7.3.2006   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 55/33

(1)

Dne 14. února 2006 posoudila Rada aktualizovaný program stability Rakouska, který se týká období let 2005 – 2008.

(2)

Hospodářství Rakouska rostlo v posledním desetiletí průměrným tempem 2,2 % ročně v reálných hodnotách, čímž se vyrovnalo tempu růstu v eurozóně jako celku. I když vytváření pracovních míst bylo méně dynamické než v eurozóně, Rakousko má stále jednu z nejnižších úrovní nezaměstnanosti v celé EU. Z hlediska rozpočtu dosáhla země v letech 2001 a 2002 „přebytkového nebo téměř vyrovnaného stavu“ veřejných financí. V poslední době byl však vývoj charakterizován návratem ke schodku (1,2 % HDP v roce 2003 a 1 % HDP v roce 2004).

(3)

Ve svém stanovisku ze dne 18. ledna 2005 k předchozí aktualizaci programu stability na období let 2004 – 2008 vyzvala Rada Rakousko, aby celkový proces konsolidace rozpočtu uspíšilo a aby podrobněji formulovalo konkrétní opatření, díky nimž by bylo možné dosáhnout významné konsolidace rozpočtu v posledních dvou letech období, jehož se program týká.

(4)

Podle předběžných výsledků dosáhl schodek veřejných financí 1,7 % HDP v roce 2005, což bylo o 0,2 procentního bodu méně, než se plánovalo v aktualizovaném programu, a o 0,1 procentního bodu méně, než kolik předpovídaly útvary Komise. Lepšího než plánovaného výsledku bylo dosaženo díky vývoji na straně příjmů, který byl příznivější než se očekávalo, a to navzdory výraznému snížení daní. Došlo také k překročení plánovaných výdajů, byť v menším rozsahu.

(5)

Program celkově dodržuje vzorovou strukturu a splňuje požadavky v oblasti poskytování údajů stanovené pro stabilizační a konvergenční programy v novém kodexu chování (2).

(6)

Podle aktualizace se předpokládá, že reálný růst HDP se zvýší z meziročního tempa 1,75 % v roce 2005 a 2006 na 2,5 % v roce 2008. Pomalejší než původně předpokládané tempo růstu v letech 2005 a 2006, které vede k rozšiřující se záporné mezeře výstupu, se připisuje slabšímu mezinárodnímu obchodu a vyšším cenám ropy. V důsledku rostoucích investic a soukromé spotřeby se očekává vzestup hospodářské aktivity v posledních letech trvání programu. Jak krátkodobý, tak střednědobý scénář vychází z realistických předpokladů růstu. Očekávání v oblasti růstu zaměstnanosti se však jeví jako poněkud optimistické. Předpokládá se, že inflace klesne z 2,3 % v roce 2005 na 1,5 % v roce 2008, což se zdá být reálné.

(7)

Program charakterizuje rozpočtovou strategii jako „trojrozměrnou“. Především usiluje o vyrovnaný rozpočet po celou dobu hospodářského cyklu. Za druhé strategie předpokládá, že do roku 2010 klesne daňové zatížení na 40 % HDP. A za třetí předpokládá zvýšení růstového potenciálu posílením investic do výzkumu, vzdělávání a infrastruktury. V aktualizovaném programu je stanoven cíl dosáhnout poklesu schodku veřejných financí z 1,9 % HDP v roce 2005 na 0 % v roce 2008 a zvýšení primárního přebytku z 1,1 % HDP na 2,7 %. Jelikož se očekává, že příjmy v období let 2005 – 2008 poklesnou o 0,9 procentního bodu HDP, plánovaná konsolidace se bude opírat o omezování výdajů, kdy poměr výdajů k HDP klesne o 2,8 procentního bodu. Omezení na straně výdajů se dotkne především kategorií „ostatní primární výdaje“ a „sociální transfery“. Ve srovnání s předchozím programem nová aktualizace v zásadě potvrzuje plánované změny vzhledem k méně příznivému makroekonomickému scénáři.

(8)

Strukturální saldo (tj. saldo očištěné od cyklických vlivů a nezohledňující jednorázová a jiná prozatímní opatření) vypočítané podle společně dohodnuté metodiky na základě údajů z programu se má podle plánu během programového období zlepšit v průměru přibližně o 0,5 % HDP za rok. Program stanoví střednědobý cíl pro stav rozpočtu ve výši 0 % HDP ve strukturálním vyjádření a jeho cílem je dosažení tohoto stavu do roku 2008. Pokud jde o přiměřenost, střednědobý cíl programu se nachází v rozpětí, které pro eurozónu a členské státy ERM II stanoví Pakt o stabilitě a růstu a kodex chování, a odpovídajícím způsobem odráží z dlouhodobého hlediska míru zadlužení a průměrný růst potenciální produkce.

(9)

Předpokládaný vývoj rozpočtu v letech 2005 a 2006 se jeví jako realistický, jelikož je založen na přijatých legislativních opatřeních. Zdá se však, že konsolidace v letech 2007 a 2008 není plně podložena politickými opatřeními, o nichž se v aktualizovaném programu hovoří. Téměř polovina opatření usilujících o omezení výdajů se týká kategorie „ostatní primární výdaje“, avšak v programu nejsou uvedeny žádné informace o tom, jakým způsobem to má být konkrétně provedeno. Důvěryhodnost předpokládaného zlepšení navíc závisí do značné míry na účinnosti rakouského národního paktu stability. Na základě zkušeností s předchozím paktem lze však jen ztěží určit, zda budou stanovené cíle respektovány.

(10)

S ohledem na toto hodnocení rizika nemusí být rozpočtová strategie v programu dostatečná k zajištění toho, že střednědobý cíl programu bude splněn do roku 2008. Pokud však bude rozpočtová strategie prováděna tak, jak je uvedeno v programu, bude patrně postačující pro dosažení takového stavu rozpočtu ve strukturálním vyjádření, který může být v rámci paktu považován na konci programového období za přiměřený. Navíc rozpočtová strategie v programu patrně zajišťuje v průběhu celého programového období dostatečnou rezervu proti překročení prahové hodnoty schodku ve výši 3 % HDP při běžných makroekonomických výkyvech. Tempo změn vedoucích k dosažení střednědobého cíle podle programu je plně v souladu s Paktem o stabilitě a růstu, který stanoví, že roční zlepšení strukturálního salda v eurozóně a v členských státech ERM II by mělo představovat orientačně 0,5 % HDP, a v případě hospodářsky příznivých podmínek by změny měly být většího rozsahu a naopak v případě hospodářsky nepříznivých hospodářských podmínek by mohly být změny menšího rozsahu. Ačkoli podle útvarů Komise by tyto změny mohly být v ročním průměru pomalejší než program předpokládá, byly by stále ještě slučitelné s požadavky uvedenými v paktu, zejména s ohledem na zápornou mezeru výstupu po celé programové období.

(11)

Odhaduje se, že míra zadlužení dosáhla v roce 2005 výše 63,4 % HDP, což mírně překračuje referenční hodnotu 60 % HDP stanovenou ve Smlouvě. Program předpokládá pokles míry zadlužení v průběhu programového období o 3,9 procentního bodu, čímž se dostane zpět pod referenční hodnotu. Zdá se, že rizika plánovaného vývoje míry zadluženosti jsou vcelku vyvážená. Na jedné straně by vyšší než plánované schodky mohly ohrozit plnění harmonogramu nápravy vymezeného v programu. Na straně druhé nejsou v aktualizovaném programu zahrnuty potenciální příjmy z privatizace. S ohledem na toto hodnocení rizika se zdá, že míra zadluženosti dostatečně klesá směrem k referenční hodnotě.

(12)

Pokud jde o udržitelnost veřejných financí, Rakousku podle všeho hrozí jen malé riziko vzhledem k očekávaným rozpočtovým nákladům na stárnoucí obyvatelstvo (3). Předpokládá se, že úroveň zadlužení, dosahující v současné době hodnoty nad 60 % HDP, klesne a zůstane až do roku 2050 pod referenční hodnotou, a to za předpokladu, že bude provedena plánovaná konsolidace rozpočtu. Nedávná důchodová reforma v Rakousku by měla výrazně přispět k zastavení růstu veřejných nákladů v budoucnosti. Nebude-li však provedena náprava strukturálního schodku veřejných financí, mohla by být udržitelnost těchto financí ohrožena. Provedení plánované konsolidace veřejných financí ve střednědobém horizontu je proto předpokladem pro snížení rizik v souvislosti s udržitelností veřejných financí.

(13)

Zamýšlená opatření v oblasti veřejných financí jsou v zásadě v souladu s hlavními směry hospodářské politiky pro období 2005 – 2008. Tato opatření jsou zejména v souladu s těmi pokyny, které doporučují zabezpečit hospodářskou a fiskální udržitelnost a podpořit účinné rozdělování zdrojů orientované na růst a zaměstnanost.

(14)

Rakouský národní reformní program předložený dne 19. října 2005 označuje dosažení udržitelných veřejných financí za jeden ze stěžejních úkolů Rakouska. Neuvádí však žádná budoucí opatření, která by vedla ke splnění tohoto úkolu. Program stability je v tomto ohledu podrobnější a poskytuje informace o některých opatřeních, jež mají přispět ke konsolidaci veřejných financí. Rozpočtové dopady opatření v oblasti mikroekonomiky a zaměstnanosti uvedené v národním reformním programu se víceméně promítají do rozpočtových výhledů programu stability. Program stability uvádí opatření zaměřená na zefektivnění veřejné správy a systému zdravotní péče. Tato opatření doplňuje o návrhy na změny institucionálních rysů veřejných financí, konkrétně jde o dvě rozsáhlé reformy právních předpisů upravujících rozpočtový proces v Rakousku, které spočívají v zavedení střednědobého rozpočtového rámce od roku 2007 a v přechodu od rozpočtů založených na vstupech k rozpočtům orientovaným na cíle počínaje rokem 2011. Tato opatření jsou v souladu s prioritami stanovenými v národním reformním programu.