20.3.2008   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 74/1

(1)

Dne 4. března 2008 posoudila Rada aktualizovaný program stability Rakouska na období let 2007–2010.

(2)

Během posledních několika let Rakousko zažívá významný hospodářský růst, který je v porovnání s ostatními státy eurozóny v průměru vyšší. Soukromá spotřeba stagnovala, takže k růstu přispěly především čistý vývoz a investice. Pokračující zmírňování růstu mezd napomohlo udržet cenovou stabilitu a současně zvýšilo vnější konkurenceschopnost.

Rakouský trh práce vykazoval pozitivní výsledky – míra nezaměstnanosti byla jedna z nejnižších z celé EU a celková míra zaměstnanosti byla vyšší, než 70 % cíl stanovený v Lisabonské strategii. Avšak míra zaměstnanosti starších pracovníků je i nadále výrazně pod průměrem EU. Veřejné zadlužení překročilo 60 % HDP a schodek veřejných financí se od roku 2005 snižuje, avšak dosažení vyrovnaného rozpočtu se několikrát odložilo. Trvalá konsolidace veřejných financí se bude opírat také o reorganizaci fiskálních vztahů mezi jednotlivými úrovněmi státní správy, jelikož tyto vztahy jsou v současné době příliš složité a netransparentní.

(3)

Makroekonomický scénář, z kterého tento program vychází, předpokládá, že růst reálného HDP se do konce programového období zpomalí z 3,4 % v roce 2007 na průměrně 2,5 %. Na základě posouzení údajů, které jsou v současné době k dispozici (2), se zdá, že scénář je založen na realistických předpokladech růstu. Vzhledem k nejnovějšímu vývoji cen potravin a ropy by mohla být inflace o něco vyšší, než uvádí program, ale pokračující zmírňování růstu mezd by mělo přispět k udržení vysokého stupně konkurenceschopnosti.

(4)

Podle odhadů nejnovější aktualizace programu stability by měl celkový schodek veřejných financí v roce 2007 činit 0,7 % HDP, zatímco cíl stanovený v předcházející aktualizaci programu představoval 0,9 % HDP. Tohoto výsledku, který byl lepší než stanovený cíl, bylo dosaženo zejména díky neočekávaně dobrému cyklickému vývoji, kdy příjmy překročily rozpočtové plány a mírně vykompenzovaly neplánovaně vyšší růst výdajů. Především výnosy z daní z příjmů fyzických a právnických osob i z daní z kapitálových výnosů měly za následek zvýšení příjmů, které překročilo plánovanou úroveň. Rada konstatuje, že obecně lze uvést, že plnění rozpočtu v roce 2007 je rovněž do velké míry v souladu se zaměřením rozpočtové politiky schváleným Euroskupinou v dubnu roku 2007.

(5)

Hlavním cílem střednědobé rozpočtové strategie je dosáhnout střednědobého cíle, jímž je vyrovnaný rozpočet ve strukturálním vyjádření (tzn. vyjádřeného v cyklicky očištěných hodnotách bez jednorázových a jiných dočasných opatření), a to do roku 2010. Celkové saldo veřejných financí se má podle plánu přehoupnout ze schodku 0,7 % HDP v roce 2007 na přebytek 0,4 % HDP v roce 2010 za předpokladu, že úpravy budou odloženy do závěrečné části programového období. Očekává se, že primární přebytek se během tohoto období zlepší o trochu méně, tj. o 0,9 procentního bodu HDP. Strukturální schodek vypočítaný podle společně dohodnuté metodiky se mezi lety 2007 a 2010 sníží přibližně o 1 procentní bod HDP (3). Tato konsolidace závisí do velké míry na snížení výdajů, přičemž hlavními faktory jsou omezení sociálních výdajů a přínos administrativních reforem. Nová aktualizace programu ve srovnání s předešlým programem, který předpokládal, že střednědobý cíl bude téměř splněn v roce 2009, mírně posouvá realizaci plánované úpravy na konec programového období, ačkoli v roce 2007 byla úroveň růstu mnohem příznivější. Očekává se, že hrubý veřejný dluh, jehož odhad na rok 2007 se pohybuje těsně pod referenční hodnotou 60 % HDP stanovenou ve Smlouvě, dále poklesne během programového období o 4,5 procentního bodu.

(6)

Zdá se, že rizika ohrožující rozpočtové výhledy programu jsou na rok 2008 v zásadě vyvážená, avšak rozpočtové výsledky v letech 2009 a 2010 by mohly být horší, než se očekává, třebaže makroekonomické předpoklady vypadají reálně. V programu především chybí dostatečné informace ohledně opatření, která jsou nutná jako základ pro významné omezení výdajů, jehož realizace se plánuje během posledních dvou let programového období, ačkoli úspory výdajů na podporu v nezaměstnanosti a na důchody, vyplývající z důchodové reformy z roku 2004, by měly přispět ke snížení podílu výdajů. Rovněž není jasné, jak tyto cíle v oblasti výdajů umožní vynaložit v programovém období plánované dodatečné prostředky na vzdělávání, výzkum a vývoj a infrastrukturu, zatímco očekávaný přínos související s výkonností veřejné správy zůstává nejistý.

Program se v neposlední řadě zmiňuje i o snížení daní v roce 2010, aniž by stanovil, jak tento krok financovat. Rizika ohrožující očekávaný vývoj míry zadlužení se zdají být v zásadě vyvážená, přičemž na jedné straně existuje možnost neplánovaně vyšších schodků, což může ohrozit uskutečnění úprav plánovaných v programu, ale na druhé straně může být nominální HDP nakonec vyšší, než se uvádí v prognózách.

(7)

Vzhledem k tomuto posouzení rizik se orientace rozpočtové politiky uvedená v programu může pro dosažení střednědobého cíle do roku 2010, jak je uvedeno v programu, jevit jako nedostatečná. Po celou dobu trvání programu však bude při běžných makroekonomických výkyvech zajištěna dostatečná rezerva proti překročení referenční hodnoty schodku ve výši 3 % HDP. Tempo úpravy k dosažení střednědobého cíle uvedeného v programu není v roce 2008 dostatečné a mělo by se výrazně posílit, aby bylo v souladu s Paktem o stabilitě a růstu, který stanoví, že v období ekonomické prosperity by roční zlepšení strukturálního salda mělo být vyšší než 0,5 % HDP. Rada rovněž konstatuje, že tempo této úpravy v roce 2008 není ani v souladu se zaměřením rozpočtové politiky přijatým Euroskupinou v dubnu roku 2007. Po roce 2008 by měla být plánovaná úprava podpořena konkrétními opatřeními pro snížení výdajů.

(8)

Pokud jde o udržitelnost veřejných financí, zdá se, že Rakousko je vystaveno pouze nízkému riziku. Dlouhodobý dopad stárnutí obyvatelstva na rozpočet je nižší, než činí průměr EU, přičemž výdaje na důchody se mají podle prognóz z hlediska podílu na HDP v dlouhodobém horizontu snížit. Stav rozpočtu v roce 2007, tak jak je odhadován v programu, je lepší než výchozí pozice z předchozího programu a pomáhá vykompenzovat předpokládaný dlouhodobý vliv stárnutí populace na rozpočet. Udržení vysokých primárních přebytků ve střednědobém horizontu, jak je v programu naplánováno, by pomohlo zmírnit rizika ohrožující udržitelnost veřejných financí.

(9)

Program stability je zcela v souladu se zprávou o provádění národního programu reforem z října roku 2007. Jak program stability, tak zpráva o provádění se zaměřují na opatření s přímým vlivem na rozpočet, čímž umožňují posun ve vynakládání prostředků směrem k oblastem podporujícím růst, jako je výzkum a vývoj, infrastruktura a vzdělávání. Zpráva o provádění rovněž obsahuje informace o reformách veřejné správy, systému zdravotnictví a rovněž o zavedení nového střednědobého rozpočtového rámce, což jsou základní složky rozpočtové konsolidace vytyčené programem stability.

(10)

Rozpočtová strategie obsažená v programu je pouze částečně v souladu s hlavními směry hospodářské politiky daného státu obsaženými v integrovaných hlavních směrech a se zásadami pro členské státy eurozóny v oblasti rozpočtových politik vydanými v souvislosti s Lisabonskou strategií, jelikož strukturální zlepšení směřující k dosažení střednědobého cíle se nezdají být dostatečná.

(11)

Pokud jde o požadavky na údaje stanovené v kodexu chování pro programy stability a konvergenční programy, uvádí program všechny povinné a většinu nepovinných údajů (4).