1.

Určit rozšíření virové infekce ptačí chřipky ve formě jejího podtypu H5 a H7 u různých druhů drůbeže opakováním vyšetření z roku 2002/03 v modifikované a cílenější podobě.

2.

Dále přispívat na analýzu poměru vynaložených prostředků v souvislosti s vymýcením všech podtypů H5 a H7 u drůbeže, která má být provedena na základě změny definice ptačí chřipky.

3.

Pokračovat v dobrovolném průzkumu ptačí chřipky u volně žijících ptáků, a to zejména v těch členských státech, kde již dobře funguje spolupráce s ornitologickými organizacemi a dalšími orgány. Výsledek tohoto průzkumu by měl dále poskytnout cenné informace pro systém včasného varování před virovými kmeny, které mohou do hejna drůbeže zavléct volně žijící ptáci.

4.

Přispívat ke znalostem o ohrožení zvířat ptačí chřipkou zavlečením z volné přírody.

5.

Podporovat propojení a integraci lékařů a veterinářů pro účely průzkumu ptačí chřipky.

—

Odběr vzorků bude probíhat v zimním období, protože v mnoha zemích kolem Vánoc dochází k zabíjení velkého množství drůbeže (zejména krůt a hus).

—

15. března 2005 je termín pro odevzdání konečných výsledků průzkumu.

—

Testování vzorků bude probíhat v Národních laboratořích pro ptačí chřipku (NL) v členských státech nebo v jiných laboratořích, které budou mít souhlas příslušných orgánů a budou řízeny z NL.

—

Všechny výsledky (sérologie a virologie) se posílají do Referenční laboratoře Společenství (CRL) pro srovnání. Je třeba zajistit plynulý tok informací. CRL zajistí technickou podporu a zvýšené zásoby diagnostických činidel.

—

Všechny izolované viry ptačí chřipky se posílají do CRL. U podtypů viru H5/H7 se provádí běžné charakterizační testy (sekvencování nukleotidů/IVPI) podle směrnice 92/40/EHS.

—

Všechny pozitivní nálezy se musí zpětně vyšetřit na farmě a výsledky vyšetření se musí oznámit Komisi a CRL.

—

CRL dodá zvláštní protokoly, které se přiloží k zásilce materiálu do CRL, včetně výkazů v podobě tabulek určených pro sběr dat, která jsou předmětem průzkumu. V tabulkách je třeba uvést použité zkušební laboratorní metody.

—

Krevní vzorky na sérologické vyšetření se odebírají u všech druhů drůbeže nejméně od 5 až 10 ptáků (s výjimkou kachen a hus) z každé farmy a z různých kurníků, pokud je jich na farmě několik.

—

Odběr vzorků je třeba rozložit do celého území členského státu tak, aby vzorky bylo možné považovat za reprezentativní pro celý členského stát, přičemž je třeba brát v úvahu

—

Při výběru metody odběru vzorků je dále třeba brát v úvahu:

—

Krevní vzorky pro testování séra bude nejlépe odebrat od ptáků, kteří jsou chováni venku v polích.

—

Z každé vybrané farmy se odebere 40–50 krevních vzorků.

—

Je nezbytné vybudovat kontakty s institucemi, které se zabývají ochranou a sledováním a kroužkováním ptáků. Nejlepší zřejmě bude, když odběr vzorků provedou pracovníci těchto institucí. Také existuje možnost spolupráce s myslivci, kteří by mohli odebírat vzorky z ulovených ptáků.

—

Zkušenost z dřívějších průzkumů ukázala, že procento izolace viru bylo extrémně malé, proto by se odběr vzorků měl zaměřit na ptáky, kteří během podzimu a začátkem zimy migrují na jih.

—

Je třeba odebrat výtěr kloaky na virologické vyšetření. Největší procento úspěšnosti se kromě podzimního odběru u jednoletých ptáků předpokládá u hostitelských druhů s velkou citlivostí a zvýšeným kontaktem s drůbeží (například kachna divoká).

—

Ideální rozdělení mezi jednotlivé druhy je následující:

—

U chycených, ulovených a čerstvě uhynulých divokých ptáků je třeba provést výtěr s obsahem výkalů nebo pečlivý sběr čerstvých výkalů.

—

Sloučení maximálně pěti vzorků od stejného druhu je možné.

—

Zvláštní pozornost je třeba věnovat uskladnění a přepravě vzorků. Pokud není možné zajistit rychlý transport do laboratoře během 48 hodin (v dopravním prostředku při 4 °C), musí být vzorky uskladněny a poté transportovány v suchém ledu při teplotě – 70 ° C.

H5

H7