Choose the experimental features you want to try

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 32008D0723

    2008/723/ES: Rozhodnutí Komise ze dne 18. července 2007 o státní podpoře C 37/05 (ex NN 11/04) poskytnuté Řeckem – Rezervní fond osvobozený od zdanění (oznámeno pod číslem K(2008) 3251) (Text s významem pro EHP)

    Úř. věst. L 244, 12.9.2008, p. 11–33 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

    Legal status of the document In force

    ELI: http://data.europa.eu/eli/dec/2008/723/oj

    12.9.2008   

    CS

    Úřední věstník Evropské unie

    L 244/11


    ROZHODNUTÍ KOMISE

    ze dne 18. července 2007

    o státní podpoře C 37/05 (ex NN 11/04) poskytnuté Řeckem – Rezervní fond osvobozený od zdanění

    (oznámeno pod číslem K(2008) 3251)

    (Pouze řecké znění je závazné)

    (Text s významem pro EHP)

    (2008/723/ES)

    KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ

    s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na čl. 88 odst. 2 pododst. 1 této smlouvy,

    s ohledem na Dohodu o Evropském hospodářském prostoru, a zejména na čl. 62 odst. 1 písm. a) této dohody,

    poté, co vyzvala zúčastněné strany k podání připomínek v souladu s výše uvedenými ustanoveními (1),

    vzhledem k těmto důvodům:

    I.   POSTUP

    (1)

    Na základě informací, které Komise získala, bylo Řecko dopisem ze dne 22. října 2003 (D/56772) požádáno, aby poskytlo informace o řadě opatření zahrnutých v návrhu zákona o „rozvoji a opatřeních sociální politiky – objektivnost daňových kontrol a jiná ustanovení“ s cílem zjistit, nakolik tato opatření představují podporu ve smyslu článku 87 Smlouvy o ES. Podle ustanovení jednoho z těchto navrhovaných opatření je některým podnikům povoleno vytvořit zvláštní rezervní fond osvobozený od daně až do výše 35 % jejich zisku za účelem provedení investic ve stejné výši. Komise připomenula Řecku rovněž jeho povinnost podle čl. 88 odst. 3 Smlouvy o ES oznámit Komisi veškerá opatření představující podporu před jejich zavedením.

    (2)

    Dopisem ze dne 27. listopadu 2003 (A/38170) řecké orgány poskytly některé požadované informace. Jelikož odpovědi nebyly úplné, Komise řeckým orgánům připomenula dopisem ze dne 3. prosince 2003 (D/57817) svou žádost a svou pravomoc nařídit Řecku poskytnutí požadovaných informací podle čl. 10 odst. 3 nařízení Rady (ES) č. 659/1999 ze dne 22. března 1999, kterým se stanoví prováděcí pravidla k článku 93 Smlouvy o ES (2). Následně Komise obdržela dva dopisy datované dne 8. prosince 2003 (A/38600) a 21. ledna 2004 (A/30440), v nichž řecké orgány poskytly další informace. Odpovědi však byly velmi obecné a nebyly dostatečně podrobné, aby Komise mohla posoudit opatření na základě článků 87 a 88 Smlouvy o ES.

    (3)

    Dne 15. ledna 2004 Řecko přijalo zákon č. 3220/2004 o „rozvoji a opatřeních sociální politiky – objektivnost daňových kontrol a jiná ustanovení“, který vstoupil v platnost dne 30. ledna 2004 při jeho zveřejnění v řeckém Úředním věstníku č. 3220/2004 (FEK A 15).

    (4)

    Komise dopisem ze dne 13. května 2004 (KOM(2004) 1894) přijala příkaz k poskytnutí informací podle čl. 10 odst. 3 nařízení Rady (ES) č. 659/1999. Komise oznámila řeckým orgánům toto rozhodnutí dopisem ze dne 14. května 2004.

    (5)

    Dopisem ze dne 17. června 2004, který Komise zaevidovala dne 23. června 2004 (CAB(2004) 1647), řecké orgány poskytly část informací nezbytných k posouzení, zda je dotyčné opatření v souladu s čl. 88 odst. 3 Smlouvy o ES.

    (6)

    Dopisy ze dne 7. září 2004 (D/56332), 21. září 2004 (D/56733) a 27. ledna 2005 (D/50744) si Komise vyžádala další informace. Řecko poskytlo Komisi doplňkové informace dopisem ze dne 6. prosince 2004, zaevidovaným Komisí dne 13. prosince 2004 (A/39659), dopisem ze dne 11. ledna 2005, zaevidovaným Komisí dne 17. ledna 2005 (A/30523), a dopisem ze dne 25. dubna 2005, zaevidovaným Komisí dne 29. dubna 2005 (A/33595).

    (7)

    Dopisem ze dne 13. července 2005 Komise řecké orgány uvědomila o svém záměru vydat příkaz k pozastavení podpory podle čl. 11 odst. 1 nařízení (ES) č. 659/1999. Dopisem ze dne 25. července 2005, zaevidovaným Komisí dne 29. července 2005 (A36189), řecké orgány navrhly opatření zrušit, avšak pouze s ohledem na příjmy a zisky dosažené po 1. lednu 2005, přičemž pro příjmy a zisky dosažené do tohoto dne by opatření zůstalo v platnosti.

    (8)

    Dopisem ze dne 20. října 2005 (3) Komise Řecko informovala, že se s ohledem na toto opatření podpory rozhodla zahájit řízení podle čl. 88 odst. 2 Smlouvy o ES. Ve svém rozhodnutí zveřejněném v Úředním věstníku Evropské unie  (4) Komise zúčastněné strany vyzvala, aby podaly připomínky k tomuto opatření.

    (9)

    Dopisy ze dne 18. listopadu 2005 a 21. prosince 2005, zaevidovanými Komisí dne 22. listopadu 2005 (A/39597) resp. 23. prosince 2005 (A/40796), Řecko požádalo o prodloužení lhůty pro podání připomínek k rozhodnutí ze dne 20. října 2005.

    (10)

    Dopisy ze dne 25. listopadu 2005 a 12. ledna 2006 Komise příslušná prodloužení lhůty povolila.

    (11)

    Dopisem ze dne 30. ledna 2006, zaevidovaným Komisí dne 31. ledna 2006 (A/30817), Řecko poskytlo další informace a potřetí požádalo o prodloužení lhůty, jež Komise nepovolila.

    (12)

    Faxem ze dne 14. února 2006, zaevidovaným Komisí téhož dne (A/31227), požádala třetí strana, Federace řeckých průmyslových odvětví, o prodloužení lhůty pro podání připomínek k rozhodnutí ze dne 20. října 2005. Komise dopisem ze dne 20. února 2006 odmítla prodloužení lhůty povolit, jelikož měla za to, že stanovená lhůta pro podání připomínek, která by podle čl. 6 odst. 1 nařízení (ES) č. 659/1999 ze dne 22. března 1999 neměla obvykle přesáhnout jeden měsíc, je dostatečná. Mimoto žádost o prodloužení lhůty nebyla nijak konkrétně odůvodněná.

    (13)

    Faxem ze dne 28. února 2006, zaevidovaným Komisí téhož dne (A32693), předložila Federace řeckých průmyslových odvětví své připomínky jako zúčastněná třetí strana.

    (14)

    E-mailem ze dne 6. dubna 2006, zaevidovaným Komisí téhož dne (A/32693), a dopisy ze dne 16. června 2006 a 26. října 2006, zaevidovanými Komisí dne 20. června 2006 (A/34774) resp. 30. října 2006 (A/38658), Řecko poskytlo další informace. V dopise ze dne 16. června 2006 Řecko prohlásilo, že informace zaslané dopisem ze dne 6. dubna 2006 mají být posouzeny v rámci tohoto řízení, nikoli jako zvláštní oznámení.

    II.   PODROBNÝ POPIS REŽIMU PODPORY

    II.1   Cíl režimu

    (15)

    Účelem článku 2 řeckého zákona č. 3220/2004 (dále jen „opatření“ nebo „režim“) je podpora hospodářského rozvoje všech regionů Řecka, zvýšení zaměstnanosti a podnikavosti a zlepšení konkurenceschopnosti hospodářství.

    II.2   Právní základ režimu

    (16)

    Právním základem režimu je řecký zákon č. 3220/2004 s názvem „Rozvoj a opatření sociální politiky – objektivnost daňových kontrol a jiná ustanovení“ (5) (dále jen „zákon č. 3220/2004“), který vstoupil v platnost dne 28. ledna 2004 při jeho zveřejnění v Úředním věstníku řecké vlády (FEK A 15). Řecké orgány dále stanovily, že příslušné způsobilé náklady, míry podpory, způsobilé podniky a projekty jsou stanoveny v zákoně o regionálním rozvoji č. 2601/1998 (6) (dále jen zákon „č. 2601/1998“).

    II.3   Formy podpory

    (17)

    Podpora bude mít podobu zvláštního rezervního fondu osvobozeného od zdanění vytvořeného příjemcem ve výši až 35 % jeho souhrnného nerozděleného zisku v průběhu roku 2004. Fond může být dále vytvořen ve výši až 50 % zisku v průběhu roku 2003 po odečtení zisku z roku 2002 nebo v případě, že podniky uskutečnily v roce 2003 způsobilé investice, může být rezervní fond vytvořen až do výše těchto investic, nesmí však přesáhnout 35 % souhrnného nerozděleného zisku za rok 2003. Podpora je poskytnuta v okamžiku přijetí daňového prohlášení příjemce řeckými daňovými orgány. K tomu obvykle došlo v prvním pololetí roku 2004 a 2005. Fond mohou použít podniky uvedené v článku 3 zákona č. 2601/1998 bez ohledu na to, jaký druh finančního výkaznictví vedou, nebo na to, kde jsou zřízeny. Účelem rezervy je provádění investic přinejmenším v objemu tohoto fondu po dobu tří let následujících po jeho vytvoření.

    (18)

    Po tříletém období ode dne vytvoření rezervního fondu osvobozeného od zdanění se celková výše rezervy vynaložené na způsobilé investice použije k navýšení kapitálu podniku a je osvobozena od daně z příjmu. Během prvního roku tříletého období musí příjemci na provádění investic vynaložit nejméně jednu třetinu zvláštního rezervního fondu. Část fondu, která nebude použita na investice v průběhu tří let, bude vykázána jako opožděný dodatečný příjem a bude zdaněna podle všeobecných ustanovení o daních s připočtením zákonného úroku. Zákonná úroková sazba bude činit nejméně 1 % splatné částky měsíčně, tj. nejméně 12 % ročně, je tudíž mnohem vyšší než referenční sazba ve výši 4,43 % v případě podpor poskytnutých v roce 2004 a 4,08 % v případě podpor udělených v roce 2005 (7).

    II.4   Příjemci a vymezení odvětví

    (19)

    Aby mohl podnik režim podpory využít, musí působit v jednom z 23 odvětví vymezených v článku 3 zákona č. 2601/1998. První odvětví, zpracovatelský průmysl (8), zahrnuje výrobu textilních materiálů, výrobu základních kovů a výrobu automobilů (9). K ostatním odvětvím patří výroba energie z udržitelných zdrojů (10), aplikovaný výzkum a technologický rozvoj (11), služby v oblasti nejmodernějších technologií (12), rozvoj programového vybavení (13), kvalitní služby (14), těžba (15), dobývání a povrchová úprava nerostů a mramoru (16), intenzivní zemědělství a rybolov (17), zemědělská a zemědělsko-průmyslová družstva (18), balení zemědělských produktů a ryb (19), rozvoj měst (20), veřejná parkoviště (21), podniky dodávající zkapalněný plyn a paliva (22), doprava do vzdálených vnitrozemských oblastí (23), velké společné podniky (24), velké mezinárodní obchodní společnosti (25), obchodní podniky (26), terapeutická a rehabilitační střediska a domovy pro zdravotně postižené osoby (27), zvláštní podniky v oblasti cestovního ruchu (28), kláštery za účelem zřízení hostelů a kulturních středisek (29), inženýrství (30), podniky v památkově chráněných budovách nebo s tradiční výrobou či s označením původu (31). Společnosti, které působí ve zpracovatelském průmyslu a intenzivním zemědělství a rybolovu, mohou režim využít rovněž pro své činnosti mimo Řecko (32). Mezinárodní obchodní společnosti mohou režim využít pro své činnosti v Řecku i mimo Společenství (33).

    (20)

    Článek 3 zákona č. 2601/1998 pro každé odvětví vymezuje rovněž zvláštní soubor výdajů, jež lze z fondu vynaložit. Příjemci režimu mohou být pouze podniky, které uskuteční investice spadající do kategorií uvedených v článku 3 zákona č. 2601/1998. Řecké orgány potvrdily, že se opatření vztahuje na všechny podniky se sídlem kdekoli v Řecku, aniž by se rozlišovalo mezi domácími a zahraničními podniky nebo mezi novými a starými podniky.

    II.5   Způsobilé projekty

    (21)

    Podpora se týká investičních a provozních nákladů spojených s obchodními činnostmi vymezenými v článku 3 zákona č. 2601/1998. V případě investičních nákladů se nerozlišuje mezi počátečními investicemi a náhradními investicemi. Investiční projekty mohou zahrnovat zejména:

    výstavbu, rozšiřování a modernizaci závodů a budov a krajinářskou úpravu okolí (34),

    výstavbu skladových kapacit (35),

    nákup nevyužitých budov (36),

    nákup průmyslových prostor (37),

    nákup moderních strojních zařízení a jiného vybavení (38),

    automatizované systémy a příslušné programové vybavení, včetně odborné přípravy (39),

    dopravu uvnitř větších prostor podniku včetně zaměstnanců (40),

    chladírenská vozidla (41),

    budovy a zařízení určené k ubytování pracovníků a uspokojování jejich sociálních potřeb (42),

    investice zaměřené na ochranu životního prostředí (43),

    investice do obnovitelných zdrojů energie, kombinované výroby elektřiny a tepla, úspor energie (44),

    zřizování, rozšiřování nebo modernizaci laboratoří pro aplikovaný výzkum (45),

    recyklační zařízení (46),

    investice do účinnosti (47),

    výstavbu sítě pro dopravu vody a páry (48),

    počítače (49),

    programové vybavení (50),

    další vývoj programového vybavení až do výše 60 % celkových investic (51),

    pozemní práce související s přístupem do dolů (52),

    zařízení a dopravní prostředky sloužící dopravě na ostrovy (53),

    dopravní vybavení (54),

    nábytek, vybavení (55),

    ojeté nákladní automobily (56).

    (22)

    Provozní náklady mohou zahrnovat zejména:

    přestavbu a opravu starých závodů, budov či zařízení (57),

    náklady na pronájem (58),

    studie v souvislosti se zaváděním nových technologií (59),

    náklady na přemístění z důvodů ochrany životního prostředí (60),

    provádění obchodních plánů v hodnotě vyšší než 1 miliarda GRD (přibližně 2,9 milionu EUR) (61),

    vzdělávání (62),

    provádění obchodních plánů na restrukturalizaci podniků, které nejsou v obtížích (63),

    zavádění osvědčení pro výrobky a postupy a související studie (64),

    restrukturalizaci podniků s cílem dosáhnout větší pružnosti (65),

    inovaci a inovační prototypy (66),

    registraci patentů (67),

    zavádění a úpravy technologií souvisejících s ochranou životního prostředí (68),

    nákup reprodukčního materiálu (69),

    studie zaměřené na organizaci a trhy (70),

    studie způsobilosti podpory (71).

    II.6   Míry podpory

    (23)

    Daňové osvobození odpovídá úhrnu daně z příjmu právnických osob ze zisků přidělených do rezervního fondu. Platná sazba daně z příjmu právnických osob je 35 %. Nejméně jedna třetina rezervy musí být vynaložena v průběhu prvního roku po vytvoření, zatímco zbytek musí být vynaložen nejpozději do tří let. Za účelem výpočtu maximální míry podpory jsou podpora i výdaje diskontovány ke konci prvního roku. Úrokovou sazbou, která se má použít, je referenční a diskontní sazba Společenství (72) platná pro Řecko v okamžiku poskytnutí podpory, která pro rok 2004 činila 4,43 % a pro rok 2005 pak 4,08 %. Maximální možné míry podpory proto činí 37,05 % resp. 36,89 % (73).

    II.7   Kumulace podpory

    (24)

    Zákon č. 3220/2004 výslovně vylučuje kumulaci s podporou poskytnutou podle zákona č. 2601/1998. Řecké orgány potvrdily, že neexistují žádné jiné režimy, které by podporovaly stejné způsobilé náklady.

    II.8   Doba trvání a rozpočet režimu

    (25)

    Podniky uvedené v článku 3 zákona č. 2601/1998 mohou vytvářet zvláštní rezervu osvobozenou od zdanění na základě článku 2 zákona č. 3220/2004 ze zisků dosažených pouze v průběhu roku 2003 a 2004. Rozpočet režimu není uveden a vzhledem k tomu, že režimem je daňová výhoda, nejsou celkové ušlé státní příjmy omezeny a závisí na minulých ziscích a způsobilých investicích uskutečněných v průběhu let 2005–2007 a souvisejících žádostech.

    III.   DŮVODY PRO ZAHÁJENÍ ŘÍZENÍ

    (26)

    Komise se domnívala, že neoznámený režim podpory představuje státní podporu ve smyslu čl. 87 odst. 1 Smlouvy o ES. Zahrnuje státní prostředky, poskytuje příjemcům výhodu, je selektivní a ovlivňuje obchod. Jelikož opatření je nové a bylo zavedeno bez předchozího oznámení Komisi, představovalo protiprávní podporu.

    (27)

    Komise režim přezkoumala na základě článku 87 Smlouvy o ES, a zejména tam, kde se použijí tato ustanovení, také ve vztahu k zvláštním pravidlům státní podpory. Komise měla vážné pochybnosti o tom, zda opatření splňuje kritéria platných pravidel, a tudíž o slučitelnosti opatření se společným trhem.

    IV.   PŘIPOMÍNKY TŘETÍCH STRAN

    (28)

    Federace řeckých průmyslových odvětví (dále jen „federace“) předložila své připomínky jako zúčastněná třetí strana.

    (29)

    Federace za prvé uvedla, že Komise značně omezila její práva tím, že odmítla její žádost o prodloužení lhůty pro podání připomínek.

    (30)

    Federace dále tvrdila, že opatření je obecné povahy, nikoliv selektivní. I kdyby byly určité aspekty opatření selektivní, rezerva osvobozená od zdanění byla vytvořena s cílem podpořit zvláštní druhy investičních nákladů kteréhokoliv podniku, měla by být proto považována za obecné daňové opatření.

    (31)

    Federace posléze uvedla, že opatření představuje existující podporu ve smyslu čl. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 659/1999. Podle federace zákon č. 3220/2004 pouze upravuje způsob vytváření rezervy, která je součástí režimu státní podpory zřízeného zákonem č. 2601/1998, jenž byl Komisí schválen.

    (32)

    Federace se domnívá, že zákon č. 3220/2004 zavádí technickou úpravu, tj. možnost vytvořit rezervu osvobozenou od zdanění před uskutečněním investic, nemá žádný konkrétní vliv na rozsah, částku nebo účinek režimu.

    (33)

    Federace má rovněž za to, že existence větší skupiny příjemců, ani zvýšení rozpočtu, investování vyšší částky, na něž se Komise odvolává, nejsou přímými důsledky změny způsobu vytváření rezervy.

    (34)

    I v případě, že by se ostatní změny zavedené zákonem č. 3220/2004 měly považovat za novou podporu, bylo by je nutno podle názoru federace považovat za oddělitelnou změnu existujícího režimu podpory. V tomto případě by musela být oznámena pouze nová dotyčná ustanovení a hodnocení pozměněného režimu jako existující podpory by se nezměnilo (74).

    (35)

    Podle federace je odůvodnění v rozhodnutí o zahájení řízení nejednoznačné a neurčité, a protože Komise založila své rozhodnutí na jiných faktorech, nesplnila svou povinnost uvést důvody podle článku 253 Smlouvy o ES.

    (36)

    Federace kritizuje skutečnost, že rozhodnutí o zahájení neobjasňuje výpočet míry podpory, aby bylo možné porovnání s mírou podpory podle zákona č. 2601/1998.

    (37)

    Federace dále uvádí, že i kdyby se Komise domnívala, že oddělitelné změny měly být oznámeny jako nová podpora, jejich slučitelnost by bylo nutno posoudit pro každého jednotlivého příjemce případ od případu (75). Přitom musí Komise vzít v úvahu zejména své předchozí rozhodnutí – v němž byl zákon č. 2601/1998 shledán za slučitelnou podporu – jako rámec, jenž v tomto řízení nelze změnit.

    V.   PŘIPOMÍNKY ŘECKA

    V.1   Zákon č. 3220/2004 je existující podporou

    (38)

    Podle názoru řeckých orgánů skutečnost, že přezkoumávaná podpora byla zavedena jiným zákonem, než je předchozí zákon č. 2601/1998, podle judikatury Soudního dvora (76) nepostačuje k tomu, aby byla označena za novou podporu.

    (39)

    Řecko tvrdí, že čl. 2 odst. 2 zákona č. 3220/2004 neposouvá časový okamžik, k němuž je investice provedena.

    (40)

    Řecko mimoto tvrdí, že změna časového okamžiku, k němuž podniky vytvářejí rezervu, nemá žádnou přímou souvztažnost s rozšířením skupiny příjemců.

    (41)

    Řecko se dále domnívá, že neexistuje žádná přímá souvztažnost mezi rozšířením skupiny příjemců a narušením hospodářské soutěže.

    (42)

    Řecké orgány se rovněž domnívají, že je nezbytné rozdělit podniky, které mají prospěch ze zákona č. 3220/2004, do dvou skupin:

    podniky, které již byly oprávněny vytvořit rezervní fond osvobozený od zdanění v rámci režimu na základě zákona č. 2601/1998. V tomto případě neexistuje žádná nová hospodářská výhoda, podpora by proto měla být považována za existující podporu. Oznamovací povinnost proto neplatí a nemůže dojít k navrácení podpory,

    podniky, které neměly nárok na zahrnutí do zákona č. 2601/1998, u nichž by bylo možno považovat opatření za novou podporu; slučitelnost s ustanoveními Smlouvy o ES by měla být posouzena podle jednotlivého případu.

    (43)

    Řecko tvrdí, že důvody, které Komise uvedla k popisu opatření zavedeného zákonem č. 3220/2004 jakožto nové státní podpory, nejsou jednoznačné a přiměřené, což je v rozporu s článkem 253 Smlouvy o ES.

    V.2   Možnost zahrnutí opatření do stávajících rámců Společenství pro slučitelnou státní podporu

    (44)

    Řecké orgány se domnívají, že investice z rezervního fondu osvobozeného od zdanění jsou způsobilé pro zahrnutí do těchto rámců přípustné státní podpory:

    sdělení Komise o podporách de minimis  (77),

    pokyny k regionální podpoře (78),

    víceodvětvový rámec regionální podpory velkým investičním projektům (dále jen „víceodvětvový rámec“) (79),

    rozhodnutí Kontrolního úřadu ESVO č. 152/01/KOL ze dne 23. května 2001, kterým se revidují pokyny o uplatňování ustanovení EHP o státní podpoře na ochranu životního prostředí (80), (dále jen „pokyny o podpoře na ochranu životního prostředí“),

    rámec Společenství pro státní podporu výzkumu a vývoje (dále jen „rámec pro VaV“) (81),

    nařízení Komise (ES) č. 68/2001 ze dne 12. ledna 2001 o použití článků 87 a 88 Smlouvy o ES na podpory na vzdělávání (dále jen „nařízení o blokových výjimkách pro vzdělávání“) (82),

    nařízení Komise (ES) č. 70/2001 ze dne 12. ledna 2001 o použití článků 87 a 88 Smlouvy o ES na státní podpory malým a středním podnikům (dále jen „nařízení o blokových výjimkách pro malé a střední podniky“) (83),

    pokyny Společenství ke státní podpoře v odvětví zemědělství (84),

    pokyny pro posuzování státní podpory v odvětví rybolovu a akvakultury ve znění platném pro tuto podporu (85).

    (45)

    Podpora pro podniky v obtížích a podpora vývozu jsou vyloučeny a dotyčné opatření mohou využívat zahraniční podniky usazené v Řecku.

    (46)

    Řecké orgány ke své odpovědi připojily rovněž předlohu legislativního návrhu za účelem zahrnutí opatření do stávajících rámců státní podpory. Navrhují považovat rezervní fondy osvobozené od zdanění se zpětnou platností za státní podporu a zřídit vnitrostátní orgán, který by následně přezkoumal, zda jsou jednotlivé případy v souladu s pravidly Společenství pro státní podporu.

    V.3   Informace o investicích, na něž se vztahují pravidla Společenství pro státní podporu

    (47)

    Podle řeckých orgánů obdrželo 3 315 podniků částku nižší než 100 000 EUR, takže lze mít za to, že tyto případy jsou zahrnuty do režimu de minimis. Co se týká ostatních 320 podniků, bylo zahájeno posuzování jednotlivých případů, které v současnosti probíhá.

    (48)

    Na základě kontrol, které byly dosud dokončeny, na investice, jež podle řeckých orgánů mohou být v souladu s pokyny k regionální podpoře, připadá:

    celý rezervní fond osvobozený od zdanění 84 podniků,

    část rezervního fondu 103 podniků.

    V.4   Finanční důsledky záporného rozhodnutí Komise v této záležitosti

    (49)

    Řecké orgány se domnívají, že by záporné rozhodnutí a následné navrácení částek podpory bylo pro zemi katastrofální. Řecké orgány uvedly, že podle judikatury ESD je možno vzít výjimečně v úvahu neúnosné finanční důsledky rozsudku a omezit jeho důsledky (86).

    VI.   POSOUZENÍ

    VI.1   Hodnocení jako státní podpora

    (50)

    Komise se domnívá, že přezkoumávané opatření splňuje všechny čtyři kumulativní podmínky, aby bylo považováno za podporu ve smyslu čl. 87 odst. 1 Smlouvy o ES, jak bylo vysvětleno podrobněji rovněž ve sdělení Komise o použití předpisů o státní podpoře v případě opatření týkajících se přímého zdanění podnikatelské činnosti (87).

    (51)

    Podle ustálené judikatury Soudního dvora představuje opatření, jehož prostřednictvím orgány veřejné správy udělují určitým podnikům osvobození od daně, které sice nezahrnuje převod státních prostředků, zajišťuje však osobám, na něž se osvobození vztahuje, příznivější finanční postavení než ostatním daňovým poplatníkům, státní podporu ve smyslu čl. 87 odst. 1 Smlouvy o ES (88).

    VI.1.1   Státní prostředky

    (52)

    Za prvé, opatření zahrnuje státní prostředky, jelikož se řecký stát vzdává daňových příjmů, jež mu náleží.

    VI.1.2   Výhoda

    (53)

    Za druhé, opatření poskytuje příjemcům výhodu, jelikož mohou vytvářet rezervní fond osvobozený od zdanění až do výše 35 % svých zisků za rok 2004 (rozpočtový rok 2005) a až do výše 50 % za rok 2003 (rozpočtový rok 2004) ze zbývajících zisků po odečtení zisku za rok 2002 (rozpočtový rok 2003). Skutečnost, že část zisku příjemců není zdaněna, je zprošťuje odvodů, které by musely být běžně hrazeny z jejich rozpočtu. Nebyl-li rezervní fond použit a není-li z odložené platby daně uložen žádný úrok nebo je-li uložen nižší úrok, než je referenční a diskontní sazba Společenství pro Řecko, rozdíl mezi daňovým dluhem, včetně složeného referenčního úroku, a skutečnou částkou, která má být zaplacena, představuje rovněž výhodu.

    (54)

    Rezervní fond, který nebyl využit, musí být podle řeckých právních předpisů zdaněn s použitím zákonné úrokové sazby. Zákonná úroková sazba bude činit nejméně 1 % splatné částky měsíčně, což je nejméně 12 % ročně, je tudíž mnohem vyšší než referenční sazba ve výši 4,43 % v případě podpory poskytnuté v roce 2004 a 4,08 % v případě podpory udělené v roce 2005 (89). Ušlé daňové příjmy státu, které byly převedeny do fondu a které jsou zdaněny s uplatněním zákonné úrokové sazby, nepředstavují výhodu, nepovažují se proto za státní podporu ve smyslu čl. 87 odst. 1 Smlouvy o ES, jelikož jejich povaha není výhodnější než povaha úvěru poskytnutého za tržních podmínek, což je podle sdělení Komise o způsobu stanovení referenčních a diskontních sazeb (90) u úvěrů pro podniky, které nejsou v obtížích, referenční sazba případně s připočtením 400 základních bodů či více, není-li závazek zajištěn.

    VI.1.3   Selektivita

    (55)

    Za třetí, opatření je selektivní, jelikož zvýhodňuje pouze společnosti, které vykonávají obchodní činnosti uvedené v článku 3 zákona č. 2601/1998. Opatření mohou využít pouze podniky ve vyjmenovaných odvětvích (na rozdíl od odvětví, která nebyla do seznamu zařazena). Podle článku 3 zákona č. 2601/1998 jsou mimoto pro některá odvětví nezbytné sekundární právní předpisy, aby byly tyto podniky způsobilé pro výhody. Podle řeckých orgánů nebyly takovéto sekundární právní předpisy uvedeny v platnost. Pro každé odvětví mimoto platí zvláštní seznam způsobilých činností, jehož důsledkem je, že společnosti působící v různých odvětvích mají z opatření prospěch v různé míře. Opatření je proto selektivní i mezi jednotlivými odvětvími uvedenými v článku 3 zákona č. 2601/1998. Tvrzení řeckých orgánů a třetí strany, že tento režim představuje obecné daňové opatření, je proto neopodstatněné.

    VI.1.4   Vliv na obchod a narušení hospodářské soutěže

    (56)

    Za čtvrté, opatření ovlivňuje hospodářskou soutěž a obchod mezi členskými státy. Jelikož opatření poskytuje příjemcům výhodu, může narušit hospodářskou soutěž. Činnosti uvedené v článku 3 zákona č. 2601/1998 jsou mimoto předmětem obchodu uvnitř Společenství. Příjemci opatření tudíž nejsou vyloučeni z provádění hospodářské činnosti zahrnující obchod mezi členskými státy. Režim proto může ovlivnit obchod a narušit hospodářskou soutěž.

    VI.1.5   Závěr

    (57)

    Z výše uvedených skutečností vyplývá, že dotyčné opatření představuje režim poskytující státní podporu ve smyslu čl. 87 odst. 1 Smlouvy o ES. Je rovněž důležité mít na paměti, že zákon č. 2601/1998, na nějž řecké orgány odkazují, Komise považovala za režim státní podpory, ačkoliv je slučitelný se společným trhem (91).

    VI.2   Hodnocení režimu jako protiprávní podpory

    (58)

    Podle čl. 1 písm. f) nařízení Rady (ES) č. 659/1999 se „protiprávní podporou“ rozumí nová podpora uskutečňovaná v rozporu s čl. 93 odst. 3 (nyní čl. 88 odst. 3) Smlouvy. Podle čl. 1 písm. c) téhož nařízení se „novou podporou“ rozumí každá podpora, která není existující podporou, včetně změn existující podpory.

    (59)

    Podle judikatury Evropského soudního dvora je nutno považovat změnu existující podpory jako takovou za novou podporu a pouze v případě, že se změna týká vlastní podstaty původního režimu podpory, se tento přeměňuje na nový režim podpory. Pokud lze nový prvek jednoznačně oddělit od původního režimu, nejedná se o podstatnou změnu existujícího režimu (92).

    (60)

    Toto opatření však zahrnuje řadu podstatných procesních a věcných rozdílů.

    VI.2.1   Procesní změny

    (61)

    Za prvé, toto opatření nebylo pouhým nahrazením existujících opatření, nýbrž novým samostatným opatřením, jelikož předchozí opatření nezrušuje, ani nenahrazuje. Období použitelnosti opatření mimoto na sebe nenavazovala.

    (62)

    Řecké orgány potvrdily, že (jak bylo uvedeno výše) účelem ustanovení článku 2 zákona č. 3220/2004 je v zásadě doplnit zákon č. 2601/1998, jejž Komise schválila v roce 1999 v rámci případu č. NN 59/A/1998 jako vnitrostátní systém regionálního rozvoje podle pokynů k regionální podpoře (93). Je nutno uvést, že zákon č. 2601/1998 byl od února 2005 zrušen. Komise nicméně má za to, že toto opatření je novou podporou.

    (63)

    Zákon č. 3220/2004 se především vztahuje na soubor projektů v řadě odvětví. Odkazuje na seznam způsobilých odvětví a projektů uvedených v článku 3 zákona č. 2601/1998. Výslovně se v něm však neuvádí, že tento zákon mění. Mimoto oba předpisy byly v platnosti souběžně, jelikož zákon č. 3220/04 vstoupil v platnost dne 28. ledna 2004 a opatření podpory podle zákona č. 2601/1998 pozbylo platnosti dne 23. prosince 2004, zatímco zákon č. 2601/1998 byl zrušen od února 2005. Ačkoliv se období, během něhož byly fondy vytvářeny podle dvou režimů, nepřekrývá, období, během něhož byla opatření uplatňována, se překrývají, jelikož se oba zákony vztahovaly na zisk za roky 2003 a 2004. Skutečnost, že byla souběžně uplatňována dvě opatření, prokazuje, že jeden zákon neměnil ani nenahrazoval druhý. Toto opatření proto prozatímně není pouhou náhradou nebo pokračováním opatření schváleného v rámci případu č. NN 59/A/1998 (94), nýbrž představuje zvláštní režim podpory.

    (64)

    Za druhé, změnil se postup udělování podpory, což má důsledky na podmínky, jež musí společnosti splnit, aby získaly podporu.

    (65)

    Podle zákona č. 2601/1998 bylo nutné předložit žádost o podporu řeckým orgánům, které před poskytnutím podpory musely žádost schválit. Na základě rozhodnutí o schválení zákona č. 2601/1998 (95) se řecké orgány zavázaly ověřovat limity pro kumulaci a spojování podpory, dodržení rámce pro VaV z roku 1996, pokynů o podpoře na ochranu životního prostředí z roku 1994, vyloučení dopravního vybavení v odvětví dopravy a vyloučení podpory vývozu. Orgány měly mimoto povinnost a možnost po obdržení žádosti tyto záležitosti ověřit.

    (66)

    Podle zákona č. 3220/2004 bylo vytvoření zvláštní rezervy osvobozené od zdanění povoleno přímo na základě předpisů o dani z příjmu, aniž by měl příjemce povinnost poskytnout řeckým orgánům zvláštní informace o způsobilých činnostech. Řecké orgány neměly rovněž možnost podporu odmítnout na základě závazků, které přijaly v řízení, jež vedlo ke schválení podpory poskytované podle zákona č. 2601/1998.

    (67)

    Podle rozhodnutí o schválení zákona č. 2601/1998 musely řecké orgány osvědčit dokončení investice, aby bylo možno vytvořit nezdaněný rezervní fond. Příjemci tudíž museli použít nejprve vlastní zdroje financování, než byli způsobilí pro podporu. V zákoně č. 3220/2004 se žádná podobná povinnost neobjevuje.

    (68)

    Co se týká tvrzení řeckých orgánů, že přinejmenším v některých případech bylo možno podporu získat podle zákona č. 2601/1998, je nutno poznamenat, že toto tvrzení není podstatné, jelikož se postup v rámci nového opatření lišil a byl snazší a rozšířila se kritéria pro obdržení podpory, jakož i výhody podpory pro všechny možné příjemce.

    VI.2.2   Věcné změny

    (69)

    Za prvé, podle rozhodnutí Komise ve věci NN 59/A/1998 (96) byly podle zákona č. 2601/1998 způsobilé pouze počáteční investice s jedinou výjimkou provozní podpory na přemístění do průmyslových oblastí, zatímco podle zákona č. 3220/2004 lze poskytovat rovněž provozní podporu, včetně náhradních investic, a jinou provozní podporu pro všechny způsobilé činnosti. Podle zákona č. 2601/1998 musela být podpořená investice zachována po dobu pěti let, zatímco čl. 2 odst. 9 zákona č. 3220/2004 vyžaduje zachování investičního majetku nebo fixních aktiv stanovených čl. 2 odst. 2 pouze po dobu tří kalendářních let.

    (70)

    Mimoto podle zákona č. 2601/1998 byly možné čtyři formy podpory:

    a)

    přímá podpora spojená s počátečními investicemi;

    b)

    úrokové zvýhodnění ve vztahu k střednědobým/dlouhodobým úvěrům (nejméně čtyři roky) získaným za účelem financování počátečních investic;

    c)

    podpora nákladů na nájem nového zařízení;

    d)

    daňová úleva v podobě fondu osvobozeného od daně ve výši 40 % až 100 % (v závislosti na odvětví a zeměpisných oblastech) částky způsobilých investičních nákladů.

    (71)

    Zákon č. 3220/2004 neobsahuje první tři formy podpory uvedené v bodě 70 písmenech a), b) a c). Mimoto lze rezervy osvobozené od zdanění použít na veškeré způsobilé náklady až do výše 100 % bez ohledu na oblast a částku způsobilých investičních nákladů.

    (72)

    Za druhé, změnilo se období vytváření fondu osvobozeného od daně v porovnání s okamžikem výdajů na způsobilé činnosti. Rezervní fondy osvobozené od zdanění podle zákona č. 2601/1998 mohly být vytvořeny v roce vynaložení výdajů na způsobilou činnost nebo až o deset let později. Fondy podle zákona č. 3220/2004 mohly být vytvořeny v jednom roce až třech letech před vynaložením výdajů na způsobilou činnost. Nové opatření je mnohem výhodnější z hlediska peněžních toků, jelikož podnikům umožňuje využít osvobození od daně před uskutečněním investic. Fungování opatření má jiné důsledky, pokud jde o možnosti příjemců podílet se na způsobilých projektech. Počet příjemců nového režimu může vzrůst o ty společnosti, které na základě předchozího opatření neměly dostatečnou likviditu, aby mohly financovat své projekty předem, avšak s osvobozením od daně tak tomu již bylo. V tomto ohledu není podstatné, zda se zvýšil celkový rozpočet na podporu či výhody pro konkrétní podniky. Skutečnost, že (z celkového hlediska) jsou celkové podmínky nového opatření méně restriktivní, postačuje k vyvození závěru, že opatření představuje novou podporu.

    (73)

    Ve svých písemných připomínkách se řecké orgány značně opíraly o rozsudek Soudního dvora ze dne 9. srpna 1994 ve věci C-44/93 Namur Les Assurances du credit  (97). V tomto případě Soudní dvůr uvedl, že by skutečnost, že opatření může hypoteticky vést k navýšení rozpočtu na podporu, neměla být považována za známku toho, že se jedná o novou podporu, je-li podpora poskytnuta na základě předchozích zákonných ustanovení, která se nemění. Komise se však domnívá, že předchozí analýza jednoznačně prokazuje, že se ustanovení zákona č. 3220/2004 velmi liší od ustanovení zákona č. 2601/1998. Domnívá se proto, že zmíněný rozsudek není v tomto případě podstatný.

    (74)

    Řecké orgány rovněž uvedly, že rozšíření skupiny příjemců nevede k narušení hospodářské soutěže. Podle ustálené judikatury Soudního dvora a praxe Komise však může jakákoliv státní podpora v odvětvích, která podléhají hospodářské soutěži, vést k narušení hospodářské soutěže. Je proto nutno ji oznámit, aby Komise mohla posoudit slučitelnost takovéto podpory.

    (75)

    V rozporu s tvrzením řeckých orgánů, že argumenty předložené Komisí v jejím rozhodnutí o zahájení formálního vyšetřovacího řízení, nejsou jednoznačné a přiměřené, je nutno poznamenat, že Komise v tomto rozhodnutí uvedla dva důvody, kvůli nimž považovala opatření za novou podporu: 1) jiný právní základ a 2) jiný nástroj, který využívá jiné načasování tvorby fondu, což může mít odlišné důsledky pro vnitřní trh. Komise uvedla rovněž příklad: možná větší skupina příjemců a navýšení rozpočtu. Komise má za to, že takovéto odůvodnění bylo přiměřené dotyčnému aktu a že jasně a jednoznačně zveřejnila své odůvodnění tak, aby dotčené osoby mohly zjistit důvody rozhodnutí.

    VI.2.3   Nová podpora

    (76)

    Komise se domnívá, že výše uvedená analýza zjistila řadu ukazatelů, z nichž vyplývá, že by režim zřízený zákonem č. 3220/2004 měl být správně považován za nový režim podpory. Režim zřízený tímto zákonem zejména existoval určitou dobu společně s režimem zřízeným zákonem č. 2601/1998 a obsahuje odlišné podmínky a jiný postup poskytování podpory.

    (77)

    I kdyby však bylo možno zákon č. 3220/2004 považovat za změnu dřívějšího režimu, je zřejmé, že změny zavedené tímto zákonem jsou podstatné, jelikož ovlivňují hodnocení slučitelnosti opatření podpory se společným trhem (98) a nejsou čistě formální nebo administrativní. Změny se mimoto vztahují na všechny příjemce a způsobilé činnosti. Nový režim proto změnil opatření podpory jako celek, nelze jej proto jednoznačně oddělit od existující podpory.

    (78)

    V rozporu s tvrzeními řeckých orgánů proto celé opatření představuje novou podporu.

    VI.2.4   Protiprávní podpora

    (79)

    Řecké orgány neoznámily opatření před jeho zavedením a uvedly je v platnost v rozporu s čl. 88 odst. 3 Smlouvy o ES. Opatření proto představuje protiprávní podporu ve smyslu čl. 1 písm. f) nařízení Rady (ES) č. 659/1999.

    VI.3   Slučitelnost protiprávního režimu podpory

    (80)

    Po zjištění, že režim zahrnuje státní podporu ve smyslu čl. 87 odst. 1 Smlouvy o ES, je nutno posoudit, zda by opatření bylo možno považovat za slučitelné se společným trhem.

    (81)

    Komise režim přezkoumala na základě článku 87 Smlouvy o ES, a zejména tam, kde se použijí tato ustanovení, rovněž na základě těchto předpisů:

    pokyny k regionální podpoře (99),

    víceodvětvový rámec (100),

    pokyny Společenství pro státní podporu na záchranu a restrukturalizaci podniků v obtížích (dále jen „pokyny pro podporu na záchranu a restrukturalizaci“) (101),

    pokyny o podpoře na ochranu životního prostředí (102),

    rámec pro VaV (103),

    nařízení o blokových výjimkách pro vzdělávání (104),

    nařízení o blokových výjimkách pro malé a střední podniky (105),

    pokyny Společenství ke státní podpoře v odvětví zemědělství (106),

    pokyny pro posuzování státní podpory v odvětví rybolovu a akvakultury ve znění platném pro tuto podporu (107).

    Podpora byla posouzena podle pravidel platných v době jejího poskytnutí.

    (82)

    V průběhu období předběžného šetření řecké orgány předložily řadu tvrzení týkajících se omezení poskytování podpory ve snaze zmírnit nedostatky s ohledem na slučitelnost podle pokynů k regionální podpoře. Zavázaly se dodržovat víceodvětvový rámec pro velké investiční projekty a neposkytovat podporu podnikům v obtížích. Výhoda je však poskytnuta příjemcům přímo zákonem bez jakýchkoliv dodatečných podmínek nebo správního rozhodování. Pouze u několika málo podpořených odvětví nebo projektů se vyžadují sekundární právní předpisy, aby byly tyto způsobilé. Mimo případy, kdy jsou nezbytné sekundární právní předpisy, se nejeví jako možné, aby řecké orgány vymáhaly závazky vůči daňovým poplatníkům s odvoláním na práva uznaná zákonem. Tyto závazky proto nelze při hodnocení opatření vzít v úvahu.

    (83)

    Komise nemůže uznat tvrzení předložená řeckými orgány, ani tvrzení předložená federací (108). Co se týká tvrzení řeckých orgánů, že podpora podnikům, které již byly oprávněny vytvořit rezervní fond osvobozený od zdanění v rámci předchozího režimu, představuje existující podporu, Komise podotýká, že skutečnost, že podnik je způsobilý na základě stávajícího režimu, neodůvodňuje poskytnutí podpory v rámci nového režimu. Ve své odpovědi na rozhodnutí Komise o zahájení formálního vyšetřovacího řízení řecké orgány navrhly zřídit vnitrostátní orgán, který by následně přezkoumal, zda je každý jednotlivý případ v souladu s pravidly Společenství pro státní podporu. Komise poznamenává, že je její výsadou přezkoumat slučitelnost podpory, návrh proto nelze přijmout.

    VI.3.1   Použití nařízení o podpoře de minimis

    (84)

    Nařízení Komise (ES) č. 69/2001 ze dne 12. ledna 2001 o použití článků 87 a 88 Smlouvy o ES na podporu de minimis (dále jen „nařízení o podpoře de minimis“) (109) nelze na režim jako celek použít. Zákon neobsahuje žádné ustanovení, jež by výši podpory, kterou příjemce může obdržet, omezovalo na částku 100 000 EUR (110). Mimoto nejsou dodržena ustanovení článku 3 nařízení (ES) č. 69/2001 týkající se kumulace a sledování.

    (85)

    Co se týká odvětví rybolovu a akvakultury, zvláštní ustanovení o podpoře de minimis jsou stanovena v nařízení Komise (ES) č. 1860/2004 ze dne 6. října 2004 o použití článků 87 a 88 Smlouvy o ES na podporu de minimis v zemědělském odvětví a v odvětví rybolovu (111). Toto nařízení vstoupilo v platnost dne 1. ledna 2005 a vztahuje se na podporu poskytnutou před jeho vstupem v platnost, pokud jednotlivá podpora splňuje všechny podmínky stanovené v článcích 1 a 3 tohoto nařízení.

    (86)

    Nařízení Komise (ES) č. 1860/2004 stanoví, že podpora poskytnutá v oblasti zemědělské výroby nebo výroby odvětví rybolovu do výše 3 000 EUR na příjemce v kterémkoli tříletém období v rámci maximální částky stanovené pro každý členský stát (v případě Řecka tato částka činí 34 965 000 EUR pro zemědělské odvětví a 2 036 370 EUR pro odvětví rybolovu) nepředstavuje státní podporu ve smyslu čl. 87 odst. 1 Smlouvy, pokud není stanovena na základě ceny nebo množství produktů uvedených na trh, není poskytnuta na činnosti spojené s vývozem (spojená s vyváženým množstvím, se zavedením a provozem distribuční sítě nebo s jinými běžnými výdaji plynoucími z vývozní činnosti) a není podmíněna použitím domácího zboží na úkor dováženého zboží. V rámci režimu založeného na zákonu č. 3220/2004 se podpora splňující výše uvedené podmínky nebude považovat za státní podporu ve smyslu čl. 87 odst. 1 Smlouvy.

    (87)

    Zákon neobsahuje žádné ustanovení, jež by omezovalo výši podpory, kterou příjemce může obdržet, na částku 3 000 EUR nebo na maximální částku podpory de minimis stanovenou pro Řecko. Mimoto nejsou dodržena ustanovení článku 3 nařízení (ES) č. 2004 o kumulaci a sledování.

    (88)

    Nařízení Komise (ES) č. 1998/2006 ze dne 15. prosince 2006 o použití článků 87 a 88 Smlouvy na podporu de minimis  (112) může být podle čl. 5 odst. 1 uvedeného nařízení použitelné na odvětví dopravy a podniky provozující zpracování a uvádění zemědělských produktů na trh, jestliže podpora splňuje veškeré podmínky stanovené v článcích 1 a 2. Tyto články vyžadují omezení výše podpory, kterou příjemce může obdržet, na maximální způsobilé částky stanovené v čl. 2 odst. 2, tj. 200 000 EUR pro podniky provozující zpracování a uvádění zemědělských produktů na trh a 100 000 EUR pro odvětví dopravy. Mimoto vyžaduje vyloučení podniků provozujících zpracování a uvádění zemědělských produktů na trh v těchto případech:

    a)

    je-li výše podpory stanovena na základě ceny nebo množství produktů zakoupených od prvovýrobců nebo uvedených na trh danými podniky;

    b)

    je-li poskytnutí podpory závislé na podmínce, že bude zčásti nebo zcela předána prvovýrobcům.

    Je nutno vyloučit podpory na nabývání vozidel pro silniční nákladní dopravu poskytované podnikům provozujícím silniční nákladní dopravu pro cizí potřebu.

    (89)

    Zákon neobsahuje žádné ustanovení, jež by omezovalo výši podpory, kterou příjemce může obdržet. Mimoto nejsou dodržena ustanovení článků 1 a 2 nařízení (ES) č. 1998/2006.

    (90)

    Z výše uvedených skutečností vyplývá, že režim nesplňuje podmínky těchto nařízení.

    VI.3.2   Slučitelnost podle pokynů k regionální podpoře

    (91)

    Opatření by mělo být nejdříve přezkoumáno na základě pokynů k regionální podpoře. Oblast působnosti pokynů k regionální podpoře se nevztahuje na primární produkci zemědělských produktů uvedených v příloze I Smlouvy, odvětví rybolovu a uhelný průmysl. Podle tohoto opatření je však zemědělská výroba způsobilá pro podporu ve dvou odvětvích, intenzivním zemědělství a rybolovu a v zemědělských a zemědělsko-průmyslových družstvech. Těžbu uhlí lze podporovat v odvětví těžby a povrchové úpravy nerostů nebo mramoru. Podporu v těchto odvětvích proto v žádném případě nelze odůvodnit podle pokynů k regionální podpoře.

    (92)

    Podle pokynů k regionální podpoře lze podporu povolit s výhradou různých podmínek pro počáteční investice i vyšší provozní náklady. Zákon neobjasňuje, který z těchto dvou případů by platil.

    (93)

    Podle bodu 4.4 pokynů k regionální podpoře se počáteční investice musí týkat investice do fixního kapitálu, která se vztahuje na zřizování nové provozovny, rozšíření existující provozovny, nebo zahájení činnosti nebo koupi provozovny, která byla zavřena nebo která by byla zavřena, pokud by nebyla koupena, pokud však dotyčná provozovna nepatří podniku v potížích. Komise se nedomnívá, že způsobilé investiční výdaje v rámci tohoto opatření splňují tuto definici, nelze je proto považovat za počáteční investice. Ze způsobilých investičních projektů nejsou vyloučeny náhradní investice, pokud se projekty týkají například dopravy uvnitř větších prostor podniku a investic do zaměstnanců, počítačů, nábytku a vybavení, pozemních prací souvisejících s přístupem do dolů nebo ojetých nákladních automobilů. Investice do budov a zařízení určeného k ubytování pracovníků a k uspokojování jejich sociálních potřeb se nejeví jako produktivní investice. V odvětví dopravy do nedostupných vzdálených vnitrozemských oblastí projekty související s dopravním vybavením zahrnují dopravní vybavení do standardního základu, což je v rozporu s pokyny k regionální podpoře (113). Nákup programového vybavení a další vývoj programového vybavení až do výše 60 % celkových investic překračuje limit pro investice do nehmotných aktiv do výše 25 % standardního základu. Nejsou stanoveny jiné podmínky nezbytné pro zahrnutí programového vybavení do způsobilých nákladů (114). Jelikož vývoj programového vybavení představuje v odvětví vývoje programového vybavení běžnou činnost, jedná se o provozní výdaje v tomto odvětví. Podle čl. 3 odst. 2 zákona č. 2601/1998 lze investiční podporu poskytnout rovněž na činnosti vykonávané mimo Řecko. Ty však podle pokynů k regionální podpoře nejsou způsobilé.

    (94)

    Maximální míra podpory, která u tohoto opatření pro rok 2004 činí až 37,05 % a pro rok 2005 pak 36,89 % způsobilých nákladů, přesahuje maximální míry podpory stanovené v mapě regionální podpory pro Řecko (115). Zejména se zdá, že u oblastí A a B podle řecké mapy regionální podpory mohou být překročeny stropy míry podpory pro projekty podle článku 5 zákona č. 2601/1998 (tj. 35 %), pro projekty spolufinancované podle rámce podpory Společenství (116) (tj. 35 %) a pro ostatní projekty (žádná regionální podpora pro oblasti A, 18,4 % pro oblasti B). V oblastech C a D mohou být překročeny stropy u projektů v oblasti cestovního ruchu (tj. 33,2 %) a u ostatních projektů (35,1 %).

    (95)

    Opatření neobsahuje povinnost zachovat počáteční investici pod dobu nejméně pěti let, jak požaduje bod 4.10 pokynů k regionální podpoře.

    (96)

    Za druhé, podle bodu 4.15 pokynů k regionální podpoře může být provozní podpora výjimečně odůvodněná ve smyslu jejího přispění k regionálnímu rozvoji, pokud její úroveň proporcionálně odpovídá znevýhodněním, která mají být zmírněna. Komise však nezískala žádné takovéto informace a má vážné pochybnosti, zda toto velmi obecné opatření zahrnující celé území Řecka a mnoho široce vymezených odvětví může odstranit zvláštní regionální znevýhodnění.

    (97)

    Komise proto uvádí, že celý režim, který nedodržuje oblast působnosti, definici počáteční investice a míru podpory, není slučitelný podle pokynů k regionální podpoře. Mimoto žádná jednotlivá podpora poskytnutá v rámci režimu nebyla od počátku spojena s právní povinností zachovat počáteční investici v podporovaném regionu po dobu nejméně pěti let. Žádná jednotlivá provozní podpora nebyla od počátku odůvodněná. Proto žádnou jednotlivou podporu poskytnutou v rámci tohoto režimu nelze považovat za slučitelnou podle pokynů k regionální podpoře.

    VI.3.3   Slučitelnost podle víceodvětvového rámce (2002)

    (98)

    Podle víceodvětvového rámce (2002) je nutno oznámit veškeré regionální investiční podpory, pokud navrhovaná podpora překračuje maximální přípustnou podporu, kterou může získat investice ve výši 100 milionů EUR v rámci omezeného rozsahu stropů regionální podpory víceodvětvového rámce. Toto opatření nevylučuje velkou investiční podporu, ani nezahrnuje povinnost oznamovat takovéto případy jednotlivě a rovněž v těchto případech neuplatňuje nižší stropy podpory.

    (99)

    Komise proto poznamenává, že opatření nesplňuje výše uvedené podmínky víceodvětvového rámce, není proto slučitelné podle tohoto rámce. Aby opatření bylo slučitelné podle víceodvětvového rámce (2002), režim by musel splňovat pokyny k regionální podpoře. Tak tomu však není, jak bylo prokázáno v předchozí části. Žádná jednotlivá podpora poskytnutá v rámci režimu nebyla od počátku spojena s právní povinností zachovat počáteční investici v podporovaném regionu po dobu nejméně pěti let. Žádná jednotlivá podpora poskytnutá v rámci tohoto režimu nemůže být proto považována za slučitelnou podle víceodvětvového rámce (2002).

    VI.3.4   Slučitelnost podle pokynů pro podporu na záchranu a restrukturalizaci

    (100)

    Řecké orgány objasnily, že se opatření nevztahuje na podniky v obtížích. Využít jej mohly pouze ziskové společnosti. Proto je vyloučena slučitelnost tohoto režimu podle pokynů pro podporu na záchranu a restrukturalizaci. Žádná jednotlivá podpora poskytnutá v rámci tohoto režimu proto nemůže být prohlášena za slučitelnou podle těchto pokynů.

    VI.3.5   Slučitelnost podle pokynů o podpoře na ochranu životního prostředí

    (101)

    Komise rovněž posuzovala, zda by podpora pro některé projekty mohla být shledána za slučitelnou s pokyny o podpoře na ochranu životního prostředí. Podle pokynů o podpoře na ochranu životního prostředí mohly být posouzeny tyto investice: investice zaměřené na ochranu životního prostředí (117), zavádění a úpravy technologií souvisejících s ochranou životního prostředí, investice do obnovitelných zdrojů energie, kombinované výroby elektřiny a tepla a úspor energie a zřizování a rozšiřování recyklačních zařízení.

    (102)

    Bod 28 pokynů o podpoře na ochranu životního prostředí povoluje poskytování investiční podpory malým a středním podnikům po dobu tří let od přijetí nových povinných norem Společenství. Tento režim podporu nespojuje se zavedením nových norem Společenství, ani jednoznačně nevymezuje investiční náklady.

    (103)

    Bod 29 pokynů o podpoře na ochranu životního prostředí povoluje poskytování investiční podpory, pokud tato umožňuje podnikům plnit přísnější normy v oblasti ochrany životního prostředí, než jsou normy Společenství. Tento režim nepodmiňuje podporu dosažením přísnějších norem, než jsou normy Společenství, ani jednoznačně nevymezuje investiční náklady.

    (104)

    Bod 30 pokynů o podpoře na ochranu životního prostředí povoluje poskytování investiční podpory na úsporu energie. Tento režim nevymezuje jednoznačně investiční náklady.

    (105)

    Bod 31 pokynů o podpoře na ochranu životního prostředí povoluje poskytování investiční podpory do kombinované výroby elektrické energie a tepla, je-li účinnost konverze obzvláště vysoká. Tento režim nepodmiňuje podporu obzvláště vysokou účinností konverze, nevymezuje jednoznačně investiční náklady a nemusí dodržet příslušné maximální míry podpory stanovené v pokynech.

    (106)

    Bod 32 pokynů o podpoře na ochranu životního prostředí povoluje poskytování investiční podpory na podporu obnovitelných zdrojů energie v případě absence povinných norem Společenství. Tento režim však nevymezuje jednoznačně obnovitelné zdroje energie, není proto zřejmé, nakolik je použitelný bod 32 pokynů. Režim mimoto nevymezuje jednoznačně investiční náklady a není zřejmé, zda jsou dodrženy příslušné maximální míry podpory.

    (107)

    I kdyby byly investice způsobilé podle tohoto bodu, Řecko neprokázalo, že způsobilé náklady splňují podmínky bodů 36 a 37 pokynů o podpoře na ochranu životního prostředí, které vymezují příslušné investice a způsobilé náklady.

    (108)

    Bod 38 pokynů o podpoře na ochranu životního prostředí povoluje poskytování podpory na sanaci znečištěných průmyslových areálů, pokud osoba odpovědná za znečištění není zjištěna, nebo nemůže být přinucena nést náklady. Tento režim nepodmiňuje podporu tím, že osobu odpovědnou za znečištění nelze zjistit, či nemůže být přinucena nést náklady.

    (109)

    Bod 39 pokynů o podpoře na ochranu životního prostředí povoluje poskytování investiční podpory, pokud podnik umístěný v městské oblasti nebo v oblasti označené jako Natura 2000 provádí legálně činnost, která způsobuje velké znečištění, a musí se proto vzhledem k tomuto umístění přestěhovat do vhodnější oblasti. Přemístění musí být vyžadováno nutností ochrany životního prostředí a musí být nařízeno správním nebo soudním rozhodnutím a podnik musí splňovat nejpřísnější ekologické normy platící v novém regionu, kam byl přemístěn. Míra podpory může činit nejvýše 30 % (nebo 40 % v případě malých a středních podniků) způsobilých nákladů. Způsobilými náklady jsou náklady spojené s nákupem pozemku nebo výstavbou či koupí nové továrny o téže kapacitě jakou měla opuštěná továrna po odečtení výnosů vyplývajících z přemístění. Od způsobilých nákladů investiční podpory se odečtou případné úspory nákladů nebo výhody vzniklé ze zvýšení kapacity během prvních pěti let existence nebo náklady na technicky srovnatelnou investici, která však nedosahuje stejného stupně ochrany životního prostředí. Tento režim však žádné takovéto snížení způsobilých nákladů nestanoví. Režim nepodmiňuje podporu s výše uvedenými omezeními povinností přemístit se a způsobilými náklady. Režim nedodržuje maximální míru podpory pro velké společnosti ve výši 30 %. Není vyloučena provozní podpora na přemístění.

    (110)

    Co se týká výdajů na zřizování a rozšiřování zařízení na výrobu surovin a jiných materiálů z obalů a již spotřebovaných výrobků, režim nevylučuje, aby podpora byla použita na recyklaci materiálů ze zdrojů, které nepatří příjemci. To není v souladu se zásadou „znečišťovatel platí“, která vyžaduje, aby podnik investoval do zlepšování norem a snižoval vlastní znečištění (118). Pokyny o podpoře na ochranu životního prostředí proto nejsou použitelné na zřizování a rozšiřování recyklačních zařízení, která budou používána pro recyklaci materiálů ze zdrojů, které nepatří příjemci. Jelikož není možné opatření posoudit podle pokynů o podpoře na ochranu životního prostředí, Komise je posoudila přímo podle čl. 87 odst. 3 písm. c) Smlouvy o ES. V minulosti bylo obvyklou praxí Komise hodnotit tyto případy na základě tří dodatečných kritérií: 1) podpora by původní znečišťovatele neměla zbavovat zátěže, již by museli nést podle práva Společenství, 2) zpracované materiály by jinak nebyly sbírány nebo by byly zpracovány způsobem, který je méně příznivý pro životní prostředí, 3) projekty by měly být inovační, tj. technologie by měly překračovat „současný stav techniky“ (119). Režim nezajišťuje, aby podpora na výdaje na zřizování a rozšiřování zařízení na výrobu surovin a jiných materiálů z obalů a již spotřebovaných výrobků splňovala tři výše zmíněná dodatečná kritéria.

    (111)

    Dále není vyloučeno, že by provozní podpora mohla být poskytnuta v rámci zavádění a úpravy technologií souvisejících s ochranou životního prostředí. Tato podpora by mohla být odůvodněná pouze v případě, pokud by byla poskytnuta na nakládání s odpady, úspory energie, obnovitelné zdroje energie nebo kombinovanou výrobu elektrické energie a tepla. Podpora by musela splnit podmínky podle bodů 43 až 67 pokynů o podpoře na ochranu životního prostředí. Opatření však provozní podporu nesměruje na vymezené účely, ani nedodržuje příslušné podmínky.

    (112)

    Pochybnosti, které Komise vyslovila při zahájení řízení podle čl. 88 odst. 2 Smlouvy, přetrvávají, režim proto nelze prohlásit za slučitelný se společným trhem.

    (113)

    Komise proto uvádí, že režim nesplňuje výše uvedené podmínky pokynů o podpoře na ochranu životního prostředí, ani podmínky čl. 87 odst. 3 písm. c) Smlouvy o ES, jak vyplývají z praxe Komise, režim tudíž není slučitelný podle pokynů o podpoře na ochranu životního prostředí a čl. 87 odst. 3 písm. c) Smlouvy o ES. Komise mimoto ověřila všechny body pokynů o podpoře na ochranu životního prostředí a kritéria podle praxe Komise na základě čl. 87 odst. 3 písm. c) a zjistila, že řecké orgány neprokázaly, že by jednotlivé podpory byly od okamžiku poskytnutí slučitelné podle těchto pokynů nebo podle praxe Komise na základě čl. 87 odst. 3 písm. c) Smlouvy o ES (120).

    VI.3.6   Slučitelnost podle rámce pro VaV

    (114)

    Podle poslední odrážky bodu 10.3 rámce Společenství pro státní podporu výzkumu, vývoje a inovací ze dne 30.12.2006 (121) je rámcem platným pro posouzení protiprávní podpory rámec platný v době udělení podpory, tj. rámec pro VaV (122).

    (115)

    Některé projekty mohou souviset s činnostmi v oblasti výzkumu a vývoje, Komise je proto posuzovala rovněž v kontextu rámce pro VaV. Jedná se o zřizování, rozšiřování nebo modernizaci laboratoří pro aplikovaný výzkum, další rozvoj programového vybavení, studie v souvislosti se zaváděním nových technologií, inovace a inovační prototypy a registraci patentů.

    (116)

    Komise poznamenává, že podpora na výše uvedené projekty může spadat do věcné působnosti rámce pro VaV pouze tehdy, pokud tyto projekty zahrnují výzkumné činnosti vymezené v příloze I rámce pro VaV. Komise se mimoto domnívá, že nezahrnují výhradně výzkum a vývoj, jak je vymezeno v příloze I rámce pro VaV. Podle znění zákona nemusí způsobilé náklady v rámci opatření nutně odpovídat způsobilým nákladům podle rámce pro VaV.

    (117)

    Pokud se výzkumné projekty nebo vývoj patentů, které obdržely podporu, týkají předvýrobního vývoje, obecně platný strop míry podpory pro Řecko ve výši 35 % (25 % základní míra podpory + 10 % pro regiony podle čl. 87 odst. 3 písm. a)) je překročen, pokud se neuplatňují zvláštní příplatky, jelikož maximální míra podpory v rámci opatření činí až 37,05 % pro rok 2004 a 36,89 % pro rok 2005. Podle pravidel státní podpory nejsou náklady na registraci patentů způsobilé pro podporu, je-li žadatelem velký podnik. Velké podniky však nejsou z obdržení podpory na registraci patentů v rámci režimu vyloučeny.

    (118)

    Před poskytnutím podpory je nutno zjistit a ověřit motivační účinek v případě velkých podniků. Tato podmínka podle rámce pro VaV se vztahovala na veškerou podporu na VaV pro velké společnosti, včetně daňové podpory. Režim však nestanoví zjištění motivačního účinku před poskytnutím podpory. Jelikož podniky, které obdržely podporu, nebyly povinny zvýšit své činnosti v oblasti VaV, nemůže skutečnost, že v některých podnicích mohlo dojít ke zvýšení činností v oblasti VaV, odůvodnit motivační účinek, jelikož to mohlo být zapříčiněno faktory nesouvisejícími s podporou.

    (119)

    V zemědělském odvětví nelze mimoto nalézt žádné důkazy o splnění čtyř podmínek uvedených ve sdělení Komise z roku 1998, kterým se mění rámec Společenství pro státní podpory výzkumu a vývoje (123).

    (120)

    Komise proto uvádí, že režim nesplňuje výše uvedené podmínky rámce pro VaV, není tudíž slučitelný podle tohoto rámce. Žádná jednotlivá podpora poskytnutá v rámci režimu velkým podnikům navíc nebyla od počátku spojena s podmínkou týkající se motivačního účinku. Řecké orgány neprokázaly, že by jednotlivé podpory byly od okamžiku udělení slučitelné podle rámce pro VaV. Proto nelze žádnou jednotlivou podporu poskytnutou na základě tohoto režimu považovat za slučitelnou podle rámce pro VaV.

    VI.3.7   Slučitelnost podle nařízení Komise č. 68/2001 („Nařízení o blokových výjimkách pro vzdělávání“)

    (121)

    Komise posoudila podporu na vzdělávání týkající se zavádění automatizovaných systémů (124), vzdělávání v souvislosti s programovým vybavením (125) a jiné vzdělávání (126) podle nařízení o blokových výjimkách pro vzdělávání.

    (122)

    Podle znění zákona nelze zjistit, zda způsobilé náklady v rámci opatření odpovídají způsobilým nákladům podle nařízení o blokových výjimkách pro vzdělávání. Je-li vzdělávání, na něž byla podpora poskytnuta, specifické pro danou společnost, může být překročen strop míry podpory pro velké společnosti ve výši 35 % (25 % základní míra podpory + 10 % pro regiony podle čl. 87 odst. 3 písm. a)), jelikož maximální míra podpory podle opatření činí pro rok 2004 až 37,05 % a pro rok 2005 až 36,89 %.

    (123)

    Komise proto uvádí, že režim nesplňuje výše uvedené podmínky nařízení o blokových výjimkách pro vzdělávání, nelze jej proto považovat za slučitelný podle tohoto nařízení.

    VI.3.8   Slučitelnost podle nařízení Komise č. 70/2001 („Nařízení o blokových výjimkách pro malé a střední podniky“)

    (124)

    Komise podotýká, že opatření nerozlišuje mezi částkami podpory nebo způsobilými odvětvími či projekty na základě velikosti příjemce. Opatření jako celek proto nelze považovat za slučitelné podle nařízení o blokových výjimkách pro malé a střední podniky. Je-li však podpora na základě opatření poskytnuta malým a středním podnikům, jak jsou vymezeny v příloze I nařízení o blokových výjimkách pro malé a střední podniky, je možno toto nařízení použít.

    (125)

    Investiční podpora pro malé a střední podniky v Řecku, jehož celé území je způsobilé pro regionální podporu podle čl. 87 odst. 3 písm. a) Smlouvy o ES, podléhá stropům míry podpory o 15 % vyšším, než jsou stropy podle pokynů k regionální podpoře. To platí pro všechny investiční projekty uvedené v bodě 21 tohoto rozhodnutí s výjimkou investic v zemědělském odvětví, investic do dopravních prostředků v odvětví dopravy (127) a investic směřujících do zahraničí (128). Stropy míry podpory jsou překročeny u projektů jiných než cestovní ruch, garáží v oblastech A a B podle řecké mapy regionální podpory (pro oblasti A se nepředpokládá žádná regionální podpora, pro oblasti B se předpokládá podpora ve výši 18,4 % a pro malé a střední podniky se předpokládá navýšení o 15 %). Podmínkou pro uplatnění tohoto vyššího stropu je zachování investice v přijímajícím regionu po dobu nejméně pěti let. To se však v rámci opatření nepožaduje. V odvětví dopravy nesmí být do způsobilých nákladů zahrnuty náklady na dopravní prostředky a dopravní vybavení.

    (126)

    Na přímé zahraniční investice mimo Řecko se může vztahovat pouze podpora pro malé podniky do stropu míry podpory ve výši 15 % a pro střední podniky 7,5 %. Oba tyto stropy však mohou být v rámci tohoto opatření překročeny.

    (127)

    Pro podporu malých a středních podniků by mohly být způsobilé studie v souvislosti se zaváděním nových technologií, studie související se zaváděním osvědčení pro výrobky a postupy, studie zaměřené na organizaci a trhy a studie způsobilosti podpory. Opatření však nezaručuje, že tyto služby jsou poskytovány externími poradci. Není vyloučeno, že tyto studie mají charakter stálé nebo pravidelné činnosti spojené s běžnou provozní činností.

    (128)

    Komise proto poznamenává, že režim nesplňuje výše uvedené podmínky nařízení o blokových výjimkách pro malé a střední podniky, není tudíž slučitelný podle uvedeného nařízení.

    VI.3.9   Slučitelnost podle pokynů Společenství ke státní podpoře v odvětví zemědělství

    (129)

    V zemědělském odvětví je nutno analýzu provést na dvou úrovních: na straně jedné pro činnosti v oblasti zpracování a uvádění na trh a na straně druhé pro primární produkci, přičemž se má za to, že příslušnými právními předpisy Společenství, které je nutno vzít v úvahu, jsou v obou případech právní předpisy platné v době udělení podpory, tj. pokyny Společenství ke státní podpoře v odvětví zemědělství (dále jen „pokyny pro zemědělství“) a nařízení Komise (ES) č. 1860/2004 ze dne 6. října 2004 o použití článků 87 a 88 Smlouvy o ES na podporu de minimis v zemědělském odvětví a v odvětví rybolovu (129).

    (130)

    Co se týká primární produkce, jsou na základě opatření, způsobilých výdajů a provozních nákladů stanovených zákonem č. 3220/2004 příslušnými ustanoveními, jež je nutno vzít v úvahu, ustanovení obsažená v bodech 4.1, 13 a 14 pokynů pro zemědělství týkající se investiční podpory, podpory produkce a uvádění jakostních zemědělských produktů na trh a podpory na zajištění technické pomoci.

    (131)

    Podle bodu 4.1 pokynů pro zemědělství mohou způsobilé výdaje v rámci investic zahrnovat zbudování, nákup nebo modernizaci nemovitého majetku, nákup hospodářské techniky (včetně počítačového software) a obecné náklady (např. odměny pro architekty, techniky a poradce, studie proveditelnosti, nabývání patentů a licencí) do výše 12 % částky odpovídající ostatním uvedeným výdajům. Podpora na nákup rostlin je povolena s výjimkou jednoletých rostlin. Míry podpory stanovené v témže bodě činí 40 % způsobilých nákladů v „normálních“ oblastech a 50 % ve znevýhodněných oblastech s navýšením o pět procentních bodů pro mladé zemědělce, kteří uskuteční investice do pěti let od zahájení činnosti.

    (132)

    Aby byly zemědělské podniky způsobilé pro podporu, musí splňovat rovněž minimální normy v oblasti ochrany životního prostředí, zacházení se zvířaty a hygieny a investice musí být zaměřeny na produkty, pro něž lze nalézt běžné obchodní odbytiště, a celková částka způsobilých nákladů nesmí překročit limit pro celkové investice způsobilé pro podporu stanovený členským státem v souladu s článkem 7 nařízení Rady (ES) č. 1257/1999 ze dne 17. května 1999 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu (EZOZF) a o změně a zrušení některých nařízení (130).

    (133)

    V případě přemístění zemědělských budov může existovat několik možností:

    je-li potřeba přemístění důsledkem vyvlastnění, které – v souladu s právními předpisy dotčeného členského státu – zakládá právo na vyrovnání, nebude výplata takového vyrovnání obvykle považována za státní podporu ve smyslu čl. 87 odst. 1 Smlouvy,

    v ostatních případech, kdy přemístění spočívá pouze v rozebrání, přemístění a opětovném smontování stávajících zařízení, je možno uznat podporu do výše 100 % skutečně vzniklých nákladů,

    vede-li přemístění k tomu, že zemědělec využívá modernější zařízení, příspěvek zemědělce se musí rovnat nejméně 60 % (50 % v případě znevýhodněných oblastí) zvýšení hodnoty dotčených zařízení po přemístění (55 % resp. 45 % v případech, je-li příjemcem mladý zemědělec),

    vede-li přemístění ke zvýšení výrobní kapacity, příspěvek příjemce se musí rovnat nejméně 60 % (50 % v znevýhodněných oblastech) odpovídající části výdajů (55 % resp. 45 % v případech, je-li příjemcem mladý zemědělec).

    (134)

    Pokud se investice uskuteční z důvodů ochrany životního prostředí, v bodě 4.1.2.4 pokynů pro zemědělství se uvádí, že se míry podpory ve výši 40 % nebo 50 % v znevýhodněných oblastech mohou zvýšit o 20 nebo 25 procentních bodů, jestliže investice překračuje minimální platné požadavky Společenství. V tomto případě musí být zvýšení omezeno na dodatečné způsobilé náklady, které jsou nezbytné k dosažení uvedeného cíle, a nevztahuje se případy investic, jež vedou ke zvýšení výrobní kapacity.

    (135)

    Podle bodu 13 pokynů pro zemědělství nesmí podpora na zavádění osvědčení pro výrobky a postupy a související studie překročit 100 000 EUR na příjemce v jakémkoli tříletém období, nebo v případě malých a středních podniků 50 % způsobilých nákladů podle toho, která hodnota je vyšší.

    (136)

    Podle bodu 14 pokynů pro zemědělství nesmí podpora na vzdělávání přesáhnout 100 000 EUR na příjemce v jakémkoliv tříletém období, nebo v případě malých a středních podniků 50 % způsobilých nákladů podle toho, která hodnota je vyšší. Mimoto je nutno splnit určité podmínky: podpora musí být dostupná pro všechny způsobilé podniky v dotčené oblasti a v případě, že je služba poskytována skupinou producentů nebo jinými zemědělskými organizacemi, které se vzájemně podporují, nesmí být omezena na členy dotyčné skupiny nebo organizace a příspěvek na administrativní náklady skupiny nebo organizace musí být omezen na náklady na poskytování služby.

    (137)

    Na základě informací, které měla Komise k dispozici, se zdá, že míry podpory vypočítané pro režim (37,05 % pro rok 2004 a 36,89 % pro rok 2005) nepřesahují míry podpory stanovené v jednotlivých výše uvedených bodech pokynů pro zemědělství, nelze však určit, zda jsou splněny všechny podmínky uvedené v bodech 131 až 136 tohoto rozhodnutí s výjimkou případu opatření týkajících se přemístění, kdy ustanovení režimu splňují pravidla popsaná v bodě 133. Konkrétně:

    neexistují žádné důkazy, že v rámci provozních nákladů uvedených v bodě 22 na konci doby nájmu následovala po leasingových operacích koupě dané věci,

    neexistují žádné důkazy, že náklady jako náklady spojené se studiemi v souvislosti se zaváděním nových technologií, registrací patentů, studiemi způsobilosti podpory a studiemi zaměřenými na organizaci a trhy, byly při výpočtu podpory zohledněny pouze do výše 12 % ostatních způsobilých nákladů uvedených v bodě 131,

    neexistují žádné důkazy, že činnosti v oblasti vzdělávání byly podpořeny v souladu s ustanoveními bodu 14.1. pokynů pro zemědělství,

    neexistují žádné důkazy, že podpora spojená se zaváděním osvědčení pro výrobky a postupy a související studie byla poskytnuta v souladu s bodem 13 pokynů pro zemědělství,

    neexistují žádné důkazy, že z podpory vyhrazené na nákup rostlin byly vyloučeny jednoleté rostliny,

    neexistují žádné důkazy, že všechny zemědělské podniky, které obdržely podporu v rámci režimu, splňovaly minimální normy v oblasti životního prostředí, hygieny a zacházení se zvířaty a že investice byly zaměřené na produkty, pro něž lze nalézt obchodní odbytiště.

    (138)

    Pochybnosti, které Komise vyjádřila při zahájení řízení podle čl. 88 odst. 2 Smlouvy, přetrvávají, režim proto nelze prohlásit za slučitelný se společným trhem.

    (139)

    Podpory na zpracování a uvádění zemědělských produktů na trh se řídí bodem 4.2 pokynů pro zemědělství, který obsahuje dva soubory pravidel:

    první soubor, podle něhož lze podporu udělit až do výše 50 % způsobilých nákladů v regionech Cíle 1 a 40 % v ostatních regionech, přičemž způsobilými náklady jsou náklady na zbudování, nákup nebo modernizaci nemovitého majetku, nákup hospodářské techniky (včetně počítačového software) a obecné náklady (např. odměny pro architekty, techniky a poradce, studie proveditelnosti, nabývání patentů a licencí) do výše 12 % částky odpovídající ostatním uvedeným výdajům; aby byl příjemce způsobilý pro podporu, musí v případě primární produkce splňovat minimální normy v oblasti životního prostředí, hygieny a zacházení se zvířaty; podporu nelze poskytnout, nejsou-li k dispozici dostatečné důkazy, že pro dotčené produkty je možno nalézt běžná obchodní odbytiště, a investiční projekty se způsobilými náklady přesahujícími 25 milionů EUR nebo podporou vyšší než 12 milionů EUR musí být oznámeny Komisi v souladu s čl. 88 odst. 3 Smlouvy,

    druhý soubor, podle něhož lze podporu schválit v případě státní podpory na investice spojené se zpracováním a uváděním zemědělských produktů na trh, která je poskytnuta v rámci režimu regionálních podpor, jenž byl předtím schválen podle pokynů Společenství k regionální podpoře.

    (140)

    V tomto případě je platný pouze první soubor pravidel, jelikož režim, v jehož rámci se předpokládají podpory na zpracování a uvádění zemědělských produktů na trh, Komise neschválila, nýbrž zpochybnila.

    (141)

    Co se týká primární produkce, Komise podotýká, že míry podpory vypočítané pro režim nepřesahují míry podpory stanovené v bodě 4.2 pokynů pro zemědělství, nelze však určit, zda byly splněny všechny podmínky uvedené v první odrážce v bodě 139 tohoto rozhodnutí. Konkrétně:

    neexistují žádné důkazy, že v rámci provozních nákladů uvedených v bodě 22 na konci doby nájmu následovala po leasingových operacích koupě dané věci,

    neexistují žádné důkazy, že náklady jako náklady spojené se studiemi v souvislosti se zaváděním nových technologií, registrací patentů, studiemi způsobilosti podpory a studiemi zaměřenými na organizaci a trhy, byly při výpočtu podpory zohledněny pouze do výše 12 % ostatních způsobilých nákladů uvedených v bodě 139,

    neexistují žádné důkazy, že všechny podniky, které obdržely podporu v rámci režimu, splňovaly minimální normy v oblasti životního prostředí, hygieny a zacházení se zvířaty, a že investice byly zaměřené na produkty, pro něž lze nalézt obchodní odbytiště,

    neexistují žádné důkazy, že všechny investiční projekty v oblasti zpracování a uvádění zemědělských produktů na trh byly projekty se způsobilými náklady nepřevyšujícími 25 milionů EUR, nebo podpora nepřesáhla 12 milionů EUR.

    (142)

    Pochybnosti, které Komise vyjádřila při zahájení řízení podle čl. 88 odst. 2 Smlouvy, přetrvávají, režim proto nelze prohlásit za slučitelný se společným trhem.

    (143)

    S výjimkou opatření v souvislosti s přemístěním proto Komise uvádí, že režim nesplňuje výše uvedené podmínky stanovené v pokynech pro zemědělství, není proto slučitelný podle těchto pokynů. Komise mimoto zjistila, že řecké orgány neprokázaly, že všechny jednotlivé podpory jsou od okamžiku poskytnutí slučitelné podle těchto pokynů nebo praxe Komise na základě čl. 87 odst. 3 písm. c) Smlouvy.

    VI.3.10   Slučitelnost podle pokynů pro státní podpory v odvětví rybolovu a akvakultury

    (144)

    Přezkoumávané opatření mohou využít podniky v odvětví rybolovu a akvakultury. Projekty státní podpory související s rybolovem a akvakulturou je nutno přezkoumat podle pokynů pro posuzování státní podpory v odvětví rybolovu a akvakultury. Po vstupu řeckého zákona č. 3220/2004 o zřízení dotyčného režimu podpor v platnost se pokyny od 1. ledna 2005 změnily. Z toho vyplývá, že by se na podporu poskytnutou do 1. listopadu 2004 měly vztahovat pokyny pro posuzování státní podpory v odvětví rybolovu a akvakultury z roku 2001 (131). Stávající pokyny z roku 2004 (132) se použijí na podporu poskytnutou po 1. listopadu 2004.

    (145)

    Obecně je nutno uvést, že Komise nemůže žádnou státní podporu prohlásit za slučitelnou se společným trhem, pokud dotčený členský stát neoznámil celkovou výši podpory na opatření a míru podpory. Při posuzování režimu je nutno vzít v úvahu kumulativní účinek veškerých státních subvencí na příjemce. Přezkoumávaný režim takovéto údaje neposkytuje, ani neumožňuje takovéto posouzení. Dotyčný režim mimoto nezajišťuje, že členský stát bude ověřovat, zda příjemce dodržuje pravidla společné rybářské politiky.

    (146)

    Obě verze pokynů zakazují podporu, která neukládá žádnou povinnost na straně příjemce. Tyto pokyny zdůrazňují vymáhání kontroly těchto podpor, zejména podpor poskytnutých v podobě daňových úlev. Jelikož členský stát neposkytl žádné informace, aby bylo možno posoudit podporu pro rybolov a akvakulturu, Komise ji musí považovat za neslučitelnou se společným trhem.

    (147)

    Komise by měla zkontrolovat investiční podporu s ohledem na různé druhy příjemců (rybáři, akvakultura, zpracování a uvádění na trh). Každá jednotlivá podpora v rámci opatření by měla být posouzena samostatně na základě podrobných podmínek uvedených v pokynech. Informace obsažené v režimu takovéto posouzení neumožňují.

    (148)

    Na základě výše uvedených skutečností se Komise domnívá, že článek 2 zákona č. 3220/2004, nakolik se týká rybolovu a akvakultury, není slučitelný se společným trhem. Pochybnosti, které Komise vyjádřila při zahájení řízení podle čl. 88 odst. 2 Smlouvy, přetrvávají, režim proto nelze prohlásit za slučitelný se společným trhem. Komise zjistila, že řecké orgány neprokázaly, že by všechny jednotlivé podpory byly od okamžiku jejich poskytnutí slučitelné podle těchto pokynů (133).

    VI.3.11   Slučitelnost podle čl. 87 odst. 2 a 3 Smlouvy o ES

    (149)

    V tomto případě nelze použít žádnou z výjimek stanovených v čl. 87 odst. 2 Smlouvy o ES, jelikož opatření není zaměřeno na cíle uvedené v těchto ustanoveních.

    (150)

    Podle čl. 87 odst. 3 písm. a) Smlouvy o ES se podpory považují za slučitelné se společným trhem, mají-li napomáhat hospodářskému rozvoji oblastí s mimořádně nízkou životní úrovní nebo s vysokou nezaměstnaností. Kritéria pro posouzení slučitelnosti podle tohoto článku jsou zohledněna ve zvláštních pravidlech, která byla projednána výše.

    (151)

    Co se týká čl. 87 odst. 3 písm. b) Smlouvy o ES, dotyčná podpora nemá napomoci uskutečnění některého významného projektu společného evropského zájmu anebo napravit vážnou poruchu v hospodářství některého členského státu, ani není určena na pomoc kultuře a zachování kulturního dědictví.

    (152)

    Čl. 87 odst. 3 písm. d) Smlouvy o ES se týká kultury a zachování kulturního dědictví, pokud tato podpora neovlivní podmínky obchodu a hospodářské soutěže ve Společenství v míře odporující společnému zájmu. To se může týkat podpory pro kláštery za účelem zřízení hostelů a kulturních středisek a podniků v památkově chráněných budovách nebo s tradiční výrobou či s označením původu, pokud jde o opravy a obnovu památkově chráněných budov, investice do tradičního strojního zařízení nebo osvědčení tradičních výrobků nebo postupů, které jsou považovány za kulturní dědictví. Komise však nemá žádné informace o povaze těchto činností jakožto kulturního dědictví, o rozsahu podpory a o jejím vlivu na podmínky obchodování. Komise proto nemůže vyvodit závěr o slučitelnosti těchto opatření podle čl. 87 odst. 3 písm. d) Smlouvy o ES.

    (153)

    Na závěr je nutno přezkoumat, zda může být podpora způsobilá pro výjimku stanovenou v čl. 87 odst. 3 písm. c) Smlouvy o ES, v němž se uvádí, že za slučitelné se společným trhem lze považovat podpory, které mají usnadnit rozvoj určitých hospodářských činností nebo hospodářských oblastí, pokud nemění podmínky obchodu v takové míře, jež by byla v rozporu se společným zájmem. Kritéria pro posouzení podpory podle tohoto článku jsou zohledněna ve zvláštních pravidlech, která byla projednána výše. Každá podpora, která nesplňuje podmínky podle zvláštních pravidel, musí být podrobně odůvodněná, což řecké orgány neučinily. Komise proto nemůže přijmout závěr o slučitelnosti těchto opatření přímo podle čl. 87 odst. 3 písm. c) Smlouvy o ES.

    VI.4   Závěr

    (154)

    Jelikož režim podpory (jako celek a ve všech částech) s výjimkou přemístění zemědělských staveb v zemědělském odvětví není způsobilý pro žádnou z výjimek stanovených ve Smlouvě, Komise vyvozuje závěr, že režim podpory není slučitelný se společným trhem s výjimkou přemístění zemědělských budov v zemědělském odvětví, s ohledem na něž na základě výše provedené analýzy udělená podpora:

    nepředstavuje státní podporu ve smyslu čl. 87 odst. 1 Smlouvy, jestliže je přemístění důsledkem vyvlastnění, které – v souladu s právními předpisy dotčeného členského státu – zakládá právo na vyrovnání nebo

    je slučitelná se společným trhem v ostatních případech popsaných v bodě 133.

    (155)

    Jednotlivou podporu poskytnutou v rámci režimu lze považovat za slučitelnou se společným trhem:

    podle nařízení (ES) č. 69/2001 pouze v případě, že celková výše podpory udělené v rámci režimu spolu s veškerou ostatní podporou de minimis, kterou příjemce obdržel v předchozím tříletém období, nepřesahuje částku 100 000 EUR a splňuje veškeré věcné podmínky nařízení,

    podle nařízení (ES) č. 1860/2004 pouze v případě, že celková výše podpory poskytnuté v rámci režimu spolu s veškerou ostatní podporou de minimis, kterou příjemce obdržel v předchozím tříletém období, nepřesahuje částku 3 000 EUR a splňuje veškeré věcné podmínky nařízení,

    podle nařízení (ES) č. 1998/2006 pouze v případě, že celková výše podpory pro podniky působící v odvětví dopravy a zpracování a uvádění zemědělských produktů na trh poskytnuté v rámci režimu spolu s veškerou ostatní podporou de minimis, kterou příjemce obdržel v předchozím tříletém období, nepřesahuje částku 100 000 EUR pro podniky v odvětví dopravy a částku 200 000 EUR pro podniky provozující zpracování a uvádění zemědělských produktů na trh a splňuje všechny věcné podmínky článků 1 a 2 tohoto nařízení,

    podle jiného nařízení o státní podpoře nebo na základě schváleného režimu podpory pouze v případě, splňuje-li jednotlivá podpora všechny věcné podmínky příslušného nařízení nebo režimu v době, kdy byla udělena.

    (156)

    Veškeré ostatní jednotlivé podpory poskytnuté v rámci režimu je nutno považovat za neslučitelné se společným trhem.

    VII.   NAVRÁCENÍ PODPORY

    (157)

    V čl. 14 odst. 1 nařízení Rady (ES) č. 659/1999 je stanoveno, že je-li v případech protiprávní podpory přijato záporné rozhodnutí, Komise rozhodne, že dotyčný členský stát učiní všechna nezbytná opatření, aby příjemce podporu navrátil.

    (158)

    Navrátit je nutno pouze neslučitelnou podporu. Slučitelnost se zjistí na úrovni projektu, který obdržel podporu. Dále je nutno zjistit, zda byla podpora slučitelná podle pravidel Společenství pro státní podporu nebo stávajících režimů podpory v době jejího poskytnutí podle pravidel platných v té době.

    (159)

    Jestliže Komise oznámenou podporu schválí, opatření podpory musí zajistit, aby byly splněny veškeré podmínky platných pravidel. Nesplnění některé podmínky by znamenalo neslučitelnost. Protiprávnímu opatření podpory se při posuzování slučitelnosti nedostane příznivějšího zacházení. Aby bylo možno vyvodit závěr o slučitelnosti, musí být od počátku splněny všechny věcné podmínky. Z toho vyplývá, že snahy o zavedení dalších podmínek se zpětnou platností neodstraní neslučitelnost opatření podpory v době udělení podpory.

    (160)

    Lze mít za to, že veškeré věcné podmínky od okamžiku udělení splňuje pouze podpora podle nařízení o podpoře de minimis (ES) č. 69/2001 a (ES) č. 1860/2004, některých ustanovení nařízení o blokových výjimkách pro malé a střední podniky a nařízení o blokových výjimkách pro vzdělávání a některých ustanovení pokynů pro zemědělství.

    (161)

    Co se týká tvrzení Řecka, že Komise musí omezit rozsah navrácení podpory, jelikož to by mělo neúnosné finanční důsledky pro Řecko, Komise podotýká, že podle judikatury Soudního dvora (134) může členský stát použít jako obhajobu pro nenavrácení podpory argument absolutní nemožnosti. Finanční potíže však takovouto absolutní nemožnost nepředstavují.

    (162)

    Rozsudky ve věcech, na něž Řecko odkazuje (135), se týkaly možnosti případného omezení zpětné platnosti rozsudku Evropského soudního dvora omezující časové účinky tohoto rozsudku ve výjimečných případech, když rozsudek vedl k závažným hospodářským dopadům způsobeným obzvláště vysokým počtem právních vztahů založených v dobré víře a pokud uvedené chování bylo důsledkem nejistoty ohledně ustanovení práva Společenství.

    (163)

    Tvrzení Řecka se v případě dotyčného opatření neuplatní, jelikož se týká neoznámeného, tudíž neschváleného opatření podpory. Polehčující okolnosti uvedené v judikatuře, na niž Řecko odkazuje (136), jednání v dobré víře a nejistotu ohledně ustanovení práva Společenství proto nelze přiměřeně použít.

    (164)

    Co se týká možné dobré víry, příjemci se nemohou dovolávat dobré víry, jestliže neměli oprávněná očekávání, pokud jde o poskytnutí podpory. Podle ustálené judikatury (137) mohou být oprávněná očekávání ohledně zákonnosti podpory založena pouze institucemi Společenství, a to buď rozhodnutím o schválení, nebo nečinností s ohledem na neslučitelné opatření, ačkoli měly jednat. Z řízení však vyplývá, že Komise řeckým orgánům sdělila své obavy ohledně slučitelnosti opatření, jakmile se o něm dověděla, tj. pouze několik měsíců od jeho vstupu v platnost. Posléze Komise provedla šetření. Řecko se proto s ohledem na možné navrácení podpory nemůže dovolávat oprávněných očekávání. Mimoto nelze tvrdit, že existuje nejistota ohledně ustanovení práva Společenství týkajících se státních podpor.

    (165)

    Komise proto odmítá možnost, aby se Řecko dovolávalo omezení nebo výjimek, pokud jde o navrácení protiprávní podpory,

    PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

    Článek 1

    1.   Režim státní podpory, který Řecko zavedlo na základě článku 2 zákona č. 3220/2004, není slučitelný se společným trhem.

    2.   V zemědělském odvětví nepředstavuje podpora poskytnutá na přemístění zemědělských budov státní podporu ve smyslu čl. 87 odst. 1 Smlouvy, je-li přemístění důsledkem vyvlastnění, které – v souladu s právními předpisy dotčeného členského státu – zakládá právo na vyrovnání. V ostatních případech přemístění je tato podpora slučitelná se společným trhem.

    Článek 2

    Jednotlivá podpora poskytnutá v rámci režimu podle čl. 1 odst. 1 tohoto rozhodnutí nepředstavuje podporu, pokud v době, kdy byla udělena, splňuje podmínky stanovené nařízením přijatým podle článku 2 nařízení Rady (ES) č. 994/98 (138), které je platné v době udělení podpory.

    Článek 3

    Jednotlivá podpora poskytnutá v rámci režimu podle čl. 1 odst. 1 tohoto rozhodnutí, která v době udělení splňovala podmínky stanovené nařízením přijatým podle článku 1 nařízení (ES) č. 994/98 nebo jiným schváleným režimem, je slučitelná se společným trhem do maximální míry podpory, která se na tento druh podpory vztahuje.

    Článek 4

    1.   Řecko získá od příjemců zpět neslučitelnou podporu poskytnutou v rámci režimu uvedeného v čl. 1 odst. 1 tohoto rozhodnutí.

    2.   Částky, které mají být získány zpět, zahrnují úroky od data, kdy byly dány příjemcům k dispozici, až do dne jejich skutečného navrácení.

    3.   Úroky se vypočítají jako složený úrok v souladu s kapitolou V nařízení Komise (ES) č. 794/2004 (139).

    4.   Řecko zruší veškeré zbývající platby podpory v rámci režimu podle čl. 1 odst. 1 s účinkem ode dne oznámení tohoto rozhodnutí.

    Článek 5

    1.   Navrácení podpory poskytnuté v rámci režimu podle čl. 1 odst. 1 se provede okamžitě a účinně.

    2.   Řecko zajistí, aby toto rozhodnutí bylo provedeno ve lhůtě čtyř měsíců ode dne oznámení.

    Článek 6

    1.   Do dvou měsíců ode dne oznámení tohoto rozhodnutí předloží Řecko Komisi tyto informace:

    a)

    seznam příjemců, kteří obdrželi podporu v rámci režimu uvedeného v čl. 1 odst. 1, a celkovou částku podpory, kterou každý z nich obdržel v rámci režimu;

    b)

    celkovou částku (jistina a úroky pro navrácení podpory), kterou je třeba od každého příjemce získat zpět;

    c)

    podrobný popis již přijatých a plánovaných opatření pro splnění tohoto rozhodnutí a

    d)

    doklady prokazující, že příjemcům bylo nařízeno podporu vrátit.

    Řecko tyto informace poskytne pomocí formuláře uvedeného v příloze.

    2.   Řecko informuje Komisi o pokroku v provádění vnitrostátních opatření přijatých podle tohoto rozhodnutí až do úplného navrácení podpory poskytnuté v rámci režimu podle čl. 1 odst. 1. Na vyžádání Komise neprodleně předloží informace o již přijatých a plánovaných opatřeních pro splnění tohoto rozhodnutí. Rovněž poskytne podrobné informace týkající se částek podpory a úroků pro navrácení podpory, které již byly od příjemců získány zpět.

    Článek 7

    Toto rozhodnutí je určeno Řecké republice.

    V Bruselu dne 18. července 2007.

    Za Komisi

    Neelie KROES

    členka Komise


    (1)  Úř. věst. C 20, 27.1.2006, s. 16.

    (2)  Úř. věst. L 83, 27.3.1999, s. 1.

    (3)  K(2005) 3873 ze dne 20.10.2005.

    (4)  Viz poznámka pod čarou č. 1.

    (5)  Úřední věstník řecké vlády č. 15A ze dne 28. ledna 2004.

    (6)  Αναπτυξιακός Νόμος 2601/1998, Úřední věstník řecké vlády č. A 81 ze dne 15. dubna 1998.

    (7)  Státní podpora ES – referenční sazby, zveřejněno na adrese http://ec.europa.eu/comm/competition/state_aid/others/reference_rates.html

    (8)  Čl. 3.1.α zákona č. 2601/1998.

    (9)  Článek 15 příloha zákona č. 2601/1998.

    (10)  Čl. 3.1.β zákona č. 2601/1998.

    (11)  Čl. 3.1.γ zákona č. 2601/1998.

    (12)  Čl. 3.1.δ zákona č. 2601/1998.

    (13)  Čl. 3.1.ε zákona č. 2601/1998, nutné provedení.

    (14)  Čl. 3.1.στ zákona č. 2601/1998.

    (15)  Čl. 3.1.ζ zákona č. 2601/1998.

    (16)  Čl. 3.1.η zákona č. 2601/1998.

    (17)  Čl. 3.1.θ zákona č. 2601/1998.

    (18)  Čl. 3.1.ι zákona č. 2601/1998.

    (19)  Čl. 3.1.κ zákona č. 2601/1998.

    (20)  Čl. 3.1.λ zákona č. 2601/1998.

    (21)  Čl. 3.1.μ zákona č. 2601/1998.

    (22)  Čl. 3.1.ν zákona č. 2601/1998.

    (23)  Čl. 3.1.ξ zákona č. 2601/1998, nutné sekundární právní předpisy.

    (24)  Čl. 3.1.ο zákona č. 2601/1998.

    (25)  Čl. 3.1.π zákona č. 2601/1998, nutné provedení.

    (26)  Čl. 3.1.ρ zákona č. 2601/1998.

    (27)  Čl. 3.1.σ zákona č. 2601/1998.

    (28)  Čl. 3.1.τ zákona č. 2601/1998.

    (29)  Čl. 3.1.υ zákona č. 2601/1998.

    (30)  Čl. 3.1.φ zákona č. 2601/1998.

    (31)  Čl. 3.1.χ zákona č. 2601/1998.

    (32)  Čl. 3.2 zákona č. 2601/1998.

    (33)  Čl. 3.1.π poslední věta zákona č. 2601/1998.

    (34)  Čl. 3.1.α.i. aj. zákona č. 2601/1998.

    (35)  Čl. 3.1.α.ii. aj. zákona č. 2601/1998.

    (36)  Čl. 3.1.α.iii. zákona č. 2601/1998.

    (37)  Čl. 3.1.α.iv., γ.ii. και στ.ii. zákona č. 2601/1998.

    (38)  Čl. 3.1.α.v. aj. zákona č. 2601/1998.

    (39)  Čl. 3.1.α.vi. aj. zákona č. 2601/1998.

    (40)  Čl. 3.1.α.ix. aj. zákona č. 2601/1998.

    (41)  Čl. 3.1.α.x. zákona č. 2601/1998.

    (42)  Čl. 3.1.α.xi. aj. zákona č. 2601/1998.

    (43)  Čl. 3.1.α xii. aj. zákona č. 2601/1998.

    (44)  Čl. 3.1.α xiii. aj. zákona č. 2601/1998.

    (45)  Čl. 3.1.α xiv. aj. zákona č. 2601/1998.

    (46)  Čl. 3.1.α xxi. zákona č. 2601/1998.

    (47)  Čl. 3.1.α xxii. zákona č. 2601/1998.

    (48)  Čl. 3.1.β.ix. zákona č. 2601/1998.

    (49)  Čl. 3.1.ε.iii. zákona č. 2601/1998.

    (50)  Čl. 3.1.ε.iii. a o.vi. zákona č. 2601/1998.

    (51)  Čl. 3.1.ε.iii. zákona č. 2601/1998.

    (52)  Čl. 3.1.ζ.viii. a η.viii. zákona č. 2601/1998.

    (53)  Čl. 3.1.v.ii. zákona č. 2601/1998.

    (54)  Čl. 3.1.o.i., π.vi., τ.v., υ.iv. zákona č. 2601/1998.

    (55)  Čl. 3.1.ο.iv. zákona č. 2601/1998.

    (56)  Čl. 3.1.π.vi. zákona č. 2601/1998.

    (57)  Čl. 3.1.λ.i. poslední věta, o.iii., τ.i. a ii., co se týká modernizace, υ.i., co se týká modernizace, a ii., jakož i χ.i. και ii. zákona č. 2601/1998.

    (58)  Čl. 3.1.α.v. aj. zákona č. 2601/1998.

    (59)  Čl. 3.1.α.vii. aj. zákona č. 2601/1998.

    (60)  Čl. 3.1.α.viii. a θ.x. zákona č. 2601/1998.

    (61)  Čl. 3.1.α.xv., ε.v. (500 milionů GRD) a ζ.xii. zákona č. 2601/1998.

    (62)  Čl. 3.1.α.xv. ε.v. a ζ.xii. zákona č. 2601/1998.

    (63)  Čl. 3.1.α.xvi. zákona č. 2601/1998.

    (64)  Čl. 3.1.α.xvii. zákona č. 2601/1998.

    (65)  Čl. 3.1.α.xviii. zákona č. 2601/1998.

    (66)  Čl. 3.1.α.xx. zákona č. 2601/1998.

    (67)  Čl. 3.1.α.xx. zákona č. 2601/1998.

    (68)  Čl. 3.1.ζ.x. και η.xi zákona č. 2601/1998.

    (69)  Čl. 3.1.θ.vii. zákona č. 2601/1998.

    (70)  Čl. 3.1.o.viii. zákona č. 2601/1998.

    (71)  Čl. 3.1.o.ix. zákona č. 2601/1998.

    (72)  Stanoveno podle sdělení Komise o způsobu stanovení referenčních a diskontních sazeb, Úř. věst. C 273, 9.9.1997, s. 3. zveřejněno na adrese http://europa.eu.int/comm/competition/state_aid/others/reference_rates.html

    (73)  Maximální možné míry podpory jsou vypočteny jako nejvyšší možný procentní podíl podpory na způsobilých nákladech, přičemž podpora i způsobilé náklady jsou diskontovány na hodnotu v roce poskytnutí podpory:

    Formula, Formula

    (74)  Zpráva Komise o provádění sdělení Komise o použití předpisů o státní podpoře v případě opatření týkajících se přímého zdanění podnikatelské činnosti, 9. února 2004, K(2004) 434, odstavec 56.

    (75)  Zpráva Komise o provádění sdělení Komise o použití předpisů o státní podpoře v případě opatření týkajících se přímého zdanění podnikatelské činnosti, 9. února 2004, K(2004) 434, odstavec 51. Viz rovněž rozhodnutí Komise: 11.7.2001 (Úř. věst. L 174, 4.7.2002, s. 31), 20.12.2001 (Úř. věst. L 40, 14.2.2003) atd.

    (76)  Věc C-44/93 Namur-Les Assurances du Crédit SA v Office National du Ducroire a Belgický stát, Sb. rozh. 1994, s. II-2309, odstavec 83, spojené věci T-195/01 a T-207/01, Gibraltarská vláda v Komise Evropských společenství, Sb. rozh. 2002, s. II-2309, odstavec 109–111.

    (77)  Úř. věst. C 68, 6.3.1996, s. 9.

    (78)  Úř. věst. C 74, 10.3.1998, s. 9.

    (79)  Úř. věst. C 70, 19.3.2002, s. 8.

    (80)  Úř. věst. L 237, 6.9.2001, s. 16.

    (81)  Úř. věst. C 45, 17.2.1996, s. 5.

    (82)  Úř. věst. L 10, 13.1.2001, s. 20.

    (83)  Úř. věst. L 10, 13.1.2001, s. 33.

    (84)  Úř. věst. C 28, 1.2.2000, s. 2.

    (85)  Úř. věst. C 229, 14.9.2004, s. 5 a Úř. věst. C 19, 20.1.2001, s. 7.

    (86)  Rozhodnutí ESD ve věci C-209/03, Bidar v London Borough of Ealing, Secretary of State for Education and Skills, Sb. rozh. 2005, s. I-2119, odstavce 68–69; stanovisko generálního advokáta ve věci C-475/03, Banca Popolare di Cremona v Agenzia Entrate Ufficio Cremona, Sb. rozh. 2006, s. I-9373, odstavec 75; stanovisko generálního advokáta ve věci C-292/04, Wienand Meilicke a ostatní v Finanzamt Bonn-Innenstadt, dosud nezveřejněno, odstavec 34.

    (87)  Úř. věst. C 384, 10.12.1998, s. 3.

    (88)  Věc C-6/97 Italská republika v Komise, Sb. rozh. 1999, s. I-2981, odstavec 16.

    (89)  Státní podpora ES – referenční sazby, zveřejněno na adrese http://ec.europa.eu/comm/competition/state_aid/others/reference_rates.html

    (90)  Úř. věst. C 273, 9.9.1997, s. 3.

    (91)  Rozhodnutí Komise o státní podpoře č. NN59/A/98 (č. SG(99) D/884 ze dne 3. února 1999), Úř. věst. C 84, 26.3.1999, s. 7.

    (92)  Ve spojených věcech T-195/01 a T-207/01: Gibraltarská vláda v Komise Evropských společenství, Sb. rozh. 2002, s. II-2309, odstavce 109 a 111.

    (93)  Viz poznámka pod čarou č. 78.

    (94)  Viz poznámka pod čarou č. 91.

    (95)  Viz poznámka pod čarou č. 81.

    (96)  Viz poznámka pod čarou č. 91.

    (97)  C-44/93, Namur Les Assurances du Crédit SA v Office National du Ducroire a Belgický stát, Sb. rozh. 1994, s. I-3829, odstavec 28.

    (98)  Podrobná argumentace viz bod VI.3.

    (99)  Viz poznámka pod čarou č. 78.

    (100)  Viz poznámka pod čarou č. 79.

    (101)  Úř. věst. C 244, 1.10.2004, s. 2.

    (102)  Viz poznámka pod čarou č. 80.

    (103)  Viz poznámka pod čarou č. 81.

    (104)  Viz poznámka pod čarou č. 82.

    (105)  Viz poznámka pod čarou č. 83.

    (106)  Viz poznámka pod čarou č. 84.

    (107)  Viz poznámka pod čarou č. 85.

    (108)  Viz věc T-349/03 Corsica Ferries v Komise, Sb. rozh. 2005, s. II-2197, odstavec 64.

    (109)  Úř. věst. L 10, 13.1.2001, s. 30.

    (110)  Věc C-172/03, Wolfgang Heiser v Finanzamt Innsbruck, Sb. rozh. 2005, s. I-1627.

    (111)  Úř. věst. L 325, 28.10.2004, s. 4.

    (112)  Úř. věst. L 379, 28.12.2006, s. 5. Nařízení nahrazující nařízení (ES) č. 69/2001.

    (113)  Pokyny k regionální podpoře, poznámka pod čarou č. 23.

    (114)  Pokyny k regionální podpoře, bod 4.6.

    (115)  Mapa regionální podpory pro Řecko byla schválena Komisí v rozhodnutí o státní podpoře č. N 469/1999 (dopis Komise ze dne 21. ledna 2000, SG(2000) D/100661) a pozměněna rozhodnutím o státní podpoře č. N 349/2002 (dopis Komise ze dne 17. července 2002, K(2002) 2604 v konečném znění) na období 2000–2006.

    (116)  Rámec podpory Společenství pro Řecko na období 2000–2006, rozhodnutí Komise K(2000) 3405.

    (117)  Tj. investice, které se týkají ochrany životního prostředí, omezování znečištění půdy, vody a ovzduší, obnovení životního prostředí a recyklace vody.

    (118)  Pokyny o podpoře na ochranu životního prostředí, bod 29 ve spojení s bodem 18 písm. b).

    (119)  WRAP – financování grantů na ochranu životního prostředí a WRAP – leasingový záruční fond. Úř. věst. L 102, 7.4.2004, s. 59 pro všeobecný režim pro investice do recyklace. Případy týkající se recyklace papíru C61/2002 – WRAP zveřejněno v Úř. věst. L 314, 28.11.2003, s. 26 a Stora Enso Langerbrugge zveřejněno v Úř. věst. L 53, 26.2.2005, s. 66. Kritéria použitá v těchto případech jsou komentována rovněž ve výroční zprávě o hospodářské soutěži za rok 2004.

    (120)  Věc T-176/01 Ferriere Nord v Komise, Sb. rozh. 2004, s. II-3931, odstavec 94.

    (121)  Úř. věst. C 323, 30.12.2006, s. 1.

    (122)  Viz poznámka pod čarou č. 81.

    (123)  Úř. věst. C 48, 13.2.1998, s. 2.

    (124)  Čl. 3.1.α.vi. aj. zákona č. 2601/1998.

    (125)  Čl. 3.1.o.vi. zákona č. 2601/1998.

    (126)  Čl. 3.1.α.xv., ε.v. a ζ.xii. zákona č. 2601/1998.

    (127)  Čl. 3.1.o.i. zákona č. 2601/1998.

    (128)  Čl. 3.2 zákona č. 2601/1998.

    (129)  Úř. věst. L 325, 28.10.2004, s. 4.

    (130)  Úř. věst. L 160, 26.6.1999, s. 80. Nařízení nahrazené nařízením (ES) č. 1698/2005 (Úř. věst. L 277, 21.10.2005, s. 1).

    (131)  Úř. věst. C 19, 20.1.2001, s. 7.

    (132)  Úř. věst. C 229, 14.9.2004, s. 5.

    (133)  Věc T-176/01 Ferriere Nord v Komise, Sb. rozh. 2004, s. II-3931, odstavec 94.

    (134)  Viz zejména věc C-404/00 Komise v Španělsko, Sb. rozh. 2003, s. I-6695, odstavec 45 a věc C-415/03 Komise v Řecko, Sb. rozh. 2005, s. I-3875, odstavec 35.

    (135)  Viz poznámka pod čarou č. 86.

    (136)  Rozsudek ESD ve věci C-209/03, Bidar v London Borough of Ealing, Secretary of State for Education and Skills, Sb. rozh. 2005, s. I-2119, odstavce 68-69; rozsudek ESD ve věci C-292/04, Wienand Meilicke a ostatní v Finanzamt Bonn-Innenstadt, dosud nezveřejněno, odstavec 34.

    (137)  Věc C-91/01 Itálie v Komise Evropských společenství, Sb. rozh. 2004, s. I-4355, odstavec 66.

    (138)  Úř. věst. L 142, 14.5.1998, s. 1.

    (139)  Úř. věst. L 140, 30.4.2004, s. 1.


    PŘÍLOHA

    Informace týkající se provádění rozhodnutí Komise o státní podpoře C 37/05 (ex NN 11/04), uplatňované Řeckem (rezervní fond osvobozený od zdanění)

    Informace o částkách poskytnuté podpory, podpory, která má být navrácena, a již navrácené podpory

    Totožnost příjemce

    Celková výše podpory poskytnuté v rámci režimu (1)

    Celková výše podpory, jež má být navrácena (1)

    (Jistina)

    Celková částka, která již byla navrácena (1)

    Jistina

    Úroky pro navrácení podpory

     

     

     

     

     

     

     

     

     

     

     

     

     

     

     

     

     

     

     

     

     

     

     

     

     

     

     

     

     

     

     

     

     

     

     


    (1)  

    (°)

    V milionech národní měny.


    Top