Choose the experimental features you want to try

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 02019R1022-20190814

    Consolidated text: Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1022 ze dne 20. června 2019, kterým se zavádí víceletý plán pro lov populací žijících při dně v západním Středozemním moři a kterým se mění nařízení (EU) č. 508/2014

    ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2019/1022/2019-08-14

    02019R1022 — CS — 14.08.2019 — 001.001


    Tento dokument slouží výhradně k informačním účelům a nemá žádný právní účinek. Orgány a instituce Evropské unie nenesou za jeho obsah žádnou odpovědnost. Závazná znění příslušných právních předpisů, včetně jejich právních východisek a odůvodnění, jsou zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie a jsou k dispozici v databázi EUR-Lex. Tato úřední znění jsou přímo dostupná přes odkazy uvedené v tomto dokumentu

    ►B

    NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2019/1022

    ze dne 20. června 2019,

    kterým se zavádí víceletý plán pro lov populací žijících při dně v západním Středozemním moři a kterým se mění nařízení (EU) č. 508/2014

    (Úř. věst. L 172 26.6.2019, s. 1)

    Ve znění:

     

     

    Úřední věstník

      Č.

    Strana

    Datum

    ►M1

    NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2019/1241 ze dne 20. června 2019

      L 198

    105

    25.7.2019




    ▼B

    NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2019/1022

    ze dne 20. června 2019,

    kterým se zavádí víceletý plán pro lov populací žijících při dně v západním Středozemním moři a kterým se mění nařízení (EU) č. 508/2014



    KAPITOLA I

    OBECNÁ USTANOVENÍ

    Článek 1

    Předmět a oblast působnosti

    1.  Toto nařízení stanoví víceletý plán (dále jen „plán“) pro zachování a udržitelné využívání populací žijících při dně v západním Středozemním moři.

    2.  Toto nařízení se uplatní na tyto populace:

    a) garnela anténová (Aristeus antennatus) v podoblastech GFCM 1, 5, 6 a 7;

    b) garnela hlubokomořská (Parapenaeus longirostris) v podoblastech GFCM 1, 5, 6 a 9-10-11;

    c) kreveta druhu Aristaeomorpha foliacea v podoblastech GFCM 9-10-11;

    d) štikozubec obecný (Merluccius merluccius) v podoblastech GFCM 1- 5- 6- 7 a 9-10-11;

    e) humr severský (Nephrops norvegicus) v podoblastech GFCM 5, 6, 9 a 11;

    f) parmice nachová (Mullus barbatus) v podoblastech GFCM 1, 5, 6, 7, 9, 10 a 11.

    3.  Toto nařízení se rovněž použije na populace ulovené jako vedlejší úlovky v západním Středozemním moři při lovu populací uvedených v odstavci 2. Použije se též na ostatní druhy žijící při dně, které byly uloveny v západním Středozemním moři, o nichž nejsou k dispozici dostatečné údaje.

    4.  Toto nařízení se uplatní na komerční rybolov populací žijících při dně uvedených v odstavcích 2 a 3 provozovaný ve vodách Unie nebo rybářskými plavidly Unie mimo vody Unie v západním Středozemním moři.

    5.  Toto nařízení také specifikuje podrobnosti o provádění povinnosti vykládky ve vodách Unie v západním Středozemním moři u všech populací druhů, na něž se vztahuje povinnost vykládky podle čl. 15 odst. 1 nařízení (EU) č. 1380/2013 a které jsou loveny v rámci rybolovu druhů žijících při dně.

    6.  Toto nařízení stanoví technická opatření podle článku 13, která se použijí v západním Středozemním moři ve vztahu ke kterékoli populaci.

    Článek 2

    Definice

    Pro účely tohoto nařízení se kromě definic stanovených v článku 4 nařízení (EU) č. 1380/2013, článku 4 nařízení Rady (ES) č. 1224/2009 ( 1 ) a článku 2 nařízení Rady (ES) č. 1967/2006 použijí tyto definice:

    1) „západním Středozemním mořem“ se rozumí vody v zeměpisných podoblastech GFCM 1 (severní Alboránské moře), 2 (Alboránský ostrov), 5 (Baleárské ostrovy), 6 (severní Španělsko), 7 (Lví záliv), 8 (Korsika), 9 (Ligurské a severní Tyrhénské moře), 10 (jižní Tyrhénské moře) a 11 (Sardinie), jak jsou vymezeny v příloze I nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1343/2011 ( 2 );

    2) „dotčenými populacemi“ se rozumí populace stanovené v čl. 1 odst. 2;

    3) „nejzranitelnější populací“ se rozumí populace, u níž je v době stanovení maximální přípustné intenzity rybolovu míra úmrtnosti způsobená rybolovem za předchozí rok nejvzdálenější od hodnoty FMSY stanovené v nejlepším dostupném vědeckém poradenství;

    4) „rozmezím FMSY“ se rozumí rozmezí hodnot podle nejlepšího dostupného vědeckého poradenství, zejména poskytnutého VTHVR nebo podobným nezávislým vědeckým subjektem uznaným na úrovni Unie nebo mezinárodní úrovni, kde veškeré hodnoty úmrtnosti způsobené rybolovem v daném rozmezí vedou při daném způsobu rybolovu a za stávajících průměrných environmentálních podmínek dlouhodobě k maximálnímu udržitelnému výnosu (MSY), aniž by byl významně narušen proces reprodukce daných populací. Je stanoveno tak, aby docházelo maximálně k 5 % snížení dlouhodobého výnosu v porovnání s maximálním udržitelným výnosem. Horní hranice je omezena, takže pravděpodobnost, že populace klesne pod úroveň limitního referenčního bodu pro biomasu (BLIM), není vyšší než 5 %;

    5) „hodnotou FMSY“ se rozumí hodnota odhadované míry úmrtnosti způsobené rybolovem, která při daném způsobu rybolovu a za stávajících environmentálních podmínek vede k maximálnímu dlouhodobému výnosu;

    6) „maximálním udržitelným výnosem FLOWER“ se rozumí nejnižší hodnota v rozmezí FMSY;

    7) „maximálním udržitelným výnosem FUPPER“ se rozumí nejvyšší hodnota v rozmezí FMSY;

    8) „dolním rozmezím FMSY“ se rozumí rozmezí, které obsahuje hodnoty od maximálního udržitelného výnosu FLOWER do hodnoty FMSY;

    9) „horním rozmezím FMSY“ se rozumí rozmezí, které obsahuje hodnoty od hodnoty FMSY do maximálního udržitelného výnosu FUPPER;

    10) „BLIM“ se rozumí limitní referenční bod vyjádřený jako biomasa reprodukující se populace, pod nímž může nastat snížená reprodukční kapacita, a stanovený v nejlepším dostupném vědeckém poradenství, zejména v poradenství poskytnutém VTHVR nebo podobným nezávislým vědeckým subjektem uznaným na úrovni Unie nebo mezinárodní úrovni;

    11) „BPA“ se rozumí bezpečnostní referenční bod vyjádřený jako biomasa reprodukující se populace a stanovený v nejlepším dostupném vědeckém poradenství, zejména v poradenství poskytnutém VTHVR nebo podobným nezávislým vědeckým subjektem uznaným na úrovni Unie nebo mezinárodní úrovni, který zajišťuje, že pravděpodobnost, že se biomasa reprodukující se populace dostane pod hodnotu BLIM, je menší než 5 %;

    12) „skupinou intenzity rybolovu“ se rozumí jednotka členského státu pro správu loďstva, pro kterou je stanovena maximální přípustná intenzita rybolovu;

    13) „skupinou populace“ se rozumí skupina populací ulovených společně, jak je uvedeno v příloze I;

    14) „dnem rybolovu“ se rozumí každé nepřetržité období 24 hodin (nebo jeho část), během něhož je plavidlo přítomno v západním Středozemním moři a nepřítomno v přístavu.

    Článek 3

    Cíle

    1.  Plán vychází z režimu intenzity rybolovu, jehož cílem je přispět k dosažení cílů společné rybářské politiky uvedených v článku 2 nařízení (EU) č. 1380/2013, především uplatněním přístupu předběžné opatrnosti v oblasti řízení rybolovu, a účelem plánu je zajistit, aby využívání živých biologických mořských zdrojů obnovilo a zachovávalo populace lovených druhů nad úrovněmi, které mohou poskytnout maximální udržitelný výnos.

    2.  Plán přispívá k eliminaci výmětů tím, že v nejvyšší možné míře předchází nechtěným úlovkům a omezuje je, a k plnění povinnosti vykládky stanovené v článku 15 nařízení (EU) č. 1380/2013 u druhů, na které se podle práva Unie vztahují minimální referenční velikosti pro zachování zdrojů a na které se použije toto nařízení.

    3.  Plán provádí ekosystémový přístup k řízení rybolovu s cílem zajistit minimalizaci nepříznivého dopadu rybolovných činností na mořský ekosystém. Je v souladu s právními předpisy Unie v oblasti životního prostředí, především s cílem dosáhnout do roku 2020 dobrého stavu životního prostředí, jak je stanoveno v čl. 1 odst. 1 směrnice 2008/56/ES.

    4.  Cílem plánu je zejména:

    a) zajistit, aby byly splněny podmínky popsané v deskriptoru 3 obsaženém v příloze I směrnice 2008/56/ES;

    b) přispět k naplnění podmínek dalších relevantních deskriptorů obsažených v příloze I směrnice 2008/56/ES úměrně k významu rybolovu pro jejich plnění; a

    c) přispět k dosažení cílů stanovených v článcích 4 a 5 směrnice 2009/147/ES a článcích 6 a 12 směrnice 92/43/EHS, zejména za účelem minimalizace negativního dopadu rybolovných činností na ohrožená přírodní stanoviště a chráněné druhy.

    5.  Opatření podle plánu jsou přijímána na základě nejlepšího dostupného vědeckého poradenství.



    KAPITOLA II

    CÍLOVÉ HODNOTY, REFERENČNÍ BODY PRO ZACHOVÁNÍ ZDROJŮ A OCHRANNÁ OPATŘENÍ

    Článek 4

    Cílové hodnoty

    1.  Cílové hodnoty úmrtnosti způsobené rybolovem v souladu s rozmezími FMSY definovanými v článku 2 musí být dosaženo postupným, přírůstkovým způsobem pokud možno do roku 2020, a nejpozději do 1. ledna 2025, pro dotčené populace a poté musí být cílová hodnota úmrtnosti zachovávána v rozmezích FMSY.

    2.  Rozmezí FMSY je třeba si na základě tohoto plánu vyžádat zejména od VTHVR nebo podobného nezávislého vědeckého subjektu uznaného na úrovni Unie nebo mezinárodní úrovni.

    3.  V souladu s čl. 16 odst. 4 nařízení (EU) č. 1380/2013, když Rada stanoví maximální přípustnou intenzitu rybolovu, stanoví tuto intenzitu rybolovu pro každou skupinu intenzity rybolovu v rozmezí FMSY, které je v daném okamžiku k dispozici pro nejzranitelnější populaci.

    4.  Bez ohledu na odstavce 1 a 3 lze maximální přípustnou intenzitu rybolovu stanovit na úrovních nižších než rozmezí FMSY.

    5.  Bez ohledu na odstavce 1 a 3 lze maximální přípustnou intenzitu rybolovu stanovit na úrovni vyšší než rozmezí FMSY, které je v daném okamžiku k dispozici pro nejzranitelnější populaci, za předpokladu, že se hodnoty všech dotčených populací nacházejí nad hodnotou BPA:

    a) je-li to na základě nejlepšího dostupného vědeckého poradenství či důkazů nutné pro dosažení cílů stanovených v článku 3 u smíšeného rybolovu;

    b) je-li to na základě nejlepšího dostupného vědeckého poradenství či důkazů nutné k zamezení závažné újmy v důsledku vnitrodruhové či mezidruhové dynamiky; nebo

    c) s cílem omezit rozdíly v maximální přípustné intenzitě rybolovu mezi po sobě následujícími roky na nejvýše 20 %.

    6.  Není-li možné pro populaci uvedenou v čl. 1 odst. 2 stanovit v důsledku nedostatku odpovídajících vědeckých informací rozmezí FMSY, daná populace se řídí podle článku 12, dokud nejsou k dispozici rozmezí FMSY podle odstavce 2 tohoto článku.

    Článek 5

    Referenční body pro zachování zdrojů

    Pro účely článku 6 jsou na základě tohoto plánu požadovány tyto referenční body pro zachování zdrojů, poskytnuté zejména VTHVR nebo podobným nezávislým vědeckým subjektem uznaným na úrovni Unie nebo mezinárodní úrovni:

    a) bezpečnostní referenční body vyjádřené jako biomasa reprodukující se populace (BPA) a

    b) limitní referenční body vyjádřené jako biomasa reprodukující se populace (BLIM).

    Článek 6

    Ochranná opatření

    1.  Ukáže-li se na základě vědeckého poradenství, že je úroveň biomasy reprodukující se populace u některé z dotčených populací nižší než BPA, přijmou se veškerá vhodná nápravná opatření s cílem zajistit rychlý návrat dotčených populací nad úroveň, při níž je možné vytvářet maximální udržitelný výnos. Konkrétně se bez ohledu na čl. 4 odst. 3 stanoví maximální přípustná intenzita rybolovu na úrovních odpovídajících míře úmrtnosti způsobené rybolovem, která se sníží v rozmezí FMSY pro nejzranitelnější populaci, přičemž se zohlední úbytek biomasy.

    2.  Ukáže-li se na základě vědeckého poradenství, že je úroveň biomasy reprodukující se populace u některé z dotčených populací nižší než BLIM, přijmou se další nápravná opatření s cílem zajistit rychlý návrat dotčené populace nad úroveň, při níž je možné vytvářet maximální udržitelný výnos. Konkrétně bez ohledu na čl. 4 odst. 3 mohou tato nápravná opatření zahrnovat pozastavení cíleného rybolovu dotčené populace a odpovídající snížení maximální přípustné intenzity rybolovu.

    3.  K nápravným opatřením uvedeným v tomto článku patří:

    a) opatření podle článků 7, 8 a 11 až 14 tohoto nařízení a

    b) naléhavá opatření v souladu s články 12 a 13 nařízení (EU) č. 1380/2013.

    4.  Výběr opatření uvedených v tomto článku se učiní v souladu s povahou, závažností, délkou trvání a opakováním situace, v níž je biomasa reprodukující se populace pod úrovní uvedenou v článku 5.



    KAPITOLA III

    INTENZITA RYBOLOVU

    Článek 7

    Režim intenzity rybolovu

    1.  Režim intenzity rybolovu se použije pro všechna plavidla používající vlečné sítě v oblastech, pro skupiny populací a délkové kategorie definované v příloze I.

    2.  Pro každou skupinu intenzity rybolovu stanoví Rada na základě vědeckého poradenství a podle článku 4 každým rokem maximální přípustnou intenzitu rybolovu na členský stát.

    3.  Odchylně od čl. 3 odst. 1 a bez ohledu na odstavec 2 tohoto článku se během prvních pěti let provádění tohoto plánu:

    a) v prvním roce provádění tohoto plánu maximální přípustná intenzita rybolovu sníží oproti základní hodnotě o 10 %, s výjimkou zeměpisných podoblastí, v nichž již byla intenzita rybolovu snížena o více než 20 % během základního období;

    b) ve druhém až pátém roce provádění tohoto plánu maximální přípustná intenzita rybolovu sníží během uvedeného období nejvýše o 30 %. Snížení intenzity rybolovu lze doplnit prostřednictvím jakýchkoli relevantních technických opatření nebo jiných opatření pro zachování zdrojů, přijatých v souladu s právem Unie, s cílem dosáhnout FMSY do 1. ledna 2025.

    4.  Základní hodnotu uvedenou v odstavci 3 vypočítá každý členský stát pro každou skupinu intenzity rybolovu nebo zeměpisnou podoblast jako průměrnou intenzitu rybolovu vyjádřenou počtem dnů rybolovu v období od 1. ledna 2015 do 31. prosince 2017, přičemž se zohlední pouze plavidla aktivní v daném období.

    5.  Je-li na základě nejlepšího dostupného vědeckého poradenství zjištěn významný odlov určité populace pomocí jiných rybolovných zařízení než vlečných sítí, mohou se pro taková zařízení stanovit maximální přípustné úrovně intenzity rybolovu na základě daného vědeckého poradenství.

    Článek 8

    Rekreační rybolov

    1.  Pokud z vědeckého poradenství vyplyne, že rekreační rybolov má významný dopad na úmrtnost způsobenou rybolovem u populace uvedené v čl. 1 odst. 2, může Rada stanovit nediskriminační omezení pro rekreační rybáře.

    2.  Při stanovení omezení uvedených v odstavci 1 Rada vychází z transparentních a objektivních kritérií, včetně kritérií environmentální, sociální a hospodářské povahy. Použitá kritéria mohou zahrnovat zejména dopad rekreačního rybolovu na životní prostředí, společenský význam této činnosti a její přínos k hospodářství v pobřežních oblastech.

    3.  Členské státy případně přijmou nezbytná a přiměřená opatření pro sledování a shromažďování údajů umožňujících spolehlivý odhad skutečných úrovní odlovu v rámci rekreačního rybolovu.

    Článek 9

    Povinnosti členských států

    1.  Členské státy řídí maximální přípustnou intenzitu rybolovu v souladu s podmínkami stanovenými v článcích 26 až 34 nařízení (ES) č. 1224/2009.

    2.  Každý členský stát rozhodne o způsobu přidělení maximální přípustné intenzity rybolovu jednotlivým plavidlům nebo skupinám plavidel plujícím pod jeho vlajkou v souladu s kritérii stanovenými v článku 17 nařízení (EU) č. 1380/2013.

    3.  Členský stát může svou přidělenou intenzitu rybolovu doplnit převedením dnů rybolovu mezi různými skupinami intenzity rybolovu téže zeměpisné oblasti za předpokladu, že použije konverzní faktor, jenž je založen na nejlepším dostupném vědeckém poradenství. Informace o vyměněných dnech rybolovu a konverzním faktoru se okamžitě a nejpozději do deseti pracovních dnů zpřístupní Komisi a dalším členským státům.

    4.  Pokud členský stát povolí plavidlům plujícím pod jeho vlajkou rybolov za použití vlečných sítí, zajistí, aby takový rybolov byl omezen maximálně na 15 hodin rybolovu na den, pět dní rybolovu týdně nebo na ekvivalentní dobu.

    Členské státy mohou povolit odchylku až 18 hodin na den rybolovu s cílem zohlednit dobu přesunu mezi přístavem a lovištěm. O této odchylce je neprodleně informována Komise a další dotčené členské státy.

    5.  Bez ohledu na odstavec 3 se v případě, že plavidlo během jednoho dne rybolovu loví dvě různé skupiny populací, odečte od maximální přípustné intenzity rybolovu přidělené tomuto plavidlu pro každou skupinu populací polovina dne rybolovu.

    6.  Každý členský stát vydá plavidlům plujícím pod jeho vlajkou a lovícím dotčené populace oprávnění k rybolovu pro oblasti uvedené v příloze I a v souladu s článkem 7 nařízení (ES) č. 1224/2009.

    7.  Členské státy zajistí, aby během období provádění plánu nedošlo ke zvýšení celkové kapacity vyjádřené v GT a kW odpovídající oprávněním k rybolovu vydaným v souladu s odstavcem 6.

    8.  Každý členský stát sestaví a vede seznam plavidel s oprávněním k rybolovu vydaným v souladu s odstavcem 6, a poskytne jej Komisi a dalším členským státům. Členské státy poprvé předloží svůj seznam do tří měsíců od vstupu tohoto nařízení v platnost a poté do 30. listopadu každého roku.

    9.  Členské státy sledují svůj režim intenzity rybolovu a zajistí, aby nedocházelo k překročení stanovených limitních hodnot maximální přípustné intenzity rybolovu stanovené v článku 7.

    10.  V souladu se zásadami řádné správy stanovenými v článku 3 nařízení (EU) č. 1380/2013 mohou členské státy podporovat systémy participativního řízení na místní úrovni v zájmu dosažení cílů plánu.

    Článek 10

    Sdělování příslušných údajů

    1.  Členské státy zaznamenávají a předávají údaje o intenzitě rybolovu Komisi v souladu s článkem 33 nařízení (ES) č. 1224/2009 a články 146c, 146d a 146e prováděcího nařízení Komise (EU) č. 404/2011 ( 3 ).

    2.  Údaje o intenzitě rybolovu se uvádějí jako souhrnné údaje za měsíc a obsahují informace stanovené v příloze II. Souhrnné údaje se uvádějí ve formátu XML na základě normy P1000-12 centra UN/CEFACT.

    3.  Členské státy předloží údaje o intenzitě rybolovu uvedené v odstavci 1 Komisi do patnáctého dne každého měsíce.



    KAPITOLA IV

    TECHNICKÁ OPATŘENÍ PRO ZACHOVÁNÍ ZDROJŮ

    Článek 11

    Oblasti zákazu rybolovu

    1.  Kromě ustanovení článku 13 nařízení (ES) č. 1967/2006 je použití vlečných sítí v západním Středozemním moři zakázáno do vzdálenosti šesti námořních mil od pobřeží s výjimkou oblastí hlubších než izobata 100 m každoročně po dobu tří, ve vhodných případech po sobě jdoucích, měsíců na základě nejlepšího dostupného vědeckého poradenství. Tyto tři měsíce každoročního zákazu rybolovu stanoví každý členský stát a uplatní se během nejrelevantnějšího období stanoveného na základě nejlepšího dostupného vědeckého poradenství. O tomto období je neprodleně informována Komise a další dotčené členské státy.

    2.  Odchylně od odstavce 1 a za podmínky, že je to odůvodněno zvláštními zeměpisnými omezeními, jako je omezená velikost kontinentálního šelfu nebo velká vzdálenost do lovišť, mohou členské státy stanovit na základě nejlepšího dostupného vědeckého poradenství další oblasti zákazu rybolovu, pokud je v každé ze zeměpisných podoblastí dosaženo alespoň 20 % snížení úlovků nedospělého štikozubce obecného. O této odchylce je neprodleně informována Komise a další dotčené členské státy.

    3.  Do 17. července 2021 dotčené členské státy na základě nejlepšího dostupného vědeckého poradenství stanoví další oblasti zákazu rybolovu, existují-li důkazy o vysoké koncentraci nedospělých ryb nedosahujících minimální referenční velikosti pro zachování zdrojů nebo o oblastech tření populací žijících při dně, a to zejména pro dotčené populace.

    4.  Tyto další oblasti zákazu rybolovu stanovené podle odstavce 3 posoudí zejména VTHVR nebo podobný nezávislý vědecký subjekt uznaný na úrovni Unie nebo mezinárodní úrovni. Pokud by bylo na základě tohoto posouzení zjištěno, že dané oblasti zákazu rybolovu nejsou v souladu s jejich cíli, členské státy s ohledem na tato doporučení tyto oblasti zákazu rybolovu přezkoumají.

    5.  Mají-li oblasti zákazu rybolovu uvedené v odstavci 3 tohoto článku dopad na rybářská plavidla několika členských států, je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 8 nařízení (EU) č. 1380/2013 a článkem 18 tohoto nařízení a na základě nejlepšího dostupného vědeckého poradenství, kterými se zřizují dotčené oblasti zákazu rybolovu.

    Článek 12

    Řízení populací ulovených jako vedlejší úlovky a populací žijících při dně, o nichž nejsou k dispozici dostatečné údaje

    1.  Populace uvedené v čl. 1 odst. 3 tohoto nařízení jsou řízeny na základě přístupu předběžné opatrnosti k řízení rybolovu definovaného v čl. 4 odst. 1 bodě 8 nařízení (EU) č. 1380/2013.

    2.  Opatření pro řízení populací uvedených v čl. 1 odst. 3, a zejména technická opatření pro zachování zdrojů, jako jsou opatření uvedená v článku 13, se stanoví s přihlédnutím k nejlepšímu dostupnému vědeckému poradenství.

    Článek 13

    Zvláštní opatření pro zachování zdrojů

    ▼M1

    1.  Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 18 tohoto nařízení a článkem 18 nařízení (EU) č. 1380/2013 za účelem doplnění tohoto nařízení zavedením těchto technických opatření pro zachování zdrojů, jestliže se na ně nevztahuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1241. ( 4 ):

    ▼B

    a) specifikace vlastností lovného zařízení a pravidel týkajících se jeho používání za účelem zajištění nebo zlepšení selektivity, omezení nežádoucích úlovků nebo minimalizace negativního dopadu na ekosystém;

    b) specifikace úprav nebo doplňkových zařízení k lovnému zařízení za účelem zajištění nebo zlepšení selektivity, omezení nežádoucích úlovků nebo minimalizace negativního dopadu na ekosystém;

    c) omezení nebo zákaz používání určitého lovného zařízení a provádění rybolovných činností v určitých oblastech nebo obdobích za účelem ochrany ryb ve tření, ryb nedosahujících minimální referenční velikosti pro zachování zdrojů nebo necílových druhů ryb nebo za účelem minimalizace negativního dopadu na ekosystém;

    d) stanovení minimálních referenčních velikostí pro zachování zdrojů u všech populací, na něž se vztahuje toto nařízení, za účelem zajištění ochrany nedospělých mořských organismů; a

    e) opatření týkající se rekreačního rybolovu.

    ▼M1

    2.  Opatření uvedená v odstavci 1 tohoto článku musí přispívat k dosažení cílů stanovených v článku 3 tohoto nařízení a splňovat požadavky čl. 15 odst. 4 nařízení (EU) 2019/1241.

    ▼B



    KAPITOLA V

    POVINNOST VYKLÁDKY

    Článek 14

    Ustanovení týkající se povinnosti vykládky

    Komisi je v souvislosti se všemi populacemi druhů v západním Středozemním moři, na něž se vztahuje povinnost vykládky podle čl. 15 odst. 1 nařízení (EU) č. 1380/2013, a náhodnými úlovky pelagických druhů v rámci rybolovu populací uvedených v čl. 1 odst. 2 tohoto nařízení, pro které platí povinnost vykládky, svěřena pravomoc přijímat po konzultaci s členskými státy akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 18 tohoto nařízení a článkem 18 nařízení (EU) č. 1380/2013, kterými se toto nařízení doplňuje upřesněním podrobností týkajících se dané povinnosti, jak stanoví čl. 15 odst. 5 písm. a) až e) nařízení (EU) č. 1380/2013.



    KAPITOLA VI

    REGIONALIZACE

    Článek 15

    Regionální spolupráce

    1.  Na opatření uvedená v článcích 11 až 14 tohoto nařízení se použije čl. 18 odst. 1 až 6 nařízení (EU) č. 1380/2013.

    2.  Pro účely odstavce 1 tohoto článku mohou členské státy s přímým zájmem na řízení předložit společná doporučení v souladu s čl. 18 odst. 1 nařízení (EU) č. 1380/2013:

    a) poprvé do 16. července 2019 a poté vždy do dvanácti měsíců po každém předložení hodnocení plánu v souladu s čl. 17 odst. 2 tohoto nařízení;

    b) do 1. července roku předcházejícího roku, kdy se opatření mají použít; nebo

    c) kdykoli to považují za nezbytné, a to zejména v případě náhlé změny situace jakékoli populace, na kterou se toto nařízení vztahuje.

    3.  Zmocněním podle článků 11 až 14 tohoto nařízení nejsou dotčeny pravomoci svěřené Komisi na základě jiných ustanovení práva Unie, včetně nařízení (EU) č. 1380/2013.



    KAPITOLA VII

    ZMĚNY A NAVAZUJÍCÍ KROKY

    Článek 16

    Změny plánu

    1.  Prokáže-li vědecké poradenství, že se změnilo zeměpisné rozšíření dotčených populací, je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 18, kterými se toto nařízení mění úpravou oblastí stanovených v čl. 1 odst. 2 a příloze I tak, aby byla uvedená změna zohledněna.

    2.  Domnívá-li se Komise na základě vědeckého poradenství, že je potřeba změnit seznam dotčených populací, může předložit návrh na změnu tohoto seznamu.

    Článek 17

    Sledování a hodnocení plánu

    1.  Pro účely výroční zprávy stanovené v článku 50 nařízení (EU) č. 1380/2013 vyčíslitelné ukazatele zahrnují roční odhady stávající úmrtnosti na FMSY (F/FMSY), biomasy reprodukující se populace (SSB) a sociálně-ekonomických ukazatelů pro dotčené populace, a pokud možno i pro populace ulovené jako vedlejší úlovky. Na základě vědeckého poradenství mohou být doplněny dalšími ukazateli.

    2.  Do 17. července 2024 a poté každé tři roky předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o výsledcích tohoto víceletého plánu a o jeho dopadu na dotčené populace a na rybolov využívající tyto populace, zejména pokud jde o dosažení cílů stanovených v článku 3.



    KAPITOLA VIII

    PROCESNÍ USTANOVENÍ

    Článek 18

    Výkon přenesené pravomoci

    1.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

    2.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v článcích 11 až 14 a 16 je svěřena Komisi na dobu pěti let ode dne 16. července 2019. Komise vypracuje zprávu o přenesení pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem tohoto pětiletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.

    3.  Evropský parlament a Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v článcích 11 až 14 a 16 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

    4.  Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů.

    5.  Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

    6.  Akt v přenesené pravomoci přijatý podle článků 11 až 14 a 16 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty uvědomí Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.



    KAPITOLA IX

    EVROPSKÝ NÁMOŘNÍ A RYBÁŘSKÝ FOND

    Článek 19

    Podpora z Evropského námořního a rybářského fondu

    Opatření pro dočasné zastavení rybolovných činností, která byla přijata v zájmu dosažení cílů plánu, se považují za dočasné zastavení rybolovných činností pro účely čl. 33 odst. 1 písm. a) a c) nařízení (EU) č. 508/2014.

    Článek 20

    Změny nařízení (EU) č. 508/2014, pokud jde o některá pravidla týkající se Evropského námořního a rybářského fondu

    Článek 34 nařízení (EU) č. 508/2014 se mění takto:

    1) odstavec 4 se nahrazuje tímto:

    „4.  Podpora podle tohoto článku se může poskytovat do 31. prosince 2017, ledaže byla v zájmu dosažení cílů víceletého plánu pro zachování a udržitelné využívání populací žijících při dně v západním Středozemním moři, stanoveného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1022 ( *1 ), přijata opatření pro trvalé zastavení rybolovných činností.

    2) vkládá se nový odstavec, který zní:

    „4a.  Výdaje související s opatřeními pro trvalé zastavení rybolovných činností přijatými v zájmu dosažení cílů nařízení (EU) 2019/1022 jsou způsobilé pro podporu z ENRF ode dne vstupu uvedeného nařízení v platnost.“



    KAPITOLA X

    ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

    Článek 21

    Vstup v platnost a použitelnost

    Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

    S ohledem na environmentální, sociální a hospodářskou udržitelnost se článek 4 a čl. 6 odst. 1 použijí ode dne 1. ledna 2025.

    Článek 7 se použije ode dne 1. ledna 2020.

    Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.




    PŘÍLOHA I

    Režim intenzity rybolovu

    (podle článku 7)

    Skupiny intenzity rybolovu jsou vymezeny takto:

    A) Vlečné sítě používané k lovu parmice nachové, štikozubce obecného, garnely hlubokomořské a humra severského v pevninských šelfových oblastech a na horním svahu.



    Druh lovného zařízení

    Zeměpisná oblast

    Skupiny populací

    Celková délka plavidel

    Kód skupiny intenzity rybolovu

    Vlečné sítě

    (TBB, OTB, PTB, TBN, TBS, TB, OTM, PTM, TMS, TM, OTT, OT, PT, TX, OTP, TSP)

    Podoblasti GFCM 1-2-5-6-7

    Parmice nachová v zeměp. podoblastech 1, 5, 6 a 7; štikozubec obecný v zeměp. podoblastech 1, 5, 6 a 7; garnela hlubokomořská v zeměp. podoblastech 1, 5 a 6; humr severský v zeměp. podoblastech 5 a 6.

    < 12 m

    EFF1/MED1_TR1

    ≥ 12 m a < 18 m

    EFF1/MED1_TR2

    ≥ 18 m a < 24 m

    EFF1/MED1_TR3

    ≥ 24 m

    EFF1/MED1_TR4

    Podoblasti GFCM 8-9-10-11

    Parmice nachová v zeměp. podoblastech 9, 10 a 11; štikozubec obecný v zeměp. podoblastech 9, 10 a 11; garnela hlubokomořská v zeměp. podoblastech 9, 10 a 11; humr severský v zeměp. podoblastech 9 a 10.

    < 12 m

    EFF1/MED2_TR1

    ≥ 12 m a < 18 m

    EFF1/MED2_TR2

    ≥ 18 m a < 24 m

    EFF1/MED2_TR3

    ≥ 24 m

    EFF1/MED1_TR4

    B) Lov garnely anténové a krevety druhu Aristaeomorpha foliacea v hlubokých vodách pomocí vlečných sítí.



    Druh lovného zařízení

    Zeměpisná oblast

    Skupiny populací

    Celková délka plavidel

    Kód skupiny intenzity rybolovu

    Vlečné sítě

    (TBB, OTB, PTB, TBN, TBS, TB, OTM, PTM, TMS, TM, OTT, OT, PT, TX, OTP, TSP)

    Podoblasti GFCM 1-2-5-6-7

    garnela anténová v zeměp. podoblastech 1, 5, 6 a 7

    < 12 m

    EFF2/MED1_TR1

    ≥ 12 m a < 18 m

    EFF2/MED1_TR2

    ≥ 18 m a < 24 m

    EFF2/MED1_TR3

    ≥ 24 m

    EFF2/MED1_TR4

    Podoblasti GFCM 8-9-10-11

    kreveta druhu Aristaeomorpha foliacea v zeměp. podoblastech 9, 10 a 11

    < 12 m

    EFF2/MED2_TR1

    ≥ 12 m a < 18 m

    EFF2/MED2_TR2

    ≥ 18 m a < 24 m

    EFF2/MED2_TR3

    ≥ 24 m

    EFF2/MED1_TR4




    PŘÍLOHA II

    Seznam informací týkajících se údajů o intenzitě rybolovu

    (podle článku 10)



    Informace

    Definice a poznámky

    1)  Členský stát

    Třípísmenný kód ISO členského státu vlajky podávajícího hlášení

    2)  Skupina intenzity rybolovu

    Kód skupiny intenzity rybolovu stanovený v příloze I

    3)  Období intenzity rybolovu

    Datum zahájení a ukončení vykazovaného měsíce

    4)  Prohlášení o intenzitě rybolovu

    Celkový počet dnů rybolovu




    Společné prohlášení Evropského parlamentu a Rady

    Evropský parlament a Rada zamýšlejí zrušit zmocnění k přijímání technických opatření prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci podle článku 13 tohoto nařízení, když přijmou nové nařízení o technických opatřeních, jehož součástí bude i zmocnění týkající se týchž opatření.



    ( 1 ) Nařízení Rady (ES) č. 1224/2009 ze dne 20. listopadu 2009 o zavedení kontrolního režimu Společenství k zajištění dodržování pravidel společné rybářské politiky, o změně nařízení (ES) č. 847/96, (ES) č. 2371/2002, (ES) č. 811/2004, (ES) č. 768/2005, (ES) č. 2115/2005, (ES) č. 2166/2005, (ES) č. 388/2006, (ES) č. 509/2007, (ES) č. 676/2007, (ES) č. 1098/2007, (ES) č. 1300/2008 a (ES) č. 1342/2008 a o zrušení nařízení (EHS) č. 2847/93, (ES) č. 1627/94 a (ES) č. 1966/2006 (Úř. věst. L 343, 22.12.2009, s. 1).

    ( 2 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1343/2011 ze dne 13. prosince 2011 o některých ustanoveních pro rybolov v oblasti dohody GFCM (Generální komise pro rybolov ve Středozemním moři), kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 1967/2006 o opatřeních pro řízení udržitelného využívání rybolovných zdrojů ve Středozemním moři (Úř. věst. L 347, 30.12.2011, s. 44).

    ( 3 ) Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 404/2011 ze dne 8. dubna 2011, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1224/2009 o zavedení kontrolního režimu Společenství k zajištění dodržování pravidel společné rybářské politiky (Úř. věst. L 112, 30.4.2011, s. 1).

    ( 4 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1241 ze dne 20. června 2019 o zachování rybolovných zdrojů a ochraně mořských ekosystémů pomocí technických opatření, o změně nařízení Rady (ES) č. 1967/2006, (ES) č. 1224/2009 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1380/2013, (EU) 2016/1139, (EU) 2018/973, (EU) 2019/472 a (EU) 2019/1022 a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 894/97, (ES) č. 850/98, (ES) č. 2549/2000, (ES) č. 254/2002, (ES) č. 812/2004 a (ES) č. 2187/2005 (Úř. věst. L 198, 25.7.2019, s. 105).

    ( *1 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1022 ze dne 20. června 2019, kterým se zavádí víceletý plán pro lov populací žijících při dně v západním Středozemním moři a kterým se mění nařízení (EU) č. 508/2014 (Úř. věst. L 172, 26.6.2019, s. 1).“;

    Top