchto důvodů se Belgii doporučuje

6.

Dále bude důležité, aby se Belgie soustředila na tyto problémy: úplné provedení strategie, která má zajistit dlouhodobou udržitelnost veřejných financí, včetně omezení výdajů, udržení fiskálních přebytků a trvalého snižování veřejného dluhu; neprodlené přijetí dalších opatření ke zlepšení hospodářské soutěže na trzích s plynem a elektřinou, včetně prostřednictvím nezávislých a účinných regulačních orgánů a dalších opatření týkajících se provozovatelů přenosových a distribučních soustav; významné zvýšení jejího odhodlání podporovat výzkum, vývoj a inovace, zejména zvýšením úrovně a dopadů veřejného financování a vypracováním kombinace koordinovaných politik na všech úrovních; další provádění opatření ke zvýšení míry zaměstnanosti starších pracovníků a zranitelných skupin, sledování dopadů těchto opatření a v případě nutnosti přijetí dalších aktivačních opatření.

1.

S ohledem na prováděcí zprávu Bulharska z roku 2007 a posouzení národního programu reforem Komisí a na základě integrovaných hlavních směrů pro růst a zaměstnanost lze vyslovit tyto závěry:

2.

Národní program reforem se celkově zaměřuje na správné problémy, v některých oblastech je však třeba vypracovat konkrétnější opatření, zejména s ohledem na další posilování správní kapacity i okamžité a značné omezení byrokracie s cílem vytvořit dynamičtější a konkurenceschopnější podnikatelské prostředí. Vzhledem k rostoucí hospodářské nerovnováze je obzvláště důležité, aby Bulharsko urychlilo provádění svého národního programu reforem s cílem vytvořit nezbytné podmínky pro udržitelný růst a zaměstnanost ve střednědobém až dlouhodobém horizontu.

3.

K silným stránkám v národním programu reforem patří jasná analýza problémů, správné stanovení priorit a posloupnosti reforem, jakož i silná politická odpovědnost. Byla zavedena důležitá ustanovení o podrobném sledování pokroku na nejvyšší politické úrovni, která by měla být účinným nástrojem k zajištění rychlého a účinného provedení národního programu reforem. Národní program reforem se dále opírá o přísnou fiskální politiku, která poskytuje pevný základ pro urychlení potřebných strukturálních reforem k zajištění dlouhodobého růstu.

4.

Nejvyšší prioritu má řešení problémů v těchto oblastech politiky bulharského národního programu reforem: správní kapacita, makroekonomická nerovnováha, byrokracie a fungování trhu práce; v těchto oblastech by měly být jasně vysvětleny rozpočtové dopady opatření a podrobné údaje o postupech sledování a hodnocení. Z těchto důvodů se Bulharsku doporučuje

5.

Dále bude důležité, aby se Bulharsko po dobu provádění národního programu reforem soustředilo na: přijetí dalších opatření k zajištění dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí, zejména s ohledem na možná rizika, pokud jde o přiměřenost a udržitelnost důchodů; zajištění všech nezbytných předpokladů pro silnou hospodářskou soutěž v síťových odvětvích; vypracování integrované politiky v oblasti výzkumu, vývoje a inovací zaměřené zejména na reformu systému veřejného výzkumu a vývoje, přesunutí státních podpor na výzkum a vývoj – na základě celkového cíle objemu investic do výzkumu a vývoje pro rok 2010 – směrem ke konkurenčnějšímu financování zaměřenému na klíčové priority; řešení nehlášené práce posílením institucionální kapacity k provádění inspekcí a zajištění vymáhání práva; dokončení strategie celoživotního učení a zvýšení zapojení se do této oblasti.

1.

S ohledem na prováděcí zprávu České republiky z roku 2007 a posouzení pokroku při provádění hlavních strukturálních reforem ze strany Komise a na základě integrovaných hlavních směrů pro růst a zaměstnanost lze vyslovit tyto závěry:

2.

Při provádění národního programu v období 2005–2007 dosáhla Česká republika určitého pokroku. Rovněž vykazuje určitý pokrok při naplňování konkrétních závazků schválených na zasedání Evropské rady na jaře roku 2006 ve všech prioritních oblastech činnosti.

3.

Z prováděcí zprávy vyplývá, že došlo k určitým reakcím politik na doporučení přijatá Radou. Projevily se určité reakce politik v souvislosti s dodatečnými oblastmi, které byly vymezeny v závěrech Rady a jimž je třeba věnovat pozornost.

4.

K silným stránkám uvedeným v prováděcí zprávě České republiky z roku 2007 patří soudržná strategie zaměřená na zlepšení právního rámce pro podniky, reformy k zajištění toho, aby se vyplatilo pracovat, reformy školních osnov základního a středoškolského stupně, reformy pro zvýšení účasti na vysokoškolském vzdělávání a přijetí strategie celoživotního učení.

5.

Nejvyšší prioritu má řešení problémů v těchto oblastech politiky českého národního programu reforem: dlouhodobá udržitelnost veřejných financí v souvislosti se stárnutím obyvatelstva, splnění závazků v oblasti veřejných výdajů na výzkum a vývoj a další zvýšení jejich účelnosti, zvýšení flexikurity na trhu práce, zlepšení účinnosti a spravedlnosti vzdělávání a odborné přípravy a zvýšení účasti na celoživotním učení. Z těchto důvodů se České republice doporučuje

6.

Dále bude důležité, aby se Česká republika po dobu provádění národního programu reforem soustředila na tyto problémy: zlepšení práv v oblasti ochrany duševního vlastnictví; urychlení pokroku v oblasti informačních a komunikačních technologií, včetně zavedení a sledování plně funkčního právního prostředí pro elektronickou veřejnou správu; zlepšení přístupu k finančním prostředkům pro inovační podniky, zejména dalším rozvojem trhu rizikového kapitálu; zvýšení rozsahu odborné přípravy v oblasti podnikání; lepší začlenění znevýhodněných skupin do trhu práce; snižování regionálních rozdílů; nalezení souladu mezi pracovním a rodinným životem; řešení platových rozdílů mezi ženami a muži a provádění strategie aktivního stárnutí.

1.

S ohledem na prováděcí zprávu Dánska z roku 2007 a posouzení pokroku při provádění hlavních strukturálních reforem ze strany Komise a na základě integrovaných hlavních směrů pro růst a zaměstnanost lze vyslovit tyto závěry:

2.

Při provádění národního programu reforem v období 2005–2007 dosáhlo Dánsko velmi velkého pokroku. Rovněž vykazuje velký pokrok při naplňování závazků schválených na zasedání Evropské rady na jaře roku 2006 ve všech čtyřech prioritních oblastech činnosti.

3.

Z prováděcí zprávy vyplývá, že reakce politik v oblastech označených Radou jako oblasti, jimž je třeba věnovat pozornost, byly dobré.

4.

K silným stránkám uvedeným v prováděcí zprávě Dánska z roku 2007 patří komplexní a integrovaný přístup k plánování a provádění reforem v rámci zajištění dlouhodobé fiskální udržitelnosti spolu s aktivním zapojením zúčastněných stran.

5.

Bude důležité, aby se Dánsko po dobu provádění národního programu reforem soustředilo na tyto problémy: pokračující provádění opatření v oblasti energetického propojení s cílem zlepšit fungování trhů s elektřinou a plynem; zvýšení nabídky pracovních sil a odpracovaných hodin ve střednědobém horizontu, včetně dalších pobídek k práci a dodatečných kroků za účelem začlenění starších pracovníků, přistěhovalců a jejich potomků do trhu práce; posílení opatření zaměřených na zlepšení základního a středoškolského vzdělávání a na zvýšení počtu studentů, kteří dokončí vyšší středoškolské nebo vysokoškolské vzdělání, a to z hlediska nákladů účinným způsobem, pokud se stávající iniciativy ukáží být nedostatečnými pro splnění ambiciózních cílů, které byly stanoveny.

1.

S ohledem na prováděcí zprávu Německa z roku 2007 a posouzení pokroku při provádění hlavních strukturálních reforem ze strany Komise a na základě integrovaných hlavních směrů pro růst a zaměstnanost lze vyslovit tyto závěry:

2.

Při provádění národního programu reforem v období 2005–2007 dosáhlo Německo velkého pokroku a velkého pokroku dosáhlo rovněž při naplňování závazků, které byly schváleny na zasedání Evropské rady na jaře roku 2006 ve všech čtyřech prioritních oblastech činnosti.

3.

Z prováděcí zprávy vyplývá, že došlo k určitým reakcím politik na doporučení přijatá Radou. Reakce v oblasti konsolidace veřejných financí byly dobré; v oblasti hospodářské soutěže ve službách a při řešení strukturální nezaměstnanosti byly reakce omezenější. Projevily se určité reakce politik na dodatečné oblasti označené v závěrech Rady jako oblasti, jimž je třeba věnovat pozornost. Prováděcí zpráva se také výslovně zabývá doporučeními určenými členským státům eurozóny.

4.

K silným stránkám uvedeným v prováděcí zprávě Německa z roku 2007 patří: konsolidace veřejných financí; posílení špičkového výzkumu a inovací; pokrok při řešení nezaměstnanosti mladých lidí a rozhodný přístup ke zvýšení počtu zařízení péče o děti.

5.

Nejvyšší prioritu má řešení problémů v těchto oblastech politiky německého národního programu reforem: hospodářská soutěž ve službách a strukturální nezaměstnanost. Z těchto důvodů se Německu doporučuje

6.

Dále bude důležité, aby se Německo po dobu provádění národního programu reforem zaměřilo na tyto problémy: zajištění dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí udržením dosažené fiskální konsolidace, včetně pokračující revize rozpočtových institucí ve spolkovém systému, a pečlivým sledováním dopadů reformy zdravotnictví v zájmu udržení kontroly růstu výdajů a posílení výkonnosti zdravotnictví; zlepšení rámce pro hospodářskou soutěž v odvětví železnic a jeho další zlepšení v oblasti plynárenských a elektroenergetických sítí, v nichž je hospodářská soutěž z důvodu vysoké koncentrace nedostatečná; pokračující vytváření systému jednoho správního místa a zkrácení doby potřebné pro založení podniku a v rámci plánovaných opatření na podporu celoživotního učení zlepšení další odborné přípravy.

1.

S ohledem na prováděcí zprávu Estonska z roku 2007 a posouzení pokroku při provádění hlavních strukturálních reforem ze strany Komise a na základě integrovaných hlavních směrů pro růst a zaměstnanost lze vyslovit tyto závěry:

2.

Při provádění národního programu reforem v období 2005–2007 dosáhlo Estonsko velmi velkého pokroku. Rovněž vykazuje velký pokrok při naplňování závazků schválených na zasedání Evropské rady na jaře roku 2006 ve všech čtyřech prioritních oblastech činnosti.

3.

Z prováděcí zprávy vyplývá, že došlo k určitým reakcím politik v oblastech označených Radou jako oblasti, jimž je třeba věnovat pozornost. Projevily se určité reakce v případě politiky hospodářské soutěže, aktivních politik trhu práce a politiky vzdělávání. Nejpodstatnější byla odezva v případě politiky v oblasti výzkumu, vývoje a inovací. Estonsko nijak významně nepokročilo při modernizaci pracovního práva.

4.

K silným stránkám uvedeným v prováděcí zprávě Estonska patří: vytvoření ambiciózní dlouhodobé a systematické nové strategie v oblasti výzkumu, vývoje a inovací; opatření pro usnadnění zakládání podniků a financování inovačních malých a středních podniků; výrazné zvýšení míry zaměstnanosti a opatření ke zvýšení kvality vyššího vzdělávání a odborné přípravy.

5.

Nejvyšší prioritu má řešení problémů v těchto oblastech politiky estonského národního programu reforem: oblast zaměstnanosti, v níž byl pokrok v modernizaci pracovního práva omezený.

6.

Bude důležité, aby se Estonsko po dobu provádění národního programu reforem zaměřilo na tyto problémy: zlepšení makroekonomické stability a omezení inflace prostřednictvím přiměřených strukturálních reforem a rozhodné fiskální politiky; posílení úsilí směřujícího k zajištění, aby se výsledky výzkumu a vývoje promítly do inovačních služeb nebo výrobků; podpora užší spolupráce mezi vysokými školami a podniky; zavedení nového programu osvobození a shovívavosti a posílení prosazování hospodářské soutěže; posílení aktivních politik trhu práce a zvýšení nabídky kvalifikovaných pracovních sil provedením komplexní strategie celoživotního učení, která reaguje na potřeby trhu práce; snížení nepružnosti trhu práce prostřednictvím urychleného pokroku v modernizaci pracovního práva a prosazování pružných forem práce.

1.

S ohledem na prováděcí zprávu Irska z roku 2007 a posouzení pokroku při provádění hlavních strukturálních reforem ze strany Komise a na základě integrovaných hlavních směrů pro růst a zaměstnanost lze vyslovit tyto závěry:

2.

Při provádění národního programu reforem v období 2005–2007 dosáhlo Irsko velmi velkého pokroku. Rovněž vykazuje velký pokrok při naplňování závazků schválených na zasedání Evropské rady na jaře roku 2006 ve všech čtyřech prioritních oblastech činnosti.

3.

Z prováděcí zprávy vyplývá, že reakce politik v oblastech označených Radou jako oblasti, jimž je třeba věnovat pozornost, byly dobré. Ačkoli se prováděcí zpráva výslovně nezabývá doporučeními určenými členským státům eurozóny, je v jejím obsahu příslušný vývoj zachycen.

4.

K silným stránkám v irském národním programu reforem a jeho provádění patří komplexní a soudržná národní strategie. Daný dokument rovněž vyzdvihuje prospěšnost lisabonského procesu spočívající v jeho úloze při zaměření se na stanovení priorit a provádění zvláštních opatření a ve zdůrazňování jeho hlavní úlohy při řešení problémů a příležitostí spojených s globalizací.

5.

Bude důležité, aby se Irsko po dobu provádění národního programu reforem v budoucnu soustředilo na tyto problémy: urychlení pokroku při stanovování konkrétních opatření pro reformu důchodového systému; urychlení pokroku při zvyšování účasti na trhu práce, včetně dalšího pokroku v budování komplexní infrastruktury péče o děti; další rozvoj politického rámce pro trh práce a sociální začlenění přistěhovalců a kladení zvláštního důrazu na podporu starších pracovníků a pracovníků s nízkou kvalifikací a měl by se též pečlivě sledovat vývoj trhu s bydlením ovlivňující krátkodobý a střednědobý růst.

1.

S ohledem na prováděcí zprávu Řecka z roku 2007 a posouzení pokroku při provádění hlavních strukturálních reforem ze strany Komise a na základě integrovaných hlavních směrů pro růst a zaměstnanost lze vyslovit tyto závěry:

2.

Při provádění národního programu reforem v období 2005–2007 dosáhlo Řecko rovnoměrného pokroku. Rovněž vykazuje určitý pokrok při naplňování závazků schválených na zasedání Evropské rady na jaře roku 2006 ve všech čtyřech prioritních oblastech činnosti.

3.

Z prováděcí zprávy vyplývá, že došlo k určitým reakcím politik na doporučení přijatá Radou. Projevily se určité reakce politik na dodatečné oblasti označené v závěrech Rady jako oblasti, jimž je třeba věnovat pozornost. Prováděcí zpráva výslovně nezmiňuje doporučení určená členským státům eurozóny, i když jasnou návaznost na ně zajišťuje připojená tabulka údajů.

4.

K silným stránkám uvedeným v prováděcí zprávě Řecka z roku 2007 patří: velký pokrok, jehož bylo dosaženo při konsolidaci veřejných financí, podpora zaměstnanosti žen, zavedení právních předpisů týkajících se vnitřního trhu a zlepšení podnikatelského prostředí. Objevují se slibné signály pokroku, pokud jde o stanovení harmonogramu pro provádění důchodových reforem, jež mají zlepšit dlouhodobou fiskální udržitelnost.

5.

Nejvyšší prioritu má řešení problémů v těchto oblastech politiky řeckého národního programu reforem: dlouhodobá fiskální udržitelnost, provedení programu reformy veřejné správy, upevnění aktivních politik trhu práce, řešení vysoké nezaměstnanosti mladých lidí, boj proti nehlášené práci a urychlení reforem vzdělávání a celoživotního učení. Z těchto důvodů se Řecku doporučuje

6.

Dále bude důležité, aby se Řecko po dobu provádění národního programu reforem soustředilo na tyto problémy: zvýšení úsilí vedoucího ke snížení inflačních tlaků a řešení příčin schodku běžného účtu; urychlení úsilí o vytvoření strategie pro výzkum a inovace a o zvýšení investic do výzkumu a vývoje; další zlepšení provádění právních předpisů o vnitřním trhu ve vnitrostátním právu; urychlení pokroku v plnění cílů politiky pro malé a střední podniky stanovených na jarním zasedání Evropské rady v roce 2006, posílení hospodářské soutěže v oblasti odborných služeb; ochrana životního prostředí upřednostněním účinného nakládání s tuhým odpadem a odpadní vodou a omezení emisí skleníkových plynů; větší podpora účasti žen na trhu práce; snížení četnosti předčasného ukončování školní docházky a zavedení soudržné strategie aktivního stárnutí.

1.

S ohledem na prováděcí zprávu Španělska z roku 2007 a posouzení pokroku při provádění hlavních strukturálních reforem ze strany Komise a na základě integrovaných hlavních směrů pro růst a zaměstnanost lze vyslovit tyto závěry:

2.

Při provádění národního programu reforem v období 2005–2007 dosáhlo Španělsko velkého pokroku. Rovněž vykazuje velký pokrok při naplňování závazků schválených na zasedání Evropské rady na jaře roku 2006 ve třech ze čtyř prioritních oblastí činnosti.

3.

Z prováděcí zprávy vyplývá, že reakce politik na doporučení přijatá Radou byly dobré. Projevily se určité reakce politik na dodatečné oblasti označené v závěrech Rady jako oblasti, jimž je třeba věnovat pozornost. Prováděcí zpráva se také výslovně zabývá doporučeními určenými členským státům eurozóny.

4.

K silným stránkám uvedeným v prováděcí zprávě Španělska z roku 2007 patří: rychlejší snižování veřejného dluhu, než stanovil cíl; velký pokrok při provádění plánu výzkumu, vývoje a inovací a v dosahování cíle pro míru zaměstnanosti, zejména zaměstnanosti žen.

5.

Nejvyšší prioritu má řešení problémů v těchto oblastech politiky španělského národního programu reforem: zvýšení hospodářské soutěže na trzích s elektřinou a další zlepšení v oblasti vzdělávání. Z těchto důvodů se Španělsku doporučuje

6.

Dále bude důležité, aby se Španělsko po dobu provádění národního programu reforem soustředilo na tyto problémy: zvýšení úsilí vedoucího ke snížení inflačních tlaků a řešení příčin schodku běžného účtu a sledování vývojů na trhu s bydlením; zvyšování hospodářské soutěže v odborných službách a na maloobchodních trzích; provádění programu pro zlepšování právní úpravy a v případě potřeby posílení právního rámce; vypracování dalších ekologických opatření, zejména za účelem snížení emisí CO2; přijetí veškerých nezbytných opatření za účelem další modernizace politiky ochrany zaměstnanosti, aby se posílila flexikurita na trhu práce s cílem bojovat proti segmentaci a podporovat přitažlivost práce na částečný úvazek; zvyšování produktivity práce zvýšením úrovní kvalifikace a inovacemi; pokračování v současném úsilí o začlenění přistěhovalců do trhu práce; další zvyšování dostupnosti péče o děti a provedení reforem důchodového systému a zdravotnictví, aby se zlepšila dlouhodobá fiskální udržitelnost.

1.

S ohledem na prováděcí zprávu Francie z roku 2007 a posouzení pokroku při provádění hlavních strukturálních reforem ze strany Komise a na základě integrovaných hlavních směrů pro růst a zaměstnanost lze vyslovit tyto závěry:

2.

Při provádění národního programu reforem v období 2005–2007 dosáhla Francie rovnoměrného pokroku. Rychlost reformy se od poloviny roku 2007 zvýšila. Francie rovněž vykazuje určitý pokrok při naplňování závazků schválených na zasedání Evropské rady na jaře roku 2006 ve všech čtyřech prioritních oblastech činnosti.

3.

Z prováděcí zprávy vyplývá, že Francie přijala některá první opatření v reakci na doporučení vydaná Radou pro Francii, nicméně zbývající požadavky reformy mají i nadále zásadní význam. V dalších oblastech, označených v závěrech Rady jako oblasti, jimž je třeba věnovat pozornost, byl přijat určitý počet opatření, zejména se přistoupilo k důležité reformě s cílem povzbuzovat podnikání a podporovat mladé podniky. Prováděcí zpráva se však výslovně nezabývá doporučeními vydanými členským státům eurozóny.

4.

K silným stránkám uváděným v prováděcí zprávě Francie z roku 2007 patří: reformy v oblasti výzkumu, vývoje a inovací, konkrétní výsledky opatření v oblasti informačních a komunikačních technologií, upřednostnění průmyslové politiky (pôle de compétitivité), reforma zaměřená na poskytnutí větší autonomie univerzitám a komplexní soubor ohlášených opatření ke zlepšení fungování trhu práce, včetně prostřednictvím změn právních předpisů.

5.

Prováděcí zpráva představuje značně změněnou strategii, podle níž se zaměstnanost má stát činitelem hospodářské politiky zaměřené na vyšší růst. I když byla přijata druhá fáze reformy Gallandova zákona, plné provádění a zavádění nových opatření zůstává nezbytnou podmínkou zavedení účinné hospodářské soutěže na trzích služeb. Je důležité, aby Francie dále posílila své úsilí v oblasti rozpočtu s cílem současně provést dohodnutou strategii reforem a aby dále konsolidovala veřejné finance. Jsou zapotřebí významná nebo trvalá další opatření k dosažení rozpočtové konsolidace, zvýšení hospodářské soutěže v síťových odvětvích a zlepšení výkonnosti trhu práce. Z těchto důvodů se Francii doporučuje

6.

Dále bude důležité, aby se Francie po dobu provádění národního programu reforem soustředila na tyto problémy: další posílení hospodářské soutěže v regulovaných živnostech a povoláních, další zkvalitnění politik v oblasti zlepšování právní úpravy zahrnutím posouzení dopadů; další zvyšování nabídky pracovních sil a zajištění toho, aby se práce vyplatila.

1.

S ohledem na prováděcí zprávu Itálie z roku 2007 a posouzení pokroku při provádění hlavních strukturálních reforem ze strany Komise a na základě integrovaných hlavních směrů pro růst a zaměstnanost lze vyslovit tyto závěry:

2.

Při provádění národního programu reforem v období 2005–2007 dosáhla Itálie velkého pokroku. Ve všech čtyřech prioritních oblastech činnosti schválených na zasedání Evropské rady na jaře roku 2006 se projevily určité reakce při naplňování závazků.

3.

Z prováděcí zprávy vyplývají určité reakce politik na doporučení přijatá Radou. Vzhledem k rozsahu problémů jsou zapotřebí další významné reformy. V dodatečných oblastech označených v závěrech Rady jako oblasti, jimž je třeba věnovat pozornost, se projevily určité reakce politik. Prováděcí zpráva se také výslovně zabývá doporučeními určenými členským státům eurozóny.

4.

K silným stránkám uvedeným v prováděcí zprávě Itálie z roku 2007 patří první kroky ke zlepšení podnikatelského prostředí, opatření ke zvýšení hospodářské soutěže v odborných a finančních službách a v maloobchodní distribuci, současné snížení zpoždění při provádění právních předpisů Unie ve vnitrostátním právu a opatření v oblasti elektronické veřejné správy v zájmu modernizace veřejného sektoru.

5.

Nejvyšší prioritu má řešení problémů v těchto oblastech politiky italského národního programu reforem: fiskální udržitelnost, kde je nutno pokračovat v úsilí a je třeba plně provádět důchodovou reformu a případně tento proces dokončit; zvyšování hospodářské soutěže na trzích výrobků a služeb a plné provádění ohlášených reforem; další potírání regionálních rozdílů v zaměstnanosti a zlepšení vzdělávání a celoživotního učení. Z těchto důvodů se Itálii doporučuje

6.

Dále bude důležité, aby se Itálie po dobu provádění národního programu reforem soustředila na tyto problémy: zvýšení investic do výzkumu a vývoje a jejich větší účinnosti, neboť navzdory vítanému rozvoji politik je zde zapotřebí dalšího úsilí, aby bylo dosaženo cíle pro rok 2010 a zvýšení účinnosti veřejných výdajů; zvýšení úsilí o splnění cílů týkajících se snižování emisí skleníkových plynů; zlepšení kvality právních předpisů posílením a úplným zavedením systému posuzování dopadů, zejména pro malé a střední podniky; provádění plánů v zájmu zlepšení infrastruktury zejména z hlediska jejího významu v jižních oblastech; pokračování ve větším poskytování péče o děti a starší osoby v zájmu sladění pracovního a rodinného života a posílení účasti žen na trhu práce a zavedení soudržné strategie aktivního stárnutí s cílem zvýšit zaměstnanost starších pracovníků a zlepšit přiměřenost důchodů.

1.

S ohledem na prováděcí zprávu Kypru z roku 2007 a posouzení pokroku při provádění hlavních strukturálních reforem ze strany Komise a na základě integrovaných hlavních směrů pro růst a zaměstnanost lze vyslovit tyto závěry:

2.

Při provádění národního programu reforem v období 2005–2007 dosáhl Kypr velkého pokroku. Rovněž dosáhl velkého pokroku při naplňování konkrétních závazků schválených na zasedání Evropské rady na jaře roku 2006 v prioritních oblastech.

3.

Z prováděcí zprávy vyplývá, že reakce politik na doporučení přijatá Radou byly dobré. V zájmu dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí došlo k uspokojivé prvotní reakci při reformě systému zdravotní péče, avšak k omezené reakci, pokud jde o důchodovou reformu. Dále se projevily určité reakce v oblasti zkvalitnění celoživotního učení, avšak reakce, pokud jde o reformu systému odborného vzdělávání a přípravy, byla omezená. Došlo k určitým reakcím politik v dodatečných oblastech označených v závěrech Rady jako oblasti, jimž je třeba věnovat pozornost.

4.

K silným stránkám uvedeným v prováděcí zprávě patří pokrok v oblasti fiskální konsolidace, jak při snižování schodku, tak i dluhu; nová politika směřující k vývoji komplexního systému výzkumu a inovací a udržování dobrého celkového stavu zaměstnanosti podporovaného širokou řadou aktivních opatření trhu práce.

5.

Nejvyšší prioritu má řešení nedostatků v těchto oblastech politiky kyperského národního programu reforem: řešení výdajů souvisejících se stárnutím obyvatelstva; provádění nedávno přijaté národní strategie v oblasti celoživotního učení pro období let 2007–2013 a zvýšení příležitostí k odborné přípravě a příležitostí na trhu práce pro mladé lidi. Z těchto důvodů se Kypru doporučuje

6.

Dále bude důležité, aby Kypr po dobu provádění národního programu reforem pokračoval v opatřeních zaměřených na zvyšování hospodářské soutěže v oblasti odborných služeb; další podporu výzkumu a vývoje v soukromém sektoru a řešení velmi vysokých platových rozdílů mezi ženami a muži.

1.

S ohledem na prováděcí zprávu Lotyšska z roku 2007 a posouzení pokroku při provádění hlavních strukturálních reforem ze strany Komise a na základě integrovaných hlavních směrů pro růst a zaměstnanost lze vyslovit tyto závěry:

2.

Při provádění národního programu reforem v období 2005–2007 dosáhlo Lotyšsko určitého pokroku a určitého pokroku dosáhlo i při naplňování závazků schválených na zasedání Evropské rady na jaře roku 2006 ve všech čtyřech prioritních oblastech činnosti.

3.

Z prováděcí zprávy vyplývá, že došlo k určitému pokroku v reakcích politik na doporučení přijatá Radou. Projevily se smíšené reakce v dodatečných oblastech označených na jarním zasedání Evropské rady v roce 2007 jako oblasti, jimž je třeba věnovat pozornost.

4.

K silným stránkám uvedeným v prováděcí zprávě Lotyšska patří: první pozitivní kroky v oblasti znalostí a inovací; pokrok, jehož bylo dosaženo v některých otázkách týkajících se malých a středních podniků a podnikání; posílená úloha orgánu pro hospodářskou soutěž v oblasti dohledu nad trhem a další opatření na podporu energetické účinnosti a využívání zdrojů obnovitelné energie. Lotyšsko rovněž provedlo soubor opatření, která úspěšně podpořila výkonnost trhu práce.

5.

Nejvyšší prioritu má řešení nedostatků v těchto oblastech politiky lotyšského národního programu reforem: konkrétnější opatření k zajištění makroekonomické stability vzhledem k tlakům na přehřívání hospodářství; další rozvoj strategie výzkumu a vývoje za účelem lepšího stanovování priorit a zvýšení účasti soukromého sektoru a silnější opatření na zvýšení nabídky pracovních sil a posílení jejich kvalifikace. Z těchto důvodů se Lotyšsku doporučuje

6.

Dále bude důležité, aby se Lotyšsko po dobu provádění národního programu reforem soustředilo na: další zlepšování právního prostředí, zejména prostřednictvím politiky pro zlepšování právní úpravy; prováděním aktivních politik na trhu práce a větší dostupnost péče o děti.

1.

S ohledem na prováděcí zprávu Litvy za rok 2007 a posouzení pokroku při provádění hlavních strukturálních reforem ze strany Komise a na základě integrovaných hlavních směrů pro růst a zaměstnanost lze vyslovit tyto závěry:

2.

Při provádění národního programu reforem v období 2005–2007 dosáhla Litva velkého pokroku. Rovněž vykazuje určitý pokrok při naplňování závazků schválených na zasedání Evropské rady na jaře roku 2006 ve všech čtyřech prioritních oblastech činnosti.

3.

Z prováděcí zprávy vyplývá, že reakce politik na doporučení přijatá Radou byly omezené. Došlo k určitým reakcím politik v dodatečných oblastech označených Radou jako oblasti, jimž je třeba věnovat pozornost.

4.

K silným stránkám uvedeným v prováděcí zprávě Litvy z roku 2007 patří: schválení prioritních oblastí pro rozvoj výzkumu a vývoje a přijetí zákona o odborné přípravě.

5.

Oblastmi politiky litevského národního programu reforem, v nichž je třeba řešit problémy jako nejvyšší prioritu, jsou prováděcí opatření: zvýšení investic do výzkumu a vývoje a zvýšení jejich účinnosti a podpora inovací; zvýšení vnitřní mobility pracovních sil, podpora účasti dospělých osob na celoživotním učení, zejména u starších pracovníků, a reforma systému vzdělávání a odborné přípravy k zajištění kvality vzdělání a jeho významu na trhu práce. Z těchto důvodů se Litvě doporučuje

6.

Dále bude důležité, aby se Litva po dobu provádění národního programu reforem zaměřila na tyto problémy: zlepšení makroekonomické stability a zvládnutí inflace; zvýšení přímých zahraničních investic; zlepšení účinnosti právního prostředí se zvláštním zaměřením na zjednodušení právních předpisů; zlepšení zaměstnatelnosti mládeže, rozšíření odborné přípravy v oblasti podnikání; zlepšení dostupnosti péče o děti a posílení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.

1.

S ohledem na prováděcí zprávu Lucemburska z roku 2007 a posouzení pokroku při provádění hlavních strukturálních reforem ze strany Komise a na základě integrovaných hlavních směrů pro růst a zaměstnanost lze vyslovit tyto závěry:

2.

Při provádění národního programu reforem v období 2005–2007 dosáhlo Lucembursko velmi velkého pokroku. Rovněž vykazuje určitý pokrok při naplňování závazků schválených na zasedání Evropské rady na jaře roku 2006 ve všech čtyřech prioritních oblastech činnosti.

3.

Z prováděcí zprávy vyplývá, že reakce politik v oblastech označených Radou jako oblasti, jimž je třeba věnovat pozornost, byly smíšené. Prováděcí zpráva se také výslovně zabývá doporučeními určenými členským státům eurozóny.

4.

K silným stránkám uvedeným v prováděcí zprávě Lucemburska z roku 2007 patří: investice k začlenění ekonomiky do mezinárodního rámce, úsilí o vypracování rozsáhlé politiky zjednodušení zaměřené na potřeby podniků, rozvoj infrastruktury péče o děti, reforma odborné přípravy a zavedení nových forem zaměstnanosti.

5.

Bude důležité, aby se Lucembursko po dobu provádění národního programu reforem soustředilo na tyto problémy: urychlené provedení opatření ke zvýšení míry zaměstnanosti starších pracovníků, zejména reformou, jež bude odrazovat od předčasného odchodu do důchodu; přijetí dalších opatření ke snížení počtu žáků, kteří předčasně ukončují školní docházku, a k odstranění umělých překážek mezi různými typy vzdělávání; pečlivé sledování dopadů nedávno přijatých opatření ke snížení nezaměstnanosti mladých lidí; v zájmu zvýšení přitažlivosti hospodářského prostředí je rovněž zapotřebí větší podpory pro konkurenceschopné trhy, lepší provádění právních předpisů Unie ve vnitrostátním právu a podpora malých a středních podniků. Navíc je důležité, aby Lucembursko přijalo opatření nezbytná pro reformu důchodového systému tak, aby byla zajištěna jeho dlouhodobá udržitelnost.

1.

S ohledem na prováděcí zprávu Maďarska z roku 2007 a posouzení pokroku při provádění hlavních strukturálních reforem ze strany Komise a na základě integrovaných hlavních směrů pro růst a zaměstnanost lze vyslovit tyto závěry:

2.

Při provádění národního programu reforem v období 2005–2007 dosáhlo Maďarsko omezeného pokroku. Vykazuje však určitý pokrok při naplňování závazků schválených na zasedání Evropské rady na jaře roku 2006 ve všech čtyřech prioritních oblastech činnosti.

3.

Z prováděcí zprávy vyplývá, že reakce politik na doporučení přijatá Radou byly smíšené. Došlo k určitým reakcím politik v dodatečných oblastech označených v závěrech Rady jako oblasti, jimž je třeba věnovat větší pozornost.

4.

K silným stránkám uvedeným v prováděcí zprávě Maďarska z roku 2007 patří: velké zlepšení ve fiskální konsolidaci, přijetí a provádění různých opatření v oblasti strukturálních reforem, zkrácení doby potřebné pro založení podniku a úsilí o snížení administrativních nákladů, zavedení dalších pobídek k práci a k setrvání na trhu práce a přeměna nehlášené práce na řádný pracovní poměr.

5.

Nejvyšší prioritu má řešení problémů v těchto oblastech politiky maďarského národního programu reforem: pokračování ve fiskální konsolidaci a odstraňování nadměrného schodku podle plánu, další zlepšení udržitelnosti veřejných financí, zlepšení situace znevýhodněných skupin na trhu práce, snížení přetrvávajících regionálních rozdílů v zaměstnanosti a reforma systémů vzdělávání a odborné přípravy. Z těchto důvodů se Maďarsku doporučuje

6.

Dále bude důležité, aby se Maďarsko po dobu provádění národního programu reforem v budoucnu soustředilo na tyto problémy: další reforma systému veřejného výzkumu, zvýšení účinnosti veřejných výdajů na výzkum a vývoj a zlepšení vazeb mezi veřejným a soukromým výzkumem a vývojem; snížení a přesměrování státních podpor; zlepšení právního prostředí dalším snižováním administrativní zátěže a zjednodušením právních předpisů; zavedení dalších pobídek k práci a k setrvání na trhu práce; zajištění lepšího sladění pracovního a soukromého života; dokončení zřízení integrovaného systému služeb zaměstnanosti a sociálních služeb; přeměna nenahlášené práce v řádný zaměstnanecký poměr a provádění strategie celoživotního učení.

1.

S ohledem na prováděcí zprávu Malty z roku 2007 a posouzení pokroku při provádění hlavních strukturálních reforem ze strany Komise a na základě integrovaných hlavních směrů pro růst a zaměstnanost lze vyslovit tyto závěry:

2.

Při provádění národního programu reforem v období 2005–2007 dosáhla Malta velkého pokroku. Rovněž vykazuje velký pokrok při naplňování závazků schválených na zasedání Evropské rady na jaře roku 2006 ve všech čtyřech prioritních oblastech činnosti.

3.

Z prováděcí zprávy vyplývá, že reakce politik na doporučení přijatá Radou byly omezené. Reakce politik byly rovněž omezené v dodatečných oblastech označených Radou jako oblasti, jimž je třeba věnovat pozornost.

4.

K silným stránkám v maltském národním programu reforem a jeho provádění patří jeho řízení a pokrok, jehož bylo dosaženo ve fiskální konsolidaci, pokrok v posilování podnikatelského prostředí, v liberalizaci některých trhů (např. přístavy), v reformě vzdělávání a ve větším využívání informačních a komunikačních technologií.

5.

Nejvyšší prioritu má z národního programu reforem řešení nedostatků v oblastech politiky hospodářské soutěže a problémů na trhu práce. Z těchto důvodů se Maltě doporučuje

6.

Dále bude důležité, aby se Malta po dobu provádění národního programu reforem zaměřila na tyto problémy: pokračující provádění a posilování opatření v oblasti reformy zdravotnictví; další zlepšování právního prostředí pokračujícím zjednodušováním právních předpisů, zavedením systematického posuzování dopadů a systému efektivního jednoho správního místa pro zakládání podniků; diverzifikace energetických zdrojů, včetně zvýšení energetické účinnosti a obnovitelné energie a zvážení možnosti napojení Malty na evropské energetické sítě; pokračující úsilí o zvýšení úrovně dosaženého vzdělání a snižování četnosti předčasného ukončování školní docházky.

1.

S ohledem na prováděcí zprávu Nizozemska z roku 2007 a posouzení pokroku při provádění hlavních strukturálních reforem ze strany Komise a na základě integrovaných hlavních směrů pro růst a zaměstnanost lze vyslovit tyto závěry:

2.

Při provádění národního programu reforem v období 2005–2007 dosáhlo Nizozemsko významného pokroku. Rovněž vykazuje dobré reakce při naplňování závazků schválených na zasedání Evropské rady na jaře roku 2006 ve všech čtyřech prioritních oblastech činnosti.

3.

Z prováděcí zprávy vyplývá, že došlo k určitým reakcím politik jak na doporučení přijatá Radou, tak i v dodatečných oblastech označených v závěrech Rady jako oblasti, jimž je třeba věnovat pozornost, i když problémy v oblasti výzkumu a vývoje zůstávají značné. Prováděcí zpráva se také výslovně zabývá doporučeními určenými členským státům eurozóny.

4.

K silným stránkám v národním programu reforem a jeho provádění patří: úsilí o snížení administrativní zátěže a zlepšení podnikatelského prostředí; ambiciózní plány v oblasti energetiky a změny klimatu a pobídky k lepšímu poskytování péče o děti.

5.

Oblastí politiky nizozemského národního programu reforem, v níž je třeba řešit problémy jako nejvyšší prioritu, je zlepšení nabídky pracovních sil. Z tohoto důvodu se Nizozemsku doporučuje

6.

Dále bude důležité, aby se Nizozemsko po dobu provádění národního programu reforem soustředilo na tento problém: větší úsilí o zvýšení výdajů soukromého sektoru na výzkum a vývoj, a to tak, že se zajistí větší soudržnost prostřednictvím nedávno zavedených nových struktur pro řízení této politiky a zavede se soudržná strategie v oblasti výzkumu, vývoje a inovací, která se zabývá vzájemným působením mezi soukromým výzkumem a vývojem a veřejným výzkumem a rovněž zahraničními investicemi do výzkumu a vývoje.

1.

S ohledem na prováděcí zprávu Rakouska z roku 2007 a posouzení pokroku při provádění hlavních strukturálních reforem ze strany Komise a na základě integrovaných hlavních směrů pro růst a zaměstnanost lze vyslovit tyto závěry:

2.

Při provádění národního programu reforem v období 2005–2007 dosáhlo Rakousko významného pokroku. Rovněž vykazuje velký pokrok při naplňování závazků schválených na zasedání Evropské rady na jaře roku 2006 ve všech čtyřech prioritních oblastech činnosti.

3.

Z prováděcí zprávy vyplývá, že reakce politik na doporučení v oblasti zaměstnanosti přijaté Radou byly omezené. Projevily se určité reakce v dodatečných oblastech označených v závěrech Rady jako oblasti, jimž je třeba věnovat pozornost. Prováděcí zpráva se také výslovně zabývá doporučeními určenými členským státům eurozóny.

4.

K silným stránkám uvedeným v prováděcí zprávě Rakouska z roku 2007 patří: kvalitní postupy na podporu inovací, např. program podpor pro malé a střední podniky „Innovationsscheck“; vyšší rozpočty na výzkum a vývoj v souladu s 3 % cílem; vytvoření fondu pro klima a energie; úspěšné zavedení a další rozvoj modelu flexikurity.

5.

Nejvyšší prioritu má řešení problémů v těchto oblastech politiky rakouského národního programu reforem: zvýšení nabídky pracovních sil starších pracovníků a zlepšení kvalifikace a zaměstnatelnosti znevýhodněných mladých lidí. Z těchto důvodů se Rakousku doporučuje

6.

Dále bude důležité, aby se Rakousko po dobu provádění národního programu reforem zaměřilo na tyto problémy: posílení fiskální úpravy s cílem dosáhnout vyrovnaného rozpočtu před rokem 2010; zvýšení hospodářské soutěže ve službách, zejména v odborných službách; posílení odborné přípravy v oblasti podnikání; stanovení dalších strategií a opatření pro snižování emisí; řešení problému rozdělení trhu práce podle pohlaví, mimo jiné zlepšením dostupnosti péče o děti.

1.

S ohledem na prováděcí zprávu Polska z roku 2007 a posouzení pokroku při provádění hlavních strukturálních reforem ze strany Komise a na základě integrovaných hlavních směrů pro růst a zaměstnanost lze vyslovit tyto závěry:

2.

Při provádění národního programu reforem v období 2005–2007 dosáhlo Polsko omezeného pokroku a omezený pokrok vykazuje i při naplňování závazků schválených na zasedání Evropské rady na jaře roku 2006 ve všech čtyřech prioritních oblastech činnosti.

3.

Z prováděcí zprávy vyplývá, že reakce politik na doporučení přijatá Radou byly smíšené. Došlo k určitým reakcím politik v dodatečných oblastech označených v závěrech Rady jako oblasti, jimž je třeba věnovat pozornost.

4.

K silným stránkám uvedeným v prováděcí zprávě Polska z roku 2007 patří: pozornost, jež byla věnována rozvoji podnikání; kroky ke snížení daňového zatížení práce; priorita a finanční prostředky vyhrazené na aktivní opatření na trhu práce a silná vazba priorit národního programu reforem na financování z prostředků Unie.

5.

Nejvyšší prioritu má řešení problémů v těchto oblastech politiky polského národního programu reforem: větší odhodlání zabývat se udržitelností veřejných financí; rázná opatření ke zlepšení právní úpravy a k podpoře otevření trhů v síťových odvětvích; provádění reforem v oblasti výzkumu a vývoje; další opatření k řešení nízké míry zaměstnanosti starších pracovníků; lepší zaměření aktivní politiky trhu práce na nejzranitelnější skupiny a zavedení strategie celoživotního učení. Z těchto důvodů se Polsku doporučuje

6.

Na základě dosaženého pokroku bude dále důležité, aby se Polsko po dobu provádění národního programu reforem soustředilo na tyto problémy: zkvalitnění dopravní infrastruktury; urychlení procesu registrace podniku; zajištění včasného provedení programů v oblasti elektronické veřejné správy; zlepšení provádění předpisů v oblasti vnitřního trhu ve vnitrostátním právu a zvýšení poskytování péče o děti s cílem sladit pracovní a rodinný život.

1.

S ohledem na prováděcí zprávu Portugalska z roku 2007 a posouzení pokroku při provádění hlavních strukturálních reforem ze strany Komise a na základě integrovaných hlavních směrů pro růst a zaměstnanost lze vyslovit tyto závěry:

2.

Při provádění národního programu reforem v období 2005–2007 dosáhlo Portugalsko velkého pokroku. Rovněž vykazuje velký pokrok při naplňování závazků schválených na zasedání Evropské rady na jaře roku 2006 ve všech čtyřech prioritních oblastech činnosti.

3.

Z prováděcí zprávy vyplývá, že reakce politik na doporučení vydaná Radou byly dobré. Projevily se rovněž určité reakce politik v dodatečných oblastech označených v závěrech Rady jako oblasti, jimž je třeba věnovat pozornost. Prováděcí zpráva se také výslovně zabývá doporučeními určenými členským státům eurozóny.

4.

K některým silným stránkám uvedeným v prováděcí zprávě Portugalska z roku 2007 patří: pokrok, jehož bylo dosaženo při odstraňování fiskálních nerovnováh, a prosazování udržitelných reforem veřejné zprávy, důchodové reformy a reformy zdravotnictví, pokrok při uvolňování podnikatelského potenciálu a provádění technologického plánu.

5.

Nejvyšší prioritu má řešení problémů v těchto oblastech politiky portugalského národního programu reforem: konsolidace veřejných financí a zároveň další zlepšení jejich kvality a udržitelnosti a nasměrování veřejných výdajů na zvýšení růstového potenciálu Portugalska; zvýšení účinnosti vzdělávacího systému, zejména zvýšením úrovně dosaženého vzdělání a snížením četnosti předčasného ukončování školní docházky; modernizace ochrany zaměstnanosti za účelem snížení segmentace trhu práce. Z těchto důvodů se Portugalsku doporučuje

6.

Dále bude důležité, aby se Portugalsko po dobu provádění národního programu reforem v budoucnu soustředilo na tyto problémy: udržitelné snižování schodku běžného účtu; další zlepšování dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí; provádění technologického plánu, upevnění vazeb mezi výzkumem, vyšším vzděláváním a průmyslem a další zapojování soukromého sektoru; pokračování v liberalizaci energetického odvětví a zajištění účinné hospodářské soutěže na trhu finančních služeb; další provádění programu pro zlepšování právní úpravy, a zejména posílení systému posuzování dopadů; snížení zpoždění při provádění právních předpisů Unie ve vnitrostátním právu; pokračování v úplném zavádění opatření, jež jsou zapotřebí ke snižování emisí skleníkových plynů, a pokračování v řešení faktorů narušujících sociální soudržnost.

1.

S ohledem na prováděcí zprávu Rumunska z roku 2007 a posouzení národního programu reforem Komisí a na základě integrovaných hlavních směrů pro růst a zaměstnanost lze vyslovit tyto závěry:

2.

Národní program reforem se celkově zaměřuje na správné problémy. V některých rozhodujících oblastech, např. posilování správní kapacity a zlepšování podnikatelského prostředí, však program není ambiciózní. V jiných oblastech někdy chybí informace o obsahu opatření, jejich včasnosti a rozpočtové podpoře, což ztěžuje posouzení, zda daná opatření vyřeší zjištěné problémy.

3.

K silným stránkám uvedeným v programu patří iniciativy zaměřené na zavedení střednědobého výdajového rámce, na snižování jiných než mzdových nákladů práce a na reformu výzkumných struktur.

4.

Nejvyšší prioritu má řešení problémů v těchto oblastech politiky rumunského národního programu reforem: posílení správní kapacity, řešení přehřátí ekonomiky a lepší rozpočtové plánování a zvýšení kvality výdajů; snížení byrokracie a aktivace nabídky pracovních sil a zvyšování úrovně kvalifikace. Z těchto důvodů se Rumunsku doporučuje

5.

Dále bude důležité, aby se Rumunsko po dobu provádění národního programu reforem soustředilo na: přijetí dalších opatření k zajištění dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí, zejména s ohledem na možná rizika, pokud jde o přiměřenost a udržitelnost důchodů; posílení opatření k řešení roztříštěnosti výzkumné základny při současném zajištění toho, že plánované zvýšení veřejných výdajů na výzkum přinese skutečné výsledky, a to rázným provedením národní strategie pro výzkum, vývoj a inovace a pravidelným sledováním jejích výsledků; zavedení integrovanějšího přístupu k rozvoji infrastruktury a zavádění informačních a komunikačních technologií; zintenzivnění úsilí v boji proti nehlášené práci a zvýšení účinnosti a zeměpisného dosahu veřejných služeb zaměstnanosti, zejména na pomoc zranitelným skupinám.

1.

S ohledem na prováděcí zprávu Slovinska z roku 2007 a posouzení pokroku při provádění hlavních strukturálních reforem ze strany Komise a na základě integrovaných hlavních směrů pro růst a zaměstnanost lze vyslovit tyto závěry:

2.

Při provádění národního programu reforem v období 2005–2007 dosáhlo Slovinsko velkého pokroku. Rovněž vykazuje určitý pokrok při naplňování závazků schválených na zasedání Evropské rady na jaře roku 2006.

3.

Z prováděcí zprávy vyplývá, že došlo k určitým reakcím politik na doporučení vydaná Radou. Projevily se rovněž určité reakce politik v dodatečných oblastech označených v závěrech Rady jako oblasti, jimž je třeba věnovat pozornost. Prováděcí zpráva výslovně nezmiňuje doporučení určená členským státům eurozóny, i když jasnou návaznost na ně zajišťuje připojená tabulka údajů.

4.

K silným stránkám uvedeným v prováděcí zprávě Slovinska z roku 2007 patří: pokrok v konsolidaci veřejných financí; zapojení sociálních partnerů do přípravy všech důležitých reforem trhu práce; úsilí o posílení vazby mezi systémy vzdělávání a stipendií a hospodářstvím; zkrácení doby potřebné pro založení podniku a snížení administrativní zátěže. V makroekonomické oblasti je hlavním úspěchem vstup Slovinska do eurozóny.

5.

Nejvyšší prioritu má řešení problémů v těchto oblastech politiky slovinského národního programu reforem: další důchodová reforma a účinné provedení strategie pro aktivní stárnutí; větší pozornost pružnějšímu trhu práce spolu s účinnějším individuálním přístupem při provádění aktivních politik na trhu práce. Z těchto důvodů se Slovinsku doporučuje

6.

Dále bude důležité, aby se Slovinsko po dobu provádění národního programu reforem soustředilo na tyto problémy: intenzivnější provádění a případně i rozvoj vnitrostátní strategie pro výzkum a inovace; zvýšení hospodářské soutěže v odvětví služeb se zvláštním důrazem na maloobchodní, finanční, některé veřejné služby a odborné služby, rovněž s cílem omezit inflaci; lepší provádění opatření v oblasti energetické účinnosti, zejména co se týká emisí CO2 a nesplněných kjótských cílů; provedení ambiciózních plánů na posílení vazby mezi vzdělávacím systémem a trhem práce.

1.

S ohledem na prováděcí zprávu Slovenska z roku 2007 a posouzení pokroku při provádění hlavních strukturálních reforem ze strany Komise a na základě integrovaných hlavních směrů pro růst a zaměstnanost lze vyslovit tyto závěry:

2.

Při provádění národního programu reforem v období 2005–2007 dosáhlo Slovensko určitého pokroku. Omezené reakce se však projevily při naplňování závazků schválených na zasedání Evropské rady na jaře roku 2006 ve všech čtyřech prioritních oblastech činnosti.

3.

Z prováděcí zprávy vyplývá, že reakce politik na doporučení přijatá Radou byly smíšené. Jsou nezbytné další reformy ke zvýšení výdajů na výzkum a vývoj a vzdělávání, k provedení strategií v mikroekonomické oblasti, v boji proti dlouhodobé nezaměstnanosti a k dokončení reformy v oblasti vzdělávání a odborné přípravy. V dodatečných oblastech označených v závěrech Rady jako oblasti, jimž je třeba věnovat pozornost, byly reakce rovněž smíšené.

4.

K silným stránkám uvedeným v prováděcí zprávě Slovenska z roku 2007 patří: plánované snížení schodku veřejných financí pod 3 % HDP v roce 2007; přijetí řady strategických dokumentů v oblasti výzkumu, vývoje a inovací, energetické účinnosti a obnovitelných zdrojů energie; částečné zavedení systému jednoho správního místa pro začínající podniky; revize pracovněprávních předpisů; přijetí strategie celoživotního učení a úsilí o revizi aktivních politik trhu práce, aby lépe odpovídaly vývoji trhu práce.

5.

Nejvyšší prioritu má řešení problémů v těchto oblastech politiky slovenského národního programu reforem: zvýšení výdajů na vzdělání, výzkum, vývoj a inovace, zlepšení právního prostředí, řešení dlouhodobé nezaměstnanosti, dokončení reformy systému vzdělávání a odborné přípravy a zvýšení jeho kvality v souladu s potřebami trhu práce. Z těchto důvodů se Slovensku doporučuje

6.

Dále bude důležité, aby se Slovensko po dobu provádění národního programu reforem soustředilo na: další rozvoj politik v oblasti informačních a komunikačních technologií, zejména pro infrastrukturu širokopásmového připojení; úplné zavedení systému jednoho správního místa pro začínající podniky; zavedení odborné přípravy v oblasti podnikání; zvýšení hospodářské soutěže v oblasti zásobování elektrickou energií; řešení platových rozdílů mezi ženami a muži; vypracování strategie aktivního stárnutí a vytváření pracovních příležitostí pro mladé lidi.

1.

S ohledem na prováděcí zprávu Finska z roku 2007 a posouzení pokroku při provádění hlavních strukturálních reforem ze strany Komise a na základě integrovaných hlavních směrů pro růst a zaměstnanost lze vyslovit tyto závěry:

2.

Při provádění národního programu reforem v období 2005–2007 dosáhlo Finsko velmi velkého pokroku. Stejně tak vykazuje velký pokrok při naplňování závazků schválených na zasedání Evropské rady na jaře roku 2006 ve všech čtyřech prioritních oblastech činnosti.

3.

Z prováděcí zprávy vyplývá, že došlo k určitým reakcím politik v oblastech označených Radou jako oblasti, jimž je třeba věnovat pozornost. Prováděcí zpráva se také výslovně zabývá doporučeními určenými členským státům eurozóny.

4.

K silným stránkám uvedeným v prováděcí zprávě Finska z roku 2007 patří probíhající reformy k dalšímu zlepšování fungování národního systému inovací a zaznamenané zvýšení míry zaměstnanosti starších pracovníků.

5.

Bude důležité, aby se Finsko po dobu provádění národního programu reforem soustředilo na tyto problémy: pokračující reformy ke zvýšení hospodářské soutěže a produktivity v určitých službách a vytvoření potřebného pákového účinku ke snížení vysokých cen; provedení ohlášených opatření k dosažení kjótského cíle; pokračující reformy k řešení kritických míst na trhu práce, zejména za účelem boje proti vysoké strukturální nezaměstnanosti, především nezaměstnanosti pracovníků s nízkou kvalifikací, včetně mladých lidí, a zohlednění možného příspěvku hospodářské migrace.

1.

S ohledem na prováděcí zprávu Švédska z roku 2007 a posouzení pokroku při provádění hlavních strukturálních reforem ze strany Komise a na základě integrovaných hlavních směrů pro růst a zaměstnanost lze vyslovit tyto závěry:

2.

Při provádění národního programu reforem v období 2005–2007 dosáhlo Švédsko velmi velkého pokroku. Rovněž vykazuje velmi velký pokrok při naplňování závazků schválených na zasedání Evropské rady na jaře roku 2006 ve všech čtyřech prioritních oblastech činnosti.

3.

Z prováděcí zprávy vyplývá, že reakce politik v oblastech označených Radou jako oblasti, jimž je třeba věnovat pozornost, byly dobré.

4.

K silným stránkám uvedeným v prováděcí zprávě Švédska z roku 2007 patří: akční plán pro zjednodušení právních předpisů a odhodlání zlepšit systém posuzování dopadů; pokrok ve zvyšování nabídky pracovních sil a snižování nezaměstnanosti; udržitelné využívání energie a pokrok, jehož bylo dosaženo při zvyšování veřejných investic do výzkumu a vývoje.

5.

Bude důležité, aby Švédsko přijalo další regulační opatření ke zvýšení hospodářské soutěže, zejména ve službách, a aby se zaměřilo na provedení a vyhodnocení dopadů nedávných reforem ke zvýšení pobídek k práci, k řešení nezaměstnanosti mladých lidí, ke zvýšení míry zaměstnanosti přistěhovalců a k opětovnému začlenění osob pobírajících nemocenské dávky.

1.

S ohledem na prováděcí zprávu Spojeného království z roku 2007 a posouzení pokroku při provádění hlavních strukturálních reforem ze strany Komise a na základě integrovaných hlavních směrů pro růst a zaměstnanost lze vyslovit tyto závěry:

2.

Při provádění národního programu reforem v období 2005–2007 dosáhlo Spojené království významného pokroku. Rovněž vykazuje velký pokrok při naplňování závazků schválených na zasedání Evropské rady na jaře roku 2006 ve všech čtyřech prioritních oblastech činnosti.

3.

Z prováděcí zprávy vyplývá, že reakce politik na doporučení vydané Radou byly dobré. Rovněž v dodatečných oblastech označených v závěrech Rady jako oblasti, jimž je třeba věnovat pozornost, byly reakce politik dobré.

4.

K silným stránkám uvedeným v prováděcí zprávě Spojeného království z roku 2007 patří: plány k zajištění integrovaného přístupu k zaměstnanosti a kvalifikacím, posun směrem k vytvoření právního prostředí příznivého pro podnikání a plány pro budoucí orientaci energetické politiky.

5.

Nejvyšší prioritu má řešení problémů v těchto oblastech politiky národního programu reforem Spojeného království: zvýšení úrovní kvalifikací v zájmu zvýšení produktivity a snížení znevýhodnění na trhu práce. Z tohoto důvodu se Spojenému království doporučuje

6.

Dále bude důležité, aby se Spojené království v budoucnu soustředilo na tyto problémy: postupné zvyšování nabídky bydlení s cílem snížit tlak poptávky ve střednědobém horizontu; zajištění pokroku směrem k cíli objemu investic do výzkumu a vývoje ve Spojeném království prostřednictvím úplného provedení nedávno revidované politiky v oblasti výzkumu, vývoje a inovací, zejména s větším zohledněním zvláštních potřeb odvětví služeb.

1.

S ohledem na prováděcí zprávy členských států eurozóny z roku 2007 a posouzení pokroku při provádění hlavních strukturálních reforem ze strany Komise a na základě integrovaných hlavních směrů pro růst a zaměstnanost lze vyslovit tyto závěry:

2.

Podle prováděcích zpráv členských států eurozóny dosahují tyto země určitého pokroku při provádění opatření politik, jež zlepšují fungování eurozóny.

3.

Jsou však nezbytné další důležité reformy, aby byla splněna doporučení v mikroekonomické oblasti a v oblasti zaměstnanosti. Pokrok zaznamenaný v makroekonomické oblasti v roce 2007 je nutné udržet.

4.

K silným stránkám uvedeným v prováděcích zprávách členských států eurozóny z roku 2007 patří: změny rozpočtu v roce 2007, provádění právních předpisů na podporu integrace finančních trhů a v některých členských státech systémy mzdového vyjednávání, které podporují větší pružnost mezd.

5.

Nejvyšší prioritu má řešení problémů v těchto oblastech politiky eurozóny: udržitelnost veřejných financí a jejich příspěvek k růstu; hospodářská soutěž na trzích výrobků, a zejména ve službách, finanční integrace a hospodářská soutěž v maloobchodních finančních službách s cílem usnadnit přizpůsobování cen a zajistit jejich větší pružnost; přiměřený vývoj mezd na celkové, odvětvové, regionální a profesní úrovni, jenž odpovídá vývoji produktivity tak, aby byla zajištěna konkurenceschopnost; flexikurita na trzích práce v souladu s dohodnutými společnými zásadami a větší mobilita pracovních sil na podporu přizpůsobivosti trhu práce.

6.

Z těchto důvodů se členským státům eurozóny, spolu s doporučeními pro jednotlivé země, doporučuje

7.

V zájmu maximalizace součinnosti politik, která je v měnové unii silnější, a zvýšení politické odpovědnosti za reformy by měly členské státy eurozóny pokračovat v posilování koordinace politik v rámci Euroskupiny i na mezinárodních fórech a měly by být důsledně prováděny stávající dohody pro vnější zastupování eurozóny. To by významně přispělo k úspěšnému řešení politických výzev v rámci eurozóny i ve světové ekonomice. Hlavní směry, které v dubnu roku 2007 přijala Euroskupina v Berlíně a které se týkají veřejných financí, jsou v tomto ohledu vítaným krokem. Členské státy eurozóny se vyzývají, aby tato doporučení zohlednily ve svých vnitrostátních politikách. Euroskupina bude jejich provádění pravidelně přezkoumávat.