7.11.2006   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 307/207

(1)

Komise obdržela v dopise ze dne 23. ledna 2004, zaevidovaném dne 23. února 2004, stížnost týkající se možné podpory v souvislosti se stavebním projektem v obci Haaksbergen v Nizozemsku. Dopisem ze dne 15. dubna 2004 požádala Komise nizozemské orgány o vysvětlení daného opatření. Dopisem ze dne 18. května 2004, zaevidovaném dne 25. května 2004, sdělilo Nizozemsko Komisi, že uvedené opatření bude brzy oznámeno.

(2)

Dopisem ze dne 25. června 2004, zaevidovaným dne 30. června 2004, oznámilo Nizozemsko, že obec Haaksbergen má v úmyslu poskytnout podporu stavebním podnikům, které se podílejí na projektu Marktpassageplan. Dopisem ze dne 12. července 2004 požádala Komise o podrobnější informace, které byly poskytnuty během setkání se zástupci Komise dne 8. října 2004 a dopisem ze dne 30. prosince 2004, zaevidovaným dne 10. ledna 2005. Dále poskytlo Nizozemsko doplňující informace dopisem ze dne 11. května 2005, zaevidovaným dne 18. května 2005.

(3)

Dopisem ze dne 21. září 2005 oznámila Komise Nizozemsku, že se rozhodla v souvislosti s danou podporou zahájit řízení podle čl. 88 odst. 2 Smlouvy o ES.

(4)

Rozhodnutí Komise zahájit řízení bylo zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie  (1). Komise vyzvala zúčastněné strany, aby k dané podpoře předložily své připomínky. Komise žádné připomínky neobdržela.

(5)

Reakce Nizozemska na zahájení formálního vyšetřovacího řízení byla zaslána dopisem ze dne 29. prosince 2005, zaevidovaným dne 5. ledna 2006.

(6)

Obecní rada obce Haaksbergen, která má 24 000 obyvatel a nachází se v provincii Overijssel poblíž hranice s Německem, se již od počátku devadesátých let zabývala myšlenkou revitalizovat zanedbané centrum města. Ve spolupráci s poradci byly prostudovány různé možnosti, jak by mohly být do centra umístěny kvalitní bytové a obchodní prostory. Ani první stavební podnik, se kterým chtěla obec daný projekt uskutečnit, ani sama obec nemohly koupit pozemky nezbytné pro realizaci projektu.

(7)

Koncem devadesátých let získalo uvedené parcely šest stavebních podniků, které se následně spojily. Podniky vypracovaly projekt, v jehož rámci mělo dojít k výstavbě 58 bytů a 11 obchodů. Projekt nezahrnoval stavební práce, které by měly stavební podniky provést a následně předat k užívání obci, jako například infrastruktury. Projekt zahrnoval výstavbu bytů a obchodů, které měly být prodány či pronajaty soukromým investorům. Výpočty však ukázaly, že projekt nebude rentabilní.

(8)

Vzhledem k tomu, že obec přikládala realizaci projektu šesti stavebních podniků na revitalizaci městského centra velký význam a že mohla počítat s příspěvkem ze strany provincie, rozhodla se projekt podpořit, a to zejména pokrytím očekávané ztráty z projektu. Obec již podepsala se stavebními podniky dohodu o spolupráci, avšak podpora uvedená v dohodě dosud nebyla poskytnuta.

(9)

Veřejná podpora má být zejména poskytnuta formou dotace stavebním podnikům ve výši 2,98 milionu EUR ze strany obce (opatření 1). Tato částka zahrnuje také finanční podporu poskytnutou obci na uvedený projekt ze strany provincie ve výši 453 780 EUR (1 000 000 NLG) a odpovídá očekávané ztrátě z projektu vypočítané na základě odhadu nákladů a výnosů.

(10)

Podle jednoho z ustanovení dohody o spolupráci vypočítá po dodání díla nezávislý auditor skutečné náklady a výnosy. Pokud se později ukáže, že skutečná ztráta vypočítaná odborníkem je nižší než odhadovaná ztráta, na jejímž základě bude dotace poskytnuta, má být obci navráceno pouze 50 % části dotace, která převyšuje skutečnou ztrátu. Jinými slovy si tak developerské společnosti mohou ponechat zbývajících 50 % části podpory, která nebude použita na pokrytí skutečné ztráty. Toto ustanovení bude nadále označováno jako „ustanovení o částečném navrácení dotace“. V případě, že bude skutečná ztráta vyšší, než se očekává, dotace poskytnutá obcí zvýšena nebude.

(11)

Vedle podpory poskytnuté formou dotace (opatření 1) zahájila Komise zároveň řízení v souvislosti s dalšími třemi opatřeními, která mohou představovat podporu. Druhé opatření se týká bezplatného převodu několika parcel obecních pozemků na developerské společnosti (2) (opatření 2). Podle sdělení nizozemských orgánů měly tyto parcely hodnotu 233 295 EUR, avšak Komise neobdržela posudek o hodnotě. Dále je obec odpovědná za 35 % nákladů, které by mohly vzniknout v souvislosti s náhradou škody na základě článku 49 zákona o územním plánování (Wet op de Ruimtelijke Ordening) po dokončení projektu (opatření 3). Odpovědnost za zbývajících 65 % nesou developerské společnosti. Dále také není jasné, zda bude obec při prodeji jedné parcely a budovy developerským společnostem vycházet z účetní či tržní hodnoty (opatření 4).

(12)

Po dokončení projektu získá obec bezplatně několik parcel, které mají být podle stavebního povolení upraveny jako veřejné prostranství. Sdělení neobsahovalo přesné ocenění uvedených parcel (opatření 2a).

(13)

Příjemci v rámci uvedených opatření jsou stavební podniky, které se na projektu podílejí.

(14)

Prvním podnikem přijímajícím přímo podporu je Rabo Vastgoed B.V. Tento podnik je součástí velké skupiny působící na mezinárodní úrovni, zejména ve finančním sektoru. Podíl společnosti Rabo Vastgoed B.V. na projektu představuje 25 %.

(15)

Podle dohody o spolupráci je druhým podnikem přijímajícím přímo podporu Centrum Haaksbergen B.V. Tento podnik byl zřízen pěti stavebními podniky pro účely uskutečnění tohoto projektu. Těchto pět podniků má provést veškeré stavební činnosti, které jsou svěřeny společnosti Centrum Haaksbergen B.V. Jedná se tedy především o právní subjekt zřízený ad hoc, který neprovozuje „skutečnou“ vlastní hospodářskou činnost. Na základě výše uvedených skutečností lze dojít k závěru, že podpora poskytnutá společnosti Centrum Haaksbergen bude převedena na těchto pět podniků. Podle nizozemských orgánů představuje podíl každého z uvedených podniků na projektu 15 %. Nizozemsko zároveň uvedlo, že společnost RoTij Bouwontwikkeling Oost B.V. má mezinárodní působnost, zatímco ostatní čtyři stavební podniky – Besathij B.V., Bouwbedrijf Assink Eibergen B.V., Bouwbedrijf Deeterink B.V. a Bouwburo Jan Scharenborg B.V. – působí na regionální či místní úrovni.

(16)

Přestože jsou příjemci podpory v tomto rozhodnutí označováni za „stavební“ podniky, neznamená to, že se jejich činnosti omezují pouze na stavebnictví. Zabývají se veškerou developerskou činností a realizací projektů v oblasti nemovitostí.

(17)

Relevantními trhy jsou trh v oblasti výstavby a prodeje bytů a domů určených k bydlení a trh v oblasti výstavby a pronájmu komerčních prostor. Vzhledem k tomu, že se obec Haaksbergen nachází v blízkosti hranice s Německem, je pravděpodobné, že někteří nizozemští a němečtí dodavatelé a klienti působící na těchto trzích rozvíjejí své činnosti také v sousední zemi.

(18)

Komise zahájila formální vyšetřovací řízení, neboť má podezření, že některá opatření, jež hodlá uskutečnit obecní rada, mohou představovat státní podporu a že takovou podporu nelze považovat za slučitelnou se společným trhem.

(19)

V souvislosti s možným označením opatření veřejných orgánů za podporu poukázala Komise zejména na skutečnost, že ustanovení o částečném navrácení dotace představuje pro dotčené stavební podniky zvýhodnění.

(20)

Pokud jde o případné výjimky z obecného zákazu státní podpory podle čl. 87 odst. 1, poukázala Komise nejprve na to, že se na dotčenou podporu nevztahují automatické výjimky podle čl. 87 odst. 2 písm. b) a c). Rovněž nebylo možné podporu považovat ve smyslu čl. 87 odst. 2 písm. a) za podporu projektu sociální povahy, a to mimo jiné proto, že nákup nových bytů není vyhrazen znevýhodněným osobám.

(21)

V souvislosti s výjimkami podle čl. 87 odst. 3 poukázala Komise na skutečnost, že obec Haaksbergen se nenachází v regionu, kterému je poskytována podpora, a proto nepřipadá v úvahu regionální podpora na základě čl. 87 odst. 3 písm. a) a c). Výjimku podle čl. 87 odst. 3 písm. b) uplatnit pochopitelně nelze. Komise vypracovala různé pokyny a rámce, které stanoví, za jakých podmínek může být uplatněna podpora v rámci výjimky podle čl. 87 odst. 3 písm. c). Zdá se, že v daném případě nelze uplatnit žádné z těchto pokynů. Rovněž byla zvažována výjimka pro zanedbané městské oblasti (3). Pro daný projekt však tuto výjimku nelze uplatnit, a to mimo jiné proto, že obec Haaksbergen není podle oznámení Komise městskou oblastí. Dané oblasti se logicky rovněž netýká evropský program URBAN II. Nelze uplatnit ani výjimku podle čl. 87 odst. 3 písm. d) v souvislosti s kulturou, neboť předmětem tohoto projektu je nová výstavba a nikoli rekonstrukce stávajících budov či jiný cíl v oblasti kultury.

(22)

Komise neobdržela žádné připomínky zúčastněných stran.

(23)

V reakci na zahájení formálního vyšetřovacího řízení poskytly nizozemské orgány dodatečné informace o bezplatném převodu parcel ze strany obce a na obec (opatření 2 a 2a). Bezplatný převod parcel na stavební podniky (opatření 2) se týká pozemku o ploše 674 m2. Obec naopak získá pozemek o ploše 1 077 m2 (opatření 2a). Nizozemské orgány předložily posudek o hodnotě, podle nějž má daný pozemek hodnotu 135 EUR na m2.

(24)

S odkazem na jinou parcelu a budovu, které obec prodala stavebním podnikům (opatření 4), poskytly nizozemské orgány informace v tom smyslu, že transakční cena byla výrazně vyšší než cena, kterou obec za tyto nemovitosti před několika lety zaplatila.

(25)

U pěti zkoumaných opatření se bezpochyby jedná o státní zdroje. Uvedená dotace (opatření 1) představuje přímý převod prostředků obce. Převod parcel a budov mění celkovou hodnotu majetku obce (opatření 2, 2a a 4). Také poslední opatření (opatření 3) souvisí s obecními prostředky, neboť v jeho rámci je poskytnuta záruka, která v budoucnu může vést k vyplacení prostředků, přičemž není požadována platba odpovídajícího záručního poplatku.

(26)

Dotace obce (opatření 1) představuje pro podniky přijímající podporu zvýhodnění, protože podniky získají prostředky, které by jinak za tržních podmínek nezískaly.

(27)

Bezplatný převod pozemků ze strany obce (opatření 2) je kompenzován převodem většího pozemku (opatření 2a) na obec, jak je stanoveno v příslušné dohodě. Podle posudku o hodnotě, který předložilo Nizozemsko, získá obec pozemek o čisté ploše v hodnotě 54 405 EUR (4). Tato dvě opatření proto společně nepředstavují pro stavební podniky žádné zvýhodnění.

(28)

Obec bude zároveň odpovědná za 35 % nákladů, které by mohly vzniknout v souvislosti s náhradou škody týkající se projektu (opatření 3). V kapitole 2, oddíle 1, bodě 2.1.2 oznámení Komise o použití článků 87 a 88 Smlouvy o ES na státní podporu ve formě záruk (5) se stanoví: „Výhodou státní záruky je, že s ní související riziko nese stát. Skutečnost, že toto riziko nese stát, by za normálních okolností měla být kompenzována odpovídajícím poplatkem. V případě, že se stát takového poplatku vzdá, vznikne danému podniku výhoda a stát přijde o možný zisk. Dokonce i v případě, že stát poskytovanou záruku vůbec nemusí vyplatit, se může jednat o podporu ve smyslu čl. 87 odst. 1. K poskytnutí podpory dochází v okamžiku, kdy je poskytnuta záruka, a nikoli v okamžiku, kdy je požadováno plnění záruky či kdy dochází v rámci podmínek záruky k platbě. Skutečnost, zda záruka představuje podporu a pokud ano, jaká částka je předmětem takové podpory, musí být posouzena v okamžiku poskytnutí záruky.“ V daném případě poukazuje Komise na skutečnost, že riziko, že v důsledku nároků na náhradu škody bude muset být vyplaceno odškodné, nesou částečně veřejné orgány, a že obec za takovou částečnou záruku neobdrží žádné poplatky. Kvůli tomuto opatření se tedy podniky vyhnou nákladům, které by jim za normálních okolností v rámci stavebního projektu vznikly, ať už formou poplatků za záruku či pojistného, či – pokud si pojištění nesjednají – formou opatření k zajištění možné náhrady škod. Jedná se tedy o zvýhodnění.

(29)

Pokud jde o parcely a majetek prodané obcí stavebním podnikům (opatření 4), rozptýlily dodatečné informace, jež poskytly nizozemské orgány v souvislosti s cenou zaplacenou obcí za získání těchto pozemků, pochyby, které zazněly v souvislosti s možným prodejem v účetní hodnotě. Dodatečné dokumenty totiž ukazují, že obec v krátké době zaznamenala výrazný kapitálový zisk. Proto obec v tomto případě nepřišla o možný příjem. Tato operace proto nepředstavuje pro stavební podniky žádné zvýhodnění.

(30)

Lze učinit závěr, že dvě opatření představují pro stavební podniky zvýhodnění (opatření 1 a 3), avšak u ostatních opatření (opatření 2, 2a a 4) tomu tak není. Posledně uvedená opatření proto nepředstavují státní podporu a nebudou dále zkoumána.

(31)

Výše uvedené úvahy se týkaly možné podpory pro stavební podniky. Komise se musí také zabývat tím, zda se zvýhodnění částečně nepřenese na kupující či nájemce bytů a obchodních prostor. Kupující či nájemci si totiž mohou koupit či pronajmout bytové nebo obchodní prostory, které by jinak pravděpodobně vůbec neexistovaly, nebo by byly dražší. Toto zvýhodnění je však nepřímé a rozptýlené. V každém případě se na zvýhodnění 58 domácností pravděpodobně nevztahují pravidla pro státní podpory pro nepřímé příjemce podpory, kteří nevykonávají hospodářskou činnost. U hospodářských subjektů, například u 11 obchodů, by bylo případné zvýhodnění velmi malé a v žádném případě by nedosahovalo úrovně stanovené v nařízení de minimis. Komise proto své šetření omezí na možnou státní podporu v prospěch stavebních podniků.

(32)

Opatření je zřetelně selektivní, neboť se omezuje na podniky, které se podílejí na daném projektu.

(33)

Díky státní podpoře uskuteční podniky ztrátový projekt, který spočívá ve výstavbě a prodeji či pronájmu bytů a obchodních prostor. Podpora proto představuje přímé narušení hospodářské soutěže, neboť nové byty a obchodní prostory se stanou součástí stávajícího bytového a nebytového fondu.

(34)

Dále se může jednat o narušení hospodářské soutěže v případě, že státní podpora přesáhne výši ztráty, kterou v rámci projektu utrpí dané podniky. Díky této dotaci „navíc“ by dané podniky mohly například požadovat nižší ceny u budoucích projektů a/nebo by tyto prostředky mohly využít pro jiné činnosti. Komise poukázala na skutečnost, že by k tomuto vedlejšímu narušení soutěže nedošlo, pokud by podniky musely v plné výši navrátit tu část dotace, která převyšuje skutečnou utrpěnou ztrátu stanovenou po dokončení projektu auditorem. Komise zaznamenala, že si dané podniky mohou na základě ustanovení o částečném navrácení dotace ponechat 50 % části dotace, která převyšuje ztrátu. Toto vedlejší narušení soutěže proto nelze vyloučit.

(35)

Komise vzala na vědomí, že se obec Haaksbergen nachází v blízkosti hranice s Německem. Na trhu v oblasti výstavby a prodeje či pronájmu bytů nebo obchodních prostor tedy působí několik německých stavebních podniků. Komise dále poukázala na skutečnost, že několik dotčených podniků působí na mezinárodní úrovni. Proto by se přinejmenším mohlo jednat o možné nepříznivé ovlivnění obchodu.

(36)

Dotace (opatření 1) a částečná záruka (opatření 3) mohou být podle čl. 87 odst. 1 Smlouvy o ES považovány za státní podporu. Bezplatný čistý převod parcel (opatření 2 a 2a, jež mají být provedena společně) a prodej jedné parcely a budovy (opatření 4) nejsou státní podporou.

(37)

Nizozemsko ve svém sdělení nepožádalo o mimořádnou výjimku z obecného zákazu státní podpory podle čl. 87 odst. 1, která by tuto podporu umožnila.

(38)

Jak bylo uvedeno výše, vyjádřila Komise v rozhodnutí o zahájení formálního vyšetřovacího řízení pochybnosti ohledně toho, zda lze danou podporu považovat za slučitelnou se společným trhem na základě výjimek podle čl. 87 odst. 2 a čl. 87 odst. 3 písm. a), b) a d) či na základě pokynů a rámců stanovených podle čl. 87 odst. 3 písm. c). Nizozemsko ve své reakci na uvedené rozhodnutí nevzneslo k otázce slučitelnosti podpory se společným trhem žádné připomínky. Další šetření provedené Komisí nepřineslo v této věci žádné nové skutečnosti. Z toho důvodu dospěla Komise k závěru, že danou podporu nelze podle výše uvedeného právního základu považovat za slučitelnou se společným trhem.

(39)

Pokud jde o možnou slučitelnost se společným trhem na základě čl. 86 odst. 2, zastává Komise názor, že hospodářské činnosti, které uvedená podpora usnadňuje, neboli výstavbu a prodej a pronájem velmi kvalitních bytů a obchodních prostor, k nimž nemá přístup pouze určitá sociální kategorie, zcela jistě nelze považovat za službu obecného hospodářského zájmu. Ani proti tomu nevzneslo Nizozemsko žádné námitky. Proto se na danou podporu nemůže vztahovat čl. 86 odst. 2.

(40)

V této souvislosti hodlá Komise prověřit, zda nelze podporu, která je předmětem opatření 1 a 3, považovat za přímo slučitelnou se společným trhem na základě čl. 87 odst. 3 písm. c), v němž je stanoveno, že „podpory, které mají usnadnit rozvoj určitých hospodářských činností nebo hospodářských oblastí, pokud nemění podmínky obchodu v takové míře, jež by byla v rozporu se společným zájmem“, mohou být považovány za slučitelné se společným trhem.

(41)

Prověřuje-li Komise, zda je určitá podpora přímo slučitelná se společným trhem na základě čl. 87 odst. 3 písm. c), přihlíží k cílům Společenství a zjišťuje, zda je zamýšlená podpora vhodná a přiměřená pro zamýšlené cíle a zda nemá nepřiměřený nepříznivý vliv na hospodářskou soutěž a obchod.

(42)

Pokud jde o cíle, k nimž podporovaný projekt přispívá, zaznamenala Komise následující skutečnosti. Nizozemské orgány uvedly, že podle průzkumu z roku 2001 se 65 % obyvatel obce Haaksbergen necítí v centru obce bezpečně, a radši se mu proto vyhýbá. Tento chybějící pocit bezpečí potvrzují také policejní údaje o trestné činnosti. Projekt je navržen tak, aby pomocí obchodů v přízemí a bytů nad nimi a pomocí nových obytných budov, které mají nahradit dosud nevyužívané území, navodil větší pocit bezpečí v dané oblasti. Nizozemské orgány rovněž uvedly, že kolem centra obce sice úspěšně vznikly tři ulice s obchody, avšak samotné centrum stále ještě není z obchodního hlediska dostatečně rozvinuté a vytváří mezi těmito třemi ekonomicky úspěšnými nákupními zónami bariéru. Cílem projektu je zvýšit atraktivitu centra, a tím zabránit dalšímu úpadku a rostoucímu množství prázdných obchodních prostor. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem lze dojít k závěru, že daný projekt je z hlediska obecného zájmu prospěšný, což ostatně uvedla také obec ve zdůvodnění podpory.

(43)

Pokud jde o přiměřenost podpory, Komise konstatovala, že podpora má pokrýt ztrátu, již by podniky utrpěly v rámci projektu, který by se bez podpory neuskutečnil. Podpora je přiměřená do míry, do jaké pokrývá skutečnou ztrátu daných šesti podniků, které prodají či pronajmou byty a obchodní prostory za ceny, které jsou pro srovnatelné nemovitosti v dané oblasti obvyklé. Projekt však rovněž zahrnuje možnou podporu „navíc“ na základě ustanovení o částečném navrácení dotace. Toto ustanovení z dohody o spolupráci mezi obcí a stavebními podniky totiž stanoví, že skutečnou ztrátu z projektu po jeho dokončení určí auditor na základě skutečných nákladů a výnosů. Pokud bude skutečná ztráta nižší než odhadovaná ztráta, na jejímž základě bude dotace (opatření 1) v průběhu projektu poskytnuta, má být obci navráceno pouze 50 % části dotace, která převyšuje skutečnou ztrátu. Stavební podniky si tedy mohou ponechat 50 % části dotace, která nepokrývá skutečnou ztrátu. V případě, že například skutečná ztráta dosahuje přibližně nulové hodnoty místo očekávaných 2,98 milionů EUR, navrátí podniky zpět 1,49 milionů EUR a mohou si ponechat částku ve stejné výši. Státní prostředky ve výši, která převyšuje skutečnou ztrátu, nejsou pro uskutečnění projektu nutné. Je proto možné učinit závěr, že by pouze ustanovení o úplném navrácení části dotace, která převyšuje skutečnou ztrátu, mohlo omezit podporu na nezbytné minimum, a zajistit tak její přiměřenost. Komise zároveň poukázala na skutečnost, že se takové „ustanovení o navrácení dotace v plné výši“ musí také týkat podpory poskytnuté formou částečné záruky (opatření 3) a nejen dotace (opatření 1), jak je tomu nyní v případě ustanovení o částečném navrácení dotace.

(44)

Pokud jde o rozsah narušení hospodářské soutěže a ovlivnění obchodu, Komise zaznamenala, že díky podpoře bude do stávajícího bytového a nebytového fondu zařazeno 58 bytů a 11 obchodů, které budou nabízeny za ceny v dané oblasti obvyklé pro srovnatelné nemovitosti. Komise poukázala na skutečnost, že narušení hospodářské soutěže a příslušné důsledky pro obchodní podmínky, které tento nepříliš rozsáhlý, místní projekt způsobí, jsou nevýznamné a nepřeváží nad pozitivními dopady, jež byly uvedeny výše.

(45)

Jak již bylo uvedeno v souvislosti s vedlejším narušením hospodářské soutěže, má Komise za to, že podpora, která kryje utrpěnou ztrátu, daným šesti podnikům neposkytuje prostředky, jež by podniky mohly použít u budoucích projektů k narušení hospodářské soutěže a nepříznivému ovlivnění obchodu. Tento závěr však neplatí pro podporu, která bude poskytnuta nad úroveň skutečné ztráty. Jak již bylo uvedeno, umožňuje takovou podporu „navíc“ ustanovení o částečném navrácení dotace.

(46)

Komise dospěla k závěru, že část podpory, která pokrývá skutečnou ztrátu z projektu stanovenou později nezávislým auditorem, usnadňuje rozvoj určitých hospodářských činností nebo hospodářských oblastí, aniž by změnila podmínky obchodu v takové míře, jež by byla v rozporu se společným zájmem. Komise rovněž učinila závěr, že pro uskutečnění projektu není nezbytná ta část podpory, která převyšuje skutečnou ztrátu stanovenou později nezávislým auditorem a která zároveň nepříznivě ovlivňuje obchodní podmínky.

(47)

Na základě výše uvedených úvah dospěla Komise k závěru, že část podpory, která kryje skutečnou ztrátu z projektu stanovenou po dodání díla nezávislým auditorem, v maximální výši 2,98 milionů EUR (opatření 1), navýšená o odpovídající záruční poplatek (opatření 3), je na základě čl. 87 odst. 3 písm. c) slučitelná se společným trhem. Část podpory, která převyšuje skutečnou ztrátu z projektu stanovenou po dodání díla nezávislým auditorem, na základě čl. 87 odst. 3 písm. c) ani na základě jiného ustanovení o výjimce slučitelná není. Tato část tedy není slučitelná se společným trhem,