Access to European Union law
<a href="https://eur-lex.europa.eu/content/help/eurlex-content/experimental-features.html" target="_blank">More about the experimental features corner</a>
Choose the experimental features you want to try
EUR-Lex
Access to European Union law

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

You are here
Use quotation marks to search for an "exact phrase". Append an asterisk (*) to a search term to find variations of it (transp*, 32019R*). Use a question mark (?) instead of a single character in your search term to find variations of it (ca?e finds case, cane, care).
Search tips
Need more search options? Use the Advanced search

Document 02017R1938-20220421

    Consolidated text: Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1938 ze dne 25. října 2017 o opatřeních na zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynu a o zrušení nařízení (EU) č. 994/2010 (Text s významem pro EHP)Text s významem pro EHP

    Access initial legal act
    (

    Legal status of the document In force

    )

    Access current version (01/07/2022)

    ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2017/1938/2022-04-21

    02017R1938 — CS — 21.04.2022 — 001.001

    Tento dokument slouží výhradně k informačním účelům a nemá žádný právní účinek. Orgány a instituce Evropské unie nenesou za jeho obsah žádnou odpovědnost. Závazná znění příslušných právních předpisů, včetně jejich právních východisek a odůvodnění, jsou zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie a jsou k dispozici v databázi EUR-Lex. Tato úřední znění jsou přímo dostupná přes odkazy uvedené v tomto dokumentu

    ►B

    NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2017/1938

    ze dne 25. října 2017

    o opatřeních na zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynu a o zrušení nařízení (EU) č. 994/2010

    (Text s významem pro EHP)

    (Úř. věst. L 280 28.10.2017, s. 1)

    Ve znění:

     

     

    Úřední věstník

      Č.

    Strana

    Datum

    ►M1

    NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) 2022/517 ze dne 18. listopadu 2021,

      L 104

    53

    1.4.2022



    ▼B

    NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2017/1938

    ze dne 25. října 2017

    o opatřeních na zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynu a o zrušení nařízení (EU) č. 994/2010

    (Text s významem pro EHP)



    Článek 1

    Předmět

    Tímto nařízením se zavádějí ustanovení, jejichž cílem je zajistit bezpečnost dodávek plynu v Unii zajištěním řádného a nepřetržitého fungování vnitřního trhu se zemním plynem (dále jen „plyn“), umožněním provedení mimořádných opatření v situacích, v nichž trh požadované dodávky plynu již nemůže zajistit, včetně solidárního opatření jako krajního řešení, a jasným vymezením a rozdělením odpovědnosti mezi plynárenské podniky, členské státy a Unii, pokud jde o preventivní opatření a reakci na konkrétní narušení dodávek plynu. Toto nařízení také zavádí v duchu solidarity transparentní mechanismy týkající se koordinace plánování stavů nouze na národní, regionální a unijní úrovni a reakce na ně.

    Článek 2

    Definice

    Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

    1) 

    „bezpečností“ bezpečnost ve smyslu čl. 2 bodu 32 směrnice 2009/73/ES;

    2) 

    „zákazníkem“ zákazník ve smyslu čl. 2 bodu 24 směrnice 2009/73/ES;

    3) 

    „zákazníkem v domácnosti“ zákazník v domácnosti ve smyslu čl. 2 bodu 25 směrnice 2009/73/ES;

    4) 

    „klíčovou sociální službou“ služba vztahující se ke zdravotní péči, klíčové sociální péči, stavu nouze, bezpečnosti, vzdělávání nebo veřejné správě;

    5) 

    „chráněným zákazníkem“ zákazník v domácnosti, který je připojen k plynárenské distribuční soustavě, a pokud tak dotčený členský stát rozhodne, může jím být i jeden nebo více následujících subjektů, pokud podniky nebo služby uvedené v písmenech a) a b) společně nepředstavují více než 20 % celkové roční konečné spotřeby plynu v daném členském státě:

    a) 

    malý nebo střední podnik, je-li připojen k plynárenské distribuční soustavě;

    b) 

    klíčová sociální služba, je-li připojena k plynárenské distribuční soustavě či přepravní soustavě;

    c) 

    zařízení dálkového vytápění poskytující teplo zákazníkům v domácnosti, malým nebo středním podnikům či klíčovým sociálním službám, pokud tato zařízení nemohou přejít na jiné palivo než plyn;

    6) 

    „zákazníkem chráněným v rámci solidarity“ zákazník v domácnosti, který je připojen k plynárenské distribuční soustavě, což může navíc zahrnovat jedno nebo oboje z následujícího:

    a) 

    zařízení dálkového vytápění, jedná-li se v příslušném členském státě o chráněného zákazníka a pouze pokud dodává topení domácnostem nebo klíčovým sociálním službám, kromě vzdělávacích služeb a služeb veřejné správy;

    b) 

    klíčovou sociální službu, jedná-li se v příslušném členském státě o chráněného zákazníka, kromě vzdělávacích služeb a služeb veřejné správy;

    7) 

    „příslušným orgánem“ ústřední orgán státní správy nebo národní regulační orgán určený členským státem, aby zajišťoval provádění opatření stanovených tímto nařízením;

    8) 

    „národním regulačním orgánem“ národní regulační orgán určený podle čl. 39 odst. 1 směrnice 2009/73/ES;

    9) 

    „plynárenským podnikem“ plynárenský podnik ve smyslu čl. 2 bodu 1 směrnice 2009/73/ES;

    10) 

    „smlouvou na dodávky plynu“ smlouva o dodávkách plynu ve smyslu čl. 2 bodu 34 směrnice 2009/73/ES;

    11) 

    „přepravou“ přeprava ve smyslu čl. 2 bodu 3 směrnice 2009/73/ES;

    12) 

    „provozovatelem přepravní soustavy“ provozovatel přepravní soustavy ve smyslu čl. 2 bodu 4 směrnice 2009/73/ES;

    13) 

    „distribucí“ distribuce ve smyslu čl. 2 bodu 5 směrnice 2009/73/ES;

    14) 

    „provozovatelem distribuční soustavy“ provozovatel distribuční soustavy ve smyslu čl. 2 bodu 6 směrnice 2009/73/ES;

    15) 

    „propojovacím vedením“ propojovací vedení ve smyslu čl. 2 bodu 17 směrnice 2009/73/ES;

    16) 

    „koridory pro nouzové dodávky“ trasy pro dodávky plynu v Unii, které členským státům pomáhají lépe zmírňovat účinky případných narušení dodávek nebo infrastruktury;

    17) 

    „skladovací kapacitou“ skladovací kapacita ve smyslu čl. 2 bodu 28 nařízení (ES) č. 715/2009;

    18) 

    „technickou kapacitou“ technická kapacita ve smyslu čl. 2 bodu 18 nařízení (ES) č. 715/2009;

    19) 

    „pevnou kapacitou“ pevná kapacita ve smyslu čl. 2 bodu 16 nařízení (ES) č. 715/2009;

    20) 

    „přerušitelnou kapacitou“ přerušitelná kapacita ve smyslu čl. 2 bodu 13 nařízení (ES) č. 715/2009;

    21) 

    „kapacitou zařízení LNG“ kapacita zařízení LNG ve smyslu čl. 2 bodu 24 nařízení (ES) č. 715/2009;

    22) 

    „zařízením LNG“ zařízení LNG ve smyslu čl. 2 bodu 11 směrnice 2009/73/ES;

    23) 

    „skladovacím zařízením“ skladovací zařízení ve smyslu čl. 2 bodu 9 směrnice 2009/73/ES;

    24) 

    „soustavou“ soustava ve smyslu čl. 2 bodu 13 směrnice 2009/73/ES;

    25) 

    „uživatelem soustavy“ uživatel soustavy ve smyslu čl. 2 bodu 23 směrnice 2009/73/ES;

    26) 

    „pomocnými službami“ pomocné služby ve smyslu čl. 2 bodu 14 směrnice 2009/73/ES.

    Článek 3

    Odpovědnost za zajištění bezpečnosti dodávek plynu

    1.  
    Zajištění bezpečnosti dodávek plynu je společným úkolem plynárenských podniků, členských států, zejména prostřednictvím jejich příslušných orgánů, a Komise v rámci jejich příslušných oblastí činnosti a pravomocí.
    2.  
    Každý členský stát určí příslušný orgán. Příslušné orgány při provádění tohoto nařízení navzájem spolupracují. Členské státy mohou příslušnému orgánu povolit, aby některé úkoly stanovené v tomto nařízení přenesl na jiné subjekty. Pokud příslušné orgány přenesou úkoly vyhlášení kterékoli z krizových úrovní uvedených v čl. 11 odst. 1, přenesou je pouze na veřejný orgán, provozovatele přepravní soustavy nebo provozovatele distribuční soustavy. Přenesené úkoly se provádějí za dohledu příslušného orgánu a jsou upřesněny v plánu preventivních opatření a v plánu pro stav nouze.
    3.  
    Každý členský stát neprodleně oznámí Komisi a zveřejní název svého příslušného orgánu a jeho případné změny.
    4.  
    Při provádění opatření stanovených tímto nařízením vymezí příslušný orgán úlohy a povinnosti jednotlivých dotčených aktérů tak, aby se zajistil tříúrovňový přístup, který zahrnuje na prvním stupni příslušné plynárenské a případně též elektroenergetické podniky a průmysl, na druhém stupni členské státy na národní nebo regionální úrovni a na třetím stupni Unii.
    5.  
    Komise koordinuje opatření příslušných orgánů na regionální úrovni a na úrovni Unie podle tohoto nařízení, mimo jiné prostřednictvím skupiny GCG nebo, zejména v případě stavu nouze na regionální úrovni či na úrovni Unie podle čl. 12 odst. 1, prostřednictvím skupiny pro krizové řízení podle čl. 12 odst. 4.
    6.  
    V případě stavu nouze na regionální úrovni či na úrovni Unie provozovatelé přepravní soustavy spolupracují a vyměňují si informace prostřednictvím systému regionální koordinace v oblasti zemního plynu zřízeného sítí ENTSOG. Síť ENTSOG o tom informuje Komisi a příslušné orgány dotčených členských států.
    7.  
    V souladu s čl. 7 odst. 2 se mají identifikovat závažná nadnárodní rizika pro bezpečnost dodávek plynu v Unii, a na tomto základě se mají stanovit rizikové skupiny. Tyto rizikové skupiny slouží jako základ pro posílenou regionální spolupráci s cílem zvýšit bezpečnost dodávek plynu a umožňují, aby se všechny dotčené členské státy v rámci rizikových skupin nebo mimo tyto skupiny podél koridorů pro nouzové dodávky dohodly na vhodných a účinných přeshraničních opatřeních.

    Seznam těchto rizikových skupin a jejich složení jsou uvedeny v příloze I. Složení rizikových skupin nebrání žádné jiné formě regionální spolupráce přispívající k bezpečnosti dodávek.

    8.  
    Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 19 za účelem aktualizace složení rizikových skupin uvedených v příloze I, a to pozměněním této přílohy, aby se zohlednil vývoj závažných nadnárodních rizik pro bezpečnost dodávek plynu do Unie a jeho dopad na členské státy, přičemž zohlední výsledky simulace scénářů narušení dodávek plynu a infrastruktury pro celou Unii, prováděných sítí ENTSOG v souladu s čl. 7 odst. 1. Před provedením aktualizace Komise návrh aktualizace konzultuje se skupinou GCG ve složení podle čl. 4 odst. 4.

    Článek 4

    Koordinační skupina pro otázky plynu

    1.  
    Zřizuje se Koordinační skupina pro otázky plynu („skupina GCG“) s cílem usnadnit koordinaci opatření v oblasti bezpečnosti dodávek plynu. Skupina GCG se skládá ze zástupců členských států, zejména zástupců jejich příslušných orgánů, a Agentury pro spolupráci energetických regulačních orgánů (dále jen „agentura“), sítě ENTSOG a subjektů zastupujících dotčené odvětví a ze zástupců příslušných zákazníků. Komise po konzultaci s členskými státy rozhodne o složení skupiny GCG tak, aby byla zaručena její plná reprezentativnost. Skupině GCG předsedá Komise. Skupina GCG přijme svůj jednací řád.
    2.  

    Skupina GCG konzultuje s Komisí a poskytuje jí pomoc zejména v oblasti:

    a) 

    bezpečnosti dodávek plynu, a to kdykoli a zvláště za stavu nouze;

    b) 

    všech informací, které mají význam pro bezpečnost dodávek plynu na úrovni národní, regionální a na úrovni Unie;

    c) 

    osvědčených postupů a možných pokynů pro všechny dotčené subjekty;

    d) 

    úrovně bezpečnosti dodávek plynu, srovnávacích kritérií a metodik posuzování;

    e) 

    národních, regionálních a unijních scénářů a testování úrovní připravenosti;

    f) 

    posouzení plánů preventivních opatření a plánů pro stav nouze, soudržnosti mezi různými plány a provádění opatření v nich stanovených;

    g) 

    koordinace opatření pro řešení stavu nouze v Unii, se smluvními stranami Energetického společenství a s jinými třetími zeměmi;

    h) 

    pomoci, kterou potřebují nejvíce dotčené členské státy.

    3.  
    Komise svolává skupinu GCG pravidelně a sdílí s ní informace, které obdržela od příslušných orgánů, přičemž zachovává důvěrnost obchodně citlivých informací.
    4.  
    Komise může svolat skupinu GCG ve složení, které bude omezeno na zástupce členských států, a zejména jejich příslušných orgánů. Komise svolá skupinu GCG v takto omezeném složení, jestliže o to požádá jeden nebo více zástupců členských států, a zejména jejich příslušných orgánů. V takovém případě se nepoužije čl. 16 odst. 2.

    Článek 5

    Standard infrastruktury

    1.  
    Každý členský stát nebo jeho příslušný orgán, pokud tak členský stát stanoví, zajistí přijetí nezbytných opatření, aby v případě narušení jediné největší plynárenské infrastruktury technická kapacita zbývající infrastruktury, stanovená podle vzorce N – 1 stanoveného v bodě 2 přílohy II, byla schopna, aniž je dotčen odstavec 2 tohoto článku, uspokojit celkovou poptávku po plynu v oblasti výpočtu v den výjimečně vysoké poptávky po plynu, ke které dochází statisticky jednou za dvacet let. Tato poptávka se určí s přihlédnutím k trendům vývoje spotřeby plynu, dlouhodobým dopadům opatření v oblasti energetické účinnosti a míře využití stávající infrastruktury.

    Povinností stanovenou v prvním pododstavci tohoto odstavce není dotčena povinnost provozovatelů přepravní soustavy učinit odpovídající investice ani povinnosti provozovatelů přepravní soustavy stanovené v nařízení (ES) č. 715/2009 a ve směrnici 2009/73/ES.

    2.  
    Povinnost zajistit, aby měla zbývající infrastruktura technickou kapacitu uspokojit celkovou poptávku po plynu, jak je uvedeno v odstavci 1 tohoto článku, se též považuje za splněnou, pokud příslušný orgán v plánu preventivních opatření prokáže, že narušení dodávek plynu lze dostatečně a včas kompenzovat vhodnými tržními opatřeními na straně poptávky. Za tímto účelem se vzorec N – 1 vypočítá podle bodu 4 přílohy II.
    3.  
    V souladu s posouzeními rizik uvedenými v článku 7 se mohou příslušné orgány sousedních členských států ve vhodných případech dohodnout, že povinnost uvedenou v odstavci 1 tohoto článku splní společně. V tomto případě příslušné orgány uvedou v posouzení rizik výpočet vzorce N – 1 společně s vysvětlením obsaženým v regionálních kapitolách plánů preventivních opatření, jak dohodnutá ujednání tuto povinnost plní. Použije se bod 5 přílohy II.
    4.  

    Provozovatelé přepravní soustavy umožní ve všech propojeních mezi členskými státy permanentní fyzickou kapacitu k přepravě plynu oběma směry („obousměrná kapacita“), s výjimkou těchto případů:

    a) 

    jedná se o připojení k těžebním zařízením, zařízením na zkapalněný zemní plyn (LNG) či distribučním soustavám, nebo

    b) 

    na základě důkladného posouzení a po konzultaci s dalšími členskými státy a s Komisí v souladu s přílohou III byla udělena výjimka z této povinnosti.

    Na postup umožnění či posílení obousměrné kapacity v propojení nebo postup získání či prodloužení výjimky z této povinnosti se použije příloha III. Komise seznam výjimek zveřejní a pravidelně jej aktualizuje.

    5.  

    Návrh na umožnění nebo posílení obousměrné kapacity nebo žádost o udělení či prodloužení výjimky musí zahrnovat analýzu nákladů a přínosů vypracovanou na základě metodiky podle článku 11 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 347/2013 ( 1 ) a musí vycházet z následujících prvků:

    a) 

    posouzení poptávky na trhu;

    b) 

    prognózy ohledně poptávky a nabídky;

    c) 

    možný ekonomický dopad na stávající infrastrukturu;

    d) 

    studie proveditelnosti;

    e) 

    náklady na vybudování obousměrné kapacity, včetně nezbytného posílení přepravní soustavy, a

    f) 

    přínosy pro zajištění bezpečnosti dodávky plynu, přičemž se přihlíží také k tomu, nakolik může obousměrná kapacita přispět ke splnění standardu pro infrastrukturu stanoveného v tomto článku.

    6.  
    Při transparentním a podrobném stanovování nebo schvalování sazeb nebo metodik v souladu s článkem 13 nařízení (ES) č. 715/2009 a čl. 41 odst. 8 směrnice 2009/73/ES národní regulační orgány zohlední účelně vynaložené náklady na splnění povinností stanovených v odstavci 1 tohoto článku a náklady na umožnění obousměrné kapacity tak, aby poskytly přiměřené pobídky.
    7.  
    Pokud trh nevyžaduje investice k umožnění nebo posílení obousměrné kapacity, ale tato investice je považována za nezbytnou pro účely bezpečnosti dodávek plynu, a vzniknou-li touto investicí náklady ve více než jednom členském státě anebo v jednom členském státě tak, že prospěch z nich má jiný členský stát, přijmou národní regulační orgány všech dotčených členských států koordinované rozhodnutí o alokaci nákladů, a to před přijetím jakéhokoli rozhodnutí o dané investici. Při rozhodování o alokaci nákladů se přihlíží k zásadám a prvkům popsaným a uvedeným v čl. 12 odst. 4 nařízení (EU) č. 347/2013, a zejména k tomu, do jaké míry investice do infrastruktury přispívají k větší bezpečnosti dodávek plynu do příslušných členských států, jakož i k investicím, které již byly do dotčené infrastruktury vloženy. Alokací nákladů se nesmí nepatřičně narušit hospodářská soutěž a účinné fungování vnitřního trhu a usiluje se o to, aby se zabránilo nepatřičnému narušení trhu.
    8.  
    Příslušný orgán zajistí, aby jakákoli nová přepravní infrastruktura přispívala k zajištění bezpečnosti dodávek plynu prostřednictvím rozvoje důkladně propojené sítě, a to případně i prostřednictvím dostatečného počtu hraničních vstupních a výstupních bodů v závislosti na požadavcích trhu a zjištěných rizicích.

    Příslušný orgán v posouzení rizik uvede, zda z celkového hlediska zahrnujícího plynárenské i elektroenergetické soustavy existují na vnitrostátní úrovni problematická místa a zda jsou vstupní kapacity a infrastruktura jednotlivých členských států, zejména přepravní soustavy, schopny přizpůsobit vnitrostátní a přeshraniční toky plynu scénáři narušení jediné největší plynárenské infrastruktury na vnitrostátní úrovni a jediné největší plynárenské infrastruktury společného zájmu pro rizikové skupiny, které byly určeny v posouzení rizik.

    9.  
    Odchylně od odstavce 1 tohoto článku a v souladu s podmínkami stanovenými v tomto odstavci nejsou Lucembursko, Slovinsko a Švédsko vázány povinností uvedenou v uvedeném odstavci při zajišťování dodávek plynu chráněným zákazníkům podle článku 6, avšak usilují o její splnění.

    Výjimka platí pro Lucembursko, pokud:

    a) 

    má alespoň dvě propojovací vedení s jinými členskými státy;

    b) 

    má alespoň dva různé zdroje dodávek plynu a

    c) 

    nemá na svém území žádné zařízení na skladování plynu.

    Výjimka platí pro Slovinsko, pokud:

    a) 

    má alespoň dvě propojovací vedení s jinými členskými státy;

    b) 

    má alespoň dva různé zdroje dodávek plynu a

    c) 

    nemá na svém území žádné zařízení na skladování plynu ani zařízení na LNG.

    Výjimka platí pro Švédsko, pokud:

    a) 

    nepřepravuje na svém území plyn do jiného členského státu;

    b) 

    jeho vlastní roční hrubá spotřeba plynu nedosahuje 2 milionů tun ropného ekvivalentu a

    c) 

    plyn představuje méně než 5 % celkové spotřeby primární energie.

    Lucembursko, Slovinsko a Švédsko informují Komisi o jakékoli změně ovlivňující podmínky stanovené v tomto odstavci. Výjimka stanovená v tomto odstavci pozbývá platnosti, jestliže přestala být splněna alespoň jedna z těchto podmínek.

    V rámci vnitrostátního posouzení rizik provedeného v souladu s čl. 7 odst. 3 Lucembursko, Slovinsko a Švédsko popíší situaci, pokud jde o příslušné podmínky stanovené v tomto odstavci a vyhlídky na splnění povinnosti podle odstavce 1 tohoto článku, a to se zřetelem na ekonomický dopad splnění standardu pro infrastrukturu, rozvoj trhu s plynem a projekty plynárenské infrastruktury v rizikové skupině. Na základě informací poskytnutých ve vnitrostátním posouzení rizik, a pokud jsou i nadále plněny příslušné podmínky stanovené v tomto odstavci, může Komise rozhodnout, že daná výjimka může platit po dobu dalších čtyř let. V případě kladného rozhodnutí se postup stanovený v tomto pododstavci opakuje každé čtyři roky.

    Článek 6

    Standard pro dodávky plynu

    1.  

    Příslušný orgán uloží plynárenským podnikům, které určí, povinnost přijmout opatření pro zajištění dodávek plynu chráněným zákazníkům členského státu v těchto případech:

    a) 

    při mimořádných teplotních hodnotách v průběhu sedmidenního období poptávkových špiček, ke kterým dochází statisticky jednou za dvacet let;

    b) 

    v jakémkoli období výjimečně vysoké poptávky po plynu v délce 30 dní, ke kterému dochází statisticky jednou za dvacet let;

    c) 

    v období v délce 30 dní v případě narušení jediné největší plynárenské infrastruktury za průměrných zimních podmínek.

    Do 2. února 2018 oznámí každý členský stát Komisi svou definici chráněných zákazníků, roční objemy plynu spotřebované chráněnými zákazníky a procentní podíl, který tyto objemy spotřeby představují z celkové roční konečné spotřeby plynu v daném členském státě. Pokud členský stát do své definice chráněných zákazníků zahrne kategorie uvedené v čl. 2 bodě 5 písm. a) nebo b), uvede objemy plynu spotřebovaného zákazníky, kteří patří do těchto kategorií, a procentní podíl, který každá z těchto skupin zákazníků představuje z celkové roční konečné spotřeby plynu.

    Příslušný orgán určí plynárenské podniky uvedené v prvním pododstavci tohoto odstavce a jejich výčet uvede v plánu preventivních opatření.

    Veškerá nová netržní opatření plánovaná k zajištění standardu pro dodávky plynu splňují postup stanovený v čl. 9 odst. 4 až 9.

    Členské státy mohou splnit povinnost stanovenou v prvním pododstavci tím, že provedou opatření na zvyšování energetické účinnosti nebo plyn nahradí jiným zdrojem energie, mimo jiné energií z obnovitelných zdrojů, a to v takovém rozsahu, aby bylo dosaženo stejné úrovně ochrany.

    2.  

    Jakýkoli zvýšený standard pro dodávky plynu, který překračuje rámec období v délce 30 dní uvedeného v odst. 1 písm. b) a c), nebo jakékoli další povinnosti stanovené z důvodu zabezpečení dodávek plynu vycházejí z posouzení rizik, jsou zohledněny v plánu preventivních opatření a:

    a) 

    musí být v souladu s čl. 8 odst. 1;

    b) 

    nesmějí mít nepříznivý vliv na schopnost kteréhokoli jiného členského státu zásobovat v případě stavu nouze na národní úrovni, na regionální úrovni nebo úrovni Unie své chráněné zákazníky podle tohoto článku, a

    c) 

    musí splňovat čl. 12 odst. 5 v případě stavu nouze na regionální úrovni nebo na úrovni Unie.

    Komise může požadovat zdůvodnění prokazující soulad kteréhokoli opatření uvedeného v prvním pododstavci s podmínkami, které jsou v něm stanoveny. Takové zdůvodnění musí být zveřejněno příslušným orgánem členského státu, který opatření zavádí.

    Kromě toho musí být veškerá nová netržní opatření podle prvního pododstavce tohoto odstavce, jež budou přijata dne 1. listopadu 2017 nebo po tomto dni, v souladu s postupem stanoveným v čl. 9 odst. 4 až 9.

    3.  
    Po ukončení období, která příslušný orgán stanoví v souladu s odstavci 1 a 2, nebo za nepříznivějších podmínek, než jaké jsou stanoveny v odstavci 1, se příslušný orgán a plynárenské podniky vynasnaží v co nejvyšší míře zachovat dodávky plynu, zejména chráněným zákazníkům.
    4.  
    Povinnosti uložené plynárenským podnikům ke splnění standardu pro dodávky plynu podle tohoto článku nesmějí být diskriminující ani představovat pro tyto podniky neúměrnou zátěž.
    5.  
    Plynárenským podnikům je dovoleno, aby své povinnosti na základě tohoto článku případně splnily na regionální úrovni nebo na úrovni Unie. Příslušné orgány nepožadují, aby byly standardy pro dodávky plynu podle tohoto článku splněny pouze na základě infrastruktury nacházející se na jejich území.
    6.  
    Příslušné orgány zajistí, aby podmínky pro dodávky chráněným zákazníkům byly stanoveny, aniž by bylo dotčeno řádné fungování vnitřního trhu s energií a za cenu respektující tržní hodnotu těchto dodávek.

    Článek 7

    Posouzení rizik

    1.  
    Do 1. listopadu 2017 provede síť ENTSOG simulaci scénářů narušení dodávek plynu a infrastruktury pro celou Unii. Tato simulace zahrnuje určení a posouzení koridorů pro nouzové dodávky plynu a rovněž určí, které členské státy mohou řešit zjištěná rizika, a to i v souvislosti s LNG. Síť ENTSOG vymezí scénáře narušení dodávek plynu a infrastruktury a metodiku pro simulaci ve spolupráci se skupinou GCG. Síť ENTSOG zajistí náležitou míru transparentnosti a přístup ke svým předpokladům modelování použitým v jejích scénářích. Simulace scénářů narušení dodávek plynu a infrastruktury pro celou Unii se opakují každé čtyři roky, pokud není vzhledem k okolnostem nutné provádět častější aktualizace.
    2.  
    Příslušné orgány v rámci každé rizikové skupiny uvedené v příloze I provedou na úrovni rizikové skupiny společné posouzení všech příslušných rizikových faktorů (dále jen „společné posouzení rizik“), jako jsou přírodní pohromy, technologická, obchodní, sociální, politická a jiná rizika, jež by mohly přivodit závažné nadnárodní riziko pro bezpečnost dodávek plynu, pro které byla riziková skupina vytvořena. Příslušné orgány zohlední výsledky simulace uvedené v odstavci 1 tohoto článku při přípravě posouzení rizik, plánů preventivních opatření a plánů pro stav nouze.

    Příslušné orgány se v rámci každé rizikové skupiny dohodnou na mechanismu spolupráce pro provádění společného posouzení rizik a podají o tom zprávu skupině GCG jedenáct měsíců před uplynutím lhůty pro oznámení společného posouzení rizik a jeho aktualizací. Na žádost příslušného orgánu může Komise přípravu společného posouzení rizik usnadňovat, a to zejména pro účely zřízení mechanismu spolupráce. Pokud se příslušné orgány v rámci rizikové skupiny na mechanismu spolupráce nedohodnou, navrhne Komise po konzultaci s dotčenými příslušnými orgány mechanismus spolupráce pro tuto rizikovou skupinu. Dotčené příslušné orgány se dohodnou na mechanismu spolupráce pro tuto rizikovou skupinu, přičemž v co největší míře zohlední návrh Komise.

    Deset měsíců před uplynutím lhůty pro oznámení společného posouzení rizik nebo jeho aktualizací každý příslušný orgán sdílí a aktualizuje, v rámci dojednaného mechanismu, všechny nezbytné vnitrostátní údaje, které jsou nutné pro přípravu společného posouzení rizik, zejména pro simulaci různých scénářů uvedených v odst. 4 písm. c).

    3.  
    Příslušný orgán každého členského státu provede vnitrostátní posouzení rizik (dále jen „vnitrostátní posouzení rizik“) zahrnující veškerá významná rizika, která mají vliv na bezpečnost dodávek plynu. Toto posouzení musí být plně v souladu s předpoklady a výsledky společného či společných posouzení rizik.
    4.  

    Posouzení rizik uvedená v odstavcích 2 a 3 tohoto článku se provádějí podle potřeby:

    a) 

    uplatněním standardů uvedených v článcích 5 a 6. Posouzení rizik popisuje výpočet vzorce N – 1 na národní úrovni a případně zahrnuje výpočet vzorce N – 1 na regionální úrovni. Rovněž by mělo obsahovat použité předpoklady, případně včetně předpokladů pro výpočet vzorce N – 1 na regionální úrovni, a údaje nutné pro tento výpočet. Výpočet vzorce N – 1 na národní úrovni je doplněn simulací narušení jediné největší plynárenské infrastruktury, a to pomocí hydraulického modelování pro vnitrostátní území, jakož i výpočtem vzorce N – 1 s hodnotami úrovně plynu ve skladovacích zařízeních ve výši 30 % a 100 % maximálního pracovního objemu;

    b) 

    zvážením všech významných vnitrostátních a nadnárodních okolností, zejména velikosti trhu, konfigurace soustavy, skutečných toků plynu včetně odtoku plynu z dotčených členských států, možnosti fyzického toku plynu oběma směry včetně možné budoucí nutnosti následného posílení přepravní soustavy, existence těžby a skladování a úlohy plynu ve skladbě zdrojů energie, zejména s ohledem na dálkové vytápění a výrobu elektřiny a na fungování průmyslových odvětví, a hledisek bezpečnosti dodávek a kvality plynu;

    c) 

    simulací různých scénářů výjimečně vysoké poptávky po plynu a narušení dodávek plynu s přihlédnutím k jejich výskytu v minulosti a pravděpodobnosti, ročnímu období, četnosti a době trvání jejich výskytu, jakož i hodnocením pravděpodobných důsledků těchto scénářů, například:

    i) 

    narušení infrastruktury důležité pro bezpečnost dodávek plynu, zejména přepravní infrastruktury, skladovacích zařízení či terminálů LNG včetně největší plynárenské infrastruktury určené pro výpočet vzorce N – 1, a

    ii) 

    narušení dodávek od dodavatelů z třetích zemí, jakož i případná geopolitická rizika;

    d) 

    určením interakce a korelace rizik mezi členskými státy v rizikové skupině a případně s jinými členskými státy nebo jinými rizikovými skupinami, včetně otázky propojení, přeshraničních dodávek, přeshraničního přístupu ke skladovacím zařízením a obousměrné kapacity;

    e) 

    zohledněním rizik, která jsou spojená s kontrolou nad infrastrukturou důležitou pro zabezpečení dodávek plynu v míře, v níž mohou mimo jiné zahrnovat rizika nedostatečných investic, narušení diverzifikace, zneužití stávající infrastruktury nebo porušení práva Unie;

    f) 

    přihlédnutím k maximální propojovací kapacitě všech hraničních vstupních a výstupních bodů a různým úrovním naplnění skladovacích zařízení.

    5.  
    Společné a vnitrostátní posouzení rizik se vypracovávají v souladu s příslušnou šablonou stanovenou v příloze IV nebo v příloze V. Členské státy mohou v případě potřeby zahrnout další informace. Komisi je svěřena pravomoc přijímat po konzultaci se skupinou GCG akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 19 za účelem změny šablon uvedených v přílohách IV a V s cílem zohlednit zkušenosti získané při uplatňování tohoto nařízení a snížit administrativní zátěž členských států.
    6.  
    Plynárenské podniky, průmysloví odběratelé plynu, příslušné organizace zastupující zájmy domácností a průmyslových odběratelů plynu, členské státy a v případě, že nejsou příslušnými orgány, rovněž národní regulační orgány spolupracují s příslušnými orgány a poskytují jim na požádání veškeré nezbytné informace pro společné a vnitrostátní posouzení rizik.
    7.  
    Členské státy oznámí Komisi do 1. října 2018 první společné posouzení rizik, jakmile se na něm dohodnou všechny členské státy v dané rizikové skupině, a vnitrostátní posouzení rizik. Posouzení rizik se poté každé čtyři roky aktualizují, pokud není vzhledem k okolnostem nutné provádět aktualizace častěji. Posouzení rizik přihlížejí k pokroku, jehož bylo dosaženo v oblasti investic nutných ke splnění standardu pro infrastrukturu uvedeného v článku 5, a též přihlížejí k obtížím, s nimiž se jednotlivé členské státy setkaly při zavádění nových alternativních řešení. Rovněž vycházejí ze zkušeností získaných prostřednictvím simulace plánů pro stav nouze uvedených v čl. 10 odst. 3.

    Článek 8

    Vypracování plánů preventivních opatření a plánů pro stav nouze

    1.  
    Opatření k zajištění bezpečnosti dodávek plynu obsažená v plánu preventivních opatření a plánu pro stav nouze musí být jasně vymezená, transparentní, přiměřená, nediskriminující a ověřitelná, nesmějí nepřiměřeně narušovat hospodářskou soutěž nebo účinné fungování vnitřního trhu s plynem a nesmějí ohrozit bezpečnost dodávek plynu jiných členských států či Unie.
    2.  

    Příslušný orgán každého členského státu po konzultaci s plynárenskými podniky, příslušnými organizacemi zastupujícími zájmy domácností a průmyslových odběratelů plynu včetně výrobců elektřiny, provozovateli elektroenergetické přenosové soustavy a v případě, že není příslušným orgánem, rovněž s národním regulačním orgánem, vypracuje:

    a) 

    plán preventivních opatření obsahující opatření potřebná k odstranění či zmírnění zjištěných rizik, včetně dopadů opatření v oblasti energetické účinnosti a opatření na straně poptávky uvedených ve společných a vnitrostátních posouzeních rizik a v souladu s článkem 9;

    b) 

    plán pro stav nouze obsahující opatření, která se mají přijmout k odstranění dopadu narušení dodávek plynu nebo k jeho zmírnění v souladu s článkem 10.

    3.  
    Plán preventivních opatření a plán pro stav nouze obsahují regionální kapitolu nebo několik regionálních kapitol, pokud je členský stát členem různých rizikových skupin, jak jsou vymezeny v příloze I.

    Regionální kapitoly vypracují společně všechny členské státy v rizikové skupině, předtím než jsou zapracovány do příslušných národních plánů. Komise by měla být při tomto úsilí nápomocná s cílem umožnit, aby regionální kapitoly společně zvýšily bezpečnost dodávek plynu v Unii jako celku, nevedly k žádným rozporům a překonávaly případné překážky spolupráce.

    Regionální kapitola či kapitoly obsahují náležitá a účinná přeshraniční opatření, a to i v souvislosti s LNG, která jsou podmíněna dohodou mezi členskými státy, které opatření provádějí a patří ke stejným nebo různým rizikovým skupinám, jež jsou na základě simulace uvedené v čl. 7 odst. 1 a posouzení společných rizik daným opatřením dotčeny.

    4.  
    Příslušné orgány pravidelně podávají skupině GCG zprávu o pokroku, jehož bylo dosaženo při přípravě a přijímání plánů preventivních opatření a plánů pro stav nouze, a zejména regionálních kapitol. Příslušné orgány se zejména dohodnou na mechanismu spolupráce pro přípravu plánu preventivních opatření a plánu pro stav nouze, včetně výměny návrhů plánů. Podají skupině GCG ohledně tohoto dohodnutého mechanismu spolupráce zprávu 16 měsíců před uplynutím lhůty pro dosažení dohody o těchto plánech a jejich aktualizacích.

    Komise může usnadňovat přípravu plánu preventivních opatření a plánu pro stav nouze, a to zejména pro účely zřízení mechanismu spolupráce. Pokud se příslušné orgány v rámci rizikové skupiny na mechanismu spolupráce nedohodnou, navrhne mechanismus spolupráce pro tuto rizikovou skupinu Komise. Dotčené příslušné orgány se dohodnou na mechanismu spolupráce pro tuto rizikovou skupinu s přihlédnutím k návrhu Komise. Příslušné orgány zajistí pravidelné sledování provádění plánu preventivních opatření a plánu pro stav nouze.

    5.  
    Plán preventivních opatření a plán pro stav nouze se vypracovávají v souladu se šablonami uvedenými v přílohách VI a VII. Komisi je svěřena pravomoc přijímat po konzultaci se skupinou GCG akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 19 za účelem změny těchto šablon uvedených v přílohách VI a VII s cílem zohlednit zkušenosti získané při uplatňování tohoto nařízení a snížit administrativní zátěž členských států.
    6.  
    Příslušné orgány sousedních členských států se včas vzájemně konzultují s cílem zajistit soudržnost svých plánů preventivních opatření a plánů pro stav nouze.

    Příslušné orgány v každé z rizikových skupin si vyměňují návrhy plánů preventivních opatření a plánů pro stav nouze obsahující návrhy na spolupráci, a to nejpozději pět měsíců před uplynutím lhůty pro předložení plánů.

    Konečná znění regionálních kapitol uvedených v odstavci 3 schválí všechny členské státy v dané rizikové skupině. Plány preventivních opatření a plány pro stav nouze obsahují také vnitrostátní opatření nezbytná k provádění a prosazování přeshraničních opatření v regionálních kapitolách.

    7.  
    Plány preventivních opatření a plány pro stav nouze se zveřejní a oznámí Komisi do 1. března 2019. Komise o oznámení plánů informuje skupinu GCG a zveřejní je na webových stránkách Komise.

    Do čtyř měsíců od oznámení příslušnými orgány Komise plány posoudí, přičemž zohlední názory vyjádřené skupinou GCG.

    8.  

    Komise vydá pro příslušný orgán stanovisko, které bude obsahovat doporučení, aby byl plán preventivních opatření nebo plán pro stav nouze přezkoumán, pokud platí jedna nebo více z následujících podmínek:

    a) 

    plán není účinný z hlediska zmírnění rizik určených v posouzení rizik;

    b) 

    plán není v souladu s posouzenými rizikovými scénáři nebo s plány jiného členského státu nebo rizikové skupiny;

    c) 

    plán není v souladu s požadavkem stanoveným v odstavci 1, podle něhož nesmí nepřiměřeně narušovat hospodářskou soutěž nebo účinné fungování vnitřního trhu;

    d) 

    plán není v souladu s ustanoveními tohoto nařízení nebo jinými právními předpisy Unie.

    9.  
    Do tří měsíců od oznámení stanoviska Komise podle odstavce 8 oznámí dotčený příslušný orgán Komisi pozměněný plán preventivních opatření nebo plán pro stav nouze, nebo ji informuje o důvodech, proč s doporučeními nesouhlasí.

    V případě nesouhlasu týkajícího se prvků uvedených v odstavci 8 může Komise svou žádost do čtyř měsíců od obdržení odpovědi příslušného orgánu vzít zpět nebo svolat schůzku s příslušným orgánem, a pokud to považuje za nutné, i se skupinou GCG, aby s nimi záležitost projednala. Komise předloží podrobné odůvodnění své žádosti o jakoukoli změnu plánu preventivních opatření nebo plánu pro stav nouze. Dotčený příslušný orgán k podrobnému odůvodnění Komise v plné míře přihlédne.

    Dotčený příslušný orgán případně neprodleně upraví svůj plán preventivních opatření nebo plán pro stav nouze a zveřejní jej.

    V případě, že se konečné stanovisko dotčeného příslušného orgánu liší od podrobného odůvodnění Komise, tento příslušný orgán do dvou měsíců od obdržení podrobného odůvodnění Komise poskytne a zveřejní spolu se svým stanoviskem a podrobným odůvodněním Komise odůvodnění, o něž se jeho stanovisko opírá.

    10.  
    U netržních opatření přijatých dne 1. listopadu 2017 nebo po tomto dni se použije postup stanovený v čl. 9 odst. 4, 6, 8 a 9.
    11.  
    Důvěrnost obchodně citlivých informací musí být zachována.
    12.  
    Plány preventivních opatření a plány pro stav nouze vypracované podle nařízení (EU) č. 994/2010 a aktualizované v souladu s uvedeným nařízením zůstávají v platnosti, dokud nejsou poprvé stanoveny plány preventivních opatření a plány pro stav nouze uvedené v odstavci 1 tohoto článku.

    Článek 9

    Obsah plánů preventivních opatření

    1.  

    Plán preventivních opatření obsahuje:

    a) 

    výsledky posouzení rizik a souhrn zvážených scénářů uvedené v čl. 7 odst. 4 písm. c);

    b) 

    definici chráněných zákazníků a informace popsané v čl. 6 odst. 1 druhém pododstavci;

    c) 

    opatření, objemy a kapacity nutné ke splnění standardu pro infrastrukturu a standardu pro dodávky plynu, jak stanoví články 5 a 6, případně včetně rozsahu, v němž mohou opatření na straně poptávky dostatečně a včas vykompenzovat narušení dodávek plynu, jak je uvedeno v čl. 5 odst. 2, určení jediné největší plynárenské infrastruktury společného zájmu v případě, že je uplatněn čl. 5 odst. 3, nezbytné objemy plynu u každé kategorie chráněných zákazníků a pro každý scénář, které jsou uvedeny v čl. 6 odst. 1, a jakýkoli zvýšený standard pro dodávky plynu, včetně jakéhokoli zdůvodnění prokazujícího soulad s podmínkami stanovenými v čl. 6 odst. 2 a popisu mechanismu pro dočasné snížení jakéhokoli zvýšeného standardu pro dodávky plynu nebo dodatečných povinností podle čl. 11 odst. 3;

    d) 

    povinnosti uložené plynárenským podnikům a případně též elektroenergetickým podnikům a dalším dotčeným subjektům, které mohou mít dopad na bezpečnost dodávek plynu, například povinnosti týkající se bezpečného provozu plynárenské soustavy;

    e) 

    ostatní preventivní opatření, která mají odstranit rizika určená v posouzení rizik, jako například opatření týkající se nutnosti lépe propojit sousední členské státy, dále zlepšovat energetickou účinnost, snižovat poptávku po plynu a možnosti diverzifikovat trasy přepravy plynu a zdroje dodávek plynu, jakož i případného regionálního využití stávajících skladovacích kapacit a kapacit zařízení LNG k zachování dodávek plynu všem zákazníkům v nejvyšší možné míře;

    f) 

    informace o hospodářském dopadu, účinnosti a účelnosti opatření obsažených v plánu včetně povinností uvedených v písmenu k);

    g) 

    popis účinků opatření obsažených v plánu na fungování vnitřního trhu s energií, jakož i trhů vnitrostátních, včetně povinností uvedených v písmenu k);

    h) 

    popis dopadu opatření na životní prostředí a na zákazníky;

    i) 

    mechanismy, které se použijí ke spolupráci s jinými členskými státy, včetně mechanismů pro přípravu a provádění plánů preventivních opatření a plánů pro stav nouze;

    j) 

    informace o stávajících a budoucích propojeních a infrastruktuře, včetně propojení a infrastruktury, jež umožňují přístup na vnitřní trh, o přeshraničních tocích plynu, o přeshraničním přístupu ke skladovacím zařízením a zařízením pro LNG a o obousměrné kapacitě, zejména v případě stavu nouze;

    k) 

    informace o veškerých příslušných povinnostech veřejné služby, které se týkají zabezpečení dodávek plynu.

    Z plánu preventivních opatření lze vyloučit zásadní informace vztahující se k prvnímu pododstavci písm. a), c) a d), které by v případě jejich vyzrazení mohly ohrozit bezpečnost dodávek plynu.

    2.  
    Plán preventivních opatření a zejména opatření ke splnění standardu pro infrastrukturu stanoveného v článku 5 musí zohledňovat desetiletý plán rozvoje sítě pro celou Unii, který má vypracovat síť ENTSOG podle čl. 8 odst. 10 nařízení (ES) č. 715/2009.
    3.  
    Plán preventivních opatření vychází v první řadě z tržních opatření a neklade nepřiměřenou zátěž na plynárenské podniky ani nemá nepříznivý dopad na fungování vnitřního trhu s plynem.
    4.  
    Členské státy, a zejména jejich příslušné orgány zajistí, aby všechna preventivní netržní opatření, jako jsou opatření uvedená v příloze VIII, přijatá dne 1. listopadu 2017 nebo po tomto dni, a to bez ohledu na to, zda jsou součástí plánu preventivních opatření nebo jsou přijata následně, byla v souladu s kritérii stanovenými v čl. 6 odst. 2 prvním pododstavci.
    5.  
    Příslušný orgán zveřejní veškerá opatření podle odstavce 4, která dosud nebyla zahrnuta do plánu preventivních opatření, a oznámí Komisi popis těchto opatření a jejich dopad na vnitrostátní trh s plynem, a v rozsahu, v jakém je to možné, na trhy s plynem jiných členských států.
    6.  
    Má-li Komise pochybnosti o tom, zda opatření uvedené v odstavci 4 tohoto článku splňuje kritéria stanovená v čl. 6 odst. 2 prvním pododstavci, požádá dotčený členský stát o oznámení posouzení dopadů.
    7.  

    Posouzení dopadů podle odstavce 6 musí obsahovat alespoň tyto prvky:

    a) 

    potenciální dopad na rozvoj vnitrostátního trhu s plynem a na hospodářskou soutěž na vnitrostátní úrovni;

    b) 

    potenciální dopad na vnitřní trh s plynem;

    c) 

    potenciální dopad na bezpečnost dodávek plynu v sousedních členských státech, zejména u opatření, která by mohla snížit likviditu regionálních trhů nebo omezit toky do sousedních členských států;

    d) 

    náklady a přínosy posouzené podle alternativních tržních opatření;

    e) 

    posouzení nezbytnosti a přiměřenosti ve srovnání s možnými tržními opatřeními;

    f) 

    ocenění, zda opatření zajišťuje rovné možnosti všem účastníkům trhu;

    g) 

    strategii postupného ukončení, očekávanou dobu trvání plánovaného opatření a vhodný časový plán pro přezkum.

    Analýzu uvedenou v písmenech a) a b) provádí národní regulační orgán. Příslušný orgán zveřejní posouzení dopadů a oznámí je Komisi.

    8.  
    Pokud se Komise na základě posouzení dopadů domnívá, že opatření může ohrozit bezpečnost dodávek plynu v jiných členských státech nebo v Unii, do čtyř měsíců od oznámení posouzení dopadů přijme rozhodnutí požadující, aby opatření bylo v nezbytné míře změněno či zrušeno.

    Přijaté opatření vstoupí v platnost pouze poté, co bylo schváleno Komisí nebo změněno v souladu s rozhodnutím Komise.

    Čtyřměsíční lhůta začíná plynout dnem následujícím po obdržení úplného oznámení. Tuto čtyřměsíční lhůtu lze se souhlasem Komise a příslušného orgánu prodloužit.

    9.  
    Pokud se Komise na základě posouzení dopadů domnívá, že opatření nesplňuje podmínky stanovené v čl. 6 odst. 2 prvním pododstavci, může ve lhůtě čtyř měsíců od oznámení posouzení dopadů vydat stanovisko. Použije se postup stanovený v čl. 8 odst. 8 a 9.

    Čtyřměsíční lhůta začíná plynout dnem následujícím po obdržení úplného oznámení. Tuto čtyřměsíční lhůtu lze se souhlasem Komise a příslušného orgánu prodloužit.

    10.  
    Ustanovení čl. 8 odst. 9 se použije na všechna opatření podle odstavců 6 až 9 tohoto článku.
    11.  
    Plán preventivních opatření se po 1. březnu 2019 aktualizuje každé čtyři roky či častěji, pokud to okolnosti vyžadují nebo pokud o to požádá Komise. Aktualizovaný plán odráží aktualizované posouzení rizik a výsledky zkoušek provedených v souladu s čl. 10 odst. 3. Na aktualizovaný plán se použije článek 8.

    Článek 10

    Obsah plánů pro stav nouze

    1.  

    Plán pro stav nouze:

    a) 

    vychází z krizových úrovní uvedených v čl. 11 odst. 1;

    b) 

    vymezuje úlohu a povinnosti plynárenských podniků, případně též provozovatelů elektroenergetických přenosových soustav a průmyslových odběratelů plynu, včetně příslušných výrobců elektřiny, s přihlédnutím k tomu, do jaké míry jsou dotčeny případným narušením dodávek plynu, a jejich interakci s příslušnými orgány a případně i s národními regulačními orgány na každé z krizových úrovní uvedených v čl. 11 odst. 1;

    c) 

    vymezuje úlohu a povinnosti příslušných orgánů a dalších subjektů, které byly pověřeny úkoly podle čl. 3 odst. 2, na každé z krizových úrovní uvedených v čl. 11 odst. 1;

    d) 

    zajišťuje, aby měly plynárenské podniky a průmysloví odběratelé plynu, včetně příslušných výrobců elektřiny, dostatečnou možnost reagovat na každou z krizových úrovní uvedených v čl. 11 odst. 1;

    e) 

    případně stanoví opatření a kroky, které je třeba učinit s cílem zmírnit možný dopad narušení dodávek plynu na dálkové vytápění a na dodávky elektřiny vyráběné z plynu, a to mimo jiné prostřednictvím integrovaného pojetí provozování energetických systémů v rámci celé elektroenergetické a plynárenské sítě, je-li to relevantní;

    f) 

    stanoví podrobné postupy a opatření, kterými je nutno se řídit na každé z krizových úrovní uvedených v čl. 11 odst. 1, včetně odpovídajících systémů týkajících se informačních toků;

    g) 

    určí krizového manažera a vymezí jeho úlohu;

    h) 

    stanoví podíl tržních opatření na řešení situace na úrovni výstrahy a zmírňování situace ve stavu nouze;

    i) 

    stanoví podíl netržních opatření, která se plánují nebo mají být provedena ve stavu nouze, a posoudí, v jaké míře je použití těchto netržních opatření zapotřebí k řešení krize. Posoudí se účinky těchto netržních opatření a vymezí postupy pro jejich provádění. Netržní opatření se použijí pouze tehdy, pokud samotné tržní mechanismy již nemohou zajistit dodávky plynu, především chráněným zákazníkům, nebo se použijí pro účely článku 13;

    j) 

    popisuje mechanismy používané pro spolupráci s dalšími členskými státy pro každou z krizových úrovní uvedených v čl. 11 odst. 1 a ujednání o výměně informací mezi příslušnými orgány;

    k) 

    upřesňuje oznamovací povinnosti, které jsou plynárenským a případně i elektroenergetickým podnikům uloženy na úrovni výstrahy a ve stavu nouze;

    l) 

    popisuje zavedená technická či právní ujednání, která mají zabránit tomu, aby zákazníci, kteří jsou připojeni k plynárenské distribuční či přepravní soustavě, avšak nejsou chráněnými zákazníky, neoprávněně odebírali plyn;

    m) 

    popisuje technická, právní a finanční ujednání, která byla zavedena za účelem splnění povinností ohledně solidární pomoci stanovených v článku 13;

    n) 

    obsahuje odhad objemu plynu, který by mohli odebírat zákazníci chránění v rámci solidarity, pokrývající alespoň případy uvedené v čl. 6 odst. 1;

    o) 

    stanoví seznam předem vymezených opatření pro poskytnutí plynu v případě stavu nouze včetně obchodních dohod mezi stranami zapojenými do těchto opatření a případně mechanismů kompenzace pro plynárenské podniky, s řádným ohledem na důvěrnost citlivých údajů. Tato opatření mohou zahrnovat přeshraniční dohody mezi členskými státy nebo plynárenskými podniky.

    S cílem zamezit neoprávněné spotřebě plynu během stavu nouze, jak je uvedeno v prvním pododstavci písm. l), nebo pro účely používání ustanovení obsažených v čl. 11 odst. 3 a v článku 13 informuje příslušný orgán dotčeného členského státu tyto zákazníky, kteří nejsou chráněnými zákazníky, že musí svou spotřebu plynu zastavit nebo snížit, aniž by přitom vznikly technicky nebezpečné situace.

    2.  
    Plán pro stav nouze se po 1. březnu 2019 aktualizuje každé čtyři roky či častěji, pokud to okolnosti vyžadují nebo pokud o to požádá Komise. Aktualizovaný plán odráží aktualizované posouzení rizik a závěry zkoušek provedených podle odstavce 3 tohoto článku. Na aktualizovaný plán se použije čl. 8 odst. 4 až 11.
    3.  
    Opatření, akce a postupy uvedené v plánu pro stav nouze se ve čtyřletém období mezi aktualizacemi podle odstavce 2 alespoň jednou podrobí zkoušce. Aby bylo možné podrobit plán pro stav nouze zkoušce, provede příslušný orgán simulaci scénáře s vysokým a středním dopadem a reakcí v reálném čase podle tohoto plánu pro stav nouze. Výsledky zkoušek prezentuje příslušný orgán v rámci skupiny GCG.
    4.  
    Plán pro stav nouze zaručuje, že v rozsahu, v němž je to technicky možné a bezpečné, je v případě nouze zachován přeshraniční přístup k infrastruktuře v souladu s nařízením (ES) č. 715/2009, a nezavádí žádná opatření, která by nepatřičně omezovala přeshraniční průtok plynu.

    Článek 11

    Vyhlášení krize

    1.  

    Stanovují se tři následující krizové úrovně:

    a) 

    úroveň včasného varování („včasné varování“): pokud existují konkrétní, závažné a spolehlivé informace, že může dojít k situaci, která pravděpodobně povede k podstatnému zhoršení situace v oblasti dodávek plynu a k vyhlášení úrovně výstrahy či stavu nouze; úroveň včasného varování může být spuštěna mechanismem včasného varování;

    b) 

    úroveň výstrahy („výstraha“): pokud dojde k narušení dodávek plynu nebo vznikne výjimečně vysoká poptávka po plynu, které vedou k podstatnému zhoršení situace v oblasti dodávek plynu, ale trh je stále schopen se vypořádat s tímto narušením dodávek nebo zvýšenou poptávkou, aniž by bylo potřeba přijmout netržní opatření;

    c) 

    úroveň stavu nouze („stav nouze“): v případě výjimečně vysoké poptávky po plynu, závažného narušení jeho dodávek nebo jiného podstatného zhoršení situace v oblasti dodávek plynu a v případě, že byla uplatněna veškerá vhodná tržní opatření, avšak dodávky plynu nepostačují k tomu, aby pokryly zbývající poptávku po plynu, takže je nutné dodatečně zavést netržní opatření zejména s cílem zajistit dodávky plynu chráněným zákazníkům v souladu s článkem 6.

    2.  
    Pokud příslušný orgán vyhlásí kteroukoli z krizových úrovní uvedených v odstavci 1, okamžitě o tom informuje Komisi a příslušné orgány členských států, s nimiž je členský stát uvedeného příslušného orgánu přímo propojen, a poskytne jim veškeré nezbytné informace, zejména informace o opatřeních, která hodlá přijmout. V případě stavu nouze, který může vést k žádosti o pomoc od Unie a jejích členských států, příslušný orgán dotčeného členského státu tuto skutečnost neprodleně oznámí středisku Komise pro koordinaci odezvy na mimořádné události (Komise ERCC).
    3.  
    Pokud členský stát vyhlásil stav nouze a oznámil, že je nezbytné přijmout přeshraniční opatření, jakýkoli zvýšený standard pro dodávky plynu nebo dodatečné povinnosti podle čl. 6 odst. 2 uložené plynárenským podnikům v jiných členských státech v rámci téže rizikové skupiny se dočasně sníží na úroveň stanovenou v čl. 6 odst. 1.

    Povinnosti stanovené v prvním pododstavci tohoto odstavce se přestanou uplatňovat okamžitě poté, co příslušný orgán vyhlásí konec stavu nouze, nebo pokud Komise dospěje v souladu s odst. 8 prvním pododstavcem k závěru, že vyhlášení stavu nouze není oprávněné nebo již přestalo být oprávněné.

    4.  
    Pokud příslušný orgán vyhlásí stav nouze, postupuje podle předem vymezených opatření, která jsou stanovena v jeho plánu pro stav nouze, a neprodleně informuje Komisi a příslušné orgány v rizikové skupině, jakož i příslušné orgány členských států, s nimiž je členský stát uvedeného příslušného orgánu přímo propojen, a to zejména o opatřeních, která hodlá přijmout. V řádně odůvodněných mimořádných případech však může příslušný orgán přijímat opatření, která se od plánu pro stav nouze odchylují. Příslušný orgán o veškerých takových opatřeních neprodleně informuje Komisi a příslušné orgány ve své rizikové skupině uvedené v příloze I, jakož i příslušné orgány členských států, s nimiž je členský stát uvedeného příslušného orgánu přímo propojen, a danou odchylku odůvodní.
    5.  
    Provozovatel přepravní soustavy zajistí, aby pokud dojde v sousedním členském státě k vyhlášení stavu nouze, měla kapacita v bodech propojení s tímto členským státem, bez ohledu na to, zda je trvalá nebo přerušitelná a zda byla rezervována před stavem nouze nebo v jeho průběhu, přednost před konkurenční kapacitou v bodech výstupu do skladovacích zařízení. Uživatel soustavy využívající prioritní kapacitu neprodleně vyplatí uživateli soustavy využívajícímu trvalou kapacitu spravedlivou kompenzaci za finanční ztráty, jež vznikly v důsledku prioritizace, včetně přiměřené náhrady nákladů na přerušení trvalé kapacity. Procesem stanovení a uhrazení kompenzace není dotčeno provádění pravidla priority.
    6.  

    Členské státy, a zejména příslušné orgány zajistí, aby:

    a) 

    nebyla zavedena žádná opatření, která by mohla kdykoli nepřiměřeně omezovat tok plynu na vnitřním trhu;

    b) 

    nebyla zavedena žádná opatření, která by mohla závažným způsobem ohrozit situaci v oblasti dodávek plynu v jiném členském státě, a

    c) 

    byl v souladu s nařízením (ES) č. 715/2009 zachován přeshraniční přístup k infrastruktuře, pokud je to technicky možné a bezpečné, v souladu s plánem pro stav nouze.

    7.  

    Ve stavu nouze a z oprávněných důvodů se členský stát může na žádost příslušného provozovatele elektroenergetické přenosové nebo plynárenské přepravní soustavy rozhodnout, že upřednostní dodávky plynu některým kriticky důležitým plynovým elektrárnám před dodávkami některým kategoriím chráněných zákazníků, pokud by výpadek dodávek plynu takovýmto kriticky důležitým plynovým elektrárnám mohl:

    a) 

    mít za následek vážné škody pro fungování elektroenergetické soustavy, nebo

    b) 

    ohrozit těžbu nebo přepravu plynu.

    Členské státy založí toto opatření na posouzení rizik.

    Kriticky důležité plynové elektrárny uvedené v prvním pododstavci musí být jasně vymezeny spolu s případnými objemy plynu, na které by se toto opatření vztahovalo, a zahrnuty do regionálních kapitol plánů preventivních opatření a plánů pro stav nouze. Musí být určeny v úzké spolupráci s provozovateli elektroenergetické přenosové soustavy a plynárenské přepravní soustavy dotčeného členského státu.

    8.  
    Komise co nejdříve, ale v každém případě do pěti dnů poté, co od příslušného orgánu obdržela informace uvedené v odstavci 2, ověří, zda je vyhlášení stavu nouze odůvodněné podle odst. 1 písm. c) a zda přijatá opatření co nejpřesněji odpovídají opatřením uvedeným v plánu pro stav nouze, nekladou na plynárenské podniky nepřiměřenou zátěž a jsou v souladu s odstavcem 6. Komise může na žádost jiného příslušného orgánu, plynárenských podniků nebo z vlastního podnětu požádat příslušný orgán, aby změnil opatření, která jsou v rozporu s podmínkami stanovenými v první větě tohoto odstavce. Komise může rovněž příslušný orgán požádat, aby vyhlásil konec stavu nouze, dojde-li k závěru, že vyhlášení stavu nouze není v souladu s odst. 1 písm. c) oprávněné nebo již přestalo být oprávněné.

    Do tří dnů od oznámení žádosti Komise příslušný orgán svá opatření změní a oznámí to Komisi, nebo Komisi informuje o důvodech, proč s žádostí nesouhlasí. V tomto případě může Komise do tří dnů od oznámení důvodů, proč příslušný orgán s žádostí nesouhlasí, svou žádost změnit nebo ji vzít zpět nebo svolat schůzku s dotčeným příslušným orgánem nebo případně příslušnými orgány, a pokud to považuje za nutné, i se skupinou GCG, aby s nimi záležitost projednala. Komise svou žádost o jakoukoli změnu opatření podrobně odůvodní. Příslušný orgán ke stanovisku Komise v plné míře přihlédne. Pokud se konečné rozhodnutí příslušného orgánu liší od stanoviska Komise, příslušný orgán své rozhodnutí odůvodní.

    9.  
    Pokud příslušný orgán vyhlásí konec kterékoli z krizových úrovní uvedených v odstavci 1, uvědomí o tom Komisi a příslušné orgány členských států, s nimiž je členský stát uvedeného příslušného orgánu přímo propojen.

    Článek 12

    Reakce na stav nouze na úrovni Unie a na regionální úrovni

    1.  
    Komise může vyhlásit stav nouze na regionální úrovni nebo na úrovni Unie na žádost příslušného orgánu, který vyhlásil stav nouze, a na základě ověření podle čl. 11 odst. 8.

    Komise podle potřeby vyhlásí stav nouze na regionální úrovni nebo na úrovni Unie na žádost nejméně dvou příslušných orgánů, které vyhlásily stav nouze, na základě ověření podle čl. 11 odst. 8, a pokud spolu důvody pro takové stavy nouze souvisejí.

    Ve všech případech, kdy Komise vyhlásí stav nouze na regionální úrovni nebo na úrovni Unie, zjistí za použití prostředků komunikace nejvhodnějších pro danou situaci názory ostatních příslušných orgánů a náležitě zohlední všechny relevantní informace, které od nich získá. Pokud Komise na základě posouzení rozhodne, že důvody pro stav nouze na regionální úrovni nebo na úrovni Unie vyhlášení stavu nouze již neopodstatňují, vyhlásí konec stavu nouze na regionální úrovni nebo na úrovni Unie a uvede důvody svého rozhodnutí a uvědomí o něm Radu.

    2.  
    Jakmile Komise vyhlásí stav nouze na regionální úrovni nebo úrovni Unie, svolá skupinu GCG.
    3.  

    V případě stavu nouze na regionální úrovni nebo na úrovni Unie koordinuje Komise opatření příslušných orgánů a plně zohlední relevantní informace od skupiny GCG a výsledky konzultací s ní. Komise zejména:

    a) 

    zajistí výměnu informací;

    b) 

    zajistí konzistentnost a účinnost opatření na úrovni členského státu a regionu ve vztahu k úrovni Unie;

    c) 

    koordinuje opatření vůči třetím zemím.

    4.  
    Komise může svolat skupinu pro řešení krize složenou z krizových manažerů uvedených v čl. 10 odst. 1 písm. g) z těch členských států, jichž se stav nouze týká. Komise může po dohodě s krizovými manažery přizvat k účasti další relevantní zúčastněné subjekty. Komise zajistí, aby skupina GCG byla o činnosti skupiny pro řešení krize pravidelně informována.
    5.  

    Členské státy, a zejména příslušné orgány zajistí, aby:

    a) 

    nebyla zavedena žádná opatření, která by mohla kdykoli nepřiměřeně omezovat tok plynu na vnitřním trhu, zejména tok plynu na dotčené trhy;

    b) 

    nebyla zavedena žádná opatření, která by mohla závažným způsobem ohrozit situaci v oblasti dodávek plynu v jiném členském státě, a

    c) 

    byl v souladu s nařízením (ES) č. 715/2009 zachován přeshraniční přístup k infrastruktuře, pokud je to technicky možné a bezpečné, v souladu s plánem pro stav nouze.

    6.  
    Pokud Komise na žádost příslušného orgánu nebo plynárenského podniku nebo z vlastního podnětu shledá, že v rámci stavu nouze na regionální úrovni nebo na úrovni Unie je opatření přijaté členským státem nebo příslušným orgánem nebo jednání plynárenského podniku v rozporu s odstavcem 5, požádá daný členský stát nebo příslušný orgán, aby své opatření změnil nebo aby přijal opatření, která zajistí soulad s odstavcem 5, a svou žádost odůvodní. Náležitá pozornost musí být věnována nutnosti zajistit nepřetržitý bezpečný provoz plynárenské soustavy.

    Do tří dnů od oznámení žádosti Komise členský stát nebo příslušný orgán své opatření změní a oznámí to Komisi, nebo Komisi informuje o důvodech, proč s žádostí nesouhlasí. V tom případě může Komise do tří dnů od oznámení důvodů, proč členský stát nebo příslušný orgán s žádostí nesouhlasí, svou žádost změnit nebo vzít zpět nebo svolat schůzku s členským státem nebo příslušným orgánem, a pokud to považuje za nutné, i se skupinou GCG, aby s nimi záležitost projednala. Komise svou žádost o jakoukoli změnu opatření podrobně odůvodní. Členský stát nebo příslušný orgán ke stanovisku Komise plně přihlédnou. Pokud se konečné rozhodnutí příslušného orgánu nebo členského státu liší od stanoviska Komise, příslušný orgán nebo členský stát své rozhodnutí odůvodní.

    7.  
    Komise po konzultaci se skupinou GCG vytvoří stálý rezervní seznam pro monitorovací pracovní skupinu složenou z odborníků z odvětví a zástupců Komise. V případě potřeby může být monitorovací pracovní skupina vyslána mimo Unii a ve spolupráci s dodavatelskými a tranzitními třetími zeměmi sledovat toky plynu do Unie a podávat o nich zprávy.
    8.  
    Příslušný orgán poskytne středisku Komise ERCC informace o případné potřebě pomoci. Středisko ERCC posoudí celkovou situaci a poskytne poradenství ohledně pomoci, která by měla být poskytnuta nejvíce dotčeným členským státům a případně i třetím zemím.

    Článek 13

    Solidarita

    1.  
    Požádá-li členský stát o uplatnění solidárního opatření podle tohoto článku, členský stát, jež je přímo propojen s žádajícím členským státem, nebo pokud tak daný členský stát stanoví, jeho příslušný orgán nebo provozovatel přepravní soustavy či provozovatel distribuční soustavy přijmou, aniž by pokud možno vznikly nebezpečné situace, nezbytná opatření s cílem zajistit, aby se do té doby, než budou zajištěny dostatečné dodávky plynu zákazníkům chráněným v rámci solidarity v žádajícím členském státě, v nezbytném rozsahu snížily nebo nepokračovaly dodávky plynu na jeho území zákazníkům jiným než chráněným v rámci solidarity. Žádající členský stát zajistí, aby příslušný objem plynu byl na jeho území skutečně dodán zákazníkům chráněným v rámci solidarity.

    Ve výjimečných případech a na řádně odůvodněnou žádost příslušného provozovatele elektroenergetické přenosové soustavy či plynárenské přepravní soustavy mohou i nadále pokračovat dodávky plynu některým kriticky důležitým plynovým elektrárnám, vymezeným v čl. 11 odst. 7, v členském státě poskytujícím solidární pomoc, pokud by výpadek dodávek plynu do těchto zařízení měl za následek vážné škody pro fungování elektroenergetické soustavy nebo by ohrozil těžbu nebo přepravu plynu.

    2.  
    Členský stát rovněž poskytne solidární opatření jinému členskému státu, s nímž je propojen přes třetí zemi, nejsou-li tyto toky přes třetí zemi omezeny. Takové rozšíření opatření podléhá dohodě mezi příslušnými členskými státy, které případně zapojí třetí zemi, přes niž jsou propojeny.
    3.  

    Solidární opatření je přijímáno jako krajní řešení a použije se pouze tehdy, pokud žádající členský stát:

    a) 

    i přes uplatnění opatření uvedeného v čl. 11 odst. 3 nebyl schopen pokrýt deficit dodávek plynu svým zákazníkům chráněným v rámci solidarity;

    b) 

    vyčerpal veškerá tržní opatření a veškerá opatření stanovená v jeho plánu pro stav nouze;

    c) 

    oznámil Komisi a příslušným orgánům všech členských států, s nimiž je propojen buď přímo, nebo v souladu s odstavcem 2 přes třetí zemi, svou výslovnou žádost o solidární pomoc, ke které připojil popis provedených opatření uvedených v písmenu b) tohoto odstavce;

    d) 

    se zaváže, že členskému státu poskytujícímu solidární pomoc zaplatí spravedlivou a bezodkladnou kompenzaci podle odstavce 8.

    4.  
    Pokud by žádajícímu členskému státu mohl solidární pomoc poskytnout více než jeden členský stát, pokusí se žádající členský stát po konzultaci všech členských států, od nichž se vyžaduje, aby poskytovaly solidární pomoc, získat co nejvýhodnější nabídku z hlediska nákladů, rychlosti dodání, spolehlivosti a diverzifikace dodávek plynu. Dotčené členské státy poskytnou tyto nabídky v co největší míře a co nejdéle na základě dobrovolných opatření na straně poptávky, než přistoupí k netržním opatřením.
    5.  
    Pokud se ukáže, že tržní opatření jsou nedostatečná k tomu, aby členský stát poskytující solidární pomoc vyřešil deficit dodávek plynu zákazníkům chráněným v rámci solidarity v žádajícím členském státě, může členský stát poskytující solidární pomoc v zájmu splnění povinností stanovených v odstavcích 1 a 2 zavést netržní opatření.
    6.  
    Příslušný orgán žádajícího členského státu okamžitě informuje Komisi a příslušné orgány dotčených členských států poskytujících solidární pomoc, dojde-li na jeho území k pokrytí dodávek plynu zákazníkům chráněným v rámci solidarity, nebo pokud jsou povinnosti podle odstavců 1 a 2 na základě jeho potřeb sníženy, nebo pozastaveny na žádost členského státu přijímajícího solidární pomoc.
    7.  
    Povinnosti stanovené v odstavcích 1 a 2 se použijí s výhradou technicky bezpečného a spolehlivého fungování plynárenské soustavy členského státu poskytujícího solidární pomoc a s výhradou omezení daného maximální exportní kapacitou propojení infrastruktury příslušného členského státu vůči žádajícímu členskému státu. Technická, právní a finanční ujednání mohou tyto okolnosti zohlednit, zejména ty, za nichž se na trhu dosáhne až maximální propojovací kapacita.
    8.  

    Solidární pomoc podle tohoto nařízení se poskytuje na základě kompenzace. Členský stát žádající o solidární pomoc bezodkladně vyplatí spravedlivou kompenzaci členskému státu poskytujícímu solidární pomoc, nebo bezodkladnou platbu této kompenzace zajistí. Tato spravedlivá kompenzace pokrývá alespoň:

    a) 

    plyn dodaný na území žádajícího členského státu;

    b) 

    veškeré další příslušné a přiměřené náklady vzniklé při poskytování solidární pomoci, případně včetně nákladů na opatření, která mohla být stanovena předem;

    c) 

    náhradu za případnou kompenzaci vyplývající ze soudních řízení, rozhodčích či obdobných řízení a vyrovnání a související náklady na tato řízení, do nichž je zapojen členský stát poskytující solidární pomoc a která jsou vedena vůči subjektům zapojeným do poskytování takové solidární pomoci.

    Spravedlivá kompenzace podle prvního pododstavce zahrnuje mimo jiné všechny přiměřené náklady, které při provádění tohoto článku členskému státu poskytujícímu solidární pomoc vzniknou v důsledku povinnosti vyplatit kompenzaci vyplývající ze základních práv zaručených právem Unie a z platných mezinárodních závazků, a další přiměřené náklady vzniklé v důsledku vyplacení kompenzace podle vnitrostátních pravidel pro poskytování kompenzace.

    Do 1. prosince 2018 přijmou členské státy za účelem provádění prvního a druhého pododstavce tohoto odstavce nezbytná opatření, a to zejména technická, právní a finanční ujednání podle odstavce 10. V rámci těchto opatření mohou být stanoveny praktické postupy pro bezodkladnou úhradu.

    9.  
    Členské státy zajistí, aby byla ustanovení tohoto článku prováděna v souladu se Smlouvami, s Listinou základních práv Evropské unie a s platnými mezinárodními závazky. Za tímto účelem přijmou nezbytná opatření.
    10.  

    Do 1. prosince 2018 přijmou členské státy nezbytná opatření, včetně opatření dohodnutých v rámci technických, právních a finančních ujednání, s cílem zajistit, aby byl plyn dodáván zákazníkům, kteří jsou chráněni v rámci solidarity, v žádajícím členském státě v souladu s odstavci 1 a 2. Technická, právní a finanční ujednání se dohodnou mezi členskými státy, které jsou propojeny přímo nebo v souladu s odstavcem 2 přes třetí zemi, a jsou popsána v jejich příslušných plánech pro stav nouze. Tato ujednání mohou mimo jiné zahrnovat tyto prvky:

    a) 

    provozní bezpečnost sítí;

    b) 

    ceny plynu, které mají být použity, nebo metodiky pro jejich stanovení, s ohledem na dopady na fungování trhu;

    c) 

    využití propojení včetně obousměrné kapacity a podzemního skladování plynu;

    d) 

    objemy plynu nebo metodiku pro jejich stanovení;

    e) 

    kategorie nákladů, které budou muset být zahrnuty do spravedlivé a bezodkladné kompenzace a mohou zahrnovat škody za omezení průmyslové výroby;

    f) 

    uvedení metody, jak by mohla být spravedlivá kompenzace vypočítána.

    Finanční ujednání dohodnuté mezi členskými státy před oznámením žádosti o solidární pomoc obsahuje ustanovení, která umožňují výpočet spravedlivé kompenzace přinejmenším za veškeré příslušné a přiměřené náklady vzniklé při poskytování solidární pomoci, a závazek, že tato kompenzace bude vyplacena.

    V rámci každého mechanismu kompenzace se poskytnou pobídky k účasti na tržních řešeních, jako jsou aukce a mechanismy na straně poptávky. Tento mechanismus nesmí vytvářet nevhodné pobídky, včetně pobídek finančního rázu, vedoucí účastníky trhu k tomu, aby odložili svá opatření do doby, kdy budou použita netržní opatření. Všechny mechanismy kompenzace nebo alespoň jejich shrnutí jsou obsaženy v plánech pro stav nouze.

    11.  
    Pokud může členský stát pokrýt spotřebu plynu svých zákazníků chráněných v rámci solidarity z vlastní těžby, je v tomto rozsahu osvobozen od povinnosti uzavírat za účelem obdržení solidární pomoci technická, právní a finanční ujednání se členskými státy, s nimiž je propojen přímo nebo v souladu s odstavcem 2 přes třetí zemi. Touto výjimkou není dotčena povinnost příslušného členského státu poskytovat solidární pomoc jiným členským státům podle tohoto článku.
    12.  
    Komise do 1. prosince 2017 a po konzultaci se skupinou GCG stanoví právně nezávazné pokyny pro klíčové prvky technických, právních a finančních ujednání, týkající se zejména toho, jak prvky uvedené v odstavcích 8 a 10 uplatňovat v praxi.
    13.  
    V případě, že se členské státy nedohodnou na nezbytných technických, právních a finančních ujednáních do 1. října 2018, může Komise po konzultaci s dotčenými příslušnými orgány navrhnout rámec pro takováto opatření, v němž stanoví zásady nezbytné k zajištění jejich fungování, které vycházejí z pokynů Komise uvedených v odstavci 12. Členské státy dokončí svá ujednání do 1. prosince 2018, přičemž v co nejvyšší míře zohlední návrh Komise.
    14.  
    Použitelnost tohoto článku není dotčena, jestliže se členské státy na technických, právních a finančních ujednání nedohodnou nebo je nedokončí. V takovém případě se dotčené členské státy dohodnou na nezbytných opatřeních ad hoc a členský stát žádající o solidární pomoc učiní závazek v souladu s odst. 3 písm. d).
    15.  
    Povinnosti stanovené v odstavcích 1 a 2 tohoto článku se přestanou uplatňovat okamžitě po vyhlášení konce stavu nouze, nebo pokud Komise dospěje v souladu s čl. 11 odst. 8 prvním pododstavcem k závěru, že vyhlášení stavu nouze není oprávněné nebo již přestalo být oprávněné.
    16.  
    Pokud Unii v souvislosti s opatřeními, jež jsou členské státy povinny podle tohoto článku přijmout, vzniknou náklady v důsledku jakékoli odpovědnosti jiné než odpovědnosti za protiprávní úkony nebo protiprávní jednání podle čl. 340 druhého pododstavce Smlouvy o fungování EU, jsou jí tyto náklady nahrazeny členským státem přijímajícím solidární pomoc.

    Článek 14

    Výměna informací

    1.  

    Pokud členský stát vyhlásil jednu z krizových úrovní uvedených v čl. 11 odst. 1, dotčené plynárenské podniky zpřístupní příslušnému orgánu dotčeného členského státu každý den zejména tyto informace:

    a) 

    denní prognózy poptávky po plynu a jeho nabídky na další tři dny v milionech krychlových metrů za den (mil. m3/d);

    b) 

    tok plynu za den ve všech přeshraničních vstupních a výstupních bodech, jakož i ve všech místech připojení těžebního zařízení, zásobníku či terminálu LNG k síti, vyjádřený v milionech krychlových metrů za den (mil. m3/d);

    c) 

    období, vyjádřené počtem dnů, po které se předpokládá, že lze zajistit dodávky plynu chráněným zákazníkům.

    2.  

    Komise může v případě stavu nouze na regionální úrovni nebo na úrovni Unie požádat příslušný orgán uvedený v odstavci 1, aby jí neprodleně poskytl přinejmenším:

    a) 

    informace stanovené v odstavci 1;

    b) 

    informace o plánovaných opatřeních, která má příslušný orgán uskutečnit a která již provedl s cílem zmírnit stav nouze, jakož i informace o jejich účinnosti;

    c) 

    podané žádosti o dodatečná opatření, která mají uskutečnit další příslušné orgány;

    d) 

    opatření provedená na žádost jiných příslušných orgánů.

    3.  
    Po skončení stavu nouze příslušný orgán uvedený v odstavci 1 co nejdříve – a nejpozději šest týdnů po odvolání stavu nouze – poskytne Komisi podrobné posouzení stavu nouze a účinnosti provedených opatření, včetně posouzení hospodářského dopadu stavu nouze, dopadu na odvětví elektroenergetiky a pomoci poskytnuté Unii a jejím členským státům nebo obdržené od Unie a jejích členských států. Toto posouzení se zpřístupní skupině GCG a zohlední se v aktualizacích plánů preventivních opatření a plánů pro stav nouze.

    Komise provede analýzu posouzení dodaných příslušnými orgány a její výsledky předloží v souhrnné podobě členským státům, Evropskému parlamentu a skupině GCG.

    4.  
    Bez ohledu na to, zda byl vyhlášen stav nouze, může za řádně zdůvodněných okolností příslušný orgán nejvíce dotčeného členského státu požadovat od plynárenských podniků, aby mu poskytly informace podle odstavce 1 nebo dodatečné informace nezbytné k posouzení celkové situace v oblasti dodávek plynu v daném členském státě nebo v jiných členských státech, a to včetně informací smluvních, kromě informací o cenách. Komise si může od příslušných orgánů vyžádat informace poskytnuté plynárenskými podniky podle tohoto odstavce za předpokladu, že Komisi již nebyly stejné informace předány.
    5.  
    Pokud se Komise domnívá, že dodávky plynu v Unii nebo v části Unie jsou nebo pravděpodobně budou vystaveny riziku, které může vést k vyhlášení jedné z krizových úrovní uvedených v čl. 11 odst. 1, může od dotčených příslušných orgánů požadovat, aby shromáždily informace nutné k posouzení situace v oblasti dodávek plynu a aby jí tyto informace poskytly. Komise své posouzení sdílí se skupinou GCG.
    6.  

    Aby příslušné orgány a Komise mohly posoudit situaci v oblasti bezpečnosti dodávek plynu na vnitrostátní a regionální úrovni a úrovni Unie, každý plynárenský podnik oznámí:

    a) 

    dotčenému příslušnému orgánu následující podrobnosti smluv o dodávkách plynu s přeshraničním rozměrem a dobou trvání delší než jeden rok, které tento podnik uzavřel za účelem dodání plynu:

    i) 

    dobu trvání smlouvy;

    ii) 

    roční smluvně dohodnuté objemy;

    iii) 

    smluvně dohodnuté nejvyšší denní objemy pro případ vyhlášení výstrahy nebo stavu nouze;

    iv) 

    smluvená místa dodávek;

    v) 

    minimální denní a měsíční objemy plynu;

    vi) 

    podmínky pro pozastavení dodávek plynu;

    vii) 

    informaci o tom, zda daná smlouva samostatně nebo kumulativně s jeho smlouvami se stejným dodavatelem či jeho přidruženými společnostmi odpovídá v nejvíce dotčeném členském státě prahové hodnotě 28 % uvedené v odst. 6 písm. b) nebo zda tuto hodnotu překračuje;

    b) 

    příslušnému orgánu nejvíce dotčeného členského státu ihned poté, co je uzavře nebo změní, své smlouvy o dodávkách plynu s dobou platnosti delší než jeden rok, které byly uzavřeny nebo změněny dne 1. listopadu 2017 nebo po tomto dni a které samostatně nebo kumulativně s jeho smlouvami se stejným dodavatelem nebo jeho přidruženými společnostmi odpovídají 28 % roční spotřeby plynu v tomto členském státě, která má být vypočítána na základě nejnovějších dostupných údajů, nebo tuto hodnotu překračují. Plynárenské podniky kromě toho do 2. listopadu 2018 oznámí příslušnému orgánu všechny stávající smlouvy, jež splňují stejné podmínky. Oznamovací povinnost se nevztahuje na informace o cenách a na změny, které se týkají výhradně ceny plynu. Oznamovací povinnost se rovněž vztahuje na všechny obchodní dohody, které jsou významné pro plnění smlouvy o dodávkách plynu, kromě informací o cenách.

    Příslušný orgán oznámí údaje uvedené v prvním pododstavci písm. a) Komisi v anonymizované podobě. V případě uzavření nových smluv nebo změn stávajících smluv se celý soubor údajů oznámí do konce září příslušného roku. Má-li příslušný orgán pochybnosti, zda daná smlouva obdržená podle prvního pododstavce písm. b) neohrozí bezpečnost dodávek plynu v některém členském státě nebo regionu, oznámí tuto smlouvu Komisi.

    7.  
    Za okolností řádně odůvodněných potřebou zaručit transparentnost klíčových smluv o dodávkách plynu relevantních pro bezpečnost dodávek plynu a pokud se příslušný orgán nejvíce dotčeného členského státu nebo Komise domnívá, že daná smlouva o dodávkách plynu může ohrozit bezpečnost dodávek plynu v členském státě, regionu nebo Unii, může příslušný orgán členského státu nebo Komise tento plynárenský podnik požádat o poskytnutí smlouvy pro účely posouzení jejích dopadů na bezpečnost dodávek plynu, kromě informací o cenách. Žádost musí být odůvodněna a může se týkat rovněž podrobností kterýchkoli jiných obchodních dohod, které jsou významné pro plnění smlouvy o dodávkách plynu, kromě informací o cenách. Odůvodnění zahrnuje přiměřenost příslušné administrativní zátěže.
    8.  
    Příslušné orgány, jež obdrží informace na základě odst. 6 písm. b) nebo odstavce 7 tohoto článku, obdržené informace do tří měsíců posoudí z hlediska bezpečnosti dodávek plynu a výsledky svého posouzení předloží Komisi.
    9.  
    Příslušný orgán zohlední informace obdržené podle tohoto článku při přípravě posouzení rizik, plánu preventivních opatření a plánu pro stav nouze nebo při jejich aktualizacích. Komise může přijmout stanovisko, v němž příslušnému orgánu navrhne, aby na základě informací obdržených podle tohoto článku posouzení rizik nebo plány změnil. Dotčený příslušný orgán přezkoumá posouzení rizik a plány, jichž se žádost týká, postupem podle čl. 8 odst. 9.
    10.  
    Do 2. května 2019 stanoví členské státy pravidla týkající se sankcí za porušení odstavce 6 nebo 7 tohoto článku ze strany plynárenských podniků a přijmou veškerá opatření nezbytná k zajištění jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující.
    11.  
    Pro účely tohoto článku se „nejvíce dotčeným členským státem“ rozumí členský stát, v němž smluvní strana dané smlouvy uskutečňuje většinu prodeje plynu nebo je v něm usazena většina jejích zákazníků.
    12.  
    Všechny smlouvy nebo smluvní informace obdržené na základě odstavců 6 a 7 a příslušná posouzení provedená příslušnými orgány nebo Komisí zůstanou důvěrné. Příslušné orgány a Komise zajistí zachovávání jejich plné důvěrnosti.

    Článek 15

    Služební tajemství

    1.  
    Veškeré obchodně citlivé informace obdržené, vyměněné nebo předané podle čl. 14 odst. 4, 5, 6, 7 a 8 a článku 18, s výjimkou výsledků posouzení uvedených v čl. 14 odst. 3 a 5, jsou důvěrné a vztahují se na ně podmínky pro zachovávání služebního tajemství podle tohoto článku.
    2.  

    Povinnost zachovávat služební tajemství se vztahuje na tyto osoby, které přijímají důvěrné informace v souladu s ustanoveními tohoto nařízení.:

    a) 

    osoby, které pracují nebo pracovaly pro Komisi;

    b) 

    auditory a znalce pověřené Komisí;

    c) 

    osoby, které pracují nebo pracovaly pro příslušné orgány a národní regulační orgány nebo pro další příslušné orgány;

    d) 

    auditory a odborníky pověřené příslušnými orgány a národními regulačními orgány nebo dalšími příslušnými orgány.

    3.  
    Aniž jsou dotčeny případy, na které se vztahuje trestní právo, ostatní ustanovení tohoto nařízení nebo jiné příslušné právní předpisy Unie, žádné důvěrné informace, které osoby uvedené v odstavci 2 obdržely při plnění svých povinností, nesmí být vyzrazeny jiné osobě ani orgánu, kromě obecných nebo souhrnných informací, na jejichž základě není možné identifikovat jednotlivého účastníka trhu ani konkrétní trh.
    4.  
    Aniž jsou dotčeny případy, na něž se vztahuje trestní právo, mohou Komise, příslušné orgány a národní regulační orgány, subjekty nebo osoby, které přijímají důvěrné informace podle tohoto nařízení, použít tyto důvěrné informace pouze v rámci plnění svých povinností a výkonu svých funkcí. Jiné orgány, subjekty nebo osoby mohou tyto informace použít pro účel, pro který jim byly poskytnuty, nebo v souvislosti se správním nebo soudním řízením, které se specificky týká výkonu jejich funkcí.

    Článek 16

    Spolupráce se smluvními stranami Energetického společenství

    1.  
    Pokud členské státy a smluvní strany Energetického společenství spolupracují při vypracovávání posouzení rizik a plánů preventivních opatření a plánů pro stav nouze, může taková spolupráce zahrnovat zejména určení interakce a korelace rizik a konzultace s cílem zajistit přeshraniční soudržnost plánů preventivních opatření a plánů pro stav nouze.
    2.  
    S ohledem na odstavec 1 se smluvní strany Energetického společenství mohou na základě pozvání ze strany Komise účastnit zasedání skupiny GCG týkajících se všech otázek společného zájmu.

    Článek 17

    Sledování ze strany Komise

    Komise soustavně sleduje opatření k zajištění bezpečnosti dodávek plynu a pravidelně podává zprávy skupině GCG.

    Na základě posouzení uvedených v čl. 8 odst. 7 Komise do 1. září 2023 vypracuje závěry ohledně možných způsobů, jak zvýšit bezpečnost dodávek plynu na úrovni Unie, a předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu o uplatňování tohoto nařízení, do níž v nezbytných případech zahrne legislativní návrhy na změnu tohoto nařízení.

    Článek 18

    Oznámení

    Posouzení rizik, plány preventivních opatření, plány pro stav nouze a všechny další dokumenty se Komisi oznamují elektronicky prostřednictvím platformy CIRCABC.

    Veškerá korespondence v souvislosti s oznámením probíhá elektronicky.

    Článek 19

    Výkon přenesené pravomoci

    1.  
    Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.
    2.  
    Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedené v čl. 3 odst. 8, čl. 7 odst. 5 a čl. 8 odst. 5 je Komisi svěřena na dobu pěti let ode dne 1. listopadu 2017. Komise vypracuje zprávu o přenesení pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem tohoto pětiletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.
    3.  
    Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 3 odst. 8, čl. 7 odst. 5 a čl. 8 odst. 5 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu datu, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.
    4.  
    Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů.
    5.  
    Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.
    6.  
    Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 3 odst. 8, čl. 7 odst. 5 a čl. 8 odst. 5 vstoupí v platnost pouze tehdy, pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

    Článek 20

    Výjimky

    1.  

    Toto nařízení se nevztahuje na Maltu a na Kypr, dokud nebude na jejich území dodáván plyn. V případě Malty a Kypru budou povinnosti stanovené v následujících ustanoveních a volby, které jsou podle nich tyto členské státy oprávněny učinit, splněny a provedeny ve stanovené lhůtě vypočtené od data, kdy bude na jejich území poprvé dodán plyn:

    a) 

    v případě čl. 2 bodu 5, čl. 3 odst. 2, čl. 7 odst. 5 a čl. 14 odst. 6 písm. a): 12 měsíců;

    b) 

    v případě čl. 6 odst. 1: 18 měsíců;

    c) 

    v případě čl. 8 odst. 7: 24 měsíců;

    d) 

    v případě čl. 5 odst. 4: 36 měsíců;

    e) 

    v případě čl. 5 odst. 1: 48 měsíců.

    Za účelem splnění povinnosti obsažené v čl. 5 odst. 1 mohou Malta a Kypr uplatňovat ustanovení obsažená v čl. 5 odst. 2, a to i použitím netržních opatření na straně poptávky.

    2.  
    Povinnosti související s činností rizikových skupin stanovené v článcích 7 a 8, pokud jde o rizikové skupiny jižního koridoru pro přepravu plynu a východního Středomoří, začnou platit ode dne zahájení zkušebního provozu hlavní infrastruktury či plynovodu.
    3.  
    Po dobu, po kterou má Švédsko přístup k plynu prostřednictvím propojení výhradně z Dánska jako svého jediného zdroje plynu a jediného možného poskytovatele solidární pomoci, se Dánsko a Švédsko osvobozují od povinnosti uvedené v čl. 13 odst. 10 uzavřít technická, právní a finanční ujednání za účelem zajištění solidární pomoci ze strany Švédska Dánsku. Tato úprava se nedotýká povinnosti Dánska poskytovat solidární pomoc a za tímto účelem uzavřít nezbytná technická, právní a finanční ujednání podle článku 13.

    Článek 21

    Zrušení

    Nařízení (EU) č. 994/2010 se zrušuje.

    Odkazy na zrušené nařízení se považují za odkazy na toto nařízení v souladu se srovnávací tabulkou obsaženou v příloze IX.

    Článek 22

    Vstup v platnost

    Toto nařízení vstupuje v platnost čtvrtým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

    Použije se ode dne 1. listopadu 2017.

    Ustanovení čl. 13 odst. 1 až 6, čl. 13 odst. 8 prvního a druhého pododstavce, čl. 13 odst. 14 a 15 se však použijí ode dne 1. prosince 2018.

    Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

    ▼M1



    PŘÍLOHA I

    Regionální spolupráce

    Rizikové skupiny členských států představující základ pro spolupráci vyplývající z rizika, jak je uvedeno v čl. 3 odst. 7, zahrnují:

    1. 

    Rizikové skupiny závislé na dodávce plynu z východu:

    a) 

    Ukrajina: Bulharsko, Česko, Dánsko, Německo, Řecko, Chorvatsko, Itálie, Lucembursko, Maďarsko, Rakousko, Polsko, Rumunsko, Slovinsko, Slovensko, Švédsko;

    b) 

    Bělorusko: Belgie, Česko, Dánsko, Německo, Estonsko, Lotyšsko, Litva, Lucembursko, Nizozemsko, Polsko, Slovensko, Finsko, Švédsko;

    c) 

    Baltské moře: Belgie, Česko, Dánsko, Německo, Francie, Lucembursko, Nizozemsko, Rakousko, Slovensko, Švédsko;

    d) 

    severovýchodní oblast: Česko, Dánsko, Německo, Estonsko, Lotyšsko, Litva, Polsko, Slovensko, Finsko, Švédsko;

    e) 

    Transbalkánská oblast: Bulharsko, Řecko, Maďarsko, Rumunsko.

    2. 

    Rizikové skupiny závislé na dodávce plynu ze Severního moře:

    a) 

    Norsko: Belgie, Dánsko, Německo, Irsko, Španělsko, Francie, Itálie, Lucembursko, Nizozemsko, Polsko, Portugalsko, Švédsko;

    b) 

    plyn s nízkou výhřevnou hodnotou: Belgie, Německo, Francie, Nizozemsko;

    c) 

    Dánsko: Dánsko, Německo, Lucembursko, Nizozemsko, Polsko, Švédsko;

    d) 

    Spojené království: Belgie, Německo, Irsko, Lucembursko, Nizozemsko.

    3. 

    Rizikové skupiny závislé na dodávce plynu ze severní Afriky:

    a) 

    Alžírsko: Řecko, Španělsko, Francie, Chorvatsko, Itálie, Malta, Rakousko, Portugalsko, Slovinsko;

    b) 

    Libye: Chorvatsko, Itálie, Malta, Rakousko, Slovinsko.

    4. 

    Rizikové skupiny závislé na dodávce plynu z jihovýchodu:

    a) 

    Jižní koridor pro přepravu plynu – kaspická oblast: Bulharsko, Řecko, Chorvatsko, Itálie, Maďarsko, Malta, Rakousko, Rumunsko, Slovinsko, Slovensko;

    b) 

    Východní Středomoří: Řecko, Itálie, Kypr, Malta.

    ▼B



    PŘÍLOHA II

    Výpočet vzorce N – 1

    1.    Definice vzorce N – 1

    Vzorec N – 1 popisuje schopnost technické kapacity plynárenské infrastruktury uspokojit celkovou poptávku po zemním plynu v oblasti výpočtu v případě narušení jediné největší plynárenské infrastruktury v období jednoho dne s výjimečně vysokou poptávkou, ke které dochází se statistickou pravděpodobností jednou za 20 let.

    Plynárenská infrastruktura zahrnuje plynárenskou přepravní soustavu, včetně propojení, a těžební zařízení, zařízení LNG a skladovací zařízení propojená s oblastí výpočtu.

    Technická kapacita všech zbývajících dostupných plynárenských infrastruktur se v případě narušení jediné největší plynárenské infrastruktury musí přinejmenším rovnat součtu celkové denní poptávky po plynu v oblasti výpočtu v období jednoho dne s výjimečně vysokou poptávkou, ke které dochází se statistickou pravděpodobností jednou za 20 let.

    Níže vypočtené výsledky vzorce N – 1 se musí přinejmenším rovnat 100 %.

    2.    Metoda výpočtu vzorce N – 1

    image

    , N – 1 ≥ 100 %

    Parametry použité při výpočtu musí být jasně popsané a odůvodněné.

    K výpočtu EPm se předává podrobný seznam vstupních bodů a jejich jednotlivých kapacit.

    3.    Definice parametrů vzorce N – 1

    „Oblastí výpočtu“ se rozumí zeměpisná oblast, pro niž se vypočítá vzorec N – 1, jak je stanovena příslušným orgánem.

    Definice na straně poptávky

    „Dmax“ : celková denní poptávka po plynu (v milionech m3/den) v oblasti výpočtu v období jednoho dne s výjimečně vysokou poptávkou, k níž dochází se statistickou pravděpodobností jednou za 20 let.

    Definice na straně nabídky

    „EPm“ : technická kapacita vstupních bodů (v milionech m3/den) jiných než těžební kapacity, kapacity LNG a skladovací kapacity, na něž se vztahuje Pm, LNGm a Sm, tj. součet technických kapacit všech hraničních vstupních bodů, jež jsou schopny zásobovat oblast výpočtu zemním plynem.

    „Pm“ : maximální technická těžební kapacita (v milionech m3/den), tj. součet maximálních možných technických denních objemů těžby všech zařízení na těžbu plynu, které mohou být dodány do vstupních bodů v oblasti výpočtu.

    „Sm“ : maximální technická skladovací schopnost (v milionech m3/den), tj. součet maximální denní technické použitelné kapacity všech skladovacích zařízení, která může být dodána do vstupních bodů v oblasti výpočtu, s přihlédnutím k jejich fyzikálním vlastnostem.

    „LNGm“ : maximální technická kapacita zařízení LNG (v milionech m3/den), tj. součet maximálních denních technických výstupních kapacit všech zařízení LNG v oblasti výpočtu s přihlédnutím ke kritickým prvkům, jako je vyložení, pomocné služby, prozatímní skladování a znovuzplynování LNG a technická výstupní kapacita pro dodávky do soustavy.

    „Im“ : technická kapacita jediné největší plynárenské infrastruktury (v milionech m3/den) s nejvyšší kapacitou dodávek plynu v oblasti výpočtu. Pokud je na společnou přívodnou či odvodnou plynárenskou infrastrukturu napojeno několik plynárenských infrastruktur, které nejsou schopny samostatného provozu, považují se za jedinou plynárenskou infrastrukturu.

    4.    Výpočet vzorce N – 1 za použití opatření na straně poptávky

    image

    , N – 1 ≥ 100 %

    Definice na straně poptávky

    „Deff“ se rozumí část „Dmax“ (v milionech m3/den), kterou lze v případě narušení dodávek plynu včas a dostatečným způsobem pokrýt tržními opatřeními na straně poptávky v souladu s čl. 9 odst. 1 písm. c) a čl. 5 odst. 2.

    5.    Výpočet vzorce N – 1 na regionální úrovni

    Oblast výpočtu uvedená v bodě 3 se v příslušných případech rozšíří na vhodnou regionální úroveň, jak stanoví příslušné orgány dotčených členských států. Výpočet může být rovněž rozšířen na regionální úroveň rizikové skupiny, je-li tak dohodnuto s příslušnými orgány rizikové skupiny. K výpočtu vzorce N – 1 na regionální úrovni se použije jediná největší plynárenská infrastruktura společného zájmu. Jediná největší plynárenská infrastruktura společného zájmu pro region je největší plynárenská infrastruktura v regionu, která přímo či nepřímo přispívá k zásobování členských států v daném regionu plynem a je definována v posouzení rizik.

    Výpočet vzorce N – 1 na regionální úrovni může nahradit výpočet vzorce N – 1 na národní úrovni pouze v případě, kdy ze společného posouzení rizik vyplývá, že jediná největší plynárenská infrastruktura společného zájmu má zásadní význam z hlediska zásobování všech dotčených členských států plynem.

    Na úrovni rizikové skupiny se pro výpočty uvedené v čl. 7 odst. 4 použije jediná největší plynárenská infrastruktura společného zájmu pro rizikové skupiny uvedené v příloze I.



    PŘÍLOHA III

    Permanentní obousměrná kapacita

    1. Pro provedení ustanovení stanovených v této příloze může jako příslušný orgán jednat národní regulační orgán, pokud tak rozhodne daný členský stát.

    2. Pro umožnění nebo zlepšení obousměrné kapacity propojení nebo pro získání či prodloužení výjimky z této povinnosti provozovatelé přepravní soustavy na obou stranách propojení předloží po konzultaci se všemi provozovateli přepravní soustavy, jichž by se to mohlo dotknout, svým příslušným orgánům („dotčeným příslušným orgánům“) a jejich regulačním orgánům („dotčeným regulačním orgánům“):

    a) 

    návrh na umožnění permanentní fyzické kapacity pro přepravu plynu oběma směry v zájmu permanentní obousměrné kapacity, pokud jde o zpětný tok plynu („fyzická kapacita zpětného toku“), nebo

    b) 

    žádost o udělení výjimky z povinnosti umožnit obousměrnou kapacitu.

    Provozovatelé přepravní soustavy se vynasnaží předložit společný návrh nebo žádost o udělení výjimky. V případě návrhu, který by umožnil obousměrnou kapacitu, mohou provozovatelé přepravní soustavy předložit odůvodněný návrh na přeshraniční alokaci nákladů. Předložení návrhu se pro všechna propojení, která existovala ke dni 1. listopadu 2017, uskuteční nejpozději 1. prosince 2018 a pro nová propojení po dokončení fáze studie proveditelnosti, ale před zahájením fáze podrobného technického návrhu.

    3. Po obdržení návrhu nebo žádosti o udělení výjimky dotčené příslušné orgány neprodleně konzultují ohledně daného návrhu nebo žádosti o udělení výjimky příslušné orgány a v případě, že nejsou příslušnými orgány, rovněž národní regulační orgány členského státu, který by podle posouzení rizik mohl mít z kapacity zpětného toku prospěch, agenturu a Komisi. Konzultované orgány mohou vydat stanovisko do čtyř měsíců od obdržení žádosti o konzultaci.

    4. Dotčené regulační orgány přijmou do šesti měsíců po obdržení společného návrhu v souladu s čl. 5 odst. 6 a 7 a po konzultaci s dotčenými předkladateli projektu koordinovaná rozhodnutí o přeshraniční alokaci investičních nákladů, jež má každý provozovatel přenosové soustavy v rámci projektu nést. Nedosáhnou-li dotčené regulační orgány ve stanovené lhůtě dohody, neprodleně o tom uvědomí dotčené příslušné orgány.

    5. Dotčené příslušné orgány na základě posouzení rizik, informací uvedených v čl. 5 odst. 5 tohoto nařízení, stanovisek obdržených po konzultaci podle bodu 3 této přílohy a s přihlédnutím k bezpečnosti dodávek plynu a přispění k vnitřnímu trhu s plynem přijmou koordinované rozhodnutí. Toto koordinované rozhodnutí musí být přijato do dvou měsíců. Tato dvouměsíční lhůta začíná běžet po uplynutí čtyřměsíční lhůty vyhrazené pro vydání stanovisek uvedených v bodě 3 této přílohy, pokud nebyla všechna stanoviska obdržena již dříve, nebo po uplynutí šestiměsíční lhůty uvedené v bodě 4 této přílohy, v níž mají dotčené regulační orgány přijmout koordinované rozhodnutí. Tímto koordinovaným rozhodnutím:

    a) 

    se schválí návrh na obousměrnou kapacitu. Takové rozhodnutí obsahuje analýzu nákladů a přínosů, harmonogram provedení a opatření pro následné využití této kapacity a je doplněno o koordinované rozhodnutí o přeshraniční alokaci nákladů uvedené v bodě 4 a je vypracováno dotčenými regulačními orgány;

    b) 

    se udělí či prodlouží dočasná výjimka na dobu nejvýše čtyř let, pokud z analýzy nákladů a přínosů zahrnuté v rozhodnutí vyplývá, že by kapacita zpětného toku nezlepšila bezpečnost dodávek plynu v žádném příslušném členském státě, nebo pokud by byly investiční náklady podstatně vyšší než předpokládané přínosy pro bezpečnost dodávek plynu, nebo

    c) 

    se od provozovatelů přepravní soustavy požaduje, aby svůj návrh nebo žádost o udělení výjimky přepracovali a nejpozději do čtyř měsíců znovu podali.

    6. Dotčené příslušné orgány neprodleně předloží koordinované rozhodnutí příslušným orgánům a národním regulačním orgánům, které předložily stanovisko v souladu s bodem 3, dotčeným regulačním orgánům, agentuře a Komisi, včetně stanovisek obdržených v návaznosti na konzultaci podle bodu 3.

    7. Dotčené příslušné orgány uvedené v bodě 6 mohou do dvou měsíců od obdržení koordinovaného rozhodnutí vznést proti koordinovanému rozhodnutí námitky a předložit je dotčeným příslušným orgánům, které rozhodnutí přijaly, agentuře a Komisi. Námitky se omezí na skutečnosti a posouzení, zejména na přeshraniční alokaci nákladů, která nebyla předmětem konzultace podle bodu 3.

    8. Agentura vydá do tří měsíců po obdržení koordinovaného rozhodnutí podle bodu 6 stanovisko k prvkům koordinovaného rozhodnutí s přihlédnutím ke všem možným námitkám a předloží je všem dotčeným příslušným orgánům a příslušným orgánům uvedeným v bodě 6 i Komisi.

    9. Komise může do čtyř měsíců po obdržení stanoviska vydaného agenturou podle bodu 8 přijmout rozhodnutí požadující změny koordinovaného rozhodnutí. Každé takové rozhodnutí Komise se přijme na základě kritérií stanovených v bodě 5, důvodů pro rozhodnutí dotčených orgánů a stanoviska agentury. Dotčené příslušné orgány vyhoví žádosti Komise změnou svého rozhodnutí ve lhůtě čtyř týdnů.

    Nevyjádří-li se Komise ve výše uvedené čtyřměsíční lhůtě, má se za to, že vůči rozhodnutí dotčených příslušných orgánů nemá námitky.

    10. Pokud nebyly dotčené příslušné orgány schopny přijmout koordinované rozhodnutí ve lhůtě stanovené v bodě 5 nebo pokud dotčené regulační orgány nebyly schopny dosáhnout dohody o alokaci nákladů ve lhůtě stanovené v bodě 4, dotčené příslušné orgány informují agenturu a Komisi nejpozději v den uplynutí lhůty. Do čtyř měsíců od obdržení těchto informací Komise přijme po případné konzultaci s agenturou rozhodnutí, které zahrnuje všechny prvky koordinovaného rozhodnutí uvedené v bodě 5, s výjimkou přeshraniční alokace nákladů, a toto rozhodnutí předloží dotčeným příslušným orgánům a agentuře.

    11. Vyžaduje-li rozhodnutí Komise podle bodu 10 této přílohy obousměrnou kapacitu, přijme agentura do tří měsíců ode dne přijetí rozhodnutí Komise rozhodnutí týkající se přeshraniční alokace nákladů v souladu s čl. 5 odst. 7 tohoto nařízení. Agentura před přijetím tohoto rozhodnutí konzultuje dotčené regulační orgány a provozovatele přepravní soustavy. Musí-li agentura požádat o doplňující informace, je možno tříměsíční lhůtu prodloužit o další dva měsíce. Tato dodatečná lhůta začíná plynout prvním dnem po obdržení úplných informací.

    12. Komise, agentura, příslušné orgány, národní regulační orgány a provozovatelé přepravní soustavy zachovávají důvěrnost obchodně citlivých informací.

    13. Výjimky z povinnosti umožnit obousměrnou kapacitu udělené podle nařízení (EU) č. 994/2010 zůstávají v platnosti, pokud Komise nebo ostatní dotčené členské státy nepožádají o revizi nebo dokud neuplyne jejich doba trvání.



    PŘÍLOHA IV

    Šablona pro společné posouzení rizik

    Tato šablona se vyplní v jazyce dohodnutém v rámci rizikové skupiny.

    Obecné informace

    — 
    Členské státy v rizikové skupině
    — 
    Název příslušných orgánů odpovědných za přípravu tohoto posouzení rizik ( 2 )

    1.    Popis soustavy

    Uveďte stručný popis plynárenské soustavy rizikové skupiny, který zahrne:

    a) 

    hlavní číselné údaje o spotřebě plynu ( 3 ): roční konečná spotřeba plynu (v miliardách m3) a rozpis dle typu zákazníků ( 4 ), období poptávkové špičky (celkem a rozpis dle kategorie spotřebitelů v milionech m3/den);

    b) 

    popis fungování plynárenské soustavy v rizikové skupině: hlavní toky (vstup, výstup a tranzit), kapacita infrastruktury vstupních a výstupních bodů do regionu i z něj a pro každý členský stát, včetně míry využití, zařízení LNG (maximální denní kapacita, míra využití a režim přístupu) atd.;

    c) 

    v nejvyšší možné míře rozpis zdrojů dovozu plynu dle země původu ( 5 );

    d) 

    popis úlohy skladovacích zařízení relevantních pro rizikovou skupinu, včetně přeshraničního přístupu:

    i) 

    skladovací kapacity (celkové a využitelného plynu) ve srovnání s poptávkou v otopném období;

    ii) 

    maximální denní použitelné kapacity při různých úrovních naplnění (v ideálním případě při plných zásobnících a úrovních na konci otopného období);

    e) 

    popis úlohy domácí těžby v rizikové skupině:

    i) 

    objem těžby ve vztahu k roční konečné spotřebě plynu;

    ii) 

    maximální denní těžební kapacita;

    f) 

    popis úlohy plynu při výrobě elektřiny (např. význam, úloha jako záložní zdroj pro obnovitelné zdroje), včetně výrobní kapacity plynových elektráren (celkem (MWe) a jako procento celkové výrobní kapacity) a kogenerace (celkem (MWe) a jako procento celkové výrobní kapacity).

    2.    Standard pro infrastrukturu (článek 5)

    Popište výpočty vzorce či vzorců N – 1 na regionální úrovni pro rizikovou skupinu, je-li tak dohodnuto s příslušnými orgány rizikové skupiny, a stávající obousměrné kapacity, a to následujícím způsobem:

    a) 

    vzorec N – 1

    i) 

    určení jediné největší plynárenské infrastruktury společného zájmu pro rizikovou skupinu;

    ii) 

    výpočet vzorce N – 1 na regionální úrovni;

    iii) 

    popis hodnot používaných pro všechny prvky ve vzorci N – 1, včetně průběžných výsledků použitých k výpočtu (pro EPm např. uveďte kapacitu všech vstupních bodů zohledněných v tomto parametru);

    iv) 

    uvedení případných metodik a předpokladů používaných pro výpočet parametrů ve vzorci N – 1 (např. Dmax) (pro podrobná vysvětlení použijte přílohy);

    b) 

    obousměrná kapacita

    i) 

    uveďte propojovací body vybavené obousměrnou kapacitou a maximální kapacitu obousměrných toků;

    ii) 

    uveďte ujednání, jimiž se řídí používání kapacity zpětného toku (např. přerušitelná kapacita);

    iii) 

    uveďte propojovací body, jimž byla udělena výjimka v souladu s čl. 5 odst. 4, dobu trvání výjimky a důvody, na jejichž základě byla udělena.

    3.    Určení rizik

    Popište závažné nadnárodní riziko, kvůli němuž byla skupina vytvořena, a veškeré rizikové faktory na několika případech, při nichž by se toto riziko mohlo projevit, jejich pravděpodobnost a důsledky.

    Demonstrativní seznam rizikových faktorů, které musí být podle relevantního příslušného orgánu pouze ve vhodném případě zahrnuty do posouzení:

    a) 

    politické

    — 
    narušení dodávek plynu ze třetích zemí z různých důvodů,
    — 
    politické nepokoje (v zemi původu nebo v tranzitní zemi),
    — 
    válka/občanská válka (v zemi původu nebo v tranzitní zemi),
    — 
    terorismus;
    b) 

    technologické

    — 
    výbuch/požáry,
    — 
    požáry (vnitřní v daném zařízení),
    — 
    netěsnosti/úniky,
    — 
    nedostatečná údržba,
    — 
    závada zařízení (selhání startu, selhání během pracovní doby atd.),
    — 
    nedostatek elektřiny (nebo jiného zdroje energie),
    — 
    porucha IKT (porucha hardwaru nebo softwaru, internet, problémy se systémem SCADA atd.),
    — 
    kybernetický útok,
    — 
    dopad způsobený výkopovými pracemi (výkopy, beraněním), zemními pracemi atd.;
    c) 

    obchodní/tržní/finanční

    — 
    dohody s dodavateli ze třetích zemí,
    — 
    obchodní spor,
    — 
    kontrola infrastruktury relevantní pro bezpečnost dodávek plynu subjekty třetí země, což může mimo jiné znamenat rizika nedostatečných investic, narušení diverzifikace nebo nedodržování právních předpisů Unie,
    — 
    kolísání cen,
    — 
    nedostatečné investice,
    — 
    náhlé, neočekávané období poptávkové špičky,
    — 
    jiná rizika, jež by mohla vést ke strukturální nízké výkonnosti;
    d) 

    sociální

    — 
    stávky (v různých souvisejících odvětvích, jako je plynárenství, přístavy, doprava atd.),
    — 
    sabotáž,
    — 
    vandalismus,
    — 
    krádež;
    e) 

    přírodní

    — 
    zemětřesení,
    — 
    sesuvy půdy,
    — 
    povodně (silný déšť, rozvodnění řeky),
    — 
    bouře (na moři),
    — 
    laviny,
    — 
    extrémní klimatické podmínky,
    — 
    požáry (vně zařízení, např. blízké lesy, travní porosty atd.).

    Analýza

    a) 

    popište závažná nadnárodní rizika a jakékoliv další relevantní rizikové faktory pro tuto rizikovou skupinu, včetně jejich pravděpodobnosti a dopadu, a podle potřeby také interakce a korelace rizik mezi členskými státy;

    b) 

    popište kritéria, která se používají k určení, zda je soustava vystavena vysokým/nepřijatelným rizikům;

    c) 

    sestavte seznam příslušných rizikových scénářů podle zdrojů rizik a popište, jak byl výběr proveden;

    d) 

    uveďte míru, do jaké byly vzaty v úvahu scénáře vypracované sítí ENTSOG.

    4.    Analýza a posouzení rizika

    Proveďte analýzu souboru příslušných rizikových scénářů určených v bodě 3. Do simulace rizikových scénářů zahrňte stávající opatření v oblasti bezpečnosti dodávek plynu, jako jsou standard infrastruktury vypočítaný podle vzorce N – 1 stanoveného v bodě 2 přílohy II, pokud je to vhodné, a standard pro dodávky plynu. Pro každý rizikový scénář:

    a) 

    podrobně popište rizikový scénář, včetně všech předpokladů a popřípadě výchozích metodik pro jejich výpočet;

    b) 

    podrobně popište výsledky provedené simulace, včetně kvantifikace dopadů (např. objemy nedodávaného plynu, socioekonomické dopady, dopady na dálkové vytápění, dopady na výrobu elektřiny).

    5.    Závěry

    Popište hlavní výsledky společného posouzení rizik, včetně určení rizikových scénářů, které vyžadují další opatření.



    PŘÍLOHA V

    Šablona pro vnitrostátní posouzení rizik

    Obecné informace

    Název příslušného orgánu odpovědného za přípravu tohoto posouzení rizik ( 6 )

    1.    Popis soustavy

    1.1.

    Uveďte stručný souhrnný popis regionální plynárenské soustavy každé rizikové skupiny ( 7 ), jíž se daný členský stát účastní, zahrnující:

    a) 

    hlavní číselné údaje o spotřebě plynu ( 8 ): roční konečná spotřeba plynu (v miliardách m3 a MWh) a rozpis dle typu zákazníků ( 9 ), období poptávkové špičky (celkem a rozpis dle kategorie spotřebitelů v milionech m3/den);

    b) 

    popis fungování plynárenské soustavy či soustav v příslušných rizikových skupinách: hlavní toky (vstup, výstup a tranzit), kapacita infrastruktury vstupních a výstupních bodů do/z regionu či regionů rizikových skupin a pro každý členský stát, včetně míry využití, zařízení LNG (maximální denní kapacita, míra využití a režim přístupu) atd.;

    c) 

    v nejvyšší možné míře rozpis zdrojů dovozu plynu vyjádřený v procentech dle země původu ( 10 );

    d) 

    popis úlohy skladovacích zařízení relevantních pro rizikovou skupinu, včetně přeshraničního přístupu:

    i) 

    skladovací kapacity (celkové a využitelného plynu) ve srovnání s poptávkou v otopném období;

    ii) 

    maximální denní použitelné kapacity při různých úrovních naplnění (v ideálním případě při plných zásobnících a úrovních na konci otopného období);

    e) 

    popis úlohy domácí těžby v rizikové skupině či skupinách:

    i) 

    objem těžby ve vztahu k roční konečné spotřebě plynu;

    ii) 

    maximální denní těžební kapacity a popis způsobu, jakým může pokrýt maximální denní spotřebu;

    f) 

    popis úlohy plynu při výrobě elektřiny (např. význam, úloha jako záložní zdroj pro obnovitelné zdroje), včetně výrobní kapacity plynových elektráren (celkem (MWe) a jako procento celkové výrobní kapacity) a kogenerace (celkem (MWe) a jako procento celkové výrobní kapacity).

    1.2.

    Uveďte stručný popis plynárenské soustavy členského státu, který zahrne:

    a) 

    hlavní číselné údaje o spotřebě plynu: roční konečnou spotřebu plynu (v miliardách m3) a rozpis dle typu zákazníků, období poptávkové špičky (v milionech m3/den);

    b) 

    popis fungování plynárenské soustavy na vnitrostátní úrovni, včetně infrastruktury (v rozsahu, který nezahrnuje bod 1.1. písm. b)). Zahrňte případně také soustavu plynu L;

    c) 

    určení klíčové infrastruktury relevantní pro bezpečnost dodávek plynu;

    d) 

    v nejvyšší možné míře rozpis na vnitrostátní úrovni zdroje dovozu plynu dle země původu;

    e) 

    popis úlohy skladování s těmito údaji:

    i) 

    skladovací kapacity (celkové a využitelné) ve srovnání s poptávkou v otopném období;

    ii) 

    maximální denní použitelné kapacity při různých úrovních naplnění (v ideálním případě při plných zásobnících a úrovních na konci otopného období);

    f) 

    popis úlohy domácí těžby s těmito údaji:

    i) 

    objem těžby ve vztahu k roční konečné spotřebě plynu;

    ii) 

    maximální denní těžební kapacity;

    g) 

    popis úlohy plynu při výrobě elektřiny (např. význam, úloha jako záložní zdroj pro obnovitelné zdroje), včetně výrobní kapacity plynových elektráren (celkem (MWe) a jako procento celkové výrobní kapacity) a kogenerace (celkem (MWe) a jako procento celkové výrobní kapacity).

    2.    Standard infrastruktury (článek 5)

    Popište, jak je dodržován standard infrastruktury, včetně hlavních hodnot používaných pro vzorec N – 1, alternativních možností jeho splnění (s přímo propojenými členskými státy, opatření na straně poptávky) a stávajících obousměrných kapacit, následujícím způsobem:

    a) 

    vzorec N – 1

    i) 

    určení jediné největší plynárenské infrastruktury;

    ii) 

    výpočet vzorce N – 1 na vnitrostátní úrovni;

    iii) 

    popis hodnot používaných pro všechny prvky ve vzorci N – 1, včetně průběžných hodnot použitých k jejich výpočtu (pro EPm např. uveďte kapacitu všech vstupních bodů zohledněných v tomto parametru);

    iv) 

    uvedení případných metodik používaných pro výpočet parametrů ve vzorci N – 1 (např. Dmax) (pro podrobná vysvětlení použijte přílohy);

    v) 

    vysvětlení výsledků výpočtu vzorce N – 1 při úrovni zásobníků na 30 % a 100 % jejich maximálního pracovního objemu;

    vi) 

    vysvětlení hlavních výsledků simulace vzorce N – 1 pomocí hydraulického modelu;

    vii) 

    pokud tak rozhodl členský stát, výpočet vzorce N – 1 za použití opatření na straně poptávky:

    — 
    výpočet vzorce N – 1 podle bodu 2 přílohy II,
    — 
    popis hodnot používaných pro všechny prvky ve vzorci N – 1, včetně průběžných výsledků použitých k výpočtu (liší-li se od údajů popsaných v bodě 2 písm. a) podbodě iii),
    — 
    uveďte případné metodiky používané pro výpočet parametrů ve vzorci N – 1 (např. Dmax) (pro podrobná vysvětlení použijte přílohy),
    — 
    vysvětlete tržní opatření na straně poptávky, která byla přijata nebo mají být přijata k vyrovnání narušení dodávek plynu, a jejich očekávaný dopad (Deff);
    viii) 

    bylo-li tak dohodnuto s příslušnými orgány relevantní rizikové skupiny či skupin nebo s přímo propojenými členskými státy, společný výpočet či výpočty vzorce N – 1:

    — 
    výpočet vzorce N – 1 podle bodu 5 přílohy II,
    — 
    popis hodnot používaných pro všechny prvky ve vzorci N – 1, včetně průběžných hodnot použitých k jejich výpočtu (liší-li se od údajů popsaných v bodě 2 písm. a) podbodě iii),
    — 
    uveďte případné metodiky a předpoklady používané pro výpočet parametrů ve vzorci N – 1 (např. Dmax) (pro podrobná vysvětlení použijte přílohy),
    — 
    vysvětlete ujednání dohodnutá k zajištění dodržení povinnosti vzorce N – 1;
    b) 

    obousměrná kapacita

    i) 

    uveďte propojovací body vybavené obousměrnou kapacitou a maximální kapacitu obousměrných toků;

    ii) 

    uveďte ujednání, jimiž se řídí používání kapacity zpětného toku (např. přerušitelná kapacita);

    iii) 

    uveďte propojovací body, jimž byla udělena výjimka v souladu s čl. 5 odst. 4, dobu trvání výjimky a důvody, na jejichž základě byla udělena.

    3.    Určení rizik

    Popište rizikové faktory, které by mohly mít negativní dopad na bezpečnost dodávek plynu v členském státě, jejich pravděpodobnost a důsledky.

    Demonstrativní seznam typů rizikových faktorů, které musí být podle příslušného orgánu pouze ve vhodném případě zahrnuty do posouzení:

    a) 

    politické:

    — 
    narušení dodávek plynu ze třetích zemí z různých důvodů,
    — 
    politické nepokoje (v zemi původu nebo v tranzitní zemi),
    — 
    válka/občanská válka (v zemi původu nebo v tranzitní zemi),
    — 
    terorismus;
    b) 

    technologické

    — 
    výbuch/požáry,
    — 
    požáry (vnitřní v daném zařízení),
    — 
    netěsnosti/úniky,
    — 
    nedostatečná údržba,
    — 
    závada zařízení (selhání startu, selhání během pracovní doby atd.),
    — 
    nedostatek elektřiny (nebo jiného zdroje energie),
    — 
    porucha IKT (porucha hardwaru nebo softwaru, internet, problémy se systémem SCADA atd.),
    — 
    kybernetický útok,
    — 
    dopad způsobený výkopovými pracemi (výkopy, beraněním), zemními pracemi atd.;
    c) 

    obchodní/tržní/finanční

    — 
    dohody s dodavateli ze třetích zemí,
    — 
    obchodní spor,
    — 
    kontrola infrastruktury relevantní pro zabezpečení dodávek plynu subjekty třetí země, což může mimo jiné znamenat rizika nedostatečných investic, narušení diverzifikace nebo nedodržování právních předpisů Unie,
    — 
    kolísání cen,
    — 
    nedostatečné investice,
    — 
    náhlé, neočekávané období poptávkové špičky,
    — 
    jiná rizika, jež mohou vést ke strukturální nízké výkonnosti;
    d) 

    sociální

    — 
    stávky (v různých souvisejících odvětvích, jako je plynárenství, přístavy, doprava atd.),
    — 
    sabotáž,
    — 
    vandalismus,
    — 
    krádež;
    e) 

    přírodní

    — 
    zemětřesení,
    — 
    sesuvy půdy,
    — 
    povodně (silný déšť, rozvodnění řeky),
    — 
    bouře (na moři),
    — 
    laviny,
    — 
    extrémní klimatické podmínky,
    — 
    požáry (vně zařízení, např. blízké lesy, travní porosty atd.).

    Analýza

    a) 

    stanovte relevantní rizikové faktory pro členský stát, včetně jejich pravděpodobnosti a dopadu;

    b) 

    popište kritéria, která se používají k určení, zda je soustava vystavena vysokým/nepřijatelným rizikům;

    c) 

    sestavte seznam relevantních rizikových scénářů podle rizikových faktorů a jejich pravděpodobnosti a popište, jak byl výběr proveden.

    4.    Analýza a posouzení rizika

    Proveďte analýzu souboru příslušných rizikových scénářů určených v bodě 3. Do simulace rizikových scénářů zahrňte stávající opatření v oblasti bezpečnosti dodávek plynu, jako jsou mimo jiné standard infrastruktury vypočítaný podle vzorce N – 1 stanoveného v bodě 2 přílohy II a standard pro dodávky plynu. Pro každý rizikový scénář:

    a) 

    podrobně popište rizikový scénář, včetně všech předpokladů a popřípadě výchozích metodik pro jejich výpočet;

    b) 

    podrobně popište výsledky provedených simulací, včetně kvantifikace dopadů (např. objemy nedodávaného plynu, socioekonomické dopady, dopady na dálkové vytápění, dopady na výrobu elektřiny).

    5.    Závěry

    Popište hlavní výsledky společného posouzení rizik, na nichž se členské státy podílely, včetně určení rizikových scénářů, které vyžadují další opatření.



    PŘÍLOHA VI

    Šablona pro plán preventivních opatření

    Obecné informace

    — 
    Členské státy v rizikové skupině
    — 
    Název příslušného orgánu odpovědného za přípravu tohoto plánu ( 11 )

    1.    Popis soustavy

    1.1.

    Uveďte stručný souhrnný popis regionálních plynárenských soustav pro každou rizikovou skupinu ( 12 ), jichž se dané členské státy účastní, zahrnující:

    a) 

    hlavní číselné údaje o spotřebě plynu ( 13 ): roční konečná spotřeba plynu (v miliardách m3) a rozpis dle typu zákazníků ( 14 ), období poptávkové špičky (celkem a rozpis dle kategorie spotřebitelů v milionech m3/den);

    b) 

    popis fungování plynárenské soustavy či soustav v rizikových skupinách: hlavní toky (vstup, výstup a tranzit), kapacita infrastruktury vstupních a výstupních bodů do/z regionu či regionů rizikových skupin a pro každý členský stát, včetně míry využití, zařízení LNG (maximální denní kapacita, míra využití a režim přístupu) atd.;

    c) 

    v nejvyšší možné míře rozpis zdrojů dovozu plynu dle země původu ( 15 );

    d) 

    popis úlohy skladovacích zařízení relevantních pro region, včetně přeshraničního přístupu:

    i) 

    skladovací kapacity (celkové a využitelného plynu) ve srovnání s poptávkou v otopném období;

    ii) 

    maximální denní použitelné kapacity při různých úrovních naplnění (v ideálním případě při plných zásobnících a úrovních na konci otopného období);

    e) 

    popis úlohy domácí těžby v regionu:

    i) 

    objem těžby ve vztahu k roční konečné spotřebě plynu;

    ii) 

    maximální denní těžební kapacity;

    f) 

    popis úlohy plynu při výrobě elektřiny (např. význam, úloha jako záložní zdroj pro obnovitelné zdroje), včetně výrobní kapacity plynových elektráren (celkem (MWe) a jako procento celkové výrobní kapacity) a kogenerace (celkem (MWe) a jako procento celkové výrobní kapacity);

    g) 

    popis úlohy opatření v oblasti energetické účinnosti a jejich dopadu na roční konečnou spotřebu plynu.

    1.2.

    Uveďte prosím stručný popis plynárenské soustavy pro každý členský stát, který zahrne:

    a) 

    hlavní číselné údaje o spotřebě plynu: roční konečnou spotřebu plynu (v miliardách m3) a rozpis dle typu zákazníků, období poptávkové špičky (v milionech m3/den);

    b) 

    popis fungování plynárenské soustavy na vnitrostátní úrovni, včetně infrastruktury (v rozsahu, který nezahrnuje bod 1.1. písm. b));

    c) 

    určení klíčové infrastruktury relevantní pro bezpečnost dodávek;

    d) 

    v nejvyšší možné míře rozpis na vnitrostátní úrovni zdrojů dovozu plynu dle země původu;

    e) 

    popis úlohy skladování v členském státě s těmito údaji:

    i) 

    skladovací kapacity (celkové a využitelné) ve srovnání s poptávkou v otopném období;

    ii) 

    maximální denní použitelné kapacity při různých úrovních naplnění (v ideálním případě při plných zásobnících a úrovních na konci otopného období);

    f) 

    popis úlohy domácí těžby s těmito údaji:

    i) 

    objem těžby ve vztahu k roční konečné spotřebě plynu;

    ii) 

    maximální denní těžební kapacity;

    g) 

    popis úlohy plynu při výrobě elektřiny (např. význam, úloha jako záložní zdroj pro obnovitelné zdroje), včetně výrobní kapacity plynových elektráren (celkem (MWe) a jako procento celkové výrobní kapacity) a kogenerace (celkem (MWe) a jako procento celkové výrobní kapacity);

    h) 

    popis úlohy opatření v oblasti energetické účinnosti a jejich dopadu na roční konečnou spotřebu plynu.

    2.    Shrnutí posouzení dopadů

    Stručně popište výsledky příslušného společného a vnitrostátního posouzení rizik provedeného podle článku 7, včetně:

    a) 

    seznamu posuzovaných scénářů, stručného popisu předpokladů použitých pro každý z nich a určených rizik a nedostatků;

    b) 

    hlavních závěrů posouzení rizik.

    3.    Standard infrastruktury (článek 5)

    Popište, jak je dodržován standard infrastruktury, včetně hlavních hodnot používaných pro vzorec N – 1, alternativních možností jeho splnění (se sousedními členskými státy, opatření na straně poptávky) a stávajících obousměrných kapacit, následujícím způsobem:

    3.1.   Vzorec N – 1

    i) 

    určení jediné největší plynárenské infrastruktury společného zájmu pro region;

    ii) 

    výpočet vzorce N – 1 na regionální úrovni;

    iii) 

    popis hodnot používaných pro všechny prvky ve vzorci N – 1, včetně průběžných výsledků použitých k výpočtu (pro EPm např. uveďte kapacitu všech vstupních bodů zohledněných v tomto parametru);

    iv) 

    uvedení případných metodik a předpokladů používaných pro výpočet parametrů ve vzorci N – 1 (např. Dmax) (pro podrobná vysvětlení použijte přílohy).

    3.2.   Vnitrostátní úroveň

    a) 

    Vzorec N – 1

    i) 

    určení jediné největší plynárenské infrastruktury;

    ii) 

    výpočet vzorce N – 1 na vnitrostátní úrovni;

    iii) 

    popis hodnot používaných pro všechny prvky ve vzorci N – 1, včetně průběžných hodnot použitých k výpočtu (pro EPm např. uveďte kapacitu všech vstupních bodů zohledněných v tomto parametru);

    iv) 

    uvedení případných metodik používaných pro výpočet parametrů ve vzorci N – 1 (např. Dmax) (pro podrobná vysvětlení použijte přílohy);

    v) 

    pokud tak rozhodl členský stát, výpočet vzorce N– 1 za použití opatření na straně poptávky:

    — 
    výpočet vzorce N – 1 podle bodu 2 přílohy II,
    — 
    popis hodnot používaných pro všechny prvky ve vzorci N – 1, včetně průběžných výsledků použitých k výpočtu (liší-li se od údajů popsaných v bodě 3 písm. a) podbodě iii) této přílohy),
    — 
    uvedení případných metodik používaných pro výpočet parametrů ve vzorci N – 1 (např. Dmax) (pro podrobná vysvětlení použijte přílohy),
    — 
    vysvětlení tržních opatření na straně poptávky, která byla přijata nebo mají být přijata k vyrovnání narušení dodávek plynu, a jejich očekávaný dopad (Deff);
    vi) 

    bylo-li tak dohodnuto s příslušnými orgány příslušné rizikové skupiny či skupin nebo s přímo propojenými členskými státy, společný výpočet či výpočty vzorce N – 1:

    — 
    výpočet vzorce N – 1 podle bodu 5 přílohy II,
    — 
    popis hodnot používaných pro všechny prvky ve vzorci N – 1, včetně průběžných hodnot použitých k výpočtu (liší-li se od údajů popsaných v bodě 3 písm. a) podbodě iii) této přílohy),
    — 
    uvedení případných metodik a předpokladů používaných pro výpočet parametrů ve vzorci N – 1 (např. Dmax) (pro podrobná vysvětlení použijte přílohy),
    — 
    vysvětlení ujednání dohodnutých k zajištění dodržení vzorce N – 1;
    b) 

    obousměrná kapacita

    i) 

    uveďte propojovací body vybavené obousměrnou kapacitou a maximální kapacitu obousměrných toků;

    ii) 

    uveďte ujednání, jimiž se řídí používání kapacity zpětného toku (např. přerušitelná kapacita);

    iii) 

    uveďte propojovací body, jimž byla udělena výjimka v souladu s čl. 5 odst. 4, dobu trvání výjimky a důvody, na jejichž základě byla udělena.

    4.    Soulad se standardem pro dodávky (článek 6)

    Popište opatření přijatá za účelem dosažení souladu se standardem pro dodávky a s jakýmkoli zvýšeným standardem pro dodávky nebo dodržení jiné povinnosti uložené z důvodů zabezpečení dodávek plynu:

    a) 

    použitá definice chráněných zákazníků, včetně kategorií zákazníků, na které se vztahuje, a jejich roční spotřeba plynu (dle kategorie, čisté hodnoty a procenta národní roční konečné spotřeby plynu);

    b) 

    objemy plynu nezbytné pro splnění standardu pro dodávky podle scénářů popsaných v čl. 6 odst. 1 prvním pododstavci;

    c) 

    kapacita nezbytná pro splnění standardu pro dodávky podle scénářů popsaných v čl. 6 odst. 1 prvním pododstavci;

    d) 

    opatření zavedená za účelem splnění standardu pro dodávky:

    i) 

    popis opatření;

    ii) 

    určení;

    iii) 

    pokud existuje, popište jakýkoli systém monitorování ex ante za účelem dosažení souladu se standardem pro dodávky;

    iv) 

    případný režim sankcí;

    v) 

    popište pro každé opatření:

    — 
    hospodářský dopad, účinnost a účelnost opatření,
    — 
    dopad opatření na životní prostředí,
    — 
    dopad opatření na spotřebitele;
    vi) 

    jsou-li použita netržní opatření (pro každé opatření):

    — 
    odůvodněte, proč je opatření nezbytné (tj. proč nelze dosáhnout zabezpečení dodávek pomocí pouze tržních opatření),
    — 
    odůvodněte, proč je opatření přiměřené (tj. proč je jiné než tržní opatření nejméně omezujícím prostředkem pro dosažení zamýšleného účinku),
    — 
    předložte analýzu dopadů takového opatření:
    1) 

    na zabezpečení dodávek jiného členského státu;

    2) 

    na vnitrostátní trh;

    3) 

    na vnitřní trh;

    vii) 

    v případě opatření zavedených dne 1. listopadu 2017 nebo po tomto dni uveďte prosím stručné shrnutí posouzení dopadu nebo odkaz na veřejné posouzení dopadu opatření provedené v souladu s čl. 9 odst. 4;

    e) 

    popište případně jakýkoli zvýšený standard pro dodávky nebo další povinnost uloženou z důvodů zabezpečení dodávek plynu:

    i) 

    popis opatření;

    ii) 

    mechanismus na jejich snížení na obvyklé hodnoty v duchu solidarity a v souladu s článkem 13;

    iii) 

    popište případně jakýkoli nový zvýšený standard pro dodávky nebo další povinnost uloženou z důvodů zabezpečení dodávek plynu, které byly přijaty dne 1. listopadu 2017 nebo po tomto dni;

    iv) 

    určení;

    v) 

    dotčené objemy plynu a kapacity;

    vi) 

    uveďte, jak toto opatření splňuje podmínky stanovené v čl. 6 odst. 2.

    5.    Preventivní opatření

    Popište preventivní opatření, která jsou již zavedena nebo jež mají být přijata:

    a) 

    popište každé z preventivních opatření přijatých pro zjištěné riziko podle posouzení rizik, včetně jejich:

    i) 

    vnitrostátního nebo regionálního rozměru;

    ii) 

    hospodářského dopadu, účinnosti a účelnosti;

    iii) 

    důsledků pro zákazníky;

    případně zahrňte:

    — 
    opatření na zlepšení propojení mezi sousedními členskými státy,
    — 
    opatření za účelem diverzifikace tras přepravy plynu a zdrojů dodávek,
    — 
    opatření na ochranu klíčové infrastruktury relevantní pro zabezpečení dodávek ve vztahu ke kontrole subjekty třetí země (v příslušných případech včetně obecných nebo odvětvových právních předpisů na prověřování investic, zvláštních práv určitých podílníků atd.);
    b) 

    popište jiná opatření přijatá z důvodů jiných než posouzení rizik, ale s pozitivním dopadem na zabezpečení dodávek příslušné rizikové skupiny či rizikových skupin členského státu;

    c) 

    jsou-li použita netržní opatření (pro každé opatření):

    i) 

    odůvodněte, proč je opatření nezbytné (tj. proč nelze dosáhnout zabezpečení dodávek pomocí pouze tržních opatření);

    ii) 

    odůvodněte, proč je opatření přiměřené (tj. proč je jiné než tržní opatření nejméně omezujícím prostředkem pro dosažení zamýšleného účinku);

    iii) 

    předložte analýzu dopadů takového opatření:

    — 
    odůvodněte, proč je opatření nezbytné (tj. proč nelze dosáhnout zabezpečení dodávek pomocí pouze tržních opatření),
    — 
    odůvodněte, proč je opatření přiměřené (tj. proč je jiné než tržní opatření nejméně omezujícím prostředkem pro dosažení zamýšleného účinku),
    — 
    předložte analýzu dopadů takového opatření:
    1) 

    na zabezpečení dodávek jiného členského státu;

    2) 

    na vnitrostátní trh;

    3) 

    na vnitřní trh;

    4) 

    vysvětlete míru, do jaké byla ke zvýšení zabezpečení dodávek zvažována opatření v oblasti účinnosti, včetně opatření na straně poptávky;

    5) 

    vysvětlete míru, do jaké byly ke zvýšení zabezpečení dodávek zvažovány obnovitelné zdroje energie.

    6.    Jiná opatření a povinnosti (např. bezpečný provoz soustavy)

    Popište jiná opatření a povinnosti, jež byly uloženy plynárenským podnikům a jiným relevantním subjektům a které mohou mít dopad na zabezpečení dodávek plynu, jako jsou povinnosti pro bezpečný provoz soustavy, včetně toho, kdo by byl danou povinností dotčen, a objemů plynu, na které by se tato povinnost vztahovala. Vysvětlete, kdy přesně a jak by se tato opatření použila.

    7.    Projekty infrastruktury

    a) 

    popište budoucí projekty infrastruktury, včetně projektů společného zájmu v příslušných rizikových skupinách, a odhadovaný harmonogram jejich zavádění, kapacit a odhadovaný dopad na zabezpečení dodávek plynu v rizikové skupině;

    b) 

    uveďte, jak projekty infrastruktury zohledňují desetiletý plán rozvoje sítě pro celou Unii vypracovaný sítí ENTSOG podle čl. 8 odst. 10 nařízení (ES) č. 715/2009.

    8.    Povinnosti veřejné služby týkající se zabezpečení dodávek

    Uveďte stávající povinnosti veřejné služby týkající se zabezpečení dodávek a stručně je popište (pro podrobnější informace použijte přílohy). Vysvětlete jasně, kdo musí takové povinnosti splnit a jak. Případně popište, jak a kdy by se tyto povinnosti veřejné služby začaly uplatňovat.

    9.    Konzultace se zúčastněnými subjekty

    V souladu s čl. 8 odst. 2 tohoto nařízení popište mechanismus použitý pro vypracování plánu a plánu pro stav nouze a výsledky konzultací provedených v této souvislosti, a to s uvedením:

    a) 

    plynárenských podniků;

    b) 

    příslušných organizací zastupujících zájmy domácností;

    c) 

    příslušných organizací zastupujících zájmy průmyslových odběratelů plynu, včetně výrobců elektřiny;

    d) 

    národního regulačního orgánu.

    10.    Regionální rozměr

    Uveďte jakékoli vnitrostátní okolnosti a opatření relevantní pro zabezpečení dodávek, jež nejsou zahrnuty do předchozích částí plánu.

    Uveďte, jak byly zohledněny případné připomínky obdržené v návaznosti na konzultace uvedené v čl. 8 odst. 2.

    11.1.   Výpočet N – 1 na úrovni rizikové skupiny, pokud se tak dohodly příslušné orgány rizikové skupiny

    Vzorec N – 1

    a) 

    určení jediné největší plynárenské infrastruktury společného zájmu pro rizikovou skupinu;

    b) 

    výpočet vzorce N – 1 na úrovni rizikové skupiny;

    c) 

    popis hodnot používaných pro všechny prvky ve vzorci N – 1, včetně průběžných výsledků použitých k výpočtu (pro EPm např. uveďte kapacitu všech vstupních bodů zohledněných v tomto parametru);

    d) 

    uveďte případné metodiky a předpoklady používané pro výpočet parametrů ve vzorci N – 1 (např. Dmax) (pro podrobná vysvětlení použijte přílohy).

    11.2.   Mechanismus vypracovaný pro spolupráci

    Popište mechanismus používaný pro spolupráci mezi členskými státy v příslušných rizikových skupinách, včetně vypracování přeshraničních opatření v plánu preventivních opatření a plánu pro stav nouze.

    Popište mechanismus používaný pro spolupráci s jinými členskými státy na koncipování a přijetí ustanovení nezbytných pro použití článku 13.

    11.3.   Preventivní opatření

    Popište preventivní opatření, která jsou zavedena nebo mají být přijata v rizikové skupině nebo v důsledku regionálních dohod:

    a) 

    popište každé z preventivních opatření přijatých pro zjištěné riziko podle posouzení rizik, včetně popisu:

    i) 

    jejich dopadu na členské státy v rizikové skupině;

    ii) 

    hospodářského dopadu, účinnosti a účelnosti;

    iii) 

    jejich dopadu na životní prostředí;

    iv) 

    důsledků pro zákazníky;

    případně zahrňte:

    — 
    opatření na zlepšení propojení mezi sousedními členskými státy,
    — 
    opatření za účelem diverzifikace tras přepravy plynu a zdrojů dodávek,
    — 
    opatření na ochranu klíčové infrastruktury relevantní pro zabezpečení dodávek ve vztahu ke kontrole subjekty třetí země (v příslušných případech včetně obecných nebo odvětvových právních předpisů na prověřování investic, zvláštních práv určitých podílníků atd.);
    b) 

    popište jiná opatření přijatá z důvodů jiných než posouzení rizik, ale s pozitivním dopadem na zabezpečení dodávek rizikové skupiny;

    c) 

    jsou-li použita netržní opatření (pro každé opatření):

    i) 

    odůvodněte, proč je opatření nezbytné (to jest proč nelze dosáhnout zabezpečení dodávek pomocí pouze tržních opatření);

    ii) 

    odůvodněte, proč je opatření přiměřené (tj. proč je jiné než tržní opatření nejméně omezujícím prostředkem pro dosažení zamýšleného účinku);

    iii) 

    předložte analýzu dopadů takového opatření:

    — 
    odůvodněte, proč je opatření nezbytné (tj. proč nelze dosáhnout zabezpečení dodávek pomocí pouze tržních opatření),
    — 
    odůvodněte, proč je opatření přiměřené (tj. proč je jiné než tržní opatření nejméně omezujícím prostředkem pro dosažení zamýšleného účinku),
    — 
    předložte analýzu dopadů takového opatření:
    1) 

    na zabezpečení dodávek jiného členského státu;

    2) 

    na vnitrostátní trh;

    3) 

    na vnitřní trh;

    d) 

    vysvětlete míru, do jaké byla ke zvýšení zabezpečení dodávek zvažována opatření v oblasti účinnosti, včetně opatření na straně poptávky;

    e) 

    vysvětlete míru, do jaké byly ke zvýšení zabezpečení dodávek zvažovány obnovitelné zdroje energie.



    PŘÍLOHA VII

    Šablona pro plán pro stav nouze

    Obecné informace

    Název příslušného orgánu odpovědného za přípravu tohoto plánu ( 16 )

    1.    Definice krizových úrovní

    a) 

    uveďte subjekt odpovědný za vyhlášení každé z krizových úrovní a postupy, kterými je nutné se při takových vyhlášeních v každém případě řídit;

    b) 

    pokud existují, zahrňte sem ukazatele nebo parametry používané ke zvážení, zda může událost vést k podstatnému zhoršení situace v oblasti dodávek plynu, a k rozhodnutí o vyhlášení určité krizové úrovně.

    2.    Opatření, která mají být přijata, dle krizové úrovně ( 17 )

    2.1.   Včasné varování

    Popište opatření, která mají být v této fázi použita, a pro každé opatření:

    i) 

    uveďte stručný popis opatření a hlavních zapojených aktérů;

    ii) 

    popište postup, kterým je případně nutné se řídit;

    iii) 

    uveďte očekávaný přínos opatření ke zvládání dopadů jakékoli události nebo k předběžné přípravě na její výskyt;

    iv) 

    popište toky informací mezi zapojenými aktéry.

    2.2.   Výstraha

    a) 

    Popište opatření, která mají být v této fázi použita, a pro každé opatření:

    i) 

    uveďte stručný popis opatření a hlavních zapojených aktérů;

    ii) 

    popište postup, kterým je případně nutné se řídit;

    iii) 

    uveďte očekávaný přínos opatření ke zvládnutí situace na úrovni výstrahy;

    iv) 

    popište toky informací mezi zapojenými aktéry.

    b) 

    Popište povinnosti v oblasti podávání zpráv, které jsou plynárenským podnikům uloženy na úrovni výstrahy.

    2.3.   Stav nouze

    a) 

    stanovte seznam předem vymezených opatření na straně nabídky i poptávky pro poskytnutí plynu v případě stavu nouze, včetně obchodních dohod mezi stranami zapojenými do těchto opatření, a případně mechanismů kompenzace pro plynárenské podniky;

    b) 

    popište tržní opatření, která mají být v této fázi použita, a pro každé opatření:

    i) 

    uveďte stručný popis opatření a hlavních zapojených aktérů;

    ii) 

    popište postup, kterým je nutné se řídit;

    iii) 

    uveďte očekávaný přínos opatření ke zmírnění situace ve stavu nouze;

    iv) 

    popište toky informací mezi zapojenými aktéry;

    c) 

    popište netržní opatření, která se plánují nebo mají být provedena ve stavu nouze, a pro každé opatření:

    i) 

    uveďte stručný popis opatření a hlavních zapojených aktérů;

    ii) 

    poskytněte posouzení nezbytnosti takového opatření ke zvládnutí krize, včetně míry jeho použití;

    iii) 

    popište podrobně postup provádění opatření (např. co by vyvolalo zavedení tohoto opatření, kdo by přijal rozhodnutí);

    iv) 

    uveďte očekávaný přínos opatření ke zmírnění situace ve stavu nouze jako doplňku k tržním opatřením;

    v) 

    posuďte jiné účinky opatření;

    vi) 

    odůvodněte soulad opatření s podmínkami stanovenými v čl. 11 odst. 6;

    vii) 

    popište toky informací mezi zapojenými aktéry;

    d) 

    popište povinnosti v oblasti podávání zpráv, které jsou plynárenským podnikům uloženy.

    3.    Zvláštní opatření pro elektřinu a dálkové vytápění

    a) 

    dálkové vytápění

    i) 

    uveďte stručně pravděpodobný dopad narušení dodávek plynu v odvětví dálkového vytápění;

    ii) 

    uveďte opatření a kroky, které je třeba přijmout s cílem zmírnit možný dopad narušení dodávek plynu na dálkové vytápění. Případně uveďte, proč není přijetí zvláštních opatření vhodné;

    b) 

    dodávky elektřiny vyráběné z plynu

    i) 

    uveďte stručně pravděpodobný dopad narušení dodávek plynu v odvětví elektřiny;

    ii) 

    uveďte opatření a kroky, které je třeba přijmout s cílem zmírnit možný dopad narušení dodávek plynu na odvětví elektřiny. Případně uveďte, proč není přijetí zvláštních opatření vhodné;

    iii) 

    uveďte mechanismy nebo stávající ustanovení pro zajištění náležité koordinace, včetně výměny informací, mezi hlavními aktéry v odvětvích zemního plynu a elektřiny, zejména mezi provozovateli přepravní soustavy, při různých krizových úrovních.

    4.    Krizový manažer nebo skupina

    Uveďte, kdo je krizový manažer, a vymezte jeho úlohu.

    5.    Úkoly a povinnosti jednotlivých aktérů

    a) 

    pro každou krizovou úroveň vymezte úkoly a povinnosti, včetně interakcí s příslušnými orgány a případně i s národním regulačním orgánem, pro:

    i) 

    plynárenské podniky;

    ii) 

    průmyslové odběratele;

    iii) 

    příslušné výrobce elektřiny;

    b) 

    pro každou krizovou úroveň vymezte úkoly a povinnosti pro příslušné orgány a subjekty, které byly úkoly pověřeny.

    6.    Opatření, jež se týkají nežádoucí spotřeby zákazníky, kteří nejsou chráněnými zákazníky

    Popište zavedená opatření, jež mají v co nejširší míře a aniž by došlo k ohrožení bezpečného a spolehlivého provozu plynárenské soustavy nebo vzniku nebezpečných situací zabránit, aby zákazníci, kteří nejsou chráněnými zákazníky, odebírali v případě stavu nouze dodávky plynu určené pro chráněné zákazníky. Uveďte povahu opatření (správní, technická atd.), hlavní aktéry a postupy, kterými je nutné se řídit.

    7.    Zkoušky stavu nouze

    a) 

    uveďte časový harmonogram pro simulaci reakce na stav nouze v reálném čase;

    b) 

    uveďte zapojené aktéry, postupy a konkrétní simulované scénáře s vysokým a středním dopadem.

    Při aktualizacích plánu pro stav nouze popište stručně zkoušky provedené od předložení posledního plánu pro stav nouze a hlavní výsledky. Uveďte, která opatření byla v důsledku těchto zkoušek přijata.

    8.    Regionální rozměr

    8.1.   Opatření, která mají být přijata, dle krizové úrovně:

    8.1.1.   Včasné varování

    Popište opatření, která mají být v této fázi použita, a pro každé opatření:

    i) 

    uveďte stručný popis opatření a hlavních zapojených aktérů;

    ii) 

    popište postup, kterým je případně nutné se řídit;

    iii) 

    uveďte očekávaný přínos opatření ke zvládání dopadů jakékoli události nebo k předběžné přípravě na její výskyt;

    iv) 

    popište toky informací mezi zapojenými aktéry.

    8.1.2.   Výstraha

    a) 

    Popište opatření, která mají být v této fázi použita, a pro každé opatření:

    i) 

    uveďte stručný popis opatření a hlavních zapojených aktérů;

    ii) 

    popište postup, kterým je případně nutné se řídit;

    iii) 

    uveďte očekávaný přínos opatření ke zvládání dopadů jakékoli události nebo k předběžné přípravě na její výskyt;

    iv) 

    popište toky informací mezi zapojenými aktéry.

    b) 

    Popište povinnosti v oblasti podávání zpráv, které jsou plynárenským podnikům uloženy na úrovni výstrahy.

    8.1.3.   Stav nouze

    a) 

    Stanovte seznam předem vymezených opatření na straně nabídky i poptávky pro poskytnutí plynu v případě stavu nouze, včetně obchodních dohod mezi stranami zapojenými do těchto opatření, a případně mechanismů kompenzace pro plynárenské podniky.

    b) 

    Popište tržní opatření, která mají být v této fázi použita, a pro každé opatření:

    i) 

    uveďte stručný popis opatření a hlavních zapojených aktérů;

    ii) 

    popište postup, kterým je nutné se řídit;

    iii) 

    uveďte očekávaný přínos opatření ke zmírnění situace ve stavu nouze;

    iv) 

    popište toky informací mezi zapojenými aktéry.

    c) 

    Popište netržní opatření, která se plánují nebo mají být provedena ve stavu nouze, a pro každé opatření:

    i) 

    uveďte stručný popis opatření a hlavních zapojených aktérů;

    ii) 

    poskytněte posouzení nezbytnosti takového opatření ke zvládnutí krize, včetně míry jeho použití;

    iii) 

    popište podrobně postup provádění opatření (např. co by vyvolalo zavedení tohoto opatření, kdo by přijal rozhodnutí);

    iv) 

    uveďte očekávaný přínos opatření ke zmírnění situace ve stavu nouze jako doplňku k tržním opatřením;

    v) 

    posuďte jiné účinky opatření;

    vi) 

    odůvodněte soulad opatření s podmínkami stanovenými v čl. 11 odst. 6;

    vii) 

    popište toky informací mezi zapojenými aktéry.

    d) 

    Popište povinnosti v oblasti podávání zpráv, které jsou plynárenským podnikům uloženy.

    8.2.   Mechanismy spolupráce

    a) 

    popište zavedené mechanismy pro spolupráci v rámci příslušných rizikových skupin a k zajištění náležité koordinace pro každou krizovou úroveň. Popište v míře, v jaké existují a nebyly uvedeny v bodu 2, rozhodovací postupy pro přiměřenou reakci na regionální úrovni na každé z krizových úrovní;

    b) 

    popište zavedené mechanismy pro spolupráci s jinými členskými státy mimo rizikové skupiny a pro koordinaci kroků pro každou krizovou úroveň.

    8.3.   Solidarita mezi členskými státy

    a) 

    popište ujednání dohodnutá mezi přímo propojenými členskými státy pro zajištění uplatňování zásady solidarity uvedené v článku 13;

    b) 

    případně popište ujednání dohodnutá mezi členskými státy, které jsou vzájemně propojené přes třetí zemi, pro zajištění uplatňování zásady solidarity uvedené v článku 13.



    PŘÍLOHA VIII

    Výčet netržních opatření v oblasti zabezpečení dodávek plynu

    Při vypracovávání plánu preventivních opatření a plánu pro stav nouze zváží příslušný orgán použití tohoto orientačního a demonstrativního seznamu opatření pouze v případě stavu nouze:

    a) 

    opatření na straně nabídky:

    — 
    použití strategického skladování plynu,
    — 
    povinné využití zásob alternativních paliv (např. v souladu se směrnicí Rady 2009/119/ES ( 18 ),
    — 
    povinné využití elektřiny vyrobené z jiných zdrojů než z plynu,
    — 
    povinné zvýšení objemu těžby plynu,
    — 
    povinné používání plynu ze skladovacích zařízení;
    b) 

    opatření na straně poptávky:

    — 
    různé stupně povinného snižování odběru, včetně:
    — 
    povinného přechodu na jiné palivo,
    — 
    povinného využívání přerušitelných smluv, pokud se plně nevyužívají jako součást tržních opatření,
    — 
    povinného cíleného snížení odběru.



    PŘÍLOHA IX

    Srovnávací tabulka



    Nařízení (EU) č. 994/2010

    Toto nařízení

    Článek 1

    Článek 1

    Článek 2

    Článek 2

    Článek 3

    Článek 3

    Článek 6

    Článek 5

    Článek 8

    Článek 6

    Článek 9

    Článek 7

    Článek 4

    Článek 8

    Článek 5

    Článek 9

    Článek 10

    Článek 10

    Článek 10

    Článek 11

    Článek 11

    Článek 12

    —

    Článek 13

    Článek 13

    Článek 14

    Článek 12

    Článek 4

    —

    Článek 15

    —

    Článek 16

    Článek 14

    Článek 17

    —

    Článek 18

    —

    Článek 19

    Článek 16

    Článek 20

    Článek 15

    Článek 21

    Článek 17

    Článek 22

    Příloha I

    Příloha II

    Článek 7

    Příloha III

    Příloha IV

    Příloha I

    —

    Příloha IV

    —

    Příloha V

    —

    Příloha VI

    —

    Příloha VII

    Příloha II

    —

    Příloha III

    Příloha VIII

    —

    Příloha IX


    ( 1 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 347/2013 ze dne 17. dubna 2013, kterým se stanoví hlavní směry pro transevropské energetické sítě a kterým se zrušuje rozhodnutí č. 1364/2006/ES a mění nařízení (ES) č. 713/2009, (ES) č. 714/2009 a (ES) č. 715/2009 (Úř. věst. L 115, 25.4.2013, s. 39).

    ( 2 ) Byl-li tento úkol kterýmkoliv příslušným orgánem přenesen, uveďte název subjektu či subjektů odpovědných za přípravu tohoto posouzení rizik jeho jménem.

    ( 3 ) U prvního posouzení zahrňte údaje z posledních dvou let. U aktualizací zahrňte údaje z posledních čtyř let.

    ( 4 ) Včetně průmyslových odběratelů, výroby elektřiny, dálkového vytápění, domácností, služeb a jiných (uveďte prosím, o který ze zde uvedených typů zákazníků se jedná). Uveďte též objem spotřeby chráněných zákazníků.

    ( 5 ) Popište uplatňovanou metodiku.

    ( 6 ) Byl-li tento úkol některým příslušným orgánem přenesen, uveďte název subjektu či subjektů odpovědných za přípravu tohoto posouzení rizik jeho jménem.

    ( 7 ) V zájmu jednoduchosti uveďte informace pokud možno na nejvyšší úrovni rizikových skupin a podle potřeby proveďte sloučení podrobností.

    ( 8 ) U prvního posouzení zahrňte údaje z posledních dvou let. U aktualizací zahrňte údaje z posledních čtyř let.

    ( 9 ) Včetně průmyslových odběratelů, výroby elektřiny, dálkového vytápění, domácností, služeb a jiných (uveďte, o který ze zde uvedených typů zákazníků se jedná). Uveďte též objem spotřeby chráněných zákazníků.

    ( 10 ) Popište uplatňovanou metodiku.

    ( 11 ) Byl-li tento úkol některým příslušným orgánem přenesen, uveďte název subjektu nebo subjektů odpovědných za přípravu tohoto plánu jeho jménem.

    ( 12 ) V zájmu jednoduchosti uveďte informace pokud možno na nejvyšší úrovni rizikových skupin a podle potřeby proveďte sloučení podrobností.

    ( 13 ) U prvního plánu zahrňte údaje z posledních dvou let. U aktualizací zahrňte údaje z posledních čtyř let.

    ( 14 ) Včetně průmyslových odběratelů, výroby elektřiny, dálkového vytápění, domácností, služeb a jiných (uveďte prosím, o který ze zde uvedených typů zákazníků se jedná).

    ( 15 ) Popište uplatňovanou metodiku.

    ( 16 ) Byl-li tento úkol některým příslušným orgánem přenesen, uveďte prosím název subjektu nebo subjektů odpovědných za přípravu tohoto plánu jeho jménem.

    ( 17 ) Zahrňte regionální a vnitrostátní opatření.

    ( 18 ) Směrnice Rady 2009/119/ES ze dne 14. září 2009, kterou se členským státům ukládá povinnost udržovat minimální zásoby ropy nebo ropných produktů (Úř. věst. L 265, 9.10.2009, s. 9).

    Top