This document is an excerpt from the EUR-Lex website
Document 02016L2341-20240109
Directive (EU) 2016/2341 of the European Parliament and of the Council of 14 December 2016 on the activities and supervision of institutions for occupational retirement provision (IORPs) (recast) (Text with EEA relevance)Text with EEA relevance
Consolidated text: Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2341 ze dne 14. prosince 2016 o činnostech institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění (IZPP) a dohledu nad nimi (přepracované znění) (Text s významem pro EHP)Text s významem pro EHP
Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2341 ze dne 14. prosince 2016 o činnostech institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění (IZPP) a dohledu nad nimi (přepracované znění) (Text s významem pro EHP)Text s významem pro EHP
02016L2341 — CS — 09.01.2024 — 001.001
Tento dokument slouží výhradně k informačním účelům a nemá žádný právní účinek. Orgány a instituce Evropské unie nenesou za jeho obsah žádnou odpovědnost. Závazná znění příslušných právních předpisů, včetně jejich právních východisek a odůvodnění, jsou zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie a jsou k dispozici v databázi EUR-Lex. Tato úřední znění jsou přímo dostupná přes odkazy uvedené v tomto dokumentu
SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2016/2341 ze dne 14. prosince 2016 o činnostech institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění (IZPP) a dohledu nad nimi (přepracované znění) (Úř. věst. L 354 23.12.2016, s. 37) |
Ve znění:
|
|
Úřední věstník |
||
Č. |
Strana |
Datum |
||
SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2023/2864 ze dne 13. prosince 2023, |
L |
1 |
20.12.2023 |
Opravena:
SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2016/2341
ze dne 14. prosince 2016
o činnostech institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění (IZPP) a dohledu nad nimi
(přepracované znění)
(Text s významem pro EHP)
HLAVA I
OBECNÁ USTANOVENÍ
Článek 1
Předmět
Tato směrnice stanovuje pravidla pro přístup k činnostem prováděným institucemi zaměstnaneckého penzijního pojištění (dále jen „IZPP“) a pro jejich výkon.
Článek 2
Oblast působnosti
Tato směrnice se nevztahuje na:
instituce, které fungují na základě systému průběžného financování;
instituce, ve kterých zaměstnanci přispívajících podniků nemají žádné zákonné nároky na dávky a ve kterých přispívající podnik může kdykoliv zpětně odkoupit aktiva a nemusí nutně splnit své povinnosti při vyplácení důchodových dávek;
podniky, které s ohledem na vyplácení důchodových dávek svým zaměstnancům vytvářejí důchodovou rezervu.
Článek 3
Použití na IZPP provozující systémy sociálního zabezpečení
Na IZPP provozující také povinné penzijní plány vztahující se k zaměstnání, které se považují za systémy sociálního zabezpečení, na něž se vztahují nařízení (ES) č. 883/2004 a (ES) č. 987/2009, se tato směrnice použije, pokud jde o jejich činnosti v oblasti nepovinného zaměstnaneckého penzijního pojištění. V uvedeném případě se pasiva a odpovídající aktiva vykazují samostatně a nelze je převádět do povinných penzijních plánů, které se považují za systémy sociálního zabezpečení, nebo opačným směrem.
Článek 4
Dobrovolné použití na instituce, na něž se vztahuje směrnice 2009/138/ES
Domovské členské státy se mohou rozhodnout, že použijí články 9 až 14, článek 19 až 22, čl. 23 odst. 1 a 2 a články 24 až 58 této směrnice na činnosti v oblasti zaměstnaneckého penzijního pojištění u životních pojišťoven v souladu s čl. 2 odst. 3 písm. a) body i) až iii) a čl. 2 odst. 3 písm. b) body ii) až iv) směrnice 2009/138/ES. V tomto případě se všechna aktiva a pasiva odpovídající činnostem zaměstnaneckého penzijního pojištění vykazují, spravují a organizují odděleně od ostatních činností životních pojišťoven a nelze je převádět.
V případě uvedeném v prvním pododstavci tohoto článku a pouze v souvislosti s jejich činností v oblasti zaměstnaneckého penzijního pojištění se na životní pojišťovny nepoužijí články 76 až 86, článek 132, čl. 134 odst. 2, článek 173, čl. 185 odst. 5, 7 a 8 a článek 209 směrnice 2009/138/ES.
Domovský členský stát zajistí, aby buď příslušné orgány, nebo orgány odpovědné za dohled nad životními pojišťovnami, na něž se vztahuje směrnice 2009/138/ES, v rámci své dohledové činnosti ověřovaly přísné oddělení činností v oblasti zaměstnaneckého penzijního pojištění.
Článek 5
Malé IZPP a zákonné penzijní plány
S výjimkou článků 32 až 35 se členské státy mohou rozhodnout nepoužít celou tuto směrnici nebo její část na jakékoli IZPP zapsané nebo povolené na jejich území, které provozují penzijní plány čítající celkem méně než 100 účastníků. S výhradou čl. 2 odst. 2 však tyto IZPP mají právo uplatňovat tuto směrnici dobrovolně. Článek 11 lze použít, pouze pokud se uplatňují všechna ostatní ustanovení této směrnice. Členské státy použijí čl. 19 odst. 1 a čl. 21 odst. 1 a 2 na veškeré IZPP zapsané nebo povolené na jejich území, které provozují penzijní plány čítající celkem více než 15 účastníků.
Členské státy se mohou rozhodnout použít kterýkoli z článků 1 až 8, článek 19 a kterýkoli z článků 32 až 35 na instituce, u kterých je poskytování zaměstnaneckého penzijního pojištění stanoveno na základě vnitrostátních právních předpisů a je zaručeno orgánem veřejné moci.
Článek 6
Definice
Pro účely této směrnice se rozumí:
„institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění“ nebo jen „IZPP“ instituce, která bez ohledu na svou právní formu funguje na základě kapitálového krytí, je zřízena odděleně od jakéhokoli přispívajícího podniku nebo odvětvového svazu přispěvatelů pro účely poskytování důchodových dávek v souvislosti se zaměstnaneckou činností na základě dohody nebo smlouvy sjednané:
individuálně nebo kolektivně mezi zaměstnavatelem či zaměstnavateli a zaměstnancem či zaměstnanci nebo jejich zástupci, nebo
individuálně nebo kolektivně se samostatně výdělečnými osobami v souladu s právními předpisy domovského a hostitelského členského státu
a která vykonává činnosti z toho přímo vyplývající;
„penzijním plánem“ smlouva, dohoda, svěřenecká listina nebo pravidla stanovující, které důchodové dávky jsou poskytovány a za jakých podmínek;
„přispívajícím podnikem“ každý podnik nebo jiný subjekt, bez ohledu na to, zda zahrnuje jednu nebo více právnických nebo fyzických osob nebo se z nich skládá, který působí jako zaměstnavatel nebo jako osoba samostatně výdělečně činná nebo jejich kombinace a který nabízí penzijní plány nebo platí příspěvky IZPP;
„důchodovými dávkami“ dávky vyplácené při dosažení nebo očekávaném dosažení odchodu do důchodu, nebo pokud jsou doplňkové k uvedeným dávkám a poskytovány jako podpůrné, formou plateb při úmrtí, invaliditě nebo ukončení zaměstnání, anebo ve formě podpory nebo služeb v případě nemoci, potřebnosti nebo úmrtí. V zájmu zajištění finančního zabezpečení po odchodu do důchodu mohou mít tyto dávky formu doživotních plateb, plateb vyplácených dočasně nebo jednorázově, nebo jakékoli jejich kombinace;
„účastníkem“ jiná osoba než příjemce nebo potenciální účastník, jejíž předchozí nebo současná zaměstnanecká činnost ji opravňuje nebo bude opravňovat k pobírání důchodových dávek v souladu s ustanoveními penzijního plánu;
„příjemcem“ osoba pobírající důchodové dávky;
„potenciálním účastníkem“ osoba, která je způsobilá k účasti v penzijním plánu;
„příslušným orgánem“ vnitrostátní orgán určený k plnění povinností stanovených touto směrnicí;
„biometrickými riziky“ rizika spojená s úmrtím, invaliditou a dlouhověkostí;
„domovským členským státem“ členský stát, ve kterém byla IZPP zapsána nebo povolena a ve kterém má své správní ústředí v souladu s článkem 9;
„hostitelským členským státem“ členský stát, jehož sociální a pracovněprávní předpisy vztahující se k plánům zaměstnaneckého penzijního pojištění se použijí rovněž pro vztah mezi přispívajícím podnikem a účastníky nebo příjemci;
„převádějící IZPP“ IZPP, která převádí veškeré závazky, technické rezervy a další práva a povinnosti, jakož i odpovídající aktiva nebo jejich peněžní ekvivalent, vyplývající z penzijního plánu či jejich část na zapsanou nebo povolenou IZPP v jiném členském státě;
„přijímající IZPP“ IZPP, která přijímá veškeré závazky, technické rezervy další práva a povinnosti, jakož i odpovídající aktiva nebo jejich peněžní ekvivalent, vyplývající z penzijního plánu či jejich část od zapsané nebo povolené IZPP v jiném členském státě;
„regulovaným trhem“ regulovaný trh ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 21 směrnice 2014/65/EU;
„mnohostranným obchodním systémem“ mnohostranný obchodní systém ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 22 směrnice 2014/65/EU;
„organizovaným obchodním systémem“ organizovaný obchodní systém ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 23 směrnice 2014/65/EU;
„trvalým nosičem“ každý nástroj, který umožňuje účastníkovi nebo příjemci uchovávat informace určené jemu osobně tak, aby k nim měl přístup i v budoucnosti, po dobu přiměřenou účelu těchto informací a který umožňuje reprodukci uchovávaných informací v nezměněném stavu;
„klíčovou funkcí“ v systému správy a řízení způsobilost k provádění praktických úkolů, včetně funkce řízení rizik, funkce interního auditu a pojistněmatematické funkce;
„přeshraniční činností“ provozování penzijního plánu, kdy se vztah mezi přispívajícím podnikem a dotčenými účastníky a příjemci řídí sociálními a pracovněprávními předpisy v oblasti plánů zaměstnaneckého penzijního pojištění členského státu, který není domovským členským státem.
Článek 7
Činnosti IZPP
Členské státy vyžadují od IZPP zapsaných nebo povolených na jejich území, aby omezily svou činnost na operace související s poskytováním důchodových dávek a na činnosti, které z těchto operací vyplývají.
Pokud životní pojišťovna v souladu s článkem 4 spravuje svou činnost v oblasti zaměstnaneckého penzijního pojištění odděleným vykazováním svých aktiv a pasiv, omezují se takto odděleně vykazovaná aktiva a pasiva na operace související s poskytováním důchodových dávek a na činnosti, které z těchto operací přímo vyplývají.
Obecně IZPP při své činnosti v příslušných případech zohlední cíl, kterým je zajištění spravedlivého rozložení rizik a přínosů mezi generacemi.
Článek 8
Právní oddělení přispívajících podniků od IZPP
Členské státy zajistí, aby byl přispívající podnik právně oddělen od IZPP zapsané nebo povolené na jejich území, aby v případě úpadku přispívajícího podniku byla aktiva IZPP chráněna v zájmu účastníků a příjemců.
Článek 9
Zápis nebo povolení
Správním ústředím se rozumí místo, v němž se činí hlavní strategická rozhodnutí IZPP.
Článek 10
Provozní požadavky
Členské státy u každé IZPP zapsané nebo povolené na jejich území zajistí, aby:
IZPP řádně uplatňovala stanovená pravidla týkající se fungování každého penzijního plánu;
se přispívající podnik, který zaručuje výplaty důchodových dávek, zavázal k pravidelnému financování.
Článek 11
Přeshraniční činnosti a postupy
IZPP oznámí svůj úmysl vykonávat přeshraniční činnost příslušnému orgánu domovského členského státu. Členské státy od IZPP vyžadují, aby v oznámení poskytly tyto informace:
název hostitelského členského státu, který je případně identifikován přispívajícím podnikem;
název a místo správního ústředí přispívajícího podniku;
hlavní vlastnosti penzijního plánu, který má být pro přispívající podnik provozován.
Odůvodněné rozhodnutí uvedené v prvním pododstavci musí být vydáno do tří měsíců od obdržení všech informací uvedených v odstavci 3.
Článek 12
Přeshraniční převody
Tento převod podléhá předchozímu schválení:
většinou dotčených účastníků a většinou dotčených příjemců nebo případně většinou jejich zástupců. Většina se stanoví v souladu s vnitrostátním právem. Informace o podmínkách převodu poskytuje převádějící IZPP dotčeným účastníkům a příjemcům a případně jejich zástupcům s dostatečným předstihem před podáním žádosti uvedené v odstavci 4; a
případně přispívajícího podniku.
Žádost o povolení převodu uvedená v odstavci 4 musí obsahovat tyto informace:
písemnou dohodu mezi převádějící IZPP a přijímající IZPP, která stanovuje podmínky převodu;
popis hlavních vlastností penzijního plánu;
popis závazků či technických rezerv, které mají být převedeny, a dalších práv a povinností, jakož i odpovídajících aktiv nebo jejich peněžního ekvivalentu;
název a místo správního ústředí převádějící IZPP a přijímající IZPP a členský stát, v němž je každá z těchto IZPP zapsána nebo povolena;
místo správního ústředí přispívajícího podniku a název přispívajícího podniku;
doklad o předchozím schválení převodu v souladu s odstavcem 3;
případně název členského státu, jehož sociální a pracovněprávní předpisy vztahující se k plánům zaměstnaneckého penzijního pojištění se použijí na příslušný penzijní plán.
Příslušný orgán domovského členského státu přijímající IZPP pouze posoudí, zda:
přijímající IZPP poskytla veškeré informace uvedené v odstavci 5;
se správní struktura, finanční situace přijímající IZPP a dobrá pověst či odborná kvalifikace nebo praxe vedoucích pracovníků přijímající IZPP slučuje se zamýšleným převodem;
jsou v průběhu převodu i po něm přiměřeně chráněny dlouhodobé zájmy účastníků a příjemců přijímající IZPP a převáděná část penzijního plánu;
v případě, že převod vede k přeshraniční činnosti, jsou v den převodu zcela finančně zajištěny technické rezervy přijímající IZPP; a
jsou v souladu s příslušnými pravidly domovského členského státu přijímající IZPP aktiva, která se mají převést, dostatečná a vhodná k tomu, aby pokryla závazky, technické rezervy a další práva nebo povinnosti, které mají být převedeny.
Příslušný orgán domovského členského státu převádějící IZPP pouze posoudí, zda:
jsou v případě částečného převodu závazků penzijního plánu, technických rezerv a dalších práv a povinností, jakož i odpovídajících aktiv nebo jejich peněžního ekvivalentu, přiměřeně chráněny dlouhodobé zájmy účastníků a příjemců ve zbývající části penzijního plánu;
individuální nároky účastníků a příjemců zůstanou po převodu přinejmenším zachovány;
jsou v souladu s příslušnými předpisy domovského členského státu převádějící IZPP aktiva odpovídající penzijnímu plánu, která se mají převést, dostatečná a vhodná k tomu, aby pokryla závazky, technické rezervy a další práva nebo povinnosti, které mají být převedeny.
V případě, že převod povede k přeshraniční činnosti, informuje příslušný orgán domovského členského státu převádějící IZPP o ustanoveních sociálních a pracovněprávních předpisů týkajících se plánů zaměstnaneckého penzijního pojištění, podle nichž musí být penzijní plán provozován, a o informační povinnosti hostitelského členského státu uvedené v hlavě IV, která se vztahuje na přeshraniční činnost, také příslušný orgán domovského členského státu přijímající IZPP. Tyto informace musí být sděleny do dalších čtyř týdnů.
Příslušný orgán domovského členského státu přijímající IZPP tyto informace sdělí přijímající IZPP do jednoho týdne od jejich obdržení.
HLAVA II
KVANTITATIVNÍ POŽADAVKY
Článek 13
Technické rezervy
Výpočet technických rezerv provádí a potvrzuje pojistný matematik nebo jiný odborník v této oblasti, například auditor, připouští-li to vnitrostátní právní předpisy, na základě pojistněmatematických metod uznávaných příslušnými orgány domovského členského státu a podle těchto zásad:
minimální částka technických rezerv se vypočítá dostatečně obezřetným pojistněmatematickým bilancováním s přihlédnutím ke všem závazkům ohledně dávek a příspěvků v souladu s penzijními plány IZPP. Tato částka musí být dostatečná, aby se mohlo pokračovat ve výplatách důchodů a dávek již vyplácených příjemcům a aby odrážela závazky vyplývající z nabytých důchodových práv účastníků. Ekonomické a pojistněmatematické předpoklady zvolené pro hodnocení pasiv se volí rovněž obezřetně s případným přihlédnutím k přiměřené velikosti nepříznivé odchylky;
maximální použité úrokové sazby se vybírají obezřetně a určují se v souladu se všemi příslušnými pravidly domovského členského státu. Tyto obezřetné úrokové sazby se určují s přihlédnutím k:
výnosu odpovídajících aktiv držených IZPP a předpokládané budoucí návratnosti investic;
tržním výnosům dluhopisů vysoké kvality, státních dluhopisů, dluhopisů Evropského mechanismu stability, Evropské investiční banky (EIB) nebo Evropského nástroje finanční stability nebo
kombinaci bodů i) a ii);
biometrické tabulky používané pro výpočet technických rezerv jsou založeny na zásadách obezřetnosti s ohledem na hlavní vlastnosti skupiny účastníků a penzijních plánů, a zejména na předpokládané změny příslušných rizik;
způsob a základ výpočtu technických rezerv se zpravidla z jednoho účetního období na druhé nemění. Případné odchylky však mohou být odůvodněny změnou právních, demografických nebo ekonomických okolností, na kterých jsou založeny předpoklady.
Článek 14
Finanční krytí technických rezerv
Domovský členský stát může IZPP povolit, aby po časově omezené období neměla dostatečná aktiva ke krytí technických rezerv. V tomto případě příslušné orgány od IZPP vyžadují, aby přijala konkrétní a proveditelný plán obnovy s harmonogramem k zajištění opětovného splnění požadavků odstavce 1. Uvedený plán musí splňovat tyto podmínky:
IZPP vytvoří konkrétní a proveditelný plán, aby znovu vytvořila požadované množství aktiv k plnému a včasnému krytí technických rezerv. Plán mají k dispozici účastníci a případně jejich zástupci nebo podléhá schválení příslušnými orgány domovského členského státu;
při vypracování plánu se přihlíží ke konkrétní situaci IZPP, zejména ke struktuře aktiv a pasiv, profilu rizik, plánu likvidity, věkovému profilu účastníků s nárokem na pobírání důchodových dávek, nově vytvářeným plánům a plánům přecházejícím z nekapitálového nebo jen částečně kapitálového krytí na plné kapitálové krytí;
v případě likvidace penzijního plánu během období uvedeného v první větě tohoto odstavce informuje IZPP příslušné orgány domovského členského státu. IZPP vytvoří postup k převedení aktiv a odpovídajících pasiv tohoto plánu na jinou IZPP, pojišťovnu nebo jiný vhodný subjekt. Tento postup se sdělí příslušným orgánům domovského členského státu a obecný nástin postupu se v souladu se zásadou důvěrnosti zpřístupní účastníkům nebo případně jejich zástupcům.
Článek 15
Regulatorní kapitál
Článek 16
Disponibilní míra solventnosti
Disponibilní míra solventnosti se skládá z aktiv IZPP očištěných ode všech předvídatelných závazků po odečtení položek nehmotného majetku, a to včetně:
splaceného základního kapitálu nebo v případě IZPP mající formu vzájemné pojišťovny splaceného skutečného počátečního kapitálu plus všechny účty účastníků vzájemné pojišťovny, které splňují tato kritéria:
ve stanovách musí být stanoveno, že platby účastníkům vzájemné pojišťovny lze provádět z těchto účtů jen tehdy, nezpůsobí-li to pokles disponibilní míry solventnosti pod požadovanou úroveň nebo pokud byly po zrušení podniku vyrovnány všechny ostatní dluhy pojišťovny;
ve stanovách musí být stanoveno, že co se týče plateb uvedených v bodě i) prováděných z důvodů jiných, než je individuální ukončení členství ve vzájemné pojišťovně, musí být alespoň jeden měsíc předem informovány příslušné orgány, které mohou během této doby platbu zakázat, a
dotčená ustanovení stanov smějí být změněna pouze poté, co příslušné orgány prohlásí, že nemají ke změně žádné námitky, aniž jsou dotčena kritéria uvedená v bodech i) a ii);
rezerv (zákonné rezervní fondy a dobrovolné rezervy) nevztahujících se k přijatým závazkům;
zisku nebo ztráty po odečtení splatných dividend; a
v rozsahu povoleném vnitrostátními právními předpisy rezerv zisku obsažených v rozvaze, pokud mohou být použity ke krytí případných ztrát, které nebyly určeny k rozdělení účastníkům a příjemcům.
Disponibilní míra solventnosti se snižuje o částku vlastních akcií přímo držených IZPP.
Členské státy mohou stanovit, že disponibilní míra solventnosti může zahrnovat také:
kumulativní prioritní akciový kapitál a podřízený dluhový kapitál až do výše 50 % disponibilní míry solventnosti nebo požadované míry solventnosti podle toho, která míra je nižší, z něhož nejvýše 25 % může připadat na podřízený dluhový kapitál se stanovenou dobou splatnosti nebo na kumulativní prioritní akciový kapitál se stanovenou dobou splatnosti, pokud existují závazné dohody, podle kterých se v případě úpadku nebo likvidace IZPP podřízený dluhový kapitál nebo prioritní akciový kapitál řadí za nároky všech ostatních věřitelů a nemá být zaplacen, dokud nejsou vyrovnány všechny ostatní dosud nevyrovnané dluhy;
cenné papíry bez stanoveného data splatnosti a ostatní nástroje, včetně jiných kumulativních prioritních akcií, než které jsou uvedeny v písmenu a), až do výše 50 % disponibilní míry solventnosti nebo požadované míry solventnosti podle toho, která míra je nižší, pro celkový součet těchto cenných papírů a podřízeného dluhového kapitálu uvedeného v písmenu a) za předpokladu, že jsou splněny tyto podmínky:
nesmějí být splaceny na podnět držitele nebo bez předchozího souhlasu příslušného orgánu;
emisní smlouva musí IZPP umožňovat odložit platbu úroků z úvěru;
pohledávky věřitele z úvěru vůči IZPP se musí v plném rozsahu řadit až za pohledávky všech nepodřízených věřitelů;
doklady, jimiž se řídí emise cenných papírů, musí obsahovat ustanovení o schopnosti absorbovat ztráty z dluhů a nezaplacených úroků, přičemž IZPP musí být umožněno pokračovat v činnosti, a
musí se přihlížet pouze ke skutečně splaceným částkám.
Pro účely písmene a) musí podřízený dluhový kapitál splňovat také tyto podmínky:
přihlédne se pouze ke skutečně splacené částce;
u přijatých úvěrů se stanovenou dobou splatnosti musí být původní doba splatnosti alespoň pět let. Nejpozději jeden rok přede dnem splatnosti IZPP předloží příslušným orgánům ke schválení plán, z něhož vyplývá, jak bude zachována disponibilní míra solventnosti nebo jak bude uvedena na požadovanou úroveň ke dni splatnosti, pokud se rozsah, v jakém je úvěr zařazen jako součást disponibilní míry solventnosti, postupně nesnižuje během nejméně posledních pěti let přede dnem splatnosti. Příslušné orgány mohou povolit předčasné splacení těchto úvěrů, pokud o to emitující IZPP požádá a její disponibilní míra solventnosti nepoklesne pod požadovanou úroveň;
u přijatých úvěrů bez stanovené doby splatnosti musí být dodržena pětiletá výpovědní lhůta, ledaže tyto dluhy nadále nejsou považovány za součást disponibilní míry solventnosti nebo pokud je pro dřívější splatnost výslovně požadován předchozí souhlas příslušných orgánů. V druhém případě IZPP informuje příslušné orgány nejméně šest měsíců před navrhovaným datem splacení, přičemž uvede disponibilní a požadovanou míru solventnosti před splacením a po splacení. Příslušné orgány povolí splacení pouze tehdy, neklesne-li disponibilní míra solventnosti IZPP pod požadovanou úroveň;
smlouva o úvěru nesmí obsahovat ustanovení, podle kterých se za určitých okolností, kromě likvidace IZPP, dluh stane splatným před dohodnutým dnem splatnosti, a
smlouvu o úvěru lze změnit pouze tehdy, prohlásí-li příslušné orgány, že nemají proti změně námitky.
Na žádost IZPP, doplněnou podpůrnými doklady a adresovanou příslušnému orgánu domovského členského státu, a se souhlasem tohoto příslušného orgánu, může disponibilní míra solventnosti obsahovat také:
pokud se nepoužívá metoda zillmerizace, nebo pokud se používá a je nižší než akviziční přirážka obsažená v pojistném, rozdíl mezi nezillmerizovanou nebo částečně zillmerizovanou matematickou rezervou a matematickou rezervou zillmerizovanou podílem rovnajícím se akviziční přirážce obsažené v pojistném;
veškeré skryté čisté rezervy vzniklé z ocenění aktiv, nemají-li tyto skryté čisté rezervy výjimečnou povahu;
jednu polovinu nesplaceného základního kapitálu nebo počátečního kapitálu, jakmile splacená část dosáhne 25 % tohoto základního kapitálu nebo počátečního kapitálu, až do 50 % disponibilní míry solventnosti nebo požadované míry solventnosti podle toho, která míra je nižší.
Hodnota uvedená v písmenu a) nesmí převýšit 3,5 % součtu rozdílů mezi pojistnými částkami životních pojištění a zaměstnaneckého penzijního pojištění a matematickými rezervami pro všechna pojištění, pro které je metoda zillmerizace možná. Rozdíl se sníží o částku všech neodepsaných pořizovacích nákladů zahrnutých do aktiv.
Článek 17
Požadovaná míra solventnosti
Požadovaná míra solventnosti se rovná součtu těchto položek:
první výsledek:
4 % matematických rezerv vztahujících se k přímému pojištění a k převzatému zajištění nebo postoupenému zajištění se vynásobí poměrem, který nesmí být nižší než 85 %, celkových matematických rezerv očištěných od zajistných cesí k hrubým celkovým matematickým rezervám za předchozí účetní období;
druhý výsledek:
u pojistek, u nichž riziková pojistná částka není záporné číslo, se 0,3 % této pojistné částky vynásobí poměrem, který nesmí být nižší než 50 %, celkové rizikové pojistné částky za předchozí účetní období, kterou si IZPP ponechala k tíži, po odečtení zajistných cesí a retrocesí k celkové rizikové pojistné částce včetně zajištění.
Pro krátkodobá pojištění pro případ smrti s dobou trvání pojištění nejvýše tři roky činí tato část 0,1 %. Pro toto pojištění s dobou trvání delší než tři roky, ale kratší než pět let činí uvedená část 0,15 %.
U pojištění spojeného s investičními fondy podle čl. 2 odst. 3 písm. a) bodů i) a ii) směrnice 2009/138/ES a u operací uvedených v čl. 2 odst. 3 písm. b) bodech iii) až v) směrnice 2009/138/ES se požadovaná míra solventnosti rovná součtu těchto položek:
pokud IZPP nese investiční riziko, podílu ve výši 4 % technických rezerv vypočtených v souladu s odst. 2 písm. a);
pokud IZPP nenese žádné investiční riziko, ale příděl zdrojů na správní náklady je pevně stanoven na dobu delší než pět let, podílu 1 % technických rezerv vypočtených v souladu s odst. 2 písm. a);
pokud IZPP nenese žádné investiční riziko a příděl zdrojů na správní náklady není pevně stanoven na dobu delší než pět let, částky odpovídající 25 % čistých správních výdajů v předchozím účetním období týkajících se tohoto pojištění a těchto operací;
pokud IZPP kryje riziko smrti, podílu 0,3 % rizikové pojistné částky vypočtené v souladu s odst. 2 písm. b).
Článek 18
Požadovaná míra solventnosti pro účely čl. 17 odst. 3
Sečtou se splatné pojistné nebo příspěvky (včetně poplatků souvisejících s pojistným nebo příspěvky) v přímém pojištění v předchozím účetním období.
K tomuto součtu se připočte celková částka přijatého zajistného v předchozím účetním období.
Od tohoto součtu se pak odečte celková částka pojistného nebo příspěvků stornovaných v předchozím účetním období a celková částka daní a poplatků spojených s pojistným nebo s příspěvky zahrnutými do výše uvedeného součtu.
Takto vypočítaná částka se rozdělí na dvě části, z nichž první činí až 50 000 000 EUR a druhá tvoří zbytek; 18 % první části a 16 % druhé části se sečtou.
Takto získaný součet se vynásobí poměrem existujícím za předchozí tři účetní období mezi částkou pojistných plnění, kterou ponese IZPP po odečtení úhrad za zajištění, a celkovou výší pojistných plnění. Tento poměr nesmí být nižší než 50 %.
Základ pojistného plnění se vypočte takto:
Článek 19
Investiční pravidla
Členské státy vyžadují od IZPP zapsaných nebo povolených na jejich území, aby investovaly v souladu se zásadou obezřetnosti, a zejména v souladu s těmito pravidly:
aktiva se investují s ohledem na co nejlepší dlouhodobý prospěch účastníků a příjemců jako celku. V případě možného střetu zájmů zajistí IZPP nebo subjekt, který spravuje její portfolio, aby byly investice prováděny výhradně v zájmu účastníků a příjemců;
na základě zásady obezřetnosti umožní členské státy IZPP, aby zohlednily potenciální dlouhodobý dopad investičních rozhodnutí environmentální a sociální faktory a faktory týkající se správy a řízení;
aktiva se investují takovým způsobem, aby se zajistila bezpečnost, kvalita, likvidita a ziskovost celého portfolia;
aktiva se investují hlavně na regulovaných trzích. Investice do aktiv, která nejsou přijata k obchodování na regulovaných finančních trzích, musí být v každém případě udržovány na obezřetné úrovni;
investice do derivátových finančních nástrojů jsou možné, pokud tyto nástroje přispívají ke snížení investičních rizik nebo usnadňují účinnou správu portfolia. Musí se obezřetně ocenit s přihlédnutím k podkladovým aktivům a musí být zahrnuty do ocenění aktiv IZPP. IZPP se také vyhnou nadměrnému riziku týkajícímu se jediné protistrany a jiných operací s derivátovými nástroji;
aktiva jsou vhodně diverzifikována tak, aby se zabránilo nadměrné závislosti na jakémkoli konkrétním aktivu, emitentovi nebo skupině podniků nebo akumulaci rizika v celém portfoliu.
Investice do aktiv stejného emitenta nebo emitentů patřících do stejné skupiny nesmí IZPP vystavovat nadměrné koncentraci rizika;
investice do přispívajícího podniku nesmějí činit více než 5 % celého portfolia, a pokud je přispívající podnik součástí skupiny, nesmějí investice do podniků patřících do stejné skupiny jako přispívající podnik činit více než 10 % portfolia.
Přispívá-li do IZPP více podniků, investice do těchto přispívajících podniků se provádějí obezřetně, přičemž se přihlíží k potřebě vhodné diverzifikace.
Členské státy se mohou rozhodnout neuplatňovat požadavky uvedené v písmenech f) a g) na investice do státních dluhopisů.
Členské státy však nebrání IZPP v:
investování do výše až 70 % aktiv pokrývajících technické rezervy nebo celého portfolia u plánů, ve kterých účastníci nesou investiční rizika, do akcií, obchodovatelných cenných papírů, se kterými se nakládá jako s akciemi, a dluhopisů vydávaných podniky, které jsou přijaty k obchodování na regulovaných trzích nebo prostřednictvím mnohostranných obchodních systémů nebo organizovaných obchodních systémů, a rozhodování o relativní závažnosti těchto cenných papírů v jejich investičním portfoliu. Je-li to však opodstatněno z hlediska obezřetnosti, mohou členské státy stanovit nižší horní hranici, která však bude činit minimálně 35 %, pro ty IZPP, které provozují penzijní plány s dlouhodobou zárukou úrokové sazby, nesou investiční riziko a samy poskytují záruku;
investování do výše až 30 % aktiv pokrývajících technické rezervy do aktiv vedených v jiných měnách, než jsou měny, ve kterých jsou vyjádřena pasiva;
investování do nástrojů, které mají dlouhodobý investiční horizont a nejsou obchodovány na regulovaných trzích, v mnohostranných obchodních systémech ani v organizovaných obchodních systémech,
investování do nástrojů emitovaných nebo zaručených EIB v rámci Evropského fondu pro strategické investice, evropských fondů dlouhodobých investic, evropských fondů sociálního podnikání a evropských fondů rizikového kapitálu.
HLAVA III
PODMÍNKY UPRAVUJÍCÍ ČINNOSTI
KAPITOLA 1
Systém správy a řízení
Článek 20
Odpovědnost řídícího nebo dozorčího orgánu
Článek 21
Obecné požadavky v oblasti správy a řízení
Článek 22
Požadavky na způsobilost a bezúhonnost vedoucích pracovníků
Členské státy po IZPP vyžadují, aby zajistily, že osoby, které IZPP skutečně řídí, osoby, které vykonávají klíčové funkce, a případně osoby nebo subjekty, jež externě zajišťují výkon klíčové funkce v souladu s článkem 31, při plnění svých úkolů splňují následující požadavky:
požadavek způsobilosti:
v případě osob, které skutečně IZPP řídí, to znamená, že mají kolektivně odpovídající kvalifikaci, znalosti a zkušenosti, které jim umožní zajistit správné a obezřetné řízení IZPP;
v případě osob, které vykonávají klíčové pojistněmatematické funkce nebo funkce interního auditu, to znamená, že mají odpovídající odbornou kvalifikaci, znalosti a zkušenosti, které jim umožní řádný výkon jejich klíčových funkcí;
v případě osob, které vykonávají jiné klíčové funkce, to znamená, že mají odpovídající odbornou kvalifikaci, znalosti a zkušenosti, které jim umožní řádný výkon jejich klíčových funkcí, a
požadavek bezúhonnosti: mají dobrou pověst a jsou čestné.
Avšak v domovských členských státech, jejichž právo institut místopřísežného prohlášení nezná, mohou státní příslušníci dotčených jiných členských států učinit čestné prohlášení před příslušným soudním nebo správním orgánem domovského členského státu nebo členského státu, jehož jsou státními příslušníky, nebo před notářem jednoho z těchto členských států. Tento orgán nebo notář vydá potvrzení o pravosti místopřísežného prohlášení nebo čestného prohlášení.
Členské státy také sdělí ostatním členským státům a Komisi, kterým orgánům nebo subjektům mají být doklady uvedené v odstavcích 3, 4 a 5 v souvislosti se žádostí o povolení výkonu činností uvedených v článku 11 na území uvedeného členského státu předloženy.
Článek 23
Politika odměňování
Při stanovování a uplatňování politiky odměňování uvedené v odstavci 1 musí IZPP dodržovat následující zásady:
politika odměňování je vytvořena, prováděna a udržována v souladu s činnostmi, rizikovým profilem, cíli a dlouhodobým zájmem, finanční stabilitou a fungováním IZPP jako celku a podporuje řádné, obezřetné a účinné řízení IZPP,
politika odměňování je v souladu s dlouhodobými zájmy účastníků a příjemců penzijních plánů provozovaných IZPP;
politika odměňování zahrnuje opatření, jejichž cílem je vyhnout se střetu zájmů,
politika odměňování je v souladu s řádným a účinným řízením rizik a nepovzbuzuje k podstupování rizik, které není slučitelné s rizikovým profilem a pravidly IZPP;
politika odměňování se vztahuje na IZPP a na poskytovatele služeb uvedené v čl. 31 odst. 1, pokud se na tyto poskytovatele služeb nevztahují směrnice uvedené v čl. 2 odst. 2 písm. b);
IZPP stanoví obecné zásady pro politiku odměňování, alespoň jednou za tři roky je přezkoumají a aktualizují, a je odpovědná za jejich provádění;
správa a řízení týkající se odměňování a dohledu nad ním musí být jasné, transparentní a účinné.
Článek 24
Obecná ustanovení
Aniž je dotčeno jeho právo nevypovídat ve vlastní neprospěch, uvědomí osoba zastávající klíčové funkce příslušný orgán IZPP, jestliže správní, řídící či dozorčí orgán IZPP nepřijme včas vhodná nápravná opatření, v těchto případech:
pokud osoba nebo organizační jednotka vykonávající klíčovou funkci zjistila podstatné riziko, že IZPP nedodrží věcně zásadní zákonnou povinnost, a oznámila to správnímu, řídícímu či dozorčímu orgánu IZPP a pokud by to mohlo mít závažný dopad na zájmy účastníků a příjemců, nebo
pokud osoba nebo organizační jednotka vykonávající klíčovou funkci zjistila zásadní porušení právních nebo správních předpisů vztahujících se na IZPP a její činnosti v rámci klíčové funkce této osoby nebo organizační jednotky a oznámila to správnímu, řídícímu či dozorčímu orgánu IZPP.
Článek 25
Řízení rizik
Uvedený systém řízení rizik musí být účinný a dobře začleněný do organizační struktury a do rozhodovacích procesů IZPP.
Systém řízení rizik se způsobem, který odpovídá velikosti a vnitřní organizaci IZPP, jakož i velikosti, povaze, rozsahu a složitosti jejich činností, vztahuje na rizika, která mohou vzniknout v IZPP nebo podnicích, jež případně vykonávají externě zajišťované úkoly nebo činnosti IZPP, alespoň v těchto oblastech:
upisování pojištění a tvorba technických rezerv;
řízení aktiv a pasiv;
investice, zejména deriváty, sekuritizace a podobné závazky;
řízení rizika likvidity a rizika koncentrace;
řízení provozních rizik;
pojištění a další techniky zmírňování rizik;
environmentální a sociální rizika a rizika v oblasti správy a řízení související s investičním portfoliem a jeho správou.
Článek 26
Funkce interního auditu
Členské státy po IZPP vyžadují, aby vytvořily způsobem, který odpovídá jejich velikosti a vnitřní organizaci, jakož i velikosti, povaze, rozsahu a složitosti jejich činností, účinnou funkci interního auditu. Funkce interního auditu zahrnuje hodnocení vhodnosti a účinnosti systému vnitřní kontroly a dalších prvků systému správy a řízení, včetně případných externě zajišťovaných činností.
Článek 27
Pojistněmatematická funkce
Pokud IZPP samotná poskytuje krytí biometrických rizik nebo zaručuje určitý výnos investic nebo výši dávek, členské státy po IZPP vyžadují, aby vykonávaly účinnou pojistněmatematickou funkci, která:
koordinuje výpočet technických rezerv a dohlíží na něj;
posuzuje přiměřenost metodik a podkladových modelů používaných při výpočtu technických rezerv a předpokladů učiněných pro tento účel;
posuzuje dostatečnost a kvalitu údajů používaných při výpočtu technických rezerv;
srovnává předpoklady, z nichž vychází výpočet technických rezerv, se zkušeností;
informuje správní, řídící či dozorčí orgán IZPP o spolehlivosti a přiměřenosti výpočtu technických rezerv;
vydává stanovisko k celkové koncepci upisování, má-li IZPP takovou koncepci;
vydává stanovisko k přiměřenosti pojistných ujednání, má-li IZPP taková ujednání, a
přispívá k účinnému provádění systému řízení rizik.
Článek 28
Vlastní posouzení rizik
Toto posouzení rizik se provádí alespoň jednou za tři roky nebo neprodleně po jakékoli významné změně rizikového profilu IZPP nebo rizikového profilu penzijních plánů provozovaných IZPP. Pokud k významné změně rizikového profilu dojde u jednoho konkrétního penzijního plánu, může se posouzení rizik omezit pouze na tento penzijní plán.
Členské státy zajití, aby posouzení rizik uvedené v odstavci 1 s přihlédnutím k velikosti a vnitřní organizaci IZPP, jakož i k velikosti, povaze, rozsahu a složitosti jejích činností zahrnovalo:
popis toho, jak je vlastní posuzování rizik začleněno do řídícího procesu a do rozhodovacích procesů IZPP;
posouzení účinnosti systému řízení rizik;
popis toho, jak IZPP předchází střetu zájmů s přispívajícím podnikem, jestliže si IZPP prostřednictvím přispívajícího podniku dává externě zajišťovat klíčové funkce v souladu s čl. 24 odst. 3;
posouzení celkových potřeb financování IZPP, případně včetně popisu plánu obnovy;
posouzení rizik pro účastníky a příjemce souvisejících s vyplacením jejich důchodových dávek a účinnosti jakéhokoli nápravného opatření, přičemž se případně zohlední:
mechanismy indexace;
mechanismy snížení dávek, včetně rozsahu, v němž lze nabyté důchodové dávky snížit, za jakých podmínek a kým;
kvalitativní posouzení mechanismů na ochranu důchodových dávek, případně včetně záruk, příslibů a jiných typů finanční podpory ze strany přispívajícího podniku, pojištění či zajištění ze strany podniku, na který se vztahuje směrnice 2009/138/ES, nebo krytí penzijním ochranným plánem ve prospěch IZPP nebo účastníků a příjemců;
kvalitativní posouzení provozního rizika;
a jsou-li při investičních rozhodnutích zvažovány environmentální a sociální faktory a faktory týkající se správy a řízení, posouzení nových či nově vznikajících rizik, včetně rizik souvisejících se změnou klimatu, využíváním zdrojů a životním prostředím, sociálních rizik a rizik souvisejících s odpisy aktiv v důsledku změny právních předpisů.
Článek 29
Roční účetní závěrky a výroční zprávy
Členské státy po každé IZPP zapsané nebo povolené na jejich území vyžadují, aby vypracovávala a zveřejňovala roční účetní závěrky a výroční zprávy s přihlédnutím ke každému penzijnímu plánu provozovanému IZPP, a případně roční účetní závěrky a výroční zprávy pro každý penzijní plán zvlášť. Roční účetní závěrky a výroční zprávy musí poskytovat skutečný a pravdivý obraz aktiv, pasiv a finanční situace IZPP a zahrnují zveřejnění významných investičních podílů. Roční účetní závěrky a informace ve výročních zprávách musí být odpovídající, úplné, přehledně sestavené a náležitě schválené oprávněnými osobami v souladu s vnitrostátními právními předpisy.
Článek 30
Prohlášení o zásadách investiční politiky
Členské státy zajistí, aby každá IZPP zapsaná nebo povolená na jejich území připravila a alespoň jednou za tři roky přezkoumala písemné prohlášení o zásadách investiční politiky. Toto prohlášení je třeba bez prodlení upravit po každé významné změně investiční politiky. Členské státy stanoví, že toto prohlášení musí obsahovat alespoň informace o metodách hodnocení investičního rizika, zavedených postupech řízení rizika a strategickém umisťování aktiv s ohledem na povahu a trvání důchodových závazků a o způsobech, jakými investiční politika zohledňuje environmentální a sociální faktory a faktory týkající se správy a řízení. Prohlášení se zpřístupní veřejnosti.
KAPITOLA 2
Externí zajišťování činností a správa investic
Článek 31
Externí zajišťování činností
Externí zajištění klíčových funkcí nebo jiných činností nesmí být prováděno tak, aby vedlo:
k narušení kvality systému správy a řízení dotyčné IZPP;
k nadměrnému zvýšení provozního rizika;
ke zhoršení schopnosti příslušných orgánů sledovat, jak IZPP plní své povinnosti;
k narušení nepřetržité a uspokojivé služby účastníkům a příjemcům.
Článek 32
Správa investic
Členské státy nesmí IZPP bránit v tom, aby jmenovaly pro účely správy investičního portfolia investiční správce usazené v jiném členském státě a mající náležité povolení k této činnosti v souladu se směrnicemi 2009/65/ES, 2009/138/ES, 2011/61/EU, 2013/36/EU a 2014/65/EU; totéž platí pro povolené subjekty uvedené v čl. 2 odst. 1 této směrnice.
KAPITOLA 3
Depozitář
Článek 33
Jmenování depozitáře
Článek 34
Úschova aktiv a odpovědnost depozitáře
Pro tyto účely depozitář zajistí, aby všechny finanční nástroje, které lze zapsat na účet finančních nástrojů vedený v evidenci depozitáře, byly v jeho evidenci zapsány na oddělených účtech v souladu s pravidly stanovenými směrnicí 2014/65/EU, které jsou vedeny na jméno IZPP, aby bylo vždy zřejmé, že patří dané IZPP nebo účastníkům a příjemcům daného penzijního plánu.
Není-li pro účely úschovy aktiv jmenován žádný depozitář, vyžaduje se po IZPP alespoň, aby:
zajistily, že je s finančními nástroji nakládáno s náležitou péčí a že jsou tyto nástroje dostatečně chráněny;
vedly záznamy, které IZPP umožňují kdykoli a bez prodlení identifikovat všechna aktiva;
přijaly nezbytná opatření k předcházení střetu zájmů v souvislosti s úschovou aktiv;
informovaly na požádání příslušné orgány, jakým způsobem jsou aktiva uschována.
Článek 35
Povinnosti dohledu
Kromě úkolů uvedených v čl. 34 odst. 1 a 2, depozitář jmenovaný pro účely dohledu:
plní pokyny IZPP, pokud nejsou v rozporu s vnitrostátními právními předpisy nebo s pravidly IZPP;
zajišťuje, aby u operací s aktivy IZPP souvisejícími s penzijním plánem byla protiplnění IZPP poskytována v obvyklých lhůtách;
zajišťuje, aby příjmy vytvořené aktivy byly použity v souladu s pravidly IZPP.
HLAVA IV
INFORMACE PŘEDÁVANÉ POTENCIÁLNÍM ÚČASTNÍKŮM, ÚČASTNÍKŮM A PŘÍJEMCŮM
KAPITOLA 1
Obecná ustanovení
Článek 36
Zásady
S ohledem na povahu vytvořeného penzijního plánu členské státy zajistí, aby každá IZPP zapsaná nebo povolená na jejich území poskytovala:
potenciálním účastníkům alespoň informace stanovené v článku 41;
účastníkům alespoň informace stanovené v článcích 37 až 40, 42 a 44; a
příjemcům alespoň informace stanovené v článcích 37, 43 a 44.
Informace uvedené v odstavci 1:
musí být pravidelně aktualizovány;
musí být napsány jasně, tj. jasným, stručným a srozumitelným jazykem, a nesmí obsahovat žargon ani technické termíny, je-li místo nich možné použít běžná slova;
nesmí být zavádějící a musí být zajištěna jednotnost slovní zásoby i obsahu;
musí být prezentovány snadno čitelnou formou;
musí být k dispozici v úředním jazyce členského státu, jehož sociální a pracovněprávní předpisy v oblasti plánů zaměstnaneckého penzijního pojištění se vztahují na příslušný penzijní plán; a
musí být poskytnuty potenciálním účastníkům, účastníkům a příjemcům zdarma v elektronické formě, včetně trvalého nosiče nebo prostřednictvím internetových stránek, nebo v tištěné podobě.
Článek 37
Obecné informace o penzijním plánu
Členské státy ve vztahu ke každé IZPP zapsané nebo povolené na jejich území zajistí, aby účastníci a příjemci byli dostatečně informováni o penzijním plánu provozovaném IZPP, zejména pokud jde o:
název IZPP, členský stát, v němž je IZPP zapsána nebo povolena, a název jejího příslušného orgánu;
práva a povinnosti stran zapojených do penzijního plánu;
informace o investičním profilu;
povahu finančních rizik, která nesou účastníci a příjemci;
podmínky týkající se plných nebo částečných záruk v rámci penzijního plánu či určité výše dávek nebo, není-li poskytována žádná záruka v rámci penzijního plánu, prohlášení v tomto smyslu;
případné mechanismy na ochranu získaných nároků nebo mechanismy snížení dávek;
dosavadní výkonnost investic souvisejících s penzijním plánem, a to minimálně za pětileté období, nebo za všechny roky fungování penzijního plánu, je-li toto období kratší pěti let, jestliže účastníci nesou investiční riziko nebo mohou přijímat investiční rozhodnutí;
strukturu nákladů, které vznikají účastníkům a příjemcům v souvislosti s plány, které nezajišťují určitou výši dávek;
možnosti účastníků a příjemců, pokud jde o pobírání důchodových dávek;
doplňující informace pro účastníky, kteří mají právo na převod důchodových práv, týkající se opatření pro takový převod.
KAPITOLA 2
Přehled důchodových dávek a doplňující informace
Článek 38
Obecná ustanovení
Článek 39
Přehled důchodových dávek
Přehled důchodových dávek zahrnuje alespoň tyto klíčové informace pro účastníky:
osobní údaje účastníka, včetně jednoznačného uvedení zákonem stanoveného věku odchodu do důchodu, věku odchodu do důchodu stanoveného v penzijním plánu nebo odhadovaného IZPP, nebo věku odchodu do důchodu stanoveného účastníkem;
název a kontaktní adresa IZPP a označení penzijního plánu účastníka;
je-li to relevantní, informace o plných nebo částečných zárukách v rámci penzijního plánu a případně o tom, kde lze nalézt další informace;
informace o projekci důchodových dávek v závislosti na věku odchodu do důchodu uvedeném v písmenu a) a prohlášení, že se tato projekce může lišit od konečné hodnoty vyplacených dávek. Pokud projekce důchodových dávek vycházejí z ekonomických scénářů, zahrnují tyto informace také odhad nejlepšího scénáře a nepříznivého scénáře s ohledem na konkrétní povahu penzijního plánu;
informace o získaných nárocích či akumulovaném kapitálu s ohledem na konkrétní povahu penzijního plánu;
informace o příspěvcích, které do penzijního plánu odvedli přispívající podnik a účastník, a to alespoň za posledních dvanáct měsíců, přičemž se zohlední konkrétní povaha penzijního plánu;
rozpis nákladů odečtených IZPP, a to alespoň za posledních dvanáct měsíců;
informace o celkové úrovni financování penzijního plánu.
Článek 40
Doplňující informace
Přehled důchodových dávek musí uvádět, kde a jakým způsobem lze získat doplňující informace včetně:
dalších praktických informací o možnostech, jež se účastníku nabízí v rámci penzijního plánu;
informací uvedených v článcích 29 a 30;
informací o předpokladech použitých pro částky vyjádřené jako anuita, zejména pokud jde o sazbu anuity, druh poskytovatele a trvání anuity, jsou-li relevantní;
informací o výši dávek v případě ukončení pracovního poměru.
KAPITOLA 3
Další informace a dokumenty, které je třeba poskytnout
Článek 41
Informace, které je nutno poskytnout potenciálním účastníkům
Členské státy po IZPP vyžadují, aby zajistily, že budou potenciální účastníci, kteří nejsou do penzijního plánu zařazeni automaticky, dříve než se k němu připojí, informováni:
o všech relevantních možnostech, které mají k dispozici, včetně investičních možností;
o relevantních prvcích penzijního plánu včetně druhu dávek;
o tom, zda a jak daný investiční přístup zohledňuje environmentální, klimatické a sociální faktory a faktory týkající se správy a řízení společnosti; a
o tom, kde lze najít další informace.
Členské státy po IZPP vyžadují, aby zajistily, že budou potenciální účastníci, kteří jsou do penzijního plánu zařazeni automaticky, neprodleně po tomto zařazení informováni:
o všech relevantních možnostech, které mají k dispozici, včetně investičních možností;
o relevantních prvcích penzijního plánu včetně druhu dávek;
o tom, zda a jak daný investiční přístup zohledňuje environmentální, klimatické a sociální faktory a faktory týkající se správy a řízení společnosti; a
o tom, kde lze najít další informace.
Článek 42
Informace, které je nutno poskytnout účastníkům v období před odchodem do důchodu
Kromě přehledu důchodových dávek poskytnou IZPP každému účastníkovi s náležitým předstihem před dosažením věku pro odchod do důchodu stanoveného v čl. 39 odst. 1 písm. a) nebo na jeho žádost informace o možnostech vyplácení důchodových dávek.
Článek 43
Informace, které je nutno poskytnout příjemcům v období vyplácení dávek
Článek 44
Dodatečné informace, které je nutno účastníkům a příjemcům poskytnout na jejich žádost
Na žádost účastníka, příjemce či jejich zástupců poskytne IZPP tyto dodatečné informace:
roční účetní závěrky a výroční zprávy uvedené v článku 29, nebo pokud je IZPP zodpovědná za více než jeden penzijní plán, roční účetní závěrky a výroční zprávy vztahující se k jejich příslušnému penzijnímu plánu;
prohlášení o zásadách investiční politiky uvedené v článku 30;
jakékoli další informace o předpokladech, jež byly použity k vytvoření projekcí uvedených v čl. 39 odst. 1 písm. d).
HLAVA V
OBEZŘETNOSTNÍ DOHLED
KAPITOLA 1
Obecná pravidla pro obezřetnostní dohled
Článek 45
Hlavní cíl obezřetnostního dohledu
Článek 46
Rozsah obezřetnostního dohledu
Členské státy zajistí, aby IZPP podléhaly obezřetnostnímu dohledu, včetně případného dohledu nad:
podmínkami provozu;
technickými rezervami;
finančním krytím technických rezerv;
regulatorním kapitálem;
disponibilní mírou solventnosti;
požadovanou mírou solventnosti;
investičními pravidly;
správou investic;
systémem správy a řízení a
informacemi, jež mají být poskytovány účastníkům a příjemcům.
Článek 47
Obecné zásady obezřetnostního dohledu
Článek 48
Pravomoci k zásahům a povinnosti příslušných orgánů
Příslušné orgány mohou také omezit nebo zakázat volné nakládání s aktivy IZPP, zejména pokud IZPP:
nevytvořila dostatečné technické rezervy pro veškeré své činnosti nebo má nedostatečná aktiva k pokrytí technických rezerv;
nemá regulatorní kapitál.
Příslušné orgány mohou zakázat nebo omezit činnosti IZPP zapsané nebo povolené na jejich území, zejména pokud:
IZPP dostatečně nechrání zájmy účastníků a příjemců penzijního plánu;
IZPP již neplní podmínky provozu;
IZPP závažným způsobem neplní své povinnosti podle pravidel, která se na ni vztahují;
v případě přeshraniční činnosti IZPP nedodržuje požadavky sociálních a pracovněprávních předpisů hostitelského členského státu týkající se plánů zaměstnaneckého penzijního pojištění.
Článek 49
Přezkum orgánem dohledu
Tento přezkum zohlední okolnosti, za nichž tyto IZPP působí a případně strany, které pro ně vykonávají externě zajišťované klíčové funkce či jiné činnosti. Přezkum sestává z těchto prvků:
posouzení kvalitativních požadavků týkajících se systému správy a řízení;
posouzení rizik, kterým je IZPP vystavena;
posouzení schopnosti IZPP tato rizika posoudit a řídit.
Článek 50
Informace poskytované příslušným orgánům
Členské státy zajistí, aby měly příslušné orgány vůči každé IZPP zapsané nebo povolené na jejich území pravomoci a prostředky nezbytné:
k tomu, aby mohly IZPP, správní, řídící či dozorčí orgán IZPP nebo osoby, které IZPP skutečně řídí nebo v jejím rámci vykonávají klíčové funkce, kdykoliv požádat o poskytnutí informací ke všem záležitostem týkajícím se její činnosti nebo o předání všech dokumentů týkajících se její činnosti;
k dohledu nad vztahy mezi IZPP a jinými podniky nebo mezi IZPP navzájem, pokud klíčové funkce IZPP nebo jiné činnosti externě zajišťují uvedené jiné podniky nebo IZPP, včetně všech následných úrovní subdodavatelského zajištění, pokud tyto vztahy ovlivňují finanční situaci IZPP nebo mají podstatný význam pro účinný dohled;
k získávání následujících dokumentů: vlastního posouzení rizik, prohlášení o zásadách investiční politiky, ročních účetních závěrek a výročních zpráv a všech ostatních dokumentů nezbytných k účelům dohledu;
ke stanovení, které dokumenty jsou nezbytné pro účely dohledu, například:
vnitřní předběžné zprávy;
pojistněmatematická hodnocení a podrobné předpoklady;
studie o aktivech a pasivech;
doklady o souladu se zásadami investiční politiky;
doklady o pravidelném hrazení příspěvků;
zprávy osob zodpovědných za audit ročních účetních závěrek uvedených v článku 29;
k provádění kontrol na místě v provozovnách IZPP a případně kontrol externě zajištěných a všech následně subdodavatelsky zajištěných činností k ověření, zda jsou činnosti prováděny v souladu s pravidly dohledu;
k tomu, aby si kdykoli od IZPP mohly vyžádat informace o externě zajišťovaných a všech následně subdodavatelsky zajišťovaných činnostech.
Článek 51
Transparentnost a odpovědnost
Členské státy zajistí, aby byly zveřejňovány tyto informace:
znění právních a správních předpisů a obecných pokynů v oblasti plánů zaměstnaneckého penzijního pojištění a informace o tom, zda se členský stát rozhodne uplatnit tuto směrnici v souladu s články 4 a 5;
informace týkající se přezkumu orgánem dohledu, který je stanoven v článku 49;
souhrnné statistické údaje o hlavních aspektech uplatňování obezřetnostního rámce;
hlavní cíl obezřetnostního dohledu a informace o hlavních funkcích a činnostech příslušných orgánů;
pravidla týkající se správních sankcí a jiných opatření za porušování vnitrostátních předpisů přijatých podle této směrnice.
KAPITOLA 2
Služební tajemství a výměna informací
Článek 52
Služební tajemství
Článek 53
Použití důvěrných informací
Členské státy zajistí, aby příslušné orgány, které obdrží důvěrné informace podle této směrnice, používaly tyto informace pouze při výkonu svých povinností a pro následující účely:
k ověření, zda IZPP splňují podmínky pro zahájení podnikání v oblasti zaměstnaneckého penzijního pojištění před zahájením své činnosti;
k usnadnění sledování činnosti IZPP, včetně sledování technických rezerv, solventnosti, systému správy a řízení a informací poskytovaných účastníkům a příjemcům;
k ukládání nápravných opatření, včetně správních sankcí;
umožňují-li to vnitrostátní právní předpisy, ke zveřejnění klíčových ukazatelů výkonnosti všech jednotlivých IZPP, což může účastníkům a příjemcům pomoci při přijímání finančních rozhodnutí týkajících se jejich důchodů;
při odvolání proti rozhodnutím příslušných orgánů přijatých v souladu s ustanoveními, kterými se provádí tato směrnice;
v soudních řízeních týkajících se ustanovení, kterými se provádí tato směrnice.
Článek 54
Vyšetřovací právo Evropského parlamentu
Články 52 a 53 není dotčeno vyšetřovací právo Evropského parlamentu podle článku 226 Smlouvy o fungování Evropské unie.
Článek 55
Výměna informací mezi orgány
Články 52 a 53 nebrání:
výměně informací mezi příslušnými orgány ve stejném členském státě při plnění jejich funkcí dohledu;
výměně informací mezi příslušnými orgány v různých členských státech při plnění jejich funkcí dohledu;
výměně informací mezi příslušnými orgány a kterýmkoli z následujících orgánů, subjektů a osob, které se nacházejí ve stejném členském státě, při plnění jejich funkcí dohledu:
orgány odpovědnými za dohled nad subjekty finančního sektoru a jinými finančními organizacemi a orgány odpovědnými za dohled nad finančními trhy;
orgány nebo subjekty odpovědnými za udržování stability finančního systému v členských státech prostřednictvím makroobezřetnostních pravidel;
subjekty zapojenými do likvidace penzijního plánu a jiných podobných řízení;
subjekty zabývajícími se reorganizací nebo orgány usilujícími o ochranu stability finančního systému;
osobami příslušnými k provádění povinných auditů účetnictví IZPP, pojišťoven a jiných finančních institucí;
sdělení informací subjektům, které řídí likvidaci penzijního plánu, nutných k plnění jejich úkolů.
Články 52 a 53 nebrání členským státům v tom, aby povolily výměnu informací mezi příslušnými orgány a kterýmkoli z těchto orgánů a osob:
orgány odpovědnými za dohled nad subjekty, jež jsou zapojené do likvidace penzijního plánu a dalších podobných postupů;
orgány odpovědnými za dohled nad osobami pověřenými výkonem povinného auditu účetnictví IZPP, pojišťoven a jiných finančních institucí;
nezávislými pojistnými matematiky IZPP provádějícími dozor nad uvedenými IZPP a subjekty odpovědnými za dohled nad těmito pojistnými matematiky.
Článek 56
Předávání informací centrálním bankám, měnovým orgánům, Evropským orgánům dohledu a Evropské radě pro systémová rizika
Články 52 a 53 nebrání příslušnému orgánu v tom, aby sděloval následujícím subjektům informace určené k plnění jejich příslušných úkolů:
centrálním bankám a jiným subjektům s obdobnou funkcí, které jednají jako měnové orgány;
případně jiným orgánům veřejné moci odpovědným za dohled nad platebními systémy;
Evropské radě pro systémová rizika, orgánu EIOPA, Evropskému orgánu dohledu (Evropskému orgánu pro bankovnictví) zřízenému nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 ( 8 ) a Evropskému orgánu dohledu (Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy) zřízenému nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 ( 9 ).
Článek 57
Sdělování informací orgánům ústřední státní správy odpovědným za právní předpisy v oblasti financí
Tyto informace je možné sdělit pouze tehdy, je-li to nutné z důvodu obezřetnostního dohledu, prevence a řešení úpadků IZPP. Aniž je dotčen odstavec 2 tohoto článku, osoby mající přístup k těmto informacím podléhají požadavkům služebního tajemství rovnocenným alespoň těm, které jsou stanoveny v této směrnici. Členské státy však zajistí, aby se informace obdržené podle článku 55 a informace obdržené prostřednictvím ověřování na místě směly sdělovat pouze s výslovným souhlasem příslušného orgánu, od něhož informace pocházejí, nebo příslušného orgánu členského státu, ve kterém se ověřování na místě provádělo.
Členské státy mohou povolit sdělování důvěrných informací týkajících se obezřetnostního dohledu nad IZPP svým parlamentním vyšetřovacím výborům, účetním dvorům a jiným svým subjektům odpovědným za vyšetřování, jsou-li splněny všechny tyto podmínky:
subjekty mají pravomoc podle vnitrostátního práva k vyšetřování a zkoumání činností orgánů odpovědných za dohled nad IZPP nebo za přípravu právních předpisů týkajících se takového dohledu;
dané informace jsou zcela nezbytné pro výkon pravomoci uvedené v písmenu a);
osoby mající přístup k těmto informacím podléhají požadavkům služebního tajemství podle vnitrostátních právních předpisů rovnocenným alespoň těm, které jsou stanoveny v této směrnici;
pocházejí-li informace z jiného členského státu, jsou sdělovány s výslovným souhlasem příslušných orgánů, od nichž pocházejí, a jsou sdělovány výhradně pro účely, pro které uvedené orgány svůj souhlas udělily.
Článek 58
Podmínky pro výměnu informací
Pro výměnu informací podle článku 55, předávání informací podle článku 56 a sdělování informací podle článku 57 členské státy vyžadují, aby byly splněny alespoň následující podmínky:
informace jsou vyměňovány, předávány a sdělovány za účelem vykonávání dohledu nebo dozoru;
na obdržené informace se vztahuje povinnost služebního tajemství stanovená v článku 52;
pokud informace pocházejí z jiného členského státu, nesmějí být sdělovány bez výslovného souhlasu příslušného orgánu, od něhož pocházejí, a jsou sdělovány případně pouze pro účely, pro které uvedený orgán udělil svůj souhlas.
Členské státy, které použijí první pododstavec, vyžadují, aby byly splněny alespoň tyto podmínky:
informace musí být určeny k odhalování, jakož i k vyšetřování a zkoumání podle čl. 57 odst. 2 písm. a);
na obdržené informace se vztahuje povinnost služebního tajemství stanovená v článku 52;
pokud informace pocházejí z jiného členského státu, nesmějí být sdělovány bez výslovného souhlasu příslušného orgánu, od něhož pocházejí, a jsou sdělovány případně pouze pro účely, pro které uvedený orgán svůj souhlas udělil.
Článek 59
Vnitrostátní předpisy týkající se obezřetnostních požadavků
HLAVA VI
ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
Článek 60
Spolupráce mezi členskými státy, Komisí a orgánem EIOPA
Článek 61
Zpracování osobních údajů
Pokud jde o zpracování osobních údajů v rámci této směrnice, vykonávají IZPP a příslušné orgány své úkoly pro účely této směrnice v souladu nařízením (EU) 2016/679. Pokud jde o zpracování osobních údajů orgánem EIOPA v rámci této směrnice, řídí se orgán EIOPA nařízením (ES) č. 45/2001.
Článek 62
Hodnocení a přezkum
Přezkum uvedený v odstavci 1 zohlední zejména:
přiměřenost této směrnice z obezřetnostního a správního hlediska;
přeshraniční činnost;
zkušenosti získané při uplatňování této směrnice a její dopad na stabilitu IZPP;
přehled důchodových dávek.
Článek 63
Změna směrnice 2009/138/ES
Směrnice 2009/138/ES se mění takto:
V článku 13 se bod 7 nahrazuje tímto:
„7. „zajištěním“ se rozumí jedna z následujících činností:
činnost sestávající z přebírání rizik postoupených pojišťovnou nebo pojišťovnou ze třetí země nebo jinou zajišťovnou nebo zajišťovnou ze třetí země;
v případě společenství zajistitelů známého jako Lloyd's činnost spočívající v převzetí rizik postoupených členem Lloyd's pojišťovnou nebo zajišťovnou jinou než společenstvím zajistitelů známým jako Lloyd's; nebo
poskytování krytí zajišťovnou instituci spadající do působnosti směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2341 ( *1 ).
V článku 308b se odstavec 15 nahrazuje tímto:
Pokud domovské členské státy tyto právní a správní předpisy nadále uplatňují, vypočítají pojišťovny v daném domovském členském státě svůj solventnostní kapitálový požadavek jako součet:
fiktivního solventnostního kapitálového požadavku ve vztahu k jejich pojišťovací činnosti, do něhož nezapočítají činnost v oblasti zaměstnaneckého penzijního pojištění podle článku 4 směrnice (EU) 2016/2341;
míry solventnosti ve vztahu k činnosti v oblasti zaměstnaneckého penzijního pojištění vypočítané podle právních a správních předpisů, které byly přijaty za účelem dosažení souladu s článkem 28 směrnice 2002/83/ES.
Do 31. prosince 2017 předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o tom, zda by období uvedené v prvním pododstavci mělo být prodlouženo, přičemž zohlední změny unijních nebo vnitrostátních právních předpisů vyplývající z této směrnice.“
Článek 63a
Zpřístupnění informací v jednotném evropském přístupovém místě
Členské státy zajistí, aby informace splňovaly tyto požadavky:
předkládají se ve formátu, ze kterého lze získat údaje, ve smyslu čl. 2 bodu 3 nařízení (EU) 2023/2859, nebo vyžaduje-li to právo Unie, ve strojově čitelném formátu, ve smyslu čl. 2 bodu 4 uvedeného nařízení,
jsou k nim připojena tato metadata:
všechny názvy IZPP, které se informace týkají,
identifikační kód právnické osoby patřící IZPP upřesněný podle čl. 7 odst. 4 písm. b) nařízení (EU) 2023/2859,
velikost instituce IZPP podle kategorií uvedených v čl. 7 odst. 4 písm. d) uvedeného nařízení,
druh informací klasifikovaných podle čl. 7 odst. 4 písm. c) uvedeného nařízení,
poznámka, zda informace obsahují osobní údaje.
Členské státy zajistí, aby informace splňovaly tyto požadavky:
předkládají se ve formátu, ze kterého lze získat údaje, ve smyslu čl. 2 bodu 3 nařízení (EU) 2023/2859,
jsou k nim připojena tato metadata:
všechny názvy osoby, které byla uložena správní sankce nebo jiné opatření, které se informace týkají;
je-li k dispozici, identifikační kód právnické osoby patřící osobě, které byla uložena správní sankce nebo jiné opatření, upřesněný podle čl. 7 odst. 4 písm. b) nařízení (EU) 2023/2859;
druh informací klasifikovaných podle čl. 7 odst. 4 písm. c) uvedeného nařízení;
poznámka, zda informace obsahují osobní údaje.
Pro zajištění účinného shromažďování a správy informací předkládaných v souladu s odstavcem 1 vypracuje orgán EIOPA návrhy prováděcích technických norem, v nichž upřesní:
všechna ostatní metadata, která mají být připojena k informacím,
strukturování údajů v informacích,
informace, pro které je vyžadován strojově čitelný formát, a to, jaký strojově čitelný formát se má v takových případech používat.
Pro účely písmene c) orgán EIOPA posoudí výhody a nevýhody různých strojově čitelných formátů a provede vhodné praktické zkoušky.
Orgán EIOPA tyto návrhy prováděcích technických norem předloží Komisi.
Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí technické normy uvedené v prvním pododstavci tohoto odstavce v souladu s článkem 15 nařízení (EU) č. 1094/2010.
Článek 64
Provedení ve vnitrostátním právu
Tyto předpisy přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Musí rovněž obsahovat prohlášení, že odkazy ve stávajících právních a správních předpisech na směrnice zrušené touto směrnicí se považují za odkazy na tuto směrnici. Způsob odkazu a znění prohlášení si stanoví členské státy.
Článek 65
Zrušení
Směrnice 2003/41/ES ve znění směrnic uvedených v příloze I části A se zrušuje s účinkem ode dne 13. ledna 2019, aniž jsou dotčeny povinnosti členských států týkající se lhůt pro provedení ve vnitrostátním právu a dne použitelnosti směrnic uvedených v příloze I části B.
Odkazy na zrušenou směrnici 2003/41/ES se považují za odkazy na tuto směrnici v souladu se srovnávací tabulkou obsaženou v příloze II.
Článek 66
Vstup v platnost
Tato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Článek 67
Určení
Tato směrnice je určena členským státům.
PŘÍLOHA I
ČÁST A
Zrušená směrnice a její následné změny
(uvedené v článku 65)
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/41/ES (Úř. věst. L 235, 23.9.2003, s. 10). |
|
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES (Úř. věst. L 335, 17.12.2009, s. 1). |
pouze článek 303 |
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/78/EU (Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 120). |
pouze článek 4 |
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/61/EU (Úř. věst. L 174, 1.7.2011, s. 1). |
pouze článek 62 |
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/14/EU (Úř. věst. L 145, 31.5.2013, s. 1.) |
pouze článek 1 |
ČÁST B
Lhůty pro provedení ve vnitrostátním právu a použitelnost
(uvedené v článku 65)
Směrnice |
Lhůta pro provedení ve vnitrostátním právu |
Datum použitelnosti |
2003/41/ES |
23.9.2005 |
23.9.2005 |
2009/138/ES |
31.3.2015 |
1.1.2016 |
2010/78/EU |
31.12.2011 |
31.12.2011 |
2011/61/EU |
22.7.2013 |
22.7.2013 |
2013/14/EU |
21.12.2014 |
21.12.2014 |
PŘÍLOHA II
Srovnávací tabulka
Směrnice 2003/41/ES |
Tato směrnice |
Článek 1 |
Článek 1 |
Článek 2 |
Článek 2 |
Článek 3 |
Článek 3 |
Článek 4 |
Článek 4 |
Článek 5 |
Článek 5 |
Čl. 6 písm. a) |
Čl. 6 odst. 1 |
Čl. 6 písm. b) |
Čl. 6 odst. 2 |
Čl. 6 písm. c) |
Čl. 6 odst. 3 |
Čl. 6 písm. d) |
Čl. 6 odst. 4 |
Čl. 6 písm. e) |
Čl. 6 odst. 5 |
Čl. 6 písm. f) |
Čl. 6 odst. 6 Čl. 6 odst. 7 |
Čl. 6 písm. g) |
Čl. 6 odst. 8 |
Čl. 6 písm. h) |
Čl. 6 odst. 9 |
Čl. 6 písm. i) |
Čl. 6 odst. 10 |
Čl. 6 písm. j) |
Čl. 6 odst. 11 Čl. 6 odst. 12 až 19 |
Článek 7 |
Článek 7 |
Článek 8 |
Článek 8 |
Čl. 9 odst. 1 písm. a) |
Článek 9 |
Čl. 9 odst. 1 písm. c) |
Čl. 10 odst. 1 písm. a) |
Čl. 9 odst. 1 písm. e) |
Čl. 10 odst. 1 písm. b) |
Čl. 9 odst. 2 |
Čl. 10 odst. 2 |
Článek 20 a čl. 9 odst. 5 |
Článek 11 Článek 12 |
Čl. 15 odst. 1 až 5 |
Čl. 13 odst. 1 až 5 |
Čl. 15 odst. 6 |
|
Článek 16 |
Článek 14 |
Článek 17 |
Článek 15 |
Čl. 17a odst. 1 až 4 |
Čl. 16 odst. 1 až 4 |
Čl. 17a odst. 5 |
|
Článek 17b |
Článek 17 |
Článek 17c |
|
Článek 17d |
Článek 18 |
Článek 18 |
Článek 19 Článek 20 Článek 21 |
Čl. 9 odst. 1 písm. b) |
Čl. 22 odst. 1 Čl. 22 odst. 2 až 7 Článek 23 Článek 24 Článek 25 Článek 26 Článek 27 Článek 28 |
Článek 10 |
Článek 29 |
Článek 12 |
Článek 30 |
Čl. 9 odst. 4 |
Čl. 31 odst. 1 Čl. 31 odst. 2 až 7 |
Čl. 19 odst. 1 |
Článek 32 |
Čl. 19 odst. 2 druhý pododstavec |
Čl. 33 odst. 1 Čl. 33 odst. 2 |
Čl. 19 odst. 2 první pododstavec |
Čl. 33 odst. 3 |
Čl. 19 odst. 3 |
Čl. 33 odst. 4 Čl. 33 odst. 5 až 8 Článek 34 Článek 35 Článek 36 |
Čl. 9 odst. 1 písm. f) |
Čl. 37 odst. 1 |
Čl. 11 odst. 4 písm. c) |
Čl. 37 odst. 2 |
Čl. 11 odst. 2 písm. b) |
Čl. 37 odst. 3 Čl. 37 odst. 4 Článek 38 Článek 39 Čl. 40 odst. 1 písm. a) až c) |
Čl. 11 odst. 4 písm. b) |
Čl. 40 odst. 1 písm. d) Čl. 40 odst. 2 Článek 41 Článek 42 |
Čl. 11 odst. 5 |
Článek 43 |
Čl. 11 odst. 2 písm. a) |
Čl. 44 písm. a) |
Čl. 11 odst. 3 |
Čl. 44 písm. b) Čl. 44 písm. c) Článek 45 Článek 46 Článek 47 |
Čl. 14 odst. 1 |
Čl. 48 odst. 1 |
Čl. 14 odst. 2 první pododstavec |
Čl. 48 odst. 2 Čl. 48 odst. 3 až 5 |
Čl. 14 odst. 2 druhý pododstavec |
Čl. 48 odst. 6 |
Čl. 14 odst. 3 až 5 |
Čl. 48 odst. 7 až 9 Článek 49 |
Čl. 13 odst. 1 |
Článek 50 |
Čl. 13 odst. 2 |
|
|
Článek 51 Článek 52 Článek 53 Článek 54 Článek 55 Článek 56 Článek 57 Článek 58 |
Čl. 20 odst. 11 první pododstavec |
Čl. 59 odst. 1 |
Čl. 20 odst. 11 druhý pododstavec |
Čl. 59 odst. 2 |
Čl. 20 odst. 11 třetí a čtvrtý pododstavec |
|
Článek 21 |
Článek 60 Článek 61 Článek 62 Článek 63 |
Článek 22 |
Článek 64 Článek 65 Článek 66 Článek 67 |
( 1 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 ze dne 29. dubna 2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení (Úř. věst. L 166, 30.4.2004, s. 1).
( 2 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 987/2009 ze dne 16. září 2009, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení (ES) č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení (Úř. věst. L 284, 30.10.2009, s. 1).
( 3 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/65/ES ze dne 13. července 2009 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se subjektů kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP) (Úř. věst. L 302, 17.11.2009, s. 32).
( 4 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/61/EU ze dne 8. června 2011 o správcích alternativních investičních fondů a o změně směrnic 2003/41/ES a 2009/65/ES a nařízení (ES) č. 1060/2009 a (EU) č. 1095/2010 (Úř. věst. L 174, 1.7.2011, s. 1).
( 5 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU ze dne 26. června 2013 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi a investičními podniky, o změně směrnice 2002/87/ES a zrušení směrnic 2006/48/ES a 2006/49/ES (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 338).
( 6 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU ze dne 15. května 2014 o trzích finančních nástrojů a o změně směrnic 2002/92/ES a 2011/61/EU (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 349).
( 7 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1060/2009 ze dne 16. září 2009 o ratingových agenturách (Úř. věst. L 302, 17.11.2009, s. 1).
( 8 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/78/ES (Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 12).
( 9 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/77/ES (Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 84).
( *1 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2341 ze dne 14. prosince 2016 o činnostech institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění (IZPP) a dohledu nad nimi (Úř. věst. L 354, 23.12.2016, s. 37).“
( 10 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/2859 ze dne 13. prosince 2023, kterým se zřizuje jednotné evropské přístupové místo poskytující centralizovaný přístup k veřejně dostupným informacím o finančních službách, kapitálových trzích a udržitelnosti (Úř. věst. L, 2023/2859, 20.12.2023, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2023/2859/oj).