Choose the experimental features you want to try

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 32006D0262

    2006/262/ES: Rozhodnutí Komise ze dne 21. září 2005 o státní podpoře č. C 5/2004 (ex N 609/2003), kterou Německo hodlá poskytnout společnosti Kronoply (oznámeno pod číslem K(2005) 3497) (Text s významem pro EHP)

    Úř. věst. L 94, 1.4.2006, p. 50–55 (ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, IT, LV, LT, HU, NL, PL, PT, SK, SL, FI, SV)

    Legal status of the document In force

    ELI: http://data.europa.eu/eli/dec/2006/262/oj

    1.4.2006   

    CS

    Úřední věstník Evropské unie

    L 94/50


    ROZHODNUTÍ KOMISE

    ze dne 21. září 2005

    o státní podpoře č. C 5/2004 (ex N 609/2003), kterou Německo hodlá poskytnout společnosti Kronoply

    (oznámeno pod číslem K(2005) 3497)

    (Pouze německé znění je závazné)

    (Text s významem pro EHP)

    (2006/262/ES)

    KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ -

    s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na čl. 88 odst. 2 první pododstavec,

    s ohledem na Dohodu o Evropském hospodářském prostoru, a zejména na čl. 62 odst. 1 písm. a),

    poté, co vyzvala zúčastněné strany, aby předložily připomínky podle výše uvedených ustanovení (1), a s ohledem na tyto připomínky,

    vzhledem k těmto důvodům:

    1.   POSTUP

    (1)

    Dopisem ze dne 22. prosince 2003 (A/39031) sdělilo Německo svůj záměr poskytnout podle multisektorálního rámce regionální podpory pro velké investiční projekty (2) (dále jen „multisektorální rámec podpory 1998“) investiční příspěvek ve prospěch společnosti Kronoply GmbH, Heiligengrabe (Brandenburg), (dále jen „společnost Kronoply“). Tato podpora byla zapsána pod číslem N 609/03.

    (2)

    Dopisem ze dne 18. února 2004 (SG/D/200649) sdělila Komise Německu své rozhodnutí zahájit řízení podle čl. 88 odst. 2 Smlouvy o ES.

    (3)

    Rozhodnutí Komise o zahájení řízení bylo zveřejněno v Úředním věstníku Evropské Unie  (3). Komise vyzvala všechny zúčastněné strany, aby se k daným opatřením podpory vyjádřily.

    (4)

    Dopisem ze dne 19. března 2004 (A/32003) zaujalo stanovisko Německo.

    (5)

    Dopisem ze dne 24. května 2004 (A/33878) se jménem společnosti Kronoply vyjádřila advokátní kancelář Luther Menold s.r.o. (Luther Menold Rechtsanwaltsgesellschaft mbH). Toto stanovisko bylo dne 19. listopadu 2004 předáno Německu (D/58277).

    2.   POPIS PODPORY

    2.1.   První oznámení N 813/2000

    (6)

    Toto rozhodnutí souvisí s podporou N 813/2000, jejíž poskytnutí ve prospěch společnosti Kronoply Komise schválila.

    (7)

    Komise schválila dne 3. července 2001 (SG/D/289524) hrubou míru podpory ve výši 31,5 % ve prospěch společnosti Kronoply podle multisektorálního rámce podpory 1998 na výstavbu výrobní kapacity pro „Oriented Strand Boards“ (4) (dále jen „OSB“) v Heiligengrabe, Brandenburg, která je oblastí podpory ve smyslu čl. 87 odst. 3 písm. a) Smlouvy o ES. Míra podpory byla stanovena na 3,5 procentního bodu pod maximální mírou podpory, jelikož relevantní trh byl ohodnocen jako zmenšující se trh.

    (8)

    Komise posoudila tři opravné faktory pro výpočet maximální míry podpory podle multisektorálního rámce podpory 1998. Pro maximální míru podpory z toho vyplynul procentní podíl ve výši 31,5 (faktor hospodářské soutěže 0,75, faktor „poměr použitý kapitál – pracovní místa“ 0,8 a faktor „regionální dopady“ 1,5). Podpora tak činila 35,4 milionů EUR (5).

    (9)

    Faktor hospodářské soutěže tak, jak byl stanoven, vedl k rozdílnosti názorů mezi Komisí a Německem. Obě strany ale určily relevantní trh jako trh pro OSB a výrobky z překližky. Německo předložilo na počátku studie, z nichž vyplývalo, že tento trh není na sestupu. Komise vyjádřila o těchto studiích pochybnosti, poněvadž vycházely z mimořádně silného růstu poptávky pro rok 2000 ve srovnání s předcházejícími roky. Po opakované výměně informací snížilo Německo míru oznámené podpory ze 35 % na 31,5 %:

    Dopisem ze dne 22. prosince 2000 (A/40955) sdělilo Německo svůj záměr poskytnout společnosti Kronoply podporu podle multisektorálního rámce podpory 1998.

    Dne 3. ledna 2001 (D/56400) si Komise vyžádala další informace. Dne 11. ledna 2001 se sešli k jednání zástupci spolkové vlády, spolkové země Braniborsko, příslušného podniku a Komise. Spolková vláda poskytla dopisem ze dne 9. února 2001 (A/31359) a ze dne 20. února 2001 (A/31463) vyžádané informace. Dopisem ze dne 9. dubna 2001 (D/51511) se Komise obrátila na Německo s dalšími dotazy, které byly zodpovězeny dopisem ze dne 21. května 2001 (A/34090).

    Dopisem ze dne 19. června 2001 (A/34812) oznámilo Německo snížení míry podpory ze 35 % na 31,5 %.

    Dopisem ze dne 5. července 2001 (SG/D/289525) sdělila Komise Německu, že vůči podpoře nemá námitky.

    (10)

    Dopisem ze dne 3. ledna 2002 (A/30013) požádalo Německo o změnu rozhodnutí Komise. Německo předložilo důkazy o tom, že předpokládaný vzestup poptávky v roce 2000 skutečně nastal, a že tak nedošlo k poklesu trhu. Dopisem ze dne 5. února 2002 (D/50463) zamítla Komise změnu svého dřívějšího rozhodnutí s odůvodněním, že podpora byla vyhodnocena na základě správného výpočtu všech relevantních faktorů. Komise nemohla změnit své rozhodnutí z následujících důvodů: hodnocení faktoru hospodářské soutěže se opíralo o celkové srovnání vývoje sledované spotřeby daného výrobku a míry růstu výrobního odvětví v letech 1994 – 1999 a o prognózu, která byla v okamžiku rozhodnutí správná.

    2.2.   Druhé oznámení N 609/2003

    (11)

    Druhým oznámením byl učiněn pokus dosáhnout poskytnutím další podpory ve výši 3,5 % (v přepočtu 3 939 947 EUR) dříve zamítnutou vyšší míru podpory ve výši 35 %.

    (12)

    Německo argumentovalo tím, že definice trhu v prvním oznámení N 813/2000 byla věcně nesprávná, a odvolávalo se na článek 9 nařízení Rady (ES) č. 659/1999 ze dne 22. března 1999, kterým se stanoví prováděcí pravidla k článku 93 Smlouvy o ES (6) (dále jen nařízení (ES) č. 659/1999), podle něhož může být rozhodnutí zrušeno na základě následující podmínky: „Komise může […] zrušit rozhodnutí […], pokud bylo rozhodnutí založeno na nesprávné informaci poskytnuté během řízení, která byla rozhodujícím faktorem pro rozhodnutí...

    (13)

    Zatímco byl relevantní trh v původním oznámení definován jako trh pro OSB a překližku, vyplynulo podle údajů Německa z nově předložených studií, že by bylo vhodnější definovat relevantní trh jako trh pro OSB a pouze určité překližkové segmenty. Podle této nové definice trhu by se trh v příslušném období ve smyslu bodu 3.4 multisektorálního rámce podpory 1998 nezmenšil a tudíž by musela být schválena nesnížená míra podpory ve výši 35 %.

    2.3.   Rozhodnutí o zahájení řízení

    (14)

    Komise nevyhověla žádosti Německa, aby se relevantní trh omezil na základě jiné definice nahraditelných výrobků na trh pro OSB a určité překližkové segmenty.

    (15)

    Komise nepovažovala nové hodnocení trhu za nezbytné, jelikož nebyly splněny dva důležité prvky, které způsobily značné pochybnosti o slučitelnosti podpory se společným trhem:

    •   Chybějící motivace: Komise měla značné pochybnosti o motivačním účinku oznámené podpory, poněvadž investice již byly uskutečněny. Jestliže podpora nepůsobí jako stimul, nelze použít ustanovení o výjimkách podle čl. 87 odst. 3 písm. a) a c) Smlouvy o ES, která se týkají regionálního rozvoje.

    •   Chybějící nezbytnost: Komise měla vážné pochybnosti o tom, zda podpory na již uskutečněné investice mohou být považovány za nezbytné pro podporu hospodářského rozvoje určitých hospodářských odvětví nebo hospodářských oblastí ve smyslu čl. 87 odst. 3 písm. a) a c) Smlouvy o ES. V daném případě postačovala k uskutečnění investice míra podpory ve výši 31,5 %.

    3.   STANOVISKO NĚMECKA

    (16)

    Německo nadále trvalo na novém zhodnocení trhu Komisí podle článku 9 nařízení (ES) č. 659/1999:

    Podpora by byla poskytnuta v rámci „Společného programu: Zlepšení regionální hospodářské struktury“, který Komise schválila jako regionální režim podpory. Komise má tedy pouze povinnost prověřit, zda oznámené opatření odpovídá ustanovením schváleného režimu podpory a zda je slučitelné s multisektorálním rámcem podpory 1998. Jelikož nově oznámená podpora tato ustanovení splňuje, je opatření podpory jednoznačně investiční a nikoli provozní podporou.

    Soud prvního stupně potvrdil ve svém rozhodnutí ze dne 5. listopadu 2003 v právní věci T-130/02 (Kronoply/Komise) (7), že oznámení dodatečné podpory nebo změna již schválené podpory jsou možná. V důsledku toho nemohla Komise posoudit druhou oznámenou podporu jako podporu provozní s odůvodněním, že projekt je již uzavřen. V opačném případě by byla možnost oznámení dalších podpůrných opatření – která byla potvrzena Soudním dvorem – bezpředmětná.

    4.   STANOVISKA ZÚČASTNĚNÝCH STRAN

    (17)

    Společnost Kronoply trvala na stanovisku, že na jeden investiční projekt lze podat několik oznámení a doložila jej rozsudky v různých právních věcech:

    Soud prvního stupně potvrdil ve svém rozhodnutí ve věci Kronoply/Komise  (8), že další podpora nebo změna již schválené podpory jsou možné: „Kromě toho není vnitrostátním orgánům nijak zakázáno nahlásit projekt, na který má být podniku poskytnuta další podpora nebo již poskytnutá podpora změněna.

    Toto stanovisko obsahuje také rozhodnutí Soudu prvního stupně ze dne 30. ledna 2002 v právní věci T-212/00 (Nuove Industrie Molisane Srl/Komise) (9): „[…] rozhodnutí [Komise] nezbavuje italské úřady možnosti oznámit projekt, na který má být žalující straně poskytnuta další podpora nebo již poskytnutá podpora změněna.

    (18)

    Společnost Kronoply také zdůraznila, že Komise musí nové oznámení věcně přezkoumat, a uvedla pro to dva podstatné důvody:

    Komise nemůže vycházet z dřívějšího hodnocení trhu, poněvadž toto hodnocení vycházelo z věcně nesprávné definice trhu.

    Společnost Kronoply neměla možnost nechat přezkoumat původní rozhodnutí Komise soudem, poněvadž její zájmy nebyly poškozeny (10).

    (19)

    Společnost Kronoply popřela nedostatek motivace a uvedla pro to následující důvody:

    V bodě 4.2 Pokynů o státní podpoře regionům (11) (dále jen „pokyny pro regionální podpory“) je uvedeno, jak lze přezkoumat, zda existuje motivační prvek. Tento bod zní: „Kromě toho musí režimy podpory stanovit, že žádost o podporu musí být předložena před zahájením projektu.“ Společnost Kronoply tuto podmínku splnila podáním žádosti o podporu u vnitrostátních orgánů před zahájením projektu. Podpora tedy poskytovala požadovaný stimul a splňovala kritérium nezbytnosti podpory hospodářského rozvoje oblastí ve smyslu čl. 87 odst. 3 písm. a) Smlouvy o ES.

    Společnost Kronoply stále požadovala míru podpory ve výši 35 %. Snížení míry požadované podpory neznamenalo, že již není nutná žádná další podpora. Jelikož by formální řízení mohlo trvat až 18 měsíců, bylo pro příjemce podpory výhodnější přijmout okamžitě tu část podpory, jejíž oprávněnost byla pro Komisi nesporná.

    5.   HODNOCENÍ

    (20)

    Po přezkoumání stanovisek Německa a společnosti Kronoply setrvává Komise na stanovisku, které zastávala ve svém rozhodnutí o zahájení řízení, že nové hodnocení trhu podle multisektorálního rámce podpory 1998 není nutné, jelikož u podpory nejsou splněny dva základní předpoklady: motivační účinek a nezbytnost.

    5.1.   Žádné další investiční náklady způsobilé pro podporu ve smyslu pokynů pro regionální podpory

    (21)

    Komise zastává názor, že oznámení N 609/03 (ze dne 22. prosince 2003) je nutno považovat za samostatné, druhé oznámení podpory ve prospěch společnosti Kronoply, kterou však nebude dosaženo žádných dalších investic nebo vytvoření pracovních míst. Nevznikají proto žádné dodatečné náklady způsobilé pro podporu ve smyslu pokynů pro regionální podpory, které by mohly odůvodnit poskytnutí dodatečné podpory.

    (22)

    Komise schválila svým rozhodnutím SG (2001) D/289524 ze dne 3. července 2001 investiční podporu ve výši 35,4 milionů EUR ve prospěch společnosti Kronoply. Toto rozhodnutí vycházelo z údajů, které Německo tehdy předložilo. Komise se rozhodla, že nebude vznášet žádné námitky, a schválila podporu tak, jak byla nakonec Německem navržena. Německo a společnost Kronoply rozhodnutí akceptovaly. Německé orgány pak podporu poskytly a společnost Kronoply ukončila dne 31. ledna 2003 svůj investiční projekt.

    (23)

    Teprve osmnáct měsíců po konečném rozhodnutí Komise – a téměř jeden rok po ukončení investičního projektu – předložilo Německo oznámením ze dne 22. prosince 2003 novou definici trhu a prohlásilo, že by bylo na základě nových studií vhodnější definovat relevantní trh jako trh pro OSB a pouze určité překližkové segmenty. Jak již bylo vysvětleno v rozhodnutí o zahájení formálního přezkumného řízení, Komise nebude za těchto okolností své předchozí rozhodnutí revidovat. Komise je toho názoru, že předložení jiné definice trhu Německem nelze zařadit pod článek 9 nařízení (ES) č. 659/1999.

    (24)

    V souladu s rozhodnutím Soudu prvního stupně v právní věci Kronoply/Komise zastává Komise názor, že členský stát může oznámit další podporu nebo změnit již schválený projekt nebo dokonce změnit různé tranže státní podpory na určitý projekt a Komise to může schválit, jestliže lze pro každou tranži doložit motivační účinek a nezbytnost. Německo však již kromě ukončeného projektu neoznámilo žádný další investiční projekt společnosti Kronoply. Projekt, který měl být financován, byl kromě toho dokončen téměř rok před oznámením nového projektu na poskytnutí podpory. Komise tedy došla k závěru, že tímto druhým oznámením mělo být jednoduše dosaženo větší míry podpory ve výši 35 %, která byla předtím zamítnuta, aniž by vznikly dodatečné náklady způsobilé pro podporu, pro které by mohla být schválena podpora ve výši 3 936 947 EUR, a aniž by existoval motivační účinek nebo nezbytnost.

    (25)

    Jak vyložil Soudní dvůr Evropských společenství ve svém rozsudku ze dne 5. října 2000 v právní věci C-288/96 (Spolková republika Německo/Komise) (12) musí Komise takovou podporu posoudit jako podporu provozní, poněvadž je poskytována, aniž by se od příjemců vyžadoval závazek týkající se jejího využití a aniž by byla určena ke zlepšení finanční situace jejich podniků.

    5.2.   Motivační účinek

    (26)

    Komise se sice domnívá, že tato oznámení dostatečně prokázala, že poskytnutí další podpory nepovede k žádné nové investici a nebude nabízet žádné podněty, přesto by se však ráda v odpovědi na stanoviska Německa a společnosti Kronoply ještě podrobněji vrátila k pojmu motivačního účinku.

    5.2.1.   Investiční proces

    (27)

    Podnikové investice je nutno posuzovat jako dynamický proces. Důležité je rozlišovat mezi fází ex-ante a ex-post:

    Podniky přijímají ex-ante rozhodnutí o uskutečnění investice tak, že při svých výpočtech vycházejí z očekávaných příjmů a nákladů projektu. Jestliže se očekávaný výnos z investičního projektu pohybuje nad potřebnou mírou výnosnosti, tento projekt zahájí. Regionální podpora by měla poskytovat podnět k tomu, aby podniky změnily své chování a investovaly v regionech, ve kterých by jinak neinvestovaly.

    Jestliže je investice jednou učiněna, lze ji ex post jen velmi obtížně vrátit, jelikož její značná část proudí do určitého majetku, který nemůže být jen tak přesunut na jiné místo. Prodejem takového majetku by prodávající ztratil část svého investičního kapitálu.

    5.2.2.   Ex ante hodnocení motivačního účinku na základě pokynů pro regionální podpory.

    (28)

    V bodě 4.2 pokynů pro regionální podpory se používá následující test, který má ověřit, zda podpora má motivační účinek: příjemce podpory musí podat žádost o podporu před zahájením realizace projektu. Jestliže tomu tak je, vychází Komise z toho, že motivační účinek existuje.

    (29)

    Ve svých připomínkách zastávalo Německo a společnost Kronoply názor, že jsou splněny předpoklady bodu 4.2 pokynů pro regionální podpory, neboť společnost Kronoply podala žádost o podporu před zahájením realizace projektu.

    (30)

    Test v bodě 4.2 se má pokusit ověřit motivační účinek, aniž by investici příliš oddaloval. Rozsáhlé zkoumání všech hospodářských aspektů investičního rozhodnutí příjemce podpory by se mohlo ukázat jako velmi obtížné nebo časově náročné a tím by mohlo brzdit investici a hospodářský rozvoj regionu.

    (31)

    Při hodnocení motivačního účinku dodatečné podpory ve výši 3,5 % je rozhodující, zda rozdíl mezi 31,5 % a 35 % působil rozdíl na motivační účinek a ovlivnil investiční rozhodnutí společnosti Kronoply:

    Společnost Kronoply nemohla před uskutečněním investice vědět, jak vysoká podpora nakonec bude, jelikož vyhodnocení opravných faktorů v multisektorálním rámci podpor 1998 bylo na uvážení Komise. Společnost Kronoply si tedy nebyla jista, zda jí bude poskytnuta míra podpory ve výši 31,5 % nebo 35 %. Podnik tedy vycházel z toho, že očekávaná míra se bude pohybovat podle pravděpodobnosti obou možných výsledků mezi těmito dvěma hodnotami. Společnost Kronoply založila své investiční rozhodnutí na očekávané částce podpory.

    Komise bere na vědomí, že se společnost Kronoply rozhodla pro investici, i když nebyla stanovena přesná výše podpory nebo míra podpory. Kromě toho podnik investici ukončil poté, co byla schválena míra podpory ve výši 31,5 %. Společnost Kronoply proto byla zjevně ochotna vzít na sebe riziko míry podpory pouze ve výši 31,5 %.

    Sama skutečnost, že společnost Kronoply splňovala předpoklad v bodě 4.2 pokynů pro regionální podpory proto bezpodmínečně neznamená, že očekávaná hodnota těchto dodatečných 3,5 procentních bodů měla motivační účinek.

    5.2.3.   Ex post hodnocení motivačního účinku na základě skutečností

    (32)

    Místo toho, aby se dále zabývala rozhodnutím ex ante společnosti Kronoply, považuje Komise za účelnější vycházet ze skutečností. Společnost Kronoply se zjevně rozhodla pro investici a prováděla své činnosti nadále také poté, co jí byla schválena míra podpory pouze ve výši 31,5 %. Investiční projekt byl dokončen, jak bylo původně plánováno. Společnost Kronoply nepřizpůsobila svůj investiční projekt ani s ohledem na nižší míru podpory.

    (33)

    Společnost Kronoply nezmění svůj postoj, ať již podnik obdrží další podporu nebo ne: Neexistuje žádný důvod pro to, aby další podpora společnosti Kronoply vedla ke zvýšení výroby nebo rozšíření výrobních zařízení. Jelikož investice byly již učiněny, neexistuje ani žádný důvod k obavám, že společnost Kronoply ukončí výrobu v případě, že nedostane další podporu.

    (34)

    Komise proto dospěla k závěru, že poskytnutí podpory ve výši dalších 3,5 % by nemělo žádný motivační účinek.

    (35)

    Jak již bylo vysvětleno v rozhodnutí o zahájení řízení, musí podpory působit motivačně, jestliže mají přispívat k podpoře hospodářského rozvoje určitých hospodářských odvětví nebo hospodářských oblastí ve smyslu čl. 87 odst. 3 písm. a) a c) Smlouvy o ES. Jestliže již investice byla učiněna, jako v tomto případě, nevytváří podpora žádnou motivaci a nevede k novým investicím nebo k vytváření pracovních míst. Komise proto nemůže tuto podporu odůvodnit zvýšením nových investic nebo vytvořením pracovních míst ve smyslu čl. 87 odst. 3 písm. a) a c) Smlouvy o ES. Komise znovu dochází k závěru, že dodatečná podpora ve výši 3 936 947 EUR je podporou provozní.

    5.3.   Nezbytnost podpory

    (36)

    Co se týče prohlášení v rozhodnutí o zahájení řízení zastává Komise názor, že zásada nezbytnosti vyplývá bezprostředně z koncepce kontroly státních podpor. Komise může prohlásit, že podpora je v souladu s čl. 87 odst. 2 a 3 Smlouvy o ES jen tehdy, pokud může konstatovat, že podpora přispívá k uskutečňování některého z uvedených cílů, kterých by zvýhodněný podnik nemohl za obvyklých tržních podmínek dosáhnout vlastními opatřeními. To odpovídá běžné praxi Komise, kterou potvrdil Soudní dvůr Evropských společenství ve svém rozsudku ze dne 17. září 1980 v právní věci 730/79 (Philip Morris/Komise) (13).

    (37)

    Jak je podrobně uvedeno v bodech odůvodnění 26 až 35, neposkytuje plánovaná podpora žádnou motivaci pro nové investice nebo pro vytváření pracovních míst. Nevyžaduje od příjemce podpory ani odpovídající výkon ani příspěvek k cíli společného zájmu. Proto se zde jedná o provozní podporu k pokrytí běžných nákladů, které by společnost Kronoply musela jinak hradit sama.

    (38)

    Bod 4.15 pokynů pro regionální podpory zakazuje obvykle provozní podpory. Podpory tohoto druhu však lze výjimečně poskytnout v oblastech, na které se vztahuje čl. 87 odst. 3 písm. a) Smlouvy o ES, pokud jsou i) na základě svého příspěvku k regionálnímu rozvoji a ii) na základě svého druhu oprávněné a jejich výše je přiměřená k nevýhodám, které mají být vyrovnány. Německo nepředložilo údaje o případných nevýhodách, ani neukázalo, jak má další podpora přispět k regionálnímu rozvoji.

    (39)

    Z těchto skutečností vyplývá, že další podpora není nezbytná, jelikož se společnost Kronoply rozhodla pokračovat ve své činnosti také poté, co byla schválena pouze nižší míra podpory ve výši 31,5 %. To znamená, že hospodářský provoz společnosti Kronoply je rentabilní nebo že podnik není v žádném případě odkázán na další podpory. Každá další podpora by v této fázi byla pro společnost Kronoply neočekávaným ziskem.

    (40)

    Komise tedy dochází k závěru, že se podpora v tomto případě neslučuje s čl. 87 odst. 3 písm. a) Smlouvy o ES také proto, že není nezbytná pro regionální rozvoj.

    (41)

    Závěrem se prověřuje, zda lze na podporu použít ustanovení o výjimkách podle čl. 87 odst. 2 a 3 Smlouvy o ES:

    Ustanovení o výjimkách uvedená v čl. 87 odst. 2 Smlouvy o ES s ohledem na podpory sociální povahy poskytované individuálním spotřebitelům, na odstranění škod způsobených přírodními pohromami nebo na překonání rozdělení Německa jsou v tomto případě nepoužitelná.

    Podporu rovněž nelze považovat podle čl. 87 odst. 3 písm. b) Smlouvy o ES za projekt společného evropského zájmu anebo k nápravě vážné poruchy v hospodářství Německa. Rovněž není určena na pomoc kultuře a zachování kulturního dědictví podle čl. 87 odst. 3 písm. d) Smlouvy o ES.

    Čl. 87 odst. 3 písm. c) Smlouvy o ES upravuje schvalování podpor na rozvoj určitých hospodářských činností nebo hospodářských oblastí, pokud tyto podpory nezmění obchodní podmínky způsobem, který se neslučuje se společným zájmem. Jelikož bylo stanoveno, že se podpora v důsledku chybějícího motivačního účinku a chybějící nezbytnosti neslučuje s čl. 87 odst. 3 písm. a) Smlouvy o ES, nelze ze stejných důvodů prohlásit, že je v souladu s čl. 87 odst. 3 písm. c) Smlouvy o ES.

    6.   ZÁVĚR

    (42)

    Komise dochází k závěru, že oznámená podpora představuje státní podporu ve smyslu čl. 87 odst. 1 Smlouvy o ES. Jelikož podpora ani nepůsobí jako motivace ani není nezbytná, nelze použít žádné z ustanovení o výjimkách podle čl. 87 odst. 2 nebo 3 Smlouvy o ES. Podpora je proto nepřípustnou provozní podporou a nesmí být poskytnuta -

    PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ :

    Článek 1

    Státní podpora ve výši 3 936 947 EUR, kterou hodlá Německo podle oznámení N609/2003 poskytnout ve prospěch společnosti Kronoply GmbH, je neslučitelná se společným trhem.

    Z tohoto důvodu nesmí být podpora poskytnuta.

    Článek 2

    Německo sdělí Komisi během dvou měsíců po oznámení tohoto rozhodnutí opatření, která byla přijata pro dosažení souladu s tímto rozhodnutím.

    Článek 3

    Toto rozhodnutí je určeno Spolkové republice Německo.

    V Bruselu dne 21. září 2005.

    Za Komisi

    Neelie KROES

    Členka Komise


    (1)  Úř. věst. C 258, 20.10.2004, s. 12.

    (2)  Úř. věst. C 107, 7.4.1998, s. 7.

    (3)  Viz poznámku pod čarou 2.

    (4)  OSB je deskovitý stavební materiál, který se skládá ze tří vrstev zvaných „strands“ (dlouhé dřevěné pásy) především z borovicového dřeva. OSB se používá na dřevěné konstrukce a zejména při sanacích a renovacích starých budov, při stavbě montovaných domů a v obalovém průmyslu.

    (5)  Skládala se z investiční podpory ve formě nevratného příspěvku ve výši 19,92 milionů EUR, která byla vyplacena na základě 29. rámcového plánu Společenství „Zlepšení regionální hospodářské struktury“, a investičního příspěvku na základě zákona o investičních příspěvcích z roku 1999 ve výši 15,48 milionů EUR.

    (6)  Úř. věst. L 83, 27.3.1999, s. 1; pozměněno Aktem o přistoupení 2004.

    (7)  Sb. 2003, s. II-4857.

    (8)  Viz poznámku pod čarou 7, bod odůvodnění 50.

    (9)  Sb. 2002, s.II-347, bod odůvodnění 47.

    (10)  Viz poznámku pod čarou 9, bod odůvodnění 41.

    (11)  Úř. věst. C 74, 10.3.1998, s. 9.

    (12)  Sb. 2000, s. I-8237, bod odůvodnění 48.

    (13)  Sb. 1980, s. 2671.


    Top