28.3.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 71/5

(1)

Dne 27. února 2007 přezkoumala Rada aktualizovaný program stability Portugalska, který zahrnuje období 2006 až 2010.

(2)

Makroekonomický scénář, z něhož program vychází, předpokládá růst reálného HDP o 1,4 % v roce 2006, o 1,8 % v roce 2007 a o 2,4 % v roce 2008, případně o 3 % ročně po zbývající část programového období. Na základě informací, které jsou v současné době k dispozici se zdá, že tento scénář vychází z příznivých předpokladů růstu pro rok 2008 a roky na konci programového období, přičemž se mezera výstupu rychle přiblíží nule. Předpovědi míry inflace uvedené v programu se jeví reálně.

(3)

Prognóza útvarů Komise z podzimu 2006 a nová aktualizace odhadují, že v roce 2006 míra celkového veřejného schodku dosáhla výše 4,6 % HDP, což by odpovídalo cílům vyplývajícím z předchozí aktualizace programu stability. Podle nové aktualizace byly cílové hodnoty míry státních příjmů i výdajů poměrně splněny. Vyjádřeno v poměru k HDP, obě tyto míry jsou poněkud nižší, než předpokládala prognóza útvarů Komise z podzimu 2006.

(4)

Hlavním cílem střednědobé rozpočtové strategie uvedené v programu je trvalá náprava velké fiskální nerovnováhy, zejména snížení celkového veřejného schodku tak, aby se v roce 2008 snížil pod referenční hodnotu 3 % HDP a aby následně pokračovala rozpočtová konsolidace. Během programového období se plánují zásadní opatření směřující k fiskální konsolidaci: plánuje se, že se veřejný schodek postupně sníží z hodnoty 4,6 % HDP v roce 2006 na 0,4 % v roce 2010; postup pro nápravu primárního schodku je podobný, očekává se zlepšení ze schodku ve výši 1,7 % HDP v roce 2006 na přebytek ve výši 2,5 % v roce 2010. Plánovaného snížení schodku by se mělo dosáhnout hlavně omezením primárních výdajů, jejichž celková výše by se měla během programového období reálně snížit, a to díky nápravným opatřením strukturální povahy, která se zaměří na restrukturalizaci ústřední vlády, státních zaměstnanců a veřejných služeb a rovněž na kontrolu výdajů v oblasti sociálního zabezpečení a zdravotnictví. V letech na počátku programového období napomohou fiskální konsolidaci rovněž vyšší daňové příjmy získané hlavně díky zvýšení některých daňových sazeb a z nižších daňových úlev a pokračujícímu úsilí v boji proti podvodům a daňovým únikům. Vzhledem k tomu, že se makroekonomický scénář v podstatě nezměnil, program potvrzuje plánovanou úpravu předpokládanou aktualizací programu stability z prosince roku 2005.

(5)

Plánuje se, že se strukturální saldo (tj. saldo očištěné o cyklické vlivy a jednorázová a jiná prozatímní opatření) vypočítané podle společně dohodnuté metodiky bude zlepšovat ze schodku ve výši 3,5 % HDP v roce 2006 na 0.5 % do roku 2010. V rámci programového období se předpokládá, že se strukturální saldo v průměru sníží téměř o 0,75 % HDP ročně. Střednědobý cíl pro stav rozpočtu vyplývající z programu představuje strukturální schodek ve výši 0,5 % HDP, program usiluje o dosažení této hodnoty do roku 2010, tj. o rok dříve ve srovnání s implicitním předpokladem vyplývajícím z předchozího programu. Jelikož je střednědobý cíl náročnější než minimální orientační cíl (odhadovaný schodek kolem 1,5 % HDP), jeho dosažením by měl být splněn cíl v podobě zajištění bezpečné rezervy proti výskytu nadměrného schodku. Střednědobý cíl se nachází v rozpětí, které pro eurozónu a členské státy ERM-II uvádí Pakt o stabilitě a růstu a kodex chování, a přiměřeně odráží míru zadlužení a dlouhodobý průměrný růst potenciálního produktu.

(6)

Riziko, že rozpočtové výsledky budou nižší, závisí zejména na dopadu opatření určených k omezení státní výdajů. S ohledem na obtížné makroekonomické prostředí vláda nedávno zahájila provádění rozhodujících opatření určených k omezení růstu výdajů, zejména v oblasti veřejné správy, zdravotnictví a sociálního zabezpečení, a zároveň přijala nový právní rámec ke zlepšení rozpočtové kázně regionálních a místních vlád. Ostatní opatření, která také částečně souvisejí se státním sektorem, se stále ještě připravují. Příznivý dopad na rozpočet, který se od těchto opatření očekává, však závisí na nejistých okolnostech, a to především počínaje rokem 2008. Vzhledem k tomu, že fiskální konsolidace zásadním způsobem závisí na omezení výdajů, ke splnění rozpočtových cílů bude třeba dosáhnout dalšího pokroku v oblasti probíhajícího zlepšování rozpočtového rámce a provádění mechanismu posuzování a kontroly plnění rozpočtu. Makroekonomický scénář zvyšuje riziko menšího oživení hospodářské činnosti, což by pro veřejný rozpočet znamenalo mnohem skromnější odlehčení. Předpoklady týkající se elasticity daňových příjmů k hospodářské činnosti závisí v roce 2007 na plánovaném dalším zlepšení výběru daní.

(7)

S ohledem na toto posouzení rizik je stav rozpočtu uvedený v programu obecně v souladu s doporučením Rady týkajícím se nápravy nadměrného schodku do roku 2008, pokud opatření uvedená v programu budou úplně a účinně provedena a v případě, že hospodářský růst bude nižší, než se předpokládalo, budou posílena. Na základě nápravy nadměrného schodku program předpokládá úpravu, jež je v souladu s paktem. S ohledem na rizika ohrožující rozpočtové cíle však rozpočtová situace v programu nemusí zajišťovat dostatečnou bezpečnou rezervu proti překročení prahové hodnoty schodku ve výši 3 % HDP při běžných makroekonomických výkyvech až do úplného konce programového období. V důsledku toho by rizika ohrožující rozpočtové cíle mohla způsobit neplnění střednědobých cílů do roku 2010, jak to předpokládá program. V letech následujících po odstranění nadměrného schodku rozpočtu by tedy rozvrh změn vedoucích k dosažení střednědobého cíle mohl požadovat posílení opatření tak, aby byla v souladu s Paktem o stabilitě a růstu, který stanoví, že roční zlepšení strukturálního salda v eurozóně a v členských státech ERM II by mělo představovat orientačně 0,5 % HDP, přičemž v případě hospodářsky příznivých podmínek by změna měla být větší a naopak v případě hospodářsky nepříznivých hospodářských podmínek menší.

(8)

Odhaduje se, že hrubý veřejný dluh v roce 2006 dosáhl hodnoty 67,5 % HDP, což překračuje referenční hodnotu 60 % HDP stanovenou ve Smlouvě. Program předpokládá, že se míra dluhu v roce 2007 zvýší a následně se do konce programového období postupně sníží přibližně o 6 procentních bodů. Vývoj míry zadlužení je závislý na rizicích ohrožujících rozpočtové cíle, která byla uvedena výše, a na pokračující nejistotě ohledně úpravy vnitřní dynamiky dluhu, která v minulosti výrazně a převažujícím způsobem inklinovala ke zvyšování dluhu. Výkonnost veřejnoprávních podnikatelských subjektů v neposlední řadě představuje i riziko ve střednědobém výhledu. S výhradou těchto rizik se míra zadlužení do konce programového období začne snižovat směrem k referenční hodnotě.

(9)

Portugalsko v současné době přijalo reformu důchodového systému, jejímž cílem je posílení udržitelnosti veřejných financí. Předpoklady uvedené v programu uvádějí, že celkové zvýšení výdajů souvisejících se stárnutím obyvatelstva bude v průběhu nadcházejícího desetiletí v důsledku reformy podstatně nižší, tyto výdaje však budou i nadále značné. Počáteční stav rozpočtu, ačkoli se v porovnání s rokem 2005 znatelně zlepšil, stále představuje riziko pro udržitelné veřejné finance, a to i když se nezohlední dlouhodobý dopad stárnutí obyvatelstva na rozpočet. Stávající míra hrubého dluhu navíc překračuje referenční hodnotu vyplývající ze Smlouvy. Zdá se, že celkově je udržitelnost veřejných financí v Portugalsku vystavena vysokému riziku. Plánovaná rozpočtová konsolidace spolu s předpokládaným omezením výdajů souvisejících se stárnutím obyvatelstva, vyplývajícím z pokračujících reforem, významně přispějí ke snížení těchto rizik.

(10)

Program stability obsahuje kvalitativní posouzení celkového dopadu zprávy o provádění národního programu reforem z října 2006 v rámci střednědobé fiskální strategie. Poskytuje navíc systematické informace o přímých rozpočtových nákladech nebo o úsporách vyplývajících z hlavních reforem uvedených v národním programu reforem a rozpočtové prognózy výslovně zohledňují veškeré dopady opatření vyplývajících z národního programu reforem na veřejné finance. Zdá se, že opatření v oblasti veřejných financí předpokládaná programem stability odpovídají opatřením uvedeným v národním programu reforem. Oba programy se zejména věnují vztahům mezi reformou veřejné správy a strategií fiskální konsolidace a poskytují doplňující informace o různých opatřeních politik.

(11)

Rozpočtová strategie uvedená v programu je vcelku v souladu s hlavními směry hospodářské politiky obsaženými v integrovaných pokynech pro období 2005 až 2008.

(12)

Pokud jde o požadavky na poskytování údajů vyplývající z kodexu chování pro programy stability a konvergenční programy, program poskytuje veškeré povinné údaje a většinu nepovinných údajů (2). Pokud jde o modelovou strukturu, v některých základních bodech se odklání od modelové struktury uvedené v kodexu chování (3).

i)

důsledně provedlo strukturální opatření uvedená v programu tak, aby do roku 2008 napravilo nadměrný schodek, a aby bylo připraveno tato opatření posílit tak, aby reagovala na dopady na rozpočet v případě nižšího hospodářského růstu, než se předpokládalo;

ii)

po nápravě nadměrného schodku provedlo plánovanou úpravu směřující k dosažení střednědobých cílů, kterou by případně podpořila posílená opatření a

iii)

pokračovalo v probíhající reformě veřejné správy; pokračovalo v posilování rozpočtového rámce, včetně posouzení a kontrolu plnění rozpočtu na všech úrovních ústřední vlády zejména tak, aby dosáhlo plánovaného omezení výdajů;

iv)

s ohledem na míru zadlužení a předpokládané zvýšení výdajů souvisejících se stárnutím obyvatelstva zlepšilo dlouhodobou udržitelnost veřejných financí tím, že dosáhne splnění střednědobých cílů a zajistí a případně i posílí využívání výsledků schválených reforem důchodového systému.