24.8.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 219/25

(1)

Dopisem ze dne 7. února 2006 (zaevidovaným dne 10. února 2006) oznámilo Portugalsko Komisi svůj záměr poskytnout provozní podporu ve prospěch loděnice Estaleiros Navais de Viana do Castelo SA (dále jen „ENVC“). Dopisem ze dne 13. března 2006 si Komise vyžádala doplňující informace. Portugalsko zaslalo svou odpověď elektronickou poštou dne 28. dubna 2006.

(2)

Dopisem ze dne 23. června 2006 informovala Komise Portugalsko o rozhodnutí zahájit řízení podle čl. 88 odst. 2 Smlouvy o ES ohledně dotčené podpory.

(3)

V dopise ze dne 25. července 2006 (zaevidovaném dne 26. července 2006) předložily portugalské orgány své připomínky v souvislosti s výše uvedeným řízením.

(4)

Rozhodnutí Komise zahájit řízení bylo zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie  (2). Komise vyzvala zúčastněné strany k předložení připomínek. Žádné připomínky třetích stran předloženy nebyly.

(5)

Podpora by měla být poskytnuta společnosti Estaleiros Navais de Viana do Castelo SA (dále jen „ENVC“), portugalské loděnici, jež má v současné době přibližně 1 000 zaměstnanců.

(6)

Dne 14. listopadu 2003 uzavřela společnost ENVC smlouvu s francouzskou rejdařskou společností Fouquet Sacops SA, týkající se dodávky tankeru na ropné a chemické produkty (trup č. 227) za smluvní cenu ve výši 22 900 000 EUR. Loď byla fakticky dodána dne 26. dubna 2005.

(7)

Portugalsko navrhuje v souvislosti s touto smlouvou poskytnout společnosti ENVC podporu ve formě subvence ve výši 1 461 702 EUR, a to na základě nařízení Rady (ES) č. 1177/2002 o dočasném obranném mechanismu pro stavbu lodí (3), ve znění nařízení Rady (ES) č. 502/2004 (4) (dále jen „nařízení DOM“). Nařízení DOM vstoupilo v platnost dne 3. července 2002 a jeho použitelnost skončila dnem 31. března 2005. V době, kdy Portugalsko podporu oznámilo, již tedy nařízení platné nebylo.

(8)

Portugalsko namítá, že smlouva je i přesto způsobilá pro poskytnutí podpory na základě nařízení DOM, a to z těchto důvodů:

(9)

Článek 4 nařízení DOM stanoví: „Toto nařízení se použije na konečné smlouvy podepsané od vstupu tohoto nařízení v platnost až do konce jeho použitelnosti (…)“. Portugalsko v této spojitosti poukazuje na to, že dotčená smlouva byla podepsána dne 14. listopadu 2003, kdy bylo nařízení DOM ještě platné, a je proto nadále způsobilá pro poskytnutí podpory.

(10)

Portugalsko rovněž uvádí, že dotčená smlouva byla předmětem nabídek s nižší cenou od korejských loděnic, čímž jsou splněny podmínky stanovené v článku 2 nařízení DOM, a že je tedy podpora opodstatněná jako způsob obrany před nekalou hospodářskou soutěží ze strany korejských loděnic.

(11)

Komise ve svém rozhodnutí o zahájení formálního vyšetřovacího řízení v souvislosti s tímto případem zdůraznila, že měla na základě nařízení DOM pochybnosti ohledně slučitelnosti podpory se společným trhem, a to z následujících důvodů:

(12)

Za prvé, Komise měla pochybnosti ohledně pobídkového účinku podpory. Komise v souvislosti s tímto hlediskem zdůraznila, že Portugalsko nepředložilo důkazní prvky, jež by prokázaly, že by předtím, než společnost ENVC podepsala smlouvu, obdržela nějaké veřejné záruky poskytnutí podpory. Právě naopak, Portugalsko nedisponovalo platným režimem DOM. Kromě toho bylo, dle dostupných informací, rozhodnutí portugalských orgánů poskytnout podporu společnosti ENVC (podléhající schválení Komisí) přijato až dne 28. prosince 2005, tedy dlouho po uzavření smlouvy a dodání lodi. Vše proto nasvědčovalo tomu, že státní podpory pro loděnici ENVC nebyly pobídkou k podepsání smlouvy, vzhledem k tomu, že v době uzavření projektu podpora nebyla k dispozici.

(13)

Za druhé, Komise pokládala za sporný právní základ pro schválení podpory. Komise upozornila, že použitelnost nařízení DOM skončila dnem 31. března 2005, a že tedy v době oznámení podpory Portugalskem již nařízení nebylo platné. Ačkoli se nařízení používalo na smlouvy uzavřené během období její platnosti, pochybnosti se týkaly toho, zda by Komise ještě mohla oznámené opatření posuzovat na základě nástroje, jež přestal být součástí právního řádu EU.

(14)

Kromě toho Komise zdůraznila, že Korea zpochybnila slučitelnost nařízení DOM s pravidly Světové obchodní organizace (dále jen „WTO“). Dne 22. dubna 2005 vydal panel WTO svou zprávu, v níž se vyjádřil v tom smyslu, že režim DOM a národní režimy přijaté v rámci tohoto mechanismu, existující v době, kdy Korea podala stížnost u WTO, byly v rozporu s ustanovením čl. 23 odst. 1 Ujednání o pravidlech a řízení při řešení sporů (5). Dne 20. června 2005 přijal orgán WTO pro řešení sporů zprávu tohoto panelu, včetně doporučení, aby Společenství uvedlo nařízení DOM a vnitrostátní režimy přijaté na základě tohoto mechanismu do souladu s povinnostmi vyplývajícími z dohod WTO (6). Dne 20. července 2005 Společenství informovalo orgán pro řešení sporů, že již splnilo rozhodnutí a doporučení orgánu, jelikož použitelnost nařízení DOM skončila dnem 31. března 2005 a členské státy již nadále nemohou poskytovat provozní podpory na základě tohoto nařízení.

(15)

Povolit nyní poskytnutí navrhované podpory by znamenalo pokračovat v používání nařízení DOM a v porušování povinnosti Společenství plnit rozhodnutí orgánu pro řešení sporů. Komise se tudíž v této fázi domnívala, že podpora není slučitelná s mezinárodními závazky Společenství.

(16)

Za třetí, co se týče míry podpory, Komise poukázala na to, že její výše podle všeho převyšuje 6 % smluvní hodnoty, a tedy nedodržuje maximální povolenou výši stanovenou v čl. 2 odst. 3 nařízení DOM.

(17)

Portugalsko uvedlo, že částka podpory uvedená Komisí v rozhodnutí o zahájení formálního vyšetřovacího řízení (1 401 702 EUR) (7) se neshoduje s výší oznámené podpory (1 461 702 EUR).

(18)

Co se týče míry podpory, Portugalsko zdůraznilo, že podle nařízení DOM činí maximální výše podpory 6 % smluvní hodnoty před podporou (na rozdíl od 6 % smluvní hodnoty uvedené v rozhodnutí Komise o zahájení formálního vyšetřovacího řízení (8)), a že tedy míra podpory je v tomto smyslu v souladu s nařízením DOM.

(19)

Z obecnějšího hlediska Portugalsko zdůraznilo, že účelem nařízení DOM je čelit nekalé hospodářské soutěži ze strany Koreje a že všechny loděnice z EU měly stejné podmínky pro získání podpory na základě nařízení DOM. Podle Portugalska tedy podpora neovlivňuje obchod na společném trhu, a je proto nejisté, zda může být považována za státní podporu ve smyslu čl. 87 odst. 1 Smlouvy o ES.

(20)

Ohledně pobídkového účinku podpory předložilo Portugalsko nové důkazní prvky, které dokládají, že loděnice požádala o podporu dne 25. září 2003, tedy před podpisem smlouvy. V této souvislosti Portugalsko předložilo kopii dopisu portugalských orgánů zaslaného loděnici dne 26. září 2003, v němž potvrzovaly příjem žádosti o podporu a připomínaly loděnici, že poskytnutí podpory je podmíněno schválením Komisí. Dle Portugalska tento dopis dokazuje připravenost portugalských orgánů k poskytnutí podpory, pokud by byly splněny veškeré zákonné podmínky.

(21)

Portugalsko také uvedlo, že na základě předchozí praxe existovala dohoda, podle níž mělo Portugalsko žádosti o podporu v odvětví lodního stavitelství podporovat, pokud by existoval právní základ, jež by to umožňoval (v tomto případě nařízení DOM). To, že byla podpora Portugalskem formálně schválena až v prosinci 2005, bylo způsobeno interním administrativním zpožděním. Avšak to nic nemění na faktu, že loděnice očekávala poskytnutí podpory, a to na základě již zmíněných skutečností (viz 20. bod odůvodnění) a též na základě obecné politiky portugalských orgánů v této oblasti. Loděnice mohla doložit, že korejské loděnice nabídly v souvislosti s touto smlouvou nižší ceny a že při akceptaci smlouvy vycházela z toho, že jí portugalské orgány poskytnou podporu.

(22)

Co se týče právního základu pro schválení podpory, Portugalsko zopakovalo své připomínky předložené v oznámení, podle něhož představuje nařízení DOM vhodný základ pro schválení podpory, jelikož smlouva byla podepsána v době, kdy bylo nařízení DOM ještě platné, a ve skutečnosti ještě předtím, než bylo toto nařízení zpochybněno orgánem pro řešení sporů. Portugalsko uvedlo, že se tedy tento případ neliší od podpor poskytnutých jinými členskými státy (na základě režimů DOM) ve spojitosti se smlouvami podepsanými v době platnosti tohoto nařízení. Rozhodující skutečností pro určení způsobilosti smluv pro poskytnutí podpory je datum podpisu smlouvy, nikoliv datum oznámení či poskytnutí podpory. Portugalsko rovněž upozornilo na to, že po žádných loděnicích – příjemcích podpory – nebylo po zveřejnění zprávy panelu WTO požadováno navrácení podpory. Neschválit podporu společnosti ENVC by tedy bylo v rozporu s obecnou zásadou rovného zacházení.

(23)

Podle čl. 87 odst. 1 Smlouvy o ES jsou podpory poskytované v jakékoli formě státem nebo ze státních prostředků, které narušují nebo mohou narušit hospodářskou soutěž tím, že zvýhodňují určité podniky nebo určitá odvětví výroby, pokud ovlivňují obchod mezi členskými státy, neslučitelné se společným trhem.

(24)

Komise se domnívá, že navrhované opatření je státní podporou ve smyslu čl. 87 odst. 1 Smlouvy o ES: má formu subvence financované ze státních prostředků; i kdyby bylo možné nařízení DOM použít ve všech členských státech, tak jak uvádí Portugalsko, jedná se o selektivní opatření, vzhledem k tomu, že se týká pouze společnosti ENVC; tato selektivní subvence může narušit hospodářskou soutěž, neboť společnosti ENVC poskytuje výhodu ve srovnání s ostatními konkurenty, kteří podporu nezískali. A konečně, lodní stavitelství je hospodářskou činností, jež umožňuje obchod mezi členskými státy ve velkém měřítku. Tímto způsobem opatření ovlivňuje obchod mezi členskými státy.

(25)

Komise proto potvrzuje, že se na oznámenou podporu vztahuje č. 87 odst. 1 Smlouvy o ES.

(26)

Po předložení připomínek Portugalskem Komise potvrzuje, že výše oznámené podpory dosahuje 1 461 702 EUR. Podle čl. 2 odst. 3 nařízení DOM je maximální povolená výše podpory 6 % smluvní ceny před podporou (9). Komise došla k závěru, že oznámená podpora je v souladu s maximální mírou povolenou nařízením DOM.

(27)

Z hlediska obecné zásady může být státní podpora považována za slučitelnou se společným trhem, pouze pokud by byla nezbytná jako pobídka příjemce podpory k jednání způsobem, kterým by přispěl k realizaci cílů dle příslušné výjimky (10).

(28)

Komise v této souvislosti zdůrazňuje, že účelem nařízení DOM bylo, „aby mohly loděnice Společenství účinně čelit nekalé korejské hospodářské soutěži“ (viz 6. bod odůvodnění). Takto mohly být povoleny přímé podpory v maximální výši 6 % smluvní hodnoty před podporou, pokud o smlouvu usilovala korejská loděnice nabízející nižší cenu (článek 2).

(29)

Z nových důkazů předložených Portugalskem vyplývá, že loděnice zažádala o podporu ještě před podpisem smlouvy. Kromě toho poskytlo Portugalsko kopii dopisu příslušných portugalských orgánů (generální ředitelství pro průmysl) ze dne 26. září 2003 adresovaného společnosti ENVC, v němž se potvrzuje obdržení žádosti o podporu, žádá o doložení splnění podmínek čl. 2 odst. 1 nařízení DOM (tedy důkazů o existenci hospodářské soutěže v souvislosti se smlouvou ze strany korejské loděnice nabízející nižší cenu – tento důkaz poté loděnice doložila) a v němž je loděnici připomenuto, že poskytnutí podpory podléhá oznámení Komisi a jejímu schválení. Komise se domnívá, že výše uvedená fakta naznačovala připravenost portugalských orgánů k poskytnutí podpory, pokud by byly splněny všechny podmínky. Jelikož se v tomto případě zdálo, že jsou všechny podmínky způsobilosti splněny, mohla tato skutečnost pro loděnici znamenat nadějné vyhlídky na poskytnutí podpory (11). V tomto ohledu tedy byly pochybnosti Komise o pobídkovém účinku rozptýleny.

(30)

Ve svém rozhodnutí o zahájení formálního vyšetřovacího řízení Komise upozornila, že použitelnost nařízení DOM skončila dne 31. března 2005, a že tedy nařízení DOM v době, kdy Portugalsko podporu oznámilo, již nebylo platné. Ačkoli se nařízení DOM vztahovalo na smlouvy uzavřené v době jeho platnosti, existovaly pochybnosti o tom, zda Komise může posuzovat oznámené opatření na základě nástroje, který již není součástí právního řádu EU.

(31)

Připomínky předložené Portugalskem po rozhodnutí Komise o zahájení formálního vyšetřovacího řízení nerozptýlily pochybnosti Komise v této otázce.

(32)

Komise podotýká, že co se týče oblasti oznamovaných podpor, je praxe Komise taková, že při posuzování se opírá o právní předpisy platné v době posouzení (12), pokud v samotných platných právních předpisech není stanoveno jinak. Portugalsko podporu interně schválilo (přičemž ji podmínilo schválením Komisí) a oznámilo Komisi až dlouho poté, co doba použitelnosti nařízení DOM skončila.

(33)

Portugalsko ohledně této skutečnosti uvádí, že nařízení DOM lze použít na tuto smlouvu na základě článku 4 uvedeného nařízení, jež stanoví: „Toto nařízení se použije na konečné smlouvy podepsané od vstupu tohoto nařízení v platnost až do konce jeho použitelnosti (…)“. Portugalsko v této souvislosti zdůrazňuje, že dotčená smlouva byla podepsána dne 14. listopadu 2003, tedy ještě v době platnosti nařízení DOM, a je tudíž nadále způsobilá pro poskytnutí podpory.

(34)

Komise se nicméně domnívá, že citovaný článek 4 neurčuje dobu použitelnosti nařízení DOM. Ta je určena v článku 5 (13) nařízení, jež uvádí, že „použitelnost (nařízení) končí dnem 31. března 2005“.

(35)

Článek 4 oproti tomu stanoví doplňující podmínky slučitelnosti podpory. To je také potvrzeno v druhé části článku 4, jež stanoví, že nařízení DOM se nebude používat na konečné smlouvy podepsané „předtím, než Společenství oznámí v Úředním věstníku Evropských společenství, že zahájilo řízení o urovnání sporu s Koreou (…) a (na konečné smlouvy podepsané) jeden nebo více měsíců poté, co Komise v Úředním věstníku Evropských společenství oznámí, že tato řízení o urovnání sporů jsou ukončena nebo pozastavena“.

(36)

S ohledem na předchozí skutečnosti je zřejmé, že nařízení DOM by bylo použitelné pouze tehdy, pokud by existoval nerozhodnutý spor s Koreou (14), a v žádném případě by nebylo použitelné po 31. březnu 2005.

(37)

Tento výklad se opírá o samotný účel nařízení DOM: bylo vytvořeno „coby výjimečné a dočasné opatření a v zájmu pomoci loděnicím Společenství v těch odvětvích, kterých se dotkly nepříznivé účinky ve formě značných škod a vážného znevýhodnění způsobených nekalou korejskou hospodářskou soutěží, by (…) měl být povolen (…) pouze pro omezená odvětví trhu a po krátké a omezené období“ (15) (3. bod odůvodnění).

(38)

Tím, že Rada toto nařízení po skončení jeho použitelnosti neobnovila, zřetelně naznačila, že nemá v úmyslu dále povolovat Komisi schvalování podpor na základě nařízení DOM. To je také v souladu s faktem, že Společenství sdělilo orgánu pro řešení sporů, že členské státy již nadále nebudou moci poskytovat provozní podpory na základě tohoto nařízení.

(39)

Komise v této souvislosti zdůrazňuje, že výklad nařízení DOM musí být také analyzován s ohledem na mezinárodní závazky Společenství. Podle stávající judikatury Soudního dvora musí být právní předpisy Společenství vykládány způsobem co možná nejslučitelnějším s mezinárodním právem, včetně povinností ES v rámci Světové obchodní organizace (16).

(40)

Zpráva panelu a rozhodnutí orgánu pro řešení sporů, jímž byla přijata, zpochybnily nařízení DOM per se z důvodu porušování pravidel Světové obchodní organizace a přiměly Společenství, aby nařízení DOM přestalo používat. Povinnost Společenství aplikovat rozhodnutí orgánu pro řešení sporů se vztahuje také na budoucí rozhodnutí o poskytování nových podpor na základě nařízení DOM (17). Tím, že Společenství orgánu pro řešení sporů sdělilo, že již splnilo jeho rozhodnutí a doporučení, jelikož dne 31. března 2005 skončila použitelnost nařízení DOM a členské státy již nemohou nadále poskytovat provozní podpory na základě tohoto nařízení, na sebe přijalo závazek toto nařízení nadále nepoužívat ke schvalování nových podpor. Proto by schválení této podpory znamenalo porušení mezinárodních závazků Společenství.

(41)

Konečně je také nutno dodat, že Portugalsko nepředložilo své oznámení v přiměřené lhůtě. Opatření oznámilo až 7. ledna 2006, tedy přibližně 27 měsíců poté, co loděnice předložila žádost o podporu, 10 měsíců po uplynutí doby platnosti nařízení DOM a 6 měsíců poté, co Společenství sdělilo orgánu pro řešení sporů, že členské státy již nadále nemohou poskytovat provozní podpory na základě uvedeného nařízení. Vzhledem k výjimečnému a dočasnému charakteru nařízení a vzhledem k mezinárodním závazkům přijatým v rámci WTO, jež byly Portugalsku známy, nemohlo Portugalsko očekávat, že se bude mechanismus uplatňovat i po skončení jeho platnosti.

(42)

Komise rovněž uvádí, že přestože společnost ENVC předpokládala získání podpory, nárok na její získání jí tím nevznikal; podpora nezávisela pouze na schválení Portugalskem, ale také na oznámení Komisi a jejím schválení.

(43)

Ani zásada rovnosti zacházení není, v rozporu s argumentem Portugalska, v tomto případě zpochybněna. Loděnice z členských států, jež disponovaly režimem v rámci nařízení DOM, mohly přijímat podpory na základě režimů schválených Komisí před 30. březnem 2005, po tomto datu Komise nepřijala žádná další rozhodnutí o schválení nových podpor na základě tohoto nařízení. Komise rovněž podtrhuje, že dle rozhodnutí orgánu pro řešení sporů se povinnost neposkytovat nové podpory na základě nařízení DOM vztahuje jak na podpory v rámci schválených režimů, tak na podpory ad hoc, nerozlišuje se tedy žádným způsobem mezi podporami loděnicím, na něž se vztahuje nějaký režim, a podporami ad hoc mimo působnost jakéhokoliv režimu (viz 14. bod odůvodnění), jako je posuzovaný případ: rozhodnutí orgánu pro řešení sporů doporučovalo, aby Společenství upravilo kromě nařízení DOM také vnitrostátní režimy přijaté na základě tohoto mechanismu, v souladu se svými povinnostmi vyplývajícími z dohod Světové obchodní organizace.

(44)

Vzhledem k uvedeným skutečnostem dospěla Komise k závěru, že oznámená podpora nemůže být schválena na základě nařízení DOM. Jelikož nelze uplatnit žádnou další výjimku na základě čl. 87 odst. 2 nebo 3 Smlouvy o ES, je podpora neslučitelná se společným trhem,