This document is an excerpt from the EUR-Lex website
Document 32007E0528
Council Joint Action 2007/528/CFSP of 23 July 2007 in support of the convention on prohibitions or restrictions on the use of certain conventional weapons which may be deemed to be excessively injurious or to have indiscriminate effects, in the framework of the European Security Strategy
Společná akce Rady 2007/528/SZBP ze dne 23. července 2007 na podporu Úmluvy o zákazu nebo omezení použití některých konvenčních zbraní, které mohou způsobovat nadměrné utrpení nebo mít nerozlišující účinky, v rámci Evropské bezpečnostní strategie
Společná akce Rady 2007/528/SZBP ze dne 23. července 2007 na podporu Úmluvy o zákazu nebo omezení použití některých konvenčních zbraní, které mohou způsobovat nadměrné utrpení nebo mít nerozlišující účinky, v rámci Evropské bezpečnostní strategie
Úř. věst. L 194, 26.7.2007, p. 11–17
(BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)
In force
|
26.7.2007 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 194/11 |
SPOLEČNÁ AKCE RADY 2007/528/SZBP
ze dne 23. července 2007
na podporu Úmluvy o zákazu nebo omezení použití některých konvenčních zbraní, které mohou způsobovat nadměrné utrpení nebo mít nerozlišující účinky, v rámci Evropské bezpečnostní strategie
RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o Evropské unii, a zejména na článek 14 a čl. 2 odst. 1 této smlouvy,
vzhledem k těmto důvodům:
|
(1) |
Evropská rada přijala dne 12. prosince 2003 Evropskou bezpečnostní strategii, která vyzývá k mezinárodnímu řádu založenému na účinném multilateralismu. Ve světě celosvětových hrozeb, celosvětových trhů a celosvětových médií závisí bezpečnost a prosperita EU stále více na účinném multilaterálním systému. Jedním z cílů EU je rozvoj silnější mezinárodní společnosti, dobře fungujících mezinárodních institucí a mezinárodního řádu založeného na pravidlech. |
|
(2) |
Evropská bezpečnostní strategie uznává jako základní rámec pro mezinárodní vztahy Chartu Organizace spojených národů. Evropskou prioritou je posílit Organizaci spojených národů a vybavit ji prostředky nezbytnými k plnění jejích povinností a účinnému jednání. |
|
(3) |
Úmluva OSN z roku 1980 o zákazu nebo omezení použití některých konvenčních zbraní, které mohou způsobovat nadměrné utrpení nebo mít nerozlišující účinky, přijatá v Ženevě dne 10. října 1980 a pozměněná dne 21. prosince 2001, známá též jako Úmluva o některých konvenčních zbraních (dále jen „CCW“) upravuje použití některých konvenčních zbraní v ozbrojených konfliktech, které mohou způsobovat nadměrné utrpení bojovníkům nebo bez rozdílu poškozovat civilní obyvatelstvo. CCW vychází ze zásady mezinárodního práva, podle níž právo zúčastněných stran ozbrojeného konfliktu zvolit způsoby a prostředky vedení boje není neomezené, a ze zásady, která zakazuje používat v ozbrojených konfliktech zbraně, střely, materiál a způsoby vedení boje, které mohou způsobovat zbytečná zranění nebo nadměrné utrpení. |
|
(4) |
Valné shromáždění Organizace spojených národů přijalo dne 6. prosince 2006 rezoluci o CCW, která vyzývá všechny státy, které tak doposud neučinily, aby přijaly veškerá opatření, jež jim umožní stát se co nejdříve smluvními stranami CCW a protokolů k ní připojených, s cílem uskutečnit v nejbližší době přistoupení co možná nejvíce států k těmto nástrojům a dospět postupně k jejich univerzální platnosti. |
|
(5) |
Státy, které jsou stranami CCW, přijaly na svém zasedání dne 28. listopadu 2003 poslední protokol připojený k CCW, jímž je Protokol V o výbušných zbytcích války (dále jen „protokol V“). Cílem protokolu V, který je prvním mnohostranně vyjednaným nástrojem pro řešení problému nevybuchlé nebo opuštěné munice, je zamezit každodennímu ohrožení, jež taková válečná dědictví představují pro obyvatelstvo, které potřebuje rozvoj, i pro humanitární pracovníky působící na místě. Od přijetí protokolu oznámilo doposud 32 států generálnímu tajemníkovi OSN jakožto depozitáři CCW svůj souhlas s tím, že budou protokolem V vázány. Podle čl. 5 odst. 3 CCW vstoupil protokol V v platnost dne 12. listopadu 2006. Vstup protokolu V v platnost dokazuje, že CCW má potenciál stát se dynamickým nástrojem, reagujícím na pokrok zbrojní technologie a vývoj, pokud jde o povahu a vedení ozbrojených konfliktů. |
|
(6) |
I přes významný pokrok směřující k přistoupení všech států téměř polovina členských států OSN zatím CCW a připojené protokoly neratifikovala, ani k nim jiným způsobem nepřistoupila. Počet přistoupení zůstává nízký v Africe, Asii, zejména jihovýchodní, a na Blízkém východě. Polovina států, které zatím nejsou stranami CCW, jsou však státy postižené minami a výbušnými zbytky války. Prosazení univerzální platnosti CCW a všech jejích připojených protokolů zůstane v období let 2006 až 2011 prioritním cílem států, které jsou stranami úmluvy. |
|
(7) |
Třetí hodnotící konference států, které jsou stranami CCW, která se konala od 7. do 17. listopadu 2006 v Ženevě, přijala akční plán pro prosazování univerzální platnosti CCW, jenž si stanoví za cíl posílit provádění CCW a jejích připojených protokolů, podporovat univerzální platnost a posílit spolupráci mezi státy, které jsou stranami úmluvy, jakož i sponzorský program. |
|
(8) |
Akční plán pro prosazování univerzální platnosti CCW přisuzuje regionálním střediskům OSN pro mír a odzbrojení a případně i regionálním organizacím důležitou roli při koordinaci regionálních opatření v souladu s charakteristikami jednotlivých oblastí, převážně tam, kde počet přistoupení k CCW zůstává nízký. |
|
(9) |
Finanční a správní rámcová dohoda, uzavřená mezi Evropským společenstvím na jedné straně a OSN na straně druhé, stanoví rámec pro OSN a Společenství za účelem posílení jejich spolupráce, včetně programového partnerství, |
PŘIJALA TUTO SPOLEČNOU AKCI:
Článek 1
1. Za účelem podpory akčního plánu pro prosazování univerzální platnosti CCW, přijatého státy, které jsou stranami CCW, na třetí hodnotící konferenci, podporuje Evropská unie CCW a sleduje přitom tyto cíle:
|
i) |
prosazování univerzální platnosti CCW a protokolů k ní připojených, |
|
ii) |
podpora provádění CCW státy, které jsou stranami úmluvy. |
2. Pro dosažení cílů uvedených v odstavci 1 přijme EU tato opatření:
|
a) |
uspořádání úvodní pracovní schůzky, až sedmi regionálních seminářů a závěrečného zasedání s cílem zvýšit počet členů CCW, včetně publikací ve všech úředních jazycích OSN a podle potřeby v dalších jazycích; |
|
b) |
finanční příspěvek na sponzorský program CCW, který byl přijat na třetí hodnotící konferenci států, které jsou stranami CCW. |
Podrobný popis opatření uvedených v odstavci 2 je obsažen v příloze této společné akce.
Článek 2
1. Za provádění této společné akce odpovídá předsednictví, kterému je nápomocen generální tajemník, vysoký představitel. Komise je plně zapojena.
2. Technickým prováděním opatření uvedených v čl. 1 odst. 2 se pověřuje:
|
a) |
Úřad OSN pro otázky odzbrojení (dále jen „UN-ODA“), pokud jde o úvodní pracovní schůzku, závěrečné zasedání, regionální semináře a publikace; |
|
b) |
Ženevské mezinárodní centrum pro humanitární odminování (dále jen „GICHD“), pokud jde o příspěvek na sponzorský program v souladu s rozhodnutím třetí hodnotící konference států, které jsou stranami CCW. |
Své úkoly vykonávají pod dohledem generálního tajemníka, vysokého představitele, který je nápomocen předsednictví. Za tímto účelem uzavře generální tajemník, vysoký představitel s UN-ODA a GICHD nezbytná ujednání.
3. Předsednictví, generální tajemník, vysoký představitel a Komise se v rámci svých pravomocí vzájemně pravidelně informují o provádění této společné akce.
Článek 3
1. Finanční referenční částka pro provádění opatření uvedených v čl. 1 odst. 2 se stanoví na 828 000 EUR, která bude financována ze souhrnného rozpočtu Evropských společenství pro rok 2007.
2. Výdaje financované částkou stanovenou v odstavci 1 se spravují v souladu s postupy a pravidly Společenství, kterými se řídí souhrnný rozpočet Evropských společenství.
3. Komise dohlíží nad řádnou správou výdajů uvedených v odstavci 2, které budou mít formu grantů. Za tím účelem uzavře Komise finanční dohody UN-ODA a GICHD o podmínkách použití příspěvku Evropské unie, který bude poskytnut ve formě grantů. Tyto dohody stanoví, že UN-ODA a GICHD zajistí viditelnost příspěvků EU odpovídající jejich výši.
4. Komise vyvine úsilí, aby finanční dohody uvedené v odstavci 3 byly uzavřeny co nejdříve po vstupu této společné akce v platnost. Komise informuje Radu o veškerých problémech souvisejících s uzavíráním těchto finančních dohod a o datu jejich uzavření.
Článek 4
Předsednictví, kterému je nápomocen generální tajemník, vysoký představitel, podává Radě zprávy o provádění této společné akce na základě dvouměsíčních zpráv připravovaných UN-ODA a GICHD. Tyto dohody představují základ pro hodnocení prováděné Radou. Komise je plně zapojena. Komise předloží zprávu o finančních aspektech provádění této společné akce.
Článek 5
Tato společná akce vstupuje v platnost dnem přijetí.
Její použitelnost končí osmnáct měsíců po dni uzavření poslední ze dvou finančních dohod podle čl. 3 odst. 3, nebo dvanáct měsíců po dni přijetí, pokud v tomto období nebude uzavřena ani jedna finanční dohoda.
Článek 6
Tato společná akce bude zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie.
V Bruselu dne 23. července 2007.
Za Radu
předseda
L. AMADO
PŘÍLOHA
1. Cíl
Obecným cílem této společné akce je podpora prosazování univerzální platnosti CCW podněcováním přistoupení států, které doposud nejsou stranami úmluvy, k CCW a posílení provádění CCW.
Podpora CCW ze strany EU se zaměří na oblasti stanovené akčním plánem pro prosazování univerzální platnosti CCW a sponzorským programem přijatým na třetí hodnotící konferenci států, které jsou stranami CCW, jež se konala od 7. do 17. listopadu 2006 v Ženevě.
2. Projekt
Účel projektu
Rozšíření počtu členů CCW prostřednictvím regionálních pracovních schůzek a posílení provádění CCW a připojených protokolů prostřednictvím příspěvku na sponzorský program.
Cílem úvodní pracovní schůzky a regionálních seminářů bude podpořit nárůst počtu členů CCW a připravit vnitrostátní provádění CCW v daných regionech. Cílem pracovní schůzky a seminářů bude vysvětlit výhody a důsledky přistoupení k CCW a pochopit potřeby států, které nejsou smluvními stranami CCW.
Regionální semináře poslouží rovněž jako fóra pro diskuzi o otázkách spojených s odzbrojením a nešířením zbraní, včetně ručních palných a lehkých zbraní: o střelivu, zprostředkování obchodu a značení a sledování. Prozkoumají rovněž některé konkrétní zásady mezinárodního humanitárního práva.
Evropská unie prostřednictvím příspěvku na sponzorský program podpoří mimo jiné i signatářské státy a státy, které doposud nejsou stranami CCW a připojených protokolů, aby měly možnost zúčastnit se aktivit v rámci CCW a získat znalosti o práci spojené s CCW. Evropská unie podpoří všechny operační cíle vymezené ve sponzorském programu.
Výsledky projektu
|
i) |
Vzrůstající počet členů CCW ve všech zeměpisných oblastech (ve Střední Asii, západní a východní Africe, Africkém rohu, oblasti Velkých jezer a jižní Africe, jihovýchodní Asii, na Blízkém východě a ve Středomoří, Latinské Americe a Karibiku a na tichomořských ostrovech); |
|
ii) |
posílené provádění CCW a připojených protokolů; |
|
iii) |
posílené regionální sítě, včetně subregionálních organizací a sítí v oblastech, na něž se vztahuje CCW; |
|
iv) |
publikace obsahující výsledky všech pracovních setkání, prezentací, získané zkušenosti a doporučení pro další postup, která bude vydána ve všech úředních jazycích OSN a podle potřeby v dalších jazycích. |
Popis projektu
Projekt stanoví, že budou uspořádány úvodní pracovní schůzky v New Yorku, až sedm regionálních seminářů a závěrečné zasedání v Ženevě, a že budou zveřejněny materiály a poskytnut příspěvek na sponzorský program.
i) Úvodní pracovní schůzka
Úvodní pracovní schůzka se bude konat v New Yorku pro všechny státy, které nejsou stranami CCW, a zejména státy, jimž německé předsednictví Rady Evropské unie nedávno adresovalo své postoje (1). Odborníci, mimo jiné z orgánů EU, členských států a Mezinárodního výboru Červeného kříže, představí právní rámec CCW a výhody a důsledky přistoupení k CCW. Cílem této pracovní schůzky bude zvýšit informovanost v cílových státech o CCW, jakož i o této společné akci a regionálních seminářích, které budou v této souvislosti uspořádány. Tato pracovní schůzka rovněž poskytne Evropské unii užitečné komunikační kanály.
Odhadované náklady na úvodní pracovní schůzku a závěrečné zasedání: 22 184 EUR.
ii) Regionální semináře
AFRIKA
|
a) |
Seminář o CCW pro signatářské státy a státy, které nejsou stranami úmluvy, ve východní a západní Africe s cílem zapojit rozhodovací subjekty a regionální organizace. Pozváni budou zástupci z Kamerunu, Čadu, Rovníkové Guiney, Gambie, Ghany, Guiney, Guiney-Bissau, Pobřeží slonoviny, Gabonu, Keni, Mauritánie, Nigérie (2), Svatého Tomáše a Princova ostrova, Súdánu a Tanzanie. Několik řečníků, mimo jiné z Mezinárodního výboru Červeného kříže, bude účastníky stručně informovat o právním rámci CCW a o významu přistoupení k CCW. K účasti na semináři budou rovněž přizvány jeden nebo dva státy v této oblasti, které jsou stranami úmluvy CCW, na základě jejich významu a zájmu v procesu prosazování univerzální platnosti úmluvy. Odhadované náklady: 106 036 EUR. |
|
b) |
Seminář o CCW pro státy, které nejsou stranami úmluvy, v Africkém rohu, oblasti Velkých jezer a jižní Africe s cílem zapojit rozhodovací subjekty a regionální organizace. Pozváni budou zástupci z Angoly, Botswany, Burundi, Středoafrické republiky, Komor, Konga, Konžské demokratické republiky, Eritrey, Etiopie, Madagaskaru, Malawi, Mosambiku, Namibie, Rwandy, Somálska, Svazijska, Zambie a Zimbabwe. Několik řečníků, mimo jiné z Mezinárodního výboru Červeného kříže, bude účastníky stručně informovat o právním rámci CCW a o významu přistoupení k CCW. Ke spoluúčasti budou rovněž přizvány jeden nebo dva státy v této oblasti, které jsou stranami úmluvy CCW, na základě jejich významu a zájmu v procesu prosazování univerzální platnosti úmluvy. Odhadované náklady: 61 685 EUR. |
LATINSKÁ AMERIKA A KARIBIK
|
c) |
Seminář o CCW pro státy, které nejsou stranami úmluvy, v Latinské Americe a Karibiku s cílem zapojit rozhodovací subjekty a regionální organizace. Pozváni budou zástupci z Argentiny, Antiguy a Barbudy, Baham, Barbadosu, Belize, Dominiky, Dominikánské republiky, Grenady, Guyany, Haiti, Jamajky, Mexika, Svatého Kryštofa a Nevise, Svaté Lucie, Svatého Vincence a Grenadin, Surinamu, Trinidadu a Tobaga. Několik řečníků, mimo jiné z Mezinárodního výboru Červeného kříže, bude účastníky stručně informovat o právním rámci CCW a o významu přistoupení k CCW. Ke spoluúčasti budou rovněž přizvány jeden nebo dva státy v této oblasti, které jsou stranami úmluvy CCW, na základě jejich významu a zájmu v procesu prosazování univerzální platnosti úmluvy. Odhadované náklady: 55 769 EUR. |
TICHOMOŘSKÉ OSTROVY
|
d) |
Seminář o CCW pro státy, které nejsou stranami úmluvy, na tichomořských ostrovech s cílem zapojit rozhodovací subjekty a regionální organizace. Pozváni budou zástupci z Fidži, Kiribati, Marshallových ostrovů, Mikronésie, Niue, Palau, Papuy Nové Guiney, Samoy, Šalamounových ostrovů, Tongy, Tuvalu a Vanuatu. Několik řečníků, mimo jiné z Mezinárodního výboru Červeného kříže, bude účastníky stručně informovat o právním rámci CCW a o významu přistoupení k CCW. Ke spoluúčasti budou rovněž přizvány jeden nebo dva státy v této oblasti, které jsou stranami úmluvy CCW, na základě jejich významu a zájmu v procesu prosazování univerzální platnosti úmluvy. Odhadované náklady: 129 781 EUR (3). |
STŘEDNÍ ASIE
|
e) |
Seminář o CCW pro signatářské státy a státy, které nejsou stranami úmluvy, ve Střední Asii s cílem zapojit rozhodovací subjekty a regionální organizace. Pozváni budou zástupci z Afghánistánu (4), Arménie, Ázerbájdžánu, Kazachstánu, Kyrgyzstánu a Tádžikistánu. Několik řečníků, mimo jiné z Mezinárodního výboru Červeného kříže, bude účastníky stručně informovat o právním rámci CCW a o významu přistoupení k CCW. Ke spoluúčasti budou rovněž přizvány jeden nebo dva státy v této oblasti, které jsou stranami úmluvy CCW, na základě jejich významu a zájmu v procesu prosazování univerzální platnosti úmluvy. Odhadované náklady: 72 174 EUR. |
JIHOVÝCHODNÍ ASIE
|
f) |
Seminář o CCW pro signatářské státy a státy, které nejsou stranami úmluvy, v jihovýchodní Asii s cílem zapojit rozhodovací subjekty a regionální organizace. Pozváni budou zástupci z Bhútánu, Bruneje Darussalamu, Korejské lidově demokratické republiky, Indonésie, Malajsie, Myanmaru, Nepálu, Singapuru, Thajska, Východního Timoru a Vietnamu (5). Několik řečníků, mimo jiné z Mezinárodního výboru Červeného kříže, bude účastníky stručně informovat o právním rámci CCW a o významu přistoupení k CCW. Ke spoluúčasti budou rovněž přizvány jeden nebo dva státy v této oblasti, které jsou stranami úmluvy CCW, na základě jejich významu a zájmu v procesu prosazování univerzální platnosti úmluvy. |
BLÍZKÝ VÝCHOD A STŘEDOMOŘÍ
|
g) |
Seminář o CCW pro signatářské státy a státy, které nejsou stranami úmluvy, na Blízkém východě a ve Středomoří s cílem zapojit rozhodovací subjekty a regionální organizace. Pozváni budou zástupci z Alžírska, Bahrajnu, Egypta (6), Íránu, Iráku, Kuvajtu, Libanonu, Libye, Ománu, Kataru, Saúdské Arábie, Syrské arabské republiky, Spojených arabských emirátů a Jemenu. Několik řečníků, mimo jiné z Mezinárodního výboru Červeného kříže, bude účastníky stručně informovat o právním rámci CCW a o významu přistoupení k CCW. Ke spoluúčasti budou rovněž přizvány jeden nebo dva státy v této oblasti, které jsou stranami úmluvy CCW, na základě jejich významu a zájmu v procesu prosazování univerzální platnosti úmluvy. Odhadované náklady: 47 677 EUR. |
iii) Závěrečné zasedání
Po skončení všech seminářů bude v Ženevě uspořádáno závěrečné zasedání, na němž budou shrnuty získané zkušenosti a stanoveny konkrétní způsoby podpory pro státy, které budou připraveny CCW ratifikovat. Zasedání se bude účastnit předsednictví EU, orgány EU i UN-ODA, včetně sekretariátu CCW, Výzkumného institutu OSN pro otázky odzbrojení (UNIDIR), Mezinárodního výboru Červeného kříže a GICHD.
iv) Publikace
Bude připravena brožura obsahující informace o práci a výsledcích úvodní pracovní schůzky a regionálních seminářů a o získaných zkušenostech, která bude vydána ve všech úředních jazycích OSN a podle potřeby v dalších jazycích. Tato brožura bude obsahovat doporučení pro další postup. Zvláště zdůrazněny budou odborné znalosti a úsilí vyvíjené v této oblasti Mezinárodním výborem Červeného kříže.
Odhadované náklady: 29 851 EUR.
v) Podpora pro sponzorský program
EU poskytne příspěvek pro sponzorský program, který byl přijat na třetí hodnotící konferenci států, které jsou stranami CCW.
Příspěvek EU pro sponzorský program podpoří základní cíle sponzorského programu, kterými jsou:
|
— |
posílení provádění CCW a připojených protokolů, |
|
— |
prosazování univerzálního dodržování norem a zásad zakotvených v CCW a připojených protokolech, |
|
— |
podporu univerzální platnosti CCW a připojených protokolů, |
|
— |
posílení spolupráce, výměny informací a konzultací mezi státy, které jsou stranami CCW, v otázkách souvisejících s úmluvou a připojenými protokoly. |
Sponzorský program případně umožní na požádání poskytovat poradenství a technickou pomoci při provádění CCW státům, které o to projeví zájem (sponzorský program odst. 4 bod iv)).
Na třetí hodnotící konferenci států, které jsou stranami CCW, bylo technickým řízením sponzorského programu pověřeno GICHD.
Odhadované náklady: 250 000 EUR.
3. Trvání
Celková předpokládaná doba provádění této společné akce je 18 měsíců.
4. Příjemci
Příjemci podpory ve formě činností týkajících se univerzální platnosti jsou státy, kterou nejsou stranami CCW (signatářské i nesignatářské státy).
Příjemci příspěvku pro sponzorský program jsou státy, které jsou či nejsou stranami CCW, v souladu s výše stanovenými základními cíli sponzorského programu. Pozornost bude věnována v první řadě státům postiženým výbušnými zbytky války.
5. Provádějící subjekt
Za politické provádění společné akce a dohled nad ní odpovídá předsednictví, jemuž je nápomocen generální tajemník, vysoký představitel. Předsednictví pověří technickým prováděním:
|
— |
UN-ODA, pokud jde o úvodní pracovní schůzku, závěrečné zasedání, regionální semináře a publikace. Regionální pracovní schůzky budou uspořádány za podpory regionálních středisek OSN pro mír a odzbrojení. UN-ODA případně při výkonu svých činností spolupracuje s místními misemi členských států a Komise. Pro všechny plánované aktivity budou využity odborné znalosti Mezinárodního výboru Červeného kříže, sekretariátu CCW a UNIDIR. Při organizaci úvodní pracovní schůzky a závěrečného zasedání bude úzce spolupracovat předsednictví, jemuž je nápomocen generální tajemník, vysoký představitel. |
|
— |
GICHD, pokud jde o příspěvek na sponzorský program v souladu s rozhodnutím třetí hodnotící konference států, které jsou stranami CCW. Předsednictví, jemuž je nápomocen generální tajemník, vysoký představitel, bude zastupovat Evropskou unii v neformálním řídícím výboru zřízeném podle rozhodnutí třetí hodnotící konference o zavedení sponzorského programu. Role neformálního řídícího výboru a GICHD se vymezí v souladu s rozhodnutím třetí hodnotící konference smluvních stran CCW. |
6. Odhadované požadované prostředky
Příspěvek EU pokryje 100 % nákladů na provádění projektů popsaných v této příloze. Odhadované náklady jsou tyto:
|
EUR |
|||
|
22 184 |
||
| — Regionální semináře |
|||
|
východní a západní Afrika |
106 036 |
||
|
Africký roh, oblast Velkých jezer a jižní Afrika |
61 685 |
||
|
Latinská Amerika a Karibik |
55 769 |
||
|
tichomořské ostrovy a jihovýchodní Asie |
129 781 |
||
|
Střední Asie |
72 174 |
||
|
Blízký východ a Středomoří |
47 677 |
||
|
29 851 |
||
|
Administrativní výdaje |
36 671 |
||
|
Rezerva na mimořádné výdaje |
16 082 |
||
|
250 000 |
||
|
CELKOVÉ NÁKLADY |
828 000 |
||
7. Finanční referenční částka k pokrytí nákladů na projekty
Celkové náklady na projekty činí 828 000 EUR.
(1) Skupina 1: nesignatářské státy postižené výbušnými zbytky války: Angola, Ázerbájdžán, Burundi, Čad, Konžská demokratická republika, Eritrea, Etiopie, Guinea-Bissau, Irák, Kuvajt, Libanon, Mauritánie, Mosambik, Nepál, Saúdská Arábie, Sýrie, Jemen a Zambie. Skupina 2: signatářské státy postižené výbušnými zbytky války: Afghánistán, Súdán, Vietnam. Skupina 3: signatářské státy, které nejsou postižené nebo nejsou těžce postižené výbušnými zbytky války: Egypt, Island a Nigérie. Skupina 4: případné další státy (± 65).
(2) Signatářský stát CCW.
(3) Odhadované náklady na společný seminář pro tichomořské ostrovy a jihovýchodní Asii.
(4) Signatářský stát CCW.
(5) Signatářský stát CCW.
(6) Signatářský stát CCW.