EUR-Lex Access to European Union law
This document is an excerpt from the EUR-Lex website
Document 02016O0034-20191231
Guideline (EU) 2016/2249 of the European Central Bank of 3 November 2016 on the legal framework for accounting and financial reporting in the European System of Central Banks (ECB/2016/34) (recast)
Consolidated text: Obecné zásady Evropské centrální banky (EU) 2016/2249 ze dne 3. listopadu 2016 o právním rámci pro účetnictví a finanční vykazování v Evropském systému centrálních bank (ECB/2016/34) (přepracované znění)
Obecné zásady Evropské centrální banky (EU) 2016/2249 ze dne 3. listopadu 2016 o právním rámci pro účetnictví a finanční vykazování v Evropském systému centrálních bank (ECB/2016/34) (přepracované znění)
ELI: http://data.europa.eu/eli/guideline/2016/2249/2019-12-31
02016O0034 — CS — 31.12.2019 — 001.001
Tento dokument slouží výhradně k informačním účelům a nemá žádný právní účinek. Orgány a instituce Evropské unie nenesou za jeho obsah žádnou odpovědnost. Závazná znění příslušných právních předpisů, včetně jejich právních východisek a odůvodnění, jsou zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie a jsou k dispozici v databázi EUR-Lex. Tato úřední znění jsou přímo dostupná přes odkazy uvedené v tomto dokumentu
|
OBECNÉ ZÁSADY EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY (EU) 2016/2249 ze dne 3. listopadu 2016 o právním rámci pro účetnictví a finanční vykazování v Evropském systému centrálních bank (ECB/2016/34) (Úř. věst. L 347 20.12.2016, s. 37) |
Ve znění:
|
|
|
Úřední věstník |
||
|
Č. |
Strana |
Datum |
||
|
OBECNÉ ZÁSADY EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY (EU) 2019/2217 ze dne 28. listopadu 2019, |
L 332 |
184 |
23.12.2019 |
|
Opraveno:
OBECNÉ ZÁSADY EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY (EU) 2016/2249
ze dne 3. listopadu 2016
o právním rámci pro účetnictví a finanční vykazování v Evropském systému centrálních bank (ECB/2016/34)
(přepracované znění)
KAPITOLA I
OBECNÁ USTANOVENÍ
Článek 1
Definice
1. Pro účely těchto obecných zásad se rozumí:
„národní centrální bankou“ národní centrální banka členského státu, jehož měnou je euro;
„účely účetnictví a finančního vykazování v Eurosystému“ účely, ke kterým ECB sestavuje finanční výkazy uvedené v příloze I podle článků 15 a 26 statutu ESCB;
„vykazujícím subjektem“ ECB nebo národní centrální banka;
„dnem čtvrtletního přecenění“ poslední kalendářní den čtvrtletí;
„rokem přechodu na hotovostní euro“ období 12 měsíců ode dne, kdy eurobankovky a euromince získají v členském státě, jehož měnou je euro, status zákonného platidla;
„klíčem pro přidělování bankovek“ procentní podíly, které vyplývají ze zohlednění podílu ECB na celkové emisi eurobankovek a z použití klíče upsaného základního kapitálu na podíl národních centrálních bank na této celkové emisi, podle rozhodnutí ECB/2010/29 ( 1 );
„konsolidací“ účetní postup, kterým se slučují finanční údaje různých samostatných právních subjektů, jako by se jednalo o jeden subjekt;
„úvěrovou institucí“ buď a) úvěrová instituce ve smyslu čl. 4 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ( 2 ), která podléhá dohledu ze strany příslušného orgánu, nebo b) jiná úvěrová instituce ve smyslu čl. 123 odst. 2 Smlouvy, která podléhá kontrole, jež je srovnatelná s dohledem ze strany příslušného orgánu.
2. Další definice technických pojmů použitých v těchto obecných zásadách jsou uvedeny v příloze II.
Článek 2
Oblast působnosti
1. Tyto obecné zásady se vztahují na ECB a národní centrální banky pro účely účetnictví a finančního vykazování v Eurosystému.
2. Do oblasti působnosti těchto obecných zásad spadá pouze účetní systém a systém finančního vykazování v Eurosystému stanovený ve statutu ESCB. Obecné zásady se tedy nevztahují na národní výkazy a finanční výkazy národních centrálních bank. K dosažení konzistence a srovnatelnosti mezi systémem Eurosystému a vnitrostátními systémy se doporučuje, aby národní centrální banky ve svých národních výkazech a finančních účtech pokud možno dodržovaly pravidla stanovená v těchto obecných zásadách.
Článek 3
Kvalitativní požadavky
Uplatňují se tyto kvalitativní požadavky:
ekonomická skutečnost a transparentnost: účetní metody a finanční vykazování odrážejí ekonomickou skutečnost, jsou transparentní a vyhovují kvalitativním požadavkům na srozumitelnost, relevanci, spolehlivost a srovnatelnost. Transakce se zaúčtují a vykazují v souladu s jejich podstatou a ekonomickou skutečností, a nikoli pouze v souladu s jejich právní formou;
obezřetnost: oceňování aktiv a pasiv a zachycování výnosů se provádí obezřetně. V rámci těchto obecných zásad se tím rozumí, že nerealizované zisky se ve výkazu zisku a ztráty nevykazují jako výnosy, ale účtují se přímo na účet přecenění a že nerealizované ztráty, převyšují-li zisky z předešlého přecenění zachycené na příslušném účtu přecenění, se na konci roku převedou do výkazu zisku a ztráty. Se zásadou obezřetnosti je neslučitelné vytváření skrytých rezerv nebo úmyslné nesprávné vykázání položek v rozvaze a ve výkazu zisku a ztráty;
významnost: odchylky od účetních pravidel včetně těch, které ovlivňují výpočet výkazu zisku a ztráty jednotlivých národních centrálních bank a ECB, jsou přípustné pouze tehdy, pokud je lze rozumně považovat za nepodstatné v celkových souvislostech a formátu finančních výkazů vykazujícího subjektu;
konzistence a srovnatelnost: kritéria pro oceňování rozvahy a zachycování výnosů se uplatňují důsledně ve smyslu jednotného a nepřetržitého přístupu v rámci Eurosystému k zajištění srovnatelnosti finančních výkazů.
Článek 4
Základní účetní zásady
Uplatňují se tyto základní účetní zásady:
zásada trvání podniku: při vedení účetnictví se vychází z předpokladu nepřetržité činnosti účetní jednotky;
zásada časového rozlišení: výnosy a náklady se zúčtují v účetním období, ve kterém vznikly, a ne v období, kdy došlo k platbám;
události po rozvahovém dnu: při oceňování aktiv a pasiv se zohlední události, které nastaly mezi rozvahovým dnem a dnem, kdy příslušné orgány schválily finanční výkazy, pokud ovlivňují stav aktiv nebo pasiv k rozvahovému dni. Při oceňování aktiv a pasiv se nezohledňují události, které nastaly po rozvahovém dni a které nemění stav aktiv nebo pasiv k rozvahovému dni, ale budou zvlášť sděleny, pokud jsou tyto události natolik významné, že by bez jejich sdělení nebyli uživatelé finančních výkazů schopni je správně vyhodnotit a učinit patřičná rozhodnutí.
Článek 5
Metoda zúčtování podle způsobu ekonomického posouzení a metoda zúčtování ke dni vypořádání
1. Základní metodou k zaznamenávání měnových transakcí, finančních nástrojů v cizí měně a souvisejících položek časového rozlišení je metoda zúčtování podle způsobu ekonomického posouzení. K uplatnění této metody byly vyvinuty dvě různé techniky:
„standardní metoda“ vymezená v kapitolách III a IV a v příloze III a
„alternativní metoda“ vymezená v příloze III.
2. Obchody s cennými papíry včetně akciových nástrojů v cizí měně se mohou i nadále zachycovat ke dni vypořádání. Související naběhlý úrok včetně prémie či diskontu se ode dne vypořádání spotové operace zaznamenává denně.
3. K zaznamenání jednotlivých transakcí, finančních nástrojů a souvisejících položek časového rozlišení v euru mohou národní centrální banky použít buď metodu zúčtování podle způsobu ekonomického posouzení, nebo metodu zúčtování ke dni vypořádání.
4. S výjimkou účetních úprav ke konci čtvrtletí a ke konci roku a s výjimkou obsahu položek „ostatní aktiva“ a „ostatní pasiva“ zachycují částky předkládané pro účely finančního vykazování v Eurosystému v denních finančních výkazech pohyb peněžních prostředků v položkách rozvahy. Na konci čtvrtletí a roku se do účetní hodnoty cenných papírů zahrne též amortizace a výše indexace vyplývající z indexovaných dluhopisů.
Článek 6
Vykazování aktiv a pasiv
Finanční či jiná aktiva nebo pasiva se vykazují v rozvaze vykazujícího subjektu, jsou-li splněny všechny následující podmínky:
je pravděpodobné, že budoucí hospodářský výnos nebo náklad související s aktivem nebo pasivem půjde ve prospěch nebo na vrub vykazujícího subjektu;
v podstatě všechna rizika a prospěch související s aktivem nebo pasivem byla převedena na vykazující subjekt;
lze spolehlivě zjistit pořizovací cenu nebo hodnotu aktiva vykazujícího subjektu nebo výši závazku.
KAPITOLA II
PRAVIDLA PRO SESTAVOVÁNÍ A OCEŇOVÁNÍ ROZVAHY
Článek 7
Obsah rozvahy
Obsah rozvahy ECB a národních centrálních bank pro účely finančního vykazování v Eurosystému je založen na členění uvedeném v příloze IV.
Článek 8
Rezerva na krytí finančních rizik
S patřičným ohledem na povahu činnosti národních centrálních bank může národní centrální banka ve své rozvaze vytvořit rezervu na krytí finančních rizik. Národní centrální banka rozhodne o výši a použití této rezervy na základě odůvodněného odhadu rizik, kterým je vystavena.
Článek 9
Pravidla pro oceňování rozvahy
1. Pro účely oceňování rozvahy se použijí aktuální tržní kurzy a ceny, pokud není v příloze IV uvedeno jinak.
2. Přecenění zlata, měnových nástrojů, cenných papírů (kromě cenných papírů klasifikovaných jako cenné papíry držené do splatnosti, neobchodovatelných cenných papírů a cenných papírů držených pro účely měnové politiky, které se účtují v naběhlé hodnotě), jakož i finančních nástrojů, a to jak rozvahové, tak podrozvahové, se provádí za střední tržní kurzy a ceny ke dni čtvrtletního přecenění. To nevylučuje, aby vykazující subjekty přeceňovaly svá portfolia pro vnitřní účely častěji, pokud ve svých rozvahách vykazují jen skutečné hodnoty transakcí během čtvrtletí.
3. U zlata se nerozlišuje mezi cenovými a kurzovými rozdíly z přecenění, ale zaúčtovává se celkový rozdíl z přecenění zlata založený na ceně v eurech za stanovenou jednotku hmotnosti zlata, která je odvozena ze směnného kurzu eura vůči americkému dolaru ke dni čtvrtletního přecenění. U cizích měn včetně rozvahových a podrozvahových položek se přecenění provádí pro každou měnu zvlášť. Pro účely tohoto článku se zvláštní práva čerpání včetně držby jednotlivých určených měn, které tvoří měnový koš zvláštních práv čerpání, považují za jedno aktivum. U cenných papírů se přecenění provádí podle kódu, tj. vždy u všech cenných papírů téhož druhu se stejným mezinárodním identifikačním číslem cenných papírů, přičemž vložené opce se pro účely ocenění neoddělují. Cenné papíry držené pro účely měnové politiky nebo zahrnuté do položky „Ostatní finanční aktiva“ nebo „Ostatní“ se zaúčtují jako samostatná aktiva.
4. Účetní zápisy přecenění se opačně zapíší na konci dalšího čtvrtletí, s výjimkou nerealizovaných ztrát, které se převedou do výkazu zisku a ztráty na konci roku; všechny transakce během čtvrtletí se vykazují v cenách a kurzech transakce.
5. Obchodovatelné cenné papíry držené pro účely měnové politiky se zaúčtují jako samostatná aktiva a oceňují se v závislosti na směřování měnové politiky buď v tržní ceně, nebo v naběhlé hodnotě (zohlední se u nich znehodnocení).
6. Cenné papíry klasifikované jako cenné papíry držené do splatnosti se zaúčtují jako samostatná aktiva a oceňují se v naběhlé hodnotě (zohlední se u nich znehodnocení). Stejně se postupuje u neobchodovatelných cenných papírů. Cenné papíry klasifikované jako cenné papíry držené do splatnosti mohou být prodány před splatností v těchto případech:
považuje-li se prodávané množství za nevýznamné v poměru k celkovému objemu portfolia cenných papírů držených do splatnosti;
jsou-li tyto cenné papíry prodány během jednoho měsíce před datem splatnosti;
za výjimečných okolností, jako je významné zhoršení úvěrové způsobilosti emitenta.
Článek 10
Repo obchody
1. Repo prováděné v rámci dohody o zpětném odkupu se vykazuje jako zajištěný přijatý vklad na straně pasiv rozvahy, zatímco položka, která byla poskytnuta jako kolaterál, zůstává na straně aktiv rozvahy. Prodané cenné papíry, které mají být v repu zpětně odkoupeny, vykazuje vykazující subjekt, který je povinen je zpětně odkoupit, jako by dané aktivum bylo stále součástí portfolia, ze kterého bylo prodáno.
2. Reverzní repo prováděné v rámci dohody o zpětném odprodeji se vykazuje jako zajištěný poskytnutý úvěr na straně aktiv rozvahy ve výši úvěru. Cenné papíry přijaté v reverzním repu se nepřeceňují a vykazující subjekt, který poskytuje úvěr, nezachycuje zisk ani ztrátu z těchto cenných papírů ve výkazu zisku a ztráty.
3. V případě zápůjček cenných papírů zůstávají cenné papíry v rozvaze převodce. Zápůjčky cenných papírů, u kterých se zajištění poskytuje ve formě hotovosti, se vykazují stejně jako repo operace. Zápůjčky cenných papírů, u kterých se zajištění poskytuje ve formě cenných papírů, se v rozvaze vykazují pouze tehdy, pokud hotovost:
je předmětem výměny v rámci vypořádání a
zůstává na účtu půjčovatele nebo vypůjčovatele.
Pokud byly cenné papíry mezitím prodány, vykáže nabyvatel závazek spočívající ve zpětném převodu cenných papírů.
4. Zajištěné transakce se zlatem se vykazují jako repo obchody. Pohyby zlata v souvislosti s těmito zajištěnými transakcemi se nevykazují ve finančních výkazech a rozdíl mezi spotovou a forwardovou cenou se musí časově rozlišit.
5. Repo obchody prováděné v rámci standardizovaného programu zápůjček cenných papírů (včetně zápůjček cenných papírů) se vykazují v rozvaze, minimálně na konci vykazovaného období, jsou-li zajištěny hotovostí uloženou na účtu u příslušné národní centrální banky nebo u ECB a tato hotovost dosud není investována.
Článek 11
Obchodovatelné akcie
1. Tento článek se vztahuje na obchodovatelné akcie, a to bez ohledu na to, zda transakci provádí přímo vykazující subjekt nebo zprostředkovatel, s výjimkou činností prováděných v souvislosti s majetkovými účastmi, investicemi do dceřiných společností nebo významnými podíly.
2. Obchodovatelné akcie v cizí měně uvedené v rámci položky „Ostatní aktiva“ nejsou součástí celkové pozice v příslušné měně, ale vykazují se odděleně v rámci devizových rezerv. Výpočet souvisejících zisků a ztrát cizí měny lze provést na základě metody čistých průměrných pořizovacích cen nebo metody průměrných pořizovacích cen.
3. Přecenění obchodovatelných akcií se provádí v souladu s čl. 9 odst. 3. Jednotlivé akcie různých společností nelze vzájemně kompenzovat.
4. Transakce se v rozvaze vykazují v ceně transakce.
5. Makléřská provize se vykazuje buď jako součást pořizovací ceny aktiva, nebo jako náklad ve výkazu zisku a ztráty.
6. Nároky na dividendu se zahrnují do pořizovací ceny obchodovatelných akcií. Dokud nedošlo k výplatě dividendy, lze nárok na dividendu od rozhodného dne považovat za samostatnou položku.
7. U dividend se na konci účetního období neúčtuje o časovém rozlišení, protože s výjimkou akcií, u nichž mělo dojít k výplatě dividendy, která je pak sledována odděleně, je očekávaná hodnota dividend již promítnuta do tržní ceny akcií.
8. Přednostní práva na upisování akcií se při vydání vykazují jako samostatná aktiva. Pořizovací cena se stanoví na základě průměrných cen stávajících akcií, realizační ceny nových akcií a poměru mezi stávajícími a novými akciemi. Alternativně může být základem pro ocenění přednostního práva na upisování akcií tržní hodnota tohoto práva, stávající průměrná cena nástroje a tržní cena akcií před vydáním přednostního práva na upisování akcií.
Článek 11a
Obchodovatelné investiční fondy
1. Tento článek se vztahuje na obchodovatelné investiční fondy, které splňují tato kritéria:
jsou nabyty výlučně pro investiční účely bez vlivu na každodenní rozhodnutí o nákupu a prodeji;
investiční strategie a mandát fondu byly předem stanoveny a všechny podmínky jsou smluvně upraveny;
výkonnost investice se hodnotí jako jednotlivá investice v souladu s investiční strategií fondu;
fond je samostatným subjektem bez ohledu na svou právní formu a je spravován nezávisle včetně každodenních investičních rozhodnutí.
Aniž jsou dotčena kritéria uvedená v písmenech a) až d), se tento článek může vztahovat rovněž na fondy dlouhodobých zaměstnaneckých požitků, pokud se na ně nevztahuje jiný účetní rámec.
Aniž jsou dotčena kritéria uvedená v písmenech a) až c) a v souladu s kvalitativním požadavkem uvedeným v čl. 3 odst. 1, se tento článek může vztahovat i na akciová portfolia, která nejsou samostatným právním subjektem, ale jsou spravována externě a přesně kopírují výkonnost fondu vázaného na index. Pro účely tohoto článku se tato akciová portfolia považují za obchodovatelné investiční fondy.
2. Obchodovatelné investiční fondy v cizí měně uvedené v rámci položky „Ostatní aktiva“ nejsou součástí celkové pozice v příslušné měně, ale vykazují se odděleně v rámci devizových rezerv. Výpočet souvisejících zisků a ztrát cizí měny lze provést na základě metody čistých průměrných pořizovacích cen nebo metody průměrných pořizovacích cen.
3. Přecenění obchodovatelných investičních fondů se provádí na čistém základě, nikoli pro jednotlivá podkladová aktiva. Jednotlivé obchodovatelné investiční fondy nelze vzájemně kompenzovat.
4. Transakce se v rozvaze vykazují v ceně transakce.
5. Makléřská provize se vykazuje buď jako součást pořizovací ceny aktiva, nebo jako náklad ve výkazu zisku a ztráty.
6. Nároky na dividendu se zahrnují do pořizovací ceny obchodovatelného investičního fondu. Dokud nedošlo k výplatě dividendy, lze nárok na dividendu od rozhodného dne považovat za samostatnou položku.
7. U dividend obchodovatelného investičního fondu se na konci účetního období neúčtuje o časovém rozlišení, protože s výjimkou akcií, u nichž mělo dojít k výplatě dividendy, která je pak sledována odděleně, je očekávaná hodnota dividend již promítnuta do tržní ceny obchodovatelného investičního fondu.
Článek 12
Zajištění proti úrokovému riziku u cenných papírů prostřednictvím derivátů
1. Zajištěním proti úrokovému riziku u cenného papíru prostřednictvím derivátu se rozumí výběr takového derivátu, u něhož změna jeho reálné hodnoty vyrovnává očekávanou změnu reálné hodnoty zajišťovaného cenného papíru, k níž dochází v důsledku pohybu úrokových měr.
2. Zajišťované a zajišťovací nástroje se zachycují a účtují v souladu s obecnými ustanoveními, pravidly pro oceňování, zachycováním výnosů a zvláštními požadavky pro jednotlivé nástroje stanovenými v těchto obecných zásadách.
3. Odchylně od čl. 3 odst. 2, čl. 9 odst. 4, čl. 15 odst. 1 a 2, čl. 16 odst. 1 písm. b) a odst. 2 písm. d) a čl. 17 odst. 2 lze při oceňování zajišťovaného cenného papíru a zajišťovacího derivátu použít tento alternativní postup účtování:
Cenný papír i derivát se přecení a v rozvaze vykáží ve své tržní hodnotě ke konci každého čtvrtletí. Ve vztahu k čisté výši nerealizovaného zisku nebo ztráty ze zajišťovaného a zajišťovacího nástroje se použije tato asymetrická metoda oceňování:
čistá nerealizovaná ztráta se vykáže ve výkazu zisku a ztráty na konci roku s tím, že se doporučuje amortizovat ji po zbývající dobu životnosti zajišťovaného nástroje, a
čistý nerealizovaný zisk se zaúčtuje na účtu přecenění a opačně se zapíše v následující den přecenění.
Zajištění již vlastněného cenného papíru: pokud se průměrná pořizovací cena zajišťovaného cenného papíru odlišuje od tržní ceny tohoto cenného papíru v okamžiku vzniku zajištění, použije se tento způsob účtování:
nerealizované zisky z cenného papíru k tomuto dni se zaúčtují na účet přecenění, zatímco nerealizované ztráty se vykáží ve výkazu zisku a ztráty, a
na změny v tržních hodnotách, které nastanou po dni vzniku zajišťovacího vztahu, se použijí ustanovení bodu a).
Doporučuje se, aby zůstatková hodnota neamortizovaných prémií a diskontů ke dni zřízení zajištění byla amortizována po zbývající dobu životnosti zajišťovaného nástroje.
4. Je-li ukončeno vedení zajišťovacího účetnictví, cenný papír a derivát nadále vedené v účetních knihách vykazujícího subjektu se ocení jako samostatné nástroje ke dni ukončení zajišťovacího účetnictví v souladu s obecnými pravidly, která stanoví tyto obecné zásady.
5. Alternativní postup uvedený v odstavci 3 lze použít pouze tehdy, jsou-li splněny všechny tyto podmínky:
Při vzniku zajištění existuje písemná dokumentace o zajišťovacím vztahu, cíli a strategii řízení rizik, které se zajištěním sledují. Tato dokumentace musí obsahovat: i) identifikaci derivátu použitého jako zajišťovací nástroj; ii) identifikaci příslušného zajišťovaného cenného papíru; iii) odhad účinnosti derivátu při vyrovnávání expozice plynoucí ze změn reálné hodnoty cenného papíru, které lze připsat riziku pohybu úrokových měr.
Od zajištění se očekává vysoká účinnost a tuto účinnost je možné spolehlivě změřit. Je nutné hodnotit jak budoucí, tak zpětnou účinnost zajištění. Doporučuje se, aby:
budoucí účinnost byla měřena srovnáním minulých změn reálné hodnoty zajišťované položky s minulými změnami reálné hodnoty zajišťovacího nástroje nebo prokázáním vysoké statistické korelace mezi reálnou hodnotou zajišťované položky a reálnou hodnotou zajišťovacího nástroje a
se zpětná účinnost považovala za prokázanou tehdy, pokud se poměr mezi skutečným ziskem/ztrátou ze zajišťované položky a skutečnou ztrátou/ziskem ze zajišťovacího nástroje pohybuje v rozmezí 80–125 %.
6. Pro zajišťování skupiny cenných papírů se použijí tato pravidla: cenné papíry s podobnou úrokovou měrou mohou být sdruženy a zajištěny jako skupina pouze tehdy, jsou-li splněny všechny následující podmínky:
tyto cenné papíry mají obdobnou délku životnosti;
tato skupina cenných papírů splňuje test budoucí i zpětné účinnosti;
očekává se, že změna reálné hodnoty, kterou lze přičíst zajišťovanému riziku u každého jednotlivého cenného papíru z této skupiny, bude v přibližně stejném poměru k celkové změně reálné hodnoty, kterou lze přičíst zajišťovanému riziku u této skupiny cenných papírů.
Článek 13
Syntetické nástroje
1. Nástroje spojené tak, že vytvářejí syntetický nástroj, se zachycují a účtují odděleně od jiných nástrojů v souladu s obecnými ustanoveními, pravidly pro oceňování, zachycováním výnosů a zvláštními požadavky pro jednotlivé nástroje stanovenými v těchto obecných zásadách.
2. Odchylně od čl. 3 odst. 2, čl. 9 odst. 4, čl. 15 odst. 1 a čl. 17 odst. 2 lze při oceňování syntetických nástrojů použít tento alternativní postup:
nerealizované zisky a ztráty z nástrojů spojených tak, že vytvářejí syntetický nástroj, se kompenzují na konci roku. V tomto případě se čisté nerealizované zisky účtují na účet přecenění. Čisté nerealizované ztráty, převyšují-li čisté zisky z předešlého přecenění zachycené na příslušném účtu přecenění, se převedou do výkazu zisku a ztráty;
cenné papíry držené v rámci syntetického nástroje se nevykazují jako součást celkového portfolia těchto cenných papírů, ale vykazují se odděleně;
nerealizované ztráty převedené do výkazu zisku a ztráty na konci roku a odpovídající nerealizované zisky se v následujících letech odděleně amortizují.
3. Skončí-li platnost jednoho ze spojených nástrojů nebo je-li tento nástroj prodán, nastane-li jeho splatnost či je-li uplatněn, nesmí vykazující subjekt nadále používat alternativní postup uvedený v odstavci 2, přičemž všechny neamortizované zisky z ocenění převedené do výkazu zisku a ztráty v minulých letech se okamžitě kompenzují.
4. Alternativní postup uvedený v odstavci 2 lze použít pouze tehdy, jsou-li splněny všechny tyto podmínky:
jednotlivé nástroje jsou na základě strategie pro řízení rizik nebo investiční strategie spravovány a jejich výkon je hodnocen jako jeden spojený nástroj;
jednotlivé nástroje jsou při prvním zachycení strukturovány a označeny jako syntetický nástroj;
použití alternativního postupu vylučuje či podstatně snižuje možnost nesouladu v oceňování, jenž by vznikl, pokud by se obecná pravidla stanovená v těchto obecných zásadách uplatňovala na jednotlivé nástroje;
dostupnost formální dokumentace umožňuje ověřit, že jsou splněny podmínky uvedené v písmenech a), b) a c).
Článek 14
Bankovky
1. Za účelem provedení článku 49 statutu ESCB se bankovky ostatních členských států, jejichž měnou je euro, v držení národní centrální banky neúčtují jako bankovky v oběhu, ale jako zůstatky uvnitř Eurosystému. Postup pro zúčtování bankovek ostatních členských států, jejichž měnou je euro, je tento:
národní centrální banka, která přijímá bankovky vydané jinou národní centrální bankou v národních měnových jednotkách eurozóny, oznámí denně emitující národní centrální bance hodnotu bankovek předložených k výměně, není-li příslušný denní objem nízký. Emitující národní centrální banka převede odpovídající platbu prostřednictvím TARGET2 přijímající národní centrální bance a
emitující národní centrální banka upraví po obdržení uvedeného oznámení účetní položku „bankovky v oběhu“.
2. Hodnota položky „bankovky v oběhu“ v rozvahách národních centrálních bank se vypočte jako výsledek tří složek:
neupravená hodnota eurobankovek v oběhu (v případě národní centrální banky, která přijímá euro, včetně bankovek znějících na národní měnové jednotky eurozóny, které byly vydány do oběhu v roce přechodu na hotovostní euro), která se vypočte pomocí jedné z těchto dvou metod:
přičemž:
|
B |
je neupravená hodnota položky „bankovky v oběhu“; |
|
P |
je hodnota vyrobených bankovek nebo bankovek přijatých z tiskárny či od jiné národní centrální banky; |
|
D |
je hodnota zničených bankovek; |
|
N |
je hodnota národních bankovek emitující národní centrální banky v držení jiné národní centrální banky (oznámených, ale dosud nerepatriovaných); |
|
I |
je hodnota bankovek vydaných do oběhu; |
|
R |
je hodnota přijatých bankovek; |
|
S |
je hodnota bankovek v zásobě; |
dochází-li k převodu vlastnického práva k bankovkám, jež souvisejí s Programem rozšířené správy zásob (ECI), odečte se výše neúročené pohledávky za bankou ECI, která program ECI vede;
plus/minus úpravy vyplývající z použití klíče pro přidělování bankovek.
KAPITOLA III
ZACHYCOVÁNÍ VÝNOSŮ
Článek 15
Zachycování výnosů
1. Výnosy se zachycují podle těchto pravidel:
realizované zisky a realizované ztráty se vykazují ve výkazu zisku a ztráty;
nerealizované zisky se nevykazují jako výnosy, ale zachycují se přímo na účtu přecenění;
pokud nerealizované ztráty převyšují zisky z předešlého přecenění zachycené na příslušném účtu přecenění, převedou se na konci roku do výkazu zisku a ztráty;
nerealizované ztráty zachycené ve výkazu zisku a ztráty nesmějí být kompenzovány s budoucími nerealizovanými zisky;
nerealizované ztráty z jednotlivých cenných papírů, jednotlivých měn nebo zlata nelze kompenzovat s nerealizovanými zisky z jiných cenných papírů, jiných měn nebo jiného zlata;
ztráty ze znehodnocení se na konci roku zaúčtují do výkazu zisku a ztráty a v následujících letech nesmějí být kompenzovány, ledaže by došlo ke snížení znehodnocení a toto snížení lze dát do souvislosti s pozorovatelnou událostí, která nastala poté, co bylo znehodnocení poprvé zaznamenáno.
2. Prémie nebo diskonty při emisi nebo nákupu cenných papírů se počítají a zachycují jako součást úrokového výnosu a amortizují se během zbývající smluvní doby splatnosti cenných papírů, buď podle metody rovnoměrného odpisování, nebo podle metody efektivní úrokové míry. Metoda efektivní úrokové míry je však závazná pro bezkupónové cenné papíry se zbytkovou dobou splatnosti delší než jeden rok od okamžiku nabytí.
3. Časová rozlišení finančních aktiv a pasiv (např. naběhlé úroky a amortizované prémie nebo diskonty znějící na cizí měnu) se na základě posledních dostupných sazeb vypočítávají a účtují denně. Časová rozlišení finančních aktiv a pasiv znějících na euro se vypočítají a účtují nejméně jednou za čtvrtletí. Časová rozlišení ostatních položek se vypočítají a účtují nejméně jednou za rok.
4. Bez ohledu na to, jak často se časová rozlišení vypočítávají, avšak s výjimkami podle čl. 5 odst. 4 vykazují vykazující subjekty během čtvrtletí skutečnou hodnotu transakcí.
5. Položky časového rozlišení v cizí měně se přepočtou pomocí směnného kurzu v den, kdy se zachycují, a ovlivní pozici dané měny.
6. Položky časového rozlišení se mohou v průběhu roku vypočítat podle místních norem, tj. buď k poslednímu obchodnímu dni, nebo k poslednímu kalendářnímu dni čtvrtletí. Na konci roku je však rozhodným dnem závazně 31. prosinec.
7. V důsledku úbytků měny, které mění pozici dané měny, mohou vzniknout realizované kurzové zisky nebo ztráty.
Článek 16
Oceňování transakcí
1. Při oceňování transakcí se uplatňují tato obecná pravidla:
metoda průměrných pořizovacích cen se používá denně pro zlato, měnové nástroje a cenné papíry pro výpočet pořizovacích cen prodaných položek, přičemž se zohledňují pohyby směnného kurzu nebo cen;
průměrné pořizovací ceny aktiva nebo pasiva se snižují nebo zvyšují o nerealizované ztráty, které se zachycují ve výkazu zisku a ztráty na konci roku;
při nabytí kupónových cenných papírů se částka kupónových výnosů ode dne splatnosti kupónu zaúčtuje jako zvláštní položka. V případě cenných papírů v cizí měně se zahrnuje do pozice dané cizí měny, ale nemá vliv na průměrnou cenu cenného papíru nebo dané měny.
2. Na cenné papíry se uplatní tato zvláštní pravidla:
transakce se účtují v sjednané ceně a na finančních účtech se zachytí v čisté ceně;
poplatky za úschovu a správu, poplatky za vedení běžného účtu a ostatní nepřímé náklady se nepovažují za náklady transakce a zahrnují se do výkazu zisku a ztráty. Nepovažují se za součást průměrných cen určitého aktiva;
výnosy se zaúčtují brutto, přičemž se zvlášť vykazují nároky na náhradu srážek a jiných daní;
pro účely výpočtu průměrné pořizovací ceny cenných papírů se buď i) pořizovací ceny všech nákupů provedených během dne přičtou ke stavu z předešlého dne, aby se zjistila nová vážená průměrná cena před uplatněním prodejů téhož dne, nebo ii) se jednotlivé nákupy a prodeje cenných papírů zachycují průběžně ve skutečném pořadí transakcí během dne, aby se zjistila revidovaná průměrná cena.
3. U zlata a cizích měn se uplatňují tato zvláštní pravidla:
transakce v cizí měně, které nemění pozici v dané měně, se přepočtou na eura s použitím směnného kurzu platného buď ke dni sjednání transakce nebo ke dni vypořádání a neovlivňují pořizovací cenu cizí měny;
transakce v cizí měně, které mění pozici dané měny, se přepočtou na eura ve směnném kurzu platném ke dni sjednání transakce;
má se za to, že vypořádání jistin z reverzních transakcí s cennými papíry v cizí měně nebo se zlatem nemění pozici dané měny či zlata;
inkasa a platby v hotovosti se přepočtou ve směnném kurzu platném ke dni, kdy dochází k vypořádání;
je-li dána dlouhá pozice, denní čisté přírůstky cizích měn a zlata se připočtou za denní průměr kurzu každé měny nebo ceny zlata k příslušnému stavu z předešlého dne, aby se zjistila nová vážená průměrná cena. V případě netto prodejů se výpočet realizovaného zisku nebo ztráty zakládá na průměrných cenách dané měny nebo zlata z předešlého dne, takže průměrné ceny zůstávají stejné. Rozdíly v průměrném kurzu nebo ceně zlata mezi nákupy a prodeji, které byly uskutečněny během dne, vedou k realizovaným ziskům nebo ztrátám. U netto pasiv v cizí měně nebo ve zlatě se postupuje odpovídajícím způsobem obráceně. Tedy průměrné ceny položky pasiva jsou ovlivněny netto prodeji, zatímco netto nákupy snižují položku při stávající vážené průměrné ceně a zapříčiní vznik realizovaných zisků či ztrát;
náklady na transakce v cizích měnách a ostatní vedlejší náklady se zachycují ve výkazu zisku a ztráty.
KAPITOLA IV
ÚČETNÍ PRAVIDLA PRO PODROZVAHOVÉ NÁSTROJE
Článek 17
Obecná pravidla
1. Forwardové měnové transakce, forwardové části měnových swapů a ostatní měnové nástroje zahrnující směnu jedné měny za druhou k budoucímu datu se pro výpočet průměrné ceny měny a kurzových zisků a ztrát zahrnují do pozice cizí měny netto.
2. Úrokové swapy, futures, dohody o forwardové úrokové míře, ostatní úrokové nástroje a opce, s výjimkou opcí vložených do cenných papírů, se zúčtují a přeceňují jednotlivě. Tyto nástroje se zúčtují odděleně od rozvahových položek.
3. Zisky a ztráty z podrozvahových nástrojů se zachycují a účtují podobně jako u rozvahových nástrojů.
Článek 18
Forwardové měnové transakce
1. Forwardové nákupy a prodeje se zachycují na podrozvahových účtech ode dne sjednání transakce do dne vypořádání za spotový kurz forwardové transakce. Realizované zisky a ztráty z prodejů se vypočítávají na základě průměrných cen měny ke dni sjednání transakce v souladu s denním započtením pro nákupy a prodeje.
2. Rozdíly mezi spotovým a forwardovým kurzem je nutné časově rozlišit jako nákladové nebo výnosové úroky.
3. Ke dni vypořádání se zůstatky na podrozvahových účtech odúčtují opačným zápisem.
4. Forwardové transakce ovlivní pozici dané měny ode dne sjednání transakce ve spotovém kurzu.
5. Forwardové pozice se oceňují společně se spotovou pozicí stejné měny, přitom se vyrovnávají rozdíly, které mohou vzniknout v rámci jedné měny. Čistá ztráta se zapíše na vrub výkazu zisku a ztráty, pokud překračuje zisky z předešlého přecenění zachycené na příslušném účtu přecenění. Čistý zisk se připíše ve prospěch účtu přecenění.
Článek 19
Měnové swapy
1. Forwardové a spotové nákupy a prodeje se zachycují na rozvahových účtech k příslušnému dni vypořádání.
2. Forwardové a spotové nákupy a prodeje se zachycují na podrozvahových účtech ode dne sjednání transakce do dne vypořádání ve spotovém kurzu transakce.
3. Prodeje se zachycují ve spotovém kurzu transakce. Nevznikají tedy žádné zisky a ztráty.
4. Rozdíl mezi spotovým a forwardovým kurzem je třeba jak pro prodeje, tak pro nákupy časově rozlišit jako úroky výnosové nebo nákladové.
5. Ke dni vypořádání se zůstatky na podrozvahových účtech odúčtují opačným zápisem.
6. Pozice cizí měny se změní pouze vlivem položek časového rozlišení znějících na cizí měnu.
7. Forwardová pozice se oceňuje společně se související spotovou pozicí.
Článek 20
Futures
1. Futures se zaúčtují na podrozvahových účtech ke dni sjednání transakce.
2. Počáteční marže se zaúčtuje jako samostatné aktivum, pokud je poskytnuta v hotovosti. Pokud je poskytnuta ve formě cenných papírů, zůstává nezměněna v rozvaze.
3. Denní změny variační marže se zaúčtují ve výkazu zisku a ztráty a ovlivní pozici dané měny. Stejný postup se uplatňuje v den uzavření otevřené pozice bez ohledu na to, zda došlo k dodání. Pokud dojde k dodání, provede se zaúčtování nákupu nebo prodeje za tržní cenu.
4. Poplatky se zaúčtují do výkazu zisku a ztráty.
Článek 21
Úrokové swapy
1. Úrokové swapy se zaúčtují ke dni sjednání transakce na podrozvahových účtech.
2. Běžné úrokové platby, přijaté nebo zaplacené, je třeba časově rozlišit. Platby za jednotlivé úrokové swapy se vypořádají v čisté výši, avšak naběhlý úrokový výnos a náklad se vykazuje v hrubé výši.
3. Poplatky se zaúčtují do výkazu zisku a ztráty.
4. Úrokové swapy, které nejsou zúčtovány prostřednictvím centrální clearingové protistrany, se přeceňují jednotlivě a pokud je třeba, přepočtou se na euro ve spotovém kurzu měny. Doporučuje se, aby se nerealizované ztráty zachycené ve výkazu zisku a ztráty na konci roku v následujících letech amortizovaly, aby se forwardové úrokové swapy začaly amortizovat ode dne valuty transakce a aby amortizace byla lineární. Nerealizované zisky z přecenění se zapíší ve prospěch účtu přecenění.
5. V případě úrokových swapů, které jsou zúčtovány prostřednictvím centrální clearingové protistrany:
je-li počáteční marže poskytnuta v hotovosti, zaúčtuje se jako samostatné aktivum. Pokud je poskytnuta ve formě cenných papírů, zůstává nezměněna v rozvaze;
denní změny variační marže se zachycují ve výkazu zisku a ztráty a ovlivní pozici dané měny;
složka naběhlých úroků se odděluje od realizovaného výsledku a ve výkazu zisku a ztráty se vykazuje v hrubé výši.
Článek 22
Dohody o forwardové úrokové míře
1. Dohody o forwardové úrokové míře se zaúčtují ke dni sjednání transakce na podrozvahových účtech.
2. Vypořádací platby, které má ke dni vypořádání zaplatit jedna strana druhé, se zaúčtují ke dni vypořádání do výkazu zisku a ztráty. U těchto plateb se neprovádí časové rozlišení.
3. U dohod o forwardové úrokové míře v cizích měnách ovlivní vypořádací platby pozici dané měny. Vypořádací platby se převedou na eura ve spotovém kurzu ke dni vypořádání.
4. Všechny dohody o forwardové úrokové míře se přeceňují jednotlivě, a pokud je třeba, přepočtou se na eura ve spotovém kurzu měny. Nerealizované ztráty vykázané ve výkazu zisku a ztráty na konci roku se nekompenzují s nerealizovanými zisky v následujících letech až do uzavření nebo splatnosti nástroje. Nerealizované zisky z přecenění se zapíší ve prospěch účtu přecenění.
5. Poplatky se zaúčtují do výkazu zisku a ztráty.
Článek 23
Forwardové transakce s cennými papíry
Forwardové transakce s cennými papíry se zaúčtují pomocí jedné z těchto dvou metod:
Metoda A:
forwardové transakce s cennými papíry se zaúčtují na podrozvahové účty ode dne sjednání transakce do dne vypořádání za forwardovou cenu forwardové transakce;
průměrná cena podkladového cenného papíru se nemění až do dne vypořádání; vlivy forwardových prodejů na zisk a ztrátu se vypočítávají ke dni vypořádání;
ke dni vypořádání se pohledávky a závazky na podrozvahových účtech odúčtují opačnými zápisy a případný zůstatek na účtu přecenění se zapíše ve prospěch výkazu zisku a ztráty. Nakoupený cenný papír se zaúčtuje ve spotové ceně ke dni splatnosti (aktuální tržní cena), zatímco rozdíl oproti původní forwardové ceně se zaúčtuje jako realizovaný zisk nebo ztráta;
v případě cenných papírů v cizí měně se nemění průměrná cena čisté měnové pozice, pokud vykazující subjekt má pozici v této měně. Pokud je dluhopis koupený na forward v měně, ve které vykazující subjekt nemá pozici, takže je tuto měnu nutné nakoupit, uplatňují se pravidla pro nákup cizích měn uvedená v čl. 16 odst. 3 písm. e);
forwardové pozice se oceňují nezávisle na forwardové tržní ceně po zbývající dobu trvání transakce. Ztráta z přecenění na konci roku se zapíše na vrub výkazu zisku a ztráty a zisk z přecenění se zapíše ve prospěch účtu přecenění. Nerealizované ztráty ve výkazu zisku a ztráty na konci roku se nekompenzují s nerealizovanými zisky v následujících letech, až do uzavření nebo splatnosti nástroje.
Metoda B:
forwardové transakce s cennými papíry se zaúčtují na podrozvahové účty ode dne sjednání transakce do dne vypořádání za forwardovou cenu forwardové transakce. Ke dni vypořádání se zůstatky na podrozvahových účtech odúčtují opačným zápisem;
na konci čtvrtletí se provede přecenění cenného papíru na základě čisté pozice vyplývající z rozvahy a z prodejů téhož cenného papíru zachycených na podrozvahových účtech. Částka přecenění se rovná rozdílu mezi touto čistou pozicí přeceněnou tržní cenou a stejnou pozicí oceněnou průměrnou cenou rozvahové položky. Na konci čtvrtletí se forwardové nákupy musí přecenit metodou popsanou v článku 9. Výsledek přecenění se rovná rozdílu mezi spotovou cenou a průměrnou cenou závazků z nákupu;
výsledek forwardového prodeje se zaúčtuje v účetním roce, ve kterém byl závazek přijat. Tento výsledek se rovná rozdílu mezi počáteční forwardovou cenou a průměrnou cenou rozvahové pozice, nebo průměrnou cenou podrozvahových závazků z nákupu, pokud není rozvahová pozice dostatečná, v době prodeje.
Článek 24
Opce
1. Opce se zachycují na podrozvahové účty ode dne jejich sjednání do dne, kdy byly uplatněny či kdy skončila jejich platnost, v realizační ceně podkladového nástroje.
2. Prémie v cizí měně se přepočtou na eura ve směnném kurzu platném ke dni sjednání opce nebo ke dni vypořádání. Vyplacená prémie se zachycuje jako samostatné aktivum, obdržená prémie se zachycuje jako samostatné pasivum.
3. Byla-li opce uplatněna, zachycuje se podkladový nástroj v rozvaze v realizační ceně po přičtení či odečtení původní výše prémie. Původní výše opční prémie se upraví o nerealizované ztráty zachycené ve výkazu zisku a ztráty na konci roku.
4. Není-li opce uplatněna, zachytí se výše opční prémie, upravená o nerealizované ztráty ke konci předchozího roku, ve výkazu zisku a ztráty, přičemž se přepočte ve směnném kurzu platném ke dni, kdy končí platnost opce.
5. Pozici měny ovlivní denní variační marže u opcí typu futures, snížení hodnoty opční prémie na konci roku, přijetí nebo dodání podkladového nástroje v den, kdy byla opce uplatněna, nebo opční prémie v den skončení platnosti opce. Denní změny variační marže se zaúčtují do výkazu zisku a ztráty.
6. S výjimkou opcí vložených do cenných papírů se každá opční smlouva přecení jednotlivě. Nerealizované ztráty zachycené ve výkazu zisku a ztráty nesmějí být kompenzovány s nerealizovanými zisky z následujících období. Nerealizované zisky z přecenění se zapíší ve prospěch účtu přecenění. Nerealizované ztráty z určité opce nelze kompenzovat s nerealizovanými zisky z jiné opce.
7. Pro účely uplatňování odstavce 6 jsou tržními hodnotami kotované kurzy, jsou-li k dispozici z burzy, od obchodníka, makléře či od podobných subjektů. Nejsou-li kotované kurzy k dispozici, určí se tržní hodnota oceňovací metodou. Tato oceňovací metoda se používá konzistentně po delší dobu, přičemž bude možné prokázat, že poskytuje spolehlivé odhady cen, jichž by bylo dosaženo při skutečných tržních transakcích.
8. Poplatky se zaúčtují do výkazu zisku a ztráty.
KAPITOLA V
ZPRAVODAJSKÁ POVINNOST
Článek 25
Formáty výkazů
1. Národní centrální banky vykazují ECB údaje pro účely finančního výkaznictví Eurosystému v souladu s těmito obecnými zásadami.
2. Formáty výkazů Eurosystému zahrnují všechny položky vymezené v příloze IV. Obsah položek v různých formátech rozvah je také popsán v příloze IV.
3. Formáty různých zveřejňovaných finančních výkazů musí splňovat požadavky uvedené ve všech těchto přílohách:
příloha V: konsolidovaná týdenní rozvaha Eurosystému zveřejňovaná po skončení čtvrtletí;
příloha VI: konsolidovaná týdenní rozvaha Eurosystému zveřejňovaná v průběhu čtvrtletí;
příloha VII: konsolidovaná roční rozvaha Eurosystému.
KAPITOLA VI
ZVEŘEJŇOVANÉ ROČNÍ ROZVAHY A VÝKAZY ZISKU A ZTRÁTY
Článek 26
Zveřejňované rozvahy a výkazy zisku a ztráty
Doporučuje se, aby národní centrální banky upravily své zveřejňované roční rozvahy a výkazy zisku a ztráty v souladu s přílohou VIII a přílohou IX.
KAPITOLA VII
PRAVIDLA PRO KONSOLIDACI
Článek 27
Obecná pravidla pro konsolidaci
1. Konsolidované rozvahy Eurosystému obsahují veškeré položky rozvah ECB a národních centrálních bank.
2. V rámci konsolidace je třeba dbát na dodržování konzistence mezi výkazy. Veškeré finanční výkazy Eurosystému se připravují na obdobném základě uplatněním stejných konsolidačních technik a postupů.
3. Konsolidované rozvahy Eurosystému sestaví ECB. V rozvahách se respektuje potřeba jednotných účetních zásad a technik, shodných účetních období v Eurosystému a konsolidační úpravy vznikající z transakcí a položek uvnitř Eurosystému a zohlední se změny ve složení Eurosystému.
4. Jednotlivé položky rozvahy s výjimkou zůstatků národních centrálních bank a ECB uvnitř Eurosystému se pro účely konsolidace sčítají.
5. Zůstatky národních centrálních bank a ECB vůči třetím stranám se v rámci konsolidace vykazují brutto.
6. Zůstatky uvnitř Eurosystému se vykazují v rozvahách ECB a národních centrálních bank v souladu s přílohou IV.
KAPITOLA VIII
ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
Článek 28
Vývoj, uplatňování a výklad pravidel
1. Výbor ESCB pro účetnictví a měnové příjmy informuje Radu guvernérů prostřednictvím Výkonné rady o vývoji, používání a uplatňování pravidel pro účetnictví a finanční výkaznictví ESCB.
2. Při výkladu těchto obecných zásad se přihlédne k přípravným pracím, účetním zásadám harmonizovaným právem Unie a obecně uznávaným účetním zásadám.
Článek 29
Přechodná ustanovení
1. Národní centrální banky přecení všechna finanční aktiva a pasiva ke dni, kdy se staly členy Eurosystému. Nerealizované zisky, které vznikly před tímto dnem nebo k tomuto dni, musí být odděleny od nerealizovaných zisků z přecenění, které případně vzniknou po tomto dni, a zůstávají u národních centrálních bank. Tržní ceny a kurzy, které národní centrální banky používají ve svých počátečních rozvahách při vstupu do Eurosystému, se považují za průměrnou cenu aktiv a pasiv těchto národních centrálních bank.
2. Doporučuje se, aby nerealizované zisky, které vznikly před tím, než se národní centrální banka stala členem Eurosystému, nebo k tomuto dni, nebyly považovány za rozdělitelné v době přechodu, a měly by se zúčtovat jako realizovatelné nebo rozdělitelné v rámci transakcí, které nastanou po vstupu do Eurosystému.
3. Kurzové zisky a ztráty z cizích měn a zlata a zisky a ztráty z přecenění na tržní hodnotu, jež vznikly z převodu aktiv z národních centrálních bank na ECB, se považují za realizované.
4. Tímto článkem nejsou dotčena rozhodnutí přijatá podle článku 30 statutu ESCB.
Článek 30
Zrušení
1. Obecné zásady ECB/2010/20 se zrušují s účinkem ode dne 31. prosince 2016.
2. Odkazy na zrušené obecné zásady se považují za odkazy na tyto obecné zásady v souladu se srovnávací tabulkou v příloze XI.
Článek 31
Nabytí účinku a provádění
1. Tyto obecné zásady nabývají účinku dnem oznámení národním centrálním bankám členských států, jejichž měnou je euro.
2. Národní centrální banky členských států, jejichž měnou je euro, zajistí soulad s těmito obecnými zásadami ode dne 31. prosince 2016.
Článek 32
Určení
Tyto obecné zásady jsou určeny všem centrálním bankám Eurosystému.
PŘÍLOHA I
FINANČNÍ VÝKAZY PRO EUROSYSTÉM
|
Typ výkazu |
Interní/zveřejňovaný |
Právní základ |
Účel výkazu |
|
1 Denní finanční výkaz Eurosystému |
interní |
žádný |
Zejména pro účely řízení likvidity pro provádění článku 12.1 statutu ESCB. Část údajů z denního finančního výkazu se používá pro výpočet měnových příjmů |
|
2 Podrobný týdenní finanční výkaz |
interní |
žádný |
Základ pro sestavení týdenní konsolidované rozvahy Eurosystému |
|
3 Týdenní konsolidovaná rozvaha Eurosystému |
zveřejňovaný |
Článek 152 statutu ESCB |
Konsolidovaný finanční výkaz pro měnové a ekonomické analýzy. Týdenní konsolidovaná rozvaha Eurosystému je odvozena z denního finančního výkazu ze dne vykazování |
|
4 Podrobný měsíční finanční výkaz Eurosystému |
zveřejňovaný |
žádný |
Posílení odpovědnosti a transparentnosti Eurosystému umožněním snadného přístupu k informacím o aktivech a pasivech jednotlivých centrálních bank Eurosystému. Harmonizované poskytování informací o decentralizovaném provádění jednotné měnové politiky ECB, jakož i o finančních aktivitách centrálních bank Eurosystému, které se netýkají měnové politiky. |
|
5 Měsíční a čtvrtletní finanční informace Eurosystému |
zveřejňovaný a interní (1) |
statistická nařízení, podle nichž měnové finanční instituce musí dodávat údaje |
Statistické analýzy |
|
6 Konsolidovaná roční rozvaha Eurosystému |
zveřejňovaný |
Článek 263 statutu ESCB |
Konsolidovaná rozvaha pro analytické a provozní účely |
|
(1) Měsíční údaje se začleňují do zveřejňovaných souhrnných statistických údajů požadovaných od měnových finančních institucí v Unii. Kromě toho musí centrální banky jako měnové finanční instituce poskytovat čtvrtletně podrobnější informace, než jsou uváděny v měsíčních výkazech. |
|||
PŘÍLOHA II
SLOVNÍČEK POJMŮ
|
— |
Akciové nástroje : cenné papíry, s nimiž je spojeno právo na dividendu, tj. akcie a cenné papíry investičních fondů. |
|
— |
Aktivum : zdroj kontrolovaný vykazujícím subjektem jako výsledek minulých událostí, od kterého se očekávají budoucí ekonomické výnosy pro vykazující subjekt. |
|
— |
Amortizace : systematické snižování částek prémie nebo diskontu na zbývající dobu nebo hodnoty aktiva po určitou dobu. |
|
— |
Bezkupónový cenný papír : aktivum bez kupónového výnosu, jehož výnos odpovídá kapitálovému zhodnocení, protože se cenný papír emituje nebo prodává s diskontem vůči jmenovité hodnotě tohoto cenného papíru. |
|
— |
Cena transakce : cena dohodnutá mezi stranami při sjednání smlouvy. |
|
— |
Cenné papíry držené do splatnosti : cenné papíry s pevným či určitelným výnosem a pevně stanovenou dobou splatnosti, které vykazující subjekt zamýšlí držet do doby splatnosti. |
|
— |
Čistá cena : cena transakce bez rabatu nebo naběhlého úroku, ale včetně transakčních nákladů, které jsou součástí ceny. |
|
— |
Den sjednání transakce (rovněž označovaný jako den transakce) : den uskutečnění transakce. |
|
— |
Den splatnosti : den, ke kterému je jmenovitá hodnota nebo jistina splatná a musí být zcela zaplacena držiteli. |
|
— |
Den vypořádání : den, ke kterému byl zúčtován konečný a neodvolatelný převod hodnoty na účtech příslušné zúčtovací instituce. To lze provést bezprostředně (reálný čas), tentýž den (denní uzávěrka) nebo k dohodnutému dni po dni, ke kterému došlo k účetnímu případu. |
|
— |
Den vypořádání spotové operace : den, kdy dojde k vypořádání spotové transakce s finančním nástrojem v souladu se zvyklostmi, které na trhu s tímto finančním nástrojem převládají. |
|
— |
Devizová rezerva : čistá pozice v příslušné měně. Pro účely této definice se zvláštní práva čerpání považují za samostatnou měnu; transakce, které vyvolávají změnu čisté pozice zvláštních práv čerpání, jsou buď transakce znějící na zvláštní práva čerpání anebo transakce v cizí měně, které odpovídají složení měnového koše zvláštních práv čerpání (s ohledem na definici příslušného koše a váhu měn). |
|
— |
Diskont : rozdíl mezi jmenovitou hodnotou cenného papíru a jeho cenou, je-li cena nižší než jmenovitá hodnota. |
|
— |
Dlouhodobější refinanční operace : pravidelné operace na volném trhu, které Eurosystém provádí ve formě reverzních transakcí, jejichž cílem je poskytnout finančnímu sektoru likviditu se splatností delší, než je splatnost hlavních refinančních operací. |
|
— |
Dohoda o forwardové úrokové míře : smlouva, ve které se dvě strany dohodnou na úrokové míře, která bude zaplacena za pomyslné vklady se stanovenou splatností k určitému datu v budoucnosti. Ke dni vypořádání musí jedna strana zaplatit druhé straně vypořádací platbu v závislosti na rozdílu mezi dohodnutou úrokovou mírou a tržní úrokovou mírou ke dni vypořádání. |
|
— |
Dohoda o zpětném odkupu (repo) : dohoda, jejímž ekonomickým účelem je výpůjčka peněz a na základě které se aktivum, obvykle cenný papír s pevným výnosem, prodává kupujícímu bez toho, aby si prodávající ponechal vlastnictví, přičemž prodávající zároveň získává právo a povinnost odkoupit rovnocenné aktivum za stanovenou cenu k budoucímu dni nebo na vyzvání. |
|
— |
Dohoda o zpětném odprodeji (reverzní repo) : smlouva, podle které držitel hotovosti nakupuje aktivum a současně se zavazuje prodat je zpět za dohodnutou cenu na požádání nebo po stanovené lhůtě, nebo nastane-li určitá událost. Někdy se repo obchod sjednává prostřednictvím třetí strany („tripartitní repo“). |
|
— |
Efektivní úroková míra : diskontní sazba, při které se účetní hodnota cenného papíru rovná současné hodnotě budoucích peněžních toků. |
|
— |
Finanční aktivum : aktivum ve formě: a) hotovosti, b) smluvního práva obdržet hotovost nebo jiný finanční nástroj od jiného subjektu, c) smluvního práva na výměnu finančních nástrojů s jiným subjektem za podmínek potenciálně výhodných nebo d) akciového nástroje jiného subjektu. |
|
— |
Finanční pasivum : pasivum ve formě právního závazku převést hotovost nebo jiný finanční nástroj na jiný subjekt nebo si s jiným subjektem vyměnit finanční nástroje za potenciálně nevýhodných podmínek. |
|
— |
Finanční rizika : tržní rizika, rizika likvidity a úvěrová rizika. |
|
— |
Forwardová měnová transakce (měnový forward) : smlouva o přímém nákupu nebo prodeji určité částky v cizí měně proti jiné měně, obvykle měně domácí, sjednaná k určitému dni, přičemž převod částky se uskuteční až k určitému budoucímu datu, a sice později než dva pracovní dny po datu sjednání smlouvy, za stanovenou cenu. Forwardovou cenu tvoří spotová cena zvýšená o dohodnutou prémii nebo snížená o dohodnutý diskont. |
|
— |
Forwardové transakce s cennými papíry : mimoburzovní smlouva o nákupu nebo prodeji úrokového nástroje (obvykle dluhopis nebo směnka) sjednaná ke dni uzavření smlouvy s dodáním k určitému budoucímu datu za stanovenou cenu. |
|
— |
Futures : forwardová smlouva obchodovaná na burze cenných papírů. V této smlouvě se sjedná nákup nebo prodej podkladového nástroje ke dni sjednání smlouvy za danou cenu s dodáním k určitému datu v budoucnosti. Obvykle nedochází ke skutečnému dodání, neboť smlouva je vyrovnána před dohodnutým termínem splatnosti. |
|
— |
Hedging : proces vzájemné kompenzace rizik vyplývajících z finančních či jiných aktiv nebo pasiv s cílem snížit celkový dopad nepříznivých pohybů cen, úrokových sazeb nebo směnných kurzů. |
|
— |
Hlavní refinanční operace : pravidelná operace na volném trhu, kterou Eurosystém provádí ve formě reverzní transakce. Hlavní refinanční operace se provádějí na základě týdenních standardních nabídkových řízení a jejich lhůta splatnosti je obvykle jeden týden. |
|
— |
Klíč pro upisování základního kapitálu : procentní podíly jednotlivých národních centrálních bank na základním kapitálu Evropské centrální banky. |
|
— |
Mechanismus směnných kurzů II (ERM II) : postupy mechanismu směnných kurzů ve třetí etapě hospodářské a měnové unie. |
|
— |
Metoda rovnoměrného odpisování : odpisování je po danou dobu stanoveno rovnoměrným rozdělením pořizovací ceny aktiva, snížené o jeho odhadnutou zbytkovou hodnotu, na odhadovanou dobu použitelnosti aktiva. |
|
— |
Metoda zúčtování ke dni vypořádání : metoda zúčtování, podle které se účetní případy zaznamenávají ke dni úhrady nebo vypořádání. |
|
— |
Metoda zúčtování podle způsobu ekonomického posouzení : metoda zúčtovaní, podle které se obchodní případy zaznamenávají ke dni sjednání transakce. |
|
— |
Mezinárodní identifikační číslo cenných papírů (ISIN) : číslo vydané příslušným vystavujícím orgánem. |
|
— |
Mezinárodní standardy finančního vykazování : mezinárodní standardy finančního vykazování, mezinárodní účetní standardy a související výklady, např. Stálého interpretačního výboru a Výboru pro interpretace IFRS, přijaté Evropskou unií. |
|
— |
Měnové příjmy : Příjmy dosažené národními centrálními bankami při uskutečňování úkolů v rámci měnové politiky. Měnové příjmy jsou sdružovány a přerozdělovány mezi národní centrální banky na konci každého účetního roku. |
|
— |
Měnový swap : současný spotový nákup nebo prodej jedné měny za druhou a forwardový prodej nebo nákup stejné částky této měny za jinou měnu. |
|
— |
Nerealizované zisky nebo ztráty : zisky nebo ztráty vznikající z přecenění aktiv ve srovnání s jejich upravenými pořizovacími cenami. |
|
— |
Nouzová pomoc v oblasti likvidity : Pomoc poskytnutá solventní finanční instituci nebo skupině solventních finančních institucí, jež čelí dočasným problémům s likviditou. Nouzovou pomoc v oblasti likvidity poskytují národní centrální banky, pokud Rada guvernérů v souladu s článkem 14.4 statutu ESCB nerozhodne, že poskytování nouzové pomoci v oblasti likvidity je v rozporu s cíli a úkoly ESCB. |
|
— |
Obecně uznávané účetní zásady (GAAP) : společný soubor účetních zásad, standardů a postupů, které subjekty používají při přípravě svých finančních výkazů. GAAP jsou kombinací závazných standardů (stanovených příslušnými orgány) a obecně uznávaných metod zaznamenávání a vykazování finančních informací. |
|
— |
Opce : smlouva, která držitele opravňuje, avšak nezavazuje, k nákupu či prodeji určitého množství akcií, komodit, měn, indexu či dluhu za stanovenou cenu během určitého období či v den skončení platnosti opce. |
|
— |
Opce typu futures : kotovaná opce, u které platby variační marže probíhají denně. |
|
— |
Pasivum : současný závazek subjektu jako výsledek minulých událostí, od jehož plnění se očekává odčerpání zdrojů představujících ekonomický výnos. |
|
— |
Prémie : rozdíl mezi jmenovitou hodnotou cenného papíru a jeho cenou, je-li cena vyšší než jmenovitá hodnota. |
|
— |
Program rozšířené pověřené správy zásob : program spočívající v ustanovení uschovacího místa mimo eurozónu, které spravuje obchodní banka, u níž jsou eurobankovky v úschově jménem Eurosystému pro účely výdeje a příjmu eurobankovek. |
|
— |
Průměrná cena : metoda váženého průměru, při níž se cena každého nákupu přičítá ke stávající účetní hodnotě k zjištění nové vážené průměrné ceny měnové pozice, zlata, dluhového nebo akciového nástroje. |
|
— |
Přivlastnění : převzetí vlastnictví cenných papírů, úvěrů nebo aktiv, které vykazující subjekt přijal jako zajištění, jako způsob uspokojení původní pohledávky. |
|
— |
Realizační cena : cena stanovená v opční smlouvě, za kterou lze opci vykonat. |
|
— |
Realizované zisky nebo ztráty : zisky nebo ztráty vzniklé z rozdílu mezi prodejní cenou rozvahové položky a její upravenou pořizovací cenou. |
|
— |
Reverzní transakce (repo obchody) : operace, kdy vykazující subjekt kupuje („reverzní repo“) nebo prodává („repo“) aktiva v rámci repo obchodu nebo provádí úvěrové operace proti kolaterálu. |
|
— |
Rezervy : částky vytvořené před sestavením výkazu zisku a ztráty k zajištění nákladů, které nelze přesně stanovit, pro známý nebo očekávaný závazek nebo riziko (viz „rezervní fondy“). Rezervy na budoucí závazky a poplatky nelze použít k úpravě hodnoty aktiva. |
|
— |
Rezervní fondy : částka z rozdělení zisku, která není určena ke krytí určitého pasiva, rizika nebo očekávaného snížení hodnoty aktiv, které jsou známy k rozvahovému dni. |
|
— |
Směnný kurz : hodnota jedné měny pro účely přepočtu na jinou měnu. |
|
— |
Spotový kurz : kurz, za který dochází k vypořádání transakce v den vypořádání spotové operace. U forwardových měnových transakcí je spotovým kurzem kurz, k němuž se přidají forwardové body s cílem odvodit forwardový kurz. |
|
— |
Standardizovaný program zápůjček cenných papírů : program nabízený specializovanou institucí, např. bankou, která zajišťuje a vyřizuje zápůjčky cenných papírů mezi účastníky programu, a to ve formě repo obchodů, kombinovaných repo obchodů a reverzních repo obchodů nebo zápůjček cenných papírů. V případě programu prováděného vlastním jménem je specializovaná instituce nabízející tento program zároveň konečnou protistranou, zatímco v případě programu prováděného jménem třetí strany vystupuje specializovaná instituce nabízející tento program pouze jako zprostředkovatel a konečnou protistranou je subjekt, s nímž se vlastní úvěrová transakce s cennými papíry provádí. |
|
— |
Střední tržní cena : střed mezi cenou nákupu a prodeje cenných papírů, založený na kurzech transakcí o průměrném objemu uskutečněných uznávanými tvůrci trhu nebo na uznávaných burzách cenných papírů; používá se pro čtvrtletní přecenění. |
|
— |
Střední tržní kurz : referenční směnný kurz eura, který vychází z pravidelného slaďovacího postupu mezi centrálními bankami v rámci Evropského systému centrálních bank (ESCB) a mimo něj, jenž se obvykle koná ve 14:15 středoevropského času, a který se používá pro čtvrtletní přeceňování. |
|
— |
Syntetický nástroj : finanční nástroj uměle vytvořený spojením dvou či více nástrojů s cílem replikovat peněžní toky a způsoby oceňování jiného nástroje. K tomu běžně dochází prostřednictvím finančního zprostředkovatele. |
|
— |
TARGET2 : transevropský expresní automatizovaný systém zúčtování plateb v reálném čase podle obecných zásad ECB/2012/27 ( 3 ). |
|
— |
Transakční náklady : náklady, které lze identifikovat jako náklady související s určitou transakcí. |
|
— |
Tržní cena : cena kotovaná pro zlato, cizí měnu nebo cenné papíry obvykle bez aktivně nebo pasivně časově rozlišeného úroku, a to buď na organizovaném trhu, např. burza cenných papírů, nebo neorganizovaném trhu, např. mimoburzovní trh. |
|
— |
Účelové portfolio : vyčleněné investice držené na straně aktiv rozvahy jako prostředky v rámci protipoložky, které se skládají z dluhových cenných papírů, akcií, investičních fondů, termínových vkladů a běžných účtů, majetkových účastí nebo investic do dceřiných společností. Na straně pasiv rozvahy jim odpovídá určitá položka bez ohledu na to, zda existuje právní, zákonné či jiné omezení. |
|
— |
Účty přecenění : rozvahové účty pro zachycení rozdílu v hodnotě aktiva nebo pasiva mezi naběhlou hodnotou a jeho tržní cenou na konci období, pokud je tržní cena vyšší než naběhlá hodnota v případě aktiv, a pokud je tržní cena nižší než naběhlá hodnota v případě pasiv. Zahrnují rozdíly z cenových kotací nebo tržních směnných kurzů. |
|
— |
Úrokový swap : smlouva o výměně peněžních toků představujících toky pravidelných úrokových plateb s druhou smluvní stranou buď v jedné měně, nebo, jedná-li se o měnový úrokový swap (cross-currency), ve dvou různých měnách. |
|
— |
Ústřední clearingová protistrana : právnická osoba, která vstupuje mezi protistrany smluv obchodovaných na jednom či několika finančních trzích, a stává se tak kupujícím pro každého prodávajícího a prodávajícím pro každého kupujícího. |
|
— |
Vypořádání : akt zbavující dvě nebo více stran závazků z vzájemného převodu peněžních prostředků nebo aktiv. V rámci transakcí v Eurosystému se vypořádáním rozumí vyrovnání čistých zůstatků z transakcí v Eurosystému, přičemž se vyžaduje převod aktiv. |
|
— |
Vyrovnávací částka : úprava provedená ve výpočtu měnového příjmu v souladu s rozhodnutím Evropské centrální banky (EU) 2016/2248 (ECB/2016/36) ( 4 ). |
|
— |
Znehodnocení : pokles návratné částky pod účetní hodnotu. |
PŘÍLOHA III
POPIS METODY ZÚČTOVÁNÍ PODLE ZPŮSOBU EKONOMICKÉHO POSOUZENÍ
(včetně „standardní“ a „alternativní“ metody uvedené v článku 5)
1. Zúčtování ke dni sjednání transakce
1.1. Zúčtování ke dni sjednání transakce lze provést buď „standardní metodou“ nebo „alternativní metodou“.
1.2. Čl. 5 odst. 1 písm. a) odkazuje na „standardní metodu“.
Transakce se vykazují na podrozvahových účtech ke dni sjednání transakce.
Ke dni vypořádání se zůstatky na podrozvahových účtech odúčtují opačným zápisem a transakce se vykáže na rozvahových účtech.
Pozice v cizí měně se mění ke dni sjednání transakce.
Proto se ke dni sjednání transakce vypočítávají i realizované kurzové zisky a ztráty z netto prodejů. Netto nákupy cizí měny ovlivňují průměrnou pořizovací cenu devizových rezerv ke dni sjednání transakce.
1.3. Čl. 5 odst. 1 písm. b) odkazuje na„alternativní metodu“.
Na rozdíl od „standardní metody“ se na podrozvahových účtech neprovádí denní zúčtování sjednaných transakcí, u nichž dochází k vypořádání k pozdějšímu dni. Realizované zisky a nové průměrné ceny měny se stanoví ke dni vypořádání ( 5 ).
U transakcí sjednaných v jednom roce, ale splatných v roce následujícím se zisk vykazuje „standardní metodou“. To znamená, že výsledky prodeje ovlivňují výkaz zisku a ztráty v roce, ve kterém byla transakce sjednána, a nákupy mění průměrné ceny aktiv v roce, ve kterém byla transakce sjednána.
1.4. Následující tabulka zachycuje hlavní charakteristické rysy obou metod pro jednotlivé měnové nástroje a cenné papíry.
|
ZÚČTOVÁNÍ KE DNI SJEDNÁNÍ TRANSAKCE |
|
|
„Standardní metoda“ |
„Alternativní metoda“ |
|
Měnové spotové transakce – postup v průběhu roku |
|
|
Měnové nákupy se vykazují na podrozvahových účtech ke dni sjednání transakce a od tohoto dne ovlivňují průměrnou cenu cizí měny. Zisky a ztráty z prodeje se považují za realizované ke dni transakce/sjednání transakce. Ke dni vypořádání se zůstatky na podrozvahových účtech odúčtují opačným zápisem a provede se záznam v rozvaze. |
Měnové nákupy se vykazují na rozvahových účtech ke dni vypořádání a od tohoto dne ovlivňují průměrnou cenu cizí měny. Zisky a ztráty z prodeje se považují za realizované ke dni vypořádání. Ke dni sjednání transakce se v rozvaze neprovádí žádný záznam. |
|
Forwardové měnové transakce – postup v průběhu roku |
|
|
Zachycují se způsobem uvedeným výše pro spotové transakce, účtují se však ve spotovém kurzu transakce. |
Měnové nákupy se vykazují na podrozvahových účtech ke dni vypořádání spotové operace a ovlivňují průměrnou cenu měny od tohoto dne a ve spotovém kurzu transakce. Měnové prodeje se vykazují na podrozvahových účtech ke dni vypořádání spotové operace. Zisky a ztráty se považují za realizované ke dni vypořádání spotové operace. Ke dni vypořádání se zůstatky na podrozvahových účtech odúčtují opačným zápisem a provede se záznam v rozvaze. K zachycení na konci účetního období viz níže. |
|
Měnové spotové a forwardové transakce sjednané v prvním roce a se dnem vypořádání spotové operace v druhém roce |
|
|
Zvláštní úprava není nutná, protože transakce se účtují ke dni, kdy byly sjednány, a k tomuto dni se vykazují i zisky a ztráty. |
Vykazují se podle „standardní metody“ (*1): — Měnové prodeje se zachycují na podrozvahových účtech v prvním roce, aby bylo možné vykázat realizované zisky nebo ztráty v účetním období, ve kterém byla transakce sjednána. — Měnové nákupy se zachycují na podrozvahových účtech v prvním roce a ovlivňují průměrnou cenu cizí měny od tohoto dne. — Přecenění devizových rezerv na konci roku musí zohlednit netto nákupy nebo prodeje se dnem vypořádání spotové operace v následujícím účetním období. |
|
Transakce s cennými papíry – postup v průběhu roku |
|
|
Nákupy a prodeje se vykazují na podrozvahových účtech ke dni sjednání transakce. K tomuto dni se vykazují i zisky a ztráty. Ke dni vypořádání se zůstatky na podrozvahových účtech odúčtují opačným zápisem a provede se záznam v rozvaze, tj. stejně jako u měnových spotových transakcí. |
Všechny transakce se vykazují ke dni vypořádání; avšak viz postup na konci účetního období níže. Vliv na průměrné ceny (v případě nákupů) a zisky nebo ztráty (v případě prodejů) se proto vykazuje ke dni vypořádání. |
|
Transakce s cennými papíry sjednané v prvním roce a se dnem vypořádání spotové operace v druhém roce |
|
|
Zvláštní úprava není nutná, protože transakce a její důsledky se účtují již ke dni sjednání. |
Realizované zisky a ztráty se vykazují v prvním roce na konci účetního období, tj. stejně jako u měnových spotových transakcí, nákupy jsou zahrnuty do přecenění na konci roku (*1) |
|
(*1) Zásadu významnosti lze uplatnit, pokud tyto transakce nemají podstatný vliv na pozici v cizí měně nebo na výkaz zisku a ztráty. |
|
2. Denní účtování naběhlých úroků včetně prémií nebo diskontů
2.1. Naběhlé úroky, prémie nebo diskont související s finančními nástroji v cizí měně se vypočítávají a účtují denně, a to nezávisle na skutečných peněžních tocích. To znamená, že se pozice v cizí měně mění v okamžiku, kdy se takto naběhlý úrok zaúčtuje, nikoliv v okamžiku, kdy je vyplacen či přijat ( 6 ).
2.2. Časová rozlišení kupónových výnosů a amortizace prémie či diskontu se vypočítávají a účtují ode dne vypořádání nákupu cenného papíru do dne vypořádání prodeje či do smluvně stanoveného dne splatnosti.
2.3. Následující tabulka zachycuje vliv denního zúčtování časového rozlišení úroků na devizové rezervy, např. splatný úrok a amortizované prémie či diskonty:
Denní účtování časového rozlišení úroků jako součást metody zúčtování podle způsobu ekonomického posouzení
Časová rozlišení nástrojů v cizí měně se vypočítávají a účtují denně ve směnném kurzu příslušného dne.
Vliv na devizové rezervy
Časová rozlišení úroků ovlivňují pozici v cizí měně v okamžiku, kdy jsou zaúčtována, v budoucnosti k opačnému zúčtování nedochází. Položka časového rozlišení se vyrovná v okamžiku skutečného přijetí nebo skutečné výplaty peněžních prostředků. K ovlivnění pozice v cizí měně ke dni vypořádání nedochází, protože časové rozlišení úroku je již zahrnuto v pozici, která se pravidelně přeceňuje.
PŘÍLOHA IV
PRAVIDLA PRO SESTAVOVÁNÍ A OCEŇOVÁNÍ ROZVAHY (1)
AKTIVA
|
Položka rozvahy (2) |
Obsah položky rozvahy |
Princip ocenění |
Oblast působnosti (3) |
||
|
1 |
1 |
Zlato a pohledávky ve zlatě |
Fyzické zlato, tj. pruty, mince, plátky, nugety v zásobě nebo „na cestě“. Fyzicky neexistující zlato jako např. zůstatky na vista účtech zlata (nerozdělené účty), termínové vklady a pohledávky týkající se zlata z těchto transakcí: a) operací revalvace nebo devalvace a b) swapů umístění a ryzosti zlata, je-li rozdíl mezi uvolněním a převzetím větší než jeden pracovní den |
Tržní hodnota |
Povinné |
|
2 |
2 |
Pohledávky v cizí měně za nerezidenty eurozóny |
Pohledávky za protistranami, které nejsou rezidenty eurozóny (včetně mezinárodních a nadnárodních institucí a centrálních bank mimo eurozónu) v cizí měně |
|
|
|
2.1 |
2.1 |
Pohledávky za Mezinárodním měnovým fondem (MMF) |
a) Práva čerpání v rámci rezervních tranší (netto) Národní kvóta snížená o zůstatky v eurech u MMF. Účet č. 2 MMF (euroúčet pro správní výdaje) lze zahrnout do této položky nebo pod položku „Závazky v eurech vůči nerezidentům eurozóny“ |
a) Práva čerpání v rámci rezervních tranší (netto) Jmenovitá hodnota přepočtená kurzem devizového trhu |
Povinné |
|
b) Zvláštní práva čerpání Stavy zvláštních práv čerpání (brutto) |
b) Zvláštní práva čerpání Jmenovitá hodnota přepočtená kurzem devizového trhu |
Povinné |
|||
|
c) Ostatní pohledávky Všeobecný systém výpůjček, půjčky podle zvláštních úvěrových dohod, vklady do svěřeneckých fondů pod správou MMF |
c) Ostatní pohledávky Jmenovitá hodnota přepočtená kurzem devizového trhu |
Povinné |
|||
|
2.2 |
2.2 |
Zůstatky u bank, investice do cenných papírů, zahraniční úvěry a jiná zahraniční aktiva |
a) Zůstatky u bank mimo eurozónu jiné než v položce aktiv 11.3 „Ostatní finanční aktiva“ Běžné účty, termínové vklady, peníze půjčené na den, reverzní repa |
a) Zůstatky u bank mimo eurozónu Jmenovitá hodnota přepočtená kurzem devizového trhu |
Povinné |
|
b) Investice do cenných papírů mimo eurozónu jiné než v položce aktiv 11.3 „Ostatní finanční aktiva“ Směnky a kupónové dluhopisy, bezkupónové dluhopisy, papíry peněžního trhu, akcie, investiční fondy držené jako součást devizových rezerv, všechny vydané nerezidenty eurozóny |
b)
i) Obchodovatelné dluhové cenné papíry jiné než držené do splatnosti Tržní cena a kurz devizového trhu Prémie nebo diskonty se amortizují ii) Obchodovatelné dluhové cenné papíry klasifikované jako držené do splatnosti Pořizovací cena, v níž se zohlední znehodnocení, a kurz devizového trhu Prémie nebo diskonty se amortizují iii) Neobchodovatelné dluhové cenné papíry Pořizovací cena, v níž se zohlední znehodnocení, a kurz devizového trhu Prémie nebo diskonty se amortizují iv) Obchodovatelné akcie Tržní cena a kurz devizového trhu v) Obchodovatelné investiční fondy Tržní cena a kurz devizového trhu |
Povinné Povinné Povinné Povinné Povinné |
|||
|
c) Zahraniční úvěry (vklady) mimo eurozónu jiné než v položce aktiv 11.3 „Ostatní finanční aktiva“ |
c) Zahraniční úvěry Vklady ve jmenovité hodnotě přepočtené kurzem devizového trhu |
Povinné |
|||
|
d) Ostatní zahraniční aktiva Bankovky a mince měnových oblastí mimo eurozónu |
d) Ostatní zahraniční aktiva Jmenovitá hodnota přepočtená kurzem devizového trhu |
Povinné |
|||
|
3 |
3 |
Pohledávky v cizí měně za rezidenty eurozóny |
a) Investice do cenných papírů uvnitř eurozóny jiné než v položce aktiv 11.3 „Ostatní finanční aktiva“ Směnky a kupónové dluhopisy, bezkupónové dluhopisy, papíry peněžního trhu, akcie, investiční fondy držené jako součást devizových rezerv, všechny vydané rezidenty eurozóny |
a)
i) Obchodovatelné dluhové cenné papíry jiné než držené do splatnosti Tržní cena a kurz devizového trhu Prémie nebo diskonty se amortizují ii) Obchodovatelné dluhové cenné papíry klasifikované jako držené do splatnosti Pořizovací cena, v níž se zohlední znehodnocení, a kurz devizového trhu Prémie nebo diskonty se amortizují iii) Neobchodovatelné dluhové cenné papíry Pořizovací cena, v níž se zohlední znehodnocení, a kurz devizového trhu Prémie nebo diskonty se amortizují iv) Obchodovatelné akcie Tržní cena a kurz devizového trhu v) Obchodovatelné investiční fondy Tržní cena a kurz devizového trhu |
Povinné Povinné Povinné Povinné Povinné |
|
b) Ostatní pohledávky za rezidenty eurozóny jiné než v položce aktiv 11.3 „Ostatní finanční aktiva“ Úvěry, vklady, reverzní repa, ostatní |
b) Ostatní pohledávky Vklady a ostatní úvěry v jmenovité hodnotě, přepočtené kurzem devizového trhu |
Povinné |
|||
|
4 |
4 |
Pohledávky v eurech za nerezidenty eurozóny |
|
|
|
|
4.1 |
4.1 |
Zůstatky u bank, investice do cenných papírů a úvěry |
a) Zůstatky u bank mimo eurozónu jiné než v položce aktiv 11.3 „Ostatní finanční aktiva“ Běžné účty, termínové vklady, peníze půjčené na den. Reverzní repa v souvislosti se správou cenných papírů v eurech |
a) Zůstatky u bank mimo eurozónu Jmenovitá hodnota |
Povinné |
|
b) Investice do cenných papírů mimo eurozónu jiné než v položce aktiv 11.3 „Ostatní finanční aktiva“ Akce, investiční fondy, směnky a kupónové dluhopisy, bezkupónové dluhopisy, papíry peněžního trhu, všechny vydané nerezidenty eurozóny |
b)
i) Obchodovatelné dluhové cenné papíry jiné než držené do splatnosti Tržní cena Prémie nebo diskonty se amortizují ii) Obchodovatelné dluhové cenné papíry klasifikované jako držené do splatnosti Pořizovací cena, v níž se zohlední znehodnocení Prémie nebo diskonty se amortizují iii) Neobchodovatelné dluhové cenné papíry Pořizovací cena, v níž se zohlední znehodnocení Prémie nebo diskonty se amortizují iv) Obchodovatelné akcie Tržní cena v) Obchodovatelné investiční fondy Tržní cena |
Povinné Povinné Povinné Povinné Povinné |
|||
|
c) Úvěry mimo eurozónu jiné než v položce aktiv 11.3 „Ostatní finanční aktiva“ |
c) Úvěry mimo eurozónu Vklady v jmenovité hodnotě |
Povinné |
|||
|
d) Cenné papíry jiné než v položce aktiv 11.3 „Ostatní finanční aktiva“ a v položce aktiv 7.1 „Cenné papíry držené pro účely měnové politiky“, vydané subjekty mimo eurozónu Cenné papíry, které byly vydány nadnárodními nebo mezinárodními organizacemi, např. Evropskou investiční bankou, bez ohledu na jejich zeměpisné umístění, a které nebyly nakoupeny pro účely měnové politiky |
d)
i) Obchodovatelné dluhové cenné papíry jiné než držené do splatnosti Tržní cena Prémie nebo diskonty se amortizují ii) Obchodovatelné dluhové cenné papíry klasifikované jako držené do splatnosti Pořizovací cena, v níž se zohlední znehodnocení Prémie nebo diskonty se amortizují iii) Neobchodovatelné dluhové cenné papíry Pořizovací cena, v níž se zohlední znehodnocení Prémie nebo diskonty se amortizují |
Povinné Povinné Povinné |
|||
|
4.2 |
4.2 |
Pohledávky z úvěrové facility v rámci mechanismu směnných kurzů (ERM) II |
Poskytování úvěrů podle podmínek ERM II |
Jmenovitá hodnota |
Povinné |
|
5 |
5 |
Úvěry v eurech úvěrovým institucím eurozóny související s operacemi měnové politiky |
Položky 5.1 až 5.5: transakce podle příslušných nástrojů měnové politiky popsaných v obecných zásadách Evropské centrální banky (EU) 2015/510 (ECB/2014/60 (4) |
|
|
|
5.1 |
5.1 |
Hlavní refinanční operace |
Pravidelné reverzní transakce k poskytnutí likvidity s týdenní frekvencí a splatností obvykle jeden týden |
Jmenovitá hodnota nebo cena repa |
Povinné |
|
5.2 |
5.2 |
Dlouhodobější refinanční operace |
Pravidelné reverzní transakce k poskytnutí likvidity obvykle s měsíční frekvencí, se splatností delší, než je splatnost hlavních refinančních operací |
Jmenovitá hodnota nebo cena repa |
Povinné |
|
5.3 |
5.3 |
Reverzní repo operace jemného dolaďování |
Reverzní transakce prováděné jako ad hoc transakce pro účely jemného dolaďování |
Jmenovitá hodnota nebo cena repa |
Povinné |
|
5.4 |
5.4 |
Strukturální reverzní repo operace |
Reverzní transakce k úpravě strukturální pozice Eurosystému vůči finančnímu sektoru |
Jmenovitá hodnota nebo cena repa |
Povinné |
|
5.5 |
5.5 |
Mezní zápůjční facilita |
Poskytnutí likvidity přes noc za předem stanovenou úrokovou sazbu proti způsobilým aktivům (stálá facilita) |
Jmenovitá hodnota nebo cena repa |
Povinné |
|
5.6 |
5.6 |
Pohledávky z vyrovnání marže |
Dodatečné úvěry pro úvěrové instituce vyplývající ze zvýšení hodnoty aktiv poskytnutých k zajištění jiných úvěrů pro tyto úvěrové instituce |
Jmenovitá hodnota nebo pořizovací cena |
Povinné |
|
6 |
6 |
Ostatní pohledávky v eurech za úvěrovými institucemi eurozóny |
Běžné účty, termínové vklady, peníze půjčené na den, reverzní repa v souvislosti se správou portfolií cenných papírů pod položkou aktiv 7 „Cenné papíry rezidentů eurozóny v eurech“ (včetně transakcí vyplývajících z transformace dřívějších devizových rezerv eurozóny) a ostatní pohledávky. Korespondentské účty u zahraničních úvěrových institucí eurozóny. Ostatní pohledávky a operace, které nesouvisejí s operacemi měnové politiky Eurosystému, včetně nouzové pomoci v oblasti likvidity ve formě zajištěných úvěrů. Pohledávky z operací měnové politiky národní centrální banky předtím, než se stala členem Eurosystému |
Jmenovitá hodnota nebo pořizovací cena |
Povinné |
|
7 |
7 |
Cenné papíry rezidentů eurozóny v eurech |
|
|
|
|
7.1 |
7.1 |
Cenné papíry držené pro účely měnové politiky |
Cenné papíry držené pro účely měnové politiky (včetně cenných papírů nakoupených pro účely měnové politiky, které byly vydány nadnárodními nebo mezinárodními organizacemi anebo mezinárodními rozvojovými bankami, bez ohledu na jejich zeměpisné umístění). Dluhové cenné papíry Evropské centrální banky (ECB) nakoupené za účelem jemného dolaďování |
a) Obchodovatelné dluhové cenné papíry Účtované v závislosti na směřování měnové politiky: i) Tržní cena Prémie nebo diskonty se amortizují ii) Pořizovací cena, v níž se zohlední znehodnocení (pořizovací cena, je-li znehodnocení kryto rezervou v položce pasiv 13 b) „Rezervy“) Prémie nebo diskonty se amortizují b) Neobchodovatelné dluhové cenné papíry Pořizovací cena, v níž se zohlední znehodnocení Prémie nebo diskonty se amortizují |
Povinné Povinné |
|
7.2 |
7.2 |
Ostatní cenné papíry |
Cenné papíry jiné než v položce aktiv 7.1 „Cenné papíry držené pro účely měnové politiky“ a v položce aktiv 11.3 „Ostatní finanční aktiva“; směnky a kupónové dluhopisy, bezkupónové dluhopisy, papíry peněžního trhu držené přímo, včetně státních dluhopisů z doby před začátkem hospodářské a měnové unie (HMU), v eurech. Akcie a investiční fondy |
a) Obchodovatelné dluhové cenné papíry jiné než držené do splatnosti Tržní cena Prémie nebo diskonty se amortizují b) Obchodovatelné dluhové cenné papíry klasifikované jako držené do splatnosti Pořizovací cena, v níž se zohlední znehodnocení Prémie nebo diskonty se amortizují c) Neobchodovatelné dluhové cenné papíry Pořizovací cena, v níž se zohlední znehodnocení Prémie nebo diskonty se amortizují d) Obchodovatelné akcie Tržní cena e) Obchodovatelné investiční fondy Tržní cena |
Povinné Povinné Povinné Povinné Povinné Povinné |
|
8 |
8 |
Pohledávky v eurech za vládními institucemi |
Pohledávky za vládními institucemi z doby před zahájením HMU (neobchodovatelné cenné papíry, úvěry) |
Vklady nebo úvěry ve jmenovité hodnotě, neobchodovatelné cenné papíry v pořizovací ceně |
Povinné |
|
— |
9 |
Pohledávky uvnitř Eurosystému+) |
|
|
|
|
— |
9.1 |
Podíl na základním kapitálu ECB+) |
Pouze položka rozvahy národní centrální banky. Podíl každé národní centrální banky na základním kapitálu ECB podle Smlouvy a příslušného klíče pro upisování základního kapitálu a příspěvky podle článku 48.2 statutu ESCB |
Pořizovací cena |
Povinné |
|
— |
9.2 |
Pohledávky z převodu devizových rezerv+) |
Pouze položka rozvahy národní centrální banky. Pohledávky v eurech za ECB z počátečních a dodatečných převodů devizových rezerv podle článku 30 statutu ESCB |
Jmenovitá hodnota |
Povinné |
|
— |
9.3 |
Pohledávky související s emisí dluhových cenných papírů ECB+) |
Pouze položka rozvahy ECB Pohledávky uvnitř Eurosystému vůči národním centrálním bankám vyplývající z emise dluhových cenných papírů ECB |
Pořizovací cena |
Povinné |
|
— |
9.4 |
Čisté pohledávky související s přidělováním eurobankovek uvnitř Eurosystému+), (*1) |
Pro národní centrální banky: čistá pohledávka související s použitím klíče pro přidělování bankovek (tj. včetně zůstatků uvnitř Eurosystému v souvislosti s vydáním bankovek Evropskou centrální bankou), s vyrovnávací částkou a účetním zachycením jejího vyrovnání podle rozhodnutí Evropské centrální banky (EU) 2016/2248 (ECB/2016/36) (5) Pro ECB: pohledávky související s vydáním bankovek Evropskou centrální bankou podle rozhodnutí ECB/2010/29 |
Jmenovitá hodnota |
Povinné |
|
— |
9.5 |
Ostatní pohledávky uvnitř Eurosystému (netto)+) |
Čistá pozice těchto podpoložek: |
|
|
|
a) pohledávky netto ze zůstatků účtů systému TARGET2 a korespondentských účtů národních centrálních bank, tj. částka netto pohledávek a závazků - viz též položka pasiv 10.4 „Ostatní závazky uvnitř Eurosystému (netto)“ |
a) Jmenovitá hodnota |
Povinné |
|||
|
b) pohledávka vyplývající z rozdílu mezi souhrnnými měnovými příjmy a měnovými příjmy k přerozdělení. Má význam jen pro období mezi zaúčtováním měnových příjmů v rámci roční závěrky a zúčtováním k poslednímu pracovnímu dni v měsíci lednu každého roku |
b) Jmenovitá hodnota |
Povinné |
|||
|
c) ostatní případné pohledávky uvnitř Eurosystému denominované v eurech, včetně prozatímního přerozdělování příjmů ECB* |
c) Jmenovitá hodnota |
Povinné |
|||
|
9 |
10 |
Nevypořádané položky |
Pohledávky z platebních operací, které se v bance zpracovávají, včetně šeků k inkasu |
Jmenovitá hodnota |
Povinné |
|
9 |
11 |
Ostatní aktiva |
|
|
|
|
9 |
11.1 |
Mince eurozóny |
Euromince, není-li národní centrální banka zákonným emitentem |
Jmenovitá hodnota |
Povinné |
|
9 |
11.2 |
Hmotná a nehmotná dlouhodobá aktiva |
Pozemky a budovy, zařízení a vybavení včetně počítačového vybavení, programové vybavení |
Pořizovací cena snížená o odpisy Odpisové sazby: — počítačové a související technické nebo programové vybavení a motorová vozidla: 4 roky — zařízení, vybavení budov a stroje: 10 let — budovy a kapitalizovaný výdaj na podstatnou modernizaci: 25 let Kapitalizace výdajů: omezena (méně než 10 000 eur bez DPH: nedochází ke kapitalizaci) |
Doporučené |
|
9 |
11.3 |
Ostatní finanční aktiva |
— Majetkové účasti a investice do dceřiných společností; akcie a investiční fondy držené ze strategických důvodů — Cenné papíry včetně akcií a investičních fondů a ostatní finanční nástroje a zůstatky (např. termínové vklady a běžné účty) držené jako účelové portfolio — Reverzní repa s finančními institucemi jinými než úvěrové instituce v souvislosti se správou portfolií cenných papírů v této položce aktiv — Reverzní repa v eurech s finančními institucemi jinými než úvěrové instituce v souvislosti se správou portfolií cenných papírů jiných než těch, které jsou vedeny v této položce |
a) Obchodovatelné akcie Tržní cena b) Obchodovatelné investiční fondy Tržní cena c) Majetkové účasti a neobchodovatelné akcie a jakékoli jiné akciové nástroje držené jako stálá investice Pořizovací cena, v níž se zohlední znehodnocení d) Investice do dceřiných společností nebo významné účasti Čistá hodnota aktiv e) Obchodovatelné dluhové cenné papíry jiné než držené do splatnosti Tržní cena Prémie nebo diskonty se amortizují f) Obchodovatelné cenné papíry klasifikované jako držené do splatnosti nebo držené jako stálá investice Pořizovací cena, v níž se zohlední znehodnocení Prémie nebo diskonty se amortizují g) Neobchodovatelné dluhové cenné papíry Pořizovací cena, v níž se zohlední znehodnocení Prémie nebo diskonty se amortizují h) Zůstatky u bank a úvěry Jmenovitá hodnota, přepočtená kurzem devizového trhu, pokud jsou zůstatky nebo vklady v cizích měnách |
Doporučené Doporučené Doporučené Doporučené Doporučené Doporučené Doporučené Doporučené |
|
9 |
11.4 |
Rozdíly z přecenění podrozvahových nástrojů |
Rozdíly z přecenění měnových forwardů, měnových swapů, úrokových swapů (pokud se neuplatňuje denní variační marže), dohod o forwardové úrokové míře, forwardových transakcí s cennými papíry, měnových spotových transakcí ode dne sjednání transakce do dne vypořádání |
Čistá pozice mezi forwardovým a spotovým obchodem za kurz devizového trhu |
Povinné |
|
9 |
11.5 |
Položky časového rozlišení aktivní |
Příjmy, které dosud nejsou splatné, ale které musí být připočteny k vykazovanému období. Náklady příštích období a časové rozlišení úroků, tj. naběhlý úrok nabytý s cenným papírem |
Jmenovitá hodnota, cizí měna se přepočte za tržní kurz |
Povinné |
|
9 |
11.6 |
Ostatní |
a) Zálohy, úvěry a ostatní menší položky. Úvěry poskytnuté na základě správy majetku. Mince znějící na národní měnové jednotky eurozóny. Běžné výdaje (kumulovaná ztráta běžného roku), neuhrazená ztráta z minulého roku. |
a) Jmenovitá hodnota nebo pořizovací cena |
Doporučené |
|
b) Předběžné účty přecenění (pouze rozvahová položka během roku: nerealizované ztráty ke dnům přecenění během roku, které nejsou kryty příslušnými účty přecenění v položce pasiv „Účty přecenění“). |
b) Rozdíl přecenění mezi průměrnou cenou a tržní hodnotou, cizí měna přepočtena za tržní kurz |
Povinné |
|||
|
c) Investice související s vklady klientů ve zlatě |
c) Tržní hodnota |
Povinné |
|||
|
d) Čistá penzijní aktiva. |
d) Podle čl. 28 odst. 2 |
Doporučené Povinné |
|||
|
e) Nevyrovnané pohledávky vzniklé v důsledku selhání protistran Eurosystému v kontextu úvěrových operací Eurosystému. |
e) Jmenovitá/návratná hodnota (před/po úhradě ztrát) |
|
|||
|
f) Aktiva nebo pohledávky (vůči třetím osobám) přivlastněné a/nebo nabyté v souvislosti s realizací zajištění poskytnutého protistranami Eurosystému, u nichž došlo k selhání |
f) Pořizovací cena (v případě finančních aktiv denominovaných v cizí měně se přepočte kurzem devizového trhu v okamžiku nabytí) |
Povinné |
|||
|
— |
12 |
Ztráta za rok |
|
Jmenovitá hodnota |
Povinné |
|
(*1) oložky, které mají být harmonizovány. (1) Pravidla pro zveřejňování informací o eurobankovkách v oběhu, o úrocích z čistých pohledávek nebo závazků uvnitř Eurosystému vyplývajících z přidělování eurobankovek v rámci Eurosystému a o měnových příjmech by ve zveřejňovaných ročních účetních závěrkách národních centrálních bank měla být harmonizována. Položky, které je třeba harmonizovat, jsou v přílohách IV, VIII a IX označeny hvězdičkou. (2) Číslování v prvním sloupci se vztahuje na formáty rozvahy uvedené v přílohách V, VI a VII (týdenní finanční výkazy a konsolidovaná roční rozvaha Eurosystému). Číslování ve druhém sloupci se vztahuje na formát rozvahy uvedený v příloze VIII (roční rozvaha centrální banky). Položky označené znaménkem „+)“ jsou konsolidovány v týdenních finančních výkazech Eurosystému. (3) Pravidla pro sestavování a oceňování uvedená v této příloze se považují za povinná pro účty ECB a pro všechna podstatná aktiva a pasiva na účtech národních centrálních bank pro účely Eurosystému (tj. podstatná pro fungování Eurosystému). (4) Obecné zásady Evropské centrální banky (EU) 2015/510 ze dne 19. prosince 2014 o provádění rámce měnové politiky Eurosystému (ECB/2014/60) (Úř. věst. L 91, 2.4.2015, s. 3). (5) Rozhodnutí Evropské centrální banky (EU) 2016/2248 ze dne 3. listopadu 2016 o přerozdělování měnových příjmů národních centrálních bank členských států, jejichž měnou je euro (ECB/2016/36) (Úř. věst. L 347, 20.12.2016, s. 26). |
|||||
Pasiva
|
Položka rozvahy (1) |
Obsah položky rozvahy |
Princip ocenění |
Oblast působnosti (2) |
||
|
1 |
1 |
Bankovky v oběhu (*1) |
a) Eurobankovky plus/minus úpravy související s použitím klíče pro přidělování bankovek podle rozhodnutí (EU) 2016/2248 (ECB/2016/36) a rozhodnutí ECB/2010/29 |
a) Jmenovitá hodnota |
Povinné |
|
b) Bankovky znějící na národní měnové jednotky eurozóny během roku přechodu na hotovostní euro |
b) Jmenovitá hodnota |
Povinné |
|||
|
2 |
2 |
Závazky v eurech vůči úvěrovým institucím eurozóny související s operacemi měnové politiky |
Položky 2.1, 2.2, 2.3 a 2.5: vklady v eurech popsané v obecných zásadách (EU) 2015/510 (ECB/2014/60) |
|
|
|
2.1 |
2.1 |
Běžné účty (systém povinných minimálních rezerv) |
Euroúčty úvěrových institucí uvedených v seznamu finančních institucí s povinností minimálních rezerv podle statutu ESCB. Tato položka obsahuje v první řadě účty používané k držení minimálních rezerv |
Jmenovitá hodnota |
Povinné |
|
2.2 |
2.2 |
Vkladová facilita |
Vklady přes noc – jednodenní vklady za předem stanovenou úrokovou sazbu (stálá facilita) |
Jmenovitá hodnota |
Povinné |
|
2.3 |
2.3 |
Termínové vklady |
Inkaso za účelem absorpce likvidity na základě operací jemného dolaďování |
Jmenovitá hodnota |
Povinné |
|
2.4 |
2.4 |
Repo operace jemného dolaďování |
Transakce související s měnovou politikou za účelem absorpce likvidity |
Jmenovitá hodnota nebo cena repa |
Povinné |
|
2.5 |
2.5 |
Závazky z vyrovnání marže |
Vklady úvěrových institucí vzniklé ze snížení hodnoty aktiv poskytnutých k zajištění úvěrů pro tyto úvěrové instituce |
Jmenovitá hodnota |
Povinné |
|
3 |
3 |
Ostatní závazky v eurech vůči úvěrovým institucím eurozóny |
Repo transakce s úvěrovými institucemi pro správu portfolií cenných papírů v položce aktiv 7 „Cenné papíry rezidentů eurozóny v eurech“. Ostatní operace, které nesouvisejí s operacemi měnové politiky Eurosystému. Běžné účty úvěrových institucí jsou vyloučeny. Závazky/vklady vyplývající z operací měnové politiky zahájených centrální bankou předtím, než se stala členem Eurosystému |
Jmenovitá hodnota nebo cena repa |
Povinné |
|
4 |
4 |
Emitované dluhové cenné papíry |
Pouze položka rozvahy ECB - pro národní centrální banky přechodná položka rozvahy. Dluhové cenné papíry popsané v obecných zásadách (EU) 2015/510 (ECB/2014/60). Bezkupónové cenné papíry vydané za účelem absorpce likvidity |
Pořizovací cena Prémie nebo diskonty se amortizují |
Povinné |
|
5 |
5 |
Závazky v eurech vůči ostatním rezidentům eurozóny |
|
|
|
|
5.1 |
5.1 |
Závazky vůči vládním institucím |
Běžné účty, termínové vklady, vklady splatné na požádání |
Jmenovitá hodnota |
Povinné |
|
5.2 |
5.2 |
Ostatní pasiva |
Běžné účty zaměstnanců, společností a klientů včetně finančních institucí uvedených v seznamu institucí osvobozených od povinnosti držet minimální rezervy (viz položka pasiv 2.1 „Běžné účty“); repa s finančními institucemi jinými než úvěrové instituce pro správu cenných papírů jiných než v položce v položce aktiv 11.3 „Ostatní finanční aktiva“; termínové vklady, vklady splatné na požádání |
Jmenovitá hodnota |
Povinné |
|
6 |
6 |
Závazky v eurech vůči nerezidentům eurozóny |
Běžné účty, termínové vklady, vklady splatné na požádání včetně účtů pro účely platebního styku a účtů pro správu rezerv: jiných bank, centrálních bank, mezinárodních nebo nadnárodních institucí včetně Evropské komise; běžné účty jiných vkladatelů. Repa pro správu cenných papírů v eurech. Zůstatky centrálních bank členských států, jejichž měnou není euro, na účtech systému TARGET2 |
Jmenovitá hodnota nebo cena repa |
Povinné |
|
7 |
7 |
Závazky v cizí měně vůči rezidentům eurozóny |
Běžné účty, závazky z rep; obvykle investiční transakce s aktivy v cizí měně nebo se zlatem |
Jmenovitá hodnota přepočtená kurzem devizového trhu |
Povinné |
|
8 |
8 |
Závazky v cizí měně vůči nerezidentům eurozóny |
|
|
|
|
8.1 |
8.1 |
Vklady, zůstatky a ostatní závazky |
Běžné účty. Závazky z rep; obvykle investiční transakce s aktivy v cizí měně nebo se zlatem |
Jmenovitá hodnota přepočtená kurzem devizového trhu |
Povinné |
|
8.2 |
8.2 |
Závazky z úvěrové facility v rámci ERM II |
Výpůjčky podle podmínek ERM II |
Jmenovitá hodnota přepočtená kurzem devizového trhu |
Povinné |
|
9 |
9 |
Vyrovnávací položka zvláštních práv čerpání MMF |
Částka zvláštních práv čerpání, která byla původně přidělena dané zemi nebo národní centrální bance |
Jmenovitá hodnota přepočtená tržním kurzem |
Povinné |
|
— |
10 |
Závazky uvnitř Eurosystému+) |
|
|
|
|
— |
10.1 |
Závazky z převodu devizových rezerv+) |
Pouze položka rozvahy ECB (v eurech) |
Jmenovitá hodnota |
Povinné |
|
— |
10.2 |
Závazky související s emisí dluhových cenných papírů ECB+) |
Pouze položka rozvahy národní centrální banky. Závazek uvnitř Eurosystému vůči ECB vyplývající z emise dluhových cenných papírů ECB |
Pořizovací cena |
Povinné |
|
— |
10.3 |
Čisté závazky související s přidělováním eurobankovek uvnitř Eurosystému +), (*1) |
Pouze položka rozvahy národních centrálních bank. Pro národní centrální banky: čisté závazky související s použitím klíče pro přidělování bankovek (tj. včetně zůstatků uvnitř Eurosystému v souvislosti s vydáním bankovek Evropskou centrální bankou), s vyrovnávací částkou a účetním zachycením jejího vyrovnání podle rozhodnutí (EU) 2016/2248 (ECB/2016/36) |
Jmenovitá hodnota |
Povinné |
|
— |
10.4 |
Ostatní závazky uvnitř Eurosystému (netto)+) |
Čistá pozice těchto podpoložek: |
|
|
|
a) závazky netto ze zůstatků na účtech systému TARGET2 a na korespondentských účtech národních centrálních bank, tj. částka netto pohledávek a závazků - viz také položka aktiv 9.5 „Ostatní pohledávky uvnitř Eurosystému (netto)“ |
a) Jmenovitá hodnota |
Povinné |
|||
|
b) závazky vyplývající z rozdílu mezi souhrnnými měnovými příjmy a měnovými příjmy k přerozdělení. Má význam jen pro období mezi zaúčtováním měnových příjmů v rámci roční závěrky a zúčtováním k poslednímu pracovnímu dni v měsíci lednu každého roku |
b) Jmenovitá hodnota |
Povinné |
|||
|
c) ostatní případné závazky uvnitř Eurosystému denominované v eurech, včetně prozatímního přerozdělování příjmů ECB* |
c) Jmenovitá hodnota |
Povinné |
|||
|
10 |
11 |
Nevypořádané položky |
Závazky z platebních operací, které se v bance zpracovávají, včetně žirových převodů |
Jmenovitá hodnota |
Povinné |
|
10 |
12 |
Ostatní pasiva |
|
|
|
|
10 |
12.1 |
Rozdíly z přecenění podrozvahových nástrojů |
Rozdíly z přecenění měnových forwardů, měnových swapů, úrokových swapů (pokud se neuplatňuje denní variační marže), dohod o forwardové úrokové míře, forwardových transakcí s cennými papíry, měnových spotových transakcí ode dne sjednání transakce do dne vypořádání |
Čistá pozice mezi forwardovým a spotovým obchodem za kurz devizového trhu |
Povinné |
|
10 |
12.2 |
Položky časového rozlišení pasivní |
Náklady, které dosud nejsou splatné, ale vztahují se k vykazovanému období. Výnosy získané ve vykazovaném období, vztahující se k budoucímu období |
Jmenovitá hodnota, cizí měna se přepočte za tržní kurz |
Povinné |
|
10 |
12.3 |
Ostatní |
a) Daňové závazky. Účty v cizí měně ke krytí úvěrů nebo záruk. Repa s finančními institucemi pro správu portfolií cenných papírů v položce aktiv 11.3 „Ostatní finanční aktiva“. Povinné vklady kromě minimálních rezerv. Jiné menší položky. Běžné příjmy (kumulovaný zisk běžného roku), zisk minulého roku před rozdělením. Závazky ze správy svěřeného majetku. Mince v oběhu, je-li národní centrální banka jejich zákonným emitentem. Bankovky v oběhu znějící na národní měnové jednotky eurozóny, které přestaly být zákonným platidlem, avšak jsou i po roce, kdy došlo k přechodu na hotovostní euro, stále v oběhu, pokud nejsou vykázány v položce pasiv „Rezervy“. |
a) Jmenovitá hodnota nebo cena repa |
Doporučené |
|
b) Vklady klientů ve zlatě |
b) Tržní hodnota |
Povinné |
|||
|
c) Čisté závazky z penzí |
c) Podle čl. 28 odst. 2 |
Doporučené |
|||
|
10 |
13 |
Rezervy |
a) Na důchody, finanční rizika a na ostatní účely, např. očekávané budoucí výdaje, rezervy na bankovky znějící na národní měnové jednotky eurozóny, které přestaly být zákonným platidlem, ale jsou stále v oběhu, pokud tyto bankovky nejsou vykázány v položce pasiv 12.3 „Ostatní pasiva/Ostatní“ Příspěvky národních centrálních bank ECB podle článku 48.2 statutu ESCB se konsolidují s příslušnými částkami uvedenými v položce aktiv 9.1 „Podíl na základním kapitálu ECB“+) |
a) Pořizovací cena/jmenovitá hodnota/diskontovaná hodnota |
Doporučené |
|
b) Na rizika protistran nebo úvěrové riziko vyplývající z operací měnové politiky |
b) Jmenovitá hodnota |
Povinné |
|||
|
11 |
14 |
Účty přecenění |
Účty přecenění související s cenovými pohyby zlata, všech typů cenných papírů v eurech, všech typů cenných papírů v cizí měně, opcí; rozdíly z tržního ocenění úrokových derivátů; účty přecenění související s pohyby směnných kurzů pro každou jednotlivou měnu, včetně měnových swapů nebo forwardů a zvláštních práv čerpání Příspěvky národních centrálních bank ECB podle článku 48.2 statutu ESCB se konsolidují s příslušnými částkami uvedenými v položce aktiv 9.1 „Podíl na základním kapitálu ECB“+) |
Rozdíl přecenění mezi průměrnou cenou a tržní hodnotou, cizí měna přepočtena za tržní kurz |
Povinné |
|
12 |
15 |
Kapitál a rezervní fondy |
|
|
|
|
12 |
15.1 |
Kapitál |
Splacený základní kapitál - kapitál ECB se konsoliduje s podíly národních centrálních bank na základním kapitálu |
Jmenovitá hodnota |
Povinné |
|
12 |
15.2 |
Reserves |
Legal reserves and other reserves. Retained earnings The contributions from NCBs to the ECB in accordance with Article 48.2 of the Statute of the ESCB are consolidated with the respective amounts disclosed under asset item 9.1 „Participating interest in the ECB“+) |
Jmenovitá hodnota |
Povinné |
|
10 |
16 |
Profit for the year |
|
Jmenovitá hodnota |
Povinné |
|
(*1) Items to be harmonised. See recital 5. (1) The numbering in the first column relates to the balance sheet formats given in Annexes V, VI and VII (weekly financial statements and consolidated annual balance sheet of the Eurosystem). The numbering in the second column relates to the balance sheet format given in Annex VIII (annual balance sheet of a central bank). The items marked with a „+)“ are consolidated in the Eurosystem’s weekly financial statements. (2) The composition and valuation rules listed in this Annex are considered mandatory for the ECB’s accounts and for all material assets and liabilities in NCBs’ accounts for Eurosystem purposes, i.e. material to the Eurosystem’s operation. |
|||||
PŘÍLOHA V
Konsolidovaná týdenní rozvaha Eurosystému: formát používaný pro zveřejňování po skončení čtvrtletí
|
(v milionech EUR) |
|||||||
|
Aktiva (1) |
Zůstatek k ... |
Rozdíl ve srovnání s minulým týdnem z důvodu: |
Pasiva |
Zůstatek k ... |
Rozdíl ve srovnání s minulým týdnem z důvodu: |
||
|
transakcí |
úprav ke konci čtvrtletí |
transakcí |
úprav ke konci čtvrtletí |
||||
|
1. Zlato a pohledávky ve zlatě 2. Pohledávky v cizí měně za nerezidenty eurozóny 2.1. Pohledávky za MMF 2.2. Zůstatky u bank, investice do cenných papírů, zahraniční úvěry a jiná zahraniční aktiva 3. Pohledávky v cizí měně za rezidenty eurozóny 4. Pohledávky v eurech za nerezidenty eurozóny 4.1. Zůstatky u bank, investice do cenných papírů a úvěry 4.2. Pohledávky z úvěrové facility v rámci ERM II 5. Úvěry v eurech úvěrovým institucím eurozóny související s operacemi měnové politiky 5.1. Hlavní refinanční operace 5.2. Dlouhodobější refinanční operace 5.3. Reverzní repo operace jemného dolaďování 5.4. Strukturální reverzní repo operace 5.5. Mezní zápůjční facilita 5.6. Pohledávky z vyrovnání marže 6. Ostatní pohledávky v eurech za úvěrovými institucemi eurozóny 7. Cenné papíry rezidentů eurozóny v eurech 7.1. Cenné papíry držené pro účely měnové politiky 7.2. Ostatní cenné papíry 8. Pohledávky v eurech za vládními institucemi 9. Ostatní aktiva |
|
|
|
1. Bankovky v oběhu 2. Závazky v eurech vůči úvěrovým institucím eurozóny související s operacemi měnové politiky 2.1. Běžné účty (systém povinných minimálních rezerv) 2.2. Vkladová facilita 2.3. Termínové vklady 2.4. Repo operace jemného dolaďování 2.5. Závazky z vyrovnání marže 3. Ostatní závazky v eurech vůči úvěrovým institucím eurozóny 4. Emitované dluhové cenné papíry 5. Závazky v eurech vůči ostatním rezidentům eurozóny 5.1. Závazky vůči vládním institucím 5.2. Ostatní pasiva 6. Závazky v eurech vůči nerezidentům eurozóny 7. Závazky v cizí měně vůči rezidentům eurozóny 8. Závazky v cizí měně vůči nerezidentům eurozóny 8.1. Vklady, zůstatky a ostatní závazky 8.2. Závazky z úvěrové facility v rámci ERM II 9. Vyrovnávací položka zvláštních práv čerpání MMF 10. Ostatní pasiva 11. Účty přecenění 12. Kapitál a rezervní fondy |
|
|
|
|
Aktiva celkem |
|
|
|
Pasiva celkem |
|
|
|
|
(1) Tabulka aktiv může být též zveřejněna nad tabulkou pasiv. Celkové částky (součty a mezisoučty) nemusí odpovídat součtu dílčích částek z důvodu zaokrouhlování. |
|||||||
PŘÍLOHA VI
Konsolidovaná týdenní rozvaha Eurosystému: formát používaný pro zveřejňování v průběhu čtvrtletí
|
(v milionech EUR) |
|||||
|
Aktiva (1) |
Zůstatek k … |
Rozdíl ve srovnání s minulým týdnem z důvodu transakcí |
Pasiva |
Zůstatek k ... |
Rozdíl ve srovnání s minulým týdnem z důvodu transakcí |
|
1. Zlato a pohledávky ve zlatě 2. Pohledávky v cizí měně za nerezidenty eurozóny 2.1. Pohledávky za MMF 2.2. Zůstatky u bank, investice do cenných papírů, zahraniční úvěry a jiná zahraniční aktiva 3. Pohledávky v cizí měně za rezidenty eurozóny 4. Pohledávky v eurech za nerezidenty eurozóny 4.1. Zůstatky u bank, investice do cenných papírů a úvěry 4.2. Pohledávky z úvěrové facility v rámci ERM II 5. Úvěry v eurech úvěrovým institucím eurozóny související s operacemi měnové politiky 5.1. Hlavní refinanční operace 5.2. Dlouhodobější refinanční operace 5.3. Reverzní repo operace jemného dolaďování 5.4. Strukturální reverzní repo operace 5.5. Mezní zápůjční facilita 5.6. Pohledávky z vyrovnání marže 6. Ostatní pohledávky v eurech za úvěrovými institucemi eurozóny 7. Cenné papíry rezidentů eurozóny v eurech 7.1. Cenné papíry držené pro účely měnové politiky 7.2. Ostatní cenné papíry 8. Pohledávky v eurech za vládními institucemi 9. Ostatní aktiva |
|
|
1. Bankovky v oběhu 2. Závazky v eurech vůči úvěrovým institucím eurozóny související s operacemi měnové politiky 2.1. Běžné účty (systém povinných minimálních rezerv) 2.2. Vkladová facilita 2.3. Termínové vklady 2.4. Repo operace jemného dolaďování 2.5. Závazky z vyrovnání marže 3. Ostatní závazky v eurech vůči úvěrovým institucím eurozóny 4. Emitované dluhové cenné papíry 5. Závazky v eurech vůči ostatním rezidentům eurozóny 5.1. Závazky vůči vládním institucím 5.2. Ostatní pasiva 6. Závazky v eurech vůči nerezidentům eurozóny 7. Závazky v cizí měně vůči rezidentům eurozóny 8. Závazky v cizí měně vůči nerezidentům eurozóny 8.1. Vklady, zůstatky a ostatní závazky 8.2. Závazky z úvěrové facility v rámci ERM II 9. Vyrovnávací položka zvláštních práv čerpání MMF 10. Ostatní pasiva 11. Účty přecenění 12. Kapitál a rezervní fondy |
|
|
|
Aktiva celkem |
|
|
Pasiva celkem |
|
|
|
(1) Tabulka aktiv může být též zveřejněna nad tabulkou pasiv. Celkové částky (součty a mezisoučty) nemusí odpovídat součtu dílčích částek z důvodu zaokrouhlování. |
|||||
PŘÍLOHA VII
Konsolidovaná roční rozvaha Eurosystému
|
(v milionech EUR) |
|||||
|
Aktiva (1) |
Vykazovaný rok |
Předchozí rok |
Pasiva |
Vykazovaný rok |
Předchozí rok |
|
1. Zlato a pohledávky ve zlatě 2. Pohledávky v cizí měně za nerezidenty eurozóny 2.1. Pohledávky za MMF 2.2. Zůstatky u bank, investice do cenných papírů, zahraniční úvěry a jiná zahraniční aktiva 3. Pohledávky v cizí měně za rezidenty eurozóny 4. Pohledávky v eurech za nerezidenty eurozóny 4.1. Zůstatky u bank, investice do cenných papírů a úvěry 4.2. Pohledávky z úvěrové facility v rámci ERM II 5. Úvěry v eurech úvěrovým institucím eurozóny související s operacemi měnové politiky 5.1. Hlavní refinanční operace 5.2. Dlouhodobější refinanční operace 5.3. Reverzní repo operace jemného dolaďování 5.4. Strukturální reverzní repo operace 5.5. Mezní zápůjční facilita 5.6. Pohledávky z vyrovnání marže 6. Ostatní pohledávky v eurech za úvěrovými institucemi eurozóny 7. Cenné papíry rezidentů eurozóny v eurech 7.1. Cenné papíry držené pro účely měnové politiky 7.2. Ostatní cenné papíry 8. Pohledávky v eurech za vládními institucemi 9. Ostatní aktiva |
|
|
1. Bankovky v oběhu 2. Závazky v eurech vůči úvěrovým institucím eurozóny související s operacemi měnové politiky 2.1. Běžné účty (systém povinných minimálních rezerv) 2.2. Vkladová facilita 2.3. Termínové vklady 2.4. Repo operace jemného dolaďování 2.5. Závazky z vyrovnání marže 3. Ostatní závazky v eurech vůči úvěrovým institucím eurozóny 4. Emitované dluhové cenné papíry 5. Závazky v eurech vůči ostatním rezidentům eurozóny 5.1. Závazky vůči vládním institucím 5.2. Ostatní pasiva 6. Závazky v eurech vůči nerezidentům eurozóny 7. Závazky v cizí měně vůči rezidentům eurozóny 8. Závazky v cizí měně vůči nerezidentům eurozóny 8.1. Vklady, zůstatky a ostatní závazky 8.2. Závazky z úvěrové facility v rámci ERM II 9. Vyrovnávací položka zvláštních práv čerpání MMF 10. Ostatní pasiva 11. Účty přecenění 12. Kapitál a rezervní fondy |
|
|
|
Aktiva celkem |
|
|
Pasiva celkem |
|
|
|
(1) Tabulka aktiv může být též zveřejněna nad tabulkou pasiv. Celkové částky (součty a mezisoučty) nemusí odpovídat součtu dílčích částek z důvodu zaokrouhlování. |
|||||
PŘÍLOHA VIII
Roční rozvaha centrální banky (1)
|
(v milionech EUR) (2) |
|||||
|
Aktiva (3) |
Vykazovaný rok |
Předchozí rok |
Pasiva |
Vykazovaný rok |
Předchozí rok |
|
1. Zlato a pohledávky ve zlatě 2. Pohledávky v cizí měně za nerezidenty eurozóny 2.1. Pohledávky za MMF 2.2. Zůstatky u bank, investice do cenných papírů, zahraniční úvěry a jiná zahraniční aktiva 3. Pohledávky v cizí měně za rezidenty eurozóny 4. Pohledávky v eurech za nerezidenty eurozóny 4.1. Zůstatky u bank, investice do cenných papírů a úvěry 4.2. Pohledávky z úvěrové facility v rámci ERM II 5. Úvěry v eurech úvěrovým institucím eurozóny související s operacemi měnové politiky 5.1. Hlavní refinanční operace 5.2. Dlouhodobější refinanční operace 5.3. Reverzní repo operace jemného dolaďování 5.4. Strukturální reverzní repo operace 5.5. Mezní zápůjční facilita 5.6. Pohledávky z vyrovnání marže 6. Ostatní pohledávky v eurech za úvěrovými institucemi eurozóny 7. Cenné papíry rezidentů eurozóny v eurech 7.1. Cenné papíry držené pro účely měnové politiky 7.2. Ostatní cenné papíry 8. Pohledávky v eurech za vládními institucemi 9. Pohledávky uvnitř Eurosystému 9.1. Podíl na základním kapitálu ECB 9.2. Pohledávky z převodu devizových rezerv 9.3. Pohledávky související s emisí dluhových cenných papírů ECB 9.4. Čisté pohledávky související s přidělováním eurobankovek uvnitř Eurosystému (*1) 9.5. Ostatní pohledávky uvnitř Eurosystému (netto) (*1) 10. Nevypořádané položky 11. Ostatní aktiva 11.1. Mince eurozóny 11.2. Hmotná a nehmotná dlouhodobá aktiva 11.3. Ostatní finanční aktiva 11.4. Rozdíly z přecenění podrozvahových nástrojů 11.5. Položky časového rozlišení aktivní (*1) 11.6. Ostatní 12. Ztráta za rok |
|
|
1. Bankovky v oběhu (*1) 2. Závazky v eurech vůči úvěrovým institucím eurozóny související s operacemi měnové politiky 2.1. Běžné účty (systém povinných minimálních rezerv) 2.2. Vkladová facilita 2.3. Termínové vklady 2.4. Repo operace jemného dolaďování 2.5. Závazky z vyrovnání marže 3. Ostatní závazky v eurech vůči úvěrovým institucím eurozóny 4. Emitované dluhové cenné papíry 5. Závazky v eurech vůči ostatním rezidentům eurozóny 5.1. Závazky vůči vládním institucím 5.2. Ostatní pasiva 6. Závazky v eurech vůči nerezidentům eurozóny 7. Závazky v cizí měně vůči rezidentům eurozóny 8. Závazky v cizí měně vůči nerezidentům eurozóny 8.1. Vklady, zůstatky a ostatní závazky 8.2. Závazky z úvěrové facility v rámci ERM II 9. Vyrovnávací položka zvláštních práv čerpání MMF 10. Závazky uvnitř Eurosystému 10.1. Závazky z převodu devizových rezerv 10.2. Závazky související s emisí dluhových cenných papírů ECB 10.3. Čisté závazky související s přidělováním eurobankovek uvnitř Eurosystému (*1) 10.4. Ostatní závazky uvnitř Eurosystému (netto) (*1) 11. Nevypořádané položky 12. Ostatní pasiva 12.1. Rozdíly z přecenění podrozvahových nástrojů 12.2. Položky časového rozlišení pasivní (*1) 12.3. Ostatní 13. Rezervy 14. Účty přecenění 15. Kapitál a rezervní fondy 15.1. Kapitál 15.2. Rezervní fondy 16. Zisk za rok |
|
|
|
Aktiva celkem |
|
|
Pasiva celkem |
|
|
|
(*1) Položky, které mají být harmonizovány. Viz 5. bod odůvodnění. (1) Pravidla pro zveřejňování informací o eurobankovkách v oběhu, o úrocích z čistých pohledávek nebo závazků uvnitř Eurosystému vyplývajících z přidělování eurobankovek v rámci Eurosystému a o měnových příjmech by ve zveřejňovaných ročních účetních závěrkách národních centrálních bank měla být harmonizována. Položky, které je třeba harmonizovat, jsou v přílohách IV, VIII a IX označeny hvězdičkou. (2) Centrální banky mohou také zveřejnit přesné částky v eurech nebo částky jinak zaokrouhlené. (3) Tabulka aktiv může být též zveřejněna nad tabulkou pasiv. Celkové částky (součty a mezisoučty) nemusí odpovídat součtu dílčích částek z důvodu zaokrouhlování. |
|||||
PŘÍLOHA IX
ZVEŘEJŇOVANÝ VÝKAZ ZISKU A ZTRÁTY CENTRÁLNÍ BANKY (1) (2)
|
(v milionech EUR (3)) |
||
|
Výkaz zisku a ztráty za rok končící dnem 31. prosince… |
Vykazovaný rok |
Předchozí rok |
|
1.1. Úrokové výnosy (*1) |
|
|
|
1.2. Úrokové náklady (*1) |
|
|
|
1 Čistý úrokový výnos |
|
|
|
2.1. Realizované zisky nebo ztráty z finančních operací |
|
|
|
2.2. Snížení hodnoty finančních aktiv a pozic |
|
|
|
2.3. Převod do/z rezerv na krytí finančních rizik |
|
|
|
2 Čistý výsledek finančních operací, snížení hodnoty a rezervy na krytí rizik |
|
|
|
3.1. Výnosy z poplatků a provizí |
|
|
|
3.2. Náklady na poplatky a provize |
|
|
|
3 Čistý výnos/náklad z poplatků a provizí |
|
|
|
4 Výnos z akcií a majetkových účastí* |
|
|
|
5 Čistý výsledek ze sloučení měnových příjmů* |
|
|
|
6 Ostatní výnosy |
|
|
|
Čisté výnosy celkem |
|
|
|
7 Osobní náklady (4) |
|
|
|
8 Správní náklady (4) |
|
|
|
9 Odpisy dlouhodobých hmotných a nehmotných aktiv |
|
|
|
10 Náklady na bankovky (5) |
|
|
|
11 Ostatní náklady |
|
|
|
12 Daň z příjmu a jiné zákonné poplatky ze zisku |
|
|
|
(Ztráta)/zisk za rok |
|
|
|
(*1) Položky, které mají být harmonizovány. Viz 5. bod odůvodnění. (1) Výkaz zisku a ztráty ECB má poněkud odlišný formát. Viz příloha III rozhodnutí Evropské centrální banky (EU) 2016/2247 ze dne 3. listopadu 2016 o ročních účetních závěrkách Evropské centrální banky (ECB/2016/35) (Úř. věst. L 347, 20.12.2016, s. 1). (2) Pravidla pro zveřejňování informací o eurobankovkách v oběhu, o úrocích z čistých pohledávek nebo závazků uvnitř Eurosystému vyplývajících z přidělování eurobankovek v rámci Eurosystému a o měnových příjmech by ve zveřejňovaných ročních účetních závěrkách národních centrálních bank měla být harmonizována. Položky, které je třeba harmonizovat, jsou v přílohách IV, VIII a IX označeny hvězdičkou. (3) Centrální banky mohou také zveřejnit přesné částky v eurech nebo částky jinak zaokrouhlené. (4) Včetně rezerv na správní náklady. (5) Tato položka se používá, zadává-li se výroba bankovek externím subjektům (zachycují se v ní náklady služeb poskytnutých externími společnostmi, kterým byla svěřena výroba bankovek jménem centrálních bank). Doporučuje se, aby náklady vzniklé v souvislosti s vydáváním národních bankovek i eurobankovek byly zachyceny ve výkazu zisku a ztráty v okamžiku, kdy jsou fakturovány nebo kdy jinak vzniknou. |
||
PŘÍLOHA X
Zrušené obecné zásady a seznam jejich pozdějších změn
|
Obecné zásady ECB/2010/20 |
Úř. věst. L 35, 9.2.2011, s. 31. |
|
Obecné zásady ECB/2011/27 |
Úř. věst. L 19, 24.1.2012, s. 37. |
|
Obecné zásady ECB/2012/29 |
Úř. věst. L 356, 22.12.2012, s. 94. |
|
Obecné zásady ECB/2014/54 |
Úř. věst. L 68, 13.3.2015, s. 69. |
|
Obecné zásady ECB/2015/24 |
Úř. věst. L 193, 21.7.2015, s. 147. |
PŘÍLOHA XI
SROVNÁVACÍ TABULKA
|
Obecné zásady ECB/2010/20 |
Tyto obecné zásady |
|
Článek 3 |
Článek 4 |
|
Článek 4 |
Článek 6 |
|
Článek 6 |
Článek 7 |
|
— |
Článek 8 |
|
Článek 7 |
Článek 9 |
|
Článek 8 |
Článek 10 |
|
Článek 9 |
Článek 11 |
|
Článek 10 |
Článek 12 |
|
Článek 11 |
Článek 13 |
|
Článek 12 |
Článek 14 |
|
Článek 13 |
Článek 15 |
|
Článek 14 |
Článek 16 |
|
Článek 15 |
Článek 17 |
|
Článek 16 |
Článek 18 |
|
Článek 17 |
Článek 19 |
|
Článek 18 |
Článek 20 |
|
Článek 19 |
Článek 21 |
|
Článek 20 |
Článek 22 |
|
Článek 21 |
Článek 23 |
|
Článek 22 |
Článek 24 |
|
Článek 23 |
Článek 25 |
|
Článek 24 |
Článek 26 |
|
Článek 25 |
Článek 27 |
|
Článek 26 |
Článek 28 |
|
Článek 27 |
Článek 29 |
|
Článek 28 |
Článek 30 |
|
Článek 29 |
Článek 31 |
|
Článek 30 |
Článek 32 |
( 1 ) Rozhodnutí ECB/2010/29 ze dne 13. prosince 2010 o vydávání eurobankovek (Úř. věst. L 35, 9.2.2011, s. 26).
( 2 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 1).
( 3 ) Rozhodnutí Evropské centrální banky (EU) 2016/2248 ze dne 3. listopadu 2016 o přerozdělování měnových příjmů národních centrálních bank členských států, jejichž měnou je euro (ECB/2016/36) (viz strana 26 tohoto Úředního věstníku).
( 4 ) Obecné zásady ECB/2012/27 ze dne 5. prosince 2012 o transevropském expresním automatizovaném systému zúčtování plateb v reálném čase (TARGET2) (Úř. věst. L 30, 30.1.2013, s. 1).
( 5 ) U forwardových měnových transakcí je pozice v cizí měně ovlivněna v den vypořádání spotové operace, tj. obvykle den sjednání transakce plus dva dny.
( 6 ) Pro zjišťování položek časového rozlišení lze použít dvě metody. První je „metoda kalendářních dnů“, v níž se položky časového rozlišení vykazují každý kalendářní den nezávisle na tom, zda se jedná o sobotu, neděli, den pracovního klidu nebo pracovní den. Druhá je „metoda pracovních dnů“, kdy se položky časového rozlišení vykazují pouze v pracovních dnech. Žádná z těchto metod není upřednostněna. Pokud však není poslední den roku pracovním dnem, musí být zahrnut v obou postupech vykazování položek časového rozlišení.