Access to European Union law
<a href="https://eur-lex.europa.eu/content/help/eurlex-content/experimental-features.html" target="_blank">More about the experimental features corner</a>
Choose the experimental features you want to try
EUR-Lex
Access to European Union law

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

You are here
Use quotation marks to search for an "exact phrase". Append an asterisk (*) to a search term to find variations of it (transp*, 32019R*). Use a question mark (?) instead of a single character in your search term to find variations of it (ca?e finds case, cane, care).
Search tips
Need more search options? Use the Advanced search

Document 02020D1999-20210302

    Consolidated text: Rozhodnutí Rady (SZBP) 2020/1999 ze dne 7. prosince 2020, o omezujících opatřeních proti závažnému porušování a zneužívání lidských práv

    Access initial legal act
    (

    Legal status of the document In force

    )

    Access current version (22/07/2024)

    ELI: http://data.europa.eu/eli/dec/2020/1999/2021-03-02

    02020D1999 — CS — 02.03.2021 — 001.001

    Tento dokument slouží výhradně k informačním účelům a nemá žádný právní účinek. Orgány a instituce Evropské unie nenesou za jeho obsah žádnou odpovědnost. Závazná znění příslušných právních předpisů, včetně jejich právních východisek a odůvodnění, jsou zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie a jsou k dispozici v databázi EUR-Lex. Tato úřední znění jsou přímo dostupná přes odkazy uvedené v tomto dokumentu

    ►B

    ROZHODNUTÍ RADY (SZBP) 2020/1999

    ze dne 7. prosince 2020,

    o omezujících opatřeních proti závažnému porušování a zneužívání lidských práv

    (Úř. věst. L 410I 7.12.2020, s. 13)

    Ve znění:

     

     

    Úřední věstník

      Č.

    Strana

    Datum

    ►M1

    ROZHODNUTÍ RADY (SZBP) 2021/372 ze dne 2. března 2021,

      L 71I

    6

    2.3.2021



    ▼B

    ROZHODNUTÍ RADY (SZBP) 2020/1999

    ze dne 7. prosince 2020,

    o omezujících opatřeních proti závažnému porušování a zneužívání lidských práv



    Článek 1

    1.  

    Tímto rozhodnutím se zřizuje rámec pro cílená omezující opatření s cílem řešit závažné porušování a zneužívání lidských práv po celém světě. Toto rozhodnutí se vztahuje na tyto činy:

    a) 

    genocida;

    b) 

    zločiny proti lidskosti;

    c) 

    tyto případy závažného porušování nebo zneužívání lidských práv:

    i) 

    mučení a jiné kruté, nelidské či ponižující zacházení nebo trestání;

    ii) 

    otroctví;

    iii) 

    mimosoudní, sumární a svévolné popravy a usmrcení;

    iv) 

    nucené zmizení osob;

    v) 

    svévolné zatýkaní nebo zadržování;

    d) 

    jiné porušování nebo zneužívání lidských práv, mimo jiné níže uvedené případy, jestliže je dané porušování nebo zneužívání rozsáhlé, systematické nebo jinak závažné, pokud jde o cíle společné zahraniční a bezpečnostní politiky stanovené v článku 21 Smlouvy o EU:

    i) 

    obchodování s lidmi, jakož i zneužívání lidských práv převaděči migrantů, jak je uvedeno v tomto článku;

    ii) 

    sexuální a genderové násilí;

    iii) 

    porušování nebo zneužívání svobody pokojného shromažďování a sdružování;

    iv) 

    porušování nebo zneužívání svobody přesvědčení a projevu;

    v) 

    porušování nebo zneužívání svobody náboženského vyznání nebo přesvědčení.

    2.  

    Pro účely použití odstavce 1 je třeba zohlednit mezinárodní obyčejové právo a obecně uznávané nástroje mezinárodního práva, jako jsou:

    a) 

    Mezinárodní pakt o občanských a politických právech;

    b) 

    Mezinárodní pakt o hospodářských, sociálních a kulturních právech;

    c) 

    Úmluva o zabránění a trestání zločinu genocida;

    d) 

    Úmluva proti mučení a jinému krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání;

    e) 

    Mezinárodní úmluva o odstranění všech forem rasové diskriminace;

    f) 

    Úmluva o odstranění všech forem diskriminace žen;

    g) 

    Úmluva o právech dítěte;

    h) 

    Mezinárodní úmluva na ochranu všech osob před nuceným zmizením;

    i) 

    Úmluva o právech osob se zdravotním postižením;

    j) 

    Protokol o prevenci, potlačování a trestání obchodování s lidmi, zejména se ženami a dětmi, doplňující Úmluvu Organizace spojených národů proti nadnárodnímu organizovanému zločinu;

    k) 

    Římský statut Mezinárodního trestního soudu;

    l) 

    Evropská úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod.

    3.  

    Pro účely tohoto rozhodnutí lze za fyzické nebo právnické osoby, subjekty či orgány rovněž považovat:

    a) 

    státní subjekty;

    b) 

    jiné subjekty vykonávající skutečnou kontrolu nebo pravomoc nad daným územím;

    c) 

    jiné nestátní subjekty.

    4.  

    Při sestavování nebo změně seznamu obsaženého v příloze Rada v souvislosti s jinými nestátními subjekty podle odst. 3 písm. c) zohlední zejména tyto konkrétní prvky:

    a) 

    cíle společné zahraniční a bezpečnostní politiky stanovené v článku 21 Smlouvy o EU a

    b) 

    závažnost nebo dopad zneužívání.

    Článek 2

    1.  

    Členské státy přijmou opatření nezbytná k tomu, aby zabránily ve vstupu na své území nebo průjezdu přes své území:

    a) 

    fyzickým osobám, které jsou odpovědné za činy uvedené v čl. 1 odst. 1;

    b) 

    právnickým osobám, které poskytují finanční, technickou nebo materiální podporu nebo jsou jinak zapojeny do činů uvedených v čl. 1 odst. 1, včetně plánování, řízení, objednávání, pomoci, přípravy, usnadňování nebo podněcování těchto činů;

    c) 

    fyzickým osobám spojeným s osobami uvedenými v písmenech a) a b),

    jak jsou uvedeny na seznamu v příloze.

    2.  
    Odstavec 1 nezakládá povinnost členského státu odmítnout vstup na své území svým státním příslušníkům.
    3.  

    Odstavcem 1 nejsou dotčeny případy, kdy je členský stát vázán povinností podle mezinárodního práva:

    a) 

    jako hostitelská země mezivládní mezinárodní organizace;

    b) 

    jako hostitelská země mezinárodní konference svolané Organizací spojených národů nebo konané pod její záštitou;

    c) 

    podle mnohostranné dohody o výsadách a imunitách nebo

    d) 

    na základě smlouvy o smíru z roku 1929 (Lateránský pakt) uzavřené mezi Svatým stolcem (Vatikánským městským státem) a Itálií;

    4.  
    Odstavec 3 se vztahuje rovněž na případy, kdy je členský stát hostitelskou zemí Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE).
    5.  
    Rada je řádně informována o všech případech, kdy členský stát udělí výjimku podle odstavce 3 nebo 4.
    6.  
    Členské státy mohou udělit výjimky z opatření uložených podle odstavce 1, pokud je daná cesta odůvodněna naléhavou humanitární potřebou nebo účastí na mezivládních zasedáních a na zasedáních podporovaných nebo pořádaných Unií nebo pořádaných členským státem vykonávajícím předsednictví v rámci OBSE, na nichž je veden politický dialog, který přímo podporuje politické cíle sledované omezujícími opatřeními, včetně ukončení závažného porušování a zneužívání lidských práv a prosazování lidských práv.
    7.  
    Členské státy také mohou udělit výjimky z opatření uložených podle odstavce 1, pokud je vstup nebo průjezd nezbytný z důvodu soudního řízení.
    8.  
    Členský stát, který hodlá udělit výjimky uvedené v odstavci 6 nebo 7, tuto skutečnost oznámí písemně Radě. Výjimka se pokládá za udělenou, ledaže jeden nebo více členů Rady vznese písemně námitku do dvou pracovních dnů od obdržení oznámení o navrhované výjimce. Pokud jeden nebo více členů Rady námitku vznese, může Rada kvalifikovanou většinou rozhodnout, že navrhovanou výjimku udělí.
    9.  
    Pokud členský stát povolí podle odstavce 3, 4, 6, 7 nebo 8 osobám uvedeným na seznamu v příloze vstup na své území nebo průjezd přes ně, je toto povolení omezeno výlučně na účel, pro který bylo uděleno, a na osoby, jichž se přímo týká.

    Článek 3

    1.  

    Zmrazují se veškeré finanční prostředky a hospodářské zdroje, které patří níže uvedeným osobám, subjektům nebo orgánům nebo které jsou jimi vlastněny, drženy či ovládány:

    a) 

    fyzickým nebo právnickým osobám, subjektům či orgánům, které jsou odpovědné za činy uvedené v čl. 1 odst. 1;

    b) 

    fyzickým nebo právnickým osobám, subjektům či orgánům, které poskytují finanční, technickou nebo materiální podporu nebo jsou jinak zapojeny do činů uvedených v čl. 1 odst. 1, včetně plánování, řízení, objednávání, pomoci, přípravy, usnadňování nebo podněcování těchto činů;

    c) 

    fyzickým nebo právnickým osobám, subjektům či orgánům spojeným s fyzickými nebo právnickými osobami, subjekty nebo orgány uvedenými v písmenech a) a b) tohoto odstavce,

    jak jsou uvedeny na seznamu v příloze.

    2.  
    Žádné finanční prostředky ani hospodářské zdroje nesmějí být přímo ani nepřímo zpřístupněny fyzickým nebo právnickým osobám, subjektům či orgánům uvedeným na seznamu v příloze nebo v jejich prospěch.
    3.  

    Odchylně od odstavců 1 a 2 mohou příslušné orgány členských států povolit za podmínek, které považují za vhodné, uvolnění některých zmrazených finančních prostředků nebo hospodářských zdrojů nebo zpřístupnění některých finančních prostředků nebo hospodářských zdrojů, pokud shledají, že dotyčné finanční prostředky nebo hospodářské zdroje jsou:

    a) 

    nezbytné pro uspokojení základních potřeb fyzických nebo právnických osob, subjektů či orgánů uvedených v příloze a rodinných příslušníků závislých na těchto fyzických osobách, včetně plateb za potraviny, plateb nájemného nebo splácení hypoték, plateb za léky a lékařskou péči, plateb daní, pojistného a poplatků za veřejné služby;

    b) 

    určené výlučně k úhradě přiměřených honorářů za odborné výkony nebo k náhradě výdajů vzniklých v souvislosti s poskytováním právních služeb;

    c) 

    určené výlučně k úhradě poplatků nebo nákladů na běžné vedení nebo správu zmrazených finančních prostředků nebo hospodářských zdrojů;

    d) 

    nezbytné k úhradě mimořádných výdajů, pokud dotčený příslušný orgán oznámil příslušným orgánům ostatních členských států a Komisi alespoň dva týdny před udělením povolení důvody, pro něž se domnívá, že by dané povolení mělo být uděleno, nebo

    e) 

    určené k výplatě na účet nebo z účtu diplomatické či konzulární mise nebo mezinárodní organizace požívající výsad podle mezinárodního práva, pokud jsou tyto platby zamýšleny k oficiálním účelům diplomatické nebo konzulární mise či mezinárodní organizace.

    Dotčený členský stát informuje ostatní členské státy a Komisi o každém povolení uděleném podle tohoto odstavce.

    4.  

    Odchylně od odstavce 1 mohou příslušné orgány členských států povolit uvolnění některých zmrazených finančních prostředků nebo hospodářských zdrojů, jsou-li splněny tyto podmínky:

    a) 

    finanční prostředky nebo hospodářské zdroje jsou předmětem rozhodčího nálezu, který byl vydán před zařazením fyzické nebo právnické osoby, subjektu či orgánu uvedených v odstavci 1 na seznam v příloze, nebo předmětem soudního či správního rozhodnutí vydaného v Unii nebo soudního rozhodnutí vykonatelného v dotčeném členském státě před tímto dnem či po něm;

    b) 

    finanční prostředky nebo hospodářské zdroje budou použity výlučně k uspokojení nároků zajištěných takovým nálezem či rozhodnutím nebo uznaných jako platné takovým nálezem či rozhodnutím, a to v mezích stanovených příslušnými právními předpisy, kterými se řídí práva osob uplatňujících takové nároky;

    c) 

    nález či rozhodnutí není ve prospěch fyzické nebo právnické osoby, subjektu či orgánu uvedených na seznamu v příloze a

    d) 

    uznání nálezu či rozhodnutí není v rozporu s veřejným pořádkem v dotčeném členském státě.

    Dotčený členský stát informuje ostatní členské státy a Komisi o každém povolení uděleném podle tohoto odstavce.

    5.  
    Odstavec 1 nebrání fyzickým nebo právnickým osobám, subjektům či orgánům zařazeným na seznam v příloze provést platbu vyplývající ze smlouvy nebo dohody, jež byla uzavřena před jejich zařazením na seznam, nebo z povinnosti, jež před tímto zařazením vznikla, jestliže dotčený členský stát shledal, že tuto platbu přímo ani nepřímo neobdrží fyzická nebo právnická osoba, subjekt či orgán uvedené v odstavci 1.
    6.  

    Odstavec 2 se nepoužije, jsou-li na zmrazené účty připsány:

    a) 

    úroky nebo jiné výnosy z těchto účtů;

    b) 

    platby splatné podle smluv, dohod nebo závazků, které byly uzavřeny nebo vznikly přede dnem, od nějž se na tyto účty vztahují opatření podle odstavců 1 a 2; nebo

    c) 

    platby splatné na základě soudních či správních rozhodnutí nebo rozhodčích nálezů, které byly vydány Unii nebo jsou vykonatelné v dotčeném členském státě, pokud se na veškeré takové úroky, jiné výnosy a platby nadále vztahují opatření podle odstavce 1.

    Článek 4

    1.  
    Odchylně od čl. 3 odst. 1 a 2 mohou příslušné orgány členských států povolit za podmínek, které považují za vhodné, uvolnění některých zmrazených finančních prostředků či hospodářských zdrojů nebo zpřístupnění určitých finančních prostředků či hospodářských zdrojů, pokud shledají, že poskytnutí takových finančních prostředků či hospodářských zdrojů je nezbytné pro humanitární účely, jako jsou například dodávky nebo usnadnění dodávek pomoci, včetně zdravotnického vybavení, potravin nebo přepravy humanitárních pracovníků a související pomoci, nebo pro evakuace.
    2.  
    Dotčený členský stát informuje ostatní členské státy a Komisi o každém povolení uděleném podle tohoto článku do čtyř týdnů od jeho udělení.

    Článek 5

    1.  
    Rada jednomyslně na návrh členského státu nebo vysokého představitele sestavuje a mění seznam uvedený v příloze.
    2.  
    Rada sdělí dotčené fyzické nebo právnické osobě, subjektu či orgánu svá rozhodnutí podle odstavce 1 včetně důvodů pro jejich zařazení na seznam, a to buď přímo, je-li známa jejich adresa, nebo zveřejněním oznámení, a umožní jim se k záležitosti vyjádřit.
    3.  
    Jsou-li předloženy připomínky nebo nové podstatné důkazy, Rada svá rozhodnutí podle odstavce 1 přezkoumá a dotčenou fyzickou nebo právnickou osobu, subjekt či orgán o této skutečnosti informuje.

    Článek 6

    1.  
    V příloze jsou uvedeny důvody pro zařazení fyzických nebo právnických osob, subjektů a orgánů podle článků 2 a 3 na seznam.
    2.  
    V příloze jsou uvedeny dostupné informace nezbytné k identifikaci dotčených fyzických nebo právnických osob, subjektů či orgánů. V případě fyzických osob mohou tyto informace zahrnovat jména, včetně dalších používaných jmen, datum a místo narození, státní příslušnost, číslo pasu a číslo průkazu totožnosti, pohlaví, adresu, je-li známa, a funkci nebo povolání. V případě právnických osob, subjektů nebo orgánů mohou tyto informace zahrnovat názvy, místo a datum registrace, registrační číslo a místo podnikání.

    Článek 7

    1.  

    Rada a vysoký představitel zpracovávají osobní údaje za účelem plnění svých úkolů podle tohoto rozhodnutí, zejména:

    a) 

    pokud jde o Radu, za účelem přípravy a přijímání změn přílohy;

    b) 

    pokud jde o vysokého představitele, za účelem přípravy změn přílohy.

    2.  
    Rada a vysoký představitel mohou případně zpracovávat příslušné údaje, které se týkají trestných činů spáchaných fyzickými osobami zařazenými na seznam a odsouzení za spáchání trestného činu nebo bezpečnostních opatření vztahujících se na tyto osoby, pouze v takovém rozsahu, v jakém je toto zpracování nezbytné pro přípravu přílohy.
    3.  
    Pro účely tohoto rozhodnutí se Rada a vysoký představitel určují jako „správci“ ve smyslu čl. 3 bodu 8 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 ( 1 ) s cílem zajistit, aby dotčené fyzické osoby mohly vykonávat svá práva podle nařízení (EU) 2018/1725.

    Článek 8

    Nebude uspokojen žádný nárok vyplývající ze smlouvy nebo transakce, jejichž plnění nebo uskutečnění je přímo nebo nepřímo, zcela nebo částečně dotčeno opatřeními uloženými tímto nařízením, a to včetně odškodnění nebo jiných nároků tohoto druhu, jako je nárok na náhradu škody nebo nárok vyplývající ze záruky, zejména nárok na prodloužení doby platnosti nebo vyplacení dluhopisů, záruk nebo příslibu odškodnění v jakékoli formě, zejména finančních záruk nebo příslibů finančního odškodnění, je-li vznesen:

    a) 

    určenými fyzickými nebo právnickými osobami, subjekty či orgány uvedenými na seznamu v příloze;

    b) 

    jakoukoli fyzickou nebo právnickou osobou, subjektem či orgánem jednajícími prostřednictvím nebo jménem fyzických nebo právnických osob, subjektů či orgánů uvedených v písmenu a).

    Článek 9

    Pro dosažení co největšího účinku opatření stanovených v tomto rozhodnutí podporuje Unie třetí státy v přijímání omezujících opatření podobných těm, která jsou stanovena v tomto rozhodnutí.

    Článek 10

    Toto rozhodnutí se použije do dne 8. prosince 2023 a je průběžně přezkoumáváno. Opatření uvedená v článcích 2 a 3 se použijí na fyzické nebo právnické osoby, subjekty a orgány uvedené na seznamu v příloze do dne 8. prosince 2021.

    Článek 11

    Toto rozhodnutí vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.



    PŘÍLOHA

    Seznam fyzických a právnických osob, subjektů a orgánů podle článků 2 a 3

    A. 

    Fyzické osoby

    ▼M1



     

    Jména (angl. přepis z ruštiny)

    Jména (v ruštině)

    Identifikační údaje

    Důvody pro zařazení na seznam

    Datum zařazení na seznam

    1.

    Alexander (Alexandr) Petrovich KALASHNIKOV

    Aлександр Петрович КАЛАШНИКОВ

    Funkce: ředitel ruské federální vězeňské služby (FSIN)

    Datum narození: 27. ledna 1964

    Místo narození: Tatarsk, Novosibirská oblast, Ruská SFSR (nyní Ruská federace

    Státní příslušnost: ruská

    Pohlaví: muž

    Alexander Kalašnikov je od 8. října 2019 ředitelem ruské Federální vězeňské služby (dále jen „FSIN“). V této funkci dohlíží na všechny činnosti FSIN. Z titulu své funkce ředitele je odpovědný za závažné porušování lidských práv v Rusku, včetně svévolného zatýkání a zadržování.

    V případě Alexeje Navalného v době, kdy se zotavoval v Německu (září 2020 až leden 2021) – poté, co byl otráven toxickou nervově paralytickou látkou typu novičok –, FSIN dne 28. prosince 2020 nařídila, aby se neprodleně dostavil k probačnímu úředníkovi; v opačném případě mu hrozil trest odnětí svobody za porušení podmíněného odsouzení k trestu za podvod. Evropský soud pro lidská práva v roce 2018 shledal, že toto neoprávněné odsouzení bylo svévolné a nespravedlivé. Na příkaz Alexandera Kalašnikova příslušníci FSIN Alexeje Navalného po jeho příletu na moskevské letiště dne 17. ledna 2021 zadrželi. Zatčení Alexeje Navalného se opírá o rozhodnutí městského soudu v Chimki, které bylo vydáno na žádost FSIN. Již koncem prosince 2020 FSIN požádala, aby soud jeho podmíněný trest změnil na nepodmíněný trest odnětí svobody. Dne 17. února 2021 Evropský soud pro lidská práva vládě Ruské federace nařídil, aby Alexeje Navalného propustila.

    2. března 2021

    2.

    Alexander (Alexandr) Ivanovich BASTRYKIN

    Алексaндр Ивaнович БАСТРЫКИН

    Funkce: předseda Vyšetřovacího výboru Ruské federace

    Datum narození: 27. srpna 1953

    Místo narození: Pskov, Ruská SFSR (nyní Ruská federace)

    Státní příslušnost: ruská

    Pohlaví: muž

    Alexander Bastrykin zastává funkci předsedy Vyšetřovacího výboru Ruské federace (dále jen „výbor“) od ledna 2011 (od října do prosince 2010 byl úřadujícím předsedou). V této funkci dohlíží na všechny činnosti výboru. V čele výboru oficiálně stojí ruský prezident. Z titulu své funkce předsedy výboru je odpovědný za závažné porušování lidských práv v Rusku, včetně svévolného zatýkání a zadržování.

    Alexander Bastrykin je odpovědný za rozsáhlé a systematické represivní kampaně výboru vedené proti ruské opozici, v jejichž rámci jsou její členové cíleně vyšetřováni. Dne 29. prosince 2020 zahájil výbor vyšetřování opozičního lídra Alexeje Navalného a obvinil ho z rozsáhlých podvodů. Alexej Navalnyj a další osoby zveřejnili články o tom, že Alexander Bastrykin vlastnil v prvním desetiletí tohoto století českou realitní společnost LAW Bohemia.

    2. března 2021

    3.

    Igor Viktorovich KRASNOV

    Игорь Викторович КРАСНОВ

    Funkce: nejvyšší státní zástupce Ruské federace Datum narození:

    24. prosince 1975

    Místo narození: Archangelsk, Ruská SFSR (nyní Ruská federace)

    Státní příslušnost: ruská

    Pohlaví: muž

    Igor Krasnov je nejvyšším státním zástupcem Ruské federace od 22. ledna 2020 a je bývalým místopředsedou Vyšetřovacího výboru Ruské federace. V této funkci nejvyššího státního zástupce dohlíží na činnost státních zastupitelství v Ruské federaci, zvláštních státních zastupitelství a vojenského státního zastupitelství. Z titulu své funkce nejvyššího státního zástupce je odpovědný za závažné porušování lidských práv, včetně svévolného zadržování demonstrantů, a za rozsáhlé a systematické potlačování svobody pokojného shromažďování a sdružování a svobody přesvědčení a projevu.

    Před protesty, které se uskutečnily dne 23. ledna 2021, vydalo nejvyšší státní zastupitelství výstrahu, že jejich účastníci ponesou odpovědnost. Nejvyšší státní zastupitelství navíc požadovalo, aby Federální služba pro dozor v oblasti komunikací, informačních technologií a masmédií (Roskomnadzor) omezila přístup k opozičním internetovým stránkám a účtům na sociálních sítích, které obsahovaly informace o připravovaných shromážděních stoupenců Alexeje Navalného. Dne 29. ledna 2021 nejvyšší státní zastupitelství znovu požádalo, aby Roskomnadzor omezil přístup k opozičním internetovým stránkám a účtům na sociálních sítích, tentokrát před protesty na podporu Alexeje Navalného, které se konaly ve dnech 30. a 31. ledna 2021. Internetovým společnostem (Facebook, TikTok, Twitter, Google, skupina Mail.ru) byla zaslána výstražná upozornění. Nejvyšší státní zastupitelství rovněž oznámilo, že účastníci demonstrací budou stíháni.

    Nejvyšší státní zastupitelství podpořilo žádost ruské Federální vězeňské služby (FSIN), aby byl podmíněný trest uložený Alexeji Navalnému ve věci údajného podvodu změněn na trest odnětí svobody. Navzdory skutečnosti, že Evropský soud pro lidská práva v roce 2018 shledal, že jeho odsouzení v této věci bylo svévolné a nespravedlivé, byl Alexej Navalnyj po svém příletu na moskevské letiště dne 17. ledna 2021 zatčen.

    2. března 2021

    4.

    Viktor Vasilievich (Vasilyevich) ZOLOTOV

    Виктор Васильевич ЗОЛОТОВ

    Funkce: ředitel Federální služby národní gardy Ruské federace (Rosgvardia)

    Datum narození: 27. ledna 1954

    Místo narození: Sasovo, Ruská SFSR (nyní Ruská federace)

    Státní příslušnost: ruská

    Pohlaví: muž

    Viktor Zolotov je ředitelem Federální služby národní gardy Ruské federace (Rosgvardia) od 5. dubna 2016, a tím také vrchním velitelem sboru národní gardy Ruské federace a velitelem útvaru OMON – mobilního útvaru zvláštního určení, který je začleněn do služby Rosgvardia. V této funkci dohlíží na všechny činnosti služby Rosgvardia a sboru OMON. Z titulu své funkce ředitele je odpovědný za závažné porušování lidských práv v Rusku, včetně svévolného zatýkání a zadržování a systematického a rozsáhlého porušování svobody pokojného shromažďování a sdružování, zejména v podobě násilného potlačování protestů a demonstrací.

    Síly Rosgvardia byly nasazeny k potlačení demonstrací na podporu Alexeje Navalného dne 23. ledna 2021 a velký počet příslušníků útvaru OMON a národní gardy se údajně dopustil brutality a násilí vůči demonstrantům. Cílem agrese ze strany bezpečnostních sil byly desítky novinářů, včetně korespondentky serveru Meduza Kristiny Safronové, kterou zbil příslušník útvaru OMON, a novinářky listu Novaja Gazeta Jelizavety Kirpanové, které úder obuškem do hlavy způsobil krvácející zranění. Bezpečnostní síly svévolně zadržely více než 300 nezletilých osob.

    2. března 2021

    ▼B

    B. 

    Právnické osoby, subjekty a orgány


    ( 1 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 ze dne 23. října 2018 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány, institucemi a jinými subjekty Unie a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení nařízení (ES) č. 45/2001 a rozhodnutí č. 1247/2002/ES (Úř. věst. L 295, 21.11.2018, s. 39).

    Top