This document is an excerpt from the EUR-Lex website
Document 02013R1303-20180802
Regulation (EU) No 1303/2013 of the European Parliament and of the Council of 17 December 2013 laying down common provisions on the European Regional Development Fund, the European Social Fund, the Cohesion Fund, the European Agricultural Fund for Rural Development and the European Maritime and Fisheries Fund and laying down general provisions on the European Regional Development Fund, the European Social Fund, the Cohesion Fund and the European Maritime and Fisheries Fund and repealing Council Regulation (EC) No 1083/2006
Consolidated text: Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 ze dne 17. prosince 2013 o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti, Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova a Evropském námořním a rybářském fondu, o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1083/2006
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 ze dne 17. prosince 2013 o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti, Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova a Evropském námořním a rybářském fondu, o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1083/2006
02013R1303 — CS — 02.08.2018 — 005.001
Tento dokument slouží výhradně k informačním účelům a nemá žádný právní účinek. Orgány a instituce Evropské unie nenesou za jeho obsah žádnou odpovědnost. Závazná znění příslušných právních předpisů, včetně jejich právních východisek a odůvodnění, jsou zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie a jsou k dispozici v databázi EUR-Lex. Tato úřední znění jsou přímo dostupná přes odkazy uvedené v tomto dokumentu
|
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č. 1303/2013 ze dne 17. prosince 2013 (Úř. věst. L 347 20.12.2013, s. 320) |
Ve znění:
|
|
|
Úřední věstník |
||
|
Č. |
Strana |
Datum |
||
|
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2015/1839 ze dne 14. října 2015, |
L 270 |
1 |
15.10.2015 |
|
|
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2016/2135 ze dne 23. listopadu 2016, |
L 338 |
34 |
13.12.2016 |
|
|
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2017/825 ze dne 17. května 2017 |
L 129 |
1 |
19.5.2017 |
|
|
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2017/1199 ze dne 4. července 2017, |
L 176 |
1 |
7.7.2017 |
|
|
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2017/2305 ze dne 12. prosince 2017, |
L 335 |
1 |
15.12.2017 |
|
|
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, |
L 193 |
1 |
30.7.2018 |
|
Opraveno:
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č. 1303/2013
ze dne 17. prosince 2013
o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti, Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova a Evropském námořním a rybářském fondu, o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1083/2006
ČÁST PRVNÍ
PŘEDMĚT A DEFINICE
Článek 1
Předmět
Toto nařízení stanoví obecná pravidla použitelná na Evropský fond pro regionální rozvoj (EFRR), Evropský sociální fond (ESF), Fond soudržnosti, Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV) a Evropský námořní a rybářský fond (ENRF), které provádí svou činnost ve společném rámci (dále jen „evropské strukturální a investiční fondy“ či "fondy ESI"). Stanoví rovněž ustanovení nezbytná k zajištění účinnosti fondů ESI a jejich koordinace mezi sebou i s dalšími nástroji Unie. Společná pravidla, která se použijí na fondy ESI, jsou stanovena v části druhé.
Část třetí stanoví obecná pravidla pro EFRR, ESF (společně dále jen „strukturální fondy“) a Fond soudržnosti, pokud jde o úkoly, přednostní cíle a uspořádání strukturálních fondů a Fondu soudržnosti (dále jen „fondy“), kritéria, ►C1 jež musí členské státy a regiony splnit, aby se staly způsobilými pro získání podpory z fondů, dostupné ◄ finanční zdroje a kritéria pro jejich přidělování.
Část čtvrtá stanoví obecná pravidla pro fondy a ENRF, pokud jde o řízení a kontrolu, finanční řízení, účetnictví a finanční opravy.
Pravidla stanovená v tomto nařízení se použijí, aniž je dotčeno nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013 ( 1 ) a zvláštní ustanovení následujících nařízení (dále jen "nařízení pro jednotlivé /dané fondy") v souladu s pátým pododstavcem tohoto článku:
1) nařízení (EU) č. 1301/2013 (dále jen „nařízení o EFRR“);
2) nařízení (EU) č. 1304/2013 (dále jen „nařízení o ESF“);
3) nařízení (EU) č. 1300/2013 (dále jen „nařízení o Fondu soudržnosti“);
4) nařízení (EU) č. 1299/2013 (dále jen „nařízení o EÚS“);
5) nařízení (EU) č. 1305/2013 (dále jen „nařízení o EZFRV“); a
6) budoucí právní akt Unie, jímž se stanoví podmínky finanční podpory v rámci námořní a rybářské politiky na programové období 2014 až 2020 (dále jen "nařízení o ENRF").
Část druhá tohoto nařízení se použije na všechny fondy ESI, v výjimkou případů, kdy umožňuje výslovně se od ní odchýlit Část třetí tohoto nařízení stanoví doplňující pravidla k části druhé, která se použijí na fondy nebo na fondy a ENRF, a může výslovně umožnit se od ní odchýlit v dotyčných nařízeních pro dané fondy. Nařízení pro dané fondy mohou stanovit doplňující pravidla k části druhé tohoto nařízení pro fondy ESI, k části třetí tohoto nařízení pro fondy a k části čtvrté tohoto nařízení pro fondy a ENRF. Doplňující pravidla v nařízeních pro dané fondy nesmí být v rozporu s částí druhou, třetí a čtvrtou tohoto nařízení. V případě pochybností o tom, která ustanovení mají být použita, mají přednost část druhá, třetí nebo čtvrtá tohoto nařízení před nařízeními pro dané fondy.
Článek 2
Definice
Pro účely tohoto nařízení se rozumí:
1) „strategií Unie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění“ záměry a sdílené cíle, jež slouží jako vodítka pro opatření členských států a Unie, vymezené v závěrech, které přijala Evropská rada dne 17. června 2010 jako přílohu I (nová evropská strategie pro zaměstnanost a růst – hlavní cíle EU), v doporučení Rady ze dne 13. července 2010 ( 2 ) a v rozhodnutí Rady 2010/707/EU ( 3 ) a v jakékoli revizi těchto záměrů a sdílených cílů;
2) „strategickým politickým rámcem“ rámec tvořený jedním nebo více dokumenty vypracovanými na celostátní nebo regionální úrovni, který stanoví omezený počet ucelených priorit určených na základě důkazů a časový rámec pro plnění těchto priorit a který může zahrnovat kontrolní mechanismus;
3) „strategií pro inteligentní specializaci“ celostátní nebo regionální inovační strategie, které stanoví priority pro vytvoření konkurenční výhody vybudováním vlastních výzkumných a inovačních kapacit, jež budou odpovídat potřebám podniků s cílem uceleným způsobem reagovat na nové příležitosti a vývoj na trhu a zároveň zabránit zdvojování a tříštění úsilí; strategie pro inteligentní specializaci může mít podobu celostátního nebo regionálního strategického politického rámce pro výzkum a inovace nebo mohou být do něj zahrnuty;
4) „pravidly pro daný fond“ ustanovení obsažená v části třetí nebo čtvrté tohoto nařízení či v nařízení, jímž se řídí jeden nebo několik fondů ESI, uvedeném v čl. 1 čtvrtém pododstavci, nebo zavedená na jejich základě;
5) „programováním“ proces organizace, rozhodování a přidělování finančních prostředků v několika fázích, do nějž jsou zapojeni partneři v souladu s článkem 5, s cílem realizovat během několika let společnou akci Unie a členských států za účelem dosažení cílů strategie Unie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění;
6) „programem“„operační program“, jak je uveden v části třetí nebo čtvrté tohoto nařízení a v nařízení o ENRF, a „program pro rozvoj venkova“, jak je uveden v nařízení o EZFRV;
(7) "programovou oblastí" zeměpisná oblast, na kterou se vztahuje daný program, nebo v případě programu vztahujícího se na více než jednu kategorii regionu, zeměpisná oblast odpovídající každé jednotlivé kategorii regionu;
8) „prioritou“ v části druhé a čtvrté tohoto nařízení „prioritní osa“, jak je uvedena v části třetí tohoto nařízení pro EFRR, ESF a Fond soudržnosti, a „priorita Unie“, jak je uvedena v nařízení o ENRF a v nařízení o EZFRV;
9) „operací“ projekt, smlouva, opatření nebo skupina projektů, které byly vybrány řídicími orgány dotyčných programů nebo z jejich pověření a které přispívají k dosažení cílů priority nebo priorit; v souvislosti s finančními nástroji tvoří operaci finanční příspěvky z programu na finanční nástroje a následná finanční podpora, kterou tyto finanční nástroje poskytují;
10) „příjemcem“ veřejný nebo soukromý subjekt nebo fyzická osoba odpovědné za zahájení nebo za zahájení i provádění operací a:
a) v souvislosti se státní podporou subjekt, který dostává podporu, s výjimkou případů, kdy výše podpory na podnik činí méně než 200 000 EUR, v nichž může dotčený členský stát rozhodnout, že příjemcem je subjekt poskytující podporu, aniž jsou dotčena nařízení Komise (EU) č. 1407/2013 ( 4 ), (EU) č. 1408/2013 ( 5 ) a (EU) č. 717/2014 ( 6 ), a
b) v souvislosti s finančními nástroji podle části druhé hlavy IV tohoto nařízení subjekt, který provádí finanční nástroj, popřípadě fond fondů.
11) „finančními nástroji“ finanční nástroje vymezené ve finančním nařízení, pokud není v tomto nařízení stanoveno jinak;
12) „konečným příjemcem“ právnická nebo fyzická osoba, která dostává finanční podporu z finančního nástroje;
13) „státní podporou“ podpora ve smyslu čl. 107 odst. 1 Smlouvy o fungování EU, přičemž pro účely tohoto nařízení se má za to, že tento výraz zahrnuje rovněž podporu de minimis ve smyslu nařízení Komise (ES) č. 1998/2006 ( 7 ), nařízení Komise (ES) č. 1535/2007 ( 8 ) a nařízení Komise (ES) č. 875/2007 ( 9 );
14) „dokončenou operací“ operace, která je fyzicky dokončena nebo zcela provedena a v souvislosti s níž příjemci provedli všechny příslušné platby a byl jim vyplacen odpovídající příspěvek z veřejných zdrojů;
15) „veřejným výdajem“ jakýkoli příspěvek z veřejných zdrojů na financování operací, jehož zdrojem je rozpočet celostátních, regionálních nebo místních orgánů veřejné správy, rozpočet Unie související s fondy ESI, rozpočet veřejnoprávních subjektů nebo rozpočet sdružení orgánů veřejné správy nebo veřejnoprávních subjektů a který může - pro účely stanovení podílu spolufinancování pro programy ESF nebo priority - zahrnovat případné finanční zdroje, jimiž kolektivně přispívají zaměstnavatelé a pracovníci;
16) „veřejnoprávním subjektem“ jakýkoli subjekt, na který se vztahuje veřejné právo ve smyslu čl. 1 bodu 9 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/18/ES ( 10 ), a jakékoli evropské seskupení pro územní spolupráci (ESÚS) zřízené v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1082/2006 ( 11 ), bez ohledu na to, zda je ESÚS podle příslušných vnitrostátních prováděcích předpisů považován za subjekt veřejného či soukromého práva;
17) „dokladem“ tištěné nebo elektronické médium obsahující informace významné v souvislosti v tímto nařízením;
18) „zprostředkujícím subjektem“ jakýkoli veřejný nebo soukromý subjekt, za jehož činnost odpovídá řídicí nebo certifikační orgán nebo který z pověření takového orgánu plní povinnosti vůči příjemcům provádějícím operace;
19) „komunitně vedeným místním rozvojem“ ucelená soustava operací za účelem splnění cílů a potřeb na místní úrovni, a která přispívá k dosažení strategie Unie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění a která je koncipována a prováděna místní akční skupinou;
20) „dohodou o partnerství“ dokument vypracovaný členským státem za účasti partnerů v souladu s přístupem založeným na víceúrovňové správě, který stanoví strategii členského státu, priority a opatření pro účinné a efektivní využívání fondů ESI za účelem plnění strategie Unie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění a který je schválen Komisí na základě posouzení a dialogu s dotyčným členským státem.
21) „kategorií regionů“ rozdělení regionů do kategorií „méně rozvinuté regiony“, „přechodové regiony“ nebo „více rozvinuté regiony“ podle čl. 90 odst. 2;
22) „žádostí o platbu“ žádost o platbu nebo výkaz výdajů předložený členským státem Komisi;
23) „EIB“ Evropská investiční banka, Evropský investiční fond nebo jakákoli dceřiná společnost Evropské investiční banky;
24) „partnerstvím veřejného a soukromého sektoru“ formy spolupráce veřejných subjektů a soukromého sektoru, jejichž cílem je zlepšit provádění investic do infrastrukturních projektů nebo jiných typů operací, jež zajišťují veřejné služby, prostřednictvím sdílení rizik a odborných znalostí soukromého sektoru nebo poskytováním dalších zdrojů kapitálu;
25) „operací partnerství veřejného a soukromého sektoru“ operace, jež se provádí má být prováděna ve struktuře partnerství veřejného a soukromého sektoru;
26) „účelově vázaným účtem“ bankovní účet, na který se vztahuje písemná dohoda mezi řídicím orgánem nebo zprostředkujícím subjektem a subjektem provádějícím finanční nástroj, nebo v případě operace prováděné v partnerství veřejného a soukromého sektoru, ►C1 písemná dohoda mezi veřejným subjektem, který je příjemcem, a soukromým partnerem schváleným řídicím orgánem nebo zprostředkujícím subjektem, a který byl zřízen výhradně k uložení prostředků, jež mají být v případě finančního nástroje vyplaceny po skončení období způsobilosti či v případě operace prováděné v partnerství veřejného a soukromého sektoru vyplaceny během období způsobilosti nebo po jeho skončení, výhradně pro účely ◄ stanovené v čl. 42 odst. 1 písm. c), čl. 42 odst. 2, čl. 42 odst. 3 a článku 64, nebo bankovní účet zřízený za podmínek poskytujících rovnocenné záruky na výplatu prostředků z fondů;
27) „fondem fondů“ fond zřízený s cílem poskytovat podporu z programu či programů několika finančním nástrojům; pokud jsou finanční nástroje prováděny prostřednictvím fondu fondů, považuje se subjekt provádějící fond fondů za jediného příjemce ve smyslu bodu 10 tohoto článku;
28) „malými a středními podniky“ mikropodniky, malé nebo střední podniky vymezené v doporučení Komise 2003/361/ES ( 12 );
29) „účetním obdobím“ pro účely části třetí a čtvrté, období od 1. července do 30. června, s výjimkou prvního účetního období programového období, u nějž se tím rozumí období od počátečního dne způsobilosti výdajů do 30. června 2015. Poslední účetní období je období od 1. července 2023 do 30. června 2024;
30) „rozpočtovým rokem“ pro účely části třetí a čtvrté, období od 1. ledna do 31. prosince;
31) „makroregionální strategií“ integrovaný rámec schválený Radou a ve vhodných případech potvrzený Evropskou radou, který může být podporován mimo jiné fondy ESI a který se má zabývat společnými problémy, s nimiž se stanovená zeměpisná oblast potýká a jež se týkají členských států a třetích zemí, které leží v téže zeměpisné oblasti, a tak těží z posílené spolupráce přispívající k dosažení hospodářské, sociální a územní soudržnosti;
32) „strategií pro přímořskou oblast“ strukturovaný rámec spolupráce týkající se dané zeměpisné oblasti vytvořený orgány Unie, členskými státy, jejich regiony a případně třetími zeměmi, které leží v dané přímořské oblasti; strategie pro přímořskou oblast bere v úvahu geografická, klimatická, hospodářská a politická specifika dotčené přímořské oblasti;
33) „použitelnou předběžnou podmínkou“ konkrétní a předem přesně vymezený podstatný faktor, který je nezbytným předpokladem pro účinné a účelné splnění specifického cíle investiční priority nebo priority Unie, je s tímto cílem přímo a skutečně spojen a má přímý vliv na jeho účinné a efektivní splnění;
34) „specifickým cílem“ výsledek, k jehož dosažení přispívá investiční priorita nebo priorita Unie ve specifickém celostátním nebo regionálním kontextu prostřednictvím akcí nebo opatření provedených v rámci dané priority;
35) „příslušnými doporučeními pro jednotlivé země přijatými podle čl. 121 odst. 2 Smlouvy o fungování EU“ a „příslušnými doporučeními Rady přijatými podle čl. 148 odst. 4 Smlouvy o fungování EU“ doporučení týkající se strukturálních problémů, které je vhodné řešit prostřednictvím víceletých investic, jež spadají přímo do oblasti působnosti fondů ESI, jak je uvedeno v nařízeních pro dané fondy;
36) „nesrovnalostí“ jakékoli porušení ustanovení unijního nebo vnitrostátního právního předpisu týkajícího se jeho uplatňování, které vyplývá z jednání nebo opomenutí hospodářského subjektu zapojeného do provádění fondů ESI, a v důsledku jehož je nebo by mohl být poškozen rozpočet Unie tím, že by byl z rozpočtu Unie uhrazen neoprávněný výdaj.
37) „hospodářským subjektem“ jakákoli fyzická či právnická osoba a ostatní subjekty, které se podílejí na provádění pomoci z fondů ESI, s výjimkou členského státu při výkonu veřejných pravomocí;
38) „systémovou nesrovnalostí“ nesrovnalost, jež se může opakovat, u níž je vysoká pravděpodobnost, že se bude vyskytovat u podobných typů operací, a která je důsledkem závažného nedostatku v účinném fungování systémů řízení a kontroly včetně nezavedení odpovídajících postupů v souladu s tímto nařízením a pravidly pro daný fond;
39) „závažným nedostatkem v účinném fungování systému řízení a kontroly“ pro účely provádění fondů a ENRF v rámci části čtvrté, nedostatek, který vyžaduje podstatná zlepšení systému, který vystavuje fondy a ENRF závažnému riziku nesrovnalostí a jehož existence je neslučitelná s výrokem auditora bez výhrad ohledně fungování systému řízení a kontroly.
Článek 3
Výpočet lhůt pro rozhodnutí Komise
►C1 Pokud je podle čl. 16 odst. 2 a 4, čl. 29 odst. 4, čl. 30 odst. 2 a 3 ◄ , čl. 102 odst. 2, čl. 107 odst. 2 a čl. 108 odst. 3 stanovena lhůta, v níž má Komise prostřednictvím prováděcího aktu přijmout nebo změnit rozhodnutí, nezapočítává se do ní doba, která začíná dnem následujícím po dni, kdy Komise zašle své připomínky členskému státu, a končí dnem, kdy členský stát na tyto připomínky odpoví.
ČÁST DRUHÁ
SPOLEČNÁ USTANOVENÍ POUŽITELNÁ NA FONDY ESI
HLAVA I
ZÁSADY PODPORY UNIE PRO FONDY ESI
Článek 4
Obecné zásady
1. Fondy ESI poskytují prostřednictvím víceletých programů podporu, která doplňuje celostátní, regionální a místní zásahy, za účelem splnění strategie Unie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění a zvláštních úkolů stanovených pro jednotlivé fondy v souladu s jejich cíli vycházejícími ze Smlouvy, včetně hospodářské, sociální a územní soudržnosti, při zohlednění příslušných integrovaných hlavních směrů strategie Evropa 2020 a příslušných doporučení pro jednotlivé země přijatých podle s čl. 121 odst. 2 Smlouvy o fungování EU a příslušných doporučení Rady přijatých podle s čl. 148 odst. 4 Smlouvy o fungování EU a případně na vnitrostátní úrovni s přihlédnutím k příslušnému národnímu programu reforem.
2. Komise a členské státy s přihlédnutím ke specifickým podmínkám v jednotlivých členských státech zajistí, aby byla podpora z fondů ESI v souladu s příslušnými politikami, horizontálními zásadami podle článků 5, 7 a 8 a prioritami Unie a vzájemně se doplňovala s dalšími nástroji Unie.
3. Podpora z fondů ESI se provádí v úzké spolupráci mezi Komisí a členskými státy v souladu se zásadou subsidiarity.
4. Členské státy na odpovídající územní úrovni a v souladu se svým institucionálním, právním a finančním rámcem a subjekty určené členskými státy pro tento účel zodpovídají za přípravu a provádění programů a za plnění svých úkolů v partnerství s příslušnými partnery uvedenými v článku 5 v souladu s tímto nařízením a pravidly pro daný fond.
5. Opatření pro provádění a využívání fondů ESI a zejména nezbytné finanční a správní zdroje potřebné pro přípravu a provádění programů v souvislosti s monitorováním, podáváním zpráv, hodnocením, řízením a kontrolou musí dodržovat zásadu proporcionality s ohledem na výši přidělené podpory a musí přihlížet k obecnému cíli snižování administrativní zátěže pro subjekty zapojené do řízení a kontroly programů.
6. Komise a členské státy v souladu se svými povinnostmi zajišťují koordinaci mezi jednotlivými fondy ESI a mezi fondy ESI a dalšími příslušnými politikami, strategiemi a nástroji Unie včetně těch, jež spadají do rámce vnější činnosti Unie.
7. Část rozpočtu Unie přidělená fondům ESI je plněna v rámci sdíleného řízení, na němž se podílejí členské státy a Komise, v souladu ►M6 s článkem 63 finančního nařízení ◄ , s výjimkou částky podpory z Fondu soudržnosti převedené na nástroj pro propojení Evropy podle čl. 92 odst. 6 tohoto nařízení, inovativních opatření z podnětu Komise podle článku 8 nařízení o EFRR, technické pomoci z podnětu Komise a podpory pro přímé řízení podle nařízení o ENRF.
8. Komise a členské státy ctí zásadu řádného finančního řízení v souladu s článkem 33, čl. 36 odst. 1 a článkem 61 finančního nařízení.
9. Komise a členské státy zajistí účinnost fondů ESI při přípravě a provádění ve vztahu ke monitorování, podávání zpráv a hodnocení.
10. Komise a členské státy plní své úlohy v souvislosti s fondy ESI s cílem snížit administrativní zátěž pro příjemce.
Článek 5
Partnerství a víceúrovňová správa
1. V souvislosti s dohodou o partnerství a s každým jednotlivým programem naváže každý členský stát v souladu se svým institucionálním a právním rámcem partnerskou spolupráci s příslušnými regionálními a místními orgány. Partnerská spolupráce zahrnuje také tyto partnery:
a) příslušné městské a jiné orgány veřejné správy;
b) hospodářské a sociální partnery; a
c) příslušné subjekty zastupující občanskou společnost, včetně partnerů v oblasti životního prostředí, nevládních organizací a subjektů zodpovědných za prosazování sociálního začlenění, rovnosti žen a mužů a nediskriminace.
2. V souladu s přístupem založeným na víceúrovňové správě zapojí členské státy partnery uvedené v odstavci 1 do přípravy dohod o partnerství a zpráv o pokroku a po celou dobu přípravy a provádění programů, včetně účasti v monitorovacích výborech pro jednotlivé programy v souladu s článkem 48.
3. Komisi je svěřena pravomoc přijmout akt v přenesené pravomoci v souladu s článkem 149, aby stanovila evropský kodex chování pro partnerskou spolupráci (dále jen "kodex chování") s cílem podpořit členské státy a zjednodušit jim situaci při organizaci partnerské spolupráce v souladu s odstavci 1 a 2 tohoto článku. Kodex chování stanoví rámec, v němž členské státy v souladu se svým institucionálním a právním rámcem a také se svými vnitrostátními a regionálními pravomocemi provádějí dohody o partnerství. Kodex chování – při plném respektování zásad subsidiarity a proporcionality – stanoví:
a) hlavní zásady týkající se transparentních postupů, jimiž je třeba se řídit při určování příslušných partnerů, včetně jejich případných zastřešujících organizací, aby mohly členské státy snadněji určit ty nejreprezentativnější příslušné partnery v souladu se svým institucionálním a právním rámcem;
b) hlavní zásady a osvědčené postupy týkající se zapojení různých kategorií příslušných partnerů, jak je uvedeno v odstavci 1, do přípravy dohod o partnerství a programů, informace týkající se zapojení, které mají být poskytnuty, a různé fáze provádění;
c) osvědčené postupy týkající se formulace pravidel členství a vnitřní postupy monitorovacích výborů, o nichž mají rozhodnout členské státy, popřípadě monitorovací výbory pro jednotlivé programy v souladu s příslušnými ustanoveními tohoto nařízení a pravidly pro daný fond;
d) hlavní cíle a osvědčené postupy v případech, kdy řídicí orgán zapojí příslušné partnery do přípravy výzev k předkládání návrhů, a zejména osvědčené postupy pro zabránění možnému střetu zájmů v případech, kdy je možné, že příslušní partneři jsou rovněž potenciálními příjemci, a pro zapojení příslušných partnerů do přípravy zpráv o pokroku a do práce související s monitorováním a hodnocením programů v souladu s příslušnými ustanoveními tohoto nařízení a pravidly pro daný fond;
e) orientační oblasti, témata a osvědčené postupy o tom, jak příslušné orgány členských států mohou využívat fondy ESI včetně technické pomoci při posilování institucionálních kapacit příslušných partnerů v souladu s příslušnými ustanoveními tohoto nařízení a pravidly pro daný fond;
f) úlohu Komise při šíření osvědčených postupů;
g) hlavní zásady a osvědčené postupy, které mohou usnadnit členským státům posuzování toho, jak jsou prováděny dohody o partnerství a jaký je jejich přínos.
Ustanovení kodexu chování nesmějí být jakkoli v rozporu s příslušnými ustanoveními tohoto nařízení a pravidly pro daný fond.
4. Komise oznámí akt v přenesené pravomoci uvedený v odstavci 3 tohoto článku, týkající se evropského kodexu chování pro partnerskou spolupráci současně Evropskému parlamentu a Radě do 18. dubna 2014 Tento akt v přenesené pravomoci nesmí stanovit za den použitelnosti den předcházející dni jeho přijetí.
5. Porušení povinnosti, kterou členským státům ukládá tento článek nebo akt v přenesené pravomoci přijatý podle odstavce 3 tohoto článku, není považováno za nesrovnalost vyžadující finanční opravu podle článku 85.
6. Nejméně jednou za rok uspořádá Komise s organizacemi, které zastupují partnery na úrovni Unie, konzultace ohledně provádění podpory z fondů ESI, a to pro každý fond ESI, a o výsledku těchto konzultací podá zprávu Evropskému parlamentu a Radě.
Článek 6
Soulad s právem Unie a členských států
Operace podporované z fondů ESI jsou v souladu s platným právem Unie a členských států týkajícím se jeho uplatňování (dále jen „použitelné právo“).
Článek 7
Podpora rovnosti žen a mužů a nediskriminace
Členské státy a Komise zajistí zohlednění a podporu rovnosti žen a mužů a začlenění hlediska rovnosti pohlaví po celou dobu přípravy a provádění programů, a to i v souvislosti s monitorováním, podáváním zpráv a hodnocením.
Členské státy a Komise přijmou vhodná opatření, aby během přípravy a provádění programů nedocházelo k diskriminaci na základě pohlaví, rasového nebo etnického původu, náboženského vyznání nebo víry, zdravotního postižení, věku nebo sexuální orientace. Po celou dobu přípravy a provádění programů je zejména třeba zohlednit dostupnost pro osoby se zdravotním postižením.
Článek 8
Udržitelný rozvoj
Cíle fondů ESI jsou sledovány v souladu se zásadou udržitelného rozvoje a prosazováním cíle Unie zachovat a chránit životní prostředí a zlepšovat jeho kvalitu, jak je stanoveno v článku 11 a čl. 191 odst. 1 Smlouvy o fungování EU, při zohlednění zásady „znečišťovatel platí“.
Členské státy a Komise při přípravě a provádění dohod o partnerství a programů zajistí podporu požadavků na ochranu životního prostředí, účinného využívání zdrojů, opatření ke zmírňování změny klimatu a přizpůsobení se této změně, biologické rozmanitosti, odolnosti proti katastrofám a předcházení rizikům. Členské státy poskytují informace o podpoře plnění cílů v oblasti změny klimatu s použitím metodiky založené na kategoriích zásahů, oblastech zájmu nebo opatřeních, v závislosti na daném fondu ESI. Tato metodika spočívá v přidělení specifického koeficientu podpoře poskytované v rámci fondů ESI, který odráží rozsah, v jakém tato podpora přispívá k plnění cílů v oblasti zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně. Přidělený specifický koeficient se rozlišuje na základě toho, zda daná podpora přispívá k těmto cílům v oblasti změny klimatu významným, nebo skromným způsobem. Pokud daná podpora k těmto cílům nepřispívá nebo pouze bezvýznamně, je jí přidělen nulový koeficient. V případě EFRR, ESF a Fondu soudržnosti jsou koeficienty přiděleny kategoriím zásahů stanoveným v rámci nomenklatury přijaté Komisí. V případě EZRFV jsou koeficienty přiděleny oblastem zájmu stanoveným v nařízení o EZRFV a v případě ENRF opatřením stanoveným v nařízení o ENRF.
Komise prostřednictvím prováděcího aktu stanoví jednotné podmínky pro uplatňování této metodiky uvedené v druhém pododstavci pro každý z fondů ESI. Prováděcí akt se přijímá přezkumným postupem podle čl. 150 odst. 3.
HLAVA II
STRATEGICKÝ PŘÍSTUP
KAPITOLA I
Tematické cíle fondů ESI a společný strategický rámec
Článek 9
Tematické cíle
S cílem přispět ke strategii Unie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění a k plnění zvláštních úkolů stanovených pro jednotlivé fondy v souladu s jejich cíli vycházejícími ze Smlouvy, včetně hospodářské, sociální a územní soudržnosti, každý fond ESI podporuje tyto tematické cíle:
1) posílení výzkumu, technologického rozvoje a inovací;
2) zlepšení přístupu, využití a kvality informačních a komunikačních technologií;
3) zvýšení konkurenceschopnosti malých a středních podniků, odvětví zemědělství (v případě EZFRV) a odvětví rybářství a akvakultury (v případě ENRF);
4) podpora přechodu na nízkouhlíkové hospodářství ve všech odvětvích
5) podpora přizpůsobení se změně klimatu, předcházení rizikům a řízení rizik;
6) zachování a ochrana životního prostředí a podpora účinného využívání zdrojů;
7) podpora udržitelné dopravy a odstraňování překážek v klíčových síťových infrastrukturách;
8) podpora udržitelné zaměstnanosti, kvalitních pracovních míst a mobility pracovních sil;
9) podpora sociálního začleňování a boj proti chudobě a diskriminaci;
10) investice do vzdělávání, odborné přípravy a odborného výcviku k získávání dovedností a do celoživotního učení;
11) posilování institucionální kapacity veřejných orgánů a zúčastněných stran a přispívání k účinné veřejné správě.
Tematické cíle se promítají do konkrétních priorit každého fondu ESI, které jsou stanoveny v pravidlech pro daný fond.
Priority stanovené pro jednotlivé fondy ESI v pravidlech pro daný fond se vztahují zejména na vhodné využívání každého fondu ESI v oblasti migrace a azylu. V této souvislosti ve vhodných případech zajistí koordinace s Azylovým, migračním a integračním fondem, zřízeným nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 516/2014 ( 13 ).
Článek 10
Společný strategický rámec
1. S cílem podpořit harmonický, vyrovnaný a udržitelný rozvoj Unie se stanoví společný strategický rámec (dále jen „SSR“) v souladu s přílohou I. SSR stanoví strategické hlavní zásady, jež usnadní proces programování a odvětvovou a územní koordinaci zásahů Unie prostřednictvím fondů ESI a s ostatními příslušnými politikami a nástroji Unie v souladu se záměry a cíli strategie Unie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění a současně zohlední hlavní územní problémy různých typů území.
2. Strategické hlavní zásady uvedené v SSR se stanoví v souladu s účelem každého fondu ESI a v rámci podpory poskytované z těchto fondů, a v souladu s pravidly, kterými se řídí fungování každého fondu ESI a která jsou definována v tomto nařízení a v pravidlech pro daný fond. SSR členským státům neukládá další povinnosti k povinnostem stanoveným v rámci příslušných odvětvových politik Unie.
3. SSR usnadní přípravu dohody o partnerství a programů v souladu se zásadami proporcionality a subsidiarity a s ohledem na pravomoci na vnitrostátní a regionální úrovni s cílem rozhodnout o specifických a vhodných politických a koordinačních opatřeních.
Článek 11
Obsah
SSR stanoví:
a) mechanismy k zajištění příspěvku z fondů ESI ke strategii Unie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění a k soudržnosti a souladu programováním fondů ESI s příslušnými doporučeními pro jednotlivé země přijatými podle čl. 121 odst. 2 Smlouvy o fungování EU a s příslušnými doporučeními Rady přijatými podle čl. 148 odst. 4 Smlouvy o fungování EU a případně na vnitrostátní úrovni s národními programy reforem;
b) opatření na podporu integrovaného využívání fondů ESI;
c) opatření pro koordinaci mezi fondy ESI a dalšími příslušnými politikami a nástroji Unie včetně vnějších nástrojů pro spolupráci;
d) horizontální zásady uvedené v článcích 5, 7 a 8 a průřezové politické cíle pro provádění fondů ESI;
e) ustanovení řešící hlavní územní problémy městských, venkovských, pobřežních a rybolovných oblastí, demografické problémy regionů nebo specifické potřeby zeměpisných oblastí, které jsou závažně a trvale znevýhodněny přírodními nebo demografickými podmínkami, jak je uvedeno v článku 174 Smlouvy o fungování EU, a specifické problémy nejvzdálenějších regionů ve smyslu článku 349 Smlouvy o fungování EU;
f) prioritní oblasti spolupráce fondů ESI, případně s přihlédnutím k makroregionálním strategiím a strategiím pro přímořské oblasti.
Článek 12
Přezkum
Pokud dojde k zásadním změnám sociální a hospodářské situace v Unii nebo ke změnám strategie Unie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění, může Komise předložit návrh na přezkum SSR, nebo Evropský parlament či Rada mohou Komisi v souladu s články 225 nebo 241 Smlouvy o fungování EU požádat o předložení takového návrhu.
Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 149 s cílem doplnit nebo změnit oddíly 4 a 7 přílohy I, pokud je nutné zohlednit změny v politikách a nástrojích Unie uvedených v oddílu 4 nebo změny v činnostech spolupráce uvedených v oddílu 7 či zohlednit zavedení nových unijních politik, nástrojů nebo činností spolupráce.
Článek 13
Pokyny pro příjemce
1. Komise vypracuje pokyny ohledně toho, jak lze získat efektivní přístup k fondům ESI a jak tyto fondy účinně používat a jak lze využít doplňkovosti těchto fondů s ostatními nástroji relevantních politik Unie.
2. Tato příručka bude vypracována do 30. června 2014 a pro každý tematický cíl poskytne přehled dostupných relevantních nástrojů na úrovni Unie a podrobně uvede zdroje informací, příklady osvědčených postupů, jak kombinovat dostupné nástroje financování v rámci jednotlivých oblastí politik a napříč těmito oblastmi, popíše příslušné orgány a subjekty zapojené do řízení jednotlivých nástrojů a uvede kontrolní seznam pro potenciální příjemce, který jim pomůže určit ty nejvhodnější zdroje financování.
3. Příručka bude zveřejněna na internetových stránkách příslušných generálních ředitelství Komise. Komise a řídicí orgány jednající v souladu s pravidly pro daný fond zajistí ve spolupráci s Výborem regionů šíření příručky potenciálním příjemcům.
KAPITOLA II
Dohoda o partnerství
Článek 14
Příprava dohody o partnerství
1. Každý členský stát připraví dohodu o partnerství na období od 1. ledna 2014 do 31. prosince 2020.
2. Dohodu o partnerství vypracují členské státy ve spolupráci s partnery uvedenými v článku 5. Dohoda o partnerství se připraví v dialogu s Komisí. Členské státy vypracují dohodu o partnerství postupy, které jsou pro veřejnost transparentní, a v souladu se svým institucionálním a právním rámcem.
3. Dohoda o partnerství se vztahuje na veškerou podporu z fondů ESI v dotčeném členském státě.
4. Každý členský stát předloží svou dohodu o partnerství Komisi do 22. dubna 2014.
5. Pokud jedno nebo více nařízení pro jednotlivé fondy nevstoupí v platnost nebo se neočekává, že by vstoupilo v platnost do 22. února 2014, dohoda o partnerství předložená členským státem podle odstavce 4 ►C1 nemusí obsahovat prvky uvedené v čl. 15 odst. 1 písm. a) bodech ii), iii), iv) a vi) pro ten fond ESI, který ◄ je dotčen takovým opožděním či očekávaným opožděním vstupu zvláštního nařízení pro daný fond v platnost.
Článek 15
Obsah dohody o partnerství
1. Dohoda o partnerství stanoví:
a) opatření, která zajistí soulad se strategií Unie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění a se zvláštními úkoly stanovenými pro jednotlivé fondy v souladu s jejich cíli vycházejícími ze Smlouvy, včetně hospodářské, sociální a územní soudržnosti, a to včetně:
i) analýzy rozdílů, potřeb rozvoje a růstového potenciálu s ohledem na tematické cíle a územní problémy a případně na národní program reforem, dále s přihlédnutím k příslušným doporučením pro jednotlivé země přijatým podle čl. 121 odst. 2 Smlouvy o fungování EU a k příslušným doporučením Rady přijatým podle čl. 148 odst. 4 Smlouvy o fungování EU;
ii) souhrnu předběžných hodnocení programů nebo hlavních zjištění předběžných hodnocení dohody o partnerství, pokud je členský stát z vlastního podnětu provedl uvedené hodnocení;
iii) vybraných tematických cílů a pro každý z těchto vybraných tematických cílů přehledu hlavních očekávaných výsledků u každého z fondů ESI;
iv) orientačního rozdělení podpory poskytované Unií podle tematických cílů na vnitrostátní úrovni pro každý z fondů ESI; rovněž včetně celkové orientační částky předpokládané podpory na cíle v oblasti změny klimatu;
v) použití horizontálních principů uvedených v článcích 5, 7 a 8 a cílů politik pro provádění fondů ESI;
vi) seznamu programů v rámci EFRR, ESF a Fondu soudržnosti, s výjimkou programů spadajících pod cíl Evropská územní spolupráce a programů EZFRV a ENRF, spolu s příslušnými orientačními příděly pro každý fond ESI na každý rok;
vii) informací o prostředcích přidělených na výkonnostní rezervu a rozčleněných podle fondů ESI a případně podle kategorií regionů a o částkách vyloučených z výpočtu výkonnostní rezervy v souladu s článkem 20;
b) opatření k zajištění účinného provádění fondů ESI, a to včetně:
i) opatření podle institucionálního rámce daného členského státu, která zajistí koordinaci mezi fondy ESI a dalšími finančními nástroji Unie a členských států a s EIB;
ii) informací požadovaných pro předběžné ověření souladu s pravidly pro adicionalitu, jak jsou stanovena v části třetí;
iii) souhrnného hodnocení toho, jak jsou plněny použitelné předběžné podmínky v souladu s článkem 19 a přílohou XI na vnitrostátní úrovni, a v případě, že použitelné předběžné podmínky plněny nejsou, přehledu opatření, jež je nutno přijmout, odpovědných orgánů a harmonogramu jejich provádění;
iv) metodiky a mechanismů k zajištění jednotného fungování výkonnostního rámce v souladu s článkem 21;
v) posouzení toho, zda je třeba posílit správní kapacitu orgánů zapojených do řízení a kontroly programů a případně příjemců, a v případě potřeby i včetně souhrnu opatření, jež je nutno za tímto účelem přijmout;
vi) přehledu plánovaných opatření v rámci programů, včetně orientačního harmonogramu pro dosažení snížení administrativní zátěže příjemců;
c) opatření pro zásadu partnerství podle článku 5;
d) orientační seznam partnerů uvedených v článku 5 a souhrn opatření přijatých k jejich zapojení podle článku 5 a jejich úloh při přípravě dohody o partnerství a zprávy o pokroku, jak jsou uvedeny v článku 52.
2. Dohoda o partnerství rovněž stanoví:
a) integrovaný přístup k územnímu rozvoji podporovaný z fondů ESI nebo souhrn integrovaných přístupů k územnímu rozvoji založený na obsahu operačních programů s uvedením:
i) opatření, která mají zajistit integrovaný přístup k využívání fondů ESI pro územní rozvoj konkrétních subregionálních oblastí, zejména prováděcí opatření k článkům 32, 33 a 36, včetně zásad pro určování městských oblastí, v nichž mají být integrovaná opatření pro udržitelný rozvoj měst prováděna;
ii) hlavních prioritních oblastí spolupráce v působnosti fondů ESI, případně s přihlédnutím k makroregionálním strategiím a strategiím pro přímořské oblasti;
iii) případně integrovaného přístupu k řešení zvláštních potřeb zeměpisných oblastí nejvíce postižených chudobou nebo cílových skupin, jimž nejvíce hrozí chudoba, diskriminace nebo sociální vyloučení, se zvláštním zřetelem na marginalizované skupiny obyvatel a osoby se zdravotním postižením, dlouhodobě nezaměstnané osoby a mladé lidi, kteří jsou bez zaměstnání a neúčastní se vzdělávání ani odborné přípravy;
iv) případně integrovaného přístupu k řešení demografických problémů regionů nebo specifických potřeb zeměpisných oblastí, které jsou závažně a trvale znevýhodněny přírodními nebo demografickými podmínkami, jak je uvedeno v článku 174 Smlouvy o fungování EU;
b) opatření k zajištění účinného provádění fondů ESI, a to včetně posouzení stávajících systémů pro elektronickou výměnu dat a souhrnu plánovaných opatření, jež mají postupně umožnit, aby veškeré výměny informací mezi příjemci a orgány odpovědnými za řízení a kontrolu programů probíhaly formou elektronické výměny dat.
Článek 16
Přijetí a změny dohody o partnerství
1. Komise posoudí soulad dohody o partnerství s tímto nařízením, přičemž přihlédne k případnému národnímu programu reforem a k příslušným doporučením pro jednotlivé země přijatým podle čl. 121 odst. 2 Smlouvy o fungování EU, k příslušným doporučením Rady přijatým podle čl. 148 odst. 4 Smlouvy o fungování EU a k předběžnému hodnocení programů a své připomínky vyjádří do tří měsíců ode dne předložení dohody o partnerství členským státem. Dotyčný členský stát poskytne veškeré nezbytné dodatečné informace a případně dohodu o partnerství upraví.
2. Komise přijme prostřednictvím prováděcích aktů rozhodnutí o schválení prvků dohody o partnerství podle čl. 15 odst. 1 a rovněž těch, které spadají do působnosti čl. 15 odst. 2,, využil-li členský stát ustanovení čl. 96 odst. 8 pro prvky vyžadující rozhodnutí Komise podle čl. 96 odst. 10, a to nejpozději do čtyř měsíců ode dne předložení dohody o partnerství členským státem za předpokladu, že byly náležitě zohledněny případné připomínky Komise. Dohoda o partnerství nevstoupí v platnost před 1. lednem 2014.
3. Do 31. prosince 2015 připraví Komise pro každý členský stát zprávu o výsledcích jednání ohledně dohod o partnerství a programů, jež bude obsahovat přehled klíčových otázek. Tuto zprávu předloží současně Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů.
4. Pokud členský stát navrhne změnu prvků dohody o partnerství, na něž se vztahuje rozhodnutí Komise uvedené v odstavci 2, provede Komise posouzení podle odstavce 1 a případně do tří měsíců ode dne předložení návrhu změny členským státem přijme prostřednictvím prováděcích aktů rozhodnutí o jejím schválení.
4a. Je-li to relevantní, předloží členské státy do 31. ledna každého roku dohodu o partnerství pozměněnou v důsledku schválení změn jednoho či více programů Komisí v předchozím kalendářním roce.
Komise přijme každý rok do 31. března rozhodnutí potvrzující, že změny dohody o partnerství zohledňují změnu jednoho či více programů, které Komise schválila v předchozím kalendářním roce.
Rozhodnutí může zahrnovat změnu jiných prvků dohody o partnerství podle návrhu uvedeného v odstavci 4, pokud byl návrh Komisi předložen do 31. prosince předchozího kalendářního roku.
5. Pokud členský stát změní prvky dohody o partnerství, na něž se rozhodnutí Komise uvedené v odstavci 2 nevztahuje, oznámí tuto skutečnost Komisi do jednoho měsíce ode dne přijetí rozhodnutí o provedení změny.
Článek 17
Přijetí revidované dohody o partnerství v případě opožděného vstupu v platnost nařízení pro daný fond
1. Pokud se použije čl. 14 odst. 5, předloží každý členský stát Komisi revidovanou dohodu o partnerství, která zahrnuje chybějící prvky dohody o partnerství pro daný fond ESI, do dvou měsíců ode dne, kdy opožděné nařízení pro daný fond vstoupí v platnost.
2. Komise posoudí soulad revidované dohody o partnerství s tímto nařízením podle čl. 16 odst. 1 a přijme prostřednictvím prováděcích aktů rozhodnutí o schválení revidované dohody o partnerství podle čl. 16 odst. 2.
KAPITOLA III
Tematické zaměření, předběžné podmínky a přezkum výkonnosti
Článek 18
Tematické zaměření
Členské státy v souladu s pravidly pro daný fond soustředí podporu na zásahy, jež mají pro strategii Unie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění největší přidanou hodnotu, přičemž berou v potaz hlavní územní problémy různých typů území v souladu se SSR, případně problémy zjištěné v národním programu reforem, příslušná doporučení pro jednotlivé země podle čl. 121 odst. 2 Smlouvy o fungování EU a příslušná doporučení Rady přijatá podle čl. 148 odst. 4 Smlouvy o fungování EU. Ustanovení o tematickém zaměření uvedená v pravidlech pro daný fond se nepoužijí na technickou pomoc.
Článek 19
Předběžné podmínky
1. Členské státy posoudí v souladu se svým institucionálním a právním rámcem a v kontextu přípravy programů a případně dohody o partnerství, zda jsou předběžné podmínky stanovené v příslušných pravidlech pro daný fond a obecné předběžné podmínky stanovené v příloze XI části II použitelné pro zvláštní cíle sledované v rámci priorit jejich programů a zda jsou použitelné předběžné podmínky splněny.
Ve vztahu ke specifickým cílům sledovaným v rámci priorit programu se předběžné podmínky použijí pouze v rozsahu definice stanovené v čl. 2 bodu 33 a v souladu s ní. Aniž je dotčena definice uvedená v čl. 2 bodu 33, při posouzení použitelnosti se v souladu s čl. 2 případně zohlední zásada proporcionality v souladu s čl. 4 odst. 5 s ohledem na výši přidělené podpory. Posouzení splnění se omezí na kritéria stanovená ve zvláštních pravidlech týkajících se fondů a v příloze XI části II.
2. Dohoda o partnerství uvádí přehled posouzení toho, jak jsou plněny použitelné předběžné podmínky na vnitrostátní úrovni, a u podmínek, které podle posouzení uvedeného v odstavci 1 nejsou plněny ke dni předložení dohody o partnerství, opatření, jež je nutno přijmout, odpovědné orgány a harmonogram provádění těchto opatření. Každý program uvádí, které předběžné podmínky stanovené v příslušných pravidlech pro daný fond a obecné předběžné podmínky stanovené v příloze XI části II jsou použitelné pro program a které z nich jsou podle posouzení uvedeného v odstavci 2 splněny ke dni předložení dohody o partnerství a programů. V případě, že nejsou splněny použitelné předběžné podmínky, jsou v programu popsána opatření, jež je nutno přijmout, odpovědné orgány a harmonogram provádění těchto opatření. ►C1 Členské státy tyto předběžné podmínky splní nejpozději do 31. prosince 2016 a jejich splnění oznámí nejpozději ve výroční zprávě o provádění v roce 2017 v souladu s čl. 50 odst. 3 nebo ve zprávě o pokroku v roce 2017 v souladu s čl. 52 odst. 2 písm. c). ◄
3. Ucelenost a adekvátnost informací, které členský stát poskytl ohledně použitelnosti předběžných podmínek a ohledně splnění použitelných předběžných podmínek, Komise posoudí v rámci svého posouzení programů a případně dohody o partnerství.
Při uvedeném posouzení použitelnosti Komisí se v souladu s čl. 4 odst. 5 případně zohlední zásada proporcionality s ohledem na výši přidělené podpory. Toto posouzení splnění Komisí se omezí na kritéria stanovená v pravidlech pro daný fond a na kritéria stanovená v příloze XI části II a respektuje vnitrostátní a regionální pravomoci, pokud jde o rozhodování o konkrétních a přiměřených politických opatřeních včetně obsahu strategií.
4. V případě neshody mezi Komisí a členským státem, pokud jde o použitelnost určité předběžné podmínky na specifický cíl priorit programu nebo její splnění, Komise prokáže použitelnost podle definice stanovené v čl. 2 bodu 33 i nesplnění.
5. Komise se při schvalování programu může rozhodnout pozastavit všechny průběžné platby na příslušnou prioritu daného programu nebo jejich část, dokud nedojde k dokončení opatření uvedených v odstavci 2, pokud je to nezbytné k zabránění tomu, aby se významně snížila účinnost a efektivita dosahování specifických cílů dané priority. Nedokončení opatření ke splnění použitelné předběžné podmínky, která nebyla splněna ke dni předložení dohody o partnerství a příslušných programů, ve lhůtě stanovené v odstavci 2 je důvodem pro pozastavení průběžných plateb na dotčené priority tohoto programu ze strany Komise. Rozsah pozastavení je v obou případech úměrný opatřením, jež mají být přijata, a ohroženým finančním prostředkům.
6. Ustanovení odstavce 5 se nepoužijí v případě dohody mezi Komisí a členským státem týkající se nepoužitelnosti předběžné podmínky nebo o skutečnosti, že použitelná předběžná podmínka byla splněna, jak vyplývá ze schválení programu a dohody o partnerství, nebo v případě, že Komise nevznese připomínky do 60 dnů od předložení zprávy podle odstavce 2.
7. Komise pozastavení průběžných plateb pro prioritu neprodleně zruší, pokud členský stát dokončil opatření související se splněním předběžných podmínek použitelných pro daný program, které nebyly splněny v době, kdy Komise o tomto pozastavení rozhodla. Komise toto pozastavení rovněž neprodleně zruší v případě, že po změně programu souvisejícího s příslušnou prioritou již příslušná předběžná podmínka není použitelná.
8. Odstavce 1 až 7 se nepoužijí na programy v rámci cíle Evropská územní spolupráce.
Článek 20
Výkonnostní rezerva
6 % ze zdrojů přidělených pro EFRR, ESF a Fondu soudržnosti v rámci cíle Investice pro růst a zaměstnanost uvedeného v čl. 89 odst. 2 písm. a) tohoto nařízení, jakož i pro EZFRV a pro opatření financovaná v rámci sdíleného řízení v souladu s nařízením o ERNF tvoří výkonnostní rezervu, která je stanovena v dohodě o partnerství a programech a je přidělena na specifické priority v souladu s článkem 22 tohoto nařízení.
Do výpočtu výkonnostní rezervy se nezahrnují následující zdroje:
a) zdroje přidělené na iniciativu na podporu zaměstnanosti mladých lidí vymezené v operačním programu v souladu s článkem 18 nařízení o ESF;
b) zdroje přidělené na technickou pomoc z podnětu Komise;
c) zdroje převedené z prvního pilíře společné zemědělské politiky do EZFRV podle čl. 7 odst. 2 a čl. 14 odst. 1 nařízení (EU) č. 1307/2013
d) převody do EZFRV v souladu s články 10b, 136 a 136b nařízení Rady (ES) č. 73/2009 za kalendářní roky 2013 a 2014;
e) zdroje převedené do nástroje pro propojení Evropy z Fondu soudržnosti v souladu s čl. 92 odst. 6 tohoto nařízení;
f) zdroje převedené do Fondu evropské pomoci nejchudším osobám v souladu s čl. 92 odst. 7 tohoto nařízení;
g) zdroje přidělené na inovativní opatření pro udržitelný rozvoj měst v souladu s čl. 92 odst. 8 tohoto nařízení.
Článek 21
Přezkum výkonnosti
1. Komise ve spolupráci s členskými státy přezkoumá výkonnost programů v každém členském státě v roce 2019 (dále jen „přezkum výkonnosti“) s ohledem na výkonnostní rámec stanovený v příslušných programech. Způsob stanovení výkonnostního rámce je uveden v příloze II.
2. Přezkum výkonnosti posoudí dosažení milníků programů na úrovni priorit na základě informací a hodnocení uvedených ve výroční zprávě o provádění předložené členskými státy v roce 2019.
Článek 22
Uplatňování výkonnostního rámce
1. Výkonnostní rezerva představuje mezi 5 a 7 % z podílu pro každou prioritu v rámci programu, s výjimkou priorit zaměřených na technickou pomoc a programy zaměřené na finanční nástroje v souladu s článkem 39. Celková výše výkonnostní rezervy přidělené na fondy ESI a kategorie regionů činí 6 %. Částky odpovídající výkonnostní rezervě jsou uvedeny v programech, rozdělené podle priorit a případně podle fondů ESI a kategorií regionů.
2. Na základě přezkumu výkonnosti přijme Komise do dvou měsíců od obdržení příslušných výročních zpráv o provádění operačních programů v roce 2019 prostřednictvím prováděcích aktů rozhodnutí, jímž pro každý fond ESI a členský stát určí programy a priority, které dosáhly svých milníků, a pokud se priorita týká více než jednoho fondu ESI nebo kategorie regionu, rozčlení tyto informace podle fondů ESI a kategorií regionů.
3. Výkonnostní rezerva je přidělována pouze programům a prioritám, které dosáhly svých milníků. Pokud priority dosáhly svých milníků, je částka výkonnostní rezervy stanovená pro danou prioritu považována za definitivně přidělenou na základě rozhodnutí Komise podle odstavce 2.
4. Pokud priority svých milníků nedosáhly, navrhne členský stát přerozdělení odpovídající částky výkonnostní rezervy na priority uvedené v rozhodnutí Komise podle odstavce 2 a ostatní změny programu, které z přerozdělení výkonnostní rezervy vyplývají, do tří měsíců od přijetí rozhodnutí uvedeného v odstavci 2.
Komise schválí změnu dotčených programů v souladu s čl. 30 odst. 3 a 4. Pokud členský stát nepředloží informace podle čl. 50 odst. 5 a 6, výkonnostní rezerva pro dotčené programy nebo priority se na dané programy nebo priority nepřidělí.
5. Návrh členského státu na přerozdělení výkonnostní rezervy musí být v souladu s požadavky na tematické zaměření a s minimálními příděly stanovenými v tomto nařízení a ve zvláštních pravidlech pro jednotlivé fondy. Pokud však jedna nebo více priorit spojených s požadavky na tematické zaměření nebo minimálními příděly nedosáhly svých milníků, mohou členské státy odchylně navrhnout přerozdělení rezervy, která nesplňuje výše uvedené požadavky a minimální příděly.
6. Pokud z přezkumu výkonnosti ohledně priority vyplývá, že došlo k závažnému selhání, pokud jde o dosažení milníků pro tuto prioritu, týkajících se pouze finančních ukazatelů a ukazatelů výstupů a klíčových prováděcích kroků stanovených ve výkonnostním rámci, a že je toto selhání důsledkem jasně zjištěných nedostatků v provádění, o nichž Komise již dříve informovala podle čl. 50 odst. 8 po úzkých konzultacích s dotčeným členským státem, a že tento členský stát neučinil potřebná nápravná opatření, aby tyto nedostatky odstranil, může Komise po uplynutí pěti měsíců od takového sdělení zcela nebo zčásti pozastavit průběžné platby na prioritu programu v souladu s postupem stanoveným ve zvláštních pravidlech pro jednotlivé fondy.
Jakmile daný členský stát přijme potřebná nápravná opatření, Komise pozastavení průběžných plateb neprodleně zruší. Pokud se nápravná opatření týkají převodu finančních přídělů na jiné programy nebo priority, které svých milníků dosáhly, Komise prostřednictvím prováděcího aktu schválí potřebnou změnu dotčených programů v souladu s čl. 30 odst. 2. V takovémto případě Komise odchylně od čl. 30 odst. 2 rozhodne o této změně nejpozději do dvou měsíců od předložení žádosti členského státu o změnu.
7. Pokud Komise na základě přezkumu závěrečné zprávy o provádění programu zjistí závažné selhání při plnění cílů týkajících se pouze finančních ukazatelů a ukazatelů výstupů a klíčových kroků provádění stanovených ve výkonnostním rámci z důvodu jasně zjištěných nedostatků v provádění, ►C1 o nichž Komise již dříve informovala podle čl. 50 odst. 8 po úzkých konzultacích s dotčeným členským státem, ◄ a členský stát neučinil potřebná nápravná opatření, aby tyto nedostatky odstranil, může Komise bez ohledu na článek 85 v souvislosti s dotyčnými prioritami uplatnit finanční opravy v souladu s pravidly pro daný fond.
Při uplatnění finančních oprav Komise zohlední – s patřičným přihlédnutím k zásadě proporcionality – míru absorpce a vnější faktory, které k selhání přispěly.
Finanční opravy se neuplatní, pokud selhání při plnění cílů zapříčinily socio-ekonomické nebo environmentální faktory, výrazné změny v ekonomických nebo environmentálních podmínkách v dotčeném členském státě nebo vyšší moc, která vážně narušila provádění daných priorit.
Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 149 za účelem stanovení podrobných pravidel týkajících se kritérií pro určení úrovně finanční opravy, která má být uplatněna.
Komise přijme prováděcí akty, které stanoví podrobná opatření za účelem zajištění jednotného přístupu k určování milníků a cílů ve výkonnostním rámci pro každou prioritu a pro hodnocení dosahování milníků a cílů. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle č. 150 odst. 3.
KAPITOLA IV
Opatření spojená s řádnou správou ekonomických záležitostí
Článek 23
Opatření propojující účinnost fondů ESI s řádnou správou ekonomických záležitostí
1. Komise může členský stát požádat, aby svou dohodu o partnerství a příslušné programy přezkoumal a navrhl změny, je-li to nezbytné, aby se podpořilo provádění příslušných doporučení Rady nebo maximalizoval dopad fondů ESI na růst a konkurenceschopnost v členských státech přijímajících finanční pomoc.
Taková žádost může být učiněna z následujících důvodů:
a) na podporu provádění příslušného doporučení pro jednotlivé země přijatého v souladu s čl. 121 odst. 2 Smlouvy o fungování EU a příslušného doporučení Rady přijatého v souladu s čl. 148 odst. 4 Smlouvy o fungování EU, které je určeno dotyčnému členskému státu,
b) na podporu provádění příslušných doporučení Rady určených dotyčnému členskému státu, která byla přijata v souladu s čl. 7 odst. 2 nebo čl. 8 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1176/2011 ( 14 ),má-li se za to, že uvedené změny jsou nezbytné k nápravě makroekonomické nerovnováhy; nebo
c) k maximalizaci dopadu dostupných fondů ESI na růst a konkurenceschopnost, pokud členský stát splňuje jednu z následujících podmínek:
i) má přístup k finanční pomoci Unie podle nařízení Rady (EU) č. 407/2010 ( 15 );
ii) má přístup k finanční pomoci podle nařízení Rady (ES) č. 332/2002 ( 16 );
iii) má přístup k finanční pomoci, která spouští makroekonomický ozdravný program v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 472/2013 ( 17 ) nebo spouští rozhodnutí Rady v souladu s čl. 136 odst. 1 Smlouvy o fungování EU.
►C1 Pro účely druhého pododstavce písm. c) se uvedené podmínky ◄ považují za splněné, pokud byla taková pomoc členskému státu zpřístupněna před nebo po 21. prosince 2013 a má k ní i nadále přístup.
2. Žádost Komise adresovaná členskému státu v souladu s odstavcem 1 musí být odůvodněná s odkazem na potřebu podporovat provádění příslušných doporučení nebo případně maximalizovat dopad fondů ESI na růst a konkurenceschopnost a musí uvádět dotčené programy nebo priority a povahu očekávaných změn. Takovou žádost nelze učinit před rokem 2015 nebo po roce 2019 ani v souvislosti s týmž programem ve dvou po sobě následujících letech.
3. Členský stát předloží svou odpověď na žádost uvedenou v odstavci 1 do dvou měsíců od jejího obdržení a uvede změny v dohodě o partnerství a programech, které považuje za nezbytné, důvody těchto změn, určí dotčené programy a popíše povahu navrhovaných změn a jejich očekávané účinky na provádění doporučení i na provádění fondů ESI. Komise v případě potřeby sdělí své připomínky do jednoho měsíce od obdržení této odpovědi.
4. Členský stát předloží návrh na změnu dohody o partnerství a příslušných programů do dvou měsíců ode dne předložení odpovědi uvedené v odstavci 3.
5. Pokud Komise žádné připomínky nesdělí nebo pokud je Komise spokojena, že připomínky byly řádně zohledněny, přijme rozhodnutí o schválení změn dohody o partnerství a příslušných programů bez zbytečného odkladu a ►C1 v každém případě nejpozději do tří měsíců od jejich předložení členským státem v souladu s odstavcem 4. ◄
6. Pokud členský stát nepřijme účinná opatření v reakci na žádost učiněnou v souladu s odstavcem 1 ve lhůtách stanovených v odstavcích 3 a 4, může Komise do tří měsíců od sdělení svých připomínek podle odstavce 3 nebo od předložení návrhu členským státem podle odstavce 4 navrhnout Radě, aby částečně nebo úplně pozastavila platby pro dotčené programy nebo priority. Komise v návrhu zdůvodní svůj závěr, že členský stát nepřijal účinná opatření. Při přípravě svého návrhu zohlední Komise všechny významné informace a řádně se zaměří na prvky a stanoviska zjištěné prostřednictvím strukturovaného dialogu podle odstavce 15.
Rada o tomto návrhu rozhodne prostřednictvím prováděcího aktu. Tento prováděcí akt se vztahuje pouze na žádosti o platbu předložené po dni přijetí tohoto prováděcího aktu.
7. Rozsah a míra pozastavení plateb, o němž bylo rozhodnuto v souladu s odstavcem 6, jsou úměrné a účinné a respektují zásadu rovného zacházení mezi členskými státy, zejména s přihlédnutím k dopadu takového pozastavení na hospodářství dotčeného členského státu. Programy, které mají být pozastaveny, jsou určeny na základě potřeb zjištěných v žádosti uvedené v odstavcích 1 a 2.
Pozastavení plateb nepřesáhne 50 % plateb na každý dotčený program. Rozhodnutí může stanovit navýšení pozastavení plateb až na 100 %, pokud členský stát nepřijme účinná opatření v reakci na žádost učiněnou v souladu s odstavcem 1 do tří měsíců od rozhodnutí pozastavit plateb podle odstavce 6.
8. Pokud členský stát navrhl změny dohody o partnerství a příslušných programů podle žádosti Komise, rozhodne Rada na návrh Komise o zrušení pozastavení plateb.
9. Komise podá návrh Radě, aby zcela nebo částečně pozastavila závazky nebo platby u programů členského státu v následujících případech:
a) pokud Rada v souladu s čl. 126 odst. 8 nebo 11 Smlouvy o fungování EU rozhodne, že členský stát nepřijal účinná opatření k nápravě nadměrného schodku;
b) pokud Rada v rámci téhož postupu při nerovnováze přijme dvě po sobě jdoucí doporučení v souladu s čl. 8 odst. 3 nařízení (EU) č. 1176/2011 s odůvodněním, že členský stát předložil nedostatečný plán nápravných opatření,
c) pokud Rada v rámci téhož postupu při nerovnováze přijme dvě po sobě jdoucí doporučení v souladu s čl. 10 odst. 4 nařízení (EU) č. 1176/2011, v nichž konstatuje, že členský stát neplní požadavky, jelikož nepřijal doporučená nápravná opatření;
d) pokud Komise dospěje k závěru, že členský stát nepřijal opatření k provedení ozdravného programu podle nařízení (EU) č. 407/2010 nebo nařízení (ES) č. 332/2002, a v důsledku toho rozhodne, že nepovolí vyplacení finanční pomoci udělené tomuto členskému státu;
e) pokud Rada rozhodne, že členský stát neplní makroekonomický ozdravný program podle článku 7 nařízení (EU) č. 472/2013 nebo opatření požadovaná v rozhodnutí Rady přijatém v souladu s čl. 136 odst. 1 Smlouvy o fungování EU.
Při podání svého návrhu Komise respektuje odstavec 11 a zohlední všechny související významné informace a řádně se zaměří na prvky a stanoviska zjištěné prostřednictvím strukturovaného dialogu podle odstavce 15.
Upřednostňuje se pozastavení závazků – platby se pozastavují pouze v případě, kdy je žádoucí okamžité opatření, a v případě významného neplnění požadavků. ►C1 Pozastavení plateb se vztahuje na žádosti o platbu předložené v souvislosti s dotčenými programy po dni přijetí rozhodnutí o pozastavení. ◄
10. Návrh Komise uvedený v odstavci 9 a týkající se pozastavení závazků je považován za přijatý Radou, pokud Rada nerozhodne prostřednictvím prováděcího aktu o zamítnutí takového návrhu kvalifikovanou většinou do jednoho měsíce od předložení návrhu Komise. Pozastavení závazků se vztahuje na závazky z fondů ESI pro dotčený členský stát od 1. ledna roku následujícího po přijetí rozhodnutí o pozastavení.
Rada přijme prostřednictvím prováděcího aktu rozhodnutí o návrhu Komise uvedeném v odstavci 9 a týkajícím ses pozastavení plateb.
11. Rozsah a míra pozastavení závazků nebo plateb, uloženého na základě odstavce 10, jsou úměrné, respektují rovné zacházení mezi členskými státy a berou ohled na hospodářskou a sociální situaci dotčeného členského státu, zejména úroveň nezaměstnanosti v dotčeném členském státě ve srovnání s průměrem Unie a dopad pozastavení na hospodářství dotčeného členského státu. Dopad pozastavení na programy, které mají zásadní význam pro řešení nepříznivých hospodářských či sociálních podmínek, je specifickým faktorem, který je třeba zohlednit.
Podrobná ustanovení pro určení rozsahu a míry pozastavení jsou uvedena v příloze III.
Pozastavení závazků podléhá nižšímu z následujících stropů:
a) nejvýše 50 % závazků týkajících se následujícího rozpočtového roku pro fondy ESI v prvním případě neplnění požadavků ohledně postupu při nadměrném schodku podle odst. 9 prvního pododstavce písm. a) a nejvýše 25 % závazků týkajících se následujícího rozpočtového roku pro fondy ESI v prvním případě neplnění požadavků ohledně plánu nápravných opatření v rámci postupu při nadměrné nerovnováze podle odst. 9 prvního pododstavce písm. b) nebo při neplnění doporučených nápravných opatření v rámci postupu při nadměrné nerovnováze podle v odst. 9 prvního pododstavce písm. c).
Míra pozastavení se postupně zvyšuje až na nejvýše 100 % závazků týkajících se následujícího rozpočtového roku pro fondy ESI v případě postupu při nadměrném schodku a až na 50 % závazků týkajících se následujícího rozpočtového roku pro fondy ESI v případě postupu při nadměrné nerovnováze, a to podle závažnosti neplnění požadavků;
b) nejvýše 0,5 % nominální úrovně HDP v prvním případě neplnění požadavků ohledně postupu při nadměrném schodku podle odst. 9 prvního pododstavce písm. a) a nejvýše 0,25 % nominální úrovně HDP v prvním případě neplnění požadavků ohledně plánu nápravných opatření v rámci postupu při nadměrné nerovnováze podle odst. 9 prvního pododstavce písm. b) nebo při neplnění doporučených nápravných opatření v rámci postupu při nadměrné nerovnováze podle v odst. 9 prvního pododstavce písm. c).
Pokud neplnění požadavků ohledně nápravných opatření podle v odst. 9 prvního pododstavce písm. a), b) a c) přetrvává, procentuální podíl tohoto stropu HDP se postupně zvýší až na:
— nejvýše 1 % nominální úrovně HDP v případě přetrvávajícího neplnění požadavků ohledně postupu při nadměrném schodku podle odst. 9 prvního pododstavce písm. a); a
— nejvýše 0,5 % nominální úrovně HDP v případě přetrvávajícího neplnění požadavků ohledně postupu při nadměrné nerovnováze podle odst. 9 prvního pododstavce písm. b) nebo c), a to podle závažnosti neplnění požadavků.
c) nejvýše 50 % ►C1 závazků týkajících se následujícího rozpočtového roku pro fondy ESI nebo nejvýše 0,5 % nominální úrovně HDP v prvním případě ◄ neplnění požadavků uvedených v odst. 9 prvním pododstavci písm. d) a e).
Při určování míry pozastavení a toho, zda pozastavit závazky nebo platby, se zohlední fáze programového cyklu a zejména období, které zbývá pro využití finančních prostředků po opětovném zapsání pozastavených závazků do rozpočtu.
12. Aniž jsou dotčena pravidla pro rušení závazků stanovená v článcích 86 až 88, Komise pozastavení závazků neprodleně zruší v následujících případech:
a) pokud je postup při nadměrném schodku pozastaven v souladu s článkem 9 nařízení Rady (EC) č. 1467/97 ( 18 ) nebo pokud Rada v souladu s čl. 126 odst. 12 Smlouvy o fungování EU rozhodla, že rozhodnutí o existenci nadměrného schodku zruší;
b) pokud Rada schválila plán nápravných opatření předložený dotčeným členským státem v souladu s čl. 8 odst. 2 nařízení (EU) č. 1176/2011 nebo pokud je postup při nadměrné nerovnováze dočasně pozastaven v souladu s čl. 10 odst. 5 uvedeného nařízení nebo pokud Rada postup při nadměrné nerovnováze v souladu s článkem 11 uvedeného nařízení uzavřela;
c) pokud Komise dospěla k závěru, že dotčený členský stát přijal přiměřená opatření k plnění ozdravného programu uvedeného v článku 7 nařízení Rady (EU) č. 472/2013 nebo opatření vyžadovaná rozhodnutím Rady v souladu s čl. 136 odst. 1 Smlouvy o fungování EU.
Při zrušení pozastavení závazků Komise opětovně zapíše pozastavené závazků do rozpočtu v souladu s článkem 8 nařízení Rady (EU, Euratom) č. 1311/2013.
Rozhodnutí o zrušení pozastavení plateb přijme Rada na návrh Komise, pokud jsou splněny platné podmínky stanovené v prvním pododstavci písm. a), b) a c).
13. Odstavce 6 až 12 se nepoužijí na Spojené království, pokud se pozastavení závazků nebo na plateb týká otázek, na něž se vztahují odst. 1 druhý pododstavec písm. a), b) a c) bod iii) nebo odst. 9 první pododstavec písm. a),b) nebo c).
14. Tento článek se nepoužije na programy v rámci cíle Evropská územní spolupráce.
15. Komise průběžně informuje Evropský parlament o provádění tohoto článku. Zejména Komise okamžitě informuje Evropský parlament v případě, ►C1 kdy některý členský stát splňuje jednu z podmínek uvedených v odstavci 6 nebo odst. 9 prvním pododstavci písm. a) až e), a sdělí mu ◄ podrobnosti o fondech ESI a programech, u nichž by mohlo dojít k pozastavení závazků nebo plateb.
Evropský parlament může Komisi vyzvat ke strukturovanému dialogu o uplatňování tohoto článku, zejména s ohledem na předávání informací uvedených v prvním pododstavci.
Komise předá návrh na pozastavení závazků nebo plateb nebo návrh na zrušení tohoto pozastavení Evropskému parlamentu a Radě okamžitě po jeho přijetí. Evropský parlament může Komisi vyzvat, aby vysvětlila důvody pro svůj návrh.
16. V roce 2017 provede Komise přezkum uplatňování tohoto článku. Za tímto účelem připraví Komise zprávu, kterou předá Evropskému parlamentu a Radě, k níž případně připojí legislativní návrh.
17. Pokud dojde k zásadním změnám sociální a hospodářské situace v Unii, může Komise předložit návrh na přezkum uplatňování tohoto článku, nebo může o předložení takového návrhu Komisi požádat Evropský parlament nebo Rada v souladu s články 225 nebo 241 Smlouvy o fungování EU.
Článek 24
Zvýšení plateb pro členský stát s dočasnými rozpočtovými problémy
1. Na žádost členského státu lze průběžné platby navýšit o 10 procentních bodů nad míru spolufinancování platnou pro jednotlivé priority v rámci EFRR, ESF a Fondu soudržnosti nebo pro jednotlivá opatření v rámci EZFRV a ENRF.
Pokud členský stát po 21. prosinci 2013 splňuje některou z následujících podmínek, uplatní se v případě žádostí o platbu tohoto členského státu podaných na období do 30. června 2016 vyšší míra, která nesmí přesáhnout 100 %:
a) dotyčný členský stát obdržel půjčku od Unie na základě nařízení (EU) č. 407/2010;
b) dotyčný členský stát obdržel střednědobou finanční pomoc v souladu s nařízením Rady (ES) č. 332/2002 pod podmínkou provádění makroekonomického ozdravného programu;
c) dotyčný členský stát má přístup k finanční pomoci pod podmínkou provádění makroekonomického ozdravného programu, jak je uvedeno v nařízení (EU) č. 472/2013.
Jestliže členský stát splňuje některou z podmínek uvedených v druhém pododstavci po 30. červnu 2016, uplatní se vyšší míra na jeho žádosti o platby podané na období do 30. června roku následujícího po kalendářním roce, v němž je související finanční pomoc ukončena.
Tento odstavec se nevztahuje na programy podle nařízení o EÚS.
2. Bez ohledu na odstavec 1 nesmí být podpora Unie poskytovaná prostřednictvím průběžných plateb a plateb konečného zůstatku vyšší než:
a) veřejné výdaje nebo
b) maximální výše podpory z fondů ESI pro jednotlivé priority v rámci EFRR, ESF a Fondu soudržnosti, nebo pro jednotlivá opatření v rámci EZFRV a ENRF, která je stanovena v rozhodnutí Komise o schválení programu,
podle toho, co je nižší.
Článek 25
Řízení technické pomoci pro členské státy
1. Na žádost členského státu podle článku 11 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/825 ( 19 ) může být část zdrojů uvedených v článku 59 tohoto nařízení a programovaných v souladu se zvláštními pravidly pro jednotlivé fondy po dohodě s Komisí převedena na technickou pomoc z podnětu Komise pro provádění opatření v souvislosti s dotčeným členským státem v souladu s čl. 58 odst. 1 třetím pododstavcem písm. l) tohoto nařízení prostřednictvím přímého nebo nepřímého řízení.
2. Zdroje uvedené v odstavci 1 jsou doplňkové k částkám stanoveným v souladu se stropy uvedenými ve zvláštních pravidlech pro jednotlivé fondy, které se týkají technické pomoci z podnětu Komise. Je-li ve zvláštních pravidlech pro jednotlivé fondy stanoven strop pro technickou pomoc z podnětu členského státu, částka, která má být převedena, se zahrne do výpočtu souladu s tímto stropem.
3. ►M3 Členský stát požádá o převod uvedený v odstavci 1 za kalendářní rok do 31. ledna roku, v němž má k převodu dojít. Žádost doprovází návrh na změnu programu nebo programů, z nichž bude převod učiněn. V dohodě o partnerství se učiní odpovídající změny v souladu s čl. 30 odst. 2 a stanoví se v ní celková částka převedená každý rok Komisi. ◄
Pokud členský stát ke dni 1. ledna 2014 splňuje podmínky stanovené v čl. 24 odst. 1, může předat žádost za tento rok současně s předložením své dohody o partnerství, která stanoví částku, jež má být převedena na technickou pomoc z podnětu Komise.
4. Na zdroje převedené členským státem podle odstavce 1 tohoto článku se vztahuje pravidlo o zrušení závazku uvedené v článku 136 tohoto nařízení a článku 38 nařízení (EU) č. 1306/2013.
HLAVA III
PROGRAMOVÁNÍ
KAPITOLA I
Obecná ustanovení o fondech ESI
Článek 26
Příprava programů
1. Fondy ESI se provádějí prostřednictvím programů v souladu s dohodou o partnerství. Každý program pokrývá období od 1. ledna 2014 do 31. prosince 2020.
2. Programy sestavují členské státy nebo jakýkoli orgán jimi určený ve spolupráci s partnery uvedenými v článku 5. Členské státy vypracují programy transparentními postupy ve vztahu k veřejnosti, a to v souladu se svým institucionálním a právním rámcem.
3. Členské státy a Komise spolupracují s cílem zajistit účinnou koordinaci při přípravě a provádění programů pro fondy ESI, popřípadě včetně programů využívajících více fondů, s přihlédnutím k zásadě proporcionality.
4. Členské státy předloží programy Komisi do tří měsíců od předložení dohody o partnerství. Programy Evropské územní spolupráce musí být předloženy do 22. září 2014. Ke všem programům musí být připojeno předběžné hodnocení podle článku 55.
5. Pokud mezi 22. února 2014 a 22. června 2014 vstoupí v platnost jedno nebo více nařízení pro jednotlivé fondy ESI, musí být program či programy podporované z fondu ESI, u něhož/nichž došlo k opožděnému vstupu nařízení pro daný fond v platnost, předloženy do tří měsíců od předložení revidované dohody o partnerství uvedené v čl. 17 odst. 1.
6. Pokud jedno nebo více zvláštních nařízení pro fondy ESI vstoupí v platnost po 22. června 2014, musí být program či programy podporované z fondu ESI, u něhož došlo k opožděnému vstupu nařízení pro daný fond v platnost, předloženy do tří měsíců od vstupu v platnost nařízení pro daný fond, u něhož došlo ke zpoždění.
Článek 27
Obsah programů
1. Každý program stanoví, na základě jaké strategie bude program přispívat ke strategii Unie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění, která je v souladu s tímto nařízením, s pravidly pro daný fond a s obsahem dohody o partnerství.
Každý program zahrnuje opatření k zajištění efektivního, účinného a koordinovaného provádění fondů ESI a opatření ke snížení administrativní zátěže pro příjemce.
2. Každý program vymezí priority prostřednictvím stanovení zvláštních cílů, finančních prostředků na podporu z fondů ESI a odpovídajícího vnitrostátního spolufinancování, včetně částky týkající se výkonnostní rezervy, které může plynout z veřejných nebo soukromých zdrojů v souladu s pravidly pro daný fond.
3. Pokud se členské státy a regiony účastní makroregionálních strategií nebo strategií pro přímořské oblasti, v příslušném programu a v souladu s potřebami programové oblasti, které určí příslušný členský stát, se určí příspěvek plánovaných zásahů do těchto strategií.
4. Každá priorita stanoví ukazatele a odpovídající cílové hodnoty vyjádřené kvantitativně nebo kvalitativně – v souladu s pravidly pro daný fond – za účelem hodnocení pokroku při provádění programu směřujícímu k dosažení cílů jako základ pro monitorování, hodnocení a přezkum výkonnosti. Mezi tyto ukazatele patří:
a) finanční ukazatele týkající se přidělených výdajů;
b) ukazatele výstupů týkající se podporovaných operací;
c) ukazatele výsledků týkající se dotyčné priority.
Pravidla pro daný fond stanoví pro každý fond ESI společné ukazatele a mohou též obsahovat ustanovení týkající se specifických ukazatelů pro jednotlivé programy.
5. Každý program, s výjimkou programů, které se týkají výhradně technické pomoci, zahrnuje popis opatření v souladu s pravidly pro daný fond zohledňujících zásady uvedené v článcích 5, 7 a 8.
6. Každý program, s výjimkou programů, kde se technická pomoc poskytuje v rámci zvláštního programu, stanoví orientační částku podpory a cíle v oblasti změny klimatu vycházející z metodologie podle článku 8.
7. Členské státy program navrhnou v souladu s pravidly pro daný fond.
Článek 28
Zvláštní ustanovení týkající se obsahu programů zaměřených na společné nástroje pro neomezené záruky a sekuritizaci, které umožňují snížení kapitálových požadavků prováděné EIB
1. Odchylně od článku 27 specializované programy uvedené v čl. 39 odst. 4 prvním pododstavci písm. b) zahrnují:
a) prvky stanovené v čl. 27 odst. 1 prvním pododstavci a v odstavcích 2, 3 a 4 uvedeného článku, pokud jde o zásady stanovené v článku 5;
b) určení orgánů uvedených v článcích 125, 126 a 127 tohoto nařízení a čl. 65 odst. 2 nařízení o EZFRV za orgány příslušné pro daný fond;
c) pro každou předběžnou podmínku stanovenou v souladu s článkem 19 a přílohou XI, jež se vztahuje na daný program, posouzení toho, zda je tato předběžná podmínka splněna ke dni předložení dohody o partnerství a programu, a pokud předběžné podmínky splněny nejsou, popis opatření potřebných ke splnění dané předběžné podmínky, odpovědné orgány a harmonogram těchto opatření, a to v souladu se shrnutím předloženým v rámci dohody o partnerství.
2. Odchylně od článku 55 se za předběžné hodnocení těchto programů považuje předběžné posouzení uvedené v čl. 39 odst. 4 prvním pododstavci písm. a).
3. Pro účely programů uvedených v čl. 39 odst. 4 prvním pododstavci písm. b) tohoto nařízení se nepoužije čl. 6 odst. 2 a čl. 59 odst. 5 a 6 nařízení o EZFRV. Kromě prvků uvedených v odstavci 1 tohoto článku se pro programy v rámci EZFRV použijí pouze ustanovení čl. 8 odst. 1 písm. c) bodu i) a písm. f), h), i) a m) bodů i) až iii) nařízení o EZFRV.
Článek 29
Postup přijímání programů
1. Komise posoudí soulad programů s tímto nařízením a s pravidly pro daný fond, jejich účinné přispění k vybraným tematickým cílům a k prioritám Unie týkajícím se jednotlivých fondů ESI, ale také jejich soulad s dohodou o partnerství, a to s přihlédnutím k příslušným doporučením pro jednotlivé země přijatým v souladu s čl. 121 odst. 2 Smlouvy o fungování EU a k příslušným doporučením Rady přijatým v souladu s čl. 148 odst. 4 Smlouvy o fungování EU a také k předběžnému hodnocení. Posuzování se zaměří zejména na přiměřenost strategie programu, na odpovídající cíle, ukazatele, dílčí cíle a na přidělování rozpočtových zdrojů.
2. Odchylně od odstavce 1 nemusí Komise posuzovat soulad specializovaných operačních programů pro iniciativu na podporu zaměstnanosti mladých lidí uvedenou v čl. 18 druhém pododstavci písm. a) nařízení o ESF a specializovaných programů uvedených v čl. 39 odst. 4 prvním pododstavci písm. b) tohoto nařízení s dohodou o partnerství, pokud členský stát svou dohodu o partnerství nepředloží ke dni předložení takového specializovaného programu.
3. Komise vyjádří své připomínky do tří měsíců od předložení programu. Členský stát poskytne Komisi veškeré nezbytné dodatečné informace a případně navrhovaný program upraví.
4. Komise v souladu se zvláštními pravidly pro jednotlivé fondy schválí jednotlivé programy nejpozději do šesti měsíců od jejich předložení dotyčným členským státem za předpokladu, že byly odpovídajícím způsobem zohledněny případné připomínky Komise, avšak nikoli před 1. lednem 2014 nebo předtím, než Komise přijme rozhodnutí o schválení dohody o partnerství.
Odchylně od požadavku uvedeného v prvním pododstavci mohou být programy v rámci cíle evropské územní spolupráce schvalovány Komisí před přijetím rozhodnutí o schválení dohody o partnerství, specializované operační programy pro iniciativu na podporu zaměstnanosti mladých lidí uvedené v čl. 18 druhém pododstavci písm. a) nařízení o ESF a specializované programy uvedené v čl. 39 odst. 4 prvním pododstavci písm. b) tohoto nařízení mohou být schvalovány Komisí před předložením dohody o partnerství.
Článek 30
Změny programů
1. Žádosti o změnu programů předložené členským státem musí být řádně odůvodněné a zejména v nich musí být uveden očekávaný dopad změn programu na dosahování strategie Unie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění a specifických cílů stanovených v programu s ohledem na toto nařízení a pravidla pro daný fond, horizontální zásady uvedené v článcích 5, 7 a 8 a dohodě o partnerství. Musí k nim být přiložen revidovaný program.
2. Komise informace poskytnuté v souladu s odstavcem 1 posoudí s přihlédnutím k odůvodnění poskytnutému členským státem. Komise může do jednoho měsíce od předložení revidovaného programu vznést připomínky a členský stát poskytne Komisi všechny nezbytné dodatečné informace. Komise v souladu pravidly pro daný fond schválí žádosti o změnu programu co nejdříve, avšak nejpozději do tří měsíců od jejich předložení členským státem za předpokladu, že byly odpovídajícím způsobem zohledněny případné připomínky Komise.
Pokud se změna programu dotýká informací obsažených v dohodě o partnerství, použije se postup stanovený v čl. 16 odst. 4a.
3. Odchylně od odstavce 2, pokud je Komisi předložena žádost o změnu s cílem přerozdělit výkonnostní rezervu na základě přezkumu výkonnosti, učiní Komise připomínky pouze v případě, kdy se domnívá, že navrhovaný příděl není v souladu s platnými pravidly, není v souladu s rozvojovými potřebami dotčeného členského státu či regionu nebo je s ním spjato značné riziko, že se cílů uvedených v návrhu nepodaří dosáhnout. Komise schválí žádost o změnu programu co nejdříve a nejpozději do dvou měsíců od jejího předložení členským státem, pokud byly odpovídajícím způsobem zohledněny případné připomínky Komise. ►M6 ————— ◄
4. Odchylně od odstavce 2 mohou být nařízením o ENRF stanoveny zvláštní postupy pro změny operačních programů.
Článek 31
Účast EIB
1. EIB se může na žádost členských států podílet na přípravě dohody o partnerství, jakož i na činnostech souvisejících s přípravou operací, zejména velkých projektů, finančních nástrojů a partnerství mezi veřejným a soukromým sektorem.
2. Komise může konzultovat EIB před přijetím dohody o partnerství nebo programů.
3. Komise může požádat EIB, aby posoudila technickou kvalitu, hospodářskou a finanční udržitelnost a životaschopnost velkých projektů a byla jí nápomocna, pokud jde o finanční nástroje, jež mají být prováděny nebo vytvořeny.
4. Komise může při provádění tohoto nařízení udělit EIB granty nebo zakázky na služby zahrnující iniciativy, které jsou prováděny na víceletém základě. Závazky z rozpočtu Unie v souvislosti s těmito granty nebo zakázkami na služby se proplácejí každoročně.
KAPITOLA II
Komunitně vedený místní rozvoj
Článek 32
Komunitně vedený místní rozvoj
1. Komunitně vedený místní rozvoj je podporován z EZFRV, který je označován jako LEADER – místní rozvoj, a může být podporován z EFRR, ESF nebo ENRF. Pro účely této kapitoly se na tyto fondy dále odkazuje jako na „příslušné fondy ESI“.
2. Komunitně vedený místní rozvoj:
a) se zaměřuje na konkrétní subregionální oblasti;
b) je veden místními akčními skupinami složenými ze subjektů, které zastupují veřejné a soukromé místní socioekonomické zájmy, v nichž na rozhodovací úrovni ani veřejné orgány definované podle vnitrostátních předpisů ani žádná z jednotlivých zájmových skupin nepředstavují více než 49 % hlasovacích práv;
c) se uskutečňuje na základě integrovaných a víceodvětvových strategií místního rozvoje zaměřených na dotyčnou oblast;
d) je koncipován s ohledem na místní potřeby a potenciál a zahrnuje inovativní prvky v místních souvislostech, vytváření sítí a případně spolupráci.
3. Podpora komunitně vedeného místního rozvoje z příslušných fondů ESI je jednotná a koordinovaná mezi jednotlivými příslušnými fondy ESI. To se zajišťuje mimo jiné prostřednictvím koordinovaného posilování kapacit, výběru, schvalování a financování strategií komunitně vedeného místního rozvoje a místních akčních skupin.
4. Pokud výběrová komise pro strategie komunitně vedeného místního rozvoje zřízená podle čl. 33 odst. 3 zjistí, že provádění zvolené strategie komunitně vedeného místního rozvoje vyžaduje podporu z více než jednoho fondu, může v souladu s vnitrostátními pravidly a postupy určit hlavní fond na podporu všech nákladů na přípravu, provozních nákladů a nákladů na oživení strategie komunitně vedeného místního rozvoje podle čl. 35 odst. 1 písm. a), d) a e).
5. Komunitně vedený místní rozvoj podporovaný z příslušných fondů ESI se provádí v rámci jedné či více priorit příslušného programu nebo programů v souladu s pravidly pro příslušný fond ESI.
Článek 33
Strategie komunitně vedeného místního rozvoje
1. Strategie komunitně vedeného místního rozvoje obsahuje alespoň tyto prvky:
a) vymezení rozlohy a počtu obyvatel, na něž se strategie vztahuje;
b) analýzu rozvojových potřeb a potenciálu území, včetně analýzy silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb;
c) popis strategie a jejích cílů, popis integrovaných a inovativních rysů strategie a hierarchie cílů, včetně jasných a měřitelných cílů pro výstupy a výsledky. V případě výsledků lze cíle uvádět v kvantitativním nebo kvalitativním vyjádření. Strategie je v souladu s příslušnými programy všech fondů ESI, které jsou zapojeny;
d) popis postupu zapojení komunity do vypracování strategie;
e) akční plán, který ukazuje, jak se cíle promítají do jednotlivých opatření;
f) popis opatření pro řízení a sledování strategie prokazující schopnost místní akční skupiny realizovat strategii a popis zvláštních opatření pro hodnocení;
g) finanční plán strategie, včetně plánovaných přídělů z každého z příslušných fondů ESI.
2. Členské státy vymezí kritéria pro výběr strategií komunitně vedeného místního rozvoje.
3. Strategie komunitně vedeného místního rozvoje vybírá komise, kterou pro tento účel zřídí odpovědný řídicí orgán nebo orgány, a schvaluje je odpovědný řídicí orgán nebo orgány.
4. První kolo výběru strategií komunitně vedeného místního rozvoje se dokončí do dvou let ode dne schválení dohody o partnerství. Členské státy mohou i po uplynutí této lhůty vybírat další strategie komunitně vedeného místního rozvoje, avšak nejpozději do 31. prosince 2017.
5. V rozhodnutí o schválení strategie komunitně vedeného místního rozvoje jsou stanoveny příděly z jednotlivých příslušných fondů ESI. Je v něm také stanovena odpovědnost za řídící a kontrolní úkoly v rámci programu nebo programů, které se týkají strategie komunitně vedeného místního rozvoje.
6. Počet obyvatel oblasti uvedené v odst. 1 písm. a) nesmí být nižší než 10 000 a vyšší než 150 000 . ►C1 V řádně odůvodněných případech a na návrh členského státu však Komise může ve svém rozhodnutí podle čl. 16 odst. 2 nebo 4 přijmout nebo změnit ◄ tato omezení počtu obyvatel za účelem schválení nebo změny dohody o partnerství pro tento členský stát, s cílem zohlednit řídce nebo hustě osídlené oblasti nebo s cílem zajistit územní soudržnost oblastí, na něž se vztahují strategie komunitně vedeného místního rozvoje.
Článek 34
Místní akční skupiny
1. Místní akční skupiny navrhují a provádějí strategie komunitně vedeného místního rozvoje.
Členské státy vymezí jednotlivé úkoly místní akční skupiny a orgánů odpovědných za provádění příslušných programů pro všechny prováděcí úkoly týkající se strategie komunitně vedeného místního rozvoje.
2. Odpovědný řídicí orgán nebo orgány zajistí, aby si místní akční skupiny buď zvolily jednoho z partnerů v rámci skupiny jako vedoucího partnera pro správní a finanční záležitosti, nebo aby se spojily v rámci zákonně vytvořené společné struktury.
3. Mezi úkoly místních akčních skupin patří:
a) zvyšování způsobilosti místních aktérů včetně potenciálních příjemců pro vypracovávání a provádění operací, včetně jejich schopností připravovat a řídit své projekty;
b) vypracování nediskriminačního a transparentního výběrového řízení, jež brání střetům zájmů, zajišťuje, aby nejméně 50 % hlasů při rozhodování o výběru měli partneři, kteří nejsou veřejnými orgány, a umožní provádět výběr na základě písemného postupu;
c) vypracování a schválení nediskriminačních a objektivních kritérií pro výběr operací, jež zajišťují soulad se strategií komunitně vedeného místního rozvoje tím, že stanoví pořadí operací podle jejich přínosu k plnění záměrů a cílů strategií;
d) příprava a zveřejňování výzev k podávání návrhů nebo postupu pro průběžné předkládání projektů;
e) přijímání a posuzování žádostí o podporu;
f) výběr operací a stanovení výše podpory, případně předkládání návrhů orgánu odpovědnému za závěrečné ověření způsobilosti před schválením;
g) sledování průběhu provádění strategie komunitně vedeného místního rozvoje a podporovaných operací a vykonávání zvláštních hodnotících činností souvisejících s touto strategií.
Pokud místní akční skupiny plní úkoly, které nejsou uvedeny v prvním pododstavci písm. a) až g) a které spadají do působnosti řídícího nebo certifikačního orgánu či platební agentury, musí být určeny jako zprostředkující subjekty v souladu s pravidly pro daný fond.
4. Aniž je dotčen odst. 3 písm. b), místní akční skupina může být příjemcem a může provádět operace v souladu se strategií komunitně vedeného místního rozvoje.
5. V případě spolupráce místních akčních skupin podle čl. 35 odst. 1 písm. c) může úkoly stanovené v odst. 3 písm. f) tohoto článku provádět odpovědný řídicí orgán.
Článek 35
Podpora komunitně vedeného místního rozvoje z fondů ESI
1. Podpora komunitně vedeného místního rozvoje z příslušných fondů ESI zahrnuje:
a) náklady na přípravné podpůrné činnosti, jež spočívají v budování kapacit, odborné přípravě a vytváření sítí za účelem vypracování a provádění strategie komunitně vedeného místního rozvoje.
Tyto náklady mohou zahrnovat jeden či více následujících prvků:
i) školicí akce pro místní zúčastněné strany;
ii) studie dané oblasti;
iii) náklady na koncepci strategie komunitně vedeného místního rozvoje, včetně nákladů na konzultace a nákladů na činnosti spojené s konzultacemi se zúčastněnými stranami za účelem přípravy strategie;
iv) správní náklady (provozní a personální náklady) organizace, která žádá o přípravné podpůrné činnosti během přípravné fáze;
v) podpora malých pilotních projektů.
Tyto přípravné podpůrné činnosti jsou způsobilé k financování bez ohledu na to, zda je strategie komunitně vedeného místního rozvoje koncipovaná místní akční skupinou, která je příjemcem podpory, vybrána k financování výběrovou komisí zřízenou podle čl. 33 odst. 3.
b) provádění operací v rámci strategie komunitně vedeného místního rozvoje;
c) přípravu a provádění kooperačních činností místní akční skupiny;
d) provozní náklady související s řízením provádění strategie komunitně vedeného místního rozvoje, které zahrnují provozní náklady, personální náklady, náklady na vzdělávání, náklady na styk s veřejností, finanční náklady a náklady související se sledováním a hodnocením strategie podle čl. 34 odst. 3 písm. g);
e) oživení strategie místního rozvoje, do níž jsou zapojeny místní komunity, s cílem usnadnit výměnu informací mezi zúčastněnými stranami, propagovat strategii a podpořit případné příjemce při vypracování operací a přípravě žádostí.
2. Podpora provozních nákladů a nákladů na oživení, uvedená v odst. 1 písm. d) a e), nepřekročí 25 % celkových veřejných výdajů vzniklých v rámci strategie komunitně vedeného místního rozvoje.
KAPITOLA III
Územní rozvoj
Článek 36
Integrované územní investice
1. V případě, že strategie rozvoje měst nebo jiná územní strategie nebo územní pakt uvedený v čl. 12 odst. 1 nařízení o ESF vyžaduje integrovaný přístup zahrnující investice z ESF, EFRR nebo Fondu soudržnosti v rámci více než jedné prioritní osy jednoho nebo více operačních programů, lze opatření provádět jako integrovanou územní investici.
Opatření prováděná jako integrované územní investice lze doplnit finanční podporou z EZFRV nebo ENRF.
2. V případě, že je integrovaná územní investice podporována z ESF, EFRR nebo Fondu soudržnosti, příslušný operační program či programy obsahují popis způsobu použití nástroje pro integrované územní investice a orientačního finančního přídělu z každé prioritní osy v souladu s pravidly pro daný fond.
Je-li integrovaná územní investice doplněna finanční podporou z EZFRV nebo ENRF, orientační finanční příděl a související opatření jsou stanovena v příslušném programu či programech v souladu s pravidly pro daný fond.
3. Členský stát nebo řídící orgán může v souladu s pravidly pro daný fond jednomu či více zprostředkujícím subjektům, včetně místních orgánů, subjektů regionálního rozvoje nebo nevládních organizací, svěřit určité úkoly spojené s řízením a prováděním integrovaných územních investic.
4. Členský stát nebo příslušné řídicí orgány zajistí, aby monitorovací systém pro program či programy umožňoval určení operací a výstupů prioritní osy nebo priority Unie přispívajících k integrované územní investici.
HLAVA IV
FINANČNÍ NÁSTROJE
Článek 37
Finanční nástroje
1. Fondy ESI lze využívat k podpoře finančních nástrojů v rámci jednoho nebo více programů, a to včetně případů, kdy k tomu dochází prostřednictvím fondů fondů, s cílem přispět k dosahování specifických cílů stanovených v rámci priority.
Finanční nástroje se používají na podporu investic, které budou podle očekávání finančně životaschopné a které nemohou získat dostatečné financování z tržních zdrojů. Při uplatňování této hlavy musí řídicí orgány, subjekty provádějící fondy fondů a subjekty provádějící daný finanční nástroje postupovat v souladu s platnými právními předpisy, zejména s těmi, které upravují poskytování státní podpory a zadávání veřejných zakázek.
2. Finanční nástroje se podporují na základě předběžného posouzení, které prokázalo různá selhání trhu či neoptimální investiční situace, a na základě odhadované míry a rozsahu potřeb v oblasti veřejných investic, včetně typů finančních nástrojů, které mají získat podporu. Takovéto předběžné posouzení zahrnuje:
a) analýzu selhání trhu, neoptimálních investičních situací, investičních potřeb v oblastech politik a v rámci tematických cílů nebo investičních priorit, které je třeba řešit, má-li se přispět k dosažení konkrétních cílů stanovených v rámci priority a které mají být podpořeny finančními nástroji. Tato analýza je založena na dostupné metodologii osvědčených postupů;
b) posouzení přidané hodnoty finančních nástrojů, u nichž se zvažuje podpora z fondů ESI, soulad s jinými formami veřejné intervence zaměřené na stejný trh, možné dopady státní podpory, přiměřenost zamýšlené intervence a opatření pro minimalizaci narušení trhu;
c) odhad dodatečných veřejných a soukromých zdrojů, které lze pomocí finančního nástroje potenciálně získat, a to až po úroveň konečného příjemce (očekávaný pákový efekt), včetně, je-li to relevantní, posouzení potřeby a rozsahu rozdílného zacházení podle článku 43a s cílem přilákat doplňkové zdroje od investorů působících podle zásady tržní ekonomiky, nebo popis mechanismů, které budou použity ke zjištění potřeby a rozsahu takového rozdílného zacházení, jako je například konkurenční nebo náležitě nezávislý proces posuzování;
d) posouzení zkušeností získaných při využívání podobných nástrojů a ponaučení z předběžných posouzení, která provedly členské státy v minulosti, a toho, jak bude těchto zkušeností využito v budoucnu;
e) navrhovanou investiční strategii, včetně posouzení možností pro prováděcí opatření ve smyslu článku 38, finanční produkty, které mají být nabízeny, konečné cílové příjemce a popřípadě předpokládanou kombinaci s podporou z grantů;
f) přesné vymezení očekávaných výsledků a toho, jak má daný finanční nástroj přispět k dosažení specifických cílů stanovených v rámci příslušné priority, včetně ukazatelů tohoto přínosu;
g) ustanovení, jež podle potřeby umožní přezkoumat a aktualizovat předběžné posouzení během provádění jakéhokoli finančního nástroje, který byl použit na základě tohoto posouzení, pokud řídicí orgán v prováděcí fázi usoudí, že předběžné posouzení již přesně nevystihuje aktuální podmínky na trhu v době provádění.
3. Předběžné posouzení uvedené v odstavci 2 tohoto článku může přihlédnout k předběžným hodnocením uvedeným v čl. 209 odst. 2 prvním pododstavci písm. h) a druhém pododstavci finančního nařízení a lze je provést postupně. Musí však být v každém případě dokončeno dříve, než řídící orgán rozhodne, že finanční nástroj obdrží příspěvek z programu.
Do tří měsíců od dokončení předběžných posouzení finančních nástrojů se zveřejní souhrnný přehled jejich zjištění a závěrů.
Předběžné posouzení se pro informaci předkládá monitorovacímu výboru v souladu s pravidly pro daný fond.
4. Pokud finanční nástroje podporují financování podniků, včetně malých a středních podniků, tato podpora se zaměří na zakládání nových podniků, na počáteční kapitál, tj. zárodečný a startovní kapitál, kapitál na rozšíření podniku, kapitál na podporu všeobecných činností podniku nebo na realizaci nových projektů, pronikání na nové trhy či na nový rozvoj stávajících podniků, aniž by byla dotčena platná pravidla Unie pro státní podporu a v souladu s pravidly pro daný fond. Podpora může zahrnovat investice do hmotného a nehmotného majetku i provozní kapitál v mezích platných pravidel Unie pro státní podporu, a to s cílem stimulovat soukromý sektor jako poskytovatele financování podniků. Rovněž může zahrnovat náklady na převod vlastnických práv v podnicích za předpokladu, že se takový převod uskuteční mezi nezávislými investory.
5. Investice, které mají být podporovány prostřednictvím finančních nástrojů, nesmí být ke dni, kdy bylo přijato investiční rozhodnutí, fyzicky dokončeny nebo plně provedeny.
6. Pokud se z finančních nástrojů poskytuje podpora konečným příjemcům na investice do infrastruktury, jejichž cílem je podpořit rozvoj nebo obnovu měst, či na podobné investice do infrastruktury, jež mají diverzifikovat nezemědělskou činnost ve venkovských oblastech, může tato podpora zahrnovat částku potřebnou pro reorganizaci dluhového portfolia souvisejícího s infrastrukturou, která je součástí nové investice, a sice do výše maximálně 20 % celkové podpory programu z prostředků finančního nástroje na investici.
7. Finanční nástroje lze kombinovat s granty, se subvencemi úrokových sazeb a se subvencemi poplatků za záruky. Pokud je podpora z fondů ESI poskytována prostřednictvím finančních nástrojů a je spojena do jediné operace s dalšími formami podpory přímo souvisejícími s finančními nástroji zaměřenými na tytéž konečné příjemce, včetně technické podpory, subvencí úrokových sazeb a subvencí poplatků za záruky, vztahují se ustanovení použitelná pro finanční nástroje na veškeré formy podpory seskupené v dané operaci. V těchto případech musí být dodržena příslušná pravidla Unie pro poskytování státní podpory a pro každou formu podpory musí být vedeny samostatné záznamy.
8. Koneční příjemci podpory poskytované prostřednictvím finančního nástroje některého fondu ESI mohou obdržet pomoc i v rámci jiné priority nebo programu fondů ESI nebo prostřednictvím jiného nástroje podporovaného z rozpočtu Unie, včetně Evropského fondu pro strategické investice (EFSI), zřízeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1017 ( 20 ), v souladu s platnými pravidly Unie pro poskytování státní podpory. V tomto případě jsou vedeny samostatné záznamy pro každý jednotlivý zdroj pomoci a podpora z finančního nástroje fondů ESI je součástí operace se způsobilými výdaji oddělenými od jiných zdrojů pomoci.
9. ►C1 Spojení podpory poskytované prostřednictvím grantů a finančních nástrojů podle odstavců 7 a 8, je-li v souladu s platnými pravidly Unie ◄ pro poskytování státní podpory, se může týkat stejné položky výdajů za předpokladu, že celková částka všech spojených forem podpory nepřekročí celkovou částku dotčené položky výdajů. Granty se nepoužijí na proplacení podpory obdržené z finančních nástrojů. Finanční nástroje se nepoužijí na předběžné financování grantů.
10. Věcné příspěvky nesmějí být způsobilým výdajem v rámci finančních nástrojů, s výjimkou příspěvků formou pozemků nebo nemovitého majetku v rámci investic, jejichž cílem je podpora rozvoje venkova a rozvoje nebo obnovy měst, pokud pozemky nebo nemovitý majetek tvoří součást investice. Tyto příspěvky ve formě pozemku nebo nemovitého majetku jsou způsobilé, jsou-li splněny podmínky stanovené v čl. 69 odst. 1.
11. DPH není způsobilým výdajem operace, s výjimkou DPH, která je podle vnitrostátních právních předpisů pro DPH nevratná. Nakládání s DPH na úrovni investic provedených konečnými příjemci se pro účely posouzení způsobilosti výdajů v rámci finančního nástroje nezohledňuje. Pokud jsou však finanční nástroje spojeny s granty podle odstavců 7 a 8 tohoto článku, uplatní se na grant ustanovení čl. 69 odst. 3.
12. Pro účely použití tohoto článku jsou platnými pravidly Unie pro poskytování státní podpory pravidla platná v okamžiku, kdy se řídicí orgán nebo subjekt provádějící fond fondů smluvně zaváže, že z určitého programu budou poskytovány příspěvky určitému finančnímu nástroji, nebo v okamžiku, kdy se smluvně zaváže finanční nástroj, že příspěvky z určitého programu budou poskytnuty konečným příjemcům.
13. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 149, které stanoví další zvláštní pravidla ohledně nákupu pozemků a spojení technické podpory s finančními nástroji.
Článek 38
Provádění finančních nástrojů
1. Při provádění článku 37 mohou řídicí orgány poskytnout finanční příspěvek na tyto finanční nástroje:
a) finanční nástroje zřízené na úrovni Unie, spravované přímo nebo nepřímo Komisí;
b) finanční nástroje zřízené na celostátní, regionální, nadnárodní nebo přeshraniční úrovni, spravované řídicím orgánem nebo na jeho odpovědnost;
c) finanční nástroje kombinující tento příspěvek s finančními produkty EIB v rámci EFSI v souladu s článkem 39a.
2. Příspěvky z fondů ESI na finanční nástroje podle odst. 1 písm. a) se umístí na samostatné účty a používají se v souladu s cíli jednotlivých fondů ESI k podpoře opatření a konečných příjemců v souladu s programem nebo programy, z nichž jsou příspěvky poskytnuty.
Poskytování příspěvků na finanční nástroje uvedené v prvním pododstavci se řídí tímto nařízením, nejsou-li výslovně stanoveny výjimky.
Druhým pododstavcem nejsou dotčena pravidla upravující vytváření a fungování finančních nástrojů podle finančního nařízení, nejsou-li tato pravidla v rozporu s pravidly tohoto nařízení – v takovém případě se přednostně použije toto nařízení.
3. U finančních nástrojů podle odst. 1 písm. b) může řídicí orgán poskytnout finanční příspěvek na tyto finanční nástroje:
a) nástroje, které jsou v souladu se standardními podmínkami stanovenými Komisí v souladu s druhým pododstavcem tohoto odstavce;
b) již existující nebo nově vytvořené nástroje, které jsou zvlášť navrženy k dosažení specifických cílů stanovených v rámci příslušné priority.
Komise přijme prováděcí akty o standardních podmínkách, které musí splňovat finanční nástroje uvedené v prvním pododstavci písm. a). Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 150 odst. 3.
4. Při podpoře finančních nástrojů uvedených v odst. 1 písm. b) řídicí orgán může:
a) investovat do kapitálu stávajících nebo nově vytvořených právnických osob (včetně těch, které jsou financovány z jiných fondů ESI), jež se věnují provádění finančních nástrojů v souladu s cíli jednotlivých fondů ESI a jež se ujmou prováděcích úkolů; podpora těchto subjektů je omezena částkou nezbytnou pro provádění nových investic v souladu s článkem 37 a musí být v souladu s cíli tohoto nařízení;
b) svěřit prováděcí úkoly prostřednictvím přímého zadání zakázky:
i) EIB;
ii) mezinárodní finanční instituci, jejímž akcionářem je členský stát;
iii) bance nebo instituci ve veřejném vlastnictví zřízené jako právnická osoba, která se zabývá finančními činnostmi na profesionálním základě a která splňuje všechny tyto podmínky:
— žádný soukromý subjekt nemá přímou kapitálovou účast s výjimkou kapitálové účasti, s níž není spojeno ovládání ani možnost blokovat, již v souladu se Smlouvami vyžadují vnitrostátní právní předpisy a jež nezakládá rozhodující vliv na příslušnou banku nebo instituci, a s výjimkou forem soukromé kapitálové účasti, které s sebou nenesou vliv na rozhodování o každodenním řízení finančního nástroje podporovaného fondy ESI,
— působí na základě veřejného politického mandátu uděleného příslušným orgánem členského státu na celostátní nebo regionální úrovni, který zahrnuje, výlučně nebo jako součást jiných činností, vykonávání činností v oblasti hospodářského rozvoje, které přispívají k cílům fondů ESI,
— výlučně nebo jako součást jiných činností vykonává činnosti v oblasti hospodářského rozvoje, které přispívají k cílům fondů ESI v regionech, oblastech politiky nebo odvětvích, pro něž není obecně dostupný nebo dostatečný přístup k financování z tržních zdrojů,
— nezaměřuje se primárně na maximalizaci zisku, ale zajišťuje dlouhodobou finanční udržitelnost svých činností,
— zajišťuje vhodnými opatřeními v souladu s použitelným právem, aby z přímého zadávání zakázek podle tohoto písmene nevyplýval žádný přímý ani nepřímý prospěch pro komerční činnosti, a
— podléhá dozoru nezávislého orgánu v souladu s použitelným právem;
c) svěřit prováděcí úkoly jinému veřejnoprávnímu nebo soukromoprávnímu subjektu, nebo
d) v případě finančních nástrojů, které jsou tvořeny pouze půjčkami nebo zárukami, se ujmout prováděcích úkolů přímo. V tomto případě se řídící orgán považuje za příjemce ve smyslu čl. 2 bodu 10.
Při provádění finančního nástroje musí subjekty uvedené v prvním pododstavci písm. a) až d) tohoto odstavce zajistit soulad s platným právem a s požadavky stanovenými v čl. 155 odst. 2 a 3 finančního nařízení.
Komisi je svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 149 akty v přenesené pravomoci, kterými stanoví další zvláštní pravidla týkající se úlohy, závazků a odpovědnosti subjektů provádějících finanční nástroje, souvisejících kritérií výběru a produktů, jež lze prostřednictvím finančních nástrojů poskytovat v souladu s článkem 37. Komise tyto akty v přenesené pravomoci oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě do 22. dubna 2014
5. Subjekty uvedené v odst. 4 prvním pododstavci písm. a), b) a c) tohoto článku mohou při provádění fondu fondů svěřit část provádění finančním zprostředkovatelům, pokud na vlastní odpovědnost zajistí, aby tito finanční zprostředkovatelé splňovali kritéria stanovená v čl. 33 odst. 1 a čl. 209 odst. 2 finančního nařízení. Finanční zprostředkovatelé se vybírají otevřenými, transparentními, přiměřenými a nediskriminačními postupy, v nichž je vyloučen střet zájmů.
6. Subjekty uvedené v odst. 4 prvním pododstavci písm. b) a c), jimž byly svěřeny prováděcí úkoly, si vlastním jménem a z pověření řídícího orgánu otevřou svěřenské účty nebo vytvoří uvnitř instituce finanční nástroj jako samostatný blok finančních prostředků. V případě samostatného bloku finančních prostředků se účetně rozlišují zdroje z programu investované do daného finančního nástroje a jiné zdroje, které jsou v dané instituci k dispozici. Aktiva na svěřenských účtech a tyto samostatné bloky finančních prostředků musí být spravovány v souladu se zásadou řádného finančního řízení při dodržení vhodných pravidel obezřetnosti a musí mít vhodnou likviditu.
7. Pokud je finanční nástroj prováděn podle odst. 4 prvního pododstavce písm. a), b) a c), s výhradou prováděcí struktury finančního nástroje, stanoví se podmínky pro příspěvky z programů na finanční nástroj v dohodách o financování v souladu s přílohou IV na těchto úrovních:
a) v příslušných případech mezi řádně zmocněnými zástupci řídicího orgánu a subjektem, který provádí fond fondů; a
b) mezi řádně zmocněnými zástupci řídicího orgánu, popřípadě subjektem, který provádí fond fondů, a subjektem, který provádí daný finanční nástroj.
8. Pokud je finanční nástroj prováděn podle odst. 4 prvního pododstavce písm. d), musí být podmínky pro příspěvky z programů na finanční nástroje stanoveny ve strategickém dokumentu v souladu s přílohou IV, který přezkoumá monitorovací výbor.
9. Vnitrostátní veřejné a soukromé příspěvky, včetně případných věcných příspěvků uvedených v čl. 37 odst. 10, mohou být poskytovány na úrovni fondu fondů, na úrovni finančního nástroje nebo na úrovni konečných příjemců v souladu pravidly pro daný fond.
10. Komise přijme prováděcí akty, kterými stanoví jednotné podmínky způsobu převodu a správy příspěvků z programů, které jsou spravovány subjekty uvedenými v odst. 4 prvním pododstavci tohoto článku a v čl. 39a odst. 5. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 150 odst. 3.
Článek 39
Příspěvky z EFRR a EZFRV na společné finanční nástroje pro neomezené záruky a sekuritizaci ve prospěch malých a středních podniků prováděné EIB
1. Pro účely tohoto článku se „dluhovým financováním“ rozumí půjčky, leasing nebo záruky.
2. Během období způsobilosti uvedeného v čl. 65 odst. 2 tohoto nařízení mohou členské státy využít EFRR a EZFRV k poskytnutí finančního příspěvku na finanční nástroje uvedené v čl. 38 odst. 1 písm. a) tohoto nařízení, které nepřímo provádějí Komise a EIB v souladu s čl. 62 odst. 1 prvním pododstavcem písm. c) bodem iii) a čl. 208 odst. 4 finančního nařízení, pokud jde o tyto činnosti:
a) neomezené záruky umožňující snížení kapitálových požadavků pro finanční zprostředkovatele v případě nových portfolií dluhového financování pro způsobilé malé a střední podniky v souladu s čl. 37 odst. 4 tohoto nařízení;
b) sekuritizaci, jak je definována v čl. 4 odst. 1 bodu 61 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ( 21 ), týkající se:
i) stávajících portfolií dluhového financování pro malé a střední podniky a jiné podniky s méně než 500 zaměstnanci;
ii) nových portfolií dluhového financování pro malé a střední podniky.
Finanční příspěvek uvedený v prvním pododstavci písm. a) a b) tohoto odstavce přispívá k druhořadým nebo mezaninovým tranším portfolií zmíněných v témže ustanovení za předpokladu, že si příslušný finanční zprostředkovatel ponechá dostatečný podíl rizika portfolií, který odpovídá alespoň požadavku na ponechání si rizika stanovenému ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU ( 22 ) a v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 s cílem zajistit dostatečné sladění zájmů. V případě sekuritizace podle prvního pododstavce písm. b) tohoto odstavce je finanční zprostředkovatel povinen vytvořit nové dluhové financování pro způsobilé malé a střední podniky v souladu s čl. 37 odst. 4 tohoto nařízení.
Každý členský stát, který se hodlá na těchto finančních nástrojích podílet, přispívá částkou, jež je v souladu s potřebami malých a středních podniků v daném členském státě týkajícími se dluhového financování a s odhadovanou poptávkou po takovémto dluhovém financování malých a středních podniků, přičemž zohlední předběžné posouzení uvedené v odst. 4 prvním pododstavci písm. a). Tento podíl není v žádném případě vyšší než 7 % přídělu z EFRR a EZFRV pro tento členský stát. Celkový příspěvek do EFRR a EZFRV od všech zúčastněných členských států podléhá globálnímu stropu ve výši 8 500 000 000 EUR (ceny na úrovni roku 2011).
Dojde-li Komise po konzultaci s EIB k závěru, že celkový minimální příspěvek na nástroj, který představuje úhrn příspěvků všech zúčastněných členských států, je nedostatečný, a to při řádném zohlednění minimálního kritického množství definovaného v předběžném posouzení uvedeném v odst. 4 písm. a), provádění finančního nástroje se ukončí a příspěvky se vrátí členským státům.
Nemohou-li se členský stát a EIB shodnout na podmínkách dohody o financování uvedené v odst. 4 prvním pododstavci písm. c) tohoto článku, členský stát podá žádost o změnu programu zmíněného v odst. 4 prvním pododstavci písm. b) a přerozdělí příspěvek ve prospěch jiných programů a priorit v souladu s požadavky na tematické zaměření.
Jsou-li splněny podmínky pro ukončení příspěvku členského státu na nástroj stanovené v dohodě o financování mezi dotyčným členským státem a EIB uvedené v odst. 4 prvním pododstavci písm. c), členský stát podá žádost o změnu programu zmíněného v odst. 4 prvním pododstavci písm. b) a přerozdělí zbývající příspěvek ve prospěch jiných programů a priorit v souladu s požadavky na tematické zaměření.
Je-li ukončena účast některého členského státu, tento členský stát podá žádost o změnu programu. Zruší-li se nevyužité rozpočtové prostředky na závazky, uvolní se tyto zrušené prostředky opět pro dotčený členský stát, aby mohly být využity v rámci jiných programů a priorit v souladu s požadavky na tematické zaměření.
3. Malé a střední podniky, které jsou příjemci nového dluhového financování, se v důsledku nového portfolia vytvořeného finančním zprostředkovatelem v rámci finančního nástroje uvedeného v odstavci 2, považují za konečné příjemce příspěvku z EFRR a EZFRV na dotyčný finanční nástroj.
4. Finanční příspěvek uvedený v odstavci 2 musí splňovat tyto podmínky:
a) odchylně od čl. 37 odst. 2 je založen na předběžném posouzení na úrovni Unie, které provede EIB a Komise, nebo, jsou-li k dispozici novější údaje, na předběžném posouzení provedeném na unijní, celostátní nebo regionální úrovni.
Na základě dostupných zdrojů údajů o bankovním dluhovém financování a malých a středních podnicích obsahuje předběžné posouzení mimo jiné analýzu potřeb malých a středních podniků v oblasti financování na příslušné úrovni, podmínky a potřeby v oblasti financování malých a středních podniků i informace o schodku financování malých a středních podniků, profil hospodářské a finanční situace malých a středních podniků na příslušné úrovni, minimální kritické množství souhrnných příspěvků, rozsah odhadovaného celkového objemu půjček, který tyto příspěvky vytvářejí, a přidanou hodnotu;
b) je poskytován každým zúčastněným členským státem jako součást samostatné prioritní osy programu v případě příspěvku z EFRR, nebo jako jednotný specializovaný národní program na základě finančního příspěvku z EFRR a EZFRV, podporujících tematický cíl stanovený v čl. 9 prvním pododstavci bodě 3;
c) podléhá podmínkám stanoveným v dohodě o financování uzavřené mezi každým zúčastněným členským státem a EIB, včetně mimo jiné:
i) úkolů a povinností EIB včetně odměny;
ii) minimálního pákového efektu, jehož má být dosaženo podle jasně stanovených milníků během období způsobilosti uvedeného v čl. 65 odst. 2;
iii) podmínek pro nové dluhové financování;
iv) ustanovení týkajících se nezpůsobilých činností a kritérií pro vyloučení;
v) harmonogramu plateb;
vi) sankcí v případě špatného výkonu finančních zprostředkovatelů;
vii) výběru finančních zprostředkovatelů
viii) monitorování, podávání zpráv a auditu;
ix) viditelnosti;
x) podmínek pro vypovězení dohody;
Pro účely provádění nástroje uzavře EIB smluvní ujednání s vybranými finančními zprostředkovateli;
d) v případě, že dohoda o financování uvedená v písm. c) není uzavřena do šesti měsíců od přijetí programu podle písm. b), má členský stát právo tento příspěvek přerozdělit ve prospěch jiných programů a priorit v souladu s požadavky na tematické zaměření.
Za účelem zajištění jednotných podmínek k provádění tohoto článku Komise přijme prováděcí akt, jímž stanoví vzor dohody o financování uvedené v prvním pododstavci písm. c). Tento prováděcí akt se přijímá přezkumným postupem podle čl. 150 odst. 3.
5. V každém zúčastněném členském státě musí být dosažen minimální pákový efekt v rámci milníků stanovených v dohodě o financování uvedené v odst. 4 prvním pododstavci písm. c), který se počítá jako poměr mezi novým dluhovým financováním pro způsobilé malé a střední podniky pocházejícím od finančních zprostředkovatelů a odpovídajícím příspěvkem dotyčného členského státu z EFRR a EZFRV na finanční nástroje. Tento minimální pákový efekt se může v jednotlivých zúčastněných členských státech lišit.
Nedosáhne-li finanční zprostředkovatel minimálního pákového efektu stanoveného v dohodě o financování uvedené v odst. 4 prvním pododstavci písm. c), je smluvně zavázán platit sankce ve prospěch zúčastněného členského státu, a to v souladu s podmínkami stanovenými v dohodě o financování.
Skutečnost, že finanční zprostředkovatel nedosáhl minimálního pákového efektu stanoveného v dohodě o financování, nemá vliv na poskytnuté záruky ani na příslušné sekuritizační transakce.
6. Odchylně od čl. 38 odst. 2 prvního pododstavce mohou být finanční příspěvky uvedené v odstavci 2 tohoto článku uloženy na oddělené účty podle členských států nebo, pokud s tím souhlasí dva nebo více zúčastněných členských států, na jediný účet všech těchto členských států, a mohou být použity v souladu se specifickými cíli programů, z nichž jsou příspěvky poskytovány.
7. Odchylně od čl. 41 odst. 1 a 2, pokud jde o finanční příspěvky uvedené v odstavci 2 tohoto článku, vychází žádost členského státu o platbu předložená Komisi ze 100 % výše částek, které má členský stát uhradit EIB v souladu s rozpisem stanoveným v dohodě o financování uvedené v odst. 4 prvním pododstavci písm. c) tohoto článku. Tyto žádosti o platbu jsou založeny na částkách požadovaných EIB, které se považují za nezbytné pro pokrytí závazků v souvislosti se záručními dohodami nebo sekuritizačními transakcemi, které mají být dokončeny během tří následujících měsíců. Platby členských států EIB se provádějí bezodkladně a v každém případě před přijetím závazků ze strany EIB.
8. Při uzavření programu představují způsobilé výdaje uvedené v čl. 42 odst. 1 prvním pododstavci písm. a) a b) celkovou částku příspěvků z programu vyplacenou na finanční nástroj, která odpovídá:
a) u činností uvedených v odst. 2 prvním pododstavci písm. a) tohoto článku zdrojům uvedeným v čl. 42 odst. 1 prvním pododstavci písm. b);
b) u činností uvedených v odst. 2 prvním pododstavci písm. b) tohoto článku souhrnné částce nového dluhového financování vyplývajícího ze sekuritizačních transakcí vyplacené způsobilým malým a středním podnikům nebo v jejich prospěch v průběhu období způsobilosti stanoveného v čl. 65 odst. 2.
9. Pro účely článků44 a 45 se nevyžádané záruky a částky získané zpět v souvislosti s nelimitovanými zárukami, respektive se sekuritizačními transakcemi považují za zdroje znovu vložené do finančních nástrojů. Po skončení finančních nástrojů se čistý likvidační zisk po odečtení nákladů, poplatků a plateb dlužných částek věřitelům, které mají přednost před platbami poskytnutými z EFRR a EZFRV, vrátí příslušným členským státům v poměrné výši k jejich příspěvkům do finančního nástroje.
10. Zpráva uvedená v čl. 46 odst. 1 obsahuje následující dodatečné prvky:
a) celkovou výši podpory z EFRR a EZFRV vloženou do finančního nástroje, pokud jde o nelimitované záruky nebo sekuritizační transakce, podle programu a priority nebo opatření;
b) pokrok při vytváření nového dluhového financování pro způsobilé malé a střední podniky v souladu s čl. 37 odst. 4.
11. Bez ohledu na čl. 93 odst. 1 lze zdroje přidělené na nástroje podle odstavce 2 tohoto článku použít za účelem vytvoření nového dluhového financování pro malé a střední podniky na celém území členského státu bez ohledu na kategorie regionů, není-li v dohodě o financování uvedené v odst. 4 prvním pododstavci písm. c) uvedeno jinak.
12. Článek 70 se nevztahuje na programy vytvořené za účelem provádění finančních nástrojů podle tohoto článku.
Článek 39a
Příspěvek z fondů ESI na finanční nástroje kombinující tento příspěvek s finančními produkty EIB v rámci Evropského fondu pro strategické investice
1. Řídící orgány mohou fondy ESI využít k poskytnutí příspěvku na finanční nástroje uvedené v čl. 38 odst. 1 písm. c) s cílem přilákat další investice soukromého sektoru, pokud to mimo jiné přispívá k dosahování cílů fondů ESI a strategie Unie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění.
2. Příspěvek uvedený v odstavci 1 nesmí překročit 25 % celkové podpory poskytnuté konečným příjemcům. V méně rozvinutých regionech uvedených v čl. 120 odst. 3 prvním pododstavci písm. b) může finanční příspěvek překročit 25 %, je-li to řádně odůvodněno v posouzeních uvedených v čl. 37 odst. 2 nebo v odstavci 3 tohoto článku, nesmí však přesáhnout 40 %. Celková podpora uvedená v tomto odstavci zahrnuje celkovou výši nových půjček a zaručených půjček, jakož i kapitálových a kvazikapitálových investic poskytnutých konečným příjemcům. Zaručené půjčky uvedené v tomto odstavci se zohledňují pouze v rozsahu, v jakém jsou prostředky z fondů ESI přiděleny na smlouvy o zárukách, podle výpočtu založeného na předchozím obezřetném posouzení rizik zahrnujícím více částek nových půjček.
3. Odchylně od čl. 37 odst. 2 mohou být příspěvky podle odstavce 1 tohoto článku založeny na přípravném posouzení, včetně hloubkové prověrky, které provedla EIB pro účely svého vlastního příspěvku na finanční produkt v rámci EFSI.
4. Zprávy řídících orgánů podle článku 46 tohoto nařízení o operacích zahrnujících finanční nástroje podle tohoto článku jsou založeny na informacích, které uchovává EIB pro účely své zprávy podle čl. 16 odst. 1 a 2 nařízení (EU) 2015/1017 a které jsou doplněny o další informace vyžadované v čl. 46 odst. 2 tohoto nařízení. Požadavky stanovené v tomto odstavci umožní jednotné podmínky pro podávání zpráv v souladu s čl. 46 odst. 3 tohoto nařízení.
5. Při poskytování příspěvku na finanční nástroje uvedené v čl. 38 odst. 1 písm. c) může řídící orgán:
a) investovat do kapitálu existující nebo nově založené právnické osoby, která se věnuje uskutečňování investic ve prospěch konečných příjemců v souladu s cíli příslušných fondů ESI a která se ujme prováděcích úkolů;
b) svěřit prováděcí úkoly v souladu s čl. 38 odst. 4 prvním pododstavcem písm. b) a c).
Subjekt, kterému byly svěřeny prováděcí úkoly podle prvního pododstavce písm. b) tohoto odstavce, buď otevře svým jménem a z pověření řídícího orgánu svěřenský účet, nebo vytvoří uvnitř instituce pro příspěvek z programu samostatný blok finančních prostředků. V případě samostatného bloku finančních prostředků se účetně rozlišují zdroje z programu investované do daného finančního nástroje a jiné zdroje, které jsou v dané instituci k dispozici. Aktiva na svěřenských účtech a tyto samostatné bloky finančních prostředků musí být spravovány v souladu se zásadou řádného finančního řízení při dodržení vhodných pravidel obezřetnosti a musí mít vhodnou likviditu.
Pro účely tohoto článku může mít finanční nástroj rovněž podobu investiční platformy v souladu s čl. 2 bodem 4 nařízení (EU) 2015/1017, pokud má tato investiční platforma formu zvláštní účelové jednotky nebo spravovaného účtu.
6. Při provádění finančních nástrojů podle čl. 38 odst. 1 písm. c) tohoto nařízení musí subjekty uvedené v odstavci 5 tohoto článku zajistit soulad s platným právem a s požadavky stanovenými v čl. 155 odst. 2 a 3 finančního nařízení.
7. Do dne 3. listopadu 2018 Komise přijme v souladu s článkem 149 akty v přenesené pravomoci, kterými doplní toto nařízení stanovením dalších zvláštních pravidel týkajících se úlohy, závazků a odpovědnosti subjektů provádějících finanční nástroje, souvisejících kritérií pro výběr a produktů, jež lze prostřednictvím finančních nástrojů poskytovat v souladu s čl. 38 odst. 1 písm. c).
8. Subjekty uvedené v odstavci 5 tohoto článku mohou při provádění fondu fondů svěřit část provádění finančním zprostředkovatelům, pokud na vlastní odpovědnost zajistí, aby tito finanční zprostředkovatelé splňovali kritéria stanovená v čl. 33 odst. 1 a čl. 209 odst. 2 finančního nařízení. Finanční zprostředkovatelé se vybírají otevřenými, transparentními, přiměřenými a nediskriminačními postupy, v nichž je vyloučen střet zájmů.
9. Pokud pro účely provádění finančních nástrojů uvedených v čl. 38 odst. 1 písm. c) řídící orgány přispívají prostředky z programů fondů ESI na existující nástroj, jehož správce fondu již byl vybrán EIB, mezinárodní finanční institucí, jejímž akcionářem je členský stát, nebo bankou či institucí ve veřejném vlastnictví založenou jako právnická osoba, která se zabývá finančními činnostmi na profesionálním základě a která splňuje podmínky stanovené v čl. 38 odst. 4 prvním pododstavci písm. b) bodě iii), svěří řídící orgány prováděcí úkoly tomuto správci fondu přímým zadáním zakázky.
10. Odchylně od čl. 41 odst. 1 a 2 jsou u příspěvků na finanční nástroje podle odstavce 9 tohoto článku žádosti o průběžnou platbu podávány v jednotlivých fázích v souladu s časovým rozpisem plateb stanoveným v dohodě o financování. Tento časový rozpis plateb musí odpovídat rozpisu plateb schválenému pro ostatní investory v témže finančním nástroji.
11. Podmínky pro příspěvky podle čl. 38 odst. 1 písm. c) jsou stanoveny v dohodách o financování v souladu s přílohou IV na těchto úrovních:
a) v příslušných případech mezi řádně zmocněnými zástupci řídícího orgánu a subjektem, který provádí fond fondů;
b) mezi řádně zmocněnými zástupci řídícího orgánu nebo v příslušných případech mezi subjektem, který provádí fond fondů, a subjektem, který provádí daný finanční nástroj.
12. V případě příspěvků podle odstavce 1 tohoto článku na investiční platformy, které získávají příspěvky z nástrojů zřízených na úrovni Unie, musí být v souladu s čl. 209 odst. 2 prvním pododstavcem písm. c) finančního nařízení zajištěno dodržování pravidel státní podpory.
13. V případě finančních nástrojů uvedených v čl. 38 odst. 1 písm. c), které mají podobu záručního nástroje, mohou členské státy rozhodnout, že fondy ESI případně přispějí k různým tranším portfolií půjček, na něž se vztahuje rovněž záruka EU podle nařízení (EU) 2015/1017.
14. V případě EFRR, ESF, Fondu soudržnosti a ENRF lze v programu stanovit zvláštní prioritu, a v případě EZFRV zvláštní druh operace, s mírou spolufinancování až 100 % na podporu operací prováděných prostřednictvím finančních nástrojů uvedených v čl. 38 odst. 1 písm. c).
15. Aniž jsou dotčeny článek 70 a čl. 93 odst. 1, lze příspěvky podle odstavce 1 tohoto článku použít pro účely vytvoření nového dluhového a kapitálového financování na celém území členského státu bez ohledu na kategorie regionů, není-li v dohodě o financování stanoveno jinak.
16. Do 31. prosince 2019 provede Komise přezkum uplatňování tohoto článku a případně předloží Evropskému parlamentu a Radě legislativní návrh.
Článek 40
Řízení a kontrola finančních nástrojů
1. Orgány určené v souladu s článkem 124 tohoto nařízení a s článkem 65 nařízení o EZFRV neprovádějí u finančních nástrojů, které provádějí, ověřování na místě na úrovni EIB nebo jiných mezinárodních finančních institucí, jejichž akcionářem je členský stát.
Určené orgány však provádějí ověřování podle čl. 125 odst. 5 tohoto nařízení a kontroly podle čl. 59 odst. 1 nařízení (EU) č. 1306/2013 na úrovni ostatních subjektů provádějících finanční nástroje v jurisdikci jejich členského státu.
EIB a jiné mezinárodní finanční instituce, jejichž akcionářem je členský stát, poskytnou určeným orgánům s každou žádostí o platbu kontrolní zprávu. Komisi a určeným orgánům předloží rovněž výroční zprávu o auditu vypracovanou svými externími auditory. Těmito oznamovacími povinnostmi nejsou dotčeny oznamovací povinnosti podle čl. 46 odst. 1 a 2 tohoto nařízení, včetně ve vztahu ke zprávám o provádění finančních nástrojů.
Komisi je svěřena pravomoc přijmout prováděcí akt týkající se vzorů kontrolních zpráv a výročních zpráv o auditu uvedených ve třetím pododstavci tohoto odstavce.
Tento prováděcí akt se přijme poradním postupem podle čl. 150 odst. 2.
2. Aniž jsou dotčeny článek 127 tohoto nařízení a článek 9 nařízení (EU) č. 1306/2013, neprovádějí subjekty odpovědné za audit programů u finančních nástrojů, které provádějí, audity na úrovni EIB nebo jiných mezinárodních finančních institucí, jejichž akcionářem je členský stát.
Subjekty odpovědné za audit programů provádějí audity operací a systémů řízení a kontroly na úrovni ostatních subjektů provádějících finanční nástroje v jejich členských státech a na úrovni konečných příjemců, jsou-li splněny podmínky stanovené v odstavci 3 tohoto článku.
Komise může provádět audity na úrovni subjektů uvedených v odstavci 1 tohoto článku, pokud dospěje k závěru, že je to nezbytné k získání přiměřené jistoty vzhledem k zjištěným rizikům.
2a. Ve vztahu k finančním nástrojům uvedeným v čl. 38 odst. 1 písm. a) a v článku 39, které byly zřízeny dohodou o financování podepsanou před 2. srpnem 2018, se odchylně od odstavců 1 a 2 tohoto článku použijí pravidla stanovená v tomto článku ve znění platném v okamžiku podpisu dané dohody o financování.
3. Subjekty odpovědné za audit programů mohou provádět audity na úrovni konečných příjemců pouze tehdy, nastane-li alespoň jedna z těchto situací:
a) na úrovni řídicího orgánu nebo na úrovni subjektů provádějících finanční nástroje nejsou k dispozici podklady poskytující důkazy o podpoře poskytované z finančního nástroje konečným příjemcům a o tom, že tato podpora byla použita k zamýšleným účelům v souladu s platnými právními předpisy;
b) existují důkazy o tom, že dokumenty, které jsou k dispozici na úrovni řídicího orgánu nebo orgánů provádějících finanční nástroje, nejsou pravdivým a přesným záznamem poskytnuté podpory.
4. Do dne 3. listopadu 2018 přijme Komise v souladu s článkem 149 akty v přenesené pravomoci, kterými doplní toto nařízení stanovením dalších zvláštních pravidel o řízení a kontrole finančních nástrojů uvedených v čl. 38 odst. 1 písm. b) a c), o druzích kontrol, které mají provádět řídící a auditní orgány, o opatřeních pro uchovávání podkladů a o náležitostech, které mají být doloženy podklady.
5. Subjekty provádějící finanční nástroje jsou odpovědné za zajištění toho, aby byly podklady k dispozici, a nesmí ukládat konečným příjemcům požadavky na vedení záznamů, jež by překračovaly nezbytné minimum, které jim umožňuje tuto povinnost plnit.
5a. Odchylně od čl. 143 odst. 4 tohoto nařízení a čl. 56 druhého pododstavce nařízení (EU) č. 1306/2013 lze v operacích zahrnujících finanční nástroje příspěvek zrušený podle čl. 143 odst. 2 tohoto nařízení nebo podle čl. 56 prvního pododstavce nařízení (EU) č. 1306/2013 v důsledku jednotlivé nesrovnalosti použít znovu v téže operaci za těchto podmínek:
a) je-li nesrovnalost, která vede ke zrušení příspěvku, zjištěna na úrovni konečného příjemce, lze zrušený příspěvek použít pouze pro jiné konečné příjemce v témže finančním nástroji;
b) je-li nesrovnalost, která vede ke zrušení příspěvku, zjištěna na úrovni finančního zprostředkovatele ve fondu fondů, lze zrušený příspěvek použít pouze pro jiné finanční zprostředkovatele.
Je-li nesrovnalost, která vede ke zrušení příspěvku, zjištěna na úrovni subjektu provádějícího fondy fondů nebo na úrovni subjektu provádějícího finanční nástroje prostřednictvím struktury nezahrnující fond fondů, nelze zrušený příspěvek použít znovu v téže operaci.
Je-li finanční oprava uložena v důsledku systematické nesrovnalosti, nelze zrušený příspěvek použít znovu na operaci dotčenou touto systematickou nesrovnalostí.
Článek 41
Žádosti o platbu včetně plateb pokrývajících výdaje na finanční nástroje
1. Pokud jde o finanční nástroje uvedené v čl. 38 odst. 1 písm. a) a c) a finanční nástroje uvedené v čl. 38 odst. 1 písm. b) prováděné v souladu s čl. 38 odst. 4 prvním pododstavcem písm. a), b) a c), jsou v jednotlivých fázích podávány žádosti o průběžné platby příspěvků z programu vyplácených na dotyčný finanční nástroj během období způsobilosti stanoveného v čl. 65 odst. 2 (dále jen „období způsobilosti“) v souladu s těmito podmínkami:
a) částka příspěvku z programu vyplácená na dotyčný finanční nástroj, která je obsažena v každé žádosti o průběžnou platbu podané během období způsobilosti, nesmí překročit 25 % celkové částky příspěvků z programu na finanční nástroj podle příslušné dohody o financování odpovídající výdajům ve smyslu čl. 42 odst. 1 písm. a), b) a d), která má být vyplacena během období způsobilosti; žádosti o průběžnou platbu podané po uplynutí období způsobilosti obsahují celkovou částku způsobilých výdajů ve smyslu článku 42;
►C1 b) každá žádost o průběžnou platbu uvedená v písmenu a) tohoto odstavce může obsahovat až 25 % celkové částky vnitrostátního spolufinancování uvedené v čl. 38 odst. 9, která má být vyplacena na dotyčný finanční nástroj, nebo na úrovni konečných příjemců na výdaje ve smyslu ◄ čl. 42 odst. 1 písm. a), b) a d), a to během období způsobilosti;
c) následné žádosti o průběžnou platbu podané během období způsobilosti se podávají teprve:
i) v případě druhé žádosti o průběžnou platbu poté, co bylo nejméně 60 % částky, která byla předmětem první žádosti o průběžnou platbu, vynaloženo jako způsobilé výdaje ve smyslu čl. 42 odst. 1 písm. a), b) a d);
ii) v případě třetí a jakékoli další žádosti o průběžnou platbu poté, co bylo nejméně 85 % částky, která byla předmětem předchozích žádostí o průběžnou platbu, vynaloženo jako způsobilé výdaje ve smyslu čl. 42 odst. 1 písm. a), b) a d);
►C1 d) každá žádost o průběžnou platbu, která uvádí výdaje související s finančními nástroji, samostatně uvede celkovou částku příspěvků z programu na dotyčné finanční nástroje a částky vyplacené jako způsobilé výdaje ◄ ve smyslu čl. 42 odst. 1 písm. a), b) a d).
Při uzavření programu musí žádost o výplatu konečného zůstatku obsahovat celkovou částku způsobilých výdajů podle článku 42.
2. Pokud jde o finanční nástroje uvedené v čl. 38 odst. 1 písm. b) prováděné v souladu s čl. 38 odst. 4 prvním pododstavcem písm. d), zahrnují žádosti o průběžnou platbu a o výplatu konečného zůstatku celkovou částku plateb provedených řídícím orgánem za účelem investice do konečných příjemců podle čl. 42 odst. 1 prvního pododstavce písm. a) a b).
3. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 149, ►C1 jimiž se stanoví pravidla pro zrušení plateb na finanční nástroje a následné úpravy žádostí o platbu. ◄
4. Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto článku Komise přijímá prováděcí akty, jimiž stanoví vzory, které mají být použity při podávání ►C1 dodatečných informací týkajících se finančních nástrojů v souvislosti s žádostmi o platbu podávanými Komisi. ◄ Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 150 odst. 3.
Článek 42
Způsobilé výdaje při uzavření
1. Při uzavření programu představují způsobilé výdaje finančního nástroje celkovou skutečně vyplacenou částku příspěvků z programu, nebo v případě záruk částku vyčleněnou, prostřednictvím finančního nástroje během období způsobilosti, která odpovídá:
a) platbám poukázaným konečným příjemcům a v případech uvedených v čl. 37 odst. 7 platbám ve prospěch konečných příjemců;
b) prostředkům vyčleněným na smlouvy o zárukách, bez ohledu na to, zda dosud nejsou splacené nebo zda se již staly splatnými, aby bylo možno vyplatit případně vznesené nároky na úhradu ztrát, které byly vypočteny na základě obezřetného předběžného posouzení rizik a které zahrnují více částek příslušných nových půjček či jiných rizikových nástrojů pro nové investice do konečných příjemců;
c) kapitalizovaným subvencím úrokových sazeb nebo subvencím poplatků za záruky, jež mají být zaplaceny za období nepřesahující 10 let po období způsobilosti, použitým v kombinaci s finančními nástroji, zaplacenými na účelově vázaný účet zřízený zvlášť k tomuto účelu, pro účinné vyplácení po období způsobilosti, avšak v souvislosti s půjčkami nebo jinými rizikovými nástroji použitými k úhradě investic do konečných příjemců během období způsobilosti;
d) úhradě vynaložených nákladů týkajících se správy nebo úhradě poplatků za správu finančního nástroje.
Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 149, jimiž se stanoví zvláštní pravidla týkající se zavedení systému kapitalizace ročních splátek pro subvence úrokových sazeb a subvence poplatků za záruky uvedené v prvním pododstavci písm. c).
2. V případě akciových nástrojů a mikroúvěrů lze kapitalizované náklady nebo poplatky týkající se správy, jež mají být placeny po dobu nepřesahující šesti let po skončení období způsobilosti, pokud jde o investice do konečných příjemců, které byly provedeny v tomto období způsobilosti a na něž se nemohou vztahovat články 44 nebo45, považovat za způsobilé výdaje, pokud jsou placeny na účelově vázaný účet zřízený zvlášť k tomuto účelu.
3. V případě akciových nástrojů zaměřených na podniky uvedených v čl. 37 odst. 4, v souvislosti s nimiž byla do 31. prosince 2018 podepsána dohoda o financování uvedená v čl. 38 odst. 7 písm. b) a které do konce období způsobilosti investovaly alespoň 55 % programových prostředků vyčleněných v rámci příslušné dohody o financování, je možné omezené částky plateb investic do konečných příjemců, které mají být uskutečňovány po dobu nepřesahující čtyři roky po skončení období způsobilosti, považovat za způsobilé výdaje, pokud jsou vypláceny na účelově vázaný účet zřízený zvlášť k tomuto účelu a za předpokladu, že jsou dodržována pravidla státní podpory a splněny všechny níže uvedené podmínky.
Částka poukázaná na účelově vázaný účet:
a) se použije pouze na následné investice do konečných příjemců, kteří v období způsobilosti obdrželi počáteční kapitálové investice z finančního nástroje, jež jsou stále zcela nebo částečně nesplaceny,
b) se použije výhradně na následné investice, které mají být provedeny v souladu s tržními standardy a smluvními ujednáními, které tržním standardům odpovídají, jsou omezeny na minimum nutné ke stimulaci společného investování ze strany soukromého sektoru a musí zajišťovat kontinuitu financování pro cílové podniky tak, aby investice byly přínosné pro veřejné i soukromé investory,
c) nepřekročí 20 % způsobilých výdajů akciového nástroje uvedeného v odst. 1 prvním pododstavci písm. a), z jehož stropu se odečtou kapitálové zdroje a výnosy vrácené do tohoto akciového finančního nástroje během období způsobilosti.
Veškeré částky poukázané na účelově vázaný účet, které nejsou využity pro investice do konečných příjemců uskutečněné v období uvedeném v prvním pododstavci, se použijí v souladu s článkem 45.
4. Způsobilé výdaje zveřejněné podle odstavců 1, 2 a 3 nesmí překročit:
a) celkovou výši podpory z fondů ESI vyplacenou pro účely odstavců l, 2 a 3; a
b) odpovídající vnitrostátní spolufinancování.
5. Pokud jsou náklady a poplatky na správu uvedené v odst. 1 prvním pododstavci písm. d) a v odstavci 2 tohoto článku účtovány subjektem provádějícím fond fondů nebo subjekty provádějícími finanční nástroje podle čl. 38 odst. 1 písm. c) a odst. 4 prvního pododstavce písm. a), b) a c), nesmějí překročit prahové hodnoty stanovené v aktu v přenesené pravomoci uvedeném v odstavci 6 tohoto článku. Zatímco správní náklady zahrnují položky přímých i nepřímých nákladů hrazené na základě vykázaných výdajů, správní poplatky vycházejí ze smluvené ceny za poskytované služby, která byla stanovena v konkurenčním tržním procesu, je-li to relevantní. Správní náklady a poplatky musí vycházet z metodiky výpočtu založené na výkonnosti.
Správní náklady a poplatky mohou zahrnovat poplatky za zprostředkování. Pokud jsou poplatky za zprostředkování nebo jakákoli jejich část účtovány konečným příjemcům, nesmí být vykázány jako způsobilé výdaje.
Správní náklady a poplatky, včetně nákladů a poplatků vzniklých při přípravných pracích v souvislosti s dotčeným finančním nástrojem před podpisem příslušné dohody o financování, jsou způsobilými výdaji ode dne podpisu této dohody.
6. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 149, které stanoví zvláštní pravidla ohledně kritérií pro výpočet správních nákladů a poplatků na základě výkonnosti a příslušných prahových hodnot a pravidla pro úhradu kapitalizovaných správních nákladů a poplatků v případě akciových nástrojů a mikroúvěrů.
Článek 43
Úroky a další výnosy vytvářené podporou finančních nástrojů poskytovanou z fondů ESI
1. Podpora z fondů ESI poskytovaná na finanční nástroje se poukazuje na úročené účty vedené u finančních institucí v členských státech a je na přechodnou dobu investována v souladu se zásadami řádného finančního řízení.
►C1 2. Úroky a jiné výnosy, jež připadají na podporu z fondů ESI poskytovanou na finanční nástroje, se používají ke stejným účelům – včetně úhrady vynaložených nákladů nebo poplatků za správu finančního nástroje v souladu s čl. 42 odst. 1 prvním pododstavcem písm. d) a v souladu s čl. 42 odst. 2 a 3 – jako počáteční podpora z fondů ESI buď v rámci téhož finančního nástroje, ◄ nebo po skončení dotčeného finančního nástroje u jiných finančních nástrojů nebo forem podpory v souladu se specifickými cíli stanovenými v rámci určité priority až do konce období způsobilosti.
3. Řídicí orgán zajistí vedení přiměřených záznamů o použití úroků a jiných výnosů.
Článek 43a
Rozdílné zacházení s investory
1. Podpora z fondů ESI na finanční nástroje investované ve prospěch konečných příjemců a výnosy a jiné příjmy, jako jsou úroky, poplatky za záruky, dividendy, kapitálové výnosy nebo jiné příjmy vytvořené těmito investicemi, které mohou být připsány podpoře z ESI fondů, lze použít za účelem rozdílného zacházení s investory působícími podle zásady tržní ekonomiky, jakož i s EIB při využívání záruky EU podle nařízení (EU) 2015/1017. Toto rozdílné zacházení musí být odůvodněno potřebou přilákat doplňkové soukromé zdroje a poskytnout pákový efekt veřejnému financování.
2. Posouzení uvedená v čl. 37 odst. 2 a čl. 39a odst. 3 zahrnují ve vhodných případech posouzení toho, zda a v jakém rozsahu je rozdílné zacházení podle odstavce 1 tohoto článku zapotřebí, nebo popis mechanismu, který se použije k určení toho, zda a v jakém rozsahu je rozdílné zacházení zapotřebí.
3. Rozdílné zacházení nesmí překročit míru nezbytnou k vytvoření pobídek pro přilákání doplňkových soukromých zdrojů. Nesmí překompenzovat investory působící podle zásady tržní ekonomiky nebo EIB při využívání záruky EU podle nařízení (EU) 2015/1017. Sladění úroků se zajistí přiměřeným sdílením rizik a zisku.
4. Rozdílným zacházením s investory působícími podle zásady tržní ekonomiky nejsou dotčena pravidla Unie pro státní podporu.
Článek 44
Opakované použití prostředků připadajících na podporu z fondů ESI až do skončení období způsobilosti
1. Aniž je dotčen článek 43a, zdroje vložené zpět do finančních nástrojů a pocházející z investic nebo z uvolnění prostředků vyčleněných na smlouvy o zárukách, včetně kapitálových splátek a výnosů a jiných příjmů, jako jsou úroky, poplatky za záruky, dividendy, kapitálové výnosy nebo jiné příjmy vytvořené investicemi, které mohou být připsány podpoře z fondů ESI, se až do výše nezbytných částek a v pořadí dohodnutém v příslušných dohodách o financování použijí znovu k těmto účelům:
a) na další investice prostřednictvím stejných nebo jiných finančních nástrojů v souladu se specifickými cíli stanovenými v rámci určité priority;
b) ke krytí případné ztráty nominální hodnoty příspěvku z fondů ESI na finanční nástroj v důsledku záporných úroků, pokud k ní dojde navzdory aktivní správě pokladny subjekty provádějícími finanční nástroje;
c) k úhradě případných vzniklých správních nákladů nebo správních poplatků finančního nástroje.
2. Řídicí orgán zajistí vedení přiměřených záznamů o opětovném použití zdrojů uvedených v odstavci 1.
Článek 45
Opětovné využití zdrojů po skončení období způsobilosti
Členské státy přijmou nezbytná opatření k zajištění toho, aby se zdroje vložené zpět do finančních nástrojů, včetně kapitálových splátek a výnosů a dalších příjmů vytvořených po dobu nejméně osmi let po skončení období způsobilosti, které mohou být připsány podpoře z fondů ESI poskytované na finanční nástroje podle článku 37, opětovně využívaly v souladu s cíli programu nebo programů, buď v rámci téhož finančního nástroje, nebo poté, co tyto zdroje opustí finanční nástroj, u jiných finančních nástrojů, za předpokladu, že v obou případech posouzení tržních podmínek prokáže, že je i nadále zapotřebí takové investice nebo v rámci jiných forem podpory.
Článek 46
Zpráva o provádění finančních nástrojů
1. Řídicí orgán zašle Komisi zvláštní zprávu o operacích zahrnujících použití finančních nástrojů jako přílohu k výroční zprávě o provádění.
2. Zvláštní zpráva uvedené v odstavci 1 obsahuje u každého finančního nástroje tyto informace:
a) uvedení programu a priority nebo opatření, v jejichž rámci se podpora z fondů ESI poskytuje;
b) popis finančního nástroje a prováděcích opatření;
c) určení subjektů provádějících finanční nástroje a určení případných subjektů provádějících fondy fondů, jak je uvedeno v čl. 38 odst. 1 písm. a), b) a c);
d) celková výše příspěvků z programu v členění podle priorit nebo opatření, které byly vyplaceny na finanční nástroj;
e) celková výše podpory vyplacené konečným příjemcům nebo v jejich prospěch nebo vázané ve smlouvách o zárukách prostřednictvím finančního nástroje, a to na investice u konečných příjemců a také na vzniklé správní náklady nebo zaplacené správní poplatky, v členění podle programů, priorit nebo opatření;
f) výkonnost finančního nástroje, včetně pokroku při jeho vytváření a při výběru subjektů provádějících finanční nástroj, včetně subjektu provádějícího fond fondů;
g) úroky a jiné výnosy vzniklé díky podpoře z fondů ESI poskytnuté finančnímu nástroji a programové zdroje vložené zpět do finančních nástrojů a pocházející z investic, jak je uvedeno v článcích 43 a 44, a částky použité na rozdílné zacházení, jak je uvedeno v článku 43a;
h) pokrok při vytváření předpokládaného pákového efektu investic provedených prostřednictvím finančního nástroje;
i) hodnota kapitálových investic oproti předchozím rokům;
j) příspěvek finančního nástroje ke splnění ukazatelů dotyčné priority nebo opatření.
Informace podle prvního pododstavce písm. h) a j) mohou být uvedeny pouze v příloze k výročním zprávám o provádění programu, jež budou předloženy v roce 2017 a 2019, a v závěrečné zprávě o provádění programu. Oznamovací povinnosti uvedené v prvním pododstavci písm. a) až j) se nepoužijí na úrovni konečných příjemců.
3. Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto článku přijme Komise prováděcí akty, jimiž stanoví vzory, které se mají používat při podávání zpráv o finančních nástrojích Komisi. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 150 odst. 3.
4. Počínaje rokem 2016 Komise každoročně do šesti měsíců od uplynutí lhůty pro předložení výročních zpráv o provádění uvedených v čl. 111 odst. 1 pro EFRR, ESF a Fond soudržnosti, v článku 75 nařízení o EZFRV pro EZFRV a v příslušných ustanoveních pravidel pro daný fond pro ENRF poskytne souhrn údajů o pokroku dosaženém při financování a provádění finančních nástrojů, které zaslaly řídicí orgány v souladu s tímto článkem. Tyto souhrny jsou předávány Evropskému parlamentu a Radě a jsou zveřejňovány.
HLAVA V
MONITOROVÁNÍ A HODNOCENÍ
KAPITOLA I
Monitorování
Článek 47
Monitorovací výbor
1. Do tří měsíců ode dne oznámení rozhodnutí Komise o přijetí programu členskému státu zřídí členský stát po dohodě s řídicím orgánem a v souladu se svým institucionálním, právním a finančním rámcem výbor, jehož úkolem je monitorovat provádění programu. (dále jen „monitorovací výbor“).
Členský stát může pro více programů spolufinancovaných z fondů ESI zřídit jediný monitorovací výbor.
2. Každý monitorovací výbor vypracuje a přijme svůj jednací řád v souladu s institucionálním, právním a finančním rámcem daného členského státu.
3. Do tří měsíců ode dne, kdy bylo členským státům oznámeno rozhodnutí o přijetí programu spolupráce v rámci cíle Evropská územní spolupráce, zřídí členské státy účastnící se tohoto programu spolupráce a třetí země, které přijaly pozvání k účasti v tomto programu spolupráce, po dohodě s řídicím orgánem monitorovací výbor tohoto programu. Monitorovací výbor vypracuje a přijme svůj jednací řád.
Článek 48
Složení monitorovacího výboru
1. O složení monitorovacího výboru rozhodnou členské státy za předpokladu, že se monitorovací výbor skládá ze zástupců příslušných orgánů členských států a zprostředkujících subjektů a zástupců partnerů uvedených v článku 5. Zástupci partnerů jsou delegováni jako členové monitorovacího výboru příslušnými partnery transparentním postupem. Každý člen monitorovacího výboru může mít hlasovací právo.
Složení monitorovacího výboru programu v rámci cíle Evropská územní spolupráce dohodnou členské státy účastnící se programu a třetí země, které přijaly pozvání k účasti v programu spolupráce. Monitorovací výbor zahrnuje také příslušné zástupce uvedených členských států a třetích zemí. Monitorovací výbor může zahrnovat zástupce ESÚS, které provádí činnosti související s programem v rámci dané programové oblasti.
2. Seznam členů monitorovacího výboru se zveřejní.
3. Komise se účastní činnosti monitorovacího výboru jako poradce.
4. Pokud na program přispívá EIB, může se účastnit práce monitorovacího výboru jako poradce.
5. Monitorovacímu výboru předsedá zástupce členského státu nebo řídicího orgánu.
Článek 49
Funkce monitorovacího výboru
1. Monitorovací výbor se schází nejméně jednou za rok a posuzuje provádění programu a pokrok při plnění jeho cílů. Přitom zohledňuje finanční údaje, společné ukazatele a ukazatele specifické pro jednotlivé programy, včetně změn hodnoty ukazatelů výsledků, pokrok při plnění vyčíslených cílových hodnot a milníky vymezené ve výkonnostním rámci podle čl. 21 odst. 1 a případně výsledky kvalitativních analýz.
2. Monitorovací výbor se zabývá všemi aspekty, které ovlivňují výkonnost programu, včetně závěrů v rámci přezkumu výkonnosti.
3. Monitorovací výbor je konzultován v otázce jakýchkoli změn programu navrhovaných řídicím orgánem, a pokud uzná za vhodné, vydává k těmto změnám své stanovisko.
4. Monitorovací výbor může řídícímu orgánu sdělit připomínky k provádění programu a jeho hodnocení, včetně opatření přijatých s cílem snížit administrativní zátěž příjemců. Může rovněž sdělit připomínky k viditelnosti podpory z fondů ESI a ke zvyšování povědomí o jejích výsledcích. Monitorovací výbor sleduje opatření přijatá na základě jeho připomínek.
Článek 50
Zprávy o provádění
1. Od roku 2016 až do roku 2023 včetně předkládá každý členský stát Komisi výroční zprávu o provádění programu v předchozím rozpočtovém roce. Každý členský stát předloží Komisi závěrečnou zprávu o provádění programu pro EFRR, ESF a Fond soudržnosti a výroční zprávu o provádění pro EZFRV a ENRF ve lhůtě stanovené v pravidlech pro jednotlivé fondy.
2. Výroční zprávy o provádění obsahují klíčové informace o provádění programu a jeho priorit, co se týče finančních údajů, společných ukazatelů a ukazatelů specifických pro jednotlivé programy a vyčíslených cílových hodnot, včetně případných změn hodnoty ukazatelů výsledků, a počínaje výroční zprávou o provádění programu, jež má být předložena v roce 2017, milníků vymezených ve výkonnostním rámci. Předané údaje se týkají hodnot ukazatelů pro plně provedené operace, jakož i – je-li to možné – pro vybrané operace s ohledem na fázi provádění. Rovněž uvádějí souhrnný přehled zjištění všech hodnocení programu, která jsou k dispozici z předchozího rozpočtového roku, a jakýchkoli záležitostí, které ovlivňují výkonnost programu, a přijatá opatření. Ve výroční zprávě o provádění, jež má být předložena v roce 2016, mohou být rovněž, je-li to podstatné, uvedena opatření přijatá za účelem splnění předběžných podmínek.
3. Odchylně od odstavce 2 mohou být zvláštní pravidla týkající se údajů, které mají být předány pro ESF, stanovena v nařízeni o ESF.
4. Výroční zpráva o provádění, jež má být předložena v roce 2017, popisuje a zároveň analyzuje informace uvedené v odstavci 2 a pokrok při dosahování cílů programu, včetně příspěvku fondů ESI ke změnám hodnoty ukazatelů výsledků, pokud to příslušná hodnocení programu dokazují. Výroční zpráva o provádění programu uvádí opatření přijatá ke splnění předběžných podmínek, které v době schválení programů nebyly naplněny. Zpráva rovněž posuzuje provádění opatření zohledňujících zásady uvedené v článcích 7 a 8, úlohu partnerů uvedených v článku 5 při provádění programu a informuje o podpoře cílů týkajících se změny klimatu.
►C1 5. Výroční zpráva o provádění, jež má být předložena v roce 2019, a závěrečná zpráva o provádění pro fondy ESI musí kromě informací a hodnocení uvedených v odstavcích 2 a 4 obsahovat ◄ rovněž informace o cílech programu a jeho přínosu pro strategii Unie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění a zhodnotit pokrok při jejich dosahování.
6. Aby byly přípustné, musí výroční zprávy o provádění uvedené v odstavcích 1 až 5 obsahovat všechny informace požadované v uvedených odstavcích a v pravidlech pro daný fond.
O tom, že určitá výroční zpráva o provádění není přípustná, vyrozumí Komise členský stát do 15 pracovních dnů ode dne jejího obdržení; pokud tak Komise neučiní, má se za to, že je dotyčná zpráva přípustná.
7. Komise výroční zprávy a závěrečnou zprávu o provádění přezkoumá a uvědomí členský stát o svých připomínkách do dvou měsíců od obdržení výroční zprávy o provádění programu a do pěti měsíců od obdržení závěrečné zprávy o provádění programu. Pokud Komise nesdělí své připomínky v těchto lhůtách, považují se zprávy za schválené.
8. Komise může řídicímu orgánu sdělit připomínky ohledně jakýchkoli záležitostí, které značně ovlivňují provádění programu. Jsou-li takové připomínky vysloveny, poskytne řídicí orgán veškeré nezbytné informace, které s těmito připomínkami souvisejí, a případně do tří měsíců vyrozumí Komisi o přijatých opatřeních.
9. Výroční a závěrečná zpráva o provádění programu, jakož i jejich shrnutí určené občanům, se zpřístupní veřejnosti.
Článek 51
Výroční přezkumné jednání
1. Každoročně od roku 2016 do roku 2023 včetně se uspořádá výroční přezkumné jednání mezi Komisí a každým členským státem za účelem posouzení výkonnosti jednotlivých programů s ohledem na výroční zprávu o provádění programu a na případné připomínky Komise. Na jednání se rovněž přezkoumají komunikační a informační činnosti v rámci programu, zejména výsledky a účinnost opatření přijatých s cílem informovat veřejnost o výsledcích a přidané hodnotě podpory z fondů ESI.
2. Výroční přezkumné jednání se může zabývat více než jedním programem. V letech 2017 a 2019 se bude výroční přezkumné jednání zabývat všemi programy v členském státu a rovněž zohlední zprávy o pokroku předložené v dotyčných letech členským státem v souladu s článkem 52.
3. Odchylně od odstavce 1 se mohou členský stát a Komise dohodnout, že v některých letech kromě let 2017 a 2019 výroční přezkumné jednání ohledně některého programu neuspořádají.
4. Výročnímu přezkumnému jednání předsedá Komise nebo, požaduje-li to členský stát, spolupředsedají mu členský stát a Komise.
5. Členské státy zajistí, aby po skončení výročního přezkumného jednání byla učiněny vhodné kroky v reakci na připomínky Komise o záležitostech, které významným způsobem ovlivňují provádění programu, a případně Komisi do tří měsíců informují o přijatých opatřeních.
Článek 52
Zpráva o pokroku
1. Do 31. srpna 2017 předloží členský stát Komisi zprávu o pokroku při provádění dohody o partnerství ke dni 31. prosince 2016 a do 31. srpna 2019 zprávu o pokroku při provádění uvedené dohody dni 31. prosince 2018.
2. Zpráva o pokroku musí zahrnovat a analyzovat tyto informace:
a) změny rozvojových potřeb, které v členském státě nastaly od přijetí dohody o partnerství;
b) pokrok při plnění strategie Unie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění a při plnění zvláštních úkolů jednotlivých fondů uvedených v čl. 4 odst. 1 prostřednictvím přispění fondů ESI ke splnění vybraných tematických cílů, a to zejména s ohledem na milníky stanovené ve výkonnostním rámci pro jednotlivé programy a na podporu cílů v oblasti změny klimatu;
c) zda byla opatření přijatá ke splnění použitelných předběžných podmínek stanovených v dohodě o partnerství, jež ke dni jejího přijetí nebyly splněny, prováděna v souladu se stanoveným harmonogramem. Toto písmeno se použije pouze na zprávu o pokroku, která má být předložena v roce 2017;
d) provádění mechanismů k zajištění koordinace mezi fondy ESI a dalšími nástroji Unie a vnitrostátními finančními nástroji a EIB;
e) provádění integrovaného přístupu k územnímu rozvoji nebo přehled provádění integrovaných přístupů založených na programech, včetně pokroku dosaženého v prioritních oblastech stanovených pro spolupráci;
f) případně opatření přijatá k posílení způsobilosti orgánů členských států a příjemců spravovat a využívat fondy ESI;
g) přijatá opatření a dosažený pokrok, pokud jde o snížení administrativní zátěže pro příjemce;
h) úloha partnerů uvedených v článku 5 při provádění dohody o partnerství.
i) přehled opatření přijatých v souvislosti s uplatňováním horizontálních principů uvedených v článcích 5, 7 a 8 a cílů politiky při provádění fondů ESI.
3. Pokud Komise do dvou měsíců ode dne předložení zprávy o pokroku zjistí, že předložené informace jsou neúplné nebo nejasné do té míry, že to významně ovlivňuje kvalitu a spolehlivost dotčeného posouzení, může si od členského státu vyžádat další informace za předpokladu, že tím nezpůsobí neopodstatněné prodlevy a že údajnou nejasnost a nespolehlivost zdůvodní. Členský stát poskytne Komisi požadované informace ve lhůtě tří měsíců a případně zprávu o pokroku odpovídajícím způsobem upraví.
4. Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto článku Komise přijímá provádění akty, jimiž stanoví vzor, který má být použit pro předložení zprávy o pokroku. Tyto prováděcí akty se přijímají poradním postupem podle čl. 150 odst. 2.
Článek 53
Podávání zpráv ze strany Komise a rozprava o fondech ESI
1. Počínaje rokem 2016 předává Komise každoročně Evropskému parlamentu, Radě Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů souhrnnou zprávu o programech fondů ESI, která vychází z výročních zpráv o provádění programu, které členské státy předkládají podle článku 50, a spolu s ní souhrn zjištění z dostupných hodnocení programů. V letech 2017 a 2019 je tato souhrnná zpráva součástí strategické zprávy uvedené v odstavci 2.
2. V letech 2017 a 2019 vypracuje Komise strategické zprávy, v nichž shrne zprávy o pokroku předkládané členskými státy, a do 31. prosince 2017 a do 31. prosince 2019 je předloží Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů. Tyto orgány se vyzvou, aby o nich vedly rozpravu.
3. Rada se při rozpravě o strategické zprávě soustředí zejména na přispění fondů ESI k dosažení cílů strategie Unie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění, a vyzývá se, aby tyto podklady připravila pro jarní zasedání Evropské rady.
4. Komise jednou za dva roky, počínaje rokem 2018, zařadí do své výroční zprávy o pokroku určené pro jarní zasedání Evropské rady oddíl, v němž shrne nejaktuálnější zprávy uvedené v odstavcích 1 a 2, zejména s ohledem na přispění fondů ESI k pokroku při plnění strategie Unie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění.
KAPITOLA II
Hodnocení
Článek 54
Obecná ustanovení
1. ►C1 Hodnocení se provádí za účelem zkvalitnění koncepce a provádění programů a také za účelem posouzení jejich účinnosti, účelnosti a dopadu ◄ . Dopad programů se hodnotí s ohledem na úkoly jednotlivých fondů ESI v souvislosti s realizací cílů podle strategie Unie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění a případně s ohledem na rozsah programu v souvislosti s HDP a nezaměstnaností v dané programové oblasti.
2. Členské státy poskytnou zdroje nezbytné pro provádění hodnocení a zajistí zavedení postupů pro tvorbu a sběr údajů potřebných pro hodnocení, včetně údajů týkajících se společných ukazatelů a případně i ukazatelů specifických pro jednotlivé programy.
3. Hodnocení provádějí interní nebo externí odborníci, kteří jsou funkčně nezávislí na řídicích orgánech, které jsou odpovědné za provádění programu. Bezprostředně po vstupu toto nařízení v platnost poskytne Komise návod, jak hodnocení provádět.
4. Všechna hodnocení se zpřístupní veřejnosti.
Článek 55
Předběžné hodnocení
1. Členské státy provádějí předběžná hodnocení s cílem zlepšit kvalitu koncepce jednotlivých programů.
2. Provádění předběžných hodnocení je povinností orgánu odpovědného za přípravu programů. Předběžná hodnocení se předkládají Komisi současně s programem a se shrnutím. Pravidla pro daný fond mohou stanovit prahové hodnoty, do jejichž výše lze předběžné hodnocení kombinovat s hodnocením jiného programu.
3. V rámci předběžných hodnocení se posuzují tyto prvky:
a) přínos pro strategii Unie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění s ohledem na zvolené tematické cíle a priority a při zohlednění vnitrostátních a regionálních potřeb a potenciálu pro rozvoj a poučení z předchozích programových období;
b) vnitřní soudržnost navrhovaného programu nebo činnosti a jejich návaznost na ostatní příslušné nástroje;
c) soulad mezi přidělováním rozpočtových prostředků a cíli programu;
d) soulad vybraných tematických cílů, priorit a odpovídajících cílů programů s SSR, dohodou o partnerství a relevantními doporučeními pro jednotlivé země, jež byla přijata v souladu s čl. 121 odst. 2 Smlouvy o fungování EU, a případně na vnitrostátní úrovni s národním programem reforem;
e) relevance a srozumitelnost navržených ukazatelů programu;
f) jak očekávané výstupy přispějí k výsledkům;
g) zda jsou vyčíslené cílové hodnoty ukazatelů reálné s ohledem na plánovanou výši podpory z fondů ESI;
h) odůvodnění navrhované formy podpory;
i) přiměřenost lidských zdrojů a správní kapacity pro řízení programu;
j) vhodnost postupů pro monitorování programu a shromažďování údajů nezbytných k provádění hodnocení;
k) vhodnost zvolených milníků pro výkonnostní rámec;
l) přiměřenost plánovaných opatření na podporu rovných příležitostí pro ženy a muže a opatření k předcházení jakékoli diskriminaci, zejména s ohledem na přístupnost pro osoby se zdravotním postižením;
m) přiměřenost plánovaných opatření na podporu udržitelného rozvoje;
n) opatření na zmírnění administrativní zátěže příjemců.
4. Předběžná hodnocení v případě potřeby zahrnují požadavky na strategické posuzování vlivů na životní prostředí stanovené ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2001/42/ES ( 23 ) s ohledem na potřebu přizpůsobit se změně klimatu.
Článek 56
Hodnocení během programového období
1. Řídicí orgán nebo členský stát vypracuje plán hodnocení, který může zahrnovat více programů. Tento plán se předkládá v souladu s pravidly pro daný fond.
2. Členské státy zajistí, aby byly pro hodnocení uvolněny příslušné kapacity.
3. Během programového období řídicí orgán zajistí, aby hodnocení jednotlivých programů bylo prováděno na základě plánu hodnocení, a to včetně hodnocení k posouzení účinnosti, efektivity a dopadu, a aby se na každé hodnocení vztahovala vhodná následná opatření v souladu s pravidly pro daný fond. Nejméně jednou za programové období se v rámci hodnocení posoudí, jak podpora z fondů ESI přispěla k dosahování cílů jednotlivých priorit. Všechna hodnocení přezkoumává monitorovací výbor, který je zasílá Komisi.
4. Komise může hodnocení programů provádět z vlastního podnětu. Komise informuje řídicí orgán a výsledky zašle řídicímu orgánu a poskytne příslušnému monitorovacímu výboru.
▼M6 —————
Článek 57
Následné hodnocení
1. Následná hodnocení provádí Komise nebo členské státy v úzké spolupráci s Komisí. V rámci těchto hodnocení je posuzována účinnost a efektivita fondů ESI a jejich přispění k plnění strategie Unie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění, a to s přihlédnutím k cílům stanoveným v rámci uvedené strategie Unie a v souladu se zvláštními požadavky stanovenými v pravidlech pro daný fond.
2. Následné hodnocení se dokončí do 31. prosince 2024.
3. Odstavce 1 a 2 tohoto článku se použijí i na příspěvky z EFRR a EZFRV na specifické programy uvedené v čl. 39 odst. 4 prvním pododstavci písm. b).
4. Komise pro každý z fondů ESI vypracuje do 31. prosince 2025 souhrnnou zprávu s přehledem hlavních závěrů následných hodnocení.
HLAVA VI
TECHNICKÁ POMOC
Článek 58
Technická pomoc z podnětu Komise
1. Z fondů ESI lze z podnětu Komise financovat opatření nezbytná pro provádění tohoto nařízení, která se zaměřují na přípravu, monitorování, správní a technickou pomoc, hodnocení, audit a kontrolu.
Opatření uvedená v prvním pododstavci mohou být prováděna buď přímo Komisí, nebo nepřímo subjekty a osobami, jimiž nejsou členské státy, v souladu ►M6 s článkem 154 finančního nařízení ◄ .
Mezi opatření uvedená v prvním pododstavci může patřit zejména:
a) pomoc při přípravě a posuzování projektů, včetně spolupráce s EIB;
b) podpora zaměřená na posilování institucí a budování správních kapacit pro účinné řízení fondů ESI;
c) studie související se zprávami Komise o fondech ESI a se zprávou o soudržnosti;
d) opatření zaměřená na analýzu, řízení, monitorování, výměnu informací a provádění fondů ESI a opatření zaměřená na zavádění systémů kontroly a technickou a správní pomoc;
e) hodnocení, znalecké zprávy, statistiky a studie (včetně těch, které mají obecnou povahu) týkající se stávající a budoucí činnosti fondů ESI, jež mohou být případně prováděny EIB;
f) opatření k šíření informací, podpoře vytváření sítí, provádění komunikačních činností se zvláštním zaměřením na výsledky a přidanou hodnotu podpory z fondů ESI, zvyšování povědomí a podpoře spolupráce a výměny zkušeností, mimo jiné i s třetími zeměmi;
g) instalace, provoz a propojení počítačových systémů pro řízení, monitorování, audit, kontrolu a hodnocení;
h) opatření ke zdokonalování metod hodnocení a výměny informací o postupech hodnocení;
i) opatření týkající se auditu;
j) posilování celostátní a regionální kapacity, pokud je o plánování investic, posuzování potřeb, přípravu, návrh a provádění finančních nástrojů, společných akčních plánů a velkých projektů, včetně společných iniciativ s EIB;
k) šíření osvědčených postupů s cílem pomoci členským státům posílit kapacity jejich příslušných partnerů uvedených v článku 5 a jejich zastřešujících organizací;
l) akce financované podle nařízení (EU) 2017/825 s cílem přispět k plnění strategie Unie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění.
Komise vyčlení nejméně 15 % zdrojů uvedených v tomto článku na zefektivnění komunikace s veřejností a účinnější synergie mezi komunikačními činnostmi vyvíjenými na podnět Komise rozšířením znalostí o výsledcích, zejména prostřednictvím účinnějšího sběru, šíření, vyhodnocování a oznamování údajů, zvláště pak zdůrazněním příspěvku fondů ESI ke zkvalitňování života a zvyšování viditelnosti podpory z fondů ESI, jakož i zvyšováním povědomí o výsledcích a přidané hodnotě takové podpory. V opatřeních za účelem informování, komunikace a zvyšování viditelnosti výsledků a přidané hodnoty podpory z fondů ESI, se zvláštním důrazem na operace, se po uzavření programů bude pokračovat, bude-li to vhodné. Tato opatření přispějí též k informování o politických prioritách Unie navenek, souvisejí-li s obecnými cíli tohoto nařízení.
V závislosti na svém účelu mohou být opatření uvedená v tomto článku financována jako operační výdaje, nebo jako administrativní výdaje.
2. Pokud se předpokládá příspěvek z fondů ESI, stanoví Komise každý rok prostřednictvím prováděcích aktů své plány týkající se druhu opatření souvisejících s opatřeními uvedenými v odstavci 1.
Článek 59
Technická pomoc z podnětu členských států
1. Fondy ESI mohou z podnětu členského státu podporovat opatření v oblasti přípravy, řízení, monitorování, hodnocení, informování a komunikace, vytváření sítí, řešení stížností, kontroly a auditu. Členský stát může fondy ESI využívat na podporu opatření ke snížení administrativní zátěže příjemců, a to i prostřednictvím systémů pro elektronickou výměnu dat a opatření ke zvýšení způsobilosti orgánů členských států a příjemců spravovat a využívat tyto fondy. ESI fondy mohou být rovněž využívány na podporu opatření na posílení kapacit příslušných partnerů v souladu s čl. 5 odst. 3 písm. e) a podporu výměny osvědčených postupů mezi těmito partnery. Opatření uvedená v tomto odstavci se mohou týkat předchozích i následujících programových období.
1a. Z každého fondu ESI lze podpořit operace technické pomoci způsobilé pro podporu z kteréhokoli jiného fondu ESI.
2. V pravidlech pro daný fond lze stanovit další opatření, která mohou být financována z technické pomoci v rámci jednotlivých fondů ESI, případně vyloučit, která opatření takto financována být nemohou.
3. Aniž je dotčen odstavec 2, mohou členské státy provádět opatření uvedená v odstavci 1 přímým zadáním zakázky:
a) EIB;
b) mezinárodní finanční instituci, jejímž akcionářem je členský stát;
c) bance nebo instituci ve veřejném vlastnictví uvedeným v čl. 38 odst. 4 prvním pododstavci písm. b) bodě iii).
HLAVA VII
FINANČNÍ PODPORA Z FONDŮ ESI
KAPITOLA I
Podpora z fondů ESI
Článek 60
Určení míry spolufinancování
1. V rozhodnutí Komise o přijetí programu se stanoví míra nebo míry spolufinancování a maximální výše podpory z fondů ESI podle pravidel pro daný fond.
2. Opatření v oblasti technické pomoci prováděná z podnětu nebo z pověření Komise lze financovat ve 100 % výši.
Článek 61
Operace, které po dokončení vytvářejí čistý příjem
1. Tento článek se vztahuje na operace, které po dokončení vytvářejí čistý příjem. Pro účely tohoto článku se „čistým příjmem“ rozumějí přítoky peněžních prostředků přímo od uživatelů zboží nebo služeb, které jsou poskytovány v rámci operace, například poplatky hrazené přímo uživateli za využívání infrastruktury, prodej nebo pronájem pozemků či budov nebo platby za služby po odečtení veškerých provozních nákladů a reprodukčních nákladů zařízení s krátkou životností vzniklých během příslušného období. Úspory provozních nákladů dosažené prostřednictvím operace, s výjimkou úspor, jež jsou důsledkem zavádění opatření v oblasti energetické účinnosti, se považují za čistý příjem, nejsou-li kompenzovány rovnocenným snížením provozních dotací.
Pokud nejsou pro spolufinancování způsobilé veškeré investiční náklady, přidělí se čistý příjem v poměrné výši na způsobilé a nezpůsobilé části investičních nákladů.
2. Způsobilé výdaje operace, která má být z fondů ESI spolufinancována, se předem sníží s ohledem na potenciál operace vytvářet čistý příjem během určitého referenčního období zahrnujícího jak provádění operace, tak i dobu po jejím dokončení.
3. Potenciální čistý příjem z operace se určí předem pomocí jedné z následujících metod, kterou pro určitý sektor, subsektor nebo druh operace zvolí řídicí orgán:
a) použití paušální procentní sazby čistých příjmů pro daný sektor nebo subsektor na danou operaci, jak je stanoveno v příloze V nebo v kterémkoli aktu v přenesené pravomoci uvedeném v druhém, třetím a čtvrtém pododstavci.
aa) použití paušální procentní sazby čistých příjmů stanovené členským státem pro sektor nebo subsektor, na který se nevztahuje písmeno a). Před použitím paušální sazby příslušný auditní orgán ověří, zda byla stanovena přiměřenou, spravedlivou a ověřitelnou metodou založenou na údajích z minulých let nebo objektivních kritériích.
b) výpočet diskontovaného čistého příjmu z operace s přihlédnutím k referenčnímu období přiměřenému pro daný sektor nebo subsektor a použitelnému u dané operace, k běžně očekávané ziskovosti dané kategorie investice, k uplatnění zásady „znečišťovatel platí“ a případně ke kapitálu v souvislosti s relativní prosperitou daného členského státu nebo regionu.
Komisi je svěřena pravomoc přijímat v řádně odůvodněných případech akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 149, pokud jde o změnu přílohy V přizpůsobením paušálních sazeb v ní stanovených při zohlednění údajů z minulých let, potenciál návratnosti nákladů a případně zásadu „znečišťovatel platí“.
Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 149, které stanoví paušální sazby pro sektory nebo subsektory v oblasti informačních a komunikačních technologií, výzkumu, vývoje, inovací a energetické účinnosti. Komise tyto akty v přenesené pravomoci oznámí Evropskému parlamentu a Radě nejpozději 30. června 2015.
Kromě toho je Komisi svěřena pravomoc přijímat v řádně odůvodněných případech akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 149, pokud jde o zařazení dalších sektorů nebo subsektorů, které spadají pod tematické cíle vymezené v čl. 9 prvním pododstavci a jsou podporovány z fondů ESI, do přílohy V.
Je-li použita metoda uvedená v prvním pododstavci písm. a), má se za to, že uplatněním paušální sazby je zohledněn veškerý čistý příjem vytvořený během provádění operace i po jejím dokončení, a tudíž se tento čistý příjem následně neodečítá od způsobilých výdajů operace.
Jestliže byla aktem v přenesené pravomoci v souladu s třetím a čtvrtým pododstavcem stanovena paušální sazba pro nový sektor nebo subsektor, může řídicí orgán rozhodnout, že u nových operací, jež mají vztah k danému sektoru nebo subsektoru, použije metodu uvedenou v prvním pododstavci písm. a).
Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 149,které stanoví metodu uvedenou v prvním pododstavci písm. b). Je-li použita uvedená metoda, odečte se od způsobilých výdajů operace nejpozději v konečné žádosti o platbu předložené příjemcem čistý příjem vytvořený během provádění operace, který pochází ze zdrojů, jež nebyly při určování potenciálního čistého příjmu z operace zohledněny.
4. Metoda, kdy se čistý příjem odečítá od výdajů operace zahrnutých do žádosti o platbu, jež byla předložena Komisi, se určí v souladu s vnitrostátními předpisy.
5. Alternativně k použití metod uvedených v odstavci 3 tohoto článku se maximální míra spolufinancování uvedená v čl. 60 odst. 1 může na žádost členského státu snížit v případě priority nebo opatření, u nichž by se na všechny podporované operace mohla uplatnit jednotná paušální sazba podle odst. 3 prvního pododstavce písm. a) tohoto článku. Toto snížení musí odpovídat nejméně součinu maximální míry spolufinancování ze strany Unie, jež vyplývá z pravidel pro daný fond, a příslušné paušální sazby uvedené ve zmíněném písmeni.
6. Pokud není objektivně možné předem určit příjmy za použití metod uvedených v odstavcích 3 a 5, odečtou se od výdajů vykázaných Komisi čisté příjmy vytvořené do tří let od dokončení operace nebo do termínu pro překládání dokladů pro uzavření programu, stanoveného ve zvláštních pravidlech pro jednotlivé fondy, podle toho, co nastane dříve.
7. Odstavce 1 až 6 se nevztahují na:
a) operace nebo části operací, které jsou podporovány výhradně z ESF;
b) operace, jejichž celkové způsobilé náklady před uplatněním odstavců 1 až 6 nepřesahují 1 000 000 EUR;
c) vratnou pomoc, která musí být vrácena v plné výši, a na ceny;
d) technickou pomoc;
e) podporu z finančních nástrojů nebo v jejich prospěch;
f) operace, u nichž je podpora z veřejných zdrojů poskytována formou jednorázových částek či na základě standardní stupnice jednotkových nákladů;
g) operace prováděné v rámci společného akčního plánu;
h) operace, pro něž jsou částky nebo sazby podpory stanoveny v příloze II nařízení o EZFRV nebo v nařízení o ENRF.
V případě, že členský stát použije odstavec 5, může bez ohledu na první pododstavec písm. b) tohoto odstavce zahrnout do příslušné priority nebo opatření operace, jejichž celkové způsobilé náklady před uplatněním odstavců 1 až 6 nepřekračují částku 1 000 000 EUR.
8. Odstavce 1 až 6 se navíc nevztahují na operace, u nichž podpora v rámci programu představuje státní podporu.
KAPITOLA II
Zvláštní pravidla podpory z fondů ESI pro partnerství veřejného a soukromého sektoru
Článek 62
Partnerství veřejného a soukromého sektoru
Fondy ESI mohou být použity na podporu operací partnerství veřejného a soukromého sektoru. Tyto operace musí být v souladu s platnými právními předpisy, zejména s předpisy o poskytování státní podpory a o zadávání veřejných zakázek.
Článek 63
Příjemce u operací partnerství veřejného a soukromého sektoru
1. Odchylně od čl. 2 bodu 10 může být u operace partnerství veřejného a soukromého sektoru příjemcem buď:
a) veřejnoprávní subjekt zahajující operaci nebo
b) subjekt soukromého práva určitého členského státu (dále jen „soukromý partner“), jenž byl nebo má být vybrán k provádění operace.
2. Veřejnoprávní subjekt, který je iniciátorem operace partnerství veřejného a soukromého sektoru, může navrhnout, aby byl pro účely podpory z fondů ESI příjemcem soukromý partner, který bude vybrán po schválení operace. V takovém případě je rozhodnutí o schválení podmíněno tím, že se řídicí orgán přesvědčí o tom, že vybraný soukromý partner splňuje a přebírá všechny příslušné povinnosti příjemce podle tohoto nařízení.
3. Soukromý partner vybraný k provedení operace může být coby příjemce během provádění nahrazen, vyžadují-li to podmínky partnerství veřejného a soukromého sektoru nebo finanční dohoda mezi soukromým partnerem a finanční institucí spolufinancující operaci. V takovém případě se příjemcem stává nahrazující soukromý partner nebo veřejnoprávní subjekt, pokud se řídicí orgán přesvědčí o tom, že nahrazující partner splňuje a přebírá všechny příslušné povinnosti příjemce podle tohoto nařízení.
4. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 149, kterými stanoví dodatečná pravidla pro nahrazení příjemce a související povinnosti.
5. Nahrazení příjemce se nepovažuje za změnu vlastnictví ve smyslu čl. 71 odst. 1 písm. b), pokud toto nahrazení splňuje platné podmínky stanovené v odstavci 3 tohoto článku a v aktech v přenesené pravomoci přijatých podle odstavce 4 tohoto článku.
Článek 64
Podpora operací partnerství veřejného a soukromého sektoru
1. V případě operace partnerství veřejného a soukromého sektoru, kdy je příjemcem veřejnoprávní subjekt, mohou být výdaje související s operací partnerství veřejného a soukromého sektoru, jež vznikly soukromému partnerovi a tento je uhradil, považovány odchylně od čl. 65 odst. 2 za výdaje vzniklé příjemci a příjemcem uhrazené a mohou být zahrnuty do žádosti o platbu podané Komisi, pokud jsou splněny následující podmínky:
a) příjemce uzavřel dohodu o partnerství veřejného a soukromého sektoru se soukromým partnerem;
b) řídicí orgán ověřil, že výdaje vykázané příjemcem uhradil soukromý partner a že operace je v souladu s platnými unijními a vnitrostátními právními předpisy, programem a podmínkami podpory operace.
2. Platby příjemcům provedené s ohledem na výdaje, jež jsou zahrnuty v žádosti o platbu v souladu s odstavcem 1, jsou placeny na vázaný účet zřízený k tomuto účelu na jméno příjemce.
3. Prostředky převedené na vázaný účet uvedený v odstavci 2 se použijí na platby v souladu s dohodou o partnerství veřejného a soukromého sektoru, včetně veškerých plateb, které mají proběhnout v případě ukončení dohody o partnerství veřejného a soukromého sektoru.
4. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 149, které stanoví minimální požadavky, jež musí být obsaženy v dohodách o partnerství veřejného a soukromého sektoru a jsou nezbytné pro uplatnění odchylky podle odstavce 1 tohoto článku, včetně ustanovení, jež souvisejí s ukončením dohody o partnerství veřejného a soukromého sektoru, a pro účely zajištění odpovídající auditní stopy.
KAPITOLA III
Způsobilost výdajů a stálost operací
Článek 65
Způsobilost
1. Způsobilost výdajů se kromě případů, kdy jsou přímo v tomto nařízení nebo v pravidlech pro daný fond či na jejich základě stanovena zvláštní pravidla, určuje na základě vnitrostátních právních předpisů.
2. Výdaje jsou způsobilé pro poskytnutí příspěvku z fondů ESI, jestliže vznikly příjemci a byly uhrazeny v období ode dne předložení programu Komisi nebo od 1. ledna 2014 – podle toho, co nastane dříve – do 31. prosince 2023. Příspěvek z EZFRV na výdaje lze kromě toho poskytnout jen tehdy, jestliže byla odpovídající podpora platební agenturou skutečně vyplacena mezi 1. lednem 2014 a 31. prosincem 2023.
3. Odchylně od odstavce 2 jsou výdaje v rámci Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí způsobilé od 1. září 2013.
4. V případě nákladů hrazených podle čl. 67 odst. 1 prvního pododstavce písm. b) a c) musí být opatření, která tvoří základ pro poskytnutí náhrady, provedena v období od 1. ledna 2014 do 31. prosince 2023.
5. Odchylně od odstavce 4 je počátečním dnem, pokud jde o náklady hrazené na základě čl. 67 odst. 1 prvního pododstavce písm. b) a c) u opatření v rámci Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí, 1. září 2013.
6. Operace nelze vybrat pro poskytnutí podpory z fondů ESI, pokud byly fyzicky dokončeny nebo plně provedeny dříve, než příjemce předloží žádost o financování v rámci programu řídicímu orgánu, a to bez ohledu na to, zda příjemce provedl všechny související platby či nikoli.
7. Tímto článkem nejsou dotčena pravidla způsobilosti technické pomoci z podnětu Komise stanovená v článku 58.
8. Tento odstavec se vztahuje na operace, jež během provádění vytvářejí čistý příjem a na něž se nevztahuje čl. 61 odst. 1 až 6.
Způsobilé výdaje operace, jež má být spolufinancována z fondů ESI, se sníží o čistý příjem, který nebyl zohledněn při schvalování operace a který byl přímo vytvořen pouze během jejího provádění nejpozději do okamžiku, kdy příjemce předloží závěrečnou žádost o platbu. Pokud nejsou pro spolufinancování způsobilé všechny výdaje, rozdělí se čisté příjmy v poměrné výši na způsobilé a nezpůsobilé části výdajů.
Tento odstavec se nevztahuje na:
a) technickou pomoc;
b) finanční nástroje;
c) vratnou pomoc, která musí být vrácena v plné výši;
d) ceny;
e) operace podléhající pravidlům pro státní podporu;
f) operace, u nichž je podpora z veřejných zdrojů poskytována formou jednorázových částek či na základě standardní stupnice jednotkových nákladů za předpokladu, že čisté příjmy byly zohledněny předběžně,
g) operace prováděné v rámci společného akčního plánu za předpokladu, že čisté příjmy byly zohledněny předběžně;
h) operace, pro něž jsou částky nebo sazby podpory stanoveny v příloze II nařízení o EZFRV nebo v nařízení o ENRF, s výjimkou operací, u nichž nařízení o ENRF odkazuje na tento odstavec; nebo
i) operace, u nichž celkové způsobilé náklady nepřesahují 100 000 EUR.
Pro účely tohoto článku a článku 61 se za příjem nepovažují a od způsobilých výdajů operace neodečítají platby, které příjemce obdrží ze smluvních pokut v důsledku porušení smlouvy mezi příjemcem a třetí osobou či osobami nebo které vznikají v důsledku toho, že třetí osoba vybraná podle pravidel pro zadávání veřejných zakázek svou nabídku stáhne (peněžní jistota).
9. Výdaje, které se stávají způsobilými v důsledku změny programu, jsou způsobilé až ode dne, kdy byla žádost o změnu předložena Komisi, nebo uplatní-li se čl. 96 odst. 11, ode dne, kdy vstupuje v platnost rozhodnutí o změně programu.
Zvláštní pravidla pro ENRF se mohou odchýlit od prvního pododstavce.
10. Odchylně od odstavce 9 může nařízení o EZFRV stanovit zvláštní ustanovení o počátečním dni pro způsobilost.
11. Operace může získat podporu z jednoho nebo více fondů ESI nebo z jednoho či více programů a z jiných nástrojů Unie za předpokladu, že výdaje uvedené v žádosti o platbu pro některý z fondů ESI nejsou uplatňovány v žádosti o podporu z jiného fondu nebo nástroje Unie, ani v žádosti o podporu z téhož fondu v rámci jiného programu. Výše výdajů uvedených v žádosti o platbu z fondu ESI lze pro každý fond ESI a pro dotčený program či dotčené programy vypočítat na poměrném základě v souladu s dokumentem, v němž jsou stanoveny podmínky podpory.
Článek 66
Formy podpory
Fondy ESI se používají pro poskytování podpory ve formě grantů, cen, vratné pomoci a finančních nástrojů nebo jejich kombinace.
V případě vratné pomoci se podpora vrácená subjektu, který ji poskytl, nebo jinému příslušnému orgánu členského státu uloží na zvláštním účtu nebo se vydělí pomocí účetních kódů a znovu se použije ke stejnému účelu nebo v souladu s cíli programu.
Článek 67
Formy grantů a vratné pomoci
1. Granty a vratná pomoc mohou být poskytnuty v jedné z těchto forem:
a) úhrada způsobilých nákladů, které skutečně vznikly a byly zaplaceny, jakož i případných věcných příspěvků a odpisů;
b) standardní stupnice jednotkových nákladů;
c) jednorázové částky;
d) financování paušální sazbou, která se určí za použití procentního podílu z jedné nebo více stanovených kategorií nákladů;
e) financování, které není spojeno s náklady příslušných operací, nýbrž je založeno na splnění podmínek týkajících se dosažení pokroku při provádění programů nebo plnění jejich cílů, jak je uvedeno v aktu v přenesené pravomoci přijatém podle odstavce 5a.
Formy grantů nebo vratné pomoci uplatňované pro určité operace mohou být omezeny pravidly pro jednotlivé fondy.
U formy financování uvedené v prvním pododstavci písm. e) se audit zaměří výhradně na ověření toho, zda byly splněny podmínky úhrady výdajů.
2. Odchylně od odstavce 1 může nařízení o ENRF stanovit další formy grantů a metody výpočtu ENRF.
2a. U operace nebo projektu, na něž se nevztahuje první věta odstavce 4 a kterým je poskytována podpora z EFRR a ESF, mají granty a vratná pomoc, u nichž podpora z veřejných zdrojů nepřesáhne 100 000 EUR, podobu standardních stupnic jednotkových nákladů, jednorázových částek nebo paušálních sazeb, s výjimkou operací, kterým je poskytována podpora v rámci státní podpory, která nepředstavuje podporu de minimis.
Je-li použito paušální financování, lze kategorie nákladů, na něž je uplatněna, proplatit v souladu s odst. 1 prvním pododstavcem písm. a).
U operací podporovaných z EZFRV, EFRR nebo ESF, u nichž je použita paušální sazba uvedená v čl. 68b odst. 1, lze příspěvky a platy vyplacené účastníkům proplatit v souladu s odst. 1 prvním pododstavcem písm. a) tohoto článku.
Na tento odstavec se vztahují přechodná ustanovení obsažená v čl. 152 odst. 7.
3. Možnosti uvedené v odstavci 1 lze kombinovat pouze tehdy, pokud se každá z nich vztahuje na jinou kategorii nákladů nebo pokud se použijí pro různé projekty, které tvoří součást operace, nebo na jednotlivé po sobě jdoucí fáze operace.
4. Pokud se operace nebo projekt, který je součástí operace, provádí výhradně prostřednictvím zadávání veřejných zakázek na stavební práce, zboží nebo služby, použije se pouze odst. 1 první pododstavec písm. a) a e). Je-li zadávání veřejných zakázek v rámci operace nebo projektu, který tvoří součást operace, omezeno na určité kategorie nákladů, lze na celou operaci nebo celý projekt, který tvoří součást operace, použít všechny možnosti uvedené v odstavci 1.
5. Částky uvedené v odst. 1 prvním pododstavci písm. b), c) a d) se určují jedním z těchto způsobů:
a) přiměřenými, spravedlivými a ověřitelnými metodami výpočtu založenými na:
i) statistických údajích, jiných objektivních informacích nebo odborném posudku;
ii) ověřených údajích jednotlivých příjemců z minulých let, nebo
iii) použití obvyklých postupů účtování nákladů jednotlivých příjemců;
aa) pokud podpora z veřejných zdrojů nepřesahuje 100 000 EUR, návrhem rozpočtu sestaveným případ od případu a předem schváleným řídícím orgánem nebo, v případě EZFRV, orgánem odpovědným za výběr operací;
b) v souladu s pravidly pro uplatňování odpovídajících stupnic jednotkových nákladů, jednorázových částek a paušálních sazeb platných v rámci politik Unie pro podobný druh operace a příjemce;
c) v souladu s pravidly pro uplatňování odpovídajících stupnic jednotkových nákladů, jednorázových částek a paušálních sazeb, které se v rámci režimů pro granty financované výhradně členským státem uplatňují na podobný druh operace a příjemce;
d) sazbami stanovenými tímto nařízením nebo pravidly pro daný fond;
e) zvláštními metodami pro určení částek stanovenými v souladu s pravidly pro daný fond.
5a. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 149 doplňující toto nařízení, pokud jde o stanovení standardních stupnic jednotkových nákladů nebo paušálního financování podle odst. 1 prvního pododstavce písm. b) a d) tohoto článku, související metody uvedené v odst. 5 písm. a) tohoto článku a formy podpory podle odst. 1 prvního pododstavce písm. e) tohoto článku, stanovením podrobných podmínek financování a jejich uplatňování.
6. Dokument, který stanoví podmínky podpory pro jednotlivé operace, stanoví metodu, která se má použít pro určení nákladů operace, a podmínky pro vyplacení grantu.
Článek 68
Paušální financování nepřímých nákladů týkajících se grantů a vratné pomoci
Pokud provádění operace vede ke vzniku nepřímých nákladů, lze je vypočítat prostřednictvím jedné z následujících paušálních sazeb:
a) paušální sazbou až do výše 25 % způsobilých přímých nákladů za předpokladu, že se tato sazba vypočte přiměřenou, spravedlivou a ověřitelnou metodou výpočtu nebo metodou, která se v režimech pro granty financované výhradně členským státem uplatňuje na obdobný druh operace a příjemce;
b) paušální sazbou až do výše 15 % způsobilých přímých nákladů na zaměstnance, aniž členský stát musel provést výpočet ke stanovení použitelné sazby;
c) paušál sazbou způsobilých přímých nákladů na základě stávajících metod a odpovídajících sazeb platných v politikách Unie pro obdobný druh operace a příjemce.
Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 149, kterými se doplňují ustanovení o paušální sazbě a souvisejících metodách obsažená v prvním pododstavci písm. c) tohoto odstavce.
Článek 68a
Náklady na zaměstnance týkající se grantů a vratné pomoci
1. Přímé náklady na zaměstnance v rámci operace lze vypočítat paušální sazbou až do výše 20 % jiných přímých nákladů, než jsou náklady na zaměstnance v rámci operace. Členské státy nemusí ke stanovení použitelné sazby provést výpočet za předpokladu, že přímé náklady v rámci operace nezahrnují veřejné zakázky na stavební práce, které překračují prahové hodnoty stanovené v čl. 4 písm. a) směrnice 2014/24/EU.
2. Pro účely stanovení nákladů na zaměstnance může být hodinová sazba vypočtena tak, že se poslední doložené roční hrubé mzdové náklady vydělí 1 720 hodinami v případě osob pracujících na plný úvazek, nebo odpovídající poměrnou částí 1 720 hodin v případě osob pracujících na částečný úvazek.
3. Při použití hodinové sazby v souladu s odstavcem 2 nesmí celkový počet hodin vykázaných na osobu v daném roce překročit počet hodin použitých k výpočtu této hodinové sazby.
První pododstavec se v programech v rámci cíle Evropská územní spolupráce nepoužije pro náklady na zaměstnance týkající se osob, které na operaci pracují na částečný úvazek.
4. Pokud roční hrubé mzdové náklady nejsou k dispozici, lze je odvodit z dostupných doložených hrubých mzdových nákladů nebo z pracovní smlouvy s náležitou úpravou pro období dvanácti měsíců.
5. Náklady na zaměstnance vztahující se k osobám, které pracují na dané operaci na částečný úvazek, lze vypočítat jako pevně stanovený procentní podíl hrubých mzdových nákladů v souladu s pevně stanoveným procentním podílem doby odpracované na operaci za měsíc, bez povinnosti zavést zvláštní systém zaznamenávání pracovní doby. Zaměstnavatel vydá zaměstnancům doklad uvádějící tento pevně stanovený procentní podíl.
Článek 68b
Paušální financování jiných nákladů než nákladů na zaměstnance
1. Paušální sazbu až do výše 40 % způsobilých přímých nákladů na zaměstnance lze použít ke krytí zbývajících způsobilých nákladů operace, aniž by členský stát musel provést výpočet ke stanovení použitelné sazby.
U operací podporovaných z ESF, EFRR nebo EZFRV se platy a příspěvky vyplacené účastníkům považují za dodatečné způsobilé náklady nezahrnuté do paušální sazby.
2. Paušální sazba uvedená v odstavci 1 se nepoužije na náklady na zaměstnance vypočítané na základě paušální sazby.
Článek 69
Zvláštní pravidla způsobilosti pro granty a vratnou pomoc
1. Věcné příspěvky ve formě poskytnutí stavebních prací, zboží, služeb, pozemků a nemovitostí, u nichž nebyla provedena platba v hotovosti doložená fakturami nebo doklady stejné důkazní hodnoty, mohou být způsobilé za podmínky, že to pravidla fondů ESI a programu upravující způsobilost stanovují a že jsou splněna všechna tato kritéria:
a) podpora z veřejných zdrojů poskytnutá na operaci, jejíž součástí jsou věcné příspěvky, nesmí s výjimkou věcných příspěvků přesáhnout celkové způsobilé výdaje na konci operace;
b) hodnota přisuzovaná věcným příspěvkům nepřesahuje ceny obvyklé na dotyčném trhu;
c) hodnotu a poskytnutí příspěvku lze nezávisle posoudit a ověřit;
d) v případě poskytnutí pozemků nebo nemovitostí může být učiněna platba v hotovosti za účelem plnění smlouvy o pronájmu, jejíž roční nominální hodnota nepřesahuje jednotku měny členského státu.
e) v případě věcných příspěvků ve formě neplacené práce se hodnota této práce určuje s přihlédnutím k ověřenému objemu vynaložené pracovní doby a sazby používané při odměňování za rovnocennou práci.
Hodnotu pozemků nebo nemovitostí uvedenou v prvním pododstavci písm. d) tohoto odstavce osvědčuje nezávislý kvalifikovaný odborník nebo náležitě oprávněný úřední orgán, přičemž tato hodnota nesmí překročit limit stanovený v odst. 3 písm. b).
2. Odpisy lze za způsobilé považovat, pokud jsou splněny tyto podmínky:
a) umožňují to pravidla způsobilosti programu;
b) jsou-li výdaje propláceny ve formě uvedené v čl. 67 odst. 1 prvním pododstavci písm. a), je jejich výše doložena účetními doklady, jejichž důkazní hodnota pro způsobilost nákladů je rovnocenná fakturám;
c) náklady se týkají výhradně období, ve kterém je daná operace podporována;
d) na pořízení odepisovaného majetku nebyly použity granty z veřejných zdrojů.
3. Pro příspěvek z fondů ESI a z částky podpory převedené z Fondu soudržnosti na nástroj pro propojení Evropy podle čl. 92 odst. 6 nejsou způsobilé tyto náklady:
a) úroky z dlužných částek, kromě grantů udělených v podobě subvencí úrokových sazeb nebo subvencí poplatků za záruky;
b) nákup nezastavěných a zastavěných pozemků za částku přesahující 10 % celkových způsobilých výdajů na danou operaci. V případě opuštěných ploch a ploch dříve využívaných k průmyslovým účelům, které zahrnují budovy, se tento strop zvýší na 15 %. Ve výjimečných a řádně odůvodněných případech lze pro operace týkající se zachování životního prostředí tento strop zvýšit nad výše uvedené procentní hodnoty.
c) daň z přidané hodnoty, kromě případů, kdy je podle vnitrostátních právních předpisů neodpočitatelná.
Článek 70
Způsobilost operací podle místa
1. S výhradou odchylek uvedených v odstavci 2 a v pravidlech pro daný fond musí operace podporované z fondů ESI probíhat v programové oblasti.
Operace týkající se poskytování služeb občanům nebo podnikům, které pokrývají celé území členského státu, se považují za operace probíhající ve všech programových oblastech v daném členském státě. V těchto případech se výdaje dotčeným programovým oblastem přidělí poměrně na základě objektivních kritérií.
Druhý pododstavec tohoto odstavce se nepoužije na celostátní program uvedený v čl. 6 odst. 2 nařízení (EU) č. 1305/2013 ani na konkrétní program pro zřízení a provoz celostátní sítě pro venkov uvedený v čl. 54 odst. 1 uvedeného nařízení.
2. Řídící orgán může připustit, aby se operace prováděla mimo programovou oblast, ale uvnitř Unie, jsou-li splněny všechny tyto podmínky:
a) operace je prospěšná pro programovou oblast;
b) celková částka z EFRR, Fondu soudržnosti, EZFRV nebo ENRF přidělená v rámci programu na operace mimo programovou oblast nepřesáhne 15 % podpory z EFRR, Fondu soudržnosti, EZFRV nebo ENRF na úrovni priority v době přijetí programu;
c) monitorovací výbor dal k dotyčné operaci nebo druhu operace souhlas;
d) povinnosti orgánů programu v oblasti řízení, kontroly a auditu týkající se dotyčné operace plní orgány odpovědné za program, v jehož rámci je daná operace podporována, nebo orgány programu uzavřou dohody s orgány v oblasti, ve které je operace prováděna.
Pokud jsou operace financované z fondů a ENRF prováděny mimo programovou oblast v souladu s tímto odstavcem a mají přínosy v programové oblasti i mimo ni, přidělí se výdaje těmto oblastem poměrně na základě objektivních kritérií.
Pokud se operace týkají tematického cíle uvedeného v čl. 9 prvním pododstavci bodě 1 a jsou prováděny mimo území členského státu, avšak uvnitř Unie, použije se pouze první pododstavec písm. b) a d) tohoto odstavce.
3. U operací týkajících se technické pomoci nebo informačních, komunikačních a zviditelňujících opatření a propagačních činností a u operací týkajících se tematického cíle uvedeného v čl. 9 prvním pododstavci bodě 1 mohou být výdaje vynaloženy mimo Unii, pokud jsou nezbytné pro uspokojivé provedení operace.
4. Odstavce 1, 2 a 3 se nepoužijí na programy v rámci cíle Evropská územní spolupráce. Odstavce 2 a 3 se nepoužijí na operace podporované z ESF.
Článek 71
Stálost operací
1. V případě operace zahrnující investici do infrastruktury nebo produktivní investici se musí příspěvek z fondů ESI vrátit, jestliže do pěti let od poslední platby příjemci či případně v době stanovené v pravidlech pro státní podporu dojde u operace k:
a) zastavení nebo přemístění výrobní činnosti mimo programovou oblast;
b) změně vlastnictví položky infrastruktury, která podniku či veřejnému subjektu poskytuje nepatřičnou výhodu; nebo
c) podstatné změně nepříznivě ovlivňující povahu, cíle nebo prováděcí podmínky operace, která by vedla k ohrožení jejích původních cílů.
Částky neoprávněně vyplacené v souvislosti s operací musí členský stát vrátit zpět v poměru k období, v němž požadavky nebyly splněny.
Členské státy mohou lhůtu uvedenou v prvním pododstavci zkrátit na tři roky v případech, kdy se jedná o zachování investic nebo pracovních míst vytvořených malými a středními podniky.
2. V případě operace zahrnující investici do infrastruktury nebo produktivní investici se musí příspěvek z fondů ESI vrátit, jestliže je do 10 let od poslední platby příjemci výrobní činnost přemístěna mimo území Unie, s výjimkou případů, kdy je příjemcem malý nebo střední podnik. Pokud má příspěvek z fondů ESI podobu státní podpory, nahradí se období 10 let lhůtou platnou podle pravidel pro poskytování státní podpory.
3. U operací podporovaných z ESF a operací podporovaných z jiných fondů ESI, které nejsou investicemi do infrastruktury nebo produktivními investicemi, se příspěvek z fondu vrací pouze tehdy, pokud se na tyto operace vztahuje povinnost zachování investice podle platných pravidel pro státní podporu a pokud u nich dojde k zastavení nebo přemístění výrobní činnosti ve lhůtě stanovené v takových pravidlech.
4. Odstavce 1, 2 a 3 tohoto článku se nevztahují na příspěvky poskytnuté na finanční nástroje nebo jejich prostřednictvím na nákup na leasing podle čl. 45 odst. 2 písm. b) nařízení (EU) č. 1305/2013 nebo na operaci, u níž dojde k zastavení výrobní činnosti v důsledku nepodvodného úpadku.
5. Odstavce 1, 2 a 3 se nevztahují na fyzické osoby, které jsou příjemci investiční podpory a které po dokončení investiční operace mohou obdržet a obdrží podporu podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1309/2013, jestliže dotčená investice je přímo spojena s typem činnosti, který je považován za způsobilý pro podporu z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci.
HLAVA VIII
ŘÍZENÍ A KONTROLA
KAPITOLA I
Systém řízení a kontroly
Článek 72
Obecné zásady systémů řízení a kontroly
V souladu s čl. 4 odst. 8 systémy řízení a kontroly sestávají z:
a) popisu funkcí jednotlivých subjektů zapojených do řízení a kontroly a rozdělení funkcí v rámci jednotlivých subjektů;
b) dodržování zásady oddělení funkcí mezi takovými subjekty a v rámci takových subjektů;
c) postupů pro zajištění správnosti a řádnosti vykazovaných výdajů;
d) počítačových systémů pro účetnictví, ukládání a přenos finančních údajů a údajů o ukazatelích, monitorování a podávání zpráv;
e) systémů podávání zpráv a monitorování, pokud odpovědný subjekt pověří výkonem úkolů jiný subjekt;
f) opatření pro audit fungování systémů řízení a kontroly;
g) systémů a postupů pro zabezpečení odpovídající auditní stopy;
h) předcházení nesrovnalostem, včetně podvodů, jejich odhalování a náprava a vymáhání neoprávněně vyplacených částek spolu s případnými úroky z prodlení.
Článek 73
Odpovědnosti v rámci sdíleného řízení
V souladu se zásadou sdíleného řízení jsou členské státy a Komise odpovědné za řízení a kontrolu programů v souladu se svými povinnostmi stanovenými v tomto nařízení a v pravidlech pro daný fond.
Článek 74
Odpovědnosti členských států
1. Členské státy plní povinnosti v oblasti řízení, kontroly a auditu a nesou z toho vyplývající odpovědnosti, které stanoví pravidla sdíleného řízení obsažená ve finančním nařízení a pravidla pro daný fond.
2. Členské státy zajistí, aby systémy řízení a kontroly programů byly zavedeny v souladu s pravidly pro daný fond a aby tyto systémy účinně fungovaly.
3. Členské státy zajistí, aby existovala účinná opatření na přezkum stížností týkajících se fondů ESI. Rozsah působnosti, pravidla a postupy týkající se těchto opatření jsou v pravomoci členských států v souladu s jejich institucionálním a právním rámcem. Členské státy na žádost Komise prošetří stížnosti podané Komisi, jež spadají do působnosti jejich opatření. Členské státy na žádost informují Komisi o výsledcích těchto šetření.
4. Všechny úřední výměny informací mezi členskými státy a Komisí se provádějí za použití systému pro elektronickou výměnu dat. Komise přijme prováděcí akty, které stanoví podmínky, jež má uvedený systém pro elektronickou výměnu dat splňovat. Tyto prováděcí akty se přijmou přezkumným postupem podle čl. 150 odst. 3.
KAPITOLA II
Pravomoci a odpovědnosti Komise
Článek 75
Pravomoci a odpovědnosti Komise
1. Komise se na základě dostupných informací, včetně informací o určení orgánů odpovědných za řízení a kontrolu, dokumentů každoročně poskytovaných v souladu ►M6 s čl. 63 odst. 5, 6 a 7 finančního nařízení ◄ uvedenými určenými orgány, kontrolních zpráv, výročních zpráv o provádění programu a auditů provedených subjekty členských států a subjekty Unie přesvědčí, že členské státy zavedly systémy řízení a kontroly, které jsou v souladu s tímto nařízením a s pravidly pro daný fond, a že tyto systémy během provádění programů účinně fungují.
2. Úředníci nebo pověření zástupci Komise mohou provádět audity nebo kontroly na místě, které alespoň 12 pracovních dní předem, s výjimkou naléhavých případů, náležitě oznámí příslušnému vnitrostátnímu orgánu. Komise dodržuje zásadu proporcionality a za tímto účelem zohledňuje potřebu zamezit bezdůvodnému zdvojování auditů či kontrol prováděných členskými státy, úroveň rizika pro rozpočet Unie a potřebu minimalizovat administrativní zátěž příjemců v souladu s pravidly pro daný fond. Rozsah takových auditů nebo kontrol může zahrnovat zejména ověření účinného fungování systémů řízení a kontroly v rámci programu nebo jeho části a posouzení řádného finančního řízení operací nebo programů. Těchto auditů nebo kontrol se mohou účastnit úředníci nebo pověření zástupci členského státu.
Úředníci nebo pověření zástupci Komise řádně zplnomocnění k provádění auditů nebo kontrol na místě mají přístup ke všem potřebným záznamům, dokladům a metadatům, které se týkají operací podporovaných z fondů ESI nebo systémů řízení a kontroly, a to bez ohledu na médium, na němž jsou uloženy. Na žádost poskytnou členské státy kopie takových záznamů, dokladů a metadat Komisi.
Pravomocemi stanovenými v tomto odstavci není dotčeno uplatňování vnitrostátních ustanovení, jež vyhrazují některé úkony činitelům zvlášť určeným vnitrostátními právními předpisy. Úředníci a pověření zástupci Komise se neúčastní mimo jiné domovních prohlídek ani úředních výslechů osob podle vnitrostátních právních předpisů. Tito úředníci a pověření zástupci však mají přístup k takto získaným informacím, aniž jsou dotčeny pravomoci vnitrostátních soudů, a při plném dodržování základních práv dotčených právních subjektů.
2a. Komise poskytne příslušnému vnitrostátnímu orgánu:
a) do tří měsíců od dokončení auditu nebo kontroly na místě návrh zprávy o auditu týkající se tohoto auditu nebo kontroly;
b) do tří měsíců ode dne, kdy byla obdržena úplná odpověď příslušného vnitrostátního orgánu na návrh zprávy o auditu týkající se auditu nebo kontroly provedených na místě, závěrečnou zprávu o auditu.
Zprávy uvedené v prvním pododstavci písm. a) a b) musí být ve lhůtách stanovených v uvedených písmenech zpřístupněny alespoň v jednom z úředních jazyků orgánů Unie.
Lhůta stanovená v prvním pododstavci písm. a) nezahrnuje období, které začíná dnem následujícím po dni, kdy Komise zaslala žádost o dodatečné informace členskému státu, a trvá do dne, kdy na ni členský stát odpoví.
Tento odstavec se nepoužije na EZFRV.
3. Komise může požádat členský stát, aby přijal opatření nezbytná k zajištění účinného fungování systémů řízení a kontroly nebo správnosti výdajů v souladu s pravidly pro daný fond.
HLAVA IX
FINANČNÍ ŘÍZENÍ, PROVĚŘENÍ A SCHVÁLENÍ ÚČTŮ A FINANČNÍ OPRAVY, ZRUŠENÍ ZÁVAZKU
KAPITOLA I
Finanční řízení
Článek 76
Rozpočtové závazky
Rozpočtové závazky Unie týkající se jednotlivých programů se v období od 1. ledna 2014 do 31. prosince 2020 uskutečňují v ročních splátkách. Rozpočtové závazky týkající se výkonnostní rezervy v každém programu se přijmou odděleně od ostatních přídělů na program.
►C1 Rozhodnutí Komise o přijetí programu představuje rozhodnutí o financování ►M6 ve smyslu čl. 110 odst. 1 finančního nařízení ◄ ◄ a jakmile je oznámeno dotčenému členskému státu, je právním závazkem ve smyslu uvedeného nařízení.
U každého programu platí, že rozpočtový závazek na první splátku následuje po přijetí programu Komisí.
S výjimkou případů, kdy se použije článek 16 finančního nařízení, provádí rozpočtové závazky na další splátky Komise na základě rozhodnutí uvedeného ve druhém pododstavci tohoto článku do 1. května každého roku.
Po uplatnění výkonnostního rámce v souladu s článkem 22 v případech, kdy priority nedosáhly svých milníků, Komise případně zruší příslušné prostředky na závazky přidělené na dotčené programy jako součást výkonnostní rezervy a znovu je uvolní pro programy, u nichž došlo k navýšení přídělu v důsledku změny schválené Komisí v souladu s čl. 22 odst. 5.
Článek 77
Společná pravidla pro platby
1. Platby příspěvků z fondů ESI na jednotlivé programy provádí Komise v souladu s rozpočtovými položkami a v závislosti na dostupných finančních prostředcích. Každá platba se přiřadí k nejstaršímu otevřenému rozpočtovému závazku dotyčného fondu.
2. Platby související s prostředky na závazky do výkonnostní rezervy nesmí být provedeny před konečným přidělením výkonnostní rezervy, v souladu s čl. 22 odst. 3 a 4.
3. Platby probíhají formou předběžného financování, průběžných plateb a vyplacení konečného zůstatku.
4. U forem podpory podle čl. 67 odst. 1 prvního pododstavce písm. b), c) a d) a článků 68 a 69 se náklady vypočtené na příslušném základě považují za způsobilé výdaje.
Článek 78
Společná pravidla pro výpočet průběžných plateb a platby konečného zůstatku
Pravidla pro daný fond stanoví výpočet částky, která má být uhrazena formou průběžného financování a formou konečného zůstatku. Tato částka je odvozena od zvláštní míry spolufinancování, která je použitelná pro způsobilé výdaje.
Článek 79
Žádosti o platbu
1. Zvláštní postup a informace, které mají být předány v souvislosti s žádostmi o platbu ve vztahu k jednotlivým fondům ESI, se stanoví v pravidlech pro daný fond.
2. Žádost o platbu předkládaná Komisi musí poskytovat veškeré informace, které Komise potřebuje k sestavování účetních závěrek v souladu ►M6 s čl. 82 odst. 2 finančního nařízení ◄ .
Článek 80
Použití eura
►C1 Částky uváděné v programech předložených členskými státy, v odhadech výdajů, žádostech o platbu a účetních závěrkách ◄ a výdaje uváděné ve výročních a závěrečných zprávách o provádění se vyjadřují v eurech.
Článek 81
Vyplácení počátečních předběžných plateb
1. V návaznosti na rozhodnutí Komise o přijetí programu vyplatí Komise počáteční předběžnou platbu na celé programové období. Počáteční předběžná platba se provádí ve splátkách podle rozpočtových potřeb. Výše splátek jsou stanoveny v pravidlech pro daný fond.
2. Počáteční předběžné financování lze použít pouze pro platby příjemcům při provádění programu. Za tímto účelem musí být okamžitě k dispozici odpovědnému orgánu.
Článek 82
Zúčtování počátečních předběžných plateb
Částku vyplacenou v rámci počátečního předběžného financování Komise plně zúčtuje nejpozději při uzavření programu.
Článek 83
Přerušení platební lhůty
1. Pověřená schvalující osoba ve smyslu finančního nařízení může na dobu nejvýše šesti měsíců přerušit platební lhůtu týkající se žádosti o průběžnou platbu, pokud:
a) informace poskytnuté auditorským subjektem členského státu nebo Unie jasně ukazují na možnost významných nedostatků ve fungování systému řízení a kontroly;
b) pověřená schvalující osoba musí provést dodatečná ověření poté, co obdrží informaci, která ji upozorní na skutečnost, že určitý výdaj uvedený v žádosti o platbu je spojen s nesrovnalostí, která má vážné finanční následky;
c) nebyl předložen jeden z dokumentů požadovaných podle čl. 59 odst. 5. finančního nařízení.
Členské státy mohou povolit, aby bylo přerušení platební lhůty prodlouženo o další tři měsíce.
Pravidla pro ENRF mohou stanovit zvláštní základy pro přerušení plateb souvisejících s nesplněním pravidel platných pro společnou rybářskou politiku, které by mělo být přiměřené s ohledem na povahu, závažnost, trvání a opakování nesplnění povinnosti.
2. Pověřená schvalující osoba omezí přerušení platební lhůty pouze na tu část výdajů, na něž se vztahuje žádost o platbu ovlivněná situacemi uvedenými v prvním pododstavci odstavce 1, ledaže by nebylo možné určit část výdajů, které se to týká. Pověřená schvalující osoba okamžitě písemně informuje členský stát a řídicí orgán o důvodu přerušení platební lhůty a vyzve je k nápravě situace. Pověřená schvalující osoba přerušení platební lhůty ukončí, jakmile jsou přijata nezbytná opatření.
KAPITOLA II
Kontrola a schválení účetní závěrky
Článek 84
Lhůta pro kontrolu a schválení účetní závěrky ze strany Komise
Do 31. května roku následujícího po skončení účetního období uplatní Komise v souladu ►M6 s čl. 63 odst. 8 finančního nařízení ◄ postup kontroly a schvalování účetní závěrky a informuje členské státy o tom, zda účetní závěrku schvaluje jako úplnou, přesnou a pravdivou v souladu s pravidly pro daný fond.
KAPITOLA III
Finanční opravy
Článek 85
Finanční opravy prováděné Komisí
1. Komise provádí finanční opravy prostřednictvím úplného nebo částečného zrušení příspěvku Unie na daný program a získání částky zpět od členského státu s cílem vyloučit z financování Unie výdaje, které jsou v rozporu s platnými právními předpisy.
2. Porušení platných právních předpisů vede k finanční opravě pouze v souvislosti s výdaji, které byly vykázány Komisi, a v případě, že je splněna jedna z těchto podmínek:
a) porušení ovlivnilo výběr operace ze strany orgánu odpovědného za podporu z fondů ESI, nebo existuje-li důvodné riziko, že toto porušení mělo takový dopad a z důvodu povahy dotčeného porušení není možné tento dopad stanovit;
b) porušení ovlivnilo výši výdajů, které mají být uhrazeny z rozpočtu Unie, nebo existuje-li důvodné riziko, že toto porušení mělo takový dopad a z důvodu povahy dotčeného porušení není možné jeho finanční dopad kvantifikovat.
3. Při rozhodování o finanční opravě podle odstavce 1 dodržuje Komise zásadu proporcionality tím, že zohlední povahu a závažnost porušení právních předpisů a jeho finanční důsledky pro rozpočet Unie. Komise informuje Evropský parlament o rozhodnutích o provedení finančních oprav.
4. Kritéria a postupy týkající se použití finančních oprav se stanoví v pravidlech pro daný fond.
KAPITOLA IV
Zrušení závazku
Článek 86
Zásady
1. Všechny programy podléhají postupu zrušení závazku, tedy skutečnosti, že částky spojené se závazkem, ►C1 na které se ve stanoveném období nevztahuje předběžné financování nebo žádost o platbu, včetně všech žádostí o platbu, které ◄ celé nebo z části podléhají přerušení platební lhůty nebo pozastavení plateb, se zruší.
2. Závazek týkající se posledního roku období se zruší podle pravidel, která se používají pro uzavření programů.
3. V pravidlech pro jednotlivé fondy se stanoví přesné provádění pravidla o zrušení závazku pro každý fond ESI.
4. Část závazků, která je dosud otevřená, se zruší, pokud nebude kterýkoli z dokumentů požadovaných pro uzavření předložen Komisi do termínů stanovených v pravidlech pro daný fond.
5. Rozpočtové závazky týkající se výkonnostní rezervy podléhají pouze postupu zrušení závazku stanovenému v odstavci 4.
Článek 87
Výjimka ze zrušení závazku
1. Částka, jíž se zrušení týká, se snižuje o částky odpovídající té části rozpočtového závazku, u níž:
a) jsou operace pozastaveny soudním řízením nebo řízením o správním opravném prostředku s odkladným účinkem; nebo
b) nebylo možné zažádat o platbu z důvodů vyšší moci, které vážně ovlivnily provádění programu nebo jeho části.
Vnitrostátní orgány, které se na vyšší moc podle prvního pododstavce písm. b) odvolávají, musí prokázat její přímé důsledky pro provádění programu nebo jeho části.
Pro účely prvního pododstavce písm. a) a b) lze o snížení požádat jednou, pokud pozastavení nebo vyšší moc trvaly nejdéle jeden rok, nebo vícekrát podle trvání vyšší moci nebo počtu let, které uběhnou mezi dnem soudního nebo správního rozhodnutí o pozastavení provádění dané operace a dnem nabytí právní moci konečného soudního nebo správního rozhodnutí.
2. Do 31. ledna zašle členský stát Komisi informace o výjimkách podle odst. 1 prvního pododstavce písm. a) a b) v souvislosti s částkou, která se má vykázat do konce předcházejícího roku.
Článek 88
Postup
1. Komise uvědomí členský stát a řídicí orgán s dostatečným předstihem vždy, když hrozí nebezpečí uplatnění pravidla zrušení závazku podle článku 86.
2. Komise na základě informací, které obdržela ke dni 31. ledna, informuje členský stát a řídicí orgán o výši zrušeného závazku podle těchto informací.
3. Členský stát má dva měsíce, aby odsouhlasil částku, která má být zrušena, nebo předložil své připomínky.
4. Do 30. června předloží členský stát Komisi revidovaný plán financování zohledňující snížení částky podpory na dotčený rozpočtový rok pro jednu nebo více priorit programu, přičemž případně zohlední příděl podle fondu a podle kategorie regionu. Pokud jej nepředloží, Komise upraví plán financování snížením příspěvku z fondů ESI na dotčený rozpočtový rok. Toto snížení se promítne úměrně na částky pro každou prioritu.
5. Komise prostřednictvím prováděcích aktů pozmění rozhodnutí o přijetí programu nejpozději do 30. září.
ČÁST TŘETÍ
OBECNÁ USTANOVENÍ PRO EFRR, ESF A FOND SOUDRŽNOSTI
HLAVA I
CÍLE A FINANČNÍ RÁMEC
KAPITOLA I
Úloha, cíle a zeměpisné pokrytí podpory
Článek 89
Úloha a cíle
1. Fondy přispívají k vytváření a provádění opatření Unie vedoucích k posilování její hospodářské, sociální a územní soudržnosti v souladu s článkem 174 Smlouvy o fungování EU.
Opatření podporovaná fondy rovněž přispívají k dosahování strategie Unie zaměřené na inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění.
2. Pro účely úlohy uvedené v odstavci 1 se sledují tyto cíle:
a) Investice pro růst a zaměstnanost v členských státech a regionech, který má být podporován všemi fondy, a
b) Evropská územní spolupráce, který má být podporován EFRR.
Článek 90
Cíl Investice pro růst a zaměstnanost
1. Strukturální fondy podporují cíl Investice pro růst a zaměstnanost ve všech regionech odpovídajících úrovni 2 společné klasifikace územních statistických jednotek (dále jen „regiony úrovně NUTS 2“) vytvořené nařízením (ES) č. 1059/2003, ve znění nařízení (ES) č. 105/2007.
2. Prostředky pro cíl Investice pro růst a zaměstnanost se rozdělují mezi tyto tři kategorie regionů úrovně NUTS 2:
a) méně rozvinuté regiony, jejichž HDP na obyvatele je nižší než 75 % průměru HDP v EU-27;
b) přechodové regiony, jejichž HDP na obyvatele se pohybuje mezi 75 % a 90 % průměru HDP v EU-27;
c) rozvinutější regiony, jejichž HDP na obyvatele je vyšší než 90 % průměru HDP v EU-27.
Regiony se do těchto tří kategorií rozdělí na základě poměru HDP na obyvatele každého regionu, měřeného paritou kupní síly a vypočteného na základě údajů Unie za období let 2007 - 2009, ve vztahu k HDP v EU-27 za stejné referenční období.
3. Fond soudržnosti podporuje ty členské státy, jejichž HND na obyvatele, měřený paritou kupní síly a vypočtený na základě údajů Unie za období let 2008 - 2010, je nižší než 90 % průměru HND na obyvatele v EU-27 za stejné referenční období.
Členské státy, které sice budou způsobilé k financování z Fondu soudržnosti v roce 2013, avšak jejichž nominální HND na obyvatele převyšuje 90 % průměru HND na obyvatele v EU-27, vypočteného podle prvního pododstavce, dostávají podporu z Fondu soudržnosti přechodně a na zvláštním základě.
4. Ihned po vstupu tohoto nařízení v platnost přijme Komise prováděcím aktem rozhodnutí, které stanoví seznam regionů, jež splňují kritéria tří kategorií regionů uvedená v odstavci 2, a členských států, jež splňují kritéria odstavce 3. Tento seznam platí od 1. ledna 2014 do 31. prosince 2020.
5. V roce 2016 Komise přezkoumá způsobilost členských států pro podporu z Fondu soudržnosti na základě údajů Unie o HND v EU-27 za období let 2012 - 2014. Členské státy, jejichž nominální HND na obyvatele je nižší než 90 % průměru HND na obyvatele v EU-27, jsou nově způsobilé pro podporu z Fondu soudržnosti a členské státy, které byly způsobilé pro čerpání z Fondu soudržnosti a jejichž nominální HND na obyvatele převyšuje 90 %, přestávají být způsobilé a získají podporu z Fondu soudržnosti přechodně a na zvláštním základě.
KAPITOLA II
Finanční rámec
Článek 91
Prostředky na hospodářskou, sociální a územní soudržnost
1. Prostředky na hospodářskou, sociální a územní soudržnost, které jsou k dispozici na rozpočtové závazky pro období let 2014-2020, činí 329 978 401 458 EUR v cenách roku 2011, v souladu s ročním rozpisem uvedeným v příloze VI, z nichž 325 938 694 233 EUR představuje celkové finanční zdroje přidělené na EFRR, ESF a Fond soudržnosti a 4 039 707 225 EUR představují zvláštní příděl na Iniciativu na podporu zaměstnanosti mladých lidí. Pro účely programování a následného zahrnutí do rozpočtu Unie se částka prostředků na hospodářskou, sociální a územní soudržnost indexuje sazbou 2 % ročně.
2. Komise prostřednictvím prováděcích aktů přijme rozhodnutí, kterým se stanoví roční rozpis celkových finančních zdrojů v členění podle členských států v rámci cíle Investice pro růst a zaměstnanost a cíle Evropská územní spolupráce a roční rozpis prostředků ze zvláštního přídělu na Iniciativu na podporu zaměstnanosti mladých lidí podle členských států spolu se seznamem způsobilých regionů v souladu s kritérii a metodikou stanovenými v přílohách VII a VIII, aniž je dotčen odstavec 3 tohoto článku nebo čl. 92 odst. 8.
3. Částka ve výši 0,35 % z celkových finančních zdrojů se po odečtení podpory pro nástroj pro propojení Evropy podle čl. 92 odst. 6 a pomoci pro nejchudší osoby podle čl. 92 odst. 7 přidělí na technickou pomoc z podnětu Komise, přičemž až 112 233 000 EUR v běžných cenách z této částky se přidělí na program na podporu strukturálních reforem zřízený nařízením (EU) 2017/825 pro užití v rámci a v souladu s účelem uvedeného programu.
Článek 92
Prostředky na cíl Investice pro růst a zaměstnanost a cíl Evropská územní spolupráce
1. Prostředky na cíl Investice pro růst a zaměstnanost činí 96,09 % z celkových finančních zdrojů (tzn. celkem 317 103 114 309 EUR) a přidělí se takto:
a) 48,64 % (tzn. celkem 160 498 028 177 EUR) pro méně rozvinuté regiony;
b) 10,19 % (tzn. celkem 33 621 675 154 EUR) pro přechodové regiony;
c) 15,43 % (tzn. celkem 50 914 723 304 EUR) pro rozvinutější regiony;
d) 20,01 % (tzn. celkem 66 029 882 135 EUR) pro členské státy podporované Fondem soudržnosti;
e) 0,42 % (tzn. celkem 1 378 882 914 EUR) jako dodatečné finanční prostředky pro nejvzdálenější regiony uvedené v článku 349 Smlouvy o fungování EU a regiony úrovně NUTS 2 splňující kritéria stanovená v článku 2 Protokolu č. 6 k aktu o přistoupení z roku 1994.
2. Vedle částek uvedených v článku 91 a odstavci 1 tohoto článku se na rok 2014 uvolní další částka ve výši 94 200 000 EUR a na rok 2015 částka ve výši 92 400 000 EUR, jak je stanoveno v „dodatečných úpravách“ v příloze VII. Tyto částky jsou určeny v rozhodnutí Komise podle čl. 91 odst. 2.
►C1 3. V roce 2016 Komise ve své technické úpravě na rok 2017 v souladu s články 6 a 7 nařízení (EU, Euratom) č. 1311/2013, přezkoumá celkové příděly v rámci cíle Investice pro růst a zaměstnanost pro každý členský stát na období 2017–2020 a uplatní metodu přidělování stanovenou v odstavcích 1 až 16 přílohy VII na základě nejnovějších dostupných statistik a, v případě členských států s omezením, srovnání mezi kumulovaným HDP daného členského státu v letech 2014–2015 a odhadem kumulovaného HDP tohoto státu na totéž období učiněným v roce 2012 v souladu s odstavcem 10 přílohy VII. Pokud kumulativní rozdíl mezi revidovanými a celkovými příděly přesáhne +/-5 %, jsou celkové příděly odpovídajícím způsobem upraveny. V souladu s článkem 7 nařízení (EU, Euratom) č. 1311/2013, se úpravy ◄ rovnoměrně rozloží do let 2017–2020 a příslušné stropy finančního rámce se odpovídajícím způsobem upraví. Celkový čistý dopad takových úprav, ať už pozitivní, nebo negativní, nesmí přesáhnout 4 000 000 000 EUR. Po technické úpravě přijme Komise prostřednictvím prováděcích aktů rozhodnutí, kterým se stanoví revidovaný roční rozpis celkových zdrojů pro každý členský stát.
4. Aby byly zajištěny dostatečné investice na zaměstnanost mladých lidí, mobilitu pracovních sil, znalosti, sociální začleňování a boj proti chudobě, nesmí být podíl zdrojů ze strukturálních fondů, jenž je k dispozici na programování operačních programů v rámci cíle Investice pro růst a zaměstnanost a jenž je v každém členském státě přidělen ESF, nižší než odpovídající podíl ESF pro daný členský stát, jenž je v operačních programech určen pro cíle Konvergence a Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost na programové období 2007–2013. K tomuto podílu bude pro každý členský stát přidána dodatečná částka, jejíž výše se určí v souladu s metodou stanovenou v příloze IX, aby bylo zajištěno, že procentní podíl ESF z celkových spojených zdrojů pro fondy na úrovni Unie, s výjimkou podpory z Fondu soudržnosti na dopravní infrastrukturu v rámci nástroje pro propojení Evropy podle odstavce 6 a podpory ze strukturálních fondů na pomoc pro nejchudší osoby podle odstavce 7, bude v členských státech činit alespoň 23,1 %. Pro účely tohoto odstavce se investice poskytnutá z ESF na Iniciativu na podporu zaměstnanosti mladých lidí považuje za součást podílu strukturálních fondů přiděleného ESF.
5. Zdroje na Iniciativu na podporu zaměstnanosti mladých lidí činí 4 039 707 225 EUR ze zvláštního přídělu na Iniciativu na podporu zaměstnanosti mladých lidí a alespoň 4 039 707 225 EUR z cílených investic ESF.
6. Částka podpory z Fondu soudržnosti, která má být převedena do nástroje pro propojení Evropy, činí 10 000 000 000 EUR. Využije se na projekty dopravní infrastruktury v souladu s nařízením (EU) č. 1316/2013 výlučně v členských státech způsobilých k financování z Fondu soudržnosti.
Komise prostřednictvím prováděcího aktu přijme rozhodnutí, kterým se stanoví částka, která se má převést z částky přidělené každému členskému státu z Fondu soudržnosti do nástroje pro propojení Evropy a která bude určena na poměrném základě na celé období. Příděl z Fondu soudržnosti pro každý stát se odpovídajícím způsobem sníží.
Roční prostředky odpovídající výši podpory z Fondu soudržnosti zmíněné v prvním pododstavci se zapíší do příslušných rozpočtových položek nástroje pro propojení Evropy od rozpočtového procesu pro rok 2014.
Částka převedená z Fondu soudržnosti do nástroje pro propojení Evropy, uvedená v prvním pododstavci, je prováděna zahájením specifických výzev týkajících se projektů realizace základních sítí nebo projektů a horizontálních činností určených v části I přílohy I nařízení (EU) č. 1316/2013.
Na specifické výzvy uvedené ve čtvrtém pododstavci se uplatní platná pravidla pro odvětví dopravy uvedená v nařízení (EU) č. 1316/2013. Do 31. prosince 2016 odpovídá výběr projektů způsobilých k financování vnitrostátním přídělům v rámci Fondu soudržnosti. Od 1. ledna 2017 jsou zdroje převedené do nástroje pro propojení Evropy, které nebyly přiděleny na projekt dopravní infrastruktury, uvolněny všem ostatním členským státům způsobilým k financování z Fondu soudržnosti na financování projektů dopravní infrastruktury v souladu s nařízením (EU) č. 1316/2013.
Na podporu členských států způsobilých k financování z Fondu soudržnosti, které mohou mít problémy při navrhování dostatečně zralých nebo kvalitních projektů s dostatečnou přidanou hodnotou pro Unii, se věnuje zvláštní pozornost podpůrným opatřením programu zaměřeným na posílení institucionální kapacity a účinnosti veřejné správy a veřejných služeb v souvislosti s rozvojem a prováděním projektů uvedených v části I přílohy I nařízení (EU) č. 1316/2013.Aby bylo možné převedené prostředky maximálně využít ve všech členských státech, které jsou způsobilé k financování z Fondu soudržnosti, může Komise uspořádat dodatečné výzvy.
7. Podpora ze strukturálních fondů pro pomoc nejchudším osobám v rámci cíle Investice pro růst a zaměstnanost činí nejméně 2 500 000 000 EUR a může být navýšena až o 1 000 000 000 EUR z dodatečné podpory odsouhlasené na dobrovolném základě členskými státy.
Komise přijme prostřednictvím prováděcího aktu rozhodnutí, kterým se stanoví částka, která se má převést z částky přidělené každému členskému státu ze strukturálních fondů na pomoc nejchudším osobám na celé období. Příděl každého členského státu ze strukturálních fondů se odpovídajícím způsobem sníží na základě poměrného snížení podle kategorií regionů.
Roční prostředky odpovídající výši podpory ze strukturálních fondů zmíněné v prvním pododstavci se zapíší do příslušných rozpočtových položek nástroje pro pomoc nejchudším osobám v rámci rozpočtového procesu pro rok 2014.
8. Částka ve výši 330 000 000 EUR z prostředků strukturálních fondů určených na cíl Investice pro růst a zaměstnanost se přidělí na inovativní opatření pod přímou či nepřímou správou Komise v oblasti udržitelného rozvoje měst.
9. Prostředky určené na cíl Evropská územní spolupráce činí 2,69 % z celkových finančních zdrojů, které jsou k dispozici na rozpočtové závazky z fondů na období let 2014 – 2020 (tzn. celkem 8 865 148 841 EUR).
10. Pro účely tohoto článku, článků 18, 91, 93, 95, 99, 120, přílohy I a přílohy X tohoto nařízení, článku 4 nařízení o EFRR, článků 4 a 16 až 23 nařízení o ESF a čl. 3 odst. 3 nařízení o EÚS se nejvzdálenější region Mayotte považuje za region na úrovni NUTS 2 spadající do kategorie méně rozvinutých regionů. Pro účely čl. 3 odst. 1 a 2 nařízení o EÚS se Mayotte a Svatý Martin považují za regiony na úrovni NUTS 3.
Článek 93
Nepřevoditelnost zdrojů mezi kategoriemi regionů
1. Celkové prostředky přidělené každému členskému státu na podporu méně rozvinutých regionů, přechodových regionů a rozvinutějších regionů nelze mezi těmito kategoriemi regionů převádět.
2. Odchylně od odstavce 1 může Komise za řádně odůvodněných okolností souvisejících s prováděním jednoho nebo několika tematických cílů přijmout návrh některého členského státu uvedený v jeho prvním podání dohody o partnerství nebo, za řádně odůvodněných okolností, v době přidělení výkonnostní rezervy, nebo v podstatné revizi dohody o partnerství, aby byla až 3 % z celkové výše prostředků určených pro některou kategorii regionů převedena na jiné kategorie regionů.
Článek 94
Nepřevoditelnost zdrojů mezi cíli
1. Celkové prostředky přidělené každému členskému státu na cíl Investice pro růst a zaměstnanost a na cíl Evropská územní soudržnost nelze mezi těmito cíli převádět.
2. Odchylně od odstavce 1 může Komise s cílem dodržet účinný příspěvek fondů k úkolům uvedeným v čl. 89 odst. 1 za řádně odůvodněných okolností a pod podmínkou stanovenou v odstavci 3 přijmout prostřednictvím prováděcího aktu návrh členského státu v jeho prvním podání dohody o partnerství na převedení části jeho prostředků z cíle Evropská územní spolupráce na cíl Investice pro růst a zaměstnanost.
3. Podíl cíle Evropská územní spolupráce v členském státě, který podává návrh podle odstavce 2, nesmí být nižší než 35 % celkové částky přidělené tomuto členskému státu na cíl Investice pro růst a zaměstnanost a na cíl Evropská územní spolupráce a po převodu nesmí být tento podíl nižší než 25 % celkových prostředků.
Článek 95
Adicionalita
1. Pro účely tohoto článku a přílohy X se rozumí:
1) „tvorbou hrubého fixního kapitálu“ veškeré pořízení mínus úbytky dlouhodobých aktiv u rezidentských výrobců v průběhu daného období plus určité zvýšení k hodnotě nevyráběných aktiv, které vzniká v důsledku produkční činnosti výrobců nebo institucionálních jednotek vymezených v nařízení Rady (ES) č. 2223/96 ( 24 );
2) „fixními aktivy“ veškerá hmotná a nehmotná aktiva vznikající jako výstupy z výrobního procesu, která se sama o sobě používají opakovaně nebo průběžně ve výrobních procesech po dobu delší než jeden rok;
3) „vládní institucí“ souhrn institucionálních jednotek, které kromě plnění svých politických úkolů a své úlohy spočívající v hospodářské regulaci produkují především netržní služby (případně zboží) pro individuální nebo kolektivní spotřebu a přerozdělují důchody a jmění
4) „veřejnými nebo rovnocennými strukturálními výdaji“ tvorba hrubého fixního kapitálu vládních institucí;
2. Příspěvky z fondů pro Investice pro růst a zaměstnanost nenahrazují veřejné nebo rovnocenné strukturální výdaje členského státu.
3. Členské státy budou v období let 2014 až 2020 udržovat veřejné nebo rovnocenné strukturální výdaje v ročním průměru na úrovni, která se přinejmenším rovná referenční úrovni stanovené v dohodě o partnerství.
Při stanovování referenční úrovně uvedené v prvním pododstavci zohlední Komise a členské státy obecné makroekonomické podmínky a zvláštní nebo výjimečné okolnosti, jako je například privatizace či mimořádná úroveň veřejných nebo rovnocenných strukturálních výdajů členského státu v programovém období 2007 až 2013 a vývoj dalších ukazatelů veřejných investic. Zohlední též změny výše prostředků přidělených danému státu z fondů ve srovnání s roky 2007 až 2013.
4. Zda je úroveň veřejných nebo rovnocenných strukturálních výdajů v rámci cíle Investice pro růst a zaměstnanost na dané období zachována, se ověřuje pouze v těch členských státech, ve kterých na méně rozvinuté regiony připadá alespoň 15 % z celkového počtu obyvatel.
V těch členských státech, ve kterých méně rozvinuté regiony zahrnují alespoň 65 % všech obyvatel, se toto ověření provádí na celostátní úrovni.
V těch členských státech, ve kterých méně rozvinuté regiony zahrnují více než 15 % a méně než 65 % všech obyvatel, se toto ověření provádí na regionální úrovni. Uvedené členské státy za tím účelem poskytnou Komisi informace o výdajích v méně rozvinutých a regionech v každé fázi procesu ověřování.
5. Ověření, zda se úroveň veřejných nebo rovnocenných strukturálních výdajů v rámci cíle Investice pro růst a zaměstnanost udržuje na stejné úrovni, se provádí při předložení dohody o partnerství (předběžné ověření), v roce 2018 (ověření v polovině období) a v roce 2022 (následné ověření).
Podrobná pravidla týkající se ověření adicionality jsou stanovena v bodě 2 přílohy X.
6. Pokud Komise při následném ověření zjistí, že členský stát nedodržel referenční úroveň veřejných nebo rovnocenných strukturálních výdajů v rámci cíle Investice pro růst a zaměstnanost stanovenou v dohodě o partnerství, a jak je uvedeno v příloze X, může Komise v závislosti na stupni nedodržení této referenční úrovně provést finanční opravu přijetím rozhodnutí prostřednictvím prováděcího aktu. Při rozhodování, zda provést finanční opravu, vezme Komise v úvahu, zda se hospodářská situace daného členského státu výrazně změnila od ověření v polovině období. Podrobná pravidla týkající se sazeb finančních oprav jsou stanovena v bodě 3 přílohy X.
7. Odstavce 1 až 6 se nepoužijí na programy v rámci cíle Evropská územní spolupráce.
HLAVA II
PROGRAMOVÁNÍ
KAPITOLA I
Obecná ustanovení o fondech
Článek 96
Obsah, přijetí a změna operačních programů v rámci cíle Investice pro růst a zaměstnanost
1. Operační program se skládá z prioritních os. Prioritní osa se týká jednoho fondu a jedné kategorie regionu, kromě Fondu soudržnosti, a odpovídá, aniž je dotčen článek 59, tematickému cíli a zahrnuje jednu nebo více investičních priorit uvedeného tematického cíle, v souladu s pravidly pro jednotlivé fondy. Za účelem zvýšení jeho dopadu a účinnosti prostřednictvím tematicky soudržného integrovaného přístupu prioritní osa případně může:
a) týkat se více než jedné kategorie regionů;
b) kombinovat jednu nebo více vzájemně se doplňujících investičních priorit z EFRR, Fondu soudržnosti a ESF do jednoho tematického cíle;
c) v řádně odůvodněných případech kombinovat jednu nebo více doplňujících se investičních priorit z různých tematických cílů za účelem dosažení maximálního přínosu uvedené prioritní osy;
d) u ESF kombinovat investiční priority z různých tematických cílů stanovených v čl. 9 prvním pododstavci bodech 8, 9, 10 a 11, aby byl usnadněn jejich přínos pro další prioritní osy a aby došlo k realizaci sociálních inovací a nadnárodní spolupráce.
Členské státy mohou kombinovat dvě nebo více možností uvedených v písm. a) až d).
2. Operační program přispívá ke strategii Unie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění a k dosažení hospodářské, sociální a územní soudržnosti a stanoví:
a) odůvodnění výběru tematických cílů, odpovídajících investičních priorit a přidělených finančních prostředků s ohledem na dohodu o partnerství na základě určení regionálních a případně celostátních potřeb, včetně potřeby řešení výzev uvedených v příslušných doporučeních pro jednotlivé země přijatých podle čl. 121 odst. 2 Smlouvy o fungování EU a v příslušných doporučeních Rady přijatých podle čl. 148 odst. 4 Smlouvy o fungování EU, s přihlédnutím k předběžnému hodnocení v souladu se článkem 55;
b) pro každou prioritní osu s výjimkou technické pomoci:
i) investiční priority a odpovídající specifické cíle;
ii) očekávané výsledky pro specifické cíle a odpovídající ukazatele výsledků, spolu se základní hodnotou a cílovou hodnotou, případně vyčíslenou, v souladu s pravidly pro daný fond s cílem posílit zaměření programů na výsledky;
iii) popis typů a příkladů opatření, která mají být podporována v rámci jednotlivých investičních priorit, a jejich očekávaný přínos k plnění specifických cílů uvedených v bodě i), včetně hlavních zásad pro výběr operací, a případně určení hlavních cílových skupin, konkrétních cílových území, druhů příjemců, plánovaného využití finančních nástrojů a velkých projektů;
iv) ukazatele výstupů pro každou investiční prioritu, včetně vyčíslené cílové hodnoty, které by podle očekávání měly v souladu s pravidly pro daný fond přispět k dosažení výsledků;
v) určení prováděcích opatření a finančních ukazatelů a ukazatelů výstupů a případně ukazatelů výsledků, které se mají použít jako milníky a cílů pro výkonnostní rámec v souladu s čl. 21 odst. 1 a přílohou II;
vi) odpovídající kategorie zásahů na základě nomenklatury přijaté Komisí a orientační rozdělení naplánovaných prostředků;
vii) případně přehled plánovaného využití technické pomoci, je-li to nutné, včetně opatření na posílení správní kapacity orgánů zapojených do řízení a kontroly programů a příjemců;
c) pro každou prioritní osu týkající se technické pomoci:
i) specifické cíle;
ii) očekávané výsledky pro jednotlivé specifické cíle a v objektivně odůvodněných případech vzhledem k obsahu opatření odpovídající ukazatele výsledků spolu se základní hodnotou a cílovou hodnotou, a to v souladu s pravidly pro daný fond;
iii) popis opatření, která mají být podporována, a jejich očekávaný přínos k plnění specifických cílů uvedených v bodu i);
iv) ukazatele výstupů, které by podle očekávání měly přispět k dosažení výsledků;
v) odpovídající kategorie zásahů na základě nomenklatury přijaté Komisí a orientační rozdělení naplánovaných prostředků.
Bod ii) se nepoužije, pokud příspěvek Unie k prioritní ose nebo osám týkajícím se technické pomoci v rámci operačního programu nepřesahuje částku 15 000 000 EUR.
d) plán financování obsahující tyto tabulky:
i) tabulky, ve kterých se pro jednotlivé roky v souladu s články 60, 120 a 121 uvede celková výše předpokládané finanční podpory z každého fondu a částky týkající se výkonnostní rezervy;
ii) tabulky, ve kterých se pro celé programové období, pro operační program a pro každou prioritní osu uvede celková výše finanční podpory z každého fondu a vnitrostátního spolufinancování a částky týkající se výkonností rezervy. U prioritních os, které se týkají několika kategorií regionů, se v tabulkách uvede výše celkových finančních prostředků z fondů a vnitrostátní spolufinancování pro jednotlivé kategorie regionů.
U prioritních os, které kombinují investiční priority z různých tematických cílů, se v tabulce uvede výše celkových finančních prostředků z každého z fondů a vnitrostátní spolufinancování pro každý z odpovídajících tematických cílů.
Pokud se vnitrostátní spolufinancování skládá z veřejného a soukromého spolufinancování, uvede se v tabulce orientační rozdělení na veřejnou a soukromou složku. Tabulka pro informaci uvádí předpokládanou účast EIB;
e) seznam velkých projektů, jejichž realizace je plánována během programového období.
Komise přijme prováděcí akty týkající se nomenklatury uvedené v prvním pododstavci písm. b) bodu vi) a písm. c) bodu v). Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 150 odst. 3.
3. V operačním programu se s přihlédnutím k jeho obsahu a cílům popíše integrovaný přístup k územnímu rozvoji s ohledem na dohodu o partnerství a uvede, jak tento operační program přispívá k dosažení svých cílů a očekávaných výsledků, a současně se případně upřesní:
a) přístup k využívání nástrojů k zajištění komunitně vedeného místního rozvoje a zásady pro určení oblastí, v nichž bude tento přístup uplatňován;
►C1 b) orientační částka podpory z EFRR na integrovaná opatření pro udržitelný rozvoj měst, která mají být prováděna v souladu s čl. 7 odst. 4 nařízení o EFRR, ◄ a orientační příděl podpory z ESF na integrovaná opatření;
c) přístup k využívání nástroje pro integrované územní investice kromě případů, na něž se vztahuje písmeno b), a orientační výše finančních prostředků přidělených v rámci jednotlivých prioritních os;
d) ujednání pro meziregionální a nadnárodní opatření v rámci operačních programů s příjemci, kteří se nacházejí alespoň v jednom dalším členském státu;
e) přínos plánovaných intervencí programu k realizaci makroregionálních strategií a strategií pro přímořské oblasti v závislosti na potřebách programové oblasti určených příslušným členským státem, v případě, že se členské státy a regiony do těchto strategií zapojují.
4. Kromě toho operační program upřesní:
a) případně zda a jakým způsobem řeší specifické potřeby zeměpisných oblastí nejvíce postižených chudobou nebo cílových skupin, jimž nejvíce hrozí diskriminace nebo sociální vyloučení, se zvláštním zřetelem na marginalizované skupiny obyvatel a osoby se zdravotním postižením, a případně přínos k integrovanému přístupu stanovenému za tímto účelem v dohodě o partnerství;
b) případně zda a jak řeší demografické výzvy regionů nebo specifické potřeby oblastí, které jsou závažně a trvale znevýhodněny přírodními nebo demografickými podmínkami, jak je uvedeno v článku 174 Smlouvy o fungování EU, a přínos k integrovanému přístupu stanovenému za tímto účelem v dohodě o partnerství.
5. V operačním programu se určí:
a) řídicí orgán, případně certifikační orgán, a auditní orgán;
b) subjekt, kterému má Komise poukazovat platby;
c) opatření přijatá k zapojení příslušných partnerů uvedených v článku 5 do přípravy operačního programu a úlohy partnerů při provádění, monitorování a hodnocení operačního programu.
6. V operačním programu musí být s ohledem na obsah dohody o partnerství a s přihlédnutím k institucionálnímu a právnímu rámci členských států stanoveny rovněž:
a) mechanismy, které zajistí koordinaci mezi fondy, EZFRV, ENRF a dalšími unijními a vnitrostátními finančními nástroji a s EIB, přičemž zohlední příslušná ustanovení SSR;
b) pro každou předběžnou podmínku, která je stanovena v souladu s článkem 19 a přílohou XI a vztahuje se na operační program, posouzení toho, zda je tato předběžná podmínka splněna ke dni předložení dohody o partnerství a operačního programu, a pokud předběžné podmínky splněny nejsou, popis opatření nezbytných ke splnění uvedené předběžné podmínky, odpovědné orgány a harmonogram těchto opatření, v souladu se shrnutím předloženým v rámci dohody o partnerství;
c) shrnutí zhodnocení administrativní zátěže pro příjemce a v případě potřeby plánovaná opatření na snížení administrativní zátěže spolu s časovým rámcem.
7. Jednotlivé operační programy s výjimkou těch, u nichž je technická pomoc realizována v rámci specifického operačního programu, musí v závislosti na řádně odůvodněném posouzení jejich relevance z hlediska obsahu a cílů operačních programů provedeného členským státem obsahovat popis:
a) konkrétních opatření, jež mají zohlednit požadavky na ochranu životního prostředí, účinné využívání zdrojů, opatření ke zmírňování změny klimatu a přizpůsobení se této změně, odolnost vůči katastrofám a předcházení rizikům a řešení rizik při výběru operací;
b) zvláštních opatření, jež mají podporovat rovné příležitosti a zabránit diskriminaci na základě pohlaví, rasového nebo etnického původu, náboženského vyznání nebo víry, zdravotního postižení, věku nebo sexuální orientace v průběhu přípravy, koncipování a provádění operačního programu, a to zejména v souvislosti s přístupem k financování s ohledem na potřeby jednotlivých cílových skupin ohrožených takovou diskriminací a zejména požadavky na zajištění přístupnosti pro osoby se zdravotním postižením;
c) přínosu operačního programu k prosazování rovnosti žen a mužů a případně opatření k začlenění hlediska rovnosti žen a mužů na úrovni operačních programů a operací.
Členské státy mohou předložit stanovisko vnitrostátních orgánů pro rovné zacházení k opatřením uvedeným v prvním pododstavci písm. b) a c) spolu s návrhem operačního programu v rámci cíle Investice pro růst a zaměstnanost.
8. Pokud členský stát připraví nejvýše jeden operační program pro každý fond, mohou být prvky daného operačního programu, na něž se vztahuje odst. 2 první pododstavec písm. a), odst. 3 písm. a), c) a d) a odstavce 4 a 6, začleněny výlučně do příslušných ustanovení dohody o partnerství.
9. Operační program se připraví v souladu se vzorem. Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto článku Komise přijme prováděcí akt, kterým stanoví uvedený vzor. Tento prováděcí akt se přijímá poradním postupem podle čl. 150 odst. 2.
10. Komise přijme prostřednictvím prováděcích aktů rozhodnutí o schválení všech prvků operačního programu, včetně případných budoucích změn operačního programu, na něž se vztahuje tento článek, s výjimkou prvků, na něž se vztahuje odst. 2 první pododstavec písm. b) bod vi), písm. c) bod v) a písmeno e), odstavce 4 a 5, odst. 6 písm. a) a c) a odstavec 7, za něž jsou i nadále odpovědné členské státy.
11. Řídicí orgán oznámí Komisi každé rozhodnutí o změně prvků operačního programu, na něž se rozhodnutí Komise podle odstavce 10 nevztahuje, do jednoho měsíce ode dne přijetí uvedeného rozhodnutí o změně. V rozhodnutí o změně je upřesněn den jeho vstupu v platnost, který nesmí předcházet dni jeho přijetí.
Článek 97
Specifická ustanovení programů na podporu společných nástrojů pro nelimitované záruky a sekuritizaci v rámci cíle Investice pro růst a zaměstnanost
V souladu s článkem 28 obsahují operační programy podle čl. 39 odst. 4 prvního pododstavce písm. b) pouze prvky podle čl. 96 odst. 2 prvního pododstavce písm. b) bodů i), ii) a iv) a písm. d)), čl. 96 odst. 5 a čl. 96 odst. 6 písm. b).
Článek 98
Společná podpora z fondů v rámci cíle Investice pro růst a zaměstnanost
1. Fondy mohou společně poskytovat podporu pro operační programy v rámci cíle Investice pro růst a zaměstnanost.
2. Z EFRR a ESF lze doplňkovým způsobem a v limitu 10 % finančních prostředků poskytovaných Unií na každou prioritní osu operačního programu financovat tu část operace, jejíž náklady jsou způsobilé pro poskytnutí podpory z jiných fondů na základě pravidel uplatňovaných na daný fond, za předpokladu, že tyto náklady jsou nezbytné k uspokojivému provedení operace a přímo s ní souvisejí.
3. Odstavce 1 a 2 se nepoužijí na programy v rámci cíle Evropská územní spolupráce.
Článek 99
Územní působnost operačních programů v rámci cíle Investice pro růst a zaměstnanost
Není-li mezi Komisí a členským státem dohodnuto jinak, vypracovávají se operační programy pro EFRR a ESF na vhodné zeměpisné úrovni, přinejmenším na úrovni NUTS 2, v souladu s institucionálním a právním rámcem členského státu.
Operační programy podporované z Fondu soudržnosti se vypracovávají na vnitrostátní úrovni.
KAPITOLA II
Velké projekty
Článek 100
Obsah
EFRR a Fond soudržnosti mohou jako součást operačního programu nebo operačních programů, jež podléhají rozhodnutí Komise podle čl. 96 odst. 10 tohoto nařízení nebo podle čl. 8 odst. 12 nařízení o EÚS, podporovat operaci skládající se z řady prací, činností nebo služeb, které jsou samy o sobě určeny ke splnění nedělitelného úkolu přesné hospodářské nebo technické povahy s jasně určenými cíli a u nichž celkové způsobilé náklady přesahují 50 000 000 EUR, a v případě operací přispívajících k tematickému cíli podle čl. 9 prvního pododstavce bodu 7, u nichž celkové způsobilé náklady přesahují 75 000 000 EUR (dále jen „velký projekt“). Finanční nástroje se za velké projekty nepovažují.
Článek 101
Informace nezbytné ke schvalování velkých projektů
Před schválením velkého projektu zajistí řídicí orgán, aby byly k dispozici tyto informace:
a) údaje o subjektu, který má odpovídat za realizaci velkého projektu, a o jeho schopnosti;
b) popis investice a jejího umístění;
c) celkové náklady a celkové způsobilé náklady s ohledem na požadavky stanovené v článku 61;
d) vypracované studie proveditelnosti, včetně analýzy variant, a výsledky;
e) analýza nákladů a přínosů, včetně hospodářské a finanční analýzy a posouzení rizik;
f) analýza dopadů na životní prostředí s ohledem na potřebu přizpůsobit se změně klimatu a zmírnit její dopady a odolnost vůči katastrofám;
g) vysvětlení, jak je velký projekt v souladu s příslušnými prioritními osami dotyčného operačního programu nebo operačních programů a jeho očekávaný přínos k dosažení specifických cílů těchto prioritních os a očekávaný přínos pro socioekonomický rozvoj;
h) plán financování, ve kterém jsou uvedeny celkové plánované finanční zdroje a plánovaný příspěvek z fondů, od EIB a ze všech dalších zdrojů financování, spolu s materiálními a finančními ukazateli pro sledování pokroku, s ohledem na zjištěná rizika;
i) harmonogram realizace velkého projektu, a pokud se předpokládá, že období realizace bude delší než programové období, rovněž údaje o tom, pro které fáze se žádá o podporu z fondů během programového období.
Komise přijme prováděcí akty, kterými se stanoví metodické pokyny, vycházející z uznávaných osvědčených postupů, pro provedení analýzy nákladů a přínosů podle prvního pododstavce písm. e). Tyto prováděcí akty se přijímají poradním postupem podle čl. 150 odst. 2.
Z podnětu členských států mohou být informace uvedené v prvním pododstavci písm. a) až i) posouzeny nezávislými odborníky za technické asistence Komise nebo jinými nezávislými odborníky po dohodě s Komisí (dále jen „přezkum kvality“). V ostatních případech předloží členské státy Komisi informace uvedené v prvním pododstavci písm. a) až i), jakmile budou k dispozici.
Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 149, kterými se stanoví metodické pokyny pro provedení přezkumu kvality velkého projektu.
Komise přijme prováděcí akty, kterými se stanoví formát pro předkládání informací uvedených v prvním pododstavci písm. a) až i). Tyto prováděcí akty se přijímají poradním postupem podle čl. 150 odst. 2.
Článek 102
Rozhodnutí o velkém projektu
1. Pokud nezávislí odborníci při přezkumu kvality ohodnotí velký projekt pozitivně na základě posouzení informací uvedených v čl. 101 prvním pododstavci, řídicí orgán může velký projekt vybrat v souladu s čl. 125 odst. 3. Řídicí orgán oznámí Komisi vybraný velký projekt. Toto oznámení sestává z těchto prvků:
a) dokument uvedený v čl. 125 odst. 3 písm. c), který stanoví:
i) subjekt, který odpovídá za provedení velkého projektu;
ii) popis investice, její umístění, harmonogram a očekávaný přínos velkého projektu k plnění specifických cílů příslušné prioritní osy nebo prioritních os;
iii) celkové náklady a celkové způsobilé náklady s ohledem na požadavky stanovené v článku 61;
iv) plán financování a materiální a finanční ukazatele pro sledování pokroku s ohledem na zjištěná rizika;
b) přezkum kvality provedený nezávislými odborníky, který poskytuje jasné prohlášení ohledně proveditelnosti investice a hospodářské životaschopnosti velkého projektu.
Finanční příspěvek na velký projekt vybraný členským státem se považuje za schválený Komisí, pokud není do tří měsíců ode dne oznámení uvedeného v prvním pododstavci vydáno prostřednictvím prováděcího aktu rozhodnutí, v němž se finanční příspěvek zamítá. Komise zamítne finanční příspěvek pouze v případě, že zjistí významné nedostatky v nezávislém přezkumu kvality.
Komise přijme prováděcí akty, jimiž stanoví formát pro oznámení uvedené v prvním pododstavci. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 150 odst. 3.
2. V případech neuvedených v odstavci 1 tohoto článku Komise velký projekt posoudí na základě informací uvedených v článku 101, aby zjistila, zda je požadovaný finanční příspěvek na velký projekt vybraný řídicím orgánem podle čl. 125 odst. 3 oprávněný. Komise prostřednictvím prováděcího aktu přijme rozhodnutí o schválení finančního příspěvku na vybraný velký projekt nejpozději do tří měsíců ode dne předložení informací uvedených v článku 101.
3. Schválení Komisí podle odst. 1 druhého pododstavce a odstavce 2 je podmíněno zadáním první zakázky, nebo v případě operací prováděných v rámci struktur partnerství veřejného a soukromého sektoru podpisem dohody o partnerství veřejného a soukromého sektoru mezi veřejným a soukromým subjektem do tří let ode dne schválení. V případě řádně odůvodněné žádosti členského státu, zejména v případě prodlev vyplývajících ze správních a soudních řízení souvisejících s prováděním velkých projektů, podané do tří let, může Komise prostřednictvím prováděcího aktu rozhodnout o prodloužení tohoto období o nejvýše dva roky.
4. Jestliže Komise finanční příspěvek na vybraný velký projekt neschválí, uvede ve svém rozhodnutí důvody tohoto zamítnutí.
5. Velké projekty oznámené Komisi podle odstavce 1 nebo předložené ke schválení podle odstavce 2 musí být uvedeny v seznamu velkých projektů, který je součástí operačního programu.
6. Výdaje spojené s velkým projektem mohou být zahrnuty do žádosti o platbu po předložení ke schválení uvedeném v odstavci 2. Pokud Komise velký projekt vybraný řídícím orgánem neschválí, výkaz výdajů se po stažení žádosti členským státem nebo po přijetí rozhodnutí Komise odpovídajícím způsobem upraví.
7. Je-li velký projekt posouzen nezávislými odborníky podle odstavce 1 tohoto článku, mohou být výdaje, jež se ho týkají, zahrnuty do žádosti o platbu poté, co řídící orgán Komisi informoval o poskytnutí informací vyžadovaných podle článku 101 nezávislým odborníkům.
Do šesti měsíců ode dne poskytnutí uvedených informací nezávislým odborníkům musí být doručen nezávislý přezkum kvality.
Odpovídající výdaje se odejmou a výkaz výdajů se odpovídajícím způsobem upraví v těchto případech:
a) pokud nezávislý přezkum kvality není poskytnut Komisi do tří měsíců po uplynutí lhůty uvedené v druhém pododstavci;
b) pokud členský stát poskytnuté informace stáhne, nebo
c) pokud je příslušný posudek záporný.
Článek 103
Rozhodnutí o velkém projektu podléhajícím postupnému provádění
1. Odchylně od čl. 101 třetího pododstavce a čl. 102 odst. 1 a 2 se postupy stanovené v odstavcích 2, 3 a 4 tohoto článku vztahují na operace splňující tyto podmínky:
a) operace sestává z druhé či následné fáze velkého projektu z předchozího programového období, u něhož předchozí fázi nebo fáze schválila Komise v souladu s nařízením (ES) č. 1083/2006 nejpozději dne 31. prosince 2015; nebo v případě členských států, které k Unii přistoupily po 1. lednu 2013, nejpozději dne 31. prosince 2016;
b) celková výše způsobilých nákladů všech fází velkého projektu přesahuje jednotlivé úrovně stanovené v článku 100;
c) žádost týkající se velkého projektu a posouzení Komise v rámci předchozího programového období se vztahuje na všechny plánované fáze;
d) nedošlo k žádným podstatným změnám informací uvedených v čl. 101 prvním pododstavci tohoto nařízení o velkém projektu ve srovnání s informacemi uvedenými v žádosti týkající se velkého projektu předložené v souladu s nařízením (ES) č. 1083/2006, zejména pokud jde o celkové způsobilé náklady;
e) fáze velkého projektu, která má být provedena v rámci předchozího programového období, je či bude připravena k použití pro zamýšlený účel uvedený v rozhodnutí Komise do lhůty pro předložení závěrečných dokladů k příslušnému operačnímu programu nebo programům.
2. Řídicí orgán může velký projekt vybrat v souladu s čl. 125 odst. 3 a předložit oznámení obsahující veškeré prvky stanovené v čl. 102 odst. 1 prvního pododstavce písm. a) spolu s potvrzením, že byla splněna podmínka uvedená v odst. 1 písm. d) tohoto článku. Přezkum kvality uvedených informací nezávislými odborníky se nevyžaduje.
3. Finanční příspěvek na velký projekt vybraný řídicím orgánem se považuje za schválený Komisí, pokud není do tří měsíců ode dne oznámení uvedeného v odstavci 2 vydáno prostřednictvím prováděcího aktu rozhodnutí, jímž se finanční příspěvek na velký projekt zamítá. Komise finanční příspěvek zamítne pouze na základě toho, že došlo k podstatným změnám informací uvedených v odst. 1 písm. d) nebo že tento velký projekt není v souladu s příslušnou prioritní osou dotčeného operačního programu nebo programů.
4. Na rozhodnutí o velkém projektu podléhajícím postupnému provádění se použijí čl. 102 odst. 3 až 6.
KAPITOLA III
Společný akční plán
Článek 104
Oblast působnosti
1. Společný akční plán je operace, jejíž rozsah je vymezen a řízen ve vztahu k výstupům a výsledkům, kterých má být dosaženo. Skládá se z projektu nebo ze skupiny projektů, které nespočívají v poskytování infrastruktury, za které odpovídá příjemce v rámci operačního programu nebo programů. Výstupy a výsledky společného akčního plánu se sjednávají mezi členským státem a Komisí, přispívají k plnění specifických cílů operačních programů a tvoří základ podpory z fondů. Výsledky se vztahují k přímým účinkům společného akčního plánu. Příjemcem společného akčního plánu je veřejnoprávní subjekt. Společné akční plány nejsou považovány za velké projekty.
2. Výdaje z veřejných zdrojů přidělené na společný akční plán musí činit nejméně 5 000 000 EUR nebo 5 % podpory z veřejných zdrojů přidělené v rámci operačního programu nebo jednoho z programů poskytujících příspěvek, podle toho, která z obou částek je nižší.
3. Odstavec 2 se nepoužije na operace, jež obdržely podporu z Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí, na první společný akční plán předložený členským státem v rámci cíle Investice pro růst a zaměstnanost ani na první společný akční plán předložený programem v rámci cíle Evropská územní spolupráce.
Článek 105
Příprava společných akčních plánů
1. Členský stát, řídicí orgán nebo kterýkoli určený veřejnoprávní subjekt může podat návrh na společný akční plán při předložení dotčených operačních programů nebo později. Tento návrh musí obsahovat všechny informace uvedené v článku 106.
2. Společný akční plán se vztahuje na část období od 1. ledna 2014 do 31. prosince 2023. ►M6 ————— ◄
Článek 106
Obsah společných akčních plánů
Společný akční plán obsahuje:
1) popis cílů společného akčního plánu a jeho přispění k cílům programu nebo příslušným doporučením pro jednotlivé země a hlavním směrům hospodářských politik členských států a Unie podle čl. 121 odst. 2 Smlouvy o fungování EU a příslušným doporučením Rady, ke kterým mají členské státy podle čl. 148 odst. 4 Smlouvy o fungování EU přihlédnout ve svých politikách zaměstnanosti;
▼M6 —————
3) popis plánovaných projektů nebo typů projektů spolu s případnými milníky a cíle pro výstupy a výsledky spojené s případnými společnými ukazateli podle prioritních os;
4) informace o jeho zeměpisném pokrytí a cílových skupinách;
5) jeho předpokládanou dobu provádění;
6) potvrzení, že bude přispívat k přístupu prosazujícímu rovnost žen a mužů, jak je stanoveno v příslušném programu či dohodě o partnerství;
7) potvrzení, že bude přispívat k přístupu v oblasti udržitelného rozvoje, jak je stanoveno v příslušném programu či dohodě o partnerství;
8) prováděcí ustanovení k němu, včetně:
a) informací o výběru společného akčního plánu řídícím orgánem v souladu s čl. 125 odst. 3;
b) ujednání o řízení společného akčního plánu v souladu s článkem 108;
c) ujednání o monitorování a hodnocení společného akčního plánu, včetně ujednání o zajištění kvality, shromažďování a uchovávání údajů o dosahování milníků, výstupů a výsledků;
9) jeho finanční ujednání, a to včetně:
a) nákladů na dosahování stanovených milníků a cílů pro výstupy a výsledky, v případě standardní stupnice jednotkových nákladů a paušální částky na základě metod uvedených v čl. 67 odst. 5 tohoto nařízení a článku 14 nařízení o ESF;
▼M6 —————
c) plánu financování v členění podle operačních programů a prioritních os, včetně celkové způsobilé částky a částky výdajů z veřejných zdrojů.
Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto článku Komise přijme prováděcí akty, v nichž stanoví formát vzoru společného akčního plánu. Tyto prováděcí akty se přijmou poradním postupem podle čl. 150 odst. 2.
Článek 107
Rozhodnutí o společném akčním plánu
1. Komise společný akční plán posoudí na základě informací uvedených v článku 106, aby se zjistilo, zda je podpora z fondů oprávněná.
Pokud Komise do dvou měsíců po předložení návrhu společného akčního plánu usoudí, že návrh nesplňuje požadavky hodnocení uvedené v článku 104, předá své připomínky členskému státu. Členský stát poskytne Komisi veškeré nezbytné dodatečné informace a případně společný akční program odpovídajícím způsobem upraví.
2. Za předpokladu, že byly dostatečně zohledněny všechny připomínky, přijme Komise prostřednictvím prováděcího aktu rozhodnutí o schválení společného akčního plánu nejpozději do čtyř měsíců po jeho předložení členským státem, nikoli však před přijetím dotčených operačních programů.
3. V rozhodnutí podle odstavce 2 se uvede příjemce a cíle společného akčního plánu, případné milníky a cíle pro výstupy a výsledky, náklady na dosažení těchto milníků a cílů pro výsledky a výstupy a plán financování pro jednotlivé operační programy a prioritní osy, včetně celkové způsobilé částky a částky výdajů z veřejných zdrojů, období provádění společného akčního plánu a případně zeměpisného pokrytí a cílových skupin společného akčního plánu.
4. Jestliže Komise prostřednictvím prováděcího aktu zamítne přidělení podpory pro společný akční plán z fondů, oznámí členskému státu své důvody ve lhůtě stanovené v odstavci 2.
Článek 108
Řídící výbor a změny společného akčního plánu
1. Členský stát nebo řídící orgán ustaví řídící výbor pro společný akční plán, který může být odlišný od monitorovacího výboru pro příslušné operační programy. Řídící výbor se schází nejméně dvakrát ročně a podává zprávu řídícímu orgánu. Řídící orgán případně informuje příslušný monitorovací výbor o výsledcích práce řídícího výboru a o pokroku v provádění společného akčního plánu v souladu s čl. 110 odst. 1 písm. e) a čl. 125 odst. 2 písm. a).
O složení řídícího výboru rozhodne členský stát po dohodě s příslušným řídicím orgánem ve shodě se zásadou partnerství.
Komise se může účastnit činnosti řídícího výboru jako poradce.
2. Řídící výbor vykonává tyto činnosti:
a) hodnotí pokrok při dosahování milníků, výstupů a výsledků společného akčního plánu;
b) posuzuje a schvaluje veškeré návrhy na změnu společného akčního plánu tak, aby byly zohledněny veškeré otázky ovlivňující jeho výkonnost.
3. Žádosti o změnu společných akčních plánů předložené Komisi členským státem musí být řádně odůvodněné. Komise posoudí, zda je žádost o změnu oprávněná, s přihlédnutím k informacím poskytnutým členským státem. Komise může vznést připomínky a členský stát poskytne Komisi všechny nezbytné dodatečné informace. Komise přijme prostřednictvím prováděcího aktu rozhodnutí ohledně žádosti o změnu nejpozději do tří měsíců po jejím oficiálním předložení členským státem za předpokladu, že byly případné připomínky Komise uspokojivě zohledněny. Změna vstoupí v platnost dnem uvedeného rozhodnutí, pokud není v rozhodnutí stanoveno jinak.
Článek 109
Finanční řízení a kontrola společného akčního plánu
1. Platby příjemci v rámci společného akčního plánu se provádějí jako jednorázové částky nebo standardní stupnice jednotkových nákladů. ►M6 ————— ◄
2. Finanční řízení, kontrola a audit společného akčního plánu jsou zaměřeny výhradně na ověření, zda byly splněny podmínky vymezené v rozhodnutí o schválení společného akčního plánu.
3. Příjemce společného akčního plánu a subjekty jednající z jeho pověření mohou použít své účetní postupy pro náklady na provádění operací. Tyto účetní postupy a náklady skutečně vynaložené příjemcem nepodléhají auditu prováděnému auditním orgánem nebo Komisí.
HLAVA III
MONITOROVÁNÍ, HODNOCENÍ, INFORMACE A KOMUNIKACE
KAPITOLA I
Monitorování a hodnocení
Článek 110
Funkce monitorovacího výboru
1. Monitorovací výbor prověřuje zejména:
a) veškeré otázky, které ovlivňují výkonnost operačního programu;
b) pokrok dosažený při provádění plánu hodnocení a opatření přijatá v návaznosti na závěry hodnocení;
c) provádění komunikační strategie, včetně informačních a komunikačních opatření a opatření zvyšujících viditelnost fondů;
d) provádění velkých projektů;
e) provádění společných akčních plánů;
f) opatření na podporu rovnosti mezi muži a ženami, rovných příležitostí a zákazu diskriminace, včetně přístupnosti pro osoby se zdravotním postižením;
g) opatření na podporu udržitelného rozvoje;
h) v případě, že ke dni předložení dohody o partnerství a operačního programu nejsou splněny platné předběžné podmínky, pokrok v rámci opatření ke splnění platných předběžných podmínek;
i) finanční nástroje.
2. Odchylně od čl. 49 odst. 3 monitorovací výbor prověřuje a schvaluje:
a) uplatňovanou metodiku a kritéria výběru operací, nejsou-li tato kritéria schválena místními akčními skupinami v souladu s čl. 34 odst. 3 písm. c);
b) výroční a závěrečné zprávy o provádění programu;
c) plán hodnocení pro operační program a případné změny tohoto plánu, a to i tehdy, je-li součástí společného plánu hodnocení podle čl. 114 odst. 1;
d) komunikační strategii pro operační program a případné změny této strategie;
e) jakýkoli návrh řídicího orgánu na případnou změnu operačního programu.
Článek 111
Prováděcí zprávy pro cíl Investice pro růst a zaměstnanost
1. Do 31. května 2016 a do stejného dne každého následujícího roku až do roku 2023 včetně předloží členský stát Komisi výroční zprávu o provádění programu podle čl. 50 odst. 1. Zpráva předložená v roce 2016 zahrnuje rozpočtové roky 2014 a 2015, jakož i období mezi počátečním dnem způsobilosti výdajů a 31. prosincem 2013.
2. U zpráv předložených v letech 2017 a 2019 je lhůtou uvedenou v odstavci 1 30. červen.
3. Ve výročních zprávách o provádění se uvádějí informace o:
a) provádění operačního programu podle čl. 50 odst. 2;
b) pokroku při přípravě a provádění velkých projektů a společných akčních plánů.
4. Ve výročních zprávách o provádění programů předložených v roce 2017 a 2019 se uvedou a posoudí informace požadované podle čl. 50 odst. 4 a 5 a informace uvedené v odstavci 3 tohoto článku spolu s těmito informacemi:
a) pokrok při provádění plánu hodnocení a opatření přijatá v návaznosti na závěry hodnocení;
b) výsledky informačních a propagačních opatření fondů prováděných v rámci komunikační strategie;
c) zapojení partnerů do provádění, monitorování a hodnocení operačního programu
Výroční zprávy o provádění programů podané v letech 2017 a 2019 mohou v závislosti na obsahu a cílech operačních programů stanovit tyto informace a vyhodnotit.:
a) pokrok při provádění integrovaného přístupu k územnímu rozvoji, včetně rozvoje regionů, které čelí demografickým výzvám a jsou trvale znevýhodněny nebo znevýhodněny přírodními podmínkami, udržitelného rozvoje měst a komunitně vedeného místního rozvoje v rámci operačního programu;
b) pokrok při provádění opatření k posílení způsobilosti orgánů členských států a příjemců spravovat a využívat fondy;
c) pokrok při provádění jakýchkoli meziregionálních a nadnárodních opatření;
d) případně přínos k makroregionálním strategiím a strategiím pro pobřežní oblasti;
e) zvláštní opatření na podporu rovnosti žen a mužů a k předcházení diskriminaci, zejména přístupnost pro osoby se zdravotním postižením, a provedená opatření, která mají zajistit začlenění hlediska rovnosti žen a mužů do operačního programu a jednotlivých operací;
f) opatření přijatá na podporu udržitelného rozvoje v souladu s článkem 8;
g) případně pokrok při provádění opatření v oblasti sociálních inovací;
h) pokrok při provádění opatření k řešení zvláštních potřeb zeměpisných oblastí nejvíce postižených chudobou nebo cílových skupin, jimž nejvíce hrozí chudoba, diskriminace nebo sociální vyloučení, se zvláštním zřetelem na marginalizované skupiny obyvatel, osoby se zdravotním postižením, dlouhodobě nezaměstnané a mladé lidi bez zaměstnání, případně včetně použitých finančních prostředků;
Odchylně od prvního a druhého pododstavce a za účelem zajištění jednotnosti mezi dohodou o partnerství a zprávou o pokroku ►C1 mohou členské státy s maximálně jedním operačním programem na fond zahrnout informace týkající se předběžných podmínek podle čl. 50 odst. 4, informace vyžadované podle čl. 50 odst. 5 a informace ◄ podle písm. a), b), c) a h) druhého pododstavce tohoto odstavce do zprávy o pokroku namísto do výročních zpráv o provádění programů předkládaných v letech 2017 a 2019 a závěrečné zprávy o provádění programu, aniž je dotčen čl. 110 odst. 2 písm. b).
5. Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto článku Komise přijme prováděcí akty, kterými stanoví vzory pro výroční a závěrečné zprávy o provádění programů. Tyto prováděcí akty se přijímají poradním postupem podle čl. 150 odst. 2.
Článek 112
Předávání finančních údajů
1. Do 31. ledna, 31. července a 31. října předá členský stát elektronicky Komisi pro účely monitorování tyto údaje za každý operační program a každou prioritní osu:
a) celkové a způsobilé náklady z veřejných zdrojů na všechny operace a počet operací vybraných k poskytnutí podpory;
b) celková výše způsobilých výdajů, jež příjemci vykázali řídicímu orgánu.
2. Kromě toho musí předání učiněné ke dni 31. ledna obsahovat výše uvedené údaje rozčleněné podle kategorií zásahu. Toto předání se považuje za splnění požadavku na předložení finančních údajů podle čl. 50 odst. 2.
3. Převody, které mají být provedeny do 31. ledna a 31. července, ►C1 musí být doprovázeny odhadem částky, na kterou hodlají členské státy podat žádosti o platbu pro stávající rozpočtový rok a následující rozpočtový rok. ◄
4. Datum uzávěrky pro údaje předkládané podle tohoto článku se stanoví na konec měsíce předcházejícího měsíci jejich předložení.
5. Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto článku Komise přijme prováděcí akty, jimiž stanoví vzor, který má být použit při předkládání finančních údajů Komisi pro účely monitorování. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 150 odst. 3.
Článek 113
Zpráva o soudržnosti
Zpráva Komise podle článku 175 Smlouvy o fungování EU obsahuje:
a) popis pokroku v dosahování hospodářské, sociální a územní soudržnosti, včetně socioekonomické situace a rozvoje regionů, jakož i začlenění priorit Unie;
b) popis úlohy fondů, financování EIB a ostatních nástrojů, jakož i vlivu dalších politik Unie a členských států na dosažený pokrok;
c) případně uvedení budoucích opatření a politik Unie potřebných k posílení hospodářské, sociální a územní soudržnosti i ke splnění priorit Unie.
Článek 114
Hodnocení
1. Řídící orgán nebo členský stát vypracuje pro jeden nebo více operačních programů plán hodnocení. Plán hodnocení se předloží monitorovacímu výboru do jednoho roku po přijetí operačního programu. V případě specializovaných programů uvedených v čl. 39 odst. 4 prvním pododstavci písm. b), které byly přijaty před 2. srpnem 2018, se plán hodnocení předloží monitorovacímu výboru do jednoho roku po uvedeném dni.
2. Do 31. prosince 2022 předloží řídicí orgány Komisi pro každý operační program zprávu shrnující závěry hodnocení provedených v průběhu programového období a hlavní výstupy a výsledky operačního programu, přičemž informace uvedené ve zprávě doplní připomínkami.
3. Komise provádí následná hodnocení v úzké spolupráci s členskými státy a řídicími orgány.
▼M6 —————
KAPITOLA II
Informace, komunikace a viditelnost
Článek 115
Informace, komunikace a viditelnost
1. Členské státy a řídicí orgány zodpovídají za:
a) vypracování komunikačních strategií;
b) zajištění vytvoření jediných internetových stránek nebo jediného internetového portálu poskytujícího informace o všech operačních programech v daném členském státu a přístup k nim, včetně informací o harmonogramu provádění programování a o veškerých souvisejících procesech veřejné konzultace;
c) informování potenciálních příjemců o možnostech financování v rámci operačních programů;
d) informování občanů Unie o úloze a úspěších politiky soudržnosti a fondů prostřednictvím opatření zviditelňujících výsledky a dopady dohod o partnerství, operačních programů a operací.
2. Za účelem zajištění transparentnosti týkající se podpory z fondů vedou členské státy nebo řídicí orgány seznam operací rozčleněný podle operačních programů a fondů v tabulkovém formátu umožňujícím třídění, vyhledávání, výpisy, srovnávání a snadné zveřejnění údajů na internetu, například ve formátu CSV nebo XML. Seznam operací je dostupný prostřednictvím jediných internetových stránek nebo jediného internetového portálu poskytujícího seznam a přehled všech operačních programů v daném členském státu.
Za účelem podpory následného využívání seznamu operací v soukromém sektoru, občanskou společností nebo vnitrostátními orgány veřejné správy mohou internetové stránky jasně uvádět příslušná licenční pravidla, jimiž se zveřejnění údajů řídí.
Seznam operací se aktualizuje nejméně jednou za šest měsíců.
Minimální informace, které mají být uvedeny v seznamu operací, jsou stanoveny v příloze XII.
3. Podrobná pravidla týkající se informování, komunikace a viditelnosti pro veřejnost a informačních opatření pro potenciální příjemce a pro příjemce jsou stanovena v příloze XII.
4. Komise přijme prováděcí akty upravující, které upravují technické vlastnosti informačních a komunikačních opatření k určité operaci a pokyny pro vytvoření znaku a vymezení standardních barev. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 150 odst. 3.
Článek 116
Komunikační strategie
1. Členský stát nebo řídicí orgány vypracují pro každý operační program komunikační strategii. Pro několik operačních programů může být vypracována společná komunikační strategie. V komunikační strategii se zohlední rozsah dotyčného operačního programu či programů v souladu se zásadou proporcionality.
Komunikační strategie obsahuje prvky stanovené v příloze XII.
2. Komunikační strategie se předloží monitorovacímu výboru ke schválení v souladu s čl. 110 odst. 2 písm. d), a to nejpozději do šesti měsíců od přijetí dotyčného operačního programu či programů.
Je-li pro několik operačních programů vypracována společná komunikační strategie, jež se týká několika monitorovacích výborů, může členský stát určit jeden monitorovací výbor, jenž je pověřen, aby na základě konzultací s ostatními příslušnými monitorovacími výbory schválil společnou komunikační strategii i veškeré následné změny této strategie.
Členský stát nebo řídicí orgány mohou komunikační strategii v případě potřeby během programového období změnit. Změněnou komunikační strategii řídicí orgán předloží monitorovacímu výboru ke schválení v souladu s čl. 110 odst. 2 písm. d).
3. Odchylně od odst. 2 třetího pododstavce tohoto článku řídící orgán informuje příslušný monitorovací výbor nebo výbory nejméně jednou ročně o pokroku při provádění komunikační strategie uvedené v čl. 110 odst. 1 písm. c) a o své analýze výsledků jejího provádění, jakož i o informačních a komunikačních činnostech a opatřeních zviditelňujících fondy, jež jsou plánovány na nadcházející rok. Monitorovací výbor vydá stanovisko k plánovaným činnostem a opatřením na nadcházející rok, včetně způsobů, jak zvýšit účinnost komunikačních činností zaměřených na veřejnost.
Článek 117
Informační a komunikační pracovníci a jejich sítě
1. Každý členský stát určí informačního a komunikačního pracovníka, jehož úkolem je koordinovat informační a komunikační činnosti týkající se jednoho nebo více fondů, včetně příslušných programů v rámci cíle Evropská územní spolupráce, a uvědomí o tom Komisi.
2. Informační a komunikační pracovník je pověřen koordinací vnitrostátní sítě komunikátorů fondu, pokud taková síť existuje, vytvářením a udržováním internetových stránek nebo internetového portálu podle přílohy XII a poskytováním přehledu komunikačních opatření přijatých na úrovni členského státu.
3. Každý řídicí orgán určí jednu osobu zodpovědnou za informování a komunikaci na úrovni operačního programu a informuje Komisi o těchto určených osobách. Ve vhodných případech může být pro několik operačních programů určena jediná osoba.
4. Komise zřizuje unijní sítě tvořené členy jmenovanými členskými státy, aby byla zajištěna výměna informací o výsledcích provádění komunikačních strategií, výměna zkušeností s prováděním informačních a komunikačních opatření a výměna osvědčených postupů a umožnilo se společné plánování nebo koordinace komunikačních činností mezi členskými státy navzájem a s Komisí, je-li to vhodné. Sítě nejméně jednou ročně projednají a posoudí účinnost informačních a komunikačních opatření a navrhnou doporučení s cílem posílit dosah a dopad komunikačních činností, jakož i zvýšit povědomí o výsledcích a přidané hodnotě těchto činností.
HLAVA IV
TECHNICKÁ POMOC
Článek 118
Technická pomoc z podnětu Komise
Fondy mohou s přihlédnutím k odpočtům podle čl. 91 odst. 3 podporovat technickou pomoc až do výše 0,35 % svého ročního přídělu.
Článek 119
Technická pomoc členských států
1. Výše přídělů z fondů na technickou pomoc v členském státě je omezena na 4 % z celkové výše prostředků fondů přidělených na operační programy v rámci cíle Investice pro růst a zaměstnanost.
Členské státy mohou zvláštní příděl pro Iniciativu na podporu zaměstnanosti mladých lidí zohlednit ve výpočtu stropu celkové částky finančních prostředků přidělených na technickou pomoc každého členského státu.
2. ►M6 ————— ◄ Aniž je dotčen odstavec 1, prostředky přidělené na technickou pomoc z fondu nesmí přesáhnout 10 % z celkové výše prostředků případně přidělených z tohoto fondu na operační programy v určitém členském státě v každé kategorii regionů v rámci cíle Investice pro růst a zaměstnanost.
3. Odchylně od čl. 70 odst. 1 a 2 mohou být operace technické pomoci prováděny mimo programovou oblast, avšak v rámci Unie, jsou-li tyto operace pro operační program přínosné nebo jsou-li v případě operačního programu technické pomoci přínosné pro ostatní dotčené programy.
4. V případě strukturálních fondů, kdy jsou příděly uvedené v odstavci 1 použity na podporu operací technické pomoci vztahujících se na více než jednu kategorii regionů, může být výdaj související s těmito operacemi uskutečněn v rámci prioritní osy spojující různé kategorie regionů a přidělen na poměrném základě s ohledem na příslušné příděly pro jednotlivé kategorie regionů operačního programu nebo s ohledem na příděl v každé kategorii regionů jako podíl z celkového přídělu pro členský stát.
5. Pokud celkový objem prostředků přidělených členskému státu v rámci cíle Investice pro růst a zaměstnanost nepřesahuje 1 000 000 000 EUR, může být odchylně od odstavce 1 částka přidělená na technickou pomoc zvýšena až na 6 % z této celkové částky nebo na 50 000 000 EUR, podle toho, která částka je nižší.
5a. Posouzení, zda byly dodrženy procentní podíly, se provede v době přijetí operačního programu.
6. Technická pomoc má podobu jednofondové prioritní osy v rámci operačního programu nebo podobu zvláštního operačního programu nebo obě podoby.
HLAVA V
FINANČNÍ PODPORA Z FONDŮ
Článek 120
Určení míry spolufinancování
1. V rozhodnutí Komise o přijetí operačního programu se stanoví míra spolufinancování a maximální výše podpory z fondů pro každou prioritní osu. Pokud se prioritní osa týká více než jedné kategorie regionů nebo více než jednoho fondu, stanoví v nutných případech rozhodnutí Komise míru spolufinancování podle kategorie regionu a fondu.
2. U každé prioritní osy se v rozhodnutí Komise stanoví, zda se míra spolufinancování pro danou prioritní osu má vztahovat na:
a) celkové způsobilé výdaje, včetně výdajů z veřejných zdrojů a soukromých zdrojů; nebo
b) způsobilé výdaje z veřejných zdrojů.
3. Míra spolufinancování na úrovni každé prioritní osy, a případně podle kategorie regionu a fondu, operačních programů v rámci cíle Investice pro růst a zaměstnanost nesmí přesáhnout:
a) 85 % pro Fond soudržnosti;
b) 85 % pro méně rozvinuté regiony členských států, jejichž průměrný HDP na obyvatele za období let 2007 - 2009 byl nižší než 85 % průměru EU-27 v průběhu stejného období, a pro nejvzdálenější regiony, včetně dodatečných přídělů pro nejvzdálenější regiony v souladu s čl. 92 odst. 1 písm. e) a čl. 4 odst. 2 nařízení o EÚS;
c) 80 % pro méně rozvinuté regiony členských států neuvedených v písmeni b) a pro všechny regiony, jejichž HDP na obyvatele – používaný jako kritérium způsobilosti - za programové období 2007 až 2013 byl nižší než 75 % průměru EU-25 za totéž období, avšak jejichž HDP na obyvatele je vyšší než 75 % HDP průměru EU-27, jakož i pro regiony definované v čl. 8 odst. 1 nařízení (EU) č. 1083/2006, které na programové období 2007 až 2013 čerpají přechodnou podporu;
d) 60 % pro přechodové regiony, které nejsou uvedeny v písmeni c);
e) 50 % pro rozvinutější regiony, které nejsou uvedeny v písmeni c);
Pro období od 1. ledna 2014 do uzavření operačního programu nesmí být míra spolufinancování na úrovni každé prioritní osy pro všechny operační programy na Kypru vyšší než 85 %.
Komise provede přezkum k posouzení toho, zda je odůvodněné zachovat míru spolufinancování uvedenou v druhém pododstavci po 30. červnu 2017 a případně předloží do 30. června 2016 legislativní návrh.
Míra spolufinancování na úrovni každé prioritní osy operačních programů v rámci cíle Evropská územní spolupráce nesmí přesáhnout 85 %.
Maximální míra spolufinancování podle prvního pododstavce písm. b), c), d) a e) se navýší u každé prioritní osy provádějící Iniciativu na podporu zaměstnanosti mladých lidí a pokud je prioritní osa určena pro sociální inovace nebo nadnárodní spolupráci nebo pro jejich kombinaci. Navýšení se stanoví v souladu s pravidly pro daný fond.
4. Míra spolufinancování dodatečného přídělu podle čl. 92 odst. 1 písm. e) pro regiony úrovně NUTS 2 splňující kritéria stanovená v protokolu č. 6 k aktu o přistoupení z roku 1994 nepřesáhne 50 %.
5. Maximální míra spolufinancování podle odstavce 3 na úrovni prioritní osy se zvýší o deset procentních bodů, pokud se celá prioritní osa provádí prostřednictvím finančních nástrojů nebo prostřednictvím komunitně vedeného místního rozvoje.
6. Příspěvek z fondů na každou prioritní osu nesmí být nižší než 20 % způsobilých výdajů z veřejných zdrojů.
7. V rámci operačního programu lze zřídit samostatnou prioritní osu s mírou spolufinancování až 100 % za účelem podpory operací prováděných prostřednictvím finančních nástrojů zřízených na úrovni Unie a řízených přímo či nepřímo Komisí. Pokud je pro tento účel zřízena samostatná prioritní osa, nesmí se podpora v rámci této osy provádět jinými prostředky.
8. V rámci operačního programu lze zavést samostatnou prioritní osu s mírou spolufinancování až 95 % na podporu operací, jež splňují všechny tyto podmínky:
a) operace jsou vybrané řídicími orgány v reakci na závažné nebo regionální přírodní katastrofy ve smyslu článku 2 odst. 2 a odst. 3 nařízení Rady (ES) č. 2012/2002 ( 25 );
b) operace jsou zaměřené na obnovu v reakci na přírodní katastrofu; a
c) operace jsou podporované v rámci investiční priority EFRR.
Částka přidělená na operace uvedené v prvním pododstavci nesmí překročit 5 % z celkového přídělu EFRR v členském státě na programové období 2014–2020.
Odchylně od čl. 65 odst. 9 jsou výdaje na operace v rámci této prioritní osy způsobilé ode dne, kdy došlo k přírodní katastrofě.
Pokud byly výdaje v souvislosti s operacemi uvedenými v prvním pododstavci zahrnuty do žádosti o platby předložené Komisi před zřízením samostatné prioritní osy, provede členský stát nezbytné úpravy následující žádosti o platby a případně následujících účtů předložených po přijetí změny programu.
Článek 121
Úprava míry spolufinancování
Míru spolufinancování z fondů na určitou prioritní osu lze upravit s ohledem na:
1) důležitost prioritní osy pro dosahování strategie Unie zaměřené na inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění při zohlednění zvláštních nedostatků, které je třeba řešit;
2) ochranu a zlepšení životního prostředí, zejména uplatňováním zásady předběžné opatrnosti, zásady preventivních opatření a zásady „znečišťovatel platí“;
3) míru mobilizace soukromých finančních prostředků;
4) pokrytí oblastí, jež jsou vážně a trvale znevýhodněny přírodními nebo demografickými podmínkami, které jsou definovány takto:
a) ostrovní členské státy způsobilé v rámci Fondu soudržnosti a jiné ostrovy s výjimkou těch, na jejichž území se nachází hlavní město členského státu nebo jež mají pevné spojení s pevninou,
b) hornaté oblasti vymezené vnitrostátními právními předpisy členského státu,
c) řídce (tzn. méně než 50 obyvatel na čtvereční kilometr) a velmi řídce (méně než 8 obyvatel na čtvereční kilometr) osídlené oblasti.
d) začlenění nejvzdálenějších regionů uvedených v článku 349 Smlouvy o fungování EU.
ČÁST ČTVRTÁ
OBECNÁ USTANOVENÍ PRO FONDY A ENRF
HLAVA VI
ŘÍZENÍ A KONTROLA
KAPITOLA I
Systémy řízení a kontroly
Článek 122
Povinnosti členských států
1. Členské státy zajistí, aby systémy řízení a kontroly operačních programů byly zavedeny v souladu s články 72, 73 a 74.
2. Členské státy předcházejí nesrovnalostem, odhalují je a zajišťují jejich nápravu a vymáhají neoprávněně vyplacené částky spolu s případnými úroky z prodlení. ►C1 Oznámí Komisi nesrovnalosti v příspěvcích z některého z fondů nebo z ENRF přesahující 10 000 EUR a průběžně ji informují o podstatném pokroku v souvisejících správních a soudních řízeních. ◄
Členské státy neoznamují Komisi nesrovnalosti související s:
a) případy, kdy nesrovnalost spočívá pouze v úplném nebo částečném neprovedení určité operace uvedené ve spolufinancovaném operačním programu z důvodu úpadku příjemce;
b) případy, na něž příjemce upozornil řídicí či certifikační orgán dobrovolně a dříve, než je některý z těchto orgánů odhalil, ať již před nebo po vyplacení příspěvku z veřejných zdrojů;
c) případy, které řídicí nebo certifikační orgán odhalil a napravil dříve, než byly příslušné výdaje zahrnuty do žádosti o platbu předložené Komisi.
Ve všech ostatních případech, zejména před úpadkem nebo existuje-li podezření z podvodu, se zjištěné nesrovnalosti a související preventivní a nápravná opatření oznámí Komisi.
Nelze-li částky neoprávněně vyplacené příjemci na určitou operaci získat zpět v důsledku pochybení nebo nedbalosti členského státu, zodpovídá za uhrazení dotčených částek zpět do rozpočtu Unie členský stát. Členské státy se mohou rozhodnout nevymáhat od příjemce neoprávněně vyplacenou částku příspěvku z fondů, pokud nepřesahuje 250 EUR, bez zahrnutí úroku, na určitou operaci v daném účetním roce.
Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 149, kterými stanoví další podrobná pravidla týkající se kritérií pro určení případů nesrovnalostí, které je třeba oznámit, a údajů, jež je třeba poskytnout, a pro podmínky a postupy, jež se mají použít k rozhodnutí o tom, zda mají členské státy uhradit částky, které nelze získat zpět.
Komise přijme prováděcí akty, kterými stanoví četnost podávání zpráv o nesrovnalostech a jejich formát. Tyto prováděcí akty se přijímají poradním postupem podle čl. 150 odst. 2
3. Členské státy zajistí, aby nejpozději do 31. prosince 2015 mohly všechny výměny informací mezi příjemci a řídicím orgánem, certifikačním orgánem, auditním orgánem a zprostředkujícími subjekty probíhat prostřednictvím systému pro elektronickou výměnu údajů.
Systémy uvedené v prvním pododstavci usnadňují interoperabilitu s vnitrostátními a unijními rámci a umožňují příjemcům předkládat všechny informace uvedené v prvním pododstavci pouze jednou.
Komise přijme prováděcí akty, kterými stanoví podrobná pravidla týkající se výměny informací podle tohoto odstavce. Tyto prováděcí akty se přijmou přezkumným postupem podle čl. 150 odst. 3.
4. Odstavec 3 se nepoužije na ENRF.
KAPITOLA II
Řídicí a kontrolní orgány
Článek 123
Určení orgánů
1. Každý členský stát určí pro každý operační program celostátní, regionální nebo místní orgán veřejné správy nebo veřejný či soukromý subjekt jako řídicí orgán. Tentýž řídicí orgán může být určen pro více operačních programů.
2. Členský stát určí pro každý operační program celostátní, regionální nebo místní orgán veřejné správy nebo veřejný subjekt jako certifikační orgán, aniž je dotčen odstavec 3. Tentýž certifikační orgán může být určen pro více operačních programů.
3. Členský stát může pro operační program určit řídicí orgán, který je veřejným orgánem nebo subjektem a který navíc plní i funkce certifikačního orgánu.
4. Členský stát určí pro každý operační program celostátní, regionální nebo místní orgán veřejné správy nebo veřejný subjekt funkčně nezávislý na řídicím orgánu a certifikačním orgánu jako auditní orgán. Tentýž auditní orgán může být určen pro více operačních programů.
5. Za předpokladu, že se jedná o fondy nebo o ENRF a že je dodržena zásada oddělení funkcí, mohou být řídící orgán, případný certifikační orgán a auditní orgán součástí stejného orgánu veřejné správy nebo veřejného subjektu.
Pokud celková výše podpory z fondů na operační program přesáhne částku 250 000 000 EUR, nebo přesáhne 100 000 000 EUR z ENRF, může být auditní orgán součástí stejného orgánu veřejné správy nebo veřejného subjektu jako řídicí orgán buď v případě, že Komise v souladu s platnými ustanoveními předchozího programového období informovala přede dnem přijetí dotčeného operačního programu členský stát o svém závěru, že se členský stát může spolehnout zejména na stanovisko svého auditora, nebo v případě, že je Komise na základě zkušenosti z předchozího programového období přesvědčena, že institucionální organizace a odpovědnost auditního orgánu poskytuje odpovídající záruky jeho funkční nezávislosti a spolehlivosti.
6. Členský stát může určit jeden nebo více zprostředkujících subjektů pro výkon některých úkolů řídicího nebo certifikačního orgánu z pověření tohoto orgánu. Příslušná ujednání mezi řídicím orgánem nebo certifikačním orgánem a zprostředkujícími subjekty musí být oficiálně písemně zaznamenána.
7. Členský stát nebo řídicí orgán může pověřit řízením části operačního programu zprostředkující subjekt, a to písemnou dohodou mezi zprostředkujícím subjektem a členským státem nebo řídicím orgánem (dále jen „globální grant“). Zprostředkující subjekt poskytne záruky své solventnosti a způsobilosti v dotčeném oboru, jakož i v oblasti správního a finančního řízení.
8. Členský stát může z vlastního podnětu určit koordinační orgán, jehož úkolem je udržovat kontakt s Komisí a poskytovat jí informace, koordinovat činnost ostatních příslušných určených orgánů a podporovat harmonizované uplatňování platných právních předpisů.
9. Členský stát stanoví písemně pravidla upravující jeho vztahy s řídicími orgány, certifikačními orgány a auditními orgány, vztahy mezi těmito orgány navzájem a vztahy těchto orgánů s Komisí.
Článek 124
Postup pro určení řídicího orgánu a certifikačního orgánu
1. Předtím, než předloží Komisi první žádost o průběžnou platbu, oznámí jí členský stát den a formu určení řídicího a případně certifikačního orgánu, které bylo provedeno na příslušné úrovni.
2. Určení uvedené v odstavci 1 vychází ze zprávy a stanoviska nezávislého auditního subjektu, které hodnotí, zda orgány dodržují kritéria týkající se prostředí vnitřní kontroly, řízení rizik, řídící a kontrolní činnosti a monitorování stanovená v příloze XIII. Nezávislým auditním subjektem je auditní orgán nebo jiný veřejnoprávní či soukromoprávní subjekt, který má potřebnou auditorskou způsobilost, je nezávislý na řídicím orgánu, a případně i na certifikačním orgánu, a při výkonu své činnosti bere v úvahu mezinárodně uznávané auditorské standardy. Dospěje-li nezávislý auditní subjekt k závěru, že část řídícího a kontrolního systému, která se týká řídicího orgánu nebo certifikačního orgánu, je v zásadě stejná jako v předchozím programovém období a že na základě auditorské činnosti provedené v souladu s příslušnými ustanoveními nařízení (ES) č. 1083/2006 a nařízení Rady (ES) č. 1198/2006 ( 26 ) lze doložit jejich účinné fungování během tohoto období, může přijmout závěr, že příslušná kritéria jsou splněna, aniž by prováděl další auditorskou práci.
3. Pokud celková částka podpory z fondů na operační program přesahuje částku 250 000 000 EUR nebo z ENRF přesahuje částku 100 000 000 EUR, může si Komise do jednoho měsíce od oznámení o určení uvedeného v odstavci 1 vyžádat zprávu a stanovisko nezávislého auditního subjektu uvedeného v odstavci 2 a popis funkcí a postupů zavedených pro řídicí orgán a případně pro certifikační orgán. Komise rozhodne, zda si vyžádá tyto dokumenty na základě svého posouzení rizik s ohledem na informace o podstatných změnách ve funkcích a postupech řídicího orgánu a případně certifikačního orgánu ve srovnání s funkcemi a postupy zavedenými v předchozím programovém období a s ohledem na příslušné doklady jejich účinného fungování.
Komise může vznést připomínky do dvou měsíců od obdržení dokumentů uvedených v prvním pododstavci. Aniž je dotčen článek 83, posuzování těchto dokumentů nepřeruší vyřizování žádostí o průběžné platby.
4. Pokud celková částka podpory z fondů na operační program přesahuje částku 250 000 000 EUR nebo zv ENRF přesahuje částku 100 000 000 EUR, a pokud došlo k podstatným změnám ve funkcích a postupech řídicího orgánu a případně certifikačního orgánu ve srovnání s funkcemi a postupy zavedenými v předchozím programovém období, může členský stát z vlastního podnětu do dvou měsíců od oznámení určení uvedeného v odstavci 1 předložit Komisi dokumenty uvedené v odstavci 3. Komise se k těmto dokumentům vyjádří do tří měsíců od jejich obdržení.
5. Pokud ze stávajících výsledků auditu a kontroly vyplývá, že určený orgán již nesplňuje kritéria uvedená v odstavci 2, členský stát na odpovídající úrovni a podle závažnosti problému stanoví zkušební dobu, během níž musí být učiněna nezbytná nápravná opatření.
Pokud určený orgán neprovede požadovaná nápravná opatření ve zkušební době stanovené členským státem, členský stát na odpovídající úrovni ukončí určení tohoto orgánu.
Je-li pro některý určený orgán stanovena zkušební doba, členský stát o tom neprodleně informuje Komisi, přičemž jí poskytne údaje o dané zkušební době, o jejím ukončení v návaznosti na provedení nápravných opatření, jakož i o ukončení určení některého orgánu. Aniž je dotčeno použití článku 83, oznámení o tom, že členský stát stanovil pro některý určený orgán zkušební dobu, nepřeruší vyřizování žádostí o průběžné platby.
6. Je-li určení řídicího orgánu nebo certifikačního orgánu ukončeno, členský stát určí v souladu s postupem stanoveným v odstavci 2 nový subjekt, který převezme funkce řídicího orgánu nebo certifikačního orgánu, a oznámí to Komisi.
7. Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto článku Komise přijme prováděcí akty, kterými stanoví vzor pro zprávu a stanovisko nezávislého auditního orgánu a popis funkcí a postupů zavedených pro řídicí orgán a případně pro certifikační orgán. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 150 odst. 3.
Článek 125
Funkce řídicího orgánu
1. Řídicí orgán zodpovídá za řízení operačního programu v souladu se zásadou řádného finančního řízení.
2. Pokud jde o řízení operačního programu, řídicí orgán:
a) podporuje činnost monitorovacího výboru uvedeného v článku 47 a poskytuje mu informace, které výbor potřebuje k plnění svých úkolů, zejména údaje týkající se pokroku operačního programu v dosahování cílů, finanční údaje a údaje týkající se ukazatelů a milníků;
b) vypracovává výroční a závěrečné zprávy o provádění programu uvedené v článku 50 a po schválení monitorovacím výborem je předkládá Komisi;
c) zpřístupňuje zprostředkujícím subjektům a příjemcům informace, které jsou důležité pro plnění jejich úkolů, respektive pro provádění operací;
d) zřizuje systém pro zaznamenávání a uchovávání počítačových údajů o každé operaci, které jsou nezbytné pro monitorování, hodnocení, finanční řízení, ověřování a audit, případně včetně údajů o jednotlivých účastnících operací;
e) zajišťuje, aby údaje uvedené v písmeni d) byly shromažďovány, zadávány a ukládány v systému uvedeném v písmeni d) a aby údaje o ukazatelích byly rozděleny podle pohlaví, pokud to vyžadují přílohy I a II nařízení o ESF.
3. Pokud jde o výběr operací, řídicí orgán:
a) vypracovává a po schválení uplatňuje vhodné postupy a kritéria výběru, jež:
i) zajistí, aby operace přispěly k dosažení konkrétních cílů a výsledků příslušné priority;
ii) jsou nediskriminační a transparentní,
iii) zohledňují obecné zásady stanovené v článcích 7 a 8;
b) zajišťuje, aby vybraná operace spadala do působnosti ENRF, dotčeného fondu nebo dotčených fondů a aby mohla být přiřazena ke kategorii zásahu, nebo v případě ENRF opatření, určené v prioritě nebo prioritách operačního programu;
c) zajišťuje, aby byl příjemci poskytnut dokument, který stanoví podmínky podpory pro každou operaci, včetně zvláštních požadavků týkajících se produktů nebo služeb, jež mají být dodány v rámci operace, plánu financování a lhůty pro provedení, jakož i požadavky na informování, komunikaci a viditelnost;
d) se před schválením operace přesvědčí, že příjemce má správní, finanční a provozní způsobilost ke splnění podmínek uvedených v písmeni c);
e) se přesvědčí, že pokud operace začala před podáním žádosti o financování řídicímu orgánu, byly dodrženy platné právní předpisy vztahující se na danou operaci;
f) zajistí, aby po přemístění výrobní činnosti mimo programovou oblast nebyly do operací, které by měly získat podporu z fondů nebo ENRF, začleněny činnosti, které byly nebo měly být předmětem řízení o zpětném získání vyplacených částek podle článku 71;
g) určí kategorii zásahů, nebo v případě ENRF opatření, kterým se mají připisovat výdaje operace.
4. Pokud jde o finanční řízení a kontrolu operačního programu, řídicí orgán:
a) ověřuje, že spolufinancované produkty a služby byly dodány a že operace je v souladu s použitelným právem, operačním programem a podmínkami podpory operace, a
i) mají-li být uhrazeny náklady podle čl. 67 odst. 1 prvního pododstavce písm. a), že byla zaplacena částka výdajů vykázaných příjemcem ve vztahu k těmto nákladům;
ii) mají-li být uhrazeny náklady podle čl. 67 odst. 1 prvního pododstavce písm. b) až e), že byly splněny podmínky pro úhradu výdajů příjemci;
b) zajišťuje, aby příjemci zapojení do provádění operací hrazených na základě skutečně vynaložených způsobilých nákladů vedli buď oddělený účetní systém nebo používali vhodný účetní kód pro všechny transakce související s operací;
c) zavádí účinná a přiměřená opatření proti podvodům s přihlédnutím ke zjištěným rizikům;
d) stanoví postupy k zajištění toho, aby všechny doklady týkající se výdajů a auditů, jež jsou nezbytné pro zajištění odpovídající auditní stopy, byly uchovávány v souladu s požadavky čl. 72 písm. g);
e) vypracovává prohlášení řídicího subjektu a shrnutí výsledků za daný rok ►M6 podle čl. 63 odst. 5 písm. a) a b) a odst. 6 a 7 finančního nařízení ◄ .
Odchylně od prvního pododstavce písm. a) může nařízení o EÚS stanovit zvláštní pravidla pro ověřování programů spolupráce.
5. Ověřování podle odst. 4 prvního pododstavce písm. a) musí zahrnovat tyto postupy:
a) správní ověření každé žádosti o úhradu předložené příjemcem,
b) ověření operací na místě.
Frekvence a rozsah ověření na místě musí být úměrné výši podpory z veřejných zdrojů poskytnuté na danou operaci a úrovni rizika zjištěného při těchto ověřeních a auditech prováděných auditním orgánem u systému řízení a kontroly jako celku.
6. Ověření jednotlivých operací na místě podle odst. 5 prvního pododstavce písm. b) lze provádět na základě výběru vzorků.
7. Pokud je v rámci operačního programu řídicí orgán rovněž příjemcem, je třeba přijmout pro ověření uvedená v odst. 4 prvním pododstavci písm. a) taková opatření, která zajistí odpovídající oddělení funkcí.
8. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 149, kterými stanoví pravidla upřesňující informace týkající se údajů, jež je třeba v rámci systému monitorování uvedeného v odst. 2 písm. d) tohoto článku zaznamenat a uchovat v elektronické podobě.
Komise přijme prováděcí akty, kterými stanoví technické specifikace systému zavedeného podle odst. 2 písm. d) tohoto článku. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 150 odst. 3.
9. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 149, kterými stanoví podrobné minimální požadavky na auditní stopu uvedenou v odst. 4 prvním pododstavci písm. d) tohoto článku, pokud jde o účetní záznamy, které mají být uchovány, a o podklady, které mají být uchovávány na úrovni certifikačního orgánu, řídicího orgánu, zprostředkujících subjektů a příjemců podpory.
10. Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto článku, Komise přijme prováděcí akty týkající se vzoru prohlášení řídicího subjektu uvedeného v odst. 4 prvním pododstavci písm. e) tohoto článku. Tyto prováděcí akty se přijímají poradním postupem podle čl. 150 odst. 2.
Článek 126
Funkce certifikačního orgánu
Certifikační orgán operačního programu zejména:
a) vypracovává a předkládá žádosti o platbu Komisi a potvrzuje, že tyto žádosti pocházejí ze spolehlivých účetních systémů, zakládají se na ověřitelných podkladech a byly ověřeny řídicím orgánem;
b) vypracovává účetní závěrky uvedené ►M6 v čl. 63 odst. 5 písm. a) a odst. 6 finančního nařízení ◄ ;
c) potvrzuje úplnost, přesnost a věrohodnost účetní závěrky a osvědčuje, že zaúčtované výdaje jsou v souladu s platnými právními předpisy a byly vynaloženy na operace vybrané pro financování podle kritérií platných pro daný operační program a v souladu s platnými právními předpisy;
d) zajišťuje, aby existoval systém, který v počítačové podobě zaznamenává a ukládá účetní záznamy za každou operaci ►C1 a který umožňuje zaznamenávat a ukládat všechny údaje potřebné k vypracování žádostí o platbu a účetní závěrky, včetně záznamů o částkách, jež ◄ mají být získány zpět, částkách získaných zpět a částkách odejmutých z důvodu zrušení celého příspěvku na operaci či operační program nebo části tohoto příspěvku;
e) zajišťuje, aby pro účely vypracování a předkládání žádostí o platbu obdržel od řídicího orgánu přiměřené informace o postupech a ověřeních prováděných v souvislosti s výdaji;
f) při vypracování a předkládání žádostí o platbu zohledňuje výsledky všech auditů provedených auditním orgánem nebo z jeho pověření;
g) vede v počítačové podobě účetní záznamy o výdajích vykázaných Komisi a odpovídajících příspěvcích z veřejných zdrojů vyplacených příjemcům;
h) vede záznamy o částkách, které mají být získány zpět, a částkách odejmutých z důvodu zrušení celého příspěvku na operaci nebo jeho části. ►C1 Částky získané zpět se vracejí do rozpočtu Unie před uzavřením operačního programu tak, že se odečtou z následné žádosti o platbu. ◄
Článek 127
Funkce auditního orgánu
1. Auditní orgán zajišťuje, aby se prováděly audity řádného fungování systému řízení a kontroly operačního programu a audity vhodného vzorku operací na základě vykázaných výdajů. Audity vykázaných výdajů vycházejí z reprezentativního vzorku a jsou zpravidla založeny na statistických metodách výběru vzorků.
V řádně odůvodněných případech v souladu s mezinárodně uznávanými účetními standardy a ve všech případech, kdy počet operací v účetním roce nestačí k tomu, aby bylo možné použít statistickou metodu výběru vzorků, je možné na základě odborného úsudku auditního orgánu použít jinou než statistickou metodu výběru vzorků.
V těchto případech musí být velikost vzorku dostatečná k tomu, aby auditnímu orgánu umožnila vypracovat platný výrok auditora ►M6 podle čl. 63 odst. 7 finančního nařízení ◄ .
Jiná než statistická metoda výběru vzorků se vztahuje alespoň na 5 % operací, jejichž výdaje byly vykázány Komisi v účetním roce, a na 10 % výdajů, které byly vykázány Komisi v účetním roce.
2. Provádí-li audity jiný subjekt než auditní orgán, zajistí auditní orgán, aby měl takový subjekt nezbytnou funkční nezávislost.
3. Auditní orgán zajistí, aby byly při auditní činnosti zohledněny mezinárodně uznávané auditní normy.
4. Do osmi měsíců od schválení operačního programu vypracuje auditní orgán auditní strategii pro provádění auditů. Auditní strategie stanoví metodiku auditu, způsob výběru vzorků pro audity operací a plánování auditů v souvislosti s aktuálním účetním rokem a dvěma následujícími účetními roky. Od roku 2016 do roku 2022 včetně se auditní strategie každoročně aktualizuje. Pokud se společný systém řízení a kontroly vztahuje na více než jeden operační program, může být pro dotčené operační programy vypracována jediná auditní strategie. Na žádost předkládá auditní orgán auditní strategii Komisi.
5. Auditní orgán vypracovává:
a) výrok auditora v souladu ►M6 s čl. 63 odst. 7 finančního nařízení ◄ ;
b) kontrolní zprávu uvádějící hlavní zjištění auditů provedených v souladu odstavcem 1, včetně zjištění ohledně nedostatků v systémech řízení a kontroly, a navrhovaná a provedená nápravná opatření.
Pokud se společný systém řízení a kontroly vztahuje na více než jeden operační program, lze informace požadované podle prvního pododstavce písm. b) seskupit do jediné zprávy.
6. Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto článku Komise přijme prováděcí akty, jimiž stanoví vzory pro auditní strategii, výrok auditora a kontrolní zprávu. Tyto prováděcí akty se přijímají poradním postupem podle čl. 150 odst. 2.
7. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 149, kterými stanoví rozsah a obsah auditu operací a auditů účetnictví a metodiku pro výběr vzorku operací uvedených v odstavci 1 tohoto článku.
8. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 149, jimiž stanoví podrobná pravidla pro používání údajů shromážděných během auditů prováděných úředníky Komise nebo pověřenými zástupci Komise.
KAPITOLA III
Spolupráce s auditními orgány
Článek 128
Spolupráce s auditními orgány
1. Komise spolupracuje s auditními orgány za účelem koordinace jejich plánů a způsobů auditu a neprodleně si s těmito orgány sděluje výsledky auditů zaměřených na systémy řízení a kontroly.
2. Pokud členský stát určí více auditních orgánů, může za účelem usnadnění této spolupráce určit koordinační subjekt.
3. Komise, auditní orgány a případný koordinační orgán se scházejí pravidelně, zpravidla nejméně jednou za rok, pokud není dohodnuto jinak, aby posoudily výroční kontrolní zprávu, výrok auditora a strategii auditu a vyměnili si názory na otázky týkající se zlepšení systémů řízení a kontroly.
HLAVA II
FINANČNÍ ŘÍZENÍ, SESTAVENÍ, KONTROLA A SCHVALOVÁNÍ ÚČETNÍ ZÁVĚRKY A FINANČNÍ OPRAVY
KAPITOLA I
Finanční řízení
Článek 129
Společná pravidla pro platby
Členský stát zajistí, aby do uzavření operačního programu byla výše výdajů z veřejných zdrojů vyplacených příjemcům nejméně rovna příspěvku z fondů a z ENRF vyplacenému členskému státu Komisí.
Článek 130
Společná pravidla pro výpočet průběžných plateb a vyplacení konečného zůstatku
1. Jako průběžnou platbu uhradí Komise 90 % z částky vyplývající z uplatnění míry spolufinancování stanovené pro každou prioritu v rozhodnutí o přijetí operačního programu na způsobilé výdaje na danou prioritu uvedenou v žádosti o platbu. Komise určí výši zbývajících prostředků, které mají být vyplaceny jako průběžné platby nebo vráceny zpět v souladu s článkem 139.
2. Příspěvek z fondů nebo z ENRF na určitou prioritu poskytovaný prostřednictvím průběžných plateb a platby konečného zůstatku nesmí být vyšší než:
a) způsobilé veřejné výdaje uvedené v žádostech o platbu pro danou prioritu; nebo
b) příspěvek z fondů nebo z ENRF na prioritu stanovený v rozhodnutí Komise o schválení operačního programu.
podle toho, co je nižší.
Článek 131
Žádosti o platbu
1. Žádosti o platbu musí pro každou prioritu obsahovat:
a) celkovou výši způsobilých výdajů, které vznikly příjemci a byly zaplaceny při provádění operací, zanesenou v účetním systému certifikačního orgánu;
b) celkovou výši výdajů z veřejných zdrojů, které vznikly při provádění operací, zanesenou v účetním systému certifikačního orgánu.
Pokud jde o částky, které mají být zahrnuty do žádostí o platbu pro formu podpory uvedenou v čl. 67 odst. 1 prvním pododstavci písm. e), musí žádosti o platbu obsahovat náležitosti uvedené v aktech v přenesené pravomoci přijatých v souladu s čl. 67 odst. 5a a používat vzor žádosti o platbu stanovený v prováděcích aktech přijatých v souladu s odstavcem 6 tohoto článku.
2. Způsobilé výdaje zahrnuté v žádosti o platbu musí být doloženy fakturami s potvrzením o zaplacení nebo účetními doklady stejné důkazní hodnoty, kromě forem podpory podle čl. 67 prvního pododstavce odst. 1 písm. b) až e) tohoto nařízení, článků 68, 68a a 68b tohoto nařízení, čl. 69 odst. 1 a článku 109 tohoto nařízení a podle článku 14 nařízení o ESF. Pro tyto formy podpory se částky zahrnuté v žádosti o platbu rovnají nákladům vypočteným na příslušném použitelném základě.
3. V případě státní podpory je veřejným příspěvkem odpovídajícím výdajům zahrnutým do žádosti o platbu buď příspěvek, který subjekt poskytující podporu vyplatil příjemcům, nebo pokud členské státy rozhodly, že příjemcem je subjekt poskytující podporu podle čl. 2 bodu 10 písm. a), příspěvek, který příjemce vyplatil subjektu, který podporu dostává.
4. Odchylně od odstavce 1 tohoto článku může žádost o platbu v případě státní podpory zahrnovat zálohy, které příjemci vyplatil subjekt poskytující podporu, nebo pokud členské státy rozhodly, že příjemcem je subjekt poskytující podporu podle čl. 2 bodu 10 písm. a), zálohy, které vyplatil příjemce subjektu, který podporu dostává, splňují-li dotčené zálohy všechny tyto podmínky:
a) jsou předmětem záruky poskytnuté bankou nebo jinou finanční institucí usazenou v příslušném členském státě nebo se na ně vztahuje nástroj poskytnutý jako záruka veřejným subjektem nebo příslušným členským státem;
b) nepřesahují 40 % celkové výše podpory, která má být poskytnuta příjemci na danou operaci, nebo pokud členské státy rozhodly, že příjemcem je subjekt poskytující podporu podle čl. 2 bodu 10 písm. a), celkové výše podpory, jež má být poskytnuta subjektu, který podporu dostává, jakožto součást dané operace;
c) jsou kryty výdaji placenými příjemci, nebo, pokud členské státy rozhodly, že příjemcem je subjekt poskytující podporu podle čl. 2 bodu 10 písm. a), výdaji placenými subjektem, který podporu dostává, při provádění dané operace a doloženy fakturami s potvrzením o zaplacení nebo účetními doklady stejné důkazní hodnoty do tří let od roku vyplacení zálohy nebo do 31. prosince 2023, podle toho, co nastane dříve.
Nejsou-li splněny podmínky stanovené v prvním pododstavci písm. c), příští žádost o platbu se odpovídajícím způsobem opraví.
5. V každé žádosti o platbu, která zahrnuje zálohy typu uvedeného v odstavci 4 tohoto článku, se odděleně uvede:
a) celková částka vyplacená z operačního programu jakožto zálohy;
b) částka pokrytá do tří let od roku vyplacení zálohy v souladu s odst. 4 prvním pododstavcem písm. c) výdaji, které zaplatili příjemci nebo, pokud členské státy rozhodly, že příjemcem je subjekt poskytující podporu podle čl. 2 bodu 10 písm. a), výdaji, které zaplatil subjekt, který podporu dostává, a
c) částka nepokrytá výdaji, které zaplatili příjemci nebo, pokud členské státy rozhodly, že příjemcem je subjekt poskytující podporu podle čl. 2 bodu 10 písm. a), výdaji, které zaplatil subjekt, který podporu dostává, pokud lhůta tří let ještě neuplynula.
6. Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto článku Komise přijme prováděcí akty, jimiž stanoví vzor žádosti o platbu. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 150 odst. 3.
Článek 132
Platba příjemcům
►C1 1. Řídicí orgán v závislosti na dostupných finančních prostředcích z počátečního a ročního předběžného financování a průběžných plateb zajistí, aby příjemci ◄ obdrželi celkovou částku způsobilých výdajů z veřejných zdrojů v plné výši a ve lhůtě 90 dnů od data předložení své žádosti o platbu.
Žádná částka se neodečítá ani nezadržuje a nejsou vymáhány žádné zvláštní poplatky či jiné poplatky s rovnocenným účinkem, které by snížily tyto částky určené příjemcům.
2. Platební lhůta uvedená v odstavci 1 může být řídicím orgánem přerušena v jednom z těchto řádně odůvodněných případů:
a) částka uvedená v žádosti o platbu je nesprávná nebo nebyly předloženy příslušné podklady, včetně dokladů nutných k ověření podle čl. 125 odst. 4 prvního pododstavce písm. a);
b) bylo zahájeno řízení v souvislosti s možnými nesrovnalostmi týkajícími se příslušných výdajů.
Dotyčný příjemce je písemně informován o přerušení platební lhůty a jeho důvodech.
Článek 133
Použití eura
1. Členské státy, které ke dni podání žádosti o platbu nepřijaly euro jako svou měnu, přepočítají na eura výši výdajů vynaložených v národní měně. Tyto částky se přepočítají na eura tak, že se použije měsíční účetní směnný kurs Komise platný v měsíci, v němž výdaj zaúčtuje certifikační orgán dotčeného operačního programu. Směnný kurs Komise elektronicky zveřejňuje každý měsíc.
2. Odchylně od odstavce 1 může nařízení o EÚS stanovit zvláštní pravidla harmonogramu přepočtu na euro.
3. Pokud se euro stane měnou členského státu, použije se postup pro přepočet uvedený v odstavci 1 i nadále na veškeré výdaje zaúčtované certifikačním orgánem přede dnem vstupu pevného přepočítacího koeficientu mezi národní měnou a eurem v platnost.
Článek 134
Vyplácení předběžných plateb
1. Počáteční předběžná platba se provádí v těchto splátkách:
a) v roce 2014: 1 % částky podpory z fondů a z ENRF na celé programové období pro daný operační program nebo 1,5 % částky podpory z fondů a z ENRF na celé programové období pro daný operační program, pokud členský stát přijímá od roku 2010 finanční pomoc v souladu s články 122 a 143 Smlouvy o fungování EU nebo z evropského nástroje finanční stability nebo pokud přijímá ke dni 31. prosince 2013 finanční pomoc v souladu s články 136 a 143 Smlouvy o fungování EU;
b) v roce 2015: 1 % částky podpory z fondů a z ENRF na celé programové období pro daný operační program nebo 1,5 % částky podpory z fondů a z ENRF na celé programové období pro daný operační program, pokud členský stát přijímá od roku 2010 finanční pomoc v souladu s články 122 a 143 Smlouvy o fungování EU nebo z evropského nástroje finanční stability nebo pokud přijímá ke dni 31. prosince 2014 finanční pomoc v souladu s články 136 a 143 Smlouvy o fungování EU;
c) v roce 2016: 1 % částky podpory z fondů a z ENRF na celé programové období pro daný operační program.
Pokud je operační program přijat v roce 2015 nebo později, vyplatí se dřívější splátky v roce přijetí.
1a. Kromě splátek uvedených v odst. 1 písm. b) a c) se pro operační programy v Řecku v letech 2015 a 2016 v každém roce provede dodatečná počáteční předběžná platba ve výši 3,5 % částky podpory z fondů a z ENRF na celé programové období.
Dodatečné počáteční předběžné financování se nepoužije pro programy v rámci cíle Evropská územní spolupráce ani na zvláštní příděl na Iniciativu na podporu zaměstnanosti mladých lidí.
Nebude-li do 31. prosince 2016 celková dodatečná počáteční předběžná platba provedená na základě tohoto odstavce v letech 2015 a 2016 pro operační program, podle příslušného fondu, pokryta žádostmi o platbu podanými certifikačním orgánem pro uvedený program, Řecko vrátí Komisi celkovou dodatečnou částku počátečního předběžného financování pro uvedený fond vyplacenou pro uvedený program. Uvedené vrácené částky nepředstavují finanční opravu a nesnižují podporu poskytovanou z fondů nebo z ENRF pro příslušný operační program. Vrácené částky jsou vnitřním účelově vázaným příjmem podle čl. 21 odst. 3 písm. c) finančního nařízení.
2. Roční částka předběžného financování se vyplatí před 1. červencem v letech 2016 až 2023. Je jí následující procentuální hodnota z částky podpory z fondů a z ENRF na celé programové období pro daný operační program:
— 2016: 2 %
— 2017: 2,625 %
— 2018: 2,75 %
— 2019: 2,875 %
— 2020 to 2023: 3 %.
3. Při výpočtu částky počátečního předběžného financování uvedené v odstavci 1 nezahrnuje částka podpory na celé programové období částky z výkonnostní rezervy, které byly původně přiděleny na operační program.
Při výpočtu částky ročního předběžného financování uvedené v odstavci 2 do roku 2020 včetně nezahrnuje částka podpory na celé programové období částky z výkonnostní rezervy, které byly původně přiděleny na operační program.
Článek 135
Lhůty pro podávání žádostí o průběžné platby a pro jejich vyplácení
1. Certifikační orgán podává v souladu s čl. 131 odst. 1 pravidelně žádosti o průběžné platby k pokrytí částek zanesených v účetním systému v daném účetním roce. Pokud to však certifikační orgán považuje za nezbytné, může uvést takové částky v žádostech o platbu předložených v následujících účetních letech.
2. Certifikační orgán předloží konečné žádosti o průběžnou platbu do 31. července po konci předchozího účetního roku a v každém případě před první žádosti o průběžnou platbu na další účetní rok.
3. První žádost o průběžnou platbu nesmí být podána dříve, než je Komisi oznámeno určení řídicího orgánu a certifikačního orgánu podle článku 124.
4. Průběžné platby se neposkytují na operační program, pokud výroční zpráva o provádění nebyla zaslána Komisi v souladu s pravidly pro daný fond.
5. V závislosti na dostupných finančních prostředcích provede Komise průběžnou platbu nejpozději do 60 dnů ode dne, kdy byla žádost o platbu zaregistrována u Komise.
Článek 136
Zrušení závazku
1. Komise zruší jakýkoli díl částky v operačním programu, který nebyl použit pro platbu počátečního a ročního předběžného financování a průběžné platby do 31. prosince třetího rozpočtového roku následujícího po roce, v němž byl přijat rozpočtový závazek v rámci operačního programu nebo v souvislosti s nímž nebyla v souladu s článkem 131 předložena žádost o platbu podle odstavce 135.
2. Ta část závazků, které zůstanou otevřené ke dni 31. prosince 2023, se zruší, pokud nebude do lhůty stanovené v čl. 141 odst. 1 předložen Komisi některý z dokladů požadovaných podle čl. 141 odst. 1.
KAPITOLA II
Sestavení, kontrola a schválení účetní závěrky, uzavírání operačních programů a pozastavení plateb
Článek 137
Sestavení účetní závěrky
1. Komisi se předkládá účetní závěrka uvedená ►M6 v čl. 63 odst. 5 písm. a) a odst. 6 finančního nařízení ◄ za každý operační program. Tato účetní závěrka pokrývá účetní rok a na úrovni každé priority, případně fondu a kategorie regionů zahrnuje:
a) celkovou výši způsobilých výdajů vedenou v účetních systémech certifikačního orgánu, která byla zahrnuta v žádostech o platbu předložených Komisi v souladu s článkem 131 a čl. 135 odst. 2 do 31. července následujícího po ukončení účetního roku, celkovou výši odpovídajících výdajů z veřejných zdrojů vynaložených při provádění operací a celkovou částku odpovídajících plateb vyplacených příjemcům podle čl. 132 odst. 1;
b) částky odňaté a získané zpět v průběhu účetního roku, částky, které mají být získány zpět na konci účetního roku, částky získané zpět podle článku 71 a částky, které zpět získat nelze;
c) částky příspěvků na programy vyplacené do finančních nástrojů podle čl. 41 odst. 1 a zálohy státní podpory podle čl. 131 odst. 4;
d) pro každou prioritu porovnání výdajů uvedených podle písmene a) s výdaji vykázanými za tentýž účetní rok v žádostech o platbu, spolu s vysvětlením případných rozdílů.
2. Pokud jsou výdaje předtím uvedené v žádosti o průběžnou platbu pro daný účetní rok vyjmuty členským státem z jeho účetní závěrky z důvodu probíhajícího posouzení zákonnosti a správnosti těchto výdajů, mohou být v žádosti o průběžnou platbu související s následujícími účetními roky uvedeny některé nebo všechny výdaje, které jsou následně shledány zákonnými a správnými.
3. Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto článku, Komise přijme prováděcí akty, jimiž stanoví vzor účetní závěrky uvedené v tomto článku. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 150 odst. 3.
Článek 138
Předkládání informací
Členské státy předloží za každý rok od roku 2016 do roku 2025 včetně ve lhůtě stanovené ►M6 v čl. 63 odst. 5 a odst. 7 druhém pododstavci finančního nařízení ◄ dokumenty uvedené ve zmíněném článku, a to:
a) účetní závěrku uvedenou v čl. 137 odst. 1 tohoto nařízení za předchozí účetní rok;
b) prohlášení řídícího subjektu a shrnutí výsledků za daný rok uvedené v čl. 125 odst. 4 prvním pododstavci písm. e) tohoto nařízení za předchozí účetní rok;
c) výrok auditora a kontrolní zprávu uvedené v čl. 127 odst. 5 prvním pododstavci písm. a) a b) tohoto nařízení za předchozí účetní rok.
Článek 139
Kontrola a schválení účetní závěrky
1. Komise provede kontrolu dokumentů předložených členským státem podle článku 138. Na žádost Komise poskytne členský stát veškeré dodatečné informace potřebné k tomu, aby umožnil Komisi ve lhůtě uvedené v článku 84 zjistit, zda je účetní závěrka úplná, přesná a pravdivá.
2. Komise schválí účetní závěrku, pokud dospěje k závěru, že je úplná, přesná a pravdivá. Komise dojde k takovému závěru v případě, že auditní orgán poskytl výrok bez výhrad, pokud jde o úplnost, přesnost a pravdivost účetní závěrky, pokud Komise nemá konkrétní důkazy o tom, že je výrok auditora ohledně účetní závěrky nespolehlivý.
3. Komise oznámí členskému státu ve lhůtě stanovené v článku 84, zda může účetní závěrku schválit.
4. Pokud z důvodů na straně členského státu nemůže Komise schválit účetní závěrku ve lhůtě stanovené v článku 84, uvědomí o tom členské státy a v souladu s odstavcem 2 tohoto článku uvede důvody svého rozhodnutí a opatření, která je třeba přijmout, a lhůtu pro jejich provedení. Na konci lhůty pro provedení těchto opatření oznámí Komise členským státům, zda může účetní závěrku schválit.
5. Komise pro účely schválení účetní závěrky nezohledňuje otázky související se zákonností a správností příslušných transakcí týkajících se výdajů uvedených v účetní závěrce. Aniž jsou dotčeny články 83 a 142, postup kontroly a schvalování účetní závěrky nepřeruší zpracovávání žádostí o průběžné platby a nepovede k pozastavení plateb.
6. Na základě schválené účetní závěrky Komise vypočítá částku k tíži fondů a ENRF za příslušný účetní rok a následné úpravy, pokud jde o platby převáděné členským státům. Komise vezme v úvahu:
a) zaúčtované částky uvedené v čl. 137 odst. 1 písm. a) a částky, u kterých se použije míra spolufinancování pro každou prioritu;
b) celkovou částku plateb provedených Komisí v průběhu daného účetního roku, která se skládá z:
i) částky průběžných plateb vyplacených Komisí v souladu s čl. 130 odst. 1 a článkem 24 a
ii) částky ročního předběžného financování vyplaceného podle čl. 134 odst. 2.
7. Po provedení výpočtu podle odstavce 6 Komise zúčtuje příslušné každoroční předběžné financování a vyplatí veškeré dodatečné splatné částky během 30 dnů po schválení účetní závěrky. Pokud existuje částka, která má být získána zpět od členského státu, musí být předmětem inkasního příkazu vydaného Komisí, který se provádí pokud možno započtením proti částce splatné příslušnému členskému státu v rámci následujících plateb na stejný operační program. ►C1 Takové zpětné získání finanční částky nepředstavuje finanční opravu a nesnižuje podporu příslušného operačního programu poskytovanou z fondů a z ENRF. ◄ Částka získaná zpět představuje v souladu s čl. 177 odst. 3 finančního nařízení účelově vázaný příjem.
8. Pokud po uplatnění postupu uvedeného v odstavci 4 nemůže Komise schválit účetní závěrku, rozhodne na základě dostupných informací a v souladu s odstavcem 6 ►C1 o částce k tíži fondů a ENRF pro daný účetní rok a informuje o tom členský stát. Pokud členský stát během dvou měsíců po předání informací Komisí oznámí Komisi svůj souhlas, použije se odstavec 7. V případě nesouhlasu přijme Komise prostřednictvím prováděcích aktů rozhodnutí, v němž stanoví částku k tíži fondů a ENRF pro daný účetní rok. Toto rozhodnutí nepředstavuje finanční opravu a nesnižuje podporu příslušného operačního programu poskytovanou z fondů a z ENRF. Na základě ◄ takového rozhodnutí Komise provede v souladu s odstavcem 7 úpravy plateb členskému státu.
9. Schválením účetní závěrky Komisí nebo rozhodnutím Komise podle odstavce 8 tohoto článku není dotčeno provádění oprav podle článků 144 a 145.
10. Aniž jsou dotčeny články 144 a 145, členské státy mohou nahradit nesprávné částky, které jsou zjištěny po předložení účetní závěrky, provedením odpovídajících úprav v účetní závěrce za účetní rok, v němž jsou nesrovnalosti odhaleny.
Článek 140
Dostupnost dokladů
1. Aniž jsou dotčena pravidla upravující státní podporu, ►C1 řídicí orgán zajistí, aby všechny doklady o výdajích podporovaných z fondů a z ENRF na operace, u nichž jsou ◄ celkové způsobilé výdaje nižší než 1 000 000 EUR, byly dány na požádání k dispozici Komisi a Evropskému účetnímu dvoru po dobu tří let od 31. prosince následujícího po předložení účetní závěrky, v níž jsou výdaje na operaci uvedeny.
V případě operací neuvedených v prvním pododstavci jsou všechny doklady k dispozici po dobu dvou let od 31. prosince následujícího po předložení účetní závěrky, v níž jsou zahrnuty konečné výdaje ukončené operace.
Řídicí orgán může rozhodnout, že na operace, u nichž celkové způsobilé výdaje nepřesahují 1 000 000 EUR, použije pravidlo uvedené v druhém pododstavci.
Lhůta uvedená v prvním a druhém pododstavci se přeruší buď v případě právního řízení, anebo na základě řádně odůvodněné žádosti Komise.
2. Řídicí orgán informuje příjemce o datu, kdy začíná běžet lhůta uvedená v odstavci 1.
3. Doklady se uchovávají buď ve formě originálů, nebo ověřených kopií originálů, případně na běžných nosičích dat, včetně elektronické verze originálních dokladů nebo dokladů existujících pouze v elektronické podobě. ►M6 Pokud se doklady uchovávají na běžných nosičích dat v souladu s postupem podle odstavce 5, nevyžadují se originály. ◄
4. Tyto doklady se uchovávají ve formě umožňující identifikaci subjektů údajů po dobu ne delší než je nezbytné pro účely, ke kterým byly údaje shromážděny nebo ke kterým jsou dále zpracovávány.
5. Postup ověřování souladu dokladů uchovávaných na běžných nosičích dat s originály dokladů stanoví vnitrostátní orgány, přičemž tento postup zajistí, aby uchovávané verze splňovaly podmínky vnitrostátních právních předpisů a byly dostatečně spolehlivé pro účely auditu.
6. Pokud doklady existují pouze v elektronické podobě, musí používané počítačové systémy splňovat uznávané bezpečnostní normy, které zajistí, že uchovávané doklady splňují požadavky vnitrostátních právních předpisů a jsou dostatečně spolehlivé pro účely auditu.
Článek 141
Předkládání závěrečných dokladů a platba konečného zůstatku
1. Kromě dokladů uvedených v článku 138 za poslední účetní rok od 1. července 2023 do 30. června 2024, členské státy předloží závěrečnou zprávu o provádění operačního programu nebo nejnovější výroční zprávu o provádění operačního programu, který čerpá podporu z ENRF.
2. Konečný zůstatek bude vyplacen do tří měsíců ode dne schválení účetní závěrky za poslední účetní rok nebo do jednoho měsíce od data schválení závěrečné zprávy o provádění, podle toho, co nastane později.
Článek 142
Pozastavení plateb
1. Komise může všechny průběžné platby nebo jejich část na úrovni priorit nebo operačních programů pozastavit, jestliže je splněna alespoň jedna z následujících podmínek:
a) v účinném fungování systému řízení a kontroly operačního programu existuje závažný nedostatek, který ohrožuje příspěvek Unie k operačnímu programu a v souvislosti s nímž nebyla přijata opatření k nápravě;
b) určitý výdaj v žádosti o platbu je spojen s nesrovnalostí, jež má závažné finanční důsledky a která nebyla napravena;
c) členský stát nepřijal nezbytná opatření k nápravě situace, která vedla k přerušení platební lhůty podle článku 83;
d) existují závažné nedostatky v kvalitě a spolehlivosti monitorovacího systému nebo údajů o společných a specifických ukazatelích;
e) nebyla dokončena opatření ke splnění předběžných podmínek, které podléhají podmínkám stanoveným v článku 19;
f) z přezkumu výkonnosti určité priority vyplývá, že došlo k závažnému selhání, pokud jde o dosažení milníků této priority týkajících se finančních ukazatelů a ukazatelů výstupů a klíčových prováděcích kroků stanovených ve výkonnostním rámci, který podléhá podmínkám stanoveným v článku 22.
Zvláštní pravidla pro ENRF mohou stanovit zvláštní důvody pro přerušení plateb v souvislosti s neplněním pravidel společné rybářské politiky, které jsou přiměřené a zohledňují povahu, závažnost, dobu trvání a opakování neplnění pravidel.
2. Komise se může prostřednictvím prováděcích aktů rozhodnout pozastavit všechny průběžné platby nebo jejich část poté, co poskytla členskému státu příležitost, aby předložil své připomínky.
3. Komise ukončí pozastavení všech průběžných plateb nebo jejich části, pokud členský stát přijme nezbytná opatření, která umožňují pozastavení zrušit.
KAPITOLA III
Finanční opravy
Článek 143
Finanční opravy prováděné členskými státy
1. Za vyšetřování nesrovnalostí, provedení potřebných finančních oprav a vymáhání neoprávněně vyplacených částek zodpovídají v prvé řadě členské státy. V případě systémových nesrovnalostí rozšíří členský stát své vyšetřování na všechny operace, které by mohly být dotčeny.
2. Členské státy provádějí finanční opravy potřebné v souvislosti s jednotlivými nebo systémovými nesrovnalostmi zjištěnými u operací nebo operačních programů. Finanční opravy spočívají ve zrušení celého příspěvku na operaci nebo operační program z veřejných zdrojů nebo jeho části. Členský stát zohlední povahu a závažnost nesrovnalostí a finanční ztrátu, která fondům nebo ENRF vznikla, a uplatní přiměřenou opravu. ►C1 Finanční opravy se zaznamenají do účetní závěrky za účetní rok, ve kterém se o zrušení rozhodlo. ◄
3. Příspěvek z fondů nebo ENRF zrušený podle odstavce 2 může členský stát znovu použít v rámci daného operačního programu s výhradou odstavce 4.
4. Příspěvek zrušený podle odstavce 2 nelze znovu použít na žádnou operaci, která byla předmětem opravy nebo – pokud je finanční oprava provedena z důvodu systémové nesrovnalosti – na žádnou operaci ovlivněnou touto systémovou nesrovnalostí.
5. Zvláštní pravidla pro ENRF mohou stanovit zvláštní důvody pro finanční opravy ze strany členských států v souvislosti s neplněním pravidel společné rybářské politiky, které jsou přiměřené a zohledňují povahu, závažnost, dobu trvání a opakování neplnění pravidel.
Článek 144
Kritéria pro finanční opravy
1. Komise provede finanční opravy prostřednictvím prováděcích aktů zrušením celého příspěvku Unie na operační program nebo jeho části podle článku 85, jestliže po provedení nezbytných šetření dojde k závěru, že
a) vyskytují se závažné nedostatky v účinném fungování systému řízení a kontroly operačního programu, které ohrožují příspěvek Unie již vyplacený na daný operační program;
b) členský stát nesplnil před zahájením opravného řízení podle tohoto odstavce své povinnosti podle článku 143.
c) výdaje uvedené v žádosti o platbu nejsou správné a nebyly členským státem opraveny před zahájením opravného řízení podle tohoto odstavce.
Komise při svých finančních opravách vychází z jednotlivých případů zjištěných nesrovnalostí, přičemž přihlíží k tomu, zda se jedná o systémovou nesrovnalost. Pokud nelze přesně vyčíslit výši nesprávných výdajů uplatněných u fondů nebo ENRF, použije Komise finanční opravu na základě paušální sazby nebo extrapolace.
2. Při rozhodování o provedení opravy podle odstavce 1 Komise dodržuje zásadu proporcionality zohledněním povahy a závažnosti nesrovnalostí a rozsah a finanční důsledky nedostatků zjištěných v systému řízení a kontroly daného operačního programu.
3. Jestliže Komise zakládá své stanovisko na výrocích jiných auditorů než auditorů svých vlastních útvarů, vypracuje vlastní závěry ohledně finančních důsledků po posouzení opatření přijatých dotyčným členským státem podle čl. 143 odst. 2, oznámení zaslaných podle čl. 122 odst. 2 a případných odpovědí členského státu.
4. V souladu s čl. 22 odst. 7, pokud Komise na základě posouzení závěrečné zprávy o provádění operačního programu u fondů nebo nejnovější výroční zprávy o provádění u ENRF zjistí závažné neplnění cílů stanovených ve výkonnostním rámci, může v souvislosti s dotyčnými prioritami uplatnit prostřednictvím prováděcích aktů finanční opravy.
5. Pokud členský stát neplní své povinnosti podle článku 95, může Komise v závislosti na míře porušování těchto povinností provést finanční opravu zrušením celého příspěvku z fondů nebo ENRF pro dotyčný členský stát nebo části tohoto příspěvku.
6. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 149, jimiž stanoví podrobná pravidla týkající se kritérií pro určování závažných nedostatků v účinném fungování systémů řízení a kontroly, dále základní typy těchto nedostatků, kritéria, která slouží k určení výše finančních oprav, jež mají být použity, a kritéria pro použití paušální sazby nebo extrapolovaných finančních oprav.
7. Zvláštní pravidla pro ENRF mohou stanovit zvláštní důvody pro finanční opravy prováděné Komisí v souvislosti s neplněním pravidel společné rybářské politiky, které jsou přiměřené a zohledňují povahu, závažnost, dobu trvání a opakování neplnění pravidel.
Článek 145
Postup
1. Před přijetím rozhodnutí o finanční opravě zahájí Komise řízení oznámením předběžných závěrů svého šetření členskému státu spolu s výzvou, aby členský stát do dvou měsíců předložil své připomínky.
2. Navrhuje-li Komise finanční opravu na základě extrapolace nebo paušální sazby, dostane členský stát příležitost prokázat přezkoumáním příslušné dokumentace, že skutečný rozsah nesrovnalosti je menší, než jak byl posouzen Komisí. Po dohodě s Komisí může členský stát omezit rozsah tohoto přezkumu na vhodnou část nebo vzorek příslušné dokumentace. S výjimkou řádně odůvodněných případů nesmí doba povolená pro takové přezkoumání překročit další dva měsíce od uplynutí lhůty dvou měsíců uvedené v odstavci 1.
3. Komise zohlední veškeré důkazy předložené členským státem ve lhůtách uvedených v odstavcích 1 a 2.
4. Nepřijme-li členský stát předběžné závěry Komise, pozve ho Komise na slyšení, aby se zaručilo, že jsou k vyvození závěru Komise ohledně uplatnění finanční opravy k dispozici všechny důležité informace a zjištění.
5. V případě dohody a aniž je dotčen odstavec 7 tohoto článku může členský stát opětovně použít příslušné fondy nebo ENRF v souladu s čl. 143 odst. 3.
6. V zájmu uplatnění finančních oprav přijme Komise prostřednictvím prováděcích aktů rozhodnutí do šesti měsíců ode dne slyšení nebo ode dne obdržení dalších informací, pokud členský stát souhlasil s tím, že tyto dodatečné informace po slyšení předloží. Komise vezme v úvahu veškeré informace a připomínky předložené v průběhu řízení. Pokud se slyšení neuskuteční, začíná šestiměsíční lhůta běžet dva měsíce po dni, kdy Komise odeslala pozvánku ke slyšení.
7. Zjistí-li Komise při vykonávání svých funkcí podle článku 75 nebo Evropský účetní dvůr nesrovnalosti dokládající závažné nedostatky v účinném fungování systémů řízení a kontroly, sníží výsledná finanční oprava podporu z fondů nebo ENRF na daný operační program.
První pododstavec se nepoužije v případě závažných nedostatků v účinném fungování systémů kontroly a řízení, které byly před jejich zjištěním ze strany Komise nebo Evropského účetního dvora:
a) zjištěny v prohlášení řídícího subjektu, výroční kontrolní zprávě nebo výroku auditora předložených Komisi v souladu ►M6 s čl. 63 odst. 5, 6 a 7 finančního nařízení ◄ nebo v jiných zprávách o auditu auditního orgánu předložených Komisi a pokud byla přijata příslušná opatření; nebo
b) předmětem náležitých nápravných opatření ze strany členského státu.
Posouzení závažných nedostatků v účinném fungování systémů řízení a kontroly vychází z platných právních předpisů v době, kdy byly předloženy příslušná prohlášení řídících subjektů, výroční kontrolní zprávy a výroky auditora.
Komise při rozhodování o finanční opravě:
a) dodržuje zásadu proporcionality tím, že zohlední povahu a rozsah závažných nedostatků v účinném fungování systémů řízení a kontroly a jejich finanční důsledky pro rozpočet Unie;
b) pro účely použití paušální sazby nebo opravy extrapolací vyloučí výdaje, u nichž nesrovnalosti odhalil již členský stát a které byly předmětem úpravy v účetní uzávěrce v souladu s čl. 139 odst. 10, jakož i výdaje podléhající probíhajícímu posuzování jejich zákonnosti a správnosti podle čl. 137 odst. 2;
c) zohlední paušální sazbu nebo opravy extrapolací použité na výdaje ze strany členského státu z důvodu jiných závažných nedostatků, které členský stát odhalil při určování zbytkového rizika pro rozpočet Unie.
8. Zvláštní pravidla pro ENRF mohou stanovit doplňková procesní pravidla pro finanční opravy podle čl. 144 odst. 7.
Článek 146
Povinnosti členských států
Finanční opravou ze strany Komise není dotčena povinnost členského státu získávat zpět vyplacené částky podle čl. 143 odst. 2 tohoto nařízení a státní podporu ve smyslu čl. 107 odst. 1 Smlouvy o fungování EU a podle článku 14 nařízení Rady (ES) č. 659/1999 ( 27 ).
Článek 147
Vrácení platby
►C1 1. Každá částka, která má být vrácena do rozpočtu Unie, se uhrazuje přede dnem splatnosti uvedeným v příkazu k úhradě vydaném v souladu ►M6 s článkem 98 finančního nařízení ◄ . ◄ Dnem splatnosti je poslední den druhého měsíce po vydání příkazu.
2. Každým prodlením při navracení částky vzniká nárok na úrok z prodlení ode dne splatnosti až do dne uskutečnění platby. Sazba tohoto úroku z prodlení je o jeden a půl procentního bodu vyšší než sazba používaná Evropskou centrální bankou při jejích hlavních refinančních operacích v první pracovní den měsíce, do kterého spadá den splatnosti.
HLAVA III
PŘIMĚŘENÁ KONTROLA OPERAČNÍCH PROGRAMŮ
Článek 148
Přiměřená kontrola operačních programů
1. Operace, u nichž celkové způsobilé výdaje nepřesahují v případě EFRR a Fondu soudržnosti 400 000 EUR, v případě ESF 300 000 EUR a v případě ENRF 200 000 EUR, podléhají nejvýše jednomu auditu, který provede buď auditní orgán, nebo Komise před předložením účetní závěrky, v níž jsou zahrnuty konečné výdaje ukončené operace. Jiné operace podléhají nejvýše jednomu auditu za účetní rok, který provede buď auditní orgán, nebo Komise před předložením účetní závěrky, v níž jsou zahrnuty konečné výdaje ukončené operace. Operace nepodléhají auditu ze strany Komise nebo auditního orgánu v roce, kdy audit již provedl Evropský účetní dvůr, pokud mohou auditní orgán nebo Komise ke splnění svých povinností využít výsledky auditní činnosti, kterou Evropský účetní dvůr ve vztahu k těmto operacím provedl.
Odchylně od prvního pododstavce mohou být operace, u nichž celkové způsobilé výdaje činí 200 000 EUR až 400 000 EUR pro EFRR a Fond soudržnosti, 150 000 EUR až 300 000 EUR pro ESF a 100 000 EUR až 200 000 EUR pro ENRF, předmětem více než jednoho auditu, pokud auditní orgán na základě svého odborného úsudku dojde k závěru, že výrok auditora na základě statistických či nestatistických metod výběru vzorků uvedených v čl. 127 odst. 1 není možné vydat či vypracovat, aniž by byl proveden více než jeden audit příslušné operace.
2. U operačních programů, jež podle posledního výroku auditora nevykazují žádné významné nedostatky, se může Komise s auditním orgánem při následujícím setkání podle čl. 128 odst. 3 dohodnout, že lze úroveň potřebné auditní činnosti snížit tak, aby byla úměrná zjištěné míře rizika. V takových případech neprovádí Komise své vlastní audity na místě, pokud neexistují důkazy naznačující nedostatky v systému řízení a kontroly, jež nepříznivě ovlivňují výdaje vykázané Komisi v účetním roce, za který byla účetní závěrka přijata Komisí.
3. V případě operačních programů, u nichž Komise dojde k závěru, že se může spolehnout na výrok auditního orgánu, se může s auditním orgánem dohodnout, že omezí vlastní audity Komise na místě, jejichž předmětem je práce auditního orgánu, pokud neexistují důkazy o nedostatcích v práci auditního orgánu za účetní rok, za který byla účetní závěrka přijata Komisí.
4. Bez ohledu na odstavec 1 mohou, auditní orgán a Komise provádět audity operací v případě, že se při posuzování rizik nebo v rámci auditu ze strany Evropského účetního dvora zjistí zvláštní riziko nesrovnalostí či podvodu, v případě důkazů o závažných nedostatcích v účinném fungování systému řízení a kontroly daného operačního programu a po dobu uvedenou v čl. 140 odst. 1. Komise může za účelem hodnocení práce auditního orgánu přezkoumat auditní stopu dotyčného auditního orgánu nebo se zúčastnit auditů na místě prováděných auditním orgánem, a pokud je to z hlediska získání jistoty o účinném fungování auditního orgánu nutné v souladu s mezinárodně přijatými auditními standardy, může Komise provádět i audit operací.
ČÁST PĚT
USTANOVENÍ O PŘENESENÍ PRAVOMOCI, PROVÁDĚCÍ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
KAPITOLA I
Ustanovení o přenesení pravomoci a prováděcí ustanovení
Článek 149
Výkon přenesené pravomoci
1. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.
2. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 5 odst. 3, čl. 12 druhém pododstavci, čl. 22 odst. 7 čtvrtém pododstavci, čl. 37 odst. 13, čl. 38 odst. 4 třetím pododstavci, čl. 39a odst. 7, čl. 40 odst. 4, čl. 41 odst. 3, čl. 42 odst. 1 druhém pododstavci a odst. 6, čl. 61 odst. 3 druhém, třetím, čtvrtém a sedmém pododstavci, čl. 63 odst. 4, čl. 64 odst. 4, čl. 67 odst. 5a, čl. 68 druhém pododstavci, čl. 101 čtvrtém pododstavci, čl. 122 odst. 2 pátém pododstavci, čl. 125 odst. 8 prvním pododstavci a odst. 9, čl. 127 odst. 7 a 8 a čl. 144 odst. 6 je svěřena Komisi na dobu od 21. prosince 2013 do 31. prosince 2020.
3. Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 5 odst. 3, čl. 12 druhém pododstavci, čl. 22 odst. 7 čtvrtém pododstavci, čl. 37 odst. 13, čl. 38 odst. 4 třetím pododstavci, čl. 39a odst. 7, čl. 40 odst. 4, čl. 41 odst. 3, čl. 42 odst. 1 druhém pododstavci a odst. 6, čl. 61 odst. 3 druhém, třetím, čtvrtém a sedmém pododstavci, čl. 63 odst. 4, čl. 64 odst. 4, čl. 67 odst. 5a, čl. 68 druhém pododstavci, čl. 101 čtvrtém pododstavci, čl. 122 odst. 2 pátém pododstavci, čl. 125 odst. 8 prvním pododstavci a odst. 9, čl. 127 odst. 7 a 8 a čl. 144 odst. 6 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění rozhodnutí v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.
3a. Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů.
4. Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.
5. Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 5 odst. 3, čl. 12 druhého pododstavce, čl. 22 odst. 7 čtvrtého pododstavce, čl. 37 odst. 13, čl. 38 odst. 4 třetího pododstavce, čl. 39a odst. 7, čl. 40 odst. 4, čl. 41 odst. 3, čl. 42 odst. 1 druhého pododstavce a odst. 6, čl. 61 odst. 3 druhého, třetího, čtvrtého a sedmého pododstavce, čl. 63 odst. 4, čl. 64 odst. 4, čl. 67 odst. 5a, čl. 68 druhého pododstavce, čl. 101 čtvrtého pododstavce, čl. 122 odst. 2 pátého pododstavce, čl. 125 odst. 8 prvního pododstavce a odst. 9, čl. 127 odst. 7 a 8 a čl. 144 odst. 6 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament a Rada před uplynutím této lhůty uvědomí Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.
Článek 150
Postup projednávání ve výboru
1. Při uplatňování tohoto nařízení, nařízení o EFRR, nařízení o EÚS, nařízení o ESF a nařízení o Fondu soudržnosti je Komisi nápomocen Výbor pro koordinaci Evropských strukturálních a investičních fondů. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.
2. Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 4 nařízení (EU) č. 182/2011.
3. Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.
Pokud výbor žádné stanovisko nezaujme, Komise návrh prováděcího aktu nepřijme, pokud jde o prováděcí pravomoci uvedené v čl. 8 třetím pododstavci, čl. 22 odst. 7 pátém pododstavci, čl. 38 odst. 3 druhém pododstavci a odst. 10, čl. 39 odst. 4 druhém pododstavci, čl. 46 odst. 3, čl. 96 odst. 2 druhém pododstavci, čl. 115 odst. 4 a čl. 125 odst. 8 druhém pododstavci, a použije se čl. 5 odst. 4 třetí pododstavec nařízení Rady (EU) č. 182/2011.
KAPITOLA II
Přechodná a závěrečná ustanovení
Článek 151
Přezkum
Evropský parlament a Rada toto nařízení přezkoumají do 31. prosince 2020 postupem podle článku 177 Smlouvy o fungování EU.
Článek 152
Přechodná ustanovení
1. Tímto nařízením není dotčeno ani pokračování ani změna, včetně úplného nebo částečného zrušení, pomoci schválené Komisí na základě nařízení (ES) č. 1083/2006 či jiného právního předpisu, který se použije na uvedenou pomoc ke dni 31. prosince 2013. Uvedené nařízení nebo zmíněný jiný právní předpis se tudíž použijí na uvedenou pomoc nebo dotčené operace i po 31. prosinci 2013, a to až do jejich ukončení. Pro účely tohoto odstavce zahrnuje pomoc operační programy a velké projekty.
2. Žádosti o pomoc podané nebo schválené podle nařízení (ES) č. 1083/2006 zůstávají v platnosti.
3. Pokud členský stát využije možnosti stanovené v čl. 123 odst. 3, může předložit Komisi žádost, aby pro příslušné operační programy prováděné na základě nařízení (ES) č. 1083/2006 vykonával funkce certifikačního orgánu řídicí orgán, odchylně od čl. 59 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 1083/2006. K žádosti se přiloží posouzení auditního orgánu. Pokud se Komise na základě informací poskytnutých auditním orgánem a vyplývajících z jejích vlastních auditů přesvědčí, že řídící a kontrolní systémy těchto operačních programů fungují účinně a že jejich fungování není dotčeno řídicím orgánem vykonávajícím funkce certifikačního orgánu, informuje členské státy o svém souhlasu do dvou měsíců od obdržení žádosti.
4. Odchylně od čl. 79 odst. 1 nařízení (ES) č. 1083/2006 činí strop pro kumulativní součet provedených předběžných a průběžných plateb 100 % příspěvku z fondů na operační programy pro cíle „Konvergence“ a „Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost“ v Řecku.
5. Odchylně od čl. 53 odst. 2 a čl. 77 odst. 1 nařízení (ES) č. 1083/2006 a aniž jsou dotčena rozhodnutí Komise, kterými se stanoví maximální míra a maximální výše příspěvku z fondů na každý řecký operační program a na každou prioritní osu, se průběžné platby a platby konečného zůstatku vypočítají tak, že se maximální míra spolufinancování ve výši 100 % použije na způsobilé výdaje uvedené pro řecké operační programy pro cíle „Konvergence“ a „Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost“ v rámci každé prioritní osy v každém výkazu výdajů certifikovaném certifikačním orgánem. Ustanovení čl. 77 odst. 2 nařízení (ES) č. 1083/2006 se nepoužije na operační programy v Řecku.
6. Řecko vytvoří mechanismus, který zajistí, aby se dodatečné částky uvolněné v důsledku opatření stanovených v odstavcích 4 a 5 tohoto článku použily pouze pro platby příjemcům a operace pro jeho operační programy.
Řecko do konce roku 2016 předloží Komisi zprávu o provádění odstavců 4 a 5 tohoto článku a dále podá zprávu v závěrečné zprávě o provádění operačních programů, která se předkládá podle čl. 89 odst. 1 písm. a) nařízení (ES) č. 1083/2006.
7. Řídící orgán nebo, v případě programů v rámci cíle Evropská územní spolupráce, monitorovací výbor může rozhodnout, že se čl. 67 odst. 2a nepoužije po dobu nejvýše dvanácti měsíců od 2. srpna 2018.
Pokud se řídící orgán nebo, v případě programů v rámci cíle Evropská územní spolupráce, monitorovací výbor domnívá, že čl. 67 odst. 2a vytváří nepřiměřenou administrativní zátěž, může rozhodnout o prodloužení přechodného období uvedeného v prvním pododstavci tohoto odstavce na dobu, již považuje za vhodnou. Toto rozhodnutí oznámí Komisi před uplynutím původního přechodného období.
První a druhý pododstavec se nevztahují na granty a vratnou pomoc z ESF, u nichž podpora z veřejných zdrojů nepřesáhne částku 50 000 EUR.
Článek 153
Zrušení
1. Nařízení (ES) č. 1083/2006 se zrušuje s účinkem od 1. ledna 2014, aniž je dotčen článek 152.
2. Odkazy na zrušené nařízení se považují za odkazy na toto nařízení v souladu se srovnávací tabulkou uvedenou v příloze XIV.
Článek 154
Vstup v platnost
Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Články 20 až 24, čl. 29 odst. 3, čl. 38 odst. 1 písm. a), články 58, 60, 76 až 92, 118, 120, 121 a články 129 až 147 se použijí s účinkem ode dne 1. ledna 2014.
Ustanovení čl. 39 odst. 2 sedmého pododstavce druhé věty a čl. 76 pátého pododstavce se použijí s účinkem ode dne, k němuž vstoupí v platnost změna finančního nařízení týkající se zrušení závazků.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
PŘÍLOHA I
SPOLEČNÝ STRATEGICKÝ RÁMEC
1. ÚVOD
V zájmu podpory harmonického, vyváženého a udržitelného rozvoje Unie a aby fondy ESI co nejvíce přispěly ke strategii Unie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění a ke své konkrétní úloze fondu ESI, včetně hospodářské, sociální a územní soudržnosti, je nezbytné zajistit podporu politických závazků přijatých v rámci strategie Unie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění prostřednictvím investic poskytovaných z fondů ESI a dalších nástrojů Unie. Společný strategický rámec (SSR) proto v souladu s článkem 10 a s prioritami a cíli stanovenými v nařízeních pro daný fond poskytuje strategické základní zásady s cílem dosáhnout jednotného přístupu k rozvoji za použití fondů ESI, které by byly koordinovány s jinými nástroji a politikami Unie v souladu s politickými cíly a hlavními záměry strategie Unie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění, případně v souladu se stěžejními iniciativami, a to s přihlédnutím k hlavním územním problémům a specifickým celostátním, regionálním a místním podmínkám.
2. PŘÍSPĚVEK FONDŮ ESI KE STRATEGII UNIE PRO INTELIGENTNÍ A UDRŽITELNÝ RŮST PODPORUJÍCÍ ZAČLENĚNÍ A SOUDRŽNOST SE SPRÁVOU HOSPODÁŘSKÝCH ZÁLEŽITOSTÍ UNIE
1. V zájmu podpory účinného zaměření na inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění v dohodách o partnerství a programech je v tomto nařízení určeno jedenáct tematických cílů stanovených v čl. 9 prvním pododstavci, které odpovídají prioritám strategie Unie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění a jež obdrží podporu z fondů ESI.
2. V souladu s tematickými cíly stanovenými v čl. 9 prvním pododstavci a v zájmu zajištění kritického množství nezbytného pro dosažení růstu a zaměstnanosti zaměří členské státy svou podporu podle článku 18 tohoto nařízení a pravidel pro daný fond na tematické soustředění a zajistí účinnost výdajů. Členské státy budou věnovat zvláštní pozornost tomu, aby upřednostňovaly výdaje napomáhající růstu, včetně výdajů na vzdělávání, výzkum, inovace a energetickou účinnost, a také výdaje usnadňující přístup malých a středních podniků k financování a zajišťující environmentální udržitelnost a řízení přírodních zdrojů a oblasti klimatu a aby modernizovaly veřejnou správu. Přihlédnou také k zachování či rozšíření rozsahu a účinnosti služeb zaměstnanosti a aktivních politik trhu práce s cílem bojovat s nezaměstnaností, se zaměřením na mládež, na řešení sociálních dopadů krize a na podporu začleňování do společnosti.
3. S cílem zajistit soulad s prioritami stanovenými v kontextu evropského semestru naplánují členské státy při vypracovávání dohod o partnerství využívání fondů ESI s přihlédnutím případně k národním programům reforem a k nejnovějším doporučením pro danou zemi přijatým podle čl. 121 odst. 2 Smlouvy o fungování EU a k příslušným doporučením Rady přijatým podle čl. 148 odst. 4 Smlouvy o fungování EU, v souladu se svými příslušnými úkoly a povinnostmi. Členské státy případně přihlédnou rovněž k příslušným doporučením Rady vycházejícím z Paktu o stabilitě a růstu a k hospodářským ozdravným programům.
4. S cílem stanovit, jak by mohly fondy ESI co nejúčinněji přispět ke strategii Unie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění, a s ohledem na cíle Smlouvy, včetně hospodářské, sociální a územní soudržnosti, vyberou členské státy pro plánované využívání fondů ESI tematické cíle s přihlédnutím k vhodným celostátním, regionálním a místním okolnostem.
3. JEDNOTNÝ PŘÍSTUP A OPATŘENÍ S OHLEDEM NA VYUŽÍVÁNÍ FONDŮ ESI
3.1 Úvod
1. V souladu s čl. 15 odst. 2 písm. a) se v dohodě o partnerství uvede jednotný přístup k územnímu rozvoji. Členské státy zajistí, aby výběr tematických cílů a investičních priorit a priorit Unie integrovaným způsobem řešil potřeby rozvoje a územní problémy v souladu s analýzou uvedenou v oddíle 6.4. Členské státy se vynasnaží co nejvíce využít možností k zajištění koordinovaného a jednotného využívání evropských fondů ESI.
2. Členské státy a v souladu s čl. 4 odst. 4 případně i regiony zajistí, aby se zásahy, jež čerpají podporu z fondů ESI, vzájemně doplňovaly a byly prováděny koordinovaně, s cílem vytvořit synergického působení, aby bylo možno v souladu s články 4, 15 a 27 snížit administrativní náklady a zátěž řídicích orgánů a příjemců podpory.
3.2 Koordinace a doplňkovost
1. Členské státy a řídicí orgány odpovědné za uplatňování fondů ESI úzce spolupracují na přípravě, provádění, monitorování a hodnocení dohody o partnerství a programů. Zajistí především provedení těchto kroků:
a) určení oblastí pro zásahy, kde mohou být fondy ESI kombinovány tak, aby se doplňovaly a dosáhlo se tak tematických cílů stanovených v tomto nařízení;
b) v souladu s čl. 4 odst. 6 zajištění opatření zaměřených na účinnou koordinaci fondů ESI s cílem zvýšit jejich dopad a účinnost, příp. i na základě programů financovaných z více fondů;
c) podpora zapojení řídicích orgánů odpovědných za další fondy ESI nebo jiných řídicích orgánů a příslušných ministerstev do rozvoje programů podpory v zájmu zajištění koordinace a zamezení duplicitní práci;
d) případné zřízení společných monitorovacích výborů pro programy, jež uplatňují fondy ESI, a rozvoj jiných společných řídících a kontrolních ustanovení vedoucích k usnadnění koordinace mezi orgány odpovědnými za provádění fondů ESI;
e) využití dostupných společných řešení elektronické správy, které mohou napomáhat žadatelům a příjemcům podpory, a co nejširší využívání jednotných kontaktních míst („one-stop shops“), a to i pro poradenství ohledně možností podpory dostupné prostřednictvím jednotlivých fondů ESI;
f) zřízení mechanismů ke koordinaci spolupráce na činnostech financovaných z EFRR a ESF s investicemi podporovanými z programů v rámci cíle Investice pro růst a zaměstnanost;
g) podpora společného přístupu mezi fondy ESI, pokud jde o pokyny k rozvoji operací, výzvy k podávání návrhů a výběrová řízení nebo jiné mechanismy, které by integrovaným projektům usnadnily přístup k těmto fondům;
h) podpora koordinace mezi řídicími orgány různých fondů ESI v oblasti monitorování, hodnocení, řízení a kontroly a podpora auditů.
3.3 Podpora integrovaných přístupů
1. Členské státy v případě potřeby kombinují fondy ESI na místní, regionální a celostátní úrovni do integrovaných balíčků uzpůsobených na míru tak, aby vyhovovaly specifickým územním problémům a pomohly dosažení cílů stanovených v dohodě o partnerství a programech. To lze provést pomocí integrovaných územních investic, integrovaných operací, společných akčních plánů a komunitně vedeného místního rozvoje.
2. V souladu s článkem 36 je možné v zájmu dosažení jednotného používání tematických cílů spojit financování z různých prioritních os nebo operačních programů podporovaných z ESF, EFRR a Fondu soudržnosti v rámci integrovaných územních investic. Opatření prováděná v rámci integrovaných územních investic lze doplnit finanční podporou z programů v rámci EZFRV nebo ENRF.
3. V souladu s příslušnými ustanoveními pravidel pro daný fond se může s cílem zvýšit dopad a účinnost tematicky provázaného jednotného přístupu prioritní osa týkat více než jedné kategorie regionů, může v rámci jednoho tematického síle slučovat jednu nebo několik doplňujících se investičních priorit z EFRR, Fondu soudržnosti a ESF a v řádně odůvodněných případech slučovat jednu nebo několik doplňujících se investičních priorit z různých tematických cílů za účelem dosáhnout jejich maximálního přispění k těmto prioritním osám.
4. Členské státy podporují v souladu se svým institucionálním a právním rámcem a v souladu s článkem 32 rozvoj místních a subregionálních přístupů. Komunitně vedený místní rozvoj je prováděn v rámci strategického přístupu, aby se zajistilo, že se při vymezení místních potřeb „zdola nahoru“ zohlední priority stanovené na vyšších úrovních. Členské státy proto stanoví svůj přístup ke komunitně vedenému místnímu rozvoji v EZFRV, případně v EFRR, ESF nebo ENRF v souladu s čl. 15 odst. 2 a v dohodách o partnerství uvedou hlavní problémy, jimž je třeba se v této oblasti věnovat, hlavní cíle a priority komunitně vedeného místního rozvoje, druhy území, jichž se týká, jakou úlohu budou mít místní akční skupiny při provádění strategií a jakou roli by měl mít EAFRV, případně EFRR, ESF nebo ENRF při provádění strategií komunitně vedeného místního rozvoje na různých typech území, jako je venkovské, městské a pobřežní území, a odpovídající mechanismy koordinace.
4. KOORDINACE A SYNERGICKÉ PŮSOBENÍ MEZI FONDY ESI A OSTATNÍMI POLITIKAMI A NÁSTROJI UNIE
Koordinace ze strany členských států stanovená v tomto oddíle se použije, pokud daný členský stát hodlá využít podpory z fondů ESI a jiných nástrojů Unie v příslušné oblasti politiky. Tento oddíl neuvádí úplný seznam programů Unie.
4.1 Úvod
1. Členské státy a Komise v souladu se svými příslušnými povinnostmi zváží dopad politik Unie na sociální, hospodářskou a územní soudržnost, a to na celostátní a regionální úrovni, aby na jejím základě mohly posílit synergické působení a účinnou koordinaci a stanovit a podněcovat co nejvhodnější způsoby využití unijních fondů, jejichž prostřednictvím posílí místní, regionální a státní investice. Členské státy zajistí také doplňkovost mezi politikami a nástroji Unie a celostátními, regionálními a místními opatřeními.
2. Členské státy a Komise zajistí v souladu s čl. 4 odst. 6 a se svými příslušnými pravomocemi koordinaci mezi fondy ESI a jinými příslušnými nástroji Unie na unijní i vnitrostátní úrovni. Členské státy a Komise přijmou příslušné kroky, které zajistí ve fázi programování i ve fázi provádění programů soulad mezi zásahy podporovanými z fondů ESI a cíli ostatních politik Unie. Za tímto účelem se pokusí:
a) zvýšit doplňkovost a synergické působení mezi jednotlivými nástroji Unie na celostátní a regionální úrovni, a to jak ve fázi programování, tak provádění;
b) optimalizovat stávající struktury, v případě nutnosti vytvářet nové struktury, které usnadňují strategické stanovení priorit pro různé nástroje a struktury pro koordinaci na unijní a vnitrostátní úrovni, které zabrání zdvojování úsilí a určují oblasti, kde je nutná dodatečná finanční podpora;
c) využít možnosti kombinovat podporu z různých nástrojů na podporu jednotlivých operací a úzce spolupracovat se subjekty odpovědnými za provádění programů na unijní a vnitrostátní úrovni s cílem poskytnout příjemcům soudržné a účinné možnosti financování.
4.2 Koordinace se společnou zemědělskou politikou a společnou rybářskou politikou
1. EZFRV je nedílnou součástí společné zemědělské politiky a doplňuje opatření v rámci Evropského zemědělského záručního fondu, který přímo podporuje zemědělce a tržní opatření. Členské státy proto tyto zásahy řídí společně tak, aby co nejvíce využily synergií a vytvořily co nejvyšší přidanou hodnotu podpory Unie.
2. Záměrem ENRF je dosáhnout cílů reformované společné rybářské politiky a integrované námořní politiky. Členské státy proto využijí ENRF k podpoře úsilí o lepší sběr údajů a posílení kontrol a k zajištění toho, aby se využívalo synergií při podpoře priorit integrované námořní politiky, jako jsou znalosti v námořní oblasti, územní plánování námořních prostor, jednotný management pobřežní zóny, integrovaný dohled nad mořským prostředím, ochrana námořního životního prostředí a biodiverzity a přizpůsobení se nepříznivým důsledkům změny klimatu v pobřežních oblastech.
4.3 Iniciativa Horizont 2020 a další centrálně řízené programy Unie v oblasti výzkumu a inovací
1. Členské státy a Komise se vynasnaží posílit koordinaci, synergické působení a doplňkovost mezi fondy ESI a iniciativou Horizont 2020, Programem pro konkurenceschopnost podniků s důrazem na malé a střední podniky (COSME) v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1287/2013 ( 28 ) a jinými příslušnými ústředně řízenými unijními programy financování a současně by měly jasně rozdělit jejich oblasti zásahů.
2. Členské státy ve vhodných případech vyvinou celostátní, příp. regionální strategie pro inteligentní specializaci v souladu s národním programem reforem. Tyto strategie mohou mít podobu celostátního nebo regionálního výzkumného a inovačního strategického politického rámce pro inteligentní specializaci nebo do něj mohou být začleněny. Strategie pro inteligentní specializaci jsou vypracovány se zapojením celostátních nebo regionálních řídicích orgánů a zúčastněných stran, jako jsou univerzity a vysoké školy, průmysl a sociální partneři zapojení do oblasti procesu rozvoje podnikavosti. Orgány, jichž se přímo dotýká iniciativa Horizont 2020, se budou tohoto procesu přímo účastnit. Mezi strategie pro inteligentní specializaci patří:
a) Předcházející akce, jež jsou zaměřeny na přípravu regionálních subjektů z odvětví výzkumu a inovací k účasti na projektech iniciativy Horizont 2020 („cesta k excelenci“) a které budou provedeny prostřednictvím budování kapacit. Komunikace a spolupráce mezi vnitrostátními kontaktními místy rámcového programu Horizont 2020 a řídicími orgány jednotlivých fondů ESI musí být posílena;
b) Následné akce, jež musí poskytnout prostředky pro využití a šíření výsledků z oblasti výzkumu a inovací získaných v rámci iniciativy Horizont 2020 a předchozích programů na trhu a jež klade důraz zejména na budování prostředí příznivého pro inovace v obchodu i průmyslu, včetně malých a středních podniků, a v souladu s prioritami stanovenými pro jednotlivá území v příslušných strategiích pro inteligentní specializaci.
3. Členské státy budou plně využívat ustanovení tohoto nařízení, která jim umožňují kombinaci fondů ESI se zdroji v rámci iniciativy Horizont 2020 v příslušných programech používaných k provedení částí strategií uvedených v bodu 2. Celostátní a regionální orgány by měly obdržet společnou podporu na vytváření a provádění těchto strategií, určování možností společného financování infrastruktur výzkumu a inovací evropského zájmu, podporu mezinárodní spolupráce, metodickou podporu prostřednictvím vzájemného hodnocení, výměnu osvědčených postupů a odbornou přípravu napříč regiony.
4. S cílem uvolnit potenciál k dosažení špičkových výsledků v oblasti výzkumu a inovací, a to způsobem, který doplňuje iniciativu Horizont 2020 a vytváří s ní součinnost, členské státy, případně podle čl. 4 odst. 4 i regiony, vezmou v úvahu tato další opatření, zejména prostřednictvím společného financování. Tato opatření sestávají z:
a) propojení vynikajících výzkumných institucí a méně rozvinutých členských států a regionů s nedostatečnými výsledky, pokud jde o výzkum, vývoj a inovace, s cílem vytvořit nová nebo modernizovat stávající špičková centra v méně rozvinutých regionech a v členských státech a regionech s nedostatečnými výsledky, pokud jde o výzkum, vývoj a inovace;
b) vytváření vazeb v méně rozvinutých regionech a rovněž v členských státech a regionech s nedostatečnými výsledky, pokud jde o výzkum, vývoj a inovace, mezi uznávanými inovativními špičkovými středisky;
c) vytváření „pracovních míst EVP“ k přilákání vynikajících akademických pracovníků zejména v méně rozvinutých regionech a v členských státech a regionech s nedostatečnými výsledky, pokud jde o výzkum, vývoj a inovace;
d) podpora přístupu výzkumných pracovníků a inovátorů, kteří nejsou dostatečně zapojeni do Evropského výzkumného prostoru a jsou z méně rozvinutých regionů nebo členských států a regionů s nedostatečnými výsledky, pokud jde o výzkum, vývoj a inovace;
e) řádné přispění k evropským inovačním partnerstvím;
f) příprava vnitrostátních institucí nebo špičkových uskupení na účast ve znalostních a inovačních společenstvích Evropského inovačního a technologického institutu a
g) pořádání vysoce kvalitních mezinárodních pro gramů mobility výzkumných pracovníků se spolufinancováním z akcí Marie Sklodowska-Curie.
Členské státy se vynasnaží ve vhodných případech v souladu s článkem 70 uplatnit při podpoře operací mimo rámec programové oblasti flexibilitu s takovou mírou investic, která by umožnila dosáhnout kritického množství, aby bylo možné uplatnit opatření uvedená v prvním pododstavci co nejúčinněji.
4.4 Financování demonstračních projektů v rámci rezervy pro nové účastníky na trhu (NER 300) ( 29 )
Členské státy zajistí, aby bylo financování z fondů ESI koordinováno s podporou z programu NER 300, který využívá příjmů z dražby 300 milionů povolenek v rezervě vyhrazené pro nové účastníky v rámci evropského systému obchodování s emisemi.
4.5 Program pro životní prostředí a oblast klimatu (LIFE) ( 30 ) a acquis v oblasti životního prostředí
1. Členské státy a Komise se prostřednictvím výraznějšího tematického zaměření programů a uplatňováním zásady udržitelného rozvoje v souladu s článkem 8 snaží využívat součinnosti s nástroji politik Unie (finančními a nefinančními nástroji), které slouží ke zmírňování změny klimatu a přizpůsobení se této změně, ochraně životního prostředí a účinnosti zdrojů.
2. Členské státy podporují a případně v souladu s článkem 4 zajišťují doplňkovost a koordinaci s programem LIFE, zejména s integrovanými projekty týkajícími se přírody, biologické rozmanitosti, vody, odpadů, ovzduší, zmírnění změny klimatu a přizpůsobení se této změně. Této koordinace se dosáhne na základě opatření, jako je podpora financování činností prostřednictvím fondů ESI, jež doplňují integrované projekty v rámci programu LIFE, a podporou využívání řešení, metod a přístupů ověřených v rámci programu LIFE, mj. včetně investic do ekologické infrastruktury, energetické účinnosti, ekologických inovací, řešení založených na ekosystémech a využívání příslušných inovativních technologií.
3. Příslušné odvětvové plány, programy nebo strategie (včetně akčního rámce zavádějícího priority, plánu povodí, plánu pro nakládání s odpady, plánu zmírnění změny klimatu a přizpůsobení se této změně) mohou v případech, kdy se v dotyčných oblastech počítá s podporou, sloužit jako koordinační rámec.
4.6 ERASMUS + ( 31 )
1. Členské státy se snaží využívat fondů ESI k racionalizaci hlavních nástrojů a metod úspěšně vyvinutých a testovaných v rámci programu Erasmus +s cílem maximalizovat sociální a hospodářský dopad investic na občany a mj. dát iniciativám mládeže a akcím občanů nový impulz.
2. Členské státy podporují a v souladu s článkem 4 zajišťují účinnou koordinaci mezi fondy ESI a programem Erasmus + na vnitrostátní úrovni zřetelným rozlišením typů investic a podporovaných cílových skupin. Členské státy využijí doplňkovosti, pokud jde o financování činností týkajících se mobility.
3. Dosáhnou koordinace prostřednictvím zapojení vhodných mechanismů spolupráce mezi řídicími orgány a vnitrostátními agenturami zřízenými v rámci programu Erasmus pro všechny, které mohou zvyšovat transparentnost a snadno přístupnou komunikaci ve vztahu k občanům na úrovni Unie, členských států a regionů.
4.7 Program Unie pro zaměstnanost a sociální inovace (EaSI) ( 32 )
1. Členské státy podporují a v souladu s čl. 4 odst. 6 zajišťují účinnou koordinaci mezi programem Evropské unie pro zaměstnanost a sociální inovace (EaSI) a podporou poskytovanou fondy ESI v rámci tematických cílů týkajících se zaměstnanosti a sociálního začlenění. Tato účinná koordinace se týká i koordinace podpory poskytované v rámci osy EURES, která je součástí programu pro zaměstnanost a sociální inovace, s opatřeními zaměřenými na nadnárodní mobilitu pracovních sil podporovanou v rámci ESF s cílem podpořit zeměpisnou mobilitu pracovníků a rozšířit možnosti zaměstnání a dále koordinace podpory z fondů ESI zaměřené na osoby samostatně výdělečně činné, podnikání, zakládání sociálních a jiných podniků a podporu osy mikrofinancování a sociálního podnikání v rámci programu pro zaměstnanost a sociální inovace.
2. Členské státy rozšíří nejúspěšnější opatření vytvořená v rámci osy PROGRESS programu EaSI, zejména pokud jde o sociální inovace a experimentální postupy sociální politiky s podporou z ESF.
4.8 Nástroj pro propojení Evropy ( 33 )
1. Členské státy a Komise za účelem maximalizace evropské přidané hodnoty v oblasti dopravy, telekomunikací a energetiky zajistí, aby byly zásahy EFRR a Fondu soudržnosti plánovány v úzké spolupráci s podporou poskytovanou z nástroje pro propojení Evropy, aby se zajistila doplňkovost, zabránilo se zdvojení úsilí a zajistilo se optimální propojení různých typů infrastruktury na místní, regionální a státní úrovni a po celé Unii. Zajistí se co nejvyšší přínos různých nástrojů financování pro projekty s významem pro Unii a vnitřní trh, který přinese nejvyšší možnou evropskou přidanou hodnotu, a podporuje sociální, hospodářskou a územní soudržnost, zejména pro projekty, jež realizují prioritní dopravní, energetické a digitální infrastrukturní sítě, jak je stanoveno v příslušných politických rámcích transevropské sítě, aby bylo možné vybudovat novou a podstatně zmodernizovat stávající infrastrukturu.
2. Pokud jde o dopravu, musí se plánování investic opírat o skutečnou a předpokládanou poptávku po dopravě a musí se určit chybějící propojení a kritická místa a současně je třeba v rámci uceleného přístupu zohlednit rozvoj přeshraničních vazeb v Unii a vazeb mezi regiony v rámci členského státu. Investice do regionálního propojení s komplexní transevropskou dopravní sítí (TEN-T) a s hlavní sítí TEN-T musí zajistit, aby měly městské a venkovské oblasti prospěch z příležitostí, které přinášejí velké sítě.
3. Stanovení priorit pro investice, jež mají dopad za hranicemi určitého členského státu, zejména pro investice, které jsou součástí koridorů hlavní sítě TEN-T, musí být koordinováno s plánováním TEN-T a prováděcími plány koridorů hlavní sítě, aby byly investice z EFRR a z Fondu soudržnosti v oblasti dopravní infrastruktury plně v souladu se zásadami TEN-T.
4. Členské státy se zaměří na udržitelné formy dopravy a udržitelnou městskou mobility, a také na investice do oblastí, které nabízejí největší přínos pro Evropu, přičemž přihlédnou k potřebě zlepšit kvalitu, přístupnost a spolehlivost dopravních služeb s cílem podporovat veřejnou dopravu. Po určení těchto investic se v souladu s představou uvedenou v bílé knize nazvané „Plán jednotného evropského dopravního prostoru – vytvoření konkurenceschopného dopravního systému účinně využívajícího zdroje, v níž je zdůrazněno, že v odvětví dopravy je nutné dosáhnout významného snížení emisí skleníkových plynů, stanoví jejich pořadí z hlediska přínosu pro mobilitu, udržitelnost, ke snížení emisí skleníkových plynů a přínosu pro jednotný evropský dopravní prostor. Přínos projektů pro udržitelné evropské sítě nákladní dopravy prostřednictvím rozvoje vnitrozemských vodních cest by měl být podporován na základě předchozího posouzení jejich dopadu na životní prostředí.
5. Fondy ESI budou rovněž pomáhat místním a regionálním infrastrukturám s jejich propojením s prioritními sítěmi Unie v oblasti energetiky a telekomunikací.
6. Členské státy a Komise zavedou vhodnou koordinaci a technickou podporu mechanismů k zajištění doplňkovosti a účinného plánování opatření v oblasti informačních a komunikačních technologií s cílem plně využívat různých nástrojů Unie (fondů ESI, nástroje pro propojení Evropy, transevropských sítí, rámcového programu Horizont 2020) k financování širokopásmových sítí a infrastruktur digitálních služeb. Při výběru nejvhodnějšího finančního nástroje se zohlední potenciál operací k vytváření příjmů a jejich úroveň rizika tak, aby byly veřejné prostředky využity co nejúčinněji. V rámci posuzování svých žádostí o podporu z fondů ESI by měly členské státy přihlédnout k hodnocení operací, které se jich konkrétně týkají, v jejichž případě byly předloženy žádosti o financování pomocí nástroje pro propojení Evropy, které však nebyly vybrány, aniž je tím dotčeno konečné rozhodnutí řídicího orgánu ohledně jejich výběru.
4.9 Nástroj předvstupní pomoci, evropský nástroj sousedství a Evropský rozvojový fond
1. Členské státy a Komise v souladu se svými příslušnými pravomocemi usilují o posílení koordinace mezi vnějšími nástroji a fondy ESI, aby se zlepšila účinnost, pokud jde o dosahování komplexních cílů politik Unie. Obzvláště důležitá je koordinace a doplňkovost s Evropským rozvojovým fondem, předvstupním nástrojem a evropským nástrojem sousedství.
2. Na podporu hlubší územní integrace se členské státy vynasnaží využívat synergií mezi činnostmi územní spolupráce v rámci politiky soudržnosti a evropského nástroje sousedství, zejména s ohledem na přeshraniční spolupráci s přihlédnutím k potenciálu, který skýtají ESÚS.
5. HORIZONTÁLNÍ PRINCIPY UVEDENÉ V ČLÁNCÍCH 5, 7 A 8 A PRŮŘEZOVÉ CÍLE POLITIK
5.1 Partnerství a víceúrovňová správa
1. V souladu s článkem 5 dodržují členské státy zásadu partnerství a víceúrovňové správy, aby se usnadnilo dosažení sociální, hospodářské a územní soudržnosti a zajištění priorit Unie, kterými je inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění. Dodržování těchto principů vyžaduje koordinovanou činnost, zejména mezi různými úrovněmi řízení, která vychází ze zásady subsidiarity a proporcionality a to i prostřednictvím operační a institucionální spolupráce, s ohledem na přípravu a uplatňování dohody o partnerství a programů.
2. Členské státy vyhodnotí, zda je nutné posílit institucionální kapacity partnerů, aby bylo možné rozvinout jejich potenciál s ohledem na jejich přínos pro účinné partnerství.
5.2 Udržitelný rozvoj
1. Členské státy a řídicí orgány ve všech stádiích uplatňování zajistí začlenění udržitelného rozvoje do fondů ESI, přičemž dodržují zásadu udržitelného rozvoje, jak je stanovena v čl. 3 odst. 3 Smlouvy o EU, a také plní povinnost začlenit požadavky na ochranu životního prostředí v souladu s článkem 11 Smlouvy o fungování EU a dodržují zásadu znečišťovatel platí, jak je stanovena v čl. 191 odst. 2 Smlouvy o fungování EU.
Řídicí orgány po celou dobu provádění programu podnikají akce, jež mají odstranit či zmírnit škodlivé účinky zásahů na životní prostředí a zajistit výsledky s čistým přínosem v sociální, environmentální a klimatické oblasti. Mezi nutná opatření mohou patřit:
a) investice do možností, které jsou z hlediska zdrojů nejefektivnější a udržitelné;
b) žádné investice, jež by mohly mít zásadní negativní dopad na životní prostředí či klima, a podpora akcí zmírňujících veškeré zbývající dopady;
c) srovnávání různých možností investic z hlediska jejich nákladů na „životní cyklus“ z dlouhodobější perspektivy;
d) častější využití veřejných zakázek šetrných k životnímu prostředí.
2. Členské státy v souladu s článkem 8 přihlédnou ke zmírňování změny klimatu a možnostem přizpůsobení investic s podporou fondů ESI, a zajistí, aby byly odolné vůči dopadům změny klimatu a přírodních katastrof, jako je zvýšené riziko povodní, sucho, vlny horka, lesní požáry a mimořádné povětrnostní jevy.
3. Investice jsou v souladu s vodohospodářskou hierarchií, jak stanoví směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ( 34 ), se zaměřením na varianty řízení poptávky. Alternativní možnosti dodávek se zváží pouze v případě, že byl vyčerpán potenciál pro úspory vody a účinnost. Veřejné zásahy v odvětví nakládání s odpady musí doplňovat úsilí soukromého sektoru, zejména pokud jde o odpovědnost výrobce. Investice se použijí na podporu inovativních přístupů, které podporují vysokou míru recyklace. Investice musí být v souladu s hierarchií způsobů nakládání s odpady stanovenou podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES ( 35 ). Výdaje spojené s podporou biologické rozmanitosti a ochranou přírodních zdrojů musí být v souladu se směrnicí Rady 92/43/EHS ( 36 ).
5.3 Podpora rovnosti žen a mužů a nediskriminace
1. V souladu s článkem 7 usilují členské státy a Komise o rovnost mezi muži a ženami a přijímají příslušná opatření k prevenci jakékoli diskriminace během přípravy, provádění, monitorování a hodnocení operací v programech spolufinancovaných z fondů ESI. Při uskutečňování cílů článku 7 musí členské státy popsat opatření, která mají být přijata, zejména s ohledem na výběr operací, stanovení cílů pro zásahy a opatření pro monitorování a podávání zpráv. Členské státy případně rovněž provádějí analýzy rovnosti žen a mužů. Prostřednictvím ESF se podporují zejména konkrétní cílená opatření.
2. Členské státy zajistí v souladu s články 5 a 7 účast příslušných subjektů odpovědných za podporu rovnosti žen a mužů a nediskriminace v rámci partnerství a zajistí rovněž vhodné struktury v souladu s vnitrostátní praxí, jež mají poskytovat poradenství v oblasti rovnosti žen a mužů, nediskriminace a přístupnosti s cílem poskytnout nezbytné odborné znalosti pro přípravu, monitorování a hodnocení fondů ESI.
3. Řídicí orgány provádějí hodnocení nebo sebehodnocení, v koordinaci s monitorovacími výbory, přičemž se zaměří na uplatňování rovného přístupu k ženám a mužům.
4. Členské státy vhodným způsobem reagují na potřeby znevýhodněných skupin s cílem umožnit jim lépe se začlenit na trh práce, čímž jim umožňují plně se zapojit do chodu společnosti.
5.4 Přístupnost
1. Členské státy a Komise podniknou v souladu s článkem 7 vhodné kroky, aby zamezily jakékoliv diskriminaci na základě zdravotního postižení. Řídicí orgány zajistí prostřednictvím opatření po celou dobu provádění programu, aby byly všechny výrobky, zboží, služby a infrastruktury, které jsou dostupné nebo poskytované veřejnosti a spolufinancované z fondů ESI, přístupné všem občanům, včetně osob s postižením, a to v souladu s platnými právními předpisy, což přispěje k zajištění bezbariérového přístupu pro osoby s postižením a starší osoby. S cílem podpořit začlenění znevýhodněných skupin, včetně osob s postižením se zajistí navíc přístupnost fyzického prostředí, dopravy a informačních a komunikačních technologií. Opatření, která je nutno učinit, mohou zahrnovat nasměrování investic do zpřístupnění stávajících budov a zavedených služeb.
5.5 Řešení demografické změny
1. Problémy vyplývající z demografické změny, zejména včetně problémů spojených s úbytkem pracujícího obyvatelstva, zvyšujícím se počtem obyvatel v důchodovém věku v celkové populaci a vylidňováním, musí být zohledněny na všech úrovních. Členské státy využívají v souladu s příslušnými strategiemi členských států a regionálními strategiemi, pokud tyto strategie existují, fondy ESI s cílem řešit demografické problémy a vytvářet růst napojený na stárnutí společnosti.
2. Členské státy využívají v souladu s příslušnými strategiemi členských států a regionálními strategiemi fondy ESI, aby usnadnily začlenění všech věkových skupin, a to i prostřednictvím lepšího přístupu ke vzdělávání a systémům sociální podpory s cílem zlepšit pracovní příležitosti pro starší lidi a mládež a se zaměřením na regiony s vysokou mírou nezaměstnanosti mládeže ve srovnání s unijním průměrem. Investice do infrastruktury ve zdravotnictví přispějí k dosažení cíle dlouhého a zdravého pracovního života všech občanů Unie.
3. Aby bylo možné vyřešit problémy v regionech, které jsou nejvíce postiženy demografickými změnami, členské státy určí zejména opatření, jež mají:
a) podporovat demografickou obnovu vytvořením lepších podmínek pro rodiny a zlepšením rovnováhy mezi pracovním a rodinným životem;
b) zvýšit zaměstnanost, produktivitu a hospodářskou výkonnost, a to prostřednictvím investic do vzdělávání, informačních a komunikačních technologií a výzkumu a inovací;
c) zaměřit se na přiměřenost a kvalitu vzdělávání, odborné přípravy a systémů sociální podpory, případně rovněž na účinnost systémů sociální ochrany a
d) podporovat nákladově efektivní poskytování zdravotní péče a dlouhodobé péče včetně investic do elektronického zdravotnictví, elektronické péče a infrastruktury.
5.6 Přizpůsobení se změně klimatu a její zmírňování
V souladu s článkem 8 budou zmírňování změny klimatu, přizpůsobování se této změně a prevence rizik začleněny do přípravy a provádění dohod o partnerství a programů.
6. USTANOVENÍ REŠÍCÍ HLAVNÍ ÚZEMNÍ PROBLÉMY
6.1 Členské státy přihlédnou ke geografickým nebo demografickým rysům a přijmou opatření zaměřená na řešení zvláštních územních problémů každého regionu s cílem plně rozvinout jejich specifický potenciál rozvoje, čímž jim také pomohou dosáhnout tím nejúčinnějším způsobem inteligentního a udržitelného růstu podporujícího začlenění.
6.2. Výběr a kombinace tematických cílů a také výběr odpovídajících investičních a unijních priorit i stanovené specifické cíle musí odrážet potřeby a potenciál inteligentního a udržitelného růstu podporujícího začlenění, který má každý členský stát a region.
6.3. Při vypracovávání dohod o partnerství a programů proto členské státy přihlédnou k tomu, že hlavní společenské problémy, kterým Unie v dnešní době čelí – globalizace, demografické změny, zhoršování životního prostředí, migrace, změna klimatu, využívání energie a hospodářské a sociální důsledky krize – mohou mít v různých regionech různý dopad.
6.4 S cílem zajistit integrovaný územní přístup k řešení územních problémů členské státy zajistí, aby programy financované z fondů ESI odrážely různorodost evropských regionů, pokud jde o zaměstnanost a charakteristiku pracovního trhu, vzájemnou závislost mezi nejrůznějšími sektory, způsoby dojíždění do práce, stárnutí obyvatelstva a demografické změny, charakteristiky v oblasti kultury, krajiny a kulturního dědictví, zranitelná místa a dopady v souvislosti se změnou klimatu, využívání půdy a omezené zdroje, institucionální uspořádání a mechanismy správy a řízení, propojenost a dostupnost a vazby mezi venkovskými a městskými oblastmi. V souladu s čl. 15 odst. 1 písm. a) proto členské státy a regiony podniknou za účelem přípravy svých dohod o partnerství a programů následující kroky:
a) analýzu charakteristiky, rozvojového potenciálu a kapacity členského státu nebo regionu, zejména v souvislosti s klíčovými úkoly stanovenými ve strategii Unie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění, národních programech reforem, případně v příslušných specifických doporučeních pro každou zemi přijatých v souladu s čl. 121 odst. 2 Smlouvy o fungování EU a v příslušných doporučeních přijatých v souladu s čl. 148 odst. 4 Smlouvy o fungování EU;
b) posouzení hlavních problémů, které je třeba řešit v rámci regionu nebo členského státu, určení problematických oblastí a chybějících propojení, inovačních mezer, včetně nedostatečné plánovací a prováděcí kapacity, která brzdí dlouhodobý potenciál pro růst a zaměstnanost. To tvoří základ pro zjištění možných oblastí a činností pro stanovení priorit, zásahy a zaměření politiky;
c) posouzení problémů s meziodvětvovou, mezijurisdikční nebo přeshraniční koordinací, zejména v rámci makroregionálních strategií a strategií pro přímořské oblasti;
d) identifikaci kroků k dosažení lepší koordinace mezi různými územními úrovněmi a zdroji financování s přihlédnutím ke vhodnému územnímu rozsahu a souvislostem při přípravě politiky i k institucionálnímu a právnímu rámci členských států v zájmu dosažení integrovaného přístupu, který by propojil strategii Unie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění s regionálními a místními aktéry.
6.5. V zájmu zohlednění cíle územní soudržnosti členské státy a regiony zajistí zejména, aby celkový přístup k propagaci inteligentního a udržitelného růstu podporujícího začlenění v daných oblastech:
a) odrážel úlohu měst, městských a venkovských oblastí, oblastí rybolovu a pobřežních oblastí a oblastí, které čelí zvláštním geografickým nebo demografickým znevýhodněním;
b) zohledňoval zvláštní problémy v nejvzdálenějších regionech, nejsevernějších regionech s velmi nízkou hustotou obyvatelstva a v ostrovních, přeshraničních a horských regionech;
c) řešil vazby mezi venkovem a městem, pokud jde o přístup k finančně dostupné, vysoce kvalitní infrastruktuře a službám, a problémy v regionech s vysokou koncentrací komunit žijících na okraji společnosti.
7. SPOLUPRÁCE
7.1 Koordinace a doplňkovost
1. Členské státy se snaží zajistit doplňkovost spolupráce a jiných činností podporovaných z fondů ESI.
2. Členské státy zajistí, aby spolupráce účinně přispívala k plnění cílů strategie Unie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění a aby vedla rovněž k dosažení širších cílů politik. Členské státy a Komise proto v souladu se svými příslušnými pravomocemi zajistí doplňkovost a koordinaci s ostatními programy nebo nástroji financovanými ze strany Unie.
3. K posílení účinnosti politiky soudržnosti členské státy usilují o koordinaci a doplňkovost mezi programy v rámci cíle Evropská územní spolupráce a cíle Investice pro růst a zaměstnanost, zejména zajistí soudržné plánování a snazší provádění rozsáhlých investic.
4. Členské státy v případě potřeby zajistí, aby byly cíle makroregionální strategie a strategie pro mořské oblasti v souladu s čl. 15 odst. 2 tohoto nařízení součástí celkového strategického plánování v rámci dohod o partnerství a programů v dotyčných regionech a členských státech v souladu s příslušnými ustanoveními pravidel pro daný fond. Členské státy se snaží zajistit také, aby v případě, že existují makroregionální strategie a strategie pro přímořské oblasti, bylo jejich provádění podporováno v souladu s čl. 15 odst. 2 tohoto nařízení a s příslušnými ustanoveními pravidel pro daný fond a v souladu s potřebami programové oblasti stanovené členskými státy z fondů ESI. K zajištění účinného provádění je také třeba koordinace s ostatními nástroji financovanými Unií a také s dalšími příslušnými nástroji.
5. Členské státy případně využijí možnosti provádět meziregionální a nadnárodní opatření s příjemci, kteří se nacházejí v jiném členském státě nebo ve více členských státech v rámci operačních programů v rámci cíle Investice pro růst a zaměstnanost, včetně provádění příslušných výzkumných a inovačních opatření plynoucích z jejich strategií inteligentní specializace.
6. Členské státy a regiony co nejlépe využívají programy územní spolupráce při překonávání překážek spolupráce nad rámec administrativních hranic a zároveň přispívají ke strategii Unie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění a ke zvyšování hospodářské, sociální a územní soudržnosti. V této souvislosti je nutné zvláštní pozornost věnovat regionům, na něž se vztahuje článek 349 Smlouvy o fungování EU.
7.2 Přeshraniční, mezinárodní a meziregionální spolupráce v rámci EFRR
1. Členské státy a regiony se snaží o využívání spolupráce k dosažení kritického množství mj. v oblasti informačních a komunikačních technologií a v oblasti výzkumu a inovací a také k podpoře rozvoje společného přístupu k inteligentní specializaci a k partnerství mezi vzdělávacími ústavy. Meziregionální spolupráce zahrnuje ve vhodných případech podporu spolupráce mezi seskupeními věnujícími se inovacím a výzkumu a podporu výměn mezi výzkumnými ústavy, s přihlédnutím ke zkušenostem z programů „Regiony znalostí“ a „Výzkumný potenciál v konvergenčních a nejvzdálenějších regionech“ v rámci sedmého rámcového programu pro výzkum.
2. Členské státy a regiony usilují v dotčených oblastech o využívání přeshraniční a nadnárodní spolupráce s cílem:
a) zajistit, aby oblasti, které sdílejí významné zeměpisné rysy (ostrovy, jezera, řeky, mořské oblasti či pohoří), podporovaly společné řízení a podporu svých přírodních zdrojů;
b) využít úspor z rozsahu, kterých lze dosáhnout zejména s ohledem na investice související se společným využíváním společných veřejných služeb;
c) prosazovat ucelené plánování a rozvoj přeshraniční síťové infrastruktury, zejména chybějících přeshraničních spojů, a dále interoperabilních dopravních prostředků nezatěžujících životní prostředí v rozsáhlejších zeměpisných oblastech;
d) dosáhnout kritického množství, zejména v oblasti výzkumu a inovací, informačních a komunikačních technologií a vzdělávání a ve vztahu k opatřením na zlepšení konkurenceschopnosti malých a středních podniků;
e) posilovat přeshraniční služby v oblasti trhu práce na podporu přeshraniční mobility pracovníků;
f) zlepšit přeshraniční správu.
3. Členské státy a regiony usilují o využití meziregionální spolupráce s cílem zvýšit účinnost politiky soudržnosti podporou výměny zkušeností mezi regiony a městy za účelem lepšího koncipování a uskutečňování programů v rámci cíle Investice pro růst a zaměstnanost a cíle Evropská územní spolupráce.
7.3 Příspěvek hlavních programů k makroregionálním strategiím a strategiím pro přímořské oblasti
1. Členské státy v souladu s čl. 15 odst. 2 písm. a) bodem ii) tohoto nařízení a s příslušnými ustanoveními pravidel pro daný fond usilují o zajištění úspěšného uvolnění finančních prostředků Unie pro makroregionální strategie a strategie pro přímořské oblasti podle potřeb dané programové oblasti, které určí členské státy. Zajištění úspěšného uvolnění finančních prostředků lze dosáhnout mimo jiné upřednostňováním operací vyplývajících z makroregionální strategie a strategie pro přímořské oblasti tím, že by se pro ně pořádala konkrétní výběrová řízení, či upřednostňováním těchto operací v procesu výběru tím, že by se určily operace, které by mohly být financovány společně z různých programů.
2. Členské státy zváží využití příslušných nadnárodních programů coby rámce na podporu řady politik a fondů potřebných k provádění makroregionálních strategií a strategií pro přímořské oblasti.
3. Členské státy podporují případně využívání fondů ESI k budování evropských dopravních koridorů, mj. i k podpoře modernizace cel, prevence přírodních katastrof a přípravy a reakce na ně, vodního hospodářství na úrovni povodí, ekologické infrastruktury, integrované přeshraniční námořní spolupráce napříč odvětvími, výzkumu a inovací a sítí informačních a komunikačních technologií, správy společně využívaných mořských zdrojů v přímořských oblastech a ochrany mořské biologické rozmanitosti.
7.4 Nadnárodní spolupráce v rámci ESF
1. Členské státy se za účelem maximálního využívání vzájemného předávání zkušeností snaží věnovat pozornost politickým oblastem uvedeným v příslušných doporučeních Rady.
2. Členské státy ve vhodných případech vyberou v závislosti na svých konkrétních potřebách témata pro nadnárodní činnost a zavedou vhodné prováděcí mechanismy.
PŘÍLOHA II
ZPŮSOB STANOVENÍ VÝKONNOSTNÍHO RÁMCE
1. Výkonnostní rámec se skládá z milníků stanovených pro každou prioritu, s výjimkou priorit zaměřených na technickou pomoc a programů zaměřených na finanční nástroje v souladu s článkem 39, na rok 2018 a cílů stanovených pro rok 2023. Milníky a cíle se předkládají ve formátu stanoveném v tabulce 1.
Tabulka 1: Standardní formát výkonnostního rámce
|
Priorita |
►C1 Ukazatel či případně klíčový krok provádění a jednotka měření ◄ |
|
Milník pro rok 2018 |
Cíl pro rok 2023 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
2. Milníky jsou průběžné cíle, které jsou případně přímo spojené s dosažením specifického cíle priority a které vyjadřují zamýšlený pokrok při plnění cílů stanovených pro konec období. Mezi milníky stanovené pro rok 2018 patří finanční ukazatele, ukazatele výstupů a případně ukazatele výsledků, jež úzce souvisí s podporovanými politickými zásahy. Pro účely čl. 22 odst.6 a 7 se k ukazatelům výsledků nepřihlíží. Milníky lze rovněž stanovit pro klíčové kroky provádění.
3. Milníky a cíle musí být:
a) realistické, dosažitelné, relevantní a musí zachycovat podstatné informace o pokroku priority;
b) v souladu s podstatou a charakterem konkrétních cílů v rámci dané priority;
c) transparentní, s objektivně ověřitelnými cíli a zdrojem údajů, který je jasně určen a je případně veřejně dostupný;
d) ověřitelné, aniž by představovaly nepřiměřenou administrativní zátěž;
e) případně ve vzájemném souladu v rámci různých programů.
4. Cíle na rok 2023 pro určitou prioritu se stanovují s ohledem na výši výkonnostní rezervy spojené s touto prioritou.
5. Kromě úprav v důsledku změn ve výši prostředků přidělených na danou prioritu může členský stát v řádně odůvodněných případech, mezi něž patří významné změny v hospodářských a environmentálních podmínkách a podmínkách na trhu práce v tomto členském státě nebo regionu, navrhnout revizi milníků a cílů v souladu s článkem 30.
PŘÍLOHA III
USTANOVENÍ URČUJÍCÍ ROZSAH A MÍRU POZASTAVENÍ ZÁVAZKŮ NEBO PLATEB PODLE ČL. 23 ODST. 11
1. URČENÍ MÍRY POZASTAVENÍ ZÁVAZKŮ
Maximální míra pozastavení uplatněná na členský stát se předně určuje s ohledem na stropy uvedené v čl. 23 odst. 11 třetím pododstavci písm. a) až c). Tato míra se snižuje, pokud platí některá z těchto podmínek:
a) pokud míra nezaměstnanosti byla v členském státě v roce předcházejícím rozhodné události uvedené v čl. 23 odst. 9 o dva procentní body vyšší než průměr Unie, maximální míra pozastavení se snižuje o 15 %;
b) pokud míra nezaměstnanosti byla v členském státě v roce předcházejícím rozhodné události uvedené v čl. 23 odst. 9 o pět procentních bodů vyšší než průměr Unie, maximální míra pozastavení se snižuje o 25 %;
c) pokud míra nezaměstnanosti byla v členském státě v roce předcházejícím rozhodné události uvedené v čl. 23 odst. 9 o osm procentních bodů vyšší než průměr Unie, maximální míra pozastavení se snižuje o 50 %;
d) pokud podíl obyvatel ohrožených chudobou či sociálním vyloučením byl v členském státě o 10 procentních bodů vyšší než průměr Unie v roce předcházejícím rozhodné události uvedené v čl. 23 odst. 9, maximální míra pozastavení se snižuje o 20 %;
e) pokud v členském státě dva roky či více po sobě jdoucích let před rozhodnou událostí uvedenou v čl. 23 odst.9 klesne reálné HDP, maximální míra pozastavení se sníží o 20 %;
f) pokud se pozastavení týká závazků na rok 2018, 2019 nebo 2020, sníží se míra vyplývající z uplatňování čl. 23 odst. 11 následovně:
i) v případě roku 2018 se míra pozastavení sníží o 15 %;
ii) v případě roku 2019 se míra pozastavení sníží o 25 %;
iii) v případě roku 2020 se míra pozastavení sníží o 50 %.
Snížení míry pozastavení vyplývající z uplatňování písmen a) až f) nepřesáhne celkově 50 %.
Pokud ke skutečnostem popsaným v písmenu b) či c) dojde současně se skutečnostmi popsanými v písmenu d) a e), odloží se účinek pozastavení o jeden rok.
2. URČENÍ ROZSAHU POZASTAVENÍ ZÁVAZKŮ NAPŘÍČ PROGRAMY A PRIORITAMI
Pozastavení závazků použité v určitém členském státě se předně poměrným způsobem dotkne všech programů a priorit.
Nicméně tyto programy a priority jsou z rozsahu pozastavení vyňaty:
i) programy nebo priority, na něž se již vztahuje rozhodnutí o pozastavení přijaté v souladu s čl. 23 odst. 6;
ii) programy nebo priority, jejichž zdroje mají být navýšeny v důsledku žádosti o úpravu, kterou předložila Komise v souladu s čl. 23 odst. 1 v roce rozhodné události uvedené v čl. 23 odst. 9;
iii) programy nebo priority, jejichž zdroje byly navýšeny v průběhu dvou let předcházejících rozhodné události uvedené v čl. 23 odst.9 v důsledku rozhodnutí přijatého v souladu s čl. 23 odst. 5;
iv) programy nebo priority, které mají zásadní význam pro řešení nepříznivých hospodářských či sociálních podmínek. K těmto programům a prioritám patří programy či priority podporující investice, které jsou pro Unii zvláště významné a jsou spojeny s Iniciativou na podporu zaměstnanosti mladých lidí. Programy či priority lze považovat za takto zásadně významné, pokud podporují investice spojené s prováděním doporučení určených dotčenému členskému státu v rámci evropského semestru a zaměřených na strukturální reformy, případně investice spojené s prioritami, které podporují snižování chudoby nebo finanční nástroje určené k zajištění konkurenceschopnosti malých a středních podniků.
3. URČENÍ KONEČNÉ MÍRY POZASTAVENÍ ZÁVAZKŮ U PROGRAMŮ, NA NĚŽ SE POZASTAVENÍ VZTAHUJE
Vynětí priority z programu se provádí snížením prostředků na závazky přidělených na daný program v poměrné výši vůči zdrojům přiděleným na prioritu.
Míra pozastavení, která má být použita u závazků programů, je míra nezbytná k dosažení souhrnné míry pozastavení určené v bodě 1.
4. URČENÍ ROZSAHU A MÍRY POZASTAVENÍ PLATEB
Z rozsahu pozastavení plateb jsou rovněž vyňaty programy a priority uvedené v bodě 2 písm. i) až iv).
Míra pozastavení, jež se má použít, nepřesáhne 50 % plateb programů a priorit.
PŘÍLOHA IV
PROVÁDĚNÍ FINANČNÍCH NÁSTROJŮ: DOHODY O FINANCOVÁNÍ
1. Pokud je finanční nástroj uplatňován podle článku 39a a čl. 38 odst. 4 prvního pododstavce písm. a), b), a c), zahrnuje dohoda o financování podmínky pro poskytování příspěvků z programu na finanční nástroj a obsahuje alespoň tyto prvky:
a) investiční strategii nebo politiku včetně prováděcích ustanovení, finanční produkty, které mají být nabízeny, cílové konečné příjemce a (případně) zamýšlené spojení s grantovou podporou;
b) plán podnikání nebo rovnocenné dokumenty pro finanční nástroj, který má být uplatňován, včetně předpokládaného pákového efektu uvedeného v čl. 37 odst. 2;
c) konečné výsledky, kterých má dotyčný finanční nástroj dosáhnout s cílem přispět ke konkrétním cílům, a výsledky příslušné priority;
d) ustanovení ohledně sledování provádění investic a uplatňování sazeb, při nichž jsou obdrženy investiční nabídky („deal flows“), včetně podávání zpráv ze strany finančního nástroje fondu fondů nebo řídicímu orgánu s cílem zajistit soulad s článkem 46;
e) auditní požadavky, jako např. minimální požadavky na dokumentaci, která má být vedena na úrovni finančního nástroje (a případně na úrovni fondu fondů), a (případně) požadavky v souvislosti s vedením samostatných záznamů pro jednotlivé formy podpory v souladu s čl. 37 odst. 7 a 8, včetně ustanovení a požadavků týkajících se přístupu k dokumentům ze strany auditních orgánů členských států, auditorů Komise a Evropského účetního dvora, s cílem zajistit jasnou auditní stopu v souladu s článkem 40;
f) požadavky a postupy pro spravování postupně poskytovaného příspěvku z programu v souladu s článkem 41 a pro prognózu sazeb, při nichž jsou obdrženy investiční nabídky („deal flows“), včetně požadavků na svěřenské nebo samostatné účty podle čl. 38 odst. 6 a čl. 39a odst. 5 druhého pododstavce;
g) požadavky a postupy týkající se spravování úroku a jiných výnosů vytvořených ve smyslu článku43, včetně přijatelných pokladních operací nebo investic a odpovědností a závazků dotčených stran;
h) ustanovení ohledně výpočtu a plateb nákladů vynaložených na správu nebo poplatků za správu finančního nástroje;
i) ustanovení o opětovném využití zdrojů vyčleněných na podporu z fondů ESI až do konce období způsobilosti v souladu s článkem 44 a případně ustanovení o rozdílném zacházení podle článku 43a;
j) ustanovení ohledně opětovného využití zdrojů připadajících na podporu z fondů ESI po skončení období způsobilosti v souladu s článkem 45 a politiku opuštění finančního nástroje, pokud jde o tyto zdroje;
k) podmínky možného úplného nebo částečného stažení programových příspěvků z programů na finanční nástroje, případně včetně fondu fondů;
l) ustanovení s cílem zajistit, aby subjekty uplatňující finanční nástroje spravovaly tyto nástroje nezávisle a v souladu s příslušnými profesními standardy a jednaly ve výlučném zájmu stran poskytujících příspěvky na příslušný finanční nástroj;
m) ustanovení pro zrušení finančního nástroje.
Pokud jsou kromě toho finanční nástroje organizovány prostřednictvím fondu fondů, dohoda o financování mezi řídicím orgánem a subjektem uplatňujícím fond fondů musí stanovit rovněž ustanovení týkající se hodnocení a výběru subjektů uplatňujících finanční nástroje, včetně postupů týkajících se výzev k vyjádření zájmu nebo zadávání veřejných zakázek.
2. Strategické dokumenty uvedené v čl. 38 odst. 8 pro finanční nástroje uplatňované podle čl. 38 odst. 4 prvního pododstavce písm. d) obsahují alespoň tyto prvky:
a) investiční strategii nebo politiku finančního nástroje, všeobecné podmínky zamýšlených půjček nebo záruk, cílové konečné příjemce a opatření, která mají být podporována;
b) plán podnikání nebo rovnocenné dokumenty pro finanční nástroj, který má být uplatňován, včetně předpokládaného pákového efektu uvedeného v čl. 37 odst. 2;
c) využití nebo opětovné využití zdrojů připadajících na podporu z fondů ESI v souladu s články 43, 44 a 45 a případně ustanovení o rozdílném zacházení podle článku 43a;
d) monitorování a podávání zpráv o uplatňování finančního nástroje s cílem zajistit soulad s článkem 46.
PŘÍLOHA V
STANOVENÍ PAUŠÁLNÍCH SAZEB PRO PROJEKTY VYTVÁŘEJÍCÍ ČISTÝ PŘÍJEM
|
|
Sektor |
Paušální sazba |
|
1 |
SILNICE |
30 % |
|
2 |
ŽELEZNICE |
20 % |
|
3 |
MĚSTSKÁ DOPRAVA |
20 % |
|
4 |
VODA |
25 % |
|
5 |
PEVNÝ ODPAD |
20 % |
PŘÍLOHA VI
ROČNÍ ROZPIS PROSTŘEDKŮ NA ZÁVAZKY NA OBDOBÍ LET 2014 AŽ 2020
Nastavený roční profil (včetně navýšení prostředků pro Iniciativu na podporu zaměstnanosti mladých lidí)
|
|
2014 |
2015 |
2016 |
2017 |
2018 |
2019 |
2020 |
Celkem |
|
EUR při cenách z roku 2011 |
34 108 069 924 |
55 725 174 682 |
46 044 910 736 |
48 027 317 164 |
48 240 419 297 |
48 712 359 314 |
49 120 150 341 |
329 978 401 458 |
PŘÍLOHA VII
METODIKA PŘIDĚLOVÁNÍ PROSTŘEDKŮ
Metoda přidělování prostředků méně rozvinutým regionům uvedeným v čl. 90 odst. 2 prvním pododstavci písm. a), které jsou způsobilé pro financování v rámci cíle Investice pro růst a zaměstnanost.
1. Příděl každého státu představuje součet přídělů pro jednotlivé způsobilé regiony úrovně NUTS 2, které se vypočítají takto:
a) stanovení absolutní částky (v eurech), která se získá vynásobením počtu obyvatel daného regionu rozdílem mezi HDP na obyvatele tohoto regionu, jež se měří paritou kupní síly, a průměrným HDP na obyvatele v EU 27 (vyjádřen paritou kupní síly);
b) celkový finanční příděl pro daný region se stanoví jako procentní podíl z výše uvedené absolutní částky; tento procentní podíl je odstupňován tak, aby odrážel relativní prosperitu členského státu, ve kterém se způsobilý region nachází, měřenou paritou kupní síly ve srovnání s průměrem EU 27, tj.:
i) pro regiony v členských státech, jejichž úroveň HND na obyvatele nedosahuje 82 % průměru EU 27: 3,15 %;
ii) pro regiony v členských státech, jejichž úroveň HND na obyvatele se pohybuje mezi 82 % a 99 % průměru EU 27: 2,70 %;
iii) pro regiony v členských státech, jejichž úroveň HND na obyvatele přesahuje 99 % průměru EU 27: 1,65 %;
c) k částce získané podle kroku podle písmena b) se případně přidá částka vyplývající z přidělení prémie ve výši 1 300 EUR na nezaměstnanou osobu a rok, jež se uplatní na počet nezaměstnaných osob v daném regionu přesahující počet osob, které by byly nezaměstnané, pokud by se použila průměrná míra nezaměstnanosti všech méně rozvinutých regionů EU;
Metoda přidělování prostředků přechodovým regionům uvedeným v čl. 90 odst. 2 prvním pododstavci písm. b), které jsou způsobilé pro financování v rámci cíle Investice pro růst a zaměstnanost.
2. Příděl každého státu představuje součet přídělů pro jednotlivé způsobilé regiony úrovně NUTS 2, které se vypočítají takto:
a) stanovení minimální a maximální teoretické míry podpory každého způsobilého přechodového regionu; minimální úroveň podpory se stanoví podle průměrné míry podpory na obyvatele a členský stát, jež byla před uplatněním regionální záchranné sítě přidělena rozvinutějším regionům daného členského státu; pokud členský stát nemá rozvinutější regiony, odpovídá minimální úroveň podpory počáteční průměrné míře podpory na obyvatele ve všech rozvinutějších regionech, tzn. 19,80 EUR na osobu a rok; maximální úroveň podpory se vztahuje na teoretický region s HDP na obyvatele ve výši 75 % průměru v EU 27 a vypočte se za použití metody stanovené v odst. 1 písm. a) a b); z částky získané touto metodou se zohlední 40 %;
b) výpočet počátečních regionálních přídělů při zohlednění regionálního HDP na obyvatele (parita kupní síly) lineární interpolací relativního HDP regionu na obyvatele v porovnání s EU 27;
c) k částce získané podle kroku podle písmena b) se případně přidá částka vyplývající z přidělení prémie ve výši 1 100 EUR na nezaměstnanou osobu a rok, jež se uplatní na počet nezaměstnaných osob v daném regionu přesahující počet osob, které by byly nezaměstnané, pokud by se použila průměrná míra nezaměstnanosti všech méně rozvinutých regionů;
Metoda přidělování prostředků rozvinutějším regionům uvedeným v čl. 90 odst. 2 druhém pododstavci písm. c), které jsou způsobilé pro financování v rámci cíle Investice pro růst a zaměstnanost.
3. Celkový počáteční teoretický finanční příděl se získá vynásobením míry podpory na obyvatele a rok ve výši 19,80 EUR počtem způsobilých obyvatel.
4. Podíl každého daného členského státu představuje součet podílů jeho způsobilých regionů úrovně NUTS 2, jež se stanoví na základě následujících kritérií s uvedenou váhou:
a) celkový počet obyvatel v regionu (koeficient, 25 %),
b) počet nezaměstnaných v regionech úrovně NUTS 2 s mírou nezaměstnanosti vyšší než je průměr všech rozvinutějších regionů (koeficient 20 %),
c) dodatečná míra zaměstnanosti nutná k dosažení cíle strategie Unie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění, kterým je 75 % regionální zaměstnanost (občanů ve věku od 20 do 64 let) (koeficient 20 %)
d) počet osob ve věku od 30 do 34 let s dokončeným terciárním vzděláním, který je třeba přidat k dosažení cíle strategie Unie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění ve výši 40 % (koeficient 12,5 %),
e) počet osob předčasně ukončujících vzdělávání a odbornou přípravu (ve věku od 18 do 24 let), o něž je třeba celkový počet snížit, aby bylo dosaženo cíle strategie Unie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění ve výši 10 % (koeficient 12,5 %),
f) rozdíl mezi zjištěným HDP v regionu (měřený v paritě kupní síly) a teoretickým regionálním HDP na obyvatele, pokud by měl region stejný HDP na obyvatele jako nejvíce prosperující region úrovně NUTS 2 (koeficient 7,5 %),
g) počet obyvatel v regionech úrovně NUTS 3 s hustotou obyvatel nižší než 12,5 obyvatele/km2 (koeficient 2,5 %).
Metoda přidělování prostředků členským státům způsobilým pro financování z Fondu soudržnosti podle čl. 90 odst. 3.
5. Celkový teoretický finanční příděl se získá vynásobením průměrné míry podpory na obyvatele a rok ve výši 48 EUR počtem způsobilých obyvatel. Předběžný příděl tohoto celkového teoretického finančního přídělu odpovídá u každého způsobilého členského státu procentnímu podílu vycházejícímu z počtu jeho obyvatel, územní plochy a národní prosperity a získá se pomocí těchto kroků:
a) výpočet aritmetického průměru podílů počtu obyvatel a rozlohy daného členského státu na celkovém počtu obyvatel a celkové rozloze všech způsobilých členských států; pokud však podíl členského státu na celkovém počtu obyvatel převyšuje jeho podíl na celkové rozloze o pětinásobek nebo více, což dokládá mimořádně vysokou hustotu obyvatel, použije se v rámci tohoto kroku pouze podíl na celkovém počtu obyvatel;
b) úprava takto získaných procentních podílů pomocí koeficientu představujícího jednu třetinu procentního podílu, o který je HND na obyvatele daného členského státu (měřeno paritou kupní síly) za období 2008–2010 vyšší nebo nižší než průměrný HND na obyvatele všech způsobilých členských států (průměr vyjádřený jako 100 %).
6. Aby se zohlednily významné potřeby členských států, které přistoupily k Unii dne 1. května 2004 nebo později, pokud jde o dopravu a životní prostředí, jejich podíl z Fondu soudržnosti se stanoví na nejméně jednu třetinu celkového konečného finančního přídělu po uplatnění stropu stanoveného v odstavcích 10 až 13 obdrženého v průměru na dané období.
7. Prostředky přidělené z Fondu soudržnosti členským státům vymezeným v čl. 90 odst. 3 druhém pododstavci se budou v průběhu sedmi let snižovat. Tato přechodná podpora bude v roce 2014 činit 48 EUR na obyvatele a bude se uplatňovat na celkový počet obyvatel členského státu. Částky v následujících letech se vyjádří jako procentuální podíl částky stanovené na rok 2014, a to 71 % v roce 2015, 42 % v roce 2016, 21 % v roce 2017, 17 % v roce 2018, 13 % v roce 2019 a 8 % v roce 2020.
Metoda přidělování prostředků pro cíl Evropská územní spolupráce podle článku 4 nařízení o EÚS
8. Příděl prostředků jednotlivým členským státům pro přeshraniční a nadnárodní spolupráci, včetně příspěvku z EFRR na evropský nástroj sousedství a nástroj předvstupní pomoci, se stanoví jako vážený součet podílu počtu obyvatel v příhraničních regionech a podílu celkového součtu obyvatel každého členského státu. Koeficient se stanoví podle příslušných podílů přeshraniční a nadnárodní složky spolupráce. Podíl přeshraniční složky spolupráce činí 77,9 % a podíl nadnárodní složky spolupráce 22,1 %.
Metoda přidělování dodatečných prostředků regionům uvedeným v čl. 92 odst. 1 písm. e).
9. Nejvzdálenějším regionům úrovně NUTS 2 a severním řídce osídleným regionům úrovně NUTS 2 se přidělí dodatečné zvláštní příděly odpovídající míře podpory ve výši 30 EUR na obyvatele a rok. Tyto příděly budou jednotlivým regionům a členským státům rozděleny proporcionálně k celkovému počtu jejich obyvatel.
Maximální úroveň převodů z fondů na podporu soudržnosti
10. S cílem přispět k dosažení odpovídající koncentrace finančních prostředků na podporu soudržnosti v nejméně rozvinutých regionech a členských státech a k omezení rozdílů v průměrných mírách podpory se maximální úroveň převodů (strop) z fondů jednotlivým členským státům stanoví na 2,35 % HDP daného členského státu. Stropy se uplatňují jednou za rok v závislosti na úpravách, jež jsou nutné s ohledem na předběžné vyčlenění zdrojů na Iniciativu na podporu zaměstnanosti, a případně omezí poměrným způsobem všechny převody (s výjimkou převodů pro rozvinutější regiony a cíl Evropská územní spolupráce) dotčenému členskému státu s cílem dosáhnout maximální úrovně převodu. U členských států, které přistoupily k Unii před rokem 2013 a jejichž průměrný růst reálného HDP v období 2008 až 2010 byl nižší než -1 %, se maximální úroveň převodu stanoví na 2,59 %.
11. Stropy uvedené v odstavci 10 zahrnují příspěvky z EFRR na financování přeshraniční složky nástroje evropského sousedství a nástroje předvstupní pomoci Tyto stropy nezahrnují zvláštní prostředky ve výši 3 000 000 000 EUR přidělené na iniciativu na podporu zaměstnanosti mladých lidí.
12. Komise bude při výpočtu HDP vycházet ze statistických údajů z května 2012. Individuální národní míry růstu HDP pro období 2014 až 2020 předpokládané Komisí v květnu 2012 se použijí pro každý stát samostatně.
13. Pravidla popsaná v odstavci 10 nesmí vést k tomu, aby byly jednotlivým členským státům přiděleny prostředky vyšší než 110 % jejich úrovně v reálných hodnotách pro programové období 2007 až 2013.
Dodatečná ustanovení
14. U všech regionů, jejichž HDP na obyvatele (v paritě kupní síly) použité jako kritérium způsobilosti na programové období 2007–2013 bylo nižší než 75 % průměru EU 25, avšak převyšuje 75 % průměru EU 27, bude minimální úroveň podpory v letech 2014–2020 v rámci cíle Investice pro růst a zaměstnanost odpovídat každý rok 60 % jejich předchozího orientačního průměrného ročního přídělu v rámci přídělu „Konvergence“ vypočteného Komisí ve víceletém finanční rámci na období 2007–2013.
15. Žádný přechodový region neobdrží nižší příděl, než jaký by obdržel, pokud by byl regionem rozvinutějším. Pro účely stanovení úrovně tohoto minimálního přídělu se metoda přidělování prostředků rozvinutějším regionům uplatní v případě všech regionů s HDP na obyvatele ve výši nejméně 75 % průměru v EU 27.
16. Minimální celkový příděl z fondů pro daný členský stát odpovídá 55 % jeho celkového přídělu na období 2007 až 2013 Úpravy potřebné ke splnění tohoto požadavku se použijí úměrně k přídělům z fondů, s výjimkou přídělů v rámci cíle Evropská územní spolupráce.
17. S cílem čelit dopadům, které má hospodářská krize na prosperitu členských států eurozóny, a podnítit růst a vytváření pracovních míst v těchto členských státech, poskytnou strukturální fondy následující dodatečné příděly:
a) 1 375 000 000 EUR rozvinutějším regionům v Řecku;
b) 1 000 000 000 EUR Portugalsku, která se rozdělí takto: 450 000 000 EUR rozvinutějším regionům, z toho 150 000 000 EUR Madeiře, 75 000 000 EUR přechodovým regionům a 475 000 000 EUR méně rozvinutým regionům;
c) 100 000 000 EUR irským regionům Border, Midland a Western;
d) 1 824 000 000 EUR Španělsku, z toho 500 000 000 EUR pro Extremaduru, 1 051 000 000 EUR pro přechodové regiony a 273 000 000 EUR pro rozvinutější regiony;
e) 1 500 000 000 EUR méně rozvinutým regionům Itálie, z toho 500 milionů EUR pro mimoměstské oblasti.
18. Aby byly zohledněny problémy plynoucí ze situace ostrovních členských států a z odlehlosti některých částí Unie, bude po uplatnění metody výpočtu podle odstavce 16 poskytnut v rámci cíle Investice pro růst a zaměstnanost dodatečný příděl Maltě ve výši 200 000 000 EUR a Kypru ve výši 150 000 000 EUR a tyto prostředky budou rozděleny následovně: jedna třetina z Fondu soudržnosti a dvě třetiny ze strukturálních fondů.
Španělským regionům Ceuta a Melilla se přidělí dodatečná částka ze strukturálních fondů ve výši 50 000 000 EUR.
Nejvzdálenějšímu regionu Mayotte bude ze strukturálních fondů poskytnut celkový příděl ve výši 200 000 000 EUR.
19. Aby byla usnadněna adaptace určitých regionů na změny v jejich statusu způsobilosti nebo na dlouhotrvající účinky současného vývoje jejich hospodářství, poskytnou se následující dodatečné příděly:
a) Belgii ve výši 133 000 000 EUR, z toho 66 500 000 EUR pro Limburg a 66 500 000 EUR pro přechodové regiony v regionu Valonsko;
b) Německu ve výši 710 000 000 EUR, z toho 510 000 000 EUR pro bývalé přechodové regiony patřící pod cíl Konvergence v kategorii přechodových regionů a 200 000 000 EUR pro region Lipsko;
c) bez ohledu na odstavec 10 budou ze strukturních fondů přiděleny méně rozvinutým regionům Maďarska dodatečné finanční prostředky ve výši 1 560 000 000 EUR, méně rozvinutým regionům České republiky ve výši 900 000 000 EUR a méně rozvinutým regionům Slovinska ve výši 75 000 000 EUR.
20. Programu PEACE se přidělí celkem 150 000 000 EUR, z toho 106 500 000 EUR Spojenému království a 43 500 000 milionu EUR Irsku. Tento program bude prováděn jako program přeshraniční spolupráce, do něhož bude zapojeno Severní Irsko a Irsko.
Dodatečné úpravy podle čl. 92 odst. 2
21. K částkám stanoveným v článcích 91 a 92 bude Kypru k přídělu ze strukturálních fondů dodatečně poskytnut příděl ve výši 94 200 000 EUR v roce 2014 a 92 400 000 EUR v roce 2015.
PŘÍLOHA VIII
METODIKA TÝKAJÍCÍ SE ZVLÁŠTNÍHO PŘÍDĚLU NA INICIATIVU NA PODPORU ZAMĚSTNANOSTI MLADÝCH LIDÍ UVEDENÁ V ČLÁNKU 91
I. Rozpis zvláštního přídělu na Iniciativu na podporu zaměstnanosti mladých lidí se určí v souladu s těmito kroky:
1. Počet nezaměstnaných mladých lidí ve věku 15–24 let se určí ve způsobilých regionech na úrovni NUTS 2 definovaných v článku 16 nařízení o ESF, tedy v regionech úrovně NUTS 2,v nichž v roce 2012 míra nezaměstnanosti mladých lidí ve věku 15 až 24 let přesáhla 25 %, a u členských států, v nichž se míra nezaměstnanosti mladých lidí v roce 2012 zvýšila o více než 30 %, v regionech, v nichž v roce 2012 míra nezaměstnanosti mladých lidí přesáhla 20 % (dále jen „způsobilé regiony“)
2. Pro každý způsobilý region se odpovídající příděl vypočítá na základě poměru mezi počtem nezaměstnaných mladých lidí v daném způsobilém regionu a celkovým počtem nezaměstnaných mladých lidí uvedeným v bodě 1 ve všech způsobilých regionech.
3. Příděl pro každý členský stát se rovná sumě přídělů pro každý z jeho způsobilých regionů.
II. Zvláštní příděl na Iniciativu na podporu zaměstnanosti mladých lidí se nebere v potaz pro účely použití pravidel na stanovování stropů uvedených v příloze VII ve vztahu k přidělování celkových finančních zdrojů.
III. Pro stanovení specifického přídělu z iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí pro ostrov Mayotte se míra nezaměstnanosti mladých lidí a počet mladých nezaměstnaných lidí určí na základě nejnovějších dostupných údajů na vnitrostátní úrovni, pokud nejsou k dispozici údaje Eurostatu na úrovni NUTS 2.
IV. Zdroje na iniciativu na podporu zaměstnanosti mladých lidí mohou být pro období 2016 až 2020 upraveny směrem nahoru v rámci rozpočtového procesu v souladu s článkem 14 nařízení (EU, Euratom) č1311/2013. Rozčlenění dodatečných zdrojů podle členských států může být provedeno stejným způsobem jako v případě původního přídělu, musí však odkazovat na nejnovější dostupné roční údaje.
PŘÍLOHA IX
METODIKA PRO URČENÍ MINIMÁLNÍHO PODÍLU ESF
Dodatečný procentní podíl, který má být přidán k podílu prostředků strukturálních fondů podle čl. 92 odst. 4 přidělených v členském státě ESF a který odpovídá podílu příslušného členského státu v programovém období 2007–2013, se na základě míry zaměstnanosti (osob ve věku 20–64 let) v referenčním roce 2012 určí následovně:
— pokud je míra zaměstnanosti 65 % nebo nižší, podíl se zvýší o 1,7 % procentního bodu,
— pokud je míra zaměstnanosti vyšší než 60 %, avšak nepřekračuje 70 %, podíl se zvýší o 1,2 % procentního bodu,
— pokud je míra zaměstnanosti vyšší než 70 %, avšak nepřekračuje 75 %, podíl se zvýší o 0,7 % procentního bodu,
— pokud je míra zaměstnanosti vyšší než 75 %, není zapotřebí podíl zvyšovat.
Celkový procentní podíl členského státu po zvýšení nepřekročí 52 % prostředků strukturálních fondů uvedených v čl. 92 odst. 4.
V případě Chorvatska odpovídá podíl prostředků strukturálních fondů, s výjimkou cíle Evropská územní spolupráce, které byly přiděleny ESF v programovém období 2007–2013, průměrnému podílu konvergenčních regionů těch členských států, které k Unii přistoupily dne 1. ledna 2004 nebo později.
PŘÍLOHA X
ADICIONALITA
1. VEŘEJNÉ NEBO ROVNOCENNÉ STRUKTURÁLNÍ VÝDAJE
V členských státech, v nichž méně rozvinuté regiony zahrnují nejméně 65 % obyvatel, bude ke stanovení veřejných nebo rovnocenných strukturálních výdajů použita výše tvorby hrubého fixního kapitálu uváděná v programech stability a konvergenčních programech, které členské státy vypracovávají v souladu s nařízením (ES) č. 1466/97 za účelem popisu své střednědobé rozpočtové strategie. Má být použit ten údaj, který je uváděn v souvislosti se saldem státních financí a státního dluhu a je spojen s obecnými prognózami pro státní rozpočet, a tento údaj je uváděn jako procentní podíl HDP.
V těch členských státech, v nichž méně rozvinuté regiony zahrnují více než 15 % a méně než 65 % obyvatel, bude ke stanovení veřejných nebo rovnocenných strukturálních výdajů použita celková výše tvorby hrubého fixního kapitálu v méně rozvinutých regionech. Pro vykazování se použije stejný formát, jak je stanoven v prvním pododstavci.
2. OVĚŘOVÁNÍ
Ověřování adicionality podle čl. 95 odst. 5 podléhá těmto pravidlům:
2.1 Předběžné ověření
a) Když členský stát předloží dohodu o partnerství, poskytne informace o profilu plánovaných výdajů ve formě tabulky 1 uvedené níže.
Tabulka 1
|
Výdaje vládních institucí v procentech z HDP |
2014 |
2015 |
2016 |
2017 |
2018 |
2019 |
2020 |
|
P51 |
X |
X |
X |
X |
X |
X |
X |
b) Členské státy, v nichž méně rozvinuté regiony zahrnují více než 15 % a méně než 65 % obyvatel, poskytnou také informace o profilu plánovaných výdajů v těchto méně rozvinutých regionech ve formě tabulky 2.
Tabulka 2
|
|
2014 |
2015 |
2016 |
2017 |
2018 |
2019 |
2020 |
|
Tvorba hrubého fixního kapitálu vládních institucí v méně rozvinutých regionech v procentech z HDP |
X |
X |
X |
X |
X |
X |
X |
c) Členský stát poskytne Komisi informace o hlavních makroekonomických ukazatelích a prognózách, z nichž vychází úroveň veřejných nebo rovnocenných strukturálních výdajů.
d) Členské státy, v nichž méně rozvinuté regiony zahrnují více než 15 % a méně než 65 % obyvatel, poskytnou Komisi rovněž informace o metodice odhadu tvorby hrubého fixního kapitálu v těchto regionech. Za tímto účelem použijí členské státy údaje o veřejných investicích na regionální úrovni, pokud jsou tyto údaje k dispozici. V případě, že k dispozici nejsou, nebo v jiných náležitě odůvodněných případech, včetně těch, kdy členský stát v období let 2014–2020 značně změnil rozpisy dle regionů definovaných v nařízení (ES) č. 1059/2003, lze tvorbu hrubého fixního kapitálu odhadovat vztažením ukazatelů zaměřených na veřejné výdaje v regionech nebo obyvatele regionu na údaje o veřejných investicích na celostátní úrovni.
e) Jakmile je dosaženo dohody Komise a členských států, začlení se výše uvedená tabulka 1, případně tabulka 2, do dohody o partnerství daného členského státu jako referenční úroveň veřejných nebo rovnocenných strukturálních výdajů, kterou je nutno udržet v letech 2014 až 2020.
2.2 Ověření v polovině období
a) Při ověření v polovině období se má za to, že členský stát udržel úroveň veřejných nebo rovnocenných strukturálních výdajů, jestliže roční průměr výdajů v letech 2014 až 2017 je roven nebo vyšší než referenční úroveň výdajů stanovená v dohodě o partnerství.
b) Po ověření v polovině období může Komise na základě konzultace s členským státem upravit referenční úroveň veřejných nebo rovnocenných strukturálních výdajů stanovenou v dohodě o partnerství, pokud se hospodářská situace daného členského ve srovnání s hospodářskou situací odhadovanou v době přijetí dohody o partnerství státu výrazně změnila.
2.3 Následné ověření
Při následném ověření se má za to, že členský stát udržel úroveň veřejných nebo rovnocenných strukturálních výdajů, jestliže roční průměr výdajů v letech 2014 až 2020 je roven nebo vyšší než referenční úroveň výdajů stanovená v dohodě o partnerství.
3. FINANČNÍ OPRAVA PO NÁSLEDNÉM OVĚŘENÍ
Pokud se Komise rozhodne provést finanční opravu podle čl. 95 odst. 6, určí se sazba finanční opravy odečtením 3 % od rozdílu mezi referenční úrovní uvedenou v dohodě o partnerství a skutečně dosaženou výší výdajů vyjádřenou v procentech referenční úrovně, načež se výsledek vydělí deseti. Finanční oprava se určí tak, že se tato sazba finanční opravy uplatní na příspěvek z fondů pro dotčený členský stát určený na méně rozvinuté regiony za celé programové období.
Pokud rozdíl mezi referenční úrovní uvedenou v dohodě o partnerství a skutečně dosaženou úrovní vyjádřený v procentech referenční úrovně uvedené v dohodě o partnerství činí 3 % nebo méně, žádná finanční oprava se neprovede.
Finanční oprava nepřesáhne 5 % přídělu z fondů pro dotčený členský stát na méně rozvinuté regiony za celé programové období.
PŘÍLOHA XI
Předběžné podmínky
ČÁST I: Tematické předběžné podmínky
|
Tematické cíle |
Investiční priority |
Předběžná podmínka |
Kritéria splnění |
|
1. posílení výzkumu, technologického rozvoje a inovací; (cíl týkající se výzkumu a vývoje) (podle čl. 9 prvního pododstavce bodu 1) |
EFRR: — Veškeré investiční priority v rámci tematického cíle č. 1 |
1.1. Výzkum a inovace: Existence národní nebo regionální strategie pro inteligentní specializaci v souladu s národním programem reforem na podporu soukromých výdajů na výzkum a inovace, která je v souladu s rysy dobře fungujících celostátních nebo regionálních systémů výzkumu a inovací. |
— Je k dispozici národní nebo regionální strategie pro inteligentní specializaci, která: — — je založena na analýze silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb nebo podobné analýze s cílem soustředit zdroje na omezený soubor priorit v oblasti výzkumu a inovací, — nastiňuje opatření na podporu soukromých investic v oblasti výzkumu a technického rozvoje, — obsahuje mechanismus sledování. — Byl přijat rámec, který vymezuje dostupné rozpočtové prostředky na výzkum a inovace. |
|
EFRR: — Posílení výzkumné a inovační infrastruktury a kapacit pro rozvoj vynikající úrovně výzkumu a inovací a podpora odborných středisek, zejména těch, jež jsou předmětem celoevropského zájmu. |
1.2 Výzkumná a inovační infrastruktura. Existence víceletého plánu pro sestavování rozpočtu a stanovování pořadí důležitosti investic. |
— Byl přijat orientační víceletý plán pro sestavování rozpočtu a stanovování pořadí důležitosti investic souvisejících s prioritami Unie a případně Evropského strategického fóra pro výzkumné infrastruktury – ESFRI. |
|
|
2. Zlepšení dostupnosti, využití a kvality informačních a komunikačních technologií(IKT) (cíl týkající se širokopásmových sítí) (podle čl. 9 prvního pododstavce bodu 2) |
EFRR: — Rozvoj produktů a služeb v oblasti IKT, elektronického obchodu a zvýšení poptávky po IKT. — Posílení IKT aplikací pro elektronickou veřejnou správu, elektronické učení, začlenění do informační společnosti, elektronickou kulturu a elektronické zdravotnictví. |
2.1. Digitální růst: Strategický rámec politiky pro digitální růst, který má podněcovat cenově dostupné, kvalitní a interoperabilní soukromé a veřejné služby v oblasti IKT a zvýšitmíru jejich využívání občany (včetně zranitelných skupin), podniky a orgány veřejné správy včetně přeshraničních iniciativ |
— V rámci národní nebo regionální strategie pro inteligentní -specializaci je vypracován například strategický rámec politiky pro digitální růst, který obsahuje: — sestavování rozpočtu a stanovování pořadí důležitosti opatření prostřednictvím SWOT nebo podobné analýzy provedené v souladu se srovnávacím přehledem Digitální agendy pro Evropu, — měla být provedena analýza vyváženosti podpory poptávky a nabídky informačních a komunikačních technologií (IKT), — ukazatele umožňující měření pokroku zásahů v oblastech, jako jsou počítačová gramotnost, digitální začlenění, digitální přístupnost a pokrok v elektronickém zdravotnictví v mezích článku 168 Smlouvy o fungování EU, jež jsou v souladu se stávajícími příslušnými unijními, vnitrostátními nebo regionálními strategiemi pro jednotlivá odvětví; — posouzení potřeb zvýšit budování kapacit v oblasti IKT. |
|
EFRR: — Rozšíření využívání širokopásmových sítí a zavedení vysokorychlostních sítí a podpora zavádění vznikajících technologií a sítí pro digitální hospodářství. |
2.2. Infrastruktura přístupových sítí nové generace: Existence celostátních nebo regionálních plánů sítí nové generace, které zohledňují regionální opatření k dosažení cílů Unie v oblasti vysokorychlostního přístupu k internetu se zaměřením na oblasti, kde trh není schopen poskytovat otevřenou infrastrukturu za dostupnou cenu a v odpovídající kvalitě v souladu s pravidly Unie pro hospodářskou soutěž a státní podpory, a poskytují dostupné služby zranitelným skupinám. |
— Je vypracován celostátní nebo regionální plán sítí nové generace, který obsahuje: — plán investic do infrastruktury vycházející z ekonomické -analýzy a zohledňující stávající soukromou a veřejnou infrastrukturu a plánované investice; — modely udržitelných investic, které posilují hospodářskou -soutěž a zajišťují přístup k otevřeným, cenově dostupným, kvalitním a progresivním infrastrukturám a službám, — opatření k podnícení soukromých investic. |
|
|
3. Zvýšení konkurenceschopnosti malých a středních podniků (podle čl. 9 prvního pododstavce bodu 3) |
EFRR: — Podpora podnikání, zejména usnadněním hospodářského využívání nových myšlenek a napomáháním vytváření nových podniků, mimo jiné prostřednictvím podnikatelských inkubátorů — Podpora schopnosti malých a středních podniků zapojit se do růstu na regionálním, celostátním a mezinárodním trhu a do procesů inovací. |
3.1. Byla provedena zvláštní opatření, o něž se opírá podpora podnikání, zohledňující „Small Business Act“ (SBA). |
— Zvláštními opatřeními jsou: — opatření zavedená s cílem zkrátit dobu potřebnou k založení firmy a snížit příslušné náklady, která zohledňují cíle SBA; — opatření zavedená s cílem zkrátit dobu potřebnou k získání licencí a povolení k zahájení a provádění konkrétní činnosti podniku, která zohledňují cíle SBA; — mechanismus zavedený s cílem monitorovat provádění kroků -spjatých se SBA, které byly podniknuty, a posuzovat dopady právních předpisů na malé a střední podniky |
|
4. podpora přechodu na nízkouhlíkové hospodářství ve všech odvětvích (podle čl. 9 odst. 4) |
EFRR+Fond soudržnosti: — Podpora energetické účinnosti, inteligentní řízení energie a využívání energie z obnovitelných zdrojů ve veřejných infrastrukturách, mimo jiné ve veřejných budovách a v sektoru bydlení. |
4.1. Byla provedena opatření na podporu nákladově efektivního zvyšování energetické účinnosti u koncového uživatele a nákladově efektivních investic do energetické účinnosti při výstavbě a renovaci budov. |
— Těmito opatřeními jsou: — opatření k zajištění minimálních požadavků týkajících se energetické náročnosti budov v souladu s články 3, 4 a 5 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/31/EU (1). — opatření nezbytná pro zavedení systému certifikace energetické náročnosti budov v souladu sčlánkem 11 směrnice 2010/31/EU. — opatření k zajištění strategického plánování v oblasti energetické účinnosti v souladu s článkem 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU (2), — opatření v souladu s článkem 13 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/32/ES (3) zajišťující, aby pokud je to technicky možné, finančně únosné a úměrné potenciálním úsporám energie, byli koneční zákazníci vybaveni individuálními měřiči. |
|
EFRR + Fond soudržnosti: — Podpora využívání vysoce účinné kombinované výroby tepla a elektřiny na základě poptávky po užitečném teple. |
4.2. Byla provedena opatření na podporu vysoce účinné kombinované výroby tepla a elektřiny. |
— Těmito opatřeními jsou: — Podpora kombinované výroby tepla a elektřiny je založena na poptávce po užitečném teple a úsporách primární energie v souladu s čl. 7 odst. 1 a čl. 9 odst. 1. písm. a) a b) směrnice 2004/8/ES, členské státy nebo jejich příslušné subjekty posoudily stávající právní a regulační rámec pro postupy schvalování nebo jiné postupy s cílem: —a) podpořit navrhování jednotek pro kombinovanou výrobu tepla a elektřiny s cílem přizpůsobit se z hospodářského hlediska výstupu opodstatněné poptávky po užitečném teple a zabránit výrobě většího množství tepla, než je užitečné teplo; a b) omezit právní a jiné překážky pro zvýšení kombinované výroby tepla a elektřiny. |
|
|
EFRR+Fond soudržnosti: — Podpora výroby a distribuce energie získané z obnovitelných zdrojů. |
4.3. Byla provedena opatření na podporu výroby a distribuce energie z obnovitelných zdrojů (4). |
— V souladu s čl. 14 odst. 1 a čl. 16 odst. 2 a 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/28/ES (4) jsou k dispozici transparentní režimy podpory, přednostní přístup k distribuční soustavě či zaručený přístup a přednost při spouštění zařízení, jakož i jednotná pravidla pro hrazení a sdílení nákladů na technické úpravy, jež byla zveřejněna. — Členský stát přijal národní akční plán pro energii z obnovitelných zdrojů v souladu s článkem 4 směrnice 2009/28/ES. |
|
|
5. Podpora přizpůsobení se změně klimatu a předcházení rizikům (cíl týkající se změny klimatu) (podle čl. 9 prvního pododstavce bodu 5) |
EFRR+Fond soudržnosti: — Podpora investic na řešení konkrétních rizik, zajištění odolnosti vůči katastrofám a vytváření systémů pro zvládání katastrof. |
5.1. Předcházení riziku a jeho řízení: Existence vnitrostátního nebo regionálního posuzování rizik pro zvládání katastrof s ohledem na přizpůsobení se změně klimatu |
— Je zavedeno vnitrostátní nebo regionální posuzování rizik obsahující tyto prvky: — popis postupu, metodiky, metod a jiných než citlivých údajů používaných pro účely posuzování rizik, jakož i kritéria pro stanovování investičních priorit v závislosti na riziku; — popis scénářů s jedním rizikem a s více riziky; — případné zohlednění vnitrostátních strategií pro přizpůsobení se změně klimatu. |
|
6. Ochrana životního prostředí a podpora udržitelného využívání zdrojů (podle čl. 9 prvního pododstavce bodu 6) |
EFRR + Fond soudržnosti: — Investice do vodního hospodářství s cílem splnit požadavky acquis Unie v oblasti životního prostředí a řešit potřeby investic nad rámec těchto požadavků, které identifikovaly členské státy. |
6.1. Vodní hospodářství: Existence a) politiky pro stanovení poplatků za vodu, která vhodným způsobem podněcuje uživatele k účinnému využívání vodních zdrojů, a b) odpovídajícího podílu různých způsobů využívání vody k úhradě nákladů na vodohospodářské služby v sazbě stanovené ve schváleném plánu povodí pro investice podporované příslušnými programy. |
— V odvětvích podporovaných z prostředků EFRR a Fondu soudržnosti členský stát zajistil, aby se na úhradě nákladů na vodohospodářské služby podílely různé způsoby využívání vody v členění podle odvětví, v souladu s čl. 9 odst. 1 první odrážkou směrnice 2000/60/ES, případně s ohledem na sociální dopad, dopad na životní prostředí a hospodářský dopad takové úhrady, jakož i zeměpisné a klimatické podmínky dotčeného regionu či regionů. — Přijetí plánu povodí pro oblasti povodí v souladu s článkem 13 směrnice 2006/60/ES. |
|
EFRR + Fond soudržnosti: — Investice do odpadového hospodářství s cílem splnit požadavky acquis Unie v oblasti životního prostředí a řešit potřeby investic nad rámec těchto požadavků, které identifikovaly členské státy. |
6.2. Odpadové hospodářství: Podpora investic do odpadového hospodářství udržitelných z hospodářského a environmentálního hlediska, zejména vypracování plánů nakládání s odpady v souladu se směrnicí 2008/98/ES a s hierarchií způsobů nakládání s odpady. |
— Komisi byla předložena zpráva o provádění požadovaná čl. 11 odst. 5 směrnice 2008/98/ES ohledně pokroku při plnění cílů stanovených v článku 11 směrnice 2008/98/ES. — Existence jednoho nebo více plánů pro nakládání s odpady, jak požaduje článek 28 směrnice 2008/98/ES; — Existence programů předcházení vzniku odpadů, jak požaduje článek 29 směrnice 2008/98/ES; — Byla přijata nezbytná opatření k dosažení cílů týkajících se -přípravy na opětovné použití a recyklaci odpadů do roku 2020 v souladu s čl. 11 odst. 2 směrnice 2008/98/ES. |
|
|
7. podpora udržitelné dopravy a odstraňování překážek v klíčových síťových infrastrukturách; (podle čl. 9 prvního pododstavce bodu 7) |
EFRR + Fond soudržnosti: — Podpora multimodálního jednotného evropského dopravního prostoru prostřednictvím investic do transevropské dopravní sítě (TEN-T). — Rozvoj a obnova komplexních, vysoce kvalitních a interoperabilních železničních systémů a podpora opatření na snižování hluku. — Rozvojem a zlepšováním nízkouhlíkových dopravních systémů (včetně systémů s nízkou hlučností) šetrnějších k životnímu prostředí včetně vnitrozemské a námořní lodní dopravy, přístavů, multimodálních spojů a letištní infrastruktury s cílem podporovat udržitelnou regionální a místní mobilitu; EFRR: — Zvyšování regionální mobility prostřednictvím připojení sekundárních a terciárních uzlů k infrastruktuře sítě TEN-T, včetně multimodálních uzlů. |
7.1. Doprava: Existence komplexního plánu či komplexních plánů nebo rámce či rámců pro investice do dopravy v souladu s institucionálním uspořádáním členských států (včetně veřejné dopravy na regionální a místní úrovni), čímž se podporuje rozvoj infrastruktury a zvyšuje se dopravní obslužnost ve vztahu ke globálním a hlavním sítím TEN-T. |
— Existence komplexního dopravního plánu či plánů nebo rámce či -rámců pro investice do dopravy, které splňují právní požadavky pro strategické posouzení dopadů na životní prostředí a stanoví: — — přínos pro jednotný evropský dopravní prostor v souladu s článkem 10 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1315/2013 (5), včetně pořadí důležitosti investic do: — — hlavní sítě TEN-T a globální síť, u nichž se předpokládají investice z EFRR a z Fondu soudržnosti; a — sekundární dopravní obslužnosti; — realistické a vyspělé vypracování projektů, u nichž se předpokládá podpora z EFRR a z Fondu soudržnosti; — opatření k zajištění způsobilosti zprostředkujících subjektů a příjemců realizovat projekt. |
|
EFRR + Fond soudržnosti: — Podpora multimodálního jednotného evropského dopravního prostoru prostřednictvím investic do transevropské dopravní sítě (TEN-T). — Rozvoj a obnova komplexních, vysoce kvalitních a interoperabilních železničních systémů a podpora opatření na snižování hluku. — Rozvojem a zlepšováním nízkouhlíkových dopravních systémů (včetně systémů s nízkou hlučností) šetrnějších k životnímu prostředí včetně vnitrozemské a námořní lodní dopravy, přístavů, multimodálních spojů a letištní infrastruktury s cílem podporovat udržitelnou regionální a místní mobilitu; EFRR: — Zvyšování regionální mobility prostřednictvím připojení sekundárních a terciárních uzlů k infrastruktuře sítě TEN-T, včetně multimodálních uzlů. |
7.2. Železniční doprava: existence – v rámci komplexního plánu či komplexních plánů nebo rámce či rámců – oddíl výslovně věnovaný rozvoji železniční dopravy v souladu s institucionálním uspořádáním členských států (včetně veřejné dopravy na regionální a místní úrovni), čímž se podporuje rozvoj infrastruktury a zvyšuje se dopravní obslužnost ve vztahu ke globálním sítím a hlavním sítím TEN-T. Investice se vztahují na mobilní majetek, interoperabilitu a budování kapacit. |
— existence oddílu o rozvoji železniční dopravy v rámci dopravního plánu či plánů nebo rámce či rámců, jak se uvedeno výše, které splňují právní požadavky pro strategické posouzení dopadů na životní prostředí a stanoví realistické a vyspělé vypracování projektu (včetně harmonogramu a rozpočtového rámce); — opatření k zajištění způsobilosti zprostředkujících subjektů a příjemců realizovat projekt. |
|
|
EFRR+Fond soudržnosti: — Podpora multimodálního jednotného evropského dopravního prostoru prostřednictvím investic do transevropské dopravní sítě (TEN-T) — Rozvoj a obnova komplexních, vysoce kvalitních a interoperabilních železničních systémů a podpora opatření na snižování hluku — Rozvoj a zlepšování nízkouhlíkových dopravních systémů (včetně systémů s nízkou hlučností) šetrnějších k životnímu prostředí včetně vnitrozemské a námořní lodní dopravy, přístavů, multimodálních spojů a letištní infrastruktury s cílem podporovat udržitelnou regionální a místní mobilitu. EFRR: — Zvyšování regionální mobility prostřednictvím připojení sekundárních a terciárních uzlů k infrastruktuře sítě TEN-T, včetně multimodálních uzlů |
7.3. Ostatní způsoby dopravy, včetně vnitrozemské a námořní lodní dopravy, přístavů, multimodálních spojů a letištní infrastruktury: Existence – v rámci komplexního plánu či komplexních plánů dopravy nebo rámce či rámců dopravy – oddílu zvlášť věnovaného vnitrozemské a námořní lodní dopravě, přístavům, multimodálním spojům a letištní infrastruktuře, které přispívají ke zlepšení dopravní obslužnosti ve vztahu ke globálním a hlavním sítím TEN-T a podporují udržitelnou regionální a místní mobilitu. |
— Existence oddílu výslovně věnovaného vnitrozemské a námořní lodní dopravě, přístavům, multimodálním spojům a letištní infrastruktuře v rámci plánu či plánů dopravy nebo rámce či rámců dopravy, který: — — splňuje zákonné požadavky na strategické posouzení dopadů na životní prostředí; — stanoví realistický a vyspělý plán provádění projektů (včetně harmonogramu a rozpočtového rámce); — Opatření k zajištění způsobilosti zprostředkujících subjektů a příjemců realizovat projekt. |
|
|
EFRR: — Zvyšování energetické účinnosti a zabezpečení dodávek prostřednictvím rozvoje inteligentních systémů pro distribuci, skladování a přenos energie a prostřednictvím integrace distribuované výroby z obnovitelných zdrojů |
7.4 Rozvoj inteligentních systémů pro distribuci, skladování a přenos energie. Existence komplexních plánů investic do inteligentní energetické infrastruktury a regulačních opatření, která přispívají ke zlepšení energetické účinnosti a zabezpečení dodávek. |
— Jsou zavedeny komplexní plány popisující priority vnitrostátní energetické infrastruktury: — — v souladu s článkem 22 směrnice 2009/72/ES a článkem 22 směrnice 2009/73/ES, nebo — v souladu s příslušnými regionálními plány investic podle článku 12 a s celounijním desetiletým plánem rozvoje sítí podle čl. 8 odst. 3 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 714/2009 (6) a s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 715/2009 (7), nebo — v souladu s čl. 3 odst. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 347/2013 (8); — Tyto plány obsahují: — — realistický a vyspělý plán provádění projektů, u nichž se předpokládá podpora z ERDF; — opatření pro dosažení cílů v oblasti sociální a hospodářské soudržnosti a ochrany životního prostředí v souladu s čl. 3 odst. 10 směrnice 2009/72/ES a čl. 3 odst. 7 směrnice 2009/73/ES; — opatření pro optimalizaci využití energie a podporu energetické účinnosti v souladu s čl. 3 odst. 11 směrnice 2009/72/ES a čl. 3 odst. 8 směrnice 2009/73/ES. |
|
|
8. Podpora udržitelné zaměstnanosti, kvalitních pracovních míst a mobility pracovních sil (cíl týkající se zaměstnanosti) (podle čl. 9 odst. 8) |
ESF: — Přístup k zaměstnání pro uchazeče o zaměstnání a neaktivní osoby, včetně dlouhodobě nezaměstnaných a osob vzdálených trhu práce, také prostřednictvím místních iniciativ na pomoc zaměstnanosti a podpory mobility pracovních sil |
8.1. Aktivní politiky trhu práce jsou koncipovány a prováděny na základě hlavních směrů politiky zaměstnanosti. |
— Služby zaměstnanosti mohou poskytovat a poskytují tyto prvky: — — individualizované služby a aktivní a preventivní opatření na trhu práce v raném stadiu, které jsou přístupné pro všechny uchazeče o zaměstnání a zaměřují se na osoby nejvíce ohrožené sociálním vyloučením, včetně osob z marginalizovaných komunit; — úplné a transparentní informace o nově uvolněných místech a nabídkách práce s ohledem na měnící se potřeby pracovního trhu. — Služby zaměstnanosti uzavřely formální či neformální ujednání o spolupráci s příslušnými zúčastněnými stranami. |
|
ESF: — Samostatná výdělečná činnost, podnikání a zakládání firem včetně inovativních malých a středních podniků a mikropodniků EFRR: — Podpora rozvoje podnikatelských inkubátorů a investiční podpora samostatně výdělečné činnosti, mikropodniků a zakládání podniků. |
8.2. Samostatná výdělečná činnost, podnikání a zakládání firem: existence strategického rámce politiky podpory začínajících podniků přispívající k začlenění. |
— Je zaveden strategický rámec politiky podpory začínajících podniků přispívající k začlenění, obsahující tyto prvky: — opatření zavedená s cílem zkrátit dobu potřebnou k založení firmy a snížit příslušné náklady, která zohledňují cíle SBA; — opatření zavedená s cílem zkrátit dobu potřebnou k získání licencí a povolení k zahájení a provádění konkrétní činnosti podniku, která zohledňují cíle SBA; — činnosti propojující vhodné služby pro rozvoj podnikání a finanční služby (přístup ke kapitálu), včetně aktivní pomoci pro znevýhodněné skupiny, popř. oblasti či obojí. |
|
|
ESF: — Modernizace institucí trhu práce, jako jsou veřejné a soukromé služby zaměstnanosti, které zlepšují přizpůsobení se potřebám trhu práce, včetně opatření využívajících programů mobility a lepší spolupráce mezi institucemi a příslušnými zúčastněnými stranami EFRR: — Investice do infrastruktury pro služby zaměstnanosti |
8.3. Instituce trhu práce byly modernizovány a posíleny na základě hlavních směrů politiky zaměstnanosti; Zahájení reforem institucí trhu práce předchází jasný strategický rámec a předběžné hodnocení, včetně zohlednění problematiky rovnosti pohlaví |
— Opatření k reformě služeb zaměstnanosti, jejichž cílem je zajistit jim kapacity umožňující poskytovat: — — individualizované služby a aktivní a preventivní opatření na trhu práce v raném stadiu, kteréjsou přístupné pro všechny uchazeče o zaměstnání a zaměřují se na osoby nejvíce ohrožené sociálním vyloučením, včetně osob z marginalizovaných komunit; — úplné a transparentní informace o nově uvolněných místech a nabídkách práce s ohledem na měnící se potřeby pracovního trhu. — Reforma služeb zaměstnanosti bude zahrnovat vytváření formálních či neformálních sítí pro spolupráci s příslušnými zúčastněnými stranami. |
|
|
ESF: — Aktivní a zdravé stárnutí |
8.4. Aktivní a zdravé stárnutí: politiky aktivního stárnutí jsou koncipovány s ohledem na hlavní směry politik zaměstnanosti |
— Příslušné zúčastněné strany se podílejí na koncipování a sledování provádění politik aktivního stárnutí zaměřených na udržení starších pracovníků na trhu práce a na podporu jejich zaměstnávání; — Členský stát uplatňuje opatření k podpoře aktivního stárnutí. |
|
|
ESF: — Přizpůsobování se změnám ze strany pracovníků, podniků a podnikatelů: |
8.5. Přizpůsobování se změnám ze strany pracovníků, podniků a podnikatelů: Existence politik zaměřených na upřednostňování předvídání a dobré zvládání změn a restrukturalizací. |
— Jsou k dispozici nástroje, které sociálním partnerům a orgánům veřejné správy umožňují lépe vypracovávat a sledovat proaktivní přístupy k problematice změn a restrukturalizace, které zahrnují tato opatření: — na podporu předvídání změn; — na podporu přípravy a řízení procesu restrukturalizace. |
|
|
ESF: — Trvalé začlenění mladých lidí na trh práce mimo jiné pomocí „záruky promladé lidi“, a to zejména začlenění těch, kteří nemají zaměstnání a nejsou v procesu vzdělávání nebo odborné přípravy, včetně těch mladých lidí, kterým hrozí sociální vyloučení, a mladých lidí z marginalizovaných komunit |
8.6. Existence strategického politického rámce na podporu zaměstnanosti mladých lidí včetně provádění záruky pro mladé lidi. Tato předběžná podmínka se použije při provádění iniciativy na podporu zaměstnanosti. |
— Existuje strategický politický rámec na podporu zaměstnanosti, který — vychází z objektivních podkladů měřící výsledky týkající se mladých lidí, kteří nejsou zaměstnáni a neúčastní se vzdělávání ani odborné přípravy,přičemž tyto podklady představují základ pro vývoj cílených politik a sledování vývoje; — stanoví příslušný orgán veřejné správy, který má řídit systém opatření pro zaměstnanost mladých lidí a koordinovat partnerství na všech úrovních a ve všech odvětvích, — zapojuje zúčastněné strany významné pro řešení nezaměstnanosti mladých lidí; — umožňuje včasné zásahy a aktivaci; — obsahuje opatření na podporu přístupu k zaměstnání, rozšiřování dovedností, pracovní mobility a udržitelné integrace mladých lidí, kteří nejsou zaměstnání a neúčastní se vzdělávání ani odborné přípravy, na trh práce. |
|
|
9. Podpora sociálního začleňování, boj proti chudobě a jakékoli diskriminaci (cíl týkající se chudoby) (podle čl. 9 prvního pododstavce bodu 9) |
ESF: — Aktivní začleňování, včetně začleňování s ohledem na podporu rovných příležitostí, a aktivní účast a zlepšení zaměstnatelnosti EFRR: — Investice do zdravotnické a sociální infrastruktury, které přispívají k celostátnímu, regionálnímu a místnímu rozvoji, snižování nerovností, pokud jde o zdravotní stav, prosazování sociálního začleňování díky přístupu k sociálním, kulturním a rekreačním službám a přechod od institucionálních ke komunitním službám — Poskytování podpory materiální, hospodářské a sociální obnově zanedbaných komunit v městských a venkovských oblastech. |
9.1. Existence a provedení vnitrostátního strategického rámce politiky pro snižování chudoby zaměřené na aktivní začleňování osob vyloučených z trhu práce s ohledem na hlavní směry politiky zaměstnanosti. |
— Je zaveden vnitrostátní strategický rámec politiky pro snižování chudoby, zaměřené na aktivní začleňování, který: — — poskytuje dostatek podkladů pro vypracovávání politik pro snižování chudoby a sledování vývoje, — obsahuje opatření na podporu dosahování vnitrostátního cíle týkajícího se boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení (jak je vymezen v národním plánu reforem), který zahrnuje podporu udržitelných a kvalitníchpracovních příležitostí pro osoby nejvíce ohrožené sociálním vyloučením, — do boje proti chudobě zapojuje příslušné zúčastněné strany, — podle zjištěných potřeb zahrnuje opatření na přechod od institucionální péče ke komunitní péči, — Příslušným zúčastněným stranám bude v odůvodněných případech a na požádání poskytnuta podpora při předkládání projektových žádostí a provádění a řízení vybraných projektů. |
|
ESF: — Socioekonomická integrace marginalizovaných společenství, jako jsou Romové EFRR: — Investice do zdravotnické a sociální infrastruktury, které přispívají k celostátnímu, regionálnímu a místnímu rozvoji, snižování nerovností, pokud jde o zdravotní stav, podpora sociálního začlenění díky zdokonalenému přístupu k sociálním, kulturním a rekreačním službám a přechod od institucionálních ke komunitním službám — Poskytnutí podpory materiální, hospodářské a sociální obnově zanedbaných komunit v městských a venkovských oblastech — Investice do vzdělávání, odborné přípravy a odborného výcviku k získávání dovedností a do celoživotního učení rozvíjením infrastruktury pro vzdělávání a odbornou přípravu |
9.2. Je vypracován vnitrostátní strategický rámec politiky začleňování Romů. |
— Je vypracován strategický rámec politicky pro začleňování Romů, jež: — — určuje splnitelné vnitrostátní cíle integrace Romů při překonávání rozdílů oproti ostatní populaci. Tyto cíle by měly řešit čtyři záměry EU pro integraci Romů týkající se přístupu ke vzdělání, zaměstnání, zdravotní péči, sociálnímu zabezpečení a bydlení, — za použití dostupných socioekonomických a územních ukazatelů (např. velmi nízká úroveň vzdělání, dlouhodobá nezaměstnanost atd.) zjišťuje, kde jsou znevýhodněné mikroregiony nebo segregovanéměstské části, v nichž jsou komunity nejvíce znevýhodněné, — zahrnuje důsledné kontrolní metody, které umožní hodnocení dopadu opatření na integraci Romů, a přezkumný mechanismus pro upravování strategie, — je navržena, prováděna a kontrolována v úzké spolupráci a nepřetržitém dialogu s romskou občanskou společností, místními a regionálními orgány, — Příslušným zúčastněným stranám může být v případě potřeby a na požádání poskytnuta podpora při předkládání projektových žádostí a provádění a řízení vybraných projektů. |
|
|
ESF: — Zlepšování přístupu k dostupným, udržitelným a vysoce kvalitním službám, včetně zdravotnictví a sociálních služeb obecného zájmu EFRR: — Investice do zdravotnické a sociální infrastruktury, které přispívají k celostátnímu, regionálnímu a místnímu rozvoji, snižování nerovností, pokud jde o zdravotní stav, podpory sociálního začlenění díky lepšímu přístupu k sociálním, kulturním a rekreačním službám a přechodu od institucionálních ke komunitním službám |
9.3. Zdravotnictví: Existence vnitrostátního nebo regionálního strategického rámce politiky v oblasti zdraví v mezích článku 168 Smlouvy o fungování EU, který zajistí hospodářskou udržitelnost. |
— Je vypracován vnitrostátní nebo regionální strategický rámec politiky v oblasti zdraví, který obsahuje: — — koordinovaná opatření zlepšující přístup ke kvalitním zdravotnickým službám, — opatření na podporu účinnosti ve zdravotnictví zavedením modelů poskytování služeb a infrastruktury, — systém monitorování a hodnocení. — Členský stát nebo region přijal rámec, který orientačně vymezuje dostupné rozpočtové prostředky a nákladově efektivnísoustředění prostředků pro potřeby ve zdravotnictví označené jako prioritní. |
|
|
10. Investice do vzdělávání, školení a odborné přípravy k získávání dovedností a do celoživotního učení (cíl týkající se vzdělávání) (podle čl. 9 prvního pododstavce bodu 10) |
ESF: — Omezování a prevence předčasného ukončování školní docházky a podpory rovného přístupu ke kvalitním programům předškolního rozvoje k primárnímu a sekundárnímu vzdělávání a rovněž možnostem formálního, neformálního a informálního vzdělávání, které umožňuje zpětné začlenění do procesu vzdělávání a odborné přípravy EFRR: — Investice do vzdělávání, odborné přípravy a odborného výcviku k získávání dovedností a do celoživotního učení rozvíjením infrastruktury pro vzdělávání a odbornou přípravu |
10.1. Předčasné ukončování školní docházky: Existence strategického rámce politiky zaměřeného na omezování předčasného ukončování školní docházky v mezích článku 165 Smlouvy o fungování EU. |
— Je zaveden systém pro sběr a analýzu údajů a informací o předčasném ukončování školní docházky na příslušných úrovních, který: — — poskytuje dostatek podkladů pro vypracovávání cílených politik a monitoruje vývoj. — Je zaveden strategický rámec politiky zaměřený na řešení problematiky předčasného ukončování školní docházky, který: — — vychází z objektivních podkladů, — se týká všech příslušných oblastí vzdělávání, včetně předškolního, a je zaměřen především na zranitelné skupiny, které jsou nejvíce ohroženy předčasným ukončováním školní docházky a mezi které patří osoby z marginalizovaných komunit, a řeší preventivní, intervenční a kompenzační opatření; — zahrnuje všechny oblasti politiky a zúčastněné strany, jichž se týká řešení problematiky předčasného ukončování školní docházky. |
|
ESF: — Zlepšování kvality a účinnosti terciárního a obdobného vzdělávání a přístupu k němu s cílem zvýšitúčast a úrovně dosaženého vzdělání, zejména pro zdravotně postižené osoby EFRR: — Investice do vzdělávání, odborné přípravy a odborného výcviku k získávání dovedností a do celoživotního učení rozvíjením infrastruktury pro vzdělávání a odbornou přípravu. |
10.2. Vysokoškolské vzdělání: Existence vnitrostátního nebo regionálního strategického rámce politiky zaměřeného na zvyšování úrovně terciárního vzdělání a pro zlepšení jeho kvality a účinnosti v mezích článku 165 Smlouvy o fungování EU. |
— Je zaveden vnitrostátní nebo regionální strategický rámec politiky pro terciární vzdělávání, který obsahuje tyto prvky: — případně opatření ke zvýšení účasti a úrovnědosaženého vzdělání, jež: — — zvyšují počet vysokoškoláků mezi nižšími příjmovými skupinami a jinými nedostatečně zastoupenými skupinami, se zvláštním ohledem na zranitelné skupiny, včetně osob z marginalizovaných komunit; — snižují míru nedokončení studia / zvyšují míru dokončení studia, — opatření na podporu inovativního obsahu a koncepce programů, — opatření ke zvýšení zaměstnatelnosti a podnikavosti, jež: — — podporují v příslušných programech vysokoškolského vzdělávání rozvoj „průřezových dovedností“ včetně podnikavosti, — snižují rozdíly mezi pohlavími, pokud jde o volbu vzdělání a povolání. |
|
|
ESF: — Zajišťování rovného přístupu k celoživotnímu učení pro všechny věkové skupiny ve formální, neformální i informální podobě, zdokonalování znalostí, dovedností a schopností pracovníků a prosazování flexibilních metod učení, a to i prostřednictvím kariérního poradenství a validace získaných dovedností EFRR: — Investice do vzdělávání, odborné přípravy a odborného výcviku k získávánídovedností a do celoživotního učení rozvíjením infrastruktury pro vzdělávání a odbornou přípravu. |
10.3. Celoživotní učení: Existence vnitrostátního nebo regionálního strategického rámce politiky celoživotního učení v mezích článku 165 Smlouvy o fungování EU. |
— Je vypracován vnitrostátní nebo regionální strategický politický rámec pro celoživotní učení, který obsahuje: — opatření na podporu rozvoje a propojení služeb pro celoživotní učení, včetně jejich provádění a zvyšování kvalifikace (tj. ověřování, poradenství, vzdělávání a odborná příprava) a zajištění zapojení příslušných zúčastněných stran a partnerství s nimi, — opatření k zajištění rozvoje dovedností různých cílových skupin, které jsou ve vnitrostátních nebo regionálních strategických rámcích příslušné politiky vymezeny jako prioritní (například mladí lidé v odborném vzdělávání, dospělí, rodiče vracející se na trh práce, pracovníci s nízkou kvalifikací a starší pracovníci, zejména zdravotně postižené osoby, migranti a další znevýhodněné skupiny, zejména zdravotně postižení), — opatření k rozšíření přístupu k celoživotnímu učení, a to rovněž prostřednictvím úsilí o účinné provádění nástrojů pro transparentnost (například evropský rámec kvalifikací, národní rámec kvalifikací, evropský systém kreditů pro odborné vzdělávání a přípravu, evropský referenční rámec pro zajišťování kvality v oblasti odborného vzdělávání a přípravy). — opatření ke zlepšení přiměřenosti vzdělávání a odborné přípravy z hlediska trhu práce a k jejich přizpůsobení potřebám určených cílových skupin (například mladých lidí účastnících se odborného vzdělávání, dospělých, rodičů vracejících se na trh práce, pracovníků s nízkou kvalifikací a starších pracovníků, migrantů a jiných znevýhodněných skupin, zejména osob se zdravotním postižením). |
|
|
ESF: — Zvyšování významu systémů vzdělávání a odborné přípravy pro trh práce, usnadňování přechodu ze školy do zaměstnání, upevňování systémů odborné přípravy a vzdělávání, zvyšováníjejich kvality, a to i prostřednictvím mechanismů pro rozpoznávání schopností, uzpůsobení osnov a vytvoření a rozvoje učebních systémů zaměřených na praxi, a to i v rámci duálního vzdělávání a učňovské přípravy EFRR: — Investice do vzdělávání, odborné přípravy a odborného výcviku k získávání dovedností a do celoživotního učení rozvíjením infrastruktury pro vzdělávání a odbornou přípravu |
10.4 Existence vnitrostátního nebo regionálního strategického rámce politiky zaměřené na zvyšování, kvality a účinnosti systémů odborného vzdělávání a přípravy v mezích článku 165 Smlouvy o fungování EU. |
— Vnitrostátní nebo regionální strategický rámec politiky zaměřené na kvality a účinnosti systémů odborného vzdělávání a přípravy vmezích článku 165 Smlouvy o fungování EU obsahuje tyto opatření: — ke zvyšování významu systémů vzdělávání a odborné přípravy pro trh práce v úzké spolupráci s příslušnými zúčastněnými stranami, a to i prostřednictvím mechanismů pro předvídání dovedností, uzpůsobení osnov a vytvoření a rozvoje učebních systémů zaměřených na praxi v jejich různých formách; — ke zvýšení kvality a atraktivity vzdělávání a odborné přípravy prostřednictvím vytvoření celostátního systému zajišťování kvality vzdělávání a odborné přípravy (například v souladu s evropským referenčním rámcem pro zajišťování kvality v oblasti odborného vzdělávání a přípravy) a provádění nástrojů pro transparentnost a uznávání, například evropský systém kreditů pro odborné vzdělávání a přípravu (ECVET). |
|
|
11. ►C1 Posilování institucionální kapacity veřejných orgánů a zúčastněných stran a přispívání k účinné veřejné správě. ◄ (podle čl. 9 prvního pododstavce bodu 11) |
ESF: — Investice do institucionální kapacity a výkonnosti veřejné správy a veřejných služeb za účelem reforem, zlepšování právní úpravy a řádné správy EFRR: — Posilování institucionální kapacity veřejných orgánů a zúčastněných stran a účinné veřejné správy opatřeními na posilování institucionální kapacity a účinnosti orgánů veřejnésprávy spojených s prováděním EFRR na podporu realizace opatření v rámci ESF v oblasti institucionální kapacity a účinnosti veřejné zprávy Fond soudržnosti: — Posilování institucionální kapacity veřejných orgánů a zúčastněných stran a účinné veřejné správy zvyšováním institucionální kapacity a účinné veřejné správy a veřejných služeb souvisejících s prováděním Fondu soudržnosti |
— Existence strategického politického rámce pro posílení účinnosti veřejné správy členských států, včetně reformy veřejné správy. |
— Je zaveden a prováděn strategický politický rámec pro zvyšování administrativní účinnosti veřejných orgánů členských států a zlepšování jejich dovedností, a to následujícími prvky: — analýzu a strategické plánování právních, organizačních a/nebo procedurálních reformních opatření, — vývoj systémů řízení jakosti, — integrovaná opatření pro zjednodušení a racionalizaci správních postupů, — vypracování a provádění strategií a politik v oblasti lidských zdrojů týkajících se hlavních nedostatků zjištěných v této oblasti, — rozvoj dovedností na všech úrovních profesionální hierarchie v rámci veřejných orgánů; — vývoj postupů a nástrojů pro monitorování a hodnocení. |
|
(1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/31/EU ze dne 19. května 2010 o energetické náročnosti budov (Úř. věst. L 153, 18.6.2010, s. 13). (2) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU ze dne 25. října 2012 o energetické účinnosti, o změně směrnic 2009/125/ES a 2010/30/EU a o zrušení směrnic 2004/8/ES a 2006/32/ES (Úř. věst. L 315, 14.11.2012, s. 1). (3) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/32/ES ze dne 5. dubna 2006 o energetické účinnosti u konečného uživatele a o energetických službách a o zrušení směrnice Rady 93/76/EHS (Úř. věst. L 114, 27.4.2006, s. 64). (4) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/28/ES ze dne 23. dubna 2009 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů a o změně a následném zrušení směrnic 2001/77/ES a 2003/30/ES (Úř. věst. L 140, 5.6.2009, s. 16). (5) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č 1315/2013 ze dne 11. prosince 2013 o hlavních směrech Unie pro rozvoj transevropské dopravní sítě a o zrušení rozhodnutí č. 661/2010/EU (Úř. věst. L 348, 20.12.2013, s. 1). (6) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 714/2009 ze dne 13. července 2009 o podmínkách přístupu do sítě pro přeshraniční obchod s elektřinou a o zrušení nařízení (ES) č. 1228/2003 (Úř. věst. L 211, 14.8.2009, s. 15). (7) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) Č. 715/2009 ze dne 13. července 2009 o podmínkách přístupu k plynárenským přepravním soustavám a o zrušení nařízení (ES) č. 1775/2005 (Úř. věst. L 211, 14.8.2009, s. 36). (8) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 347/2013 ze dne 17. dubna 2013, kterým se stanoví hlavní směry pro transevropské energetické sítě a kterým se zrušuje rozhodnutí č. 1364/2006/ES a mění nařízení (ES) č. 713/2009, (ES) č. 714/2009 a (ES) č. 715/2009 (Úř. věst. L 115, 25.4.2013, s. 39). |
|||
ČÁST II: Obecné předběžné podmínky
|
Oblast |
Předběžná podmínka |
Kritéria splnění |
|
1. Nediskriminace |
Existence administrativní kapacity pro provádění a uplatňování právních předpisů a politiky Unie v oblasti boje pro diskriminaci v případě fondů ESI |
— Ustanovení v souladu s institucionálním a právním rámcem členských h států za účelem zapojení subjektů odpovědných za prosazování rovného zacházení se všemi osobami v rámci přípravy a provádění programů, včetně poskytování poradenství v otázkách rovnosti v rámci činností týkajících se fondů ESI; — Opatření za účelem vzdělávání zaměstnanců orgánů zapojených do řízení a kontroly fondů ESI v oblasti právních předpisů a politiky Unie proti diskriminaci. |
|
2. Rovnost žen a mužů |
Existence administrativní kapacity pro provádění a uplatňování právních předpisů a politiky Unie v oblasti rovnosti mezi ženami a muži v případě fondů ESI |
— Ustanovení v souladu s institucionálním a právním rámcem členských států za účelem zapojení subjektů odpovědných za rovnost mezi ženami a muži v rámci přípravy a provádění programů, včetně poskytování poradenství v otázkách rovnosti mezi ženami a muži v rámci činností týkajících se fondů ESI; — Opatření za účelem vzdělávání zaměstnanců orgánů zapojených do řízení a kontroly fondů ESI v oblasti právních předpisů a politiky Unie týkajících se rovnosti mezi ženami a muži a zohledňování rovnosti mezi ženami a muži. |
|
3. Zdravotní postižení |
Existence administrativní kapacity k provádění a uplatňování Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením (UNCRPD) v oblasti fondů ESI v souladu s rozhodnutím Rady 2010/48/ES (1) |
— Opatření v souladu s institucionálním a právním rámcem členských států pro konzultaci a zapojení subjektů odpovědných za ochranu práv zdravotně postižených osob nebo organizací je zastupujících a ostatních příslušných zúčastněných stran do přípravy a provádění programů; — Opatření pro vzdělávání zaměstnanců orgánů zapojených do řízení a fondů ESI v oblasti práva a politik EU a členských států týkajících se zdravotně postižených osob, včetně přístupnosti a praktického uplatňování ustanovení UNCRPD provedených v právu Unie, případně členských států; — Opatření za účelem sledování provádění článku 9 UNCRPD ve vztahu k fondům ESI v rámci přípravy a provádění programů. |
|
4. Veřejné zakázky |
Existence opatření pro účinné uplatňování právních předpisů Unie o veřejných zakázkách v oblasti fondů ESI. |
— Opatření pro účinné uplatňování předpisů Unie o veřejných zakázkách prostřednictvím odpovídajících mechanismů, — Opatření, jež zajišťují transparentní postupy zadávání veřejných zakázek, — Opatření pro odbornou přípravu a šíření informací pro zaměstnance podílející se na provádění fondů ESI, — Opatření k posílení správní kapacity pro provádění a uplatňování právních předpisů Unie o veřejných zakázkách. |
|
5. Státní podpora |
Existence opatření pro účinné uplatňování právních předpisů Unie o státních podporách v oblasti fondů ESI. |
— Opatření pro účinné uplatňování pravidel Unie o státních podporách, — Opatření pro odbornou přípravu a šíření informací pro zaměstnance podílející se na provádění fondů ESI, — Opatření pro posílení správní kapacity pro provádění a uplatňování právních předpisů Unie o státních podporách. |
|
6. Právní předpisy pro oblast životního prostředí týkající se posuzování vlivů na životní prostředí (EIA) a strategického posuzování vlivů na životní prostředí (SEA) |
Existence opatření pro účinné uplatňování právních předpisů Unie pro oblast životního prostředí týkajících se EIA a SEA. |
— Opatření pro účinné uplatňování směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/92/EU (2) (EIA) a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/42/ES (3) (SEA), — Opatření pro odbornou přípravu a šíření informací pro zaměstnance podílející se na provádění směrnic EIA a SEA, — Opatření k zajištění dostatečné správní kapacity. |
|
7. Statistické systémy a ukazatele výsledků |
Existence statistického základu nezbytného k provádění hodnocení za účelem posouzení účinnosti a dopadu programů. Existence systému ukazatele výsledků nezbytného pro výběr opatření, jež budou nejúčinněji přispívat k dosahování požadovaných výsledků, k sledování pokroku při plnění cílů a k provedení posouzení dopadů. |
— Jsou vypracována opatření pro včasný sběr a agregaci statistických údajů, která obsahují tyto prvky: — — určení zdrojů a mechanismů pro zajištění statistického ověřování, — opatření pro zveřejňování a zpřístupňování souhrnných informací veřejnosti; — účinný systém ukazatelů výsledků, včetně: — — výběru ukazatelů výsledků pro každý program, jež budou vypovídat o motivaci k výběru strategických kroků financovaných z programu, — vytyčení cílů pro tyto ukazatele, — musí být zajištěn soulad každého ukazatele s těmito podmínkami: robustností a statistickou validací, jasným normativním výkladem, souladem se strategiemi, včasným sběrem údajů, — postupy zajišťující, aby všechny operace financované z programu používaly účinný systém ukazatelů. |
|
(1) Rozhodnutí Rady 2009/26/ES ze dne 26. listopadu 2009 o uzavření Úmluvy Organizace spojených národů o právech osob se zdravotním postižením Evropským společenstvím, Úř. věst. L 23, 27.1.2010, s. 35. (2) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/92/EU ze dne 13. prosince 2011 o posuzování vlivů některých veřejných a soukromých záměrů na životní prostředí (Úř. věst. L 26, 28.1.2012, s. 1). (3) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/42/ES ze dne 27. června 2001 o posuzování vlivů některých plánů a programů na životní prostředí |
||
PŘÍLOHA XII
INFORMOVÁNÍ, KOMUNIKACE A ZVIDITELŇOVÁNÍ PODPORY Z FONDŮ
1. SEZNAM OPERACÍ
Seznam operací uvedený v čl. 115 odst. 2 musí obsahovat alespoň v jednom z úředních jazyků členského státu tato datová pole:
— jméno příjemce (pouze právnické osoby; neuvádět jména fyzických osob),
— název operace,
— shrnutí operace,
— datum zahájení operace,
— datum ukončení operace (předpokládané datum fyzického dokončení nebo úplného provedení operace),
— celkové způsobilé výdaje přidělené na operaci,
— míra spolufinancování ze strany Unie (podle prioritní osy),
— PSČ operace, nebo jiný vhodný ukazatel místa,
— země,
— název kategorie zásahů pro operaci v souladu s čl. 96 odst. 2 prvním pododstavcem písm. b) bodem vi),
— datum poslední aktualizace seznamu operací.
Záhlaví datových polí musí být rovněž uvedeny alespoň v jednom z dalších úředních jazyků Unie.
2. INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ OPATŘENÍ A OPATŘENÍ KE ZVÝŠENÍ VIDITELNOSTI PRO VEŘEJNOST
Členský stát, řídicí orgán a příjemci přijmou opatření potřebná k poskytování informací a sdělení veřejnosti o operacích podporovaných operačním programem v souladu s tímto nařízením a k jejich propagaci.
2.1. Povinnosti členského státu a řídicího orgánu
1. Členský stát a řídící orgán zajistí, aby se informační a komunikační opatření prováděla v souladu s komunikační strategií, aby se zlepšila viditelnost pro občany a interakce s nimi, a aby tato opatření cílila na co nejširší mediální pokrytí využitím různých forem a metod komunikace na vhodné úrovni, které jsou podle potřeby přizpůsobeny technologickým inovacím.
2. Členský stát a řídicí orgán odpovídají za provedení alespoň těchto informačních a komunikačních opatření:
a) za organizaci hlavní informační činnosti spočívající ve zveřejnění zahájení operačního programu nebo programů, a to i před schválením příslušných komunikačních strategií,
b) za organizaci jedné hlavní informační činnosti za rok, která propaguje možnosti financování a sledované strategie a představuje úspěchy operačního programu nebo programů, případně včetně velkých projektů, společných akčních plánů a příkladů dalších projektů;
c) za vyvěšení symbolu Unie v sídle každého řídicího orgánu;
d) elektronické zveřejnění seznamu operací podle oddílu 1 této přílohy;
e) uvedení příkladů operací, zejména operací, u nichž je přidaná hodnota podpory z fondů zvláště viditelná, v členění podle operačních programů na jediné internetové stránce nebo na internetových stránkách operačního programu, které jsou dostupné prostřednictvím jediného internetového portálu; příklady musí být uvedeny v některém ze široce používaných úředních jazyků Unie jiném, než je úřední jazyk nebo jazyky dotčeného členského státu;
f) za aktualizaci informací o provádění operačního programu, včetně jeho hlavních úspěchů a výsledků, na jediné internetové stránce nebo na internetových stránkách operačního programu, které jsou dostupné prostřednictvím jediného internetového portálu.
3. V souladu s vnitrostátními právními předpisy a zvyklostmi zapojí řídicí orgán do informačních a komunikačních opatření případně tyto subjekty:
a) partnery uvedené v článku 5;
b) informační střediska o Evropě i zastoupení Komise a informační kanceláře Evropského parlamentu v členských státech;
c) vzdělávací a výzkumné instituce.
Úkolem těchto subjektů je šířit informace uvedené v čl. 115 odst. 1.
2.2. Povinnosti příjemců
1. U všech informačních a komunikačních opatření i opatření ke zvýšení viditelnosti fondů dává příjemce najevo podporu na operaci z fondů tím, že:
a) zobrazuje znak Unie v souladu s technickými parametry stanovenými v prováděcím aktu přijatém Komisí podle čl. 115 odst. 4, spolu s odkazem na Unii;
b) uvádí odkaz na fond nebo fondy, z nichž je operace podporována.
Vztahuje-li se informační nebo komunikační opatření k jedné nebo několika operacím spolufinancovaným z více než jednoho fondu, lze odkaz podle písm. b) nahradit odkazem na fondy ESI.
2. Během provádění operace je příjemce podpory povinen informovat veřejnost o podpoře získané z fondů tím, že:
a) zveřejní na své internetové stránce, pokud taková stránka existuje, stručný popis operace úměrný míře podpory, včetně jejích cílů a výsledků a zdůrazní, že je na danou operaci poskytována finanční podpora od Unie;
b) umístí v případě operací, na které se nevztahují body 4 a 5, alespoň jeden plakát s informacemi o projektu (minimální velikost A3), včetně finanční podpory od Unie, na místě snadno viditelném pro veřejnost, jako jsou vstupní prostory budovy.
3. V případě operací podporovaných z ESF a ve vhodných případech operací podporovaných z EFRR nebo Fondu soudržnosti příjemce zajistí, aby subjekty, které se na operaci podílí, byly o tomto financování informovány.
Každý dokument týkající se provádění operace, jenž je použit pro veřejnost nebo pro účastníky, včetně jakéhokoli potvrzení účasti nebo jiného potvrzení, musí obsahovat prohlášení o tom, že operace byly podporována z daného fondu (fondů).
4. Při provádění operace podporované z EFRR nebo Fondu soudržnosti příjemce vystaví na místě dobře viditelném pro veřejnost dočasný billboard značné velikosti pro každou operaci, která spočívá ve financování infrastruktury nebo stavebních prací a u níž celková výše podpory z veřejných zdrojů přesahuje 500 000 EUR.
5. Nejpozději do tří měsíců po dokončení operace vystaví příjemce stálou desku nebo billboard značných rozměrů v místě snadno viditelném pro veřejnost pro každou operaci, která splňuje tato kritéria:
a) celková výše podpory z veřejných zdrojů na operaci přesahuje 500 000 EUR;
b) operace spočívá v nákupu hmotného předmětu nebo ve financování infrastruktury či stavebních prací.
Na desce nebo billboardu musí být uveden název a hlavní cíl operace. Provedení desky nebo billboardu musí být v souladu s technickými parametry přijatými Komisí v souladu s čl. 115 odst. 4.
6. Povinnosti stanovené v tomto pododdíle platí od okamžiku, kdy příjemci poskytnut dokument podle čl. 125 odst. 3 písm. c), který stanoví podmínky podpory pro operaci.
3. INFORMAČNÍ OPATŘENÍ PRO POTENCIÁLNÍ PŘÍJEMCE A PŘÍJEMCE
3.1. Informační opatření pro potenciální příjemce
1. Řídicí orgán v souladu s komunikační strategií zajistí, aby se informace o strategii a cílech a možnostech financování operačního programu nabízených prostřednictvím společné podpory ze strany Unie a členského státu spolu s podrobnostmi o finanční podpoře z příslušných fondů dostaly k potenciálním příjemcům a všem zúčastněným stranám.
2. Řídicí orgán s přihlédnutím k přístupnosti elektronických či jiných komunikačních služeb pro některé potenciální příjemce podpory zajistí, aby měli přístup k příslušným informacím, případně včetně aktualizovaných informací, alespoň o:
a) možnostech financování a o zahájení výzev k předkládání žádostí;
b) podmínkách způsobilosti výdajů, které je třeba splnit, aby vznikl nárok na podporu v rámci operačního programu;
c) postupech posuzování žádostí o financování a příslušných lhůtách;
d) kritériích pro výběr operací, jež mají obdržet podporu;
e) kontaktních osobách na celostátní, regionální nebo místní úrovni, které jsou schopny poskytnout informace o operačních programech;
f) odpovědnosti příjemců podpory s ohledem na informování veřejnosti o cíli operace a o podpoře, kterou v souladu s pododdílem 2.2 získala operace z fondů, od okamžiku, kdy je příjemci poskytnut dokument podle čl. 125 odst. 3 písm. c), který stanoví podmínky podpory pro operaci. Řídící orgán může potenciální příjemce podpory požádat o to, aby v žádosti navrhli orientační komunikační činnosti ke zvýšení viditelnosti fondů, které by byly úměrné rozsahu dané operace.
3.2. Informační opatření pro příjemce
1. Řídicí orgán informuje příjemce o tom, že přijetí finančních prostředků znamená souhlas s jejich uvedením v seznamu operací zveřejňovaném podle čl. 115 odst. 2.
2. ►C1 Řídicí orgán poskytne soubory informačních a komunikačních materiálů, včetně šablon v elektronické podobě, jež mají případně pomoci příjemcům podpory, aby splnili své povinnosti stanovené v bodě 2.2. ◄
4. PRVKY KOMUNIKAČNÍ STRATEGIE
Komunikační strategie vypracovaná řídicím orgánem, příp. členským státem musí obsahovat tyto prvky:
a) popis uplatněného přístupu, včetně hlavních informačních a komunikačních opatření, jež má členský stát nebo řídicí orgán přijmout, a zaměřených na příjemce, potenciální příjemce, klíčové tvůrce veřejného mínění a širší veřejnost, pokud jde o cíle uvedené v článku 115;
b) popis materiálů, které budou poskytnuty ve formě přístupné pro osoby se zdravotním postižením;
c) popis způsobu, jakým budou příjemci podporováni při svých komunikačních činnostech;
d) orientační rozpočet na provádění strategie;
e) popis správních orgánů, včetně lidských zdrojů, zodpovědných za provádění informačních a komunikačních opatření;
f) podmínky pro informační a komunikační opatření uvedená v bodě 2, včetně internetové stránky nebo internetového portálu, na němž lze tyto údaje nalézt;
g) informace o tom, jak se budou informační a komunikační opatření posuzovat z hlediska viditelnosti a vytváření povědomí o politice, operačních programech a operacích, a o úloze, kterou hrají fondy a Unie;
h) případně popis využití hlavních výsledků předchozího operačního programu;
i) každoroční aktualizaci uvádějící informační a komunikační činnosti i opatření ke zvýšení viditelnosti fondů, jež mají být prováděny v následujícím roce, mimo jiné na základě získaných poznatků o účinnosti těchto opatření.
PŘÍLOHA XIII
KRITÉRIA PRO URČENÍ ŘÍDICÍHO ORGÁNU A CERTIFIKAČNÍHO ORGÁNU
1. PROSTŘEDÍ VNITŘNÍ KONTROLY
i) Existence organizační struktury zahrnující funkce řídicích a certifikačních orgánů a rozdělení funkcí v rámci každého z těchto orgánů, která v případě potřeby zajišťuje dodržování zásady oddělení funkcí.
ii) Rámec, který v případě přenesení úkolů na zprostředkující subjekty zajistí vymezení jejich příslušných odpovědností a povinností, ověřování jejich způsobilostí provádět svěřené úkoly a zavedení postupů podávání zpráv.
iii) Postupy podávání zpráv a monitorování v případě nesrovnalostí a zpětného získávání neoprávněně vyplacených částek.
iv) Plán přidělení odpovídajících lidských zdrojů s potřebnými odbornými dovednostmi na různých úrovních a pro různé funkce v rámci dané organizace.
2. ŘÍZENÍ RIZIK
S ohledem na zásadu proporcionality rámec zajišťující v případě potřeby, a zejména v případě významných změn v činnostech, provádění odpovídajícího řízení rizik.
3. ČINNOSTI V OBLASTI ŘÍZENÍ A KONTROLY
A. Řídicí orgán
i) Postupy pro žádosti o granty, vyhodnocení žádostí, výběr financování, včetně pokynů a vedení pro zajištění toho, aby operace přispívaly, v souladu s čl. 125 odst. 3 písm. a) bodem i), k dosažení konkrétních cílů a výsledků v rámci příslušných priorit.
ii) Postupy pro řízení ověřování, včetně správního ověření každé žádosti o úhradu předložené příjemci a ověřování operací na místě.
iii) Postupy pro vyřizování žádostí o úhradu předložených příjemci a schvalování plateb.
iv) Postupy pro systém shromažďování, zaznamenávání a uchovávání údajů o každé operaci, případně včetně údajů o jednotlivých účastnících, v elektronické podobě a pro rozdělení údajů o ukazatelích podle pohlaví, je-li to potřeba, a pro zajištění toho, že zabezpečení systémů je v souladu s mezinárodně uznávanými standardy.
v) Postupy zavedené řídicím orgánem pro zajištění toho, aby příjemci vedli buď oddělený účetní systém nebo používali vhodný účetní kód pro všechny transakce související s operací.
vi) Postupy pro zavedení účinných a přiměřených opatření proti podvodům.
vii) Postupy pro zajištění odpovídající auditní stopy a odpovídajícího systému archivace.
viii) Postupy pro vypracování prohlášení uvedeného v čl. 59 odst. 5 písm. a) finančního nařízení a každoroční souhrn zpráv o auditu a provedených kontrolách, včetně zjištěných nedostatků, podle čl. 59 odst. 5 písm. b) uvedeného nařízení.
ix) Postupy, které zajistí, aby příjemce obdržel dokument, který stanoví podmínky podpory pro každou operaci.
B. Certifikační orgán
i) Postupy pro certifikaci žádostí o průběžné platby určené Komisi.
ii) Postupy pro vypracování účetních závěrek a certifikaci jejich přesnosti, úplnosti a věrohodnosti a toho, že výdaje jsou v souladu s platnými předpisy při zohlednění výsledků všech auditů.
iii) Postupy pro zajištění odpovídající auditní stopy vedením účetních záznamů v elektronické podobě, včetně údajů o částkách, jež mají být získány zpět, částkách získaných zpět a částkách odejmutých za každou operaci.
iv) Postupy, které v případě potřeby zajistí, že certifikační orgán obdrží od řídicího orgánu přiměřené informace o provedených ověřeních a o výsledcích auditů provedených auditním orgánem nebo z jeho pověření.
4. MONITOROVÁNÍ
A. Řídicí orgán
i) Postupy na podporu činnosti monitorovacího výboru.
ii) Postupy pro vypracovávání výročních a závěrečných zpráv o provádění a pro jejich předkládání Komisi.
B. Certifikační orgán
Postupy týkající se plnění odpovědností certifikačního orgánu za sledování výsledků v oblasti řízení ověřování a výsledků auditů prováděných auditním orgánem nebo z jeho pověření před předložením žádostí o platbu Komisi.
PŘÍLOHA XIV
SROVNÁVACÍ TABULKA
|
Nařízení (ES) č. 1083/2006 |
Toto nařízení |
|
Článek 1 |
Článek 1 |
|
Článek 2 |
Článek 2 |
|
Články 3 a 4 |
Článek 89 |
|
Články 5, 6 a 8 |
Článek 90 |
|
Článek 7 |
— |
|
Článek 9 |
Články 4 a 6 |
|
Článek 10 |
Čl. 4 odst. 1 |
|
Článek 11 |
Článek 5 |
|
Článek 12 |
Čl. 4 odst. 4 |
|
Článek 13 |
Čl. 4 odst. 5 |
|
Článek 14 |
Čl. 4 odst. 7 a odst. 8 a článek 73 |
|
Článek 15 |
Článek 95 |
|
Článek 16 |
Článek 7 |
|
Článek 17 |
Článek 8 |
|
Článek 18 |
Článek 91 |
|
Článek 19 až 21 |
Článek 92 |
|
Článek 22 |
Články 93 a 94 |
|
Článek 23 |
Čl. 92 odst. 6 |
|
Článek 24 |
Čl. 91 odst. 3 |
|
Článek 25 |
Články 10 a 11 |
|
Článek 26 |
Článek 12 |
|
Článek 27 |
Článek 15 |
|
Článek 28 |
Články 14 a 16 |
|
Článek 29 |
Článek 52 |
|
Článek 30 |
Článek 53 |
|
Článek 31 |
Článek 113 |
|
Článek 32 |
Články 26, 29 a čl. 96 odst. 9 a odst. 10 |
|
Článek 33 |
Článek 30 a čl. 96 odst. 11 |
|
Článek 34 |
Článek 98 |
|
Článek 35 |
Článek 99 |
|
Článek 36 |
Článek 31 |
|
Článek 37 |
Článek 27 a čl. 96 odst. 1 až 8 |
|
Článek 38 |
— |
|
Článek 39 |
Článek 100 |
|
Článek 40 |
Článek 101 |
|
Článek 41 |
Články 102 a 103 |
|
Článek 42 |
Čl. 123 odst. 7 |
|
Článek 43 |
— |
|
Článek 43a |
Článek 67 |
|
Článek 43b |
Článek 67 |
|
Článek 44 |
Články 37 až 46 |
|
Článek 45 |
Články 58 a 118 |
|
Článek 46 |
Články 59 a 119 |
|
Článek 47 |
Článek 54 |
|
Článek 48 |
Článek 55, čl. 56 odst. 1 až 3, článek 57 a čl. 114 odst. 1 a 2 |
|
Článek 49 |
Čl. 56 odst. 4, článek 57 a čl. 114 odst. 3 |
|
Článek 50 |
Článek 20 až 22 |
|
Článek 51 |
— |
|
Článek 52 |
Článek 121 |
|
Články 53 a 54 |
Články 60 a 120 |
|
Článek 55 |
Článek 61 |
|
Článek 56 |
Článek 65 až 70 |
|
Článek 57 |
Články 71 |
|
Článek 58 |
Článek 73 |
|
Článek 59 |
Článek 123 |
|
Článek 60 |
Článek 125 |
|
Článek 61 |
Článek 126 |
|
Článek 62 |
Článek 127 |
|
Článek 63 |
Článek 47 |
|
Článek 64 |
Článek 48 |
|
Článek 65 |
Článek 110 |
|
Článek 66 |
Článek 49 |
|
Článek 67 |
Články 50 a 111 |
|
Článek 68 |
Články 51 a 112 |
|
Článek 69 |
Článek 115 až 117 |
|
Článek 70 |
Články 74 a 122 |
|
Článek 71 |
Článek 124 |
|
Článek 72 |
Článek 75 |
|
Článek 73 |
Článek 128 |
|
Článek 74 |
Článek 148 |
|
Článek 75 |
Článek 76 |
|
Článek 76 |
Články 77 a 129 |
|
Článek 77 |
Články 78 a 130 |
|
Články 78 a 78a |
Článek 131 |
|
Článek 79 |
— |
|
Článek 80 |
Článek 132 |
|
Článek 81 |
Články 80 a 133 |
|
Článek 82 |
Články 81 a 134 |
|
Článek 83 |
— |
|
Článek 84 |
Článek 82 |
|
Článek 85 až 87 |
Článek 135 |
|
Článek 88 |
— |
|
Článek 89 |
Článek 141 |
|
Článek 90 |
Článek 140 |
|
Článek 91 |
Článek 83 |
|
Článek 92 |
Článek 142 |
|
Článek 93 |
Články 86 a 136 |
|
Článek 94 |
— |
|
Článek 95 |
— |
|
Článek 96 |
Článek 87 |
|
Článek 97 |
Článek 88 |
|
Článek 98 |
Článek 143 |
|
Článek 99 |
Články 85 a 144 |
|
Článek 100 |
Článek 145 |
|
Článek 101 |
Článek 146 |
|
Článek 102 |
Článek 147 |
|
Články 103 a 104 |
Článek 150 |
|
Článek 105 |
Článek 152 |
|
Článek 105a |
— |
|
Článek 106 |
Článek 151 |
|
Článek 107 |
Článek 153 |
|
Článek 108 |
Článek 154 |
Společné prohlášení Rady a Komise k článku 67
Rada a Komise souhlasí s tím, že článkem 67 odst. 4, v němž se vylučuje uplatnění zjednodušených nákladů uvedené v čl. 67 odst. 1 písm. b) až d) v případech, kdy se operace nebo projekt, který je součástí operace, provádí výhradně prostřednictvím zadávání veřejných zakázek, se nevylučuje možnost provést prostřednictvím zadávání veřejných zakázek operaci, v jejímž rámci příjemce dodavateli hradí platby na základě předem stanovených nákladů na jednotku. Rada a Komise se shodují, že náklady stanovené a uhrazené příjemcem na základě těchto nákladů na jednotku stanovených prostřednictvím zadávání veřejných zakázek představují reálné náklady, které příjemci skutečně vznikly a byly jím uhrazeny podle čl. 67 odst. 1 písm. a).
Společné prohlášení Evropského parlamentu, Rady a Komise o revizi nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 v souvislosti se zpětným získáváním prostředků
Evropský parlament, Rada a Komise se dohodly, že do revize finančního nařízení, kterou se uvádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 v soulad s víceletým finančním rámcem na období 2014–2020, začlení opatření nutná pro provádění úprav pro přidělení výkonnostní rezervy a v souvislosti s prováděním finančních nástrojů podle článku 39 (iniciativa na podporu malých a středních podniků) podle nařízení o společných ustanoveních pro evropské strukturální a investiční fondy, pokud jde o zpětné získávání:
i. prostředků přidělených na programy v souvislosti s výkonnostní rezervou, které musely být zrušeny v důsledku toho, že v hlavních bodech těchto programů nebylo dosaženo vytčených cílů, a;
ii. prostředků přidělených v souvislosti se specifickými programy uvedenými v čl. 39 odst. 4 písm. b), které musely být zrušeny, protože účast členského státu ve finančním nástroji musela být zastavena.
Společné prohlášení Evropského parlamentu, Rady a Komise k článku 1
Pokud budou třeba další odůvodněné výjimky ze společných pravidel, které zohlední specifické potřeby Evropského námořního a rybářského fondu a Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova, Evropský parlament, Rada a Evropská komise se zavazují, že tyto výjimky povolí, přičemž s náležitou péčí přistoupí k nezbytným změnám nařízení o společných ustanoveních pro evropské strukturální a investiční fondy.
Společné prohlášení Evropského parlamentu a Rady o vyloučení zpětné účinnosti, pokud jde o provádění čl. 5 odst. 3
Evropský parlament a Rada se dohodly, že:
— co se týče použití čl. 14 odst. 2, čl. 15 odst. 1 písm. c) a čl. 26 odst. 2 nařízení o společných ustanoveních týkajících se evropských strukturálních a investičních fondů, opatření přijatá členskými státy za účelem zapojení partnerů uvedených v čl. 5 odst. 1 při přípravě dohody o partnerství a programů uvedených v čl. 5 odst. 2 zahrnují veškeré kroky podniknuté členskými státy na praktické úrovni bez ohledu na jejich načasování, jakož i kroky podniknuté těmito státy před vstupem uvedeného nařízení v platnost a přede dnem, kdy vstoupil v platnost akt v přenesené pravomoci, kterým se stanoví evropský kodex chování, přijatý v souladu s čl. 5 odst. 3 téhož nařízení, a to v průběhu přípravné fáze postupu plánování členského státu, za předpokladu, že bylo dosaženo cílů zásady partnerství stanovených ve výše uvedeném nařízení. V této souvislosti budou členské státy v souladu se svými vnitrostátními a regionálními pravomocemi rozhodovat jak o obsahu navrhované dohody o partnerství, tak o obsahu navrhovaných programů, podle příslušných ustanovení daného nařízení a zvláštních pravidel pro jednotlivé fondy;
— akt v přenesené pravomoci, kterým se stanoví evropský kodex chování, přijatý v souladu s čl. 5 odst. 3, nebude mít za žádných okolností ani přímo, ani nepřímo jakoukoliv zpětnou účinnost, zejména pokud jde o postup schvalování dohody o partnerství a programů, neboť záměrem zákonodárce EU není svěřit Komisi pravomoci, které by jí umožňovaly zamítnout schválení dohody o partnerství či programů pouze a výlučně na základě jakéhokoli porušení evropského kodexu chování, přijatého v souladu s čl. 5 odst. 3;
— Evropský parlament a Rada vyzývají Komisi, aby jim návrh znění aktu v přenesené pravomoci, který má být přijat na základě čl. 5 odst. 3, zpřístupnila co nejdříve, nejpozději však ke dni, kdy Rada schválí politickou dohodu ohledně nařízení o společných ustanoveních týkajících se evropských strukturálních a investičních fondů, nebo ke dni, kdy bude Evropský parlament na plenárním zasedání hlasovat o návrhu zprávy o uvedeném nařízení, podle toho, který den nastane dříve.
( 1 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013 ze dne 17. prosince 2013 o financování, řízení a sledování společné zemědělské politiky a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 352/78, (ES) č. 165/94, (ES) č. 2799/98, (ES) č. 814/2000, (ES) č. 1290/2005 a (ES) č. 485/2008 (Viz strana 549 v tomto čísle Úředního věstníku).
( 2 ) Doporučení Rady ze dne 13. července 2010 o hlavních směrech hospodářských politik členských států a Unie (Úř. věst. L 191, 23.7.2010, s. 28).
( 3 ) Rozhodnutí Rady 2010/707/EU ze dne 21. října 2010 o hlavních směrech politik zaměstnanosti členských států (Úř. věst. L 308, 24.11.2010, s. 46).
( 4 ) Nařízení Komise (EU) č. 1407/2013 ze dne 18. prosince 2013 o použití článků 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie na podporu de minimis (Úř. věst. L 352, 24.12.2013, s. 1).
( 5 ) Nařízení Komise (EU) č. 1408/2013 ze dne 18. prosince 2013 o použití článků 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie na podporu de minimis v odvětví zemědělství (Úř. věst. L 352, 24.12.2013, s. 9).
( 6 ) Nařízení Komise (EU) č. 717/2014 ze dne 27. června 2014 o použití článků 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie na podporu de minimis v odvětví rybolovu a akvakultury (Úř. věst. L 190, 28.6.2014, s. 45).
( 7 ) Nařízení Komise (ES) č. 1998/2006 ze dne 15. prosince 2006 o použití článků 87 a 88 Smlouvy na podporu de minimis (Úř. věst. L 379, 28.12.2006, s. 5).
( 8 ) Nařízení Komise (ES) č. 1535/2007 ze dne 20. prosince 2007 o použití článků 87 a 88 Smlouvy o ES na podporu de minimis v produkčním odvětví zemědělských produktů (Úř. věst. L 337, 21.12.2007, s. 35).
( 9 ) Nařízení Komise (ES) č. 875/2007 ze dne 24. července 2007 o použití článků 87 a 88 Smlouvy o ES na podporu de minimis v odvětví rybolovu a o změně nařízení (ES) č. 1860/2004 (Úř. věst. L 193, 25.7.2007, s. 6).
( 10 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/18/ES ze dne 31. března 2004 o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na stavební práce, dodávky a služby (Úř. věst. L 134, 30.4.2004, s. 114).
( 11 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1082/2006 ze dne 5. července 2006 o evropském seskupení pro územní spolupráci (ESÚS) (Úř. věst. L 210, 31.7.2006, s. 19).
( 12 ) Doporučení Komise ze dne 6. května 2003 o definici mikropodniků a malých a středních podniků (Úř. věst. L 124, 20.5.2003, s. 36).
( 13 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 516/2014 ze dne 16. dubna 2014, kterým se zřizuje Azylový, migrační a integrační fond, mění rozhodnutí Rady 2008/381/ES a zrušují rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 573/2007/ES a č. 575/2007/ES a rozhodnutí Rady 2007/435/ES (Úř. věst. L 150, 20.5.2014, s. 168).
( 14 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1176/2011 o prevenci a nápravě makroekonomické nerovnováhy (Úř. věst. L 306, 23.11.2011, s. 25).
( 15 ) Nařízení Rady (EU) č. 407/2010 ze dne 11. května 2010 o zavedení evropského mechanismu finanční stabilizace (Úř. věst. L 118, 12.5.2010, s. 1).
( 16 ) Nařízení Rady (ES) č. 332/2002 ze dne 18. února 2002, kterým se zavádí systém střednědobé finanční pomoci platebním bilancím členských států (Úř. věst. L 53, 23.2.2002, s. 1).
( 17 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 472/2013 ze dne 21. května 2013 o posílení hospodářského a rozpočtového dohledu nad členskými státy eurozóny, jejichž finanční stabilita je postižena či ohrožena závažnými obtížemi (Úř. věst. L 140, 27.05.2013, s. 1).
( 18 ) Nařízení Rady (ES) č. 1467/97 ze dne 7. července 1997 o urychlení a vyjasnění postupu při nadměrném schodku (Úř. věst. L 209, 2.8.1997, s. 6).
( 19 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/825 ze dne 17. května 2017 o zavedení programu na podporu strukturálních reforem na období 2017–2020 a o změně nařízení (EU) č. 1303/2013 a (EU) č. 1305/2013 (Úř. věst. L 129, 19.5.2017, s. 1).
( 20 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1017 ze dne 25. června 2015 o Evropském fondu pro strategické investice, Evropském centru pro investiční poradenství a Evropském portálu investičních projektů a o změně nařízení (EU) č. 1291/2013 a (EU) č. 1316/2013 – Evropský fond pro strategické investice (Úř. věst. L 169, 1.7.2015, s. 1).
( 21 ) Nařízení Evropského parlamentu a rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 1).
( 22 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU ze dne 26. června 2013 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi a investičními podniky, o změně směrnice 2002/87/ES a zrušení směrnic 2006/48/ES a 2006/49/ES (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 338).
( 23 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/42/ES ze dne 27. června 2001 o posuzování vlivů některých plánů a programů na životní prostředí (Úř. věst. L 197, 21.7.2001, s. 30).
( 24 ) Nařízení Rady (ES) č. 2223/96 ze dne 25. června 1996 o Evropském systému národních a regionálních účtů ve Společenství (Úř. věst. L 310, 30.11.1996, s. 1).
( 25 ) Nařízení Rady (ES) č. 2012/2002 ze dne 11. listopadu 2002 o zřízení Fondu solidarity Evropské unie (Úř. věst. L 311, 14.11.2002, s. 3).
( 26 ) Nařízení Rady (ES) č. 1198/2006 ze dne 27. července 2006 o Evropském rybářském fondu (Úř. věst. L 223, 15.8.2006, s. 1).
( 27 ) Nařízení Rady (ES) č. 659/1999 ze dne 22. března 1999, kterým se stanoví prováděcí pravidla k článku 93 Smlouvy o ES (Úř. věst. L 83, 27.3.1999, s. 1).
( 28 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1287/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se zavádí Program pro konkurenceschopnost podniků a malých a středních podniků (COSME) (2014 - 2020) a zrušuje rozhodnutí č. 1639/2006/ES (Viz strana 33 v tomto čísle Úředního věstníku)
( 29 ) Rozhodnutí Komise 2010/670/EU ze dne 3. listopadu 2010, kterým se stanoví kritéria a opatření pro financování komerčních demonstračních projektů, jež jsou zaměřeny na zachycování a geologické ukládání CO2, která nepoškozují životní prostředí, a financování demonstračních projektů inovativních technologií v oblasti obnovitelných zdrojů energie v rámci systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství, jak je stanoveno směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES (Úř. věst. L 290, 6.11.2010, s. 39).
( 30 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1296/2013 ze dne 11. prosince 2013 o zřízení programu pro životní prostředí a oblast klimatu (LIFE) a o zrušení nařízení (ES) č. 614/2007 (Viz strana 185 v tomto čísle Úředního věstníku).
( 31 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1288/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se zavádí program „Erasmus+“: program Unie pro vzdělávání, odbornou přípravu, mládež a sport a zrušují rozhodnutí č. 1719/2006/ES, č. 1720/2006/ES a č. 1298/2008/ES (Viz strana 50 v tomto čísle Úředního věstníku).
( 32 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1296/2013 ze dne 11. prosince 2013 o programu Evropské unie pro zaměstnanost a sociální inovace („EaSI“) a o změně rozhodnutí č. 283/2010/EU, kterým se zřizuje evropský nástroj mikrofinancování Progress pro oblast zaměstnanosti a sociálního začleňování (Viz strana 238 v tomto čísle Úředního věstníku).
( 33 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1316/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se vytváří Nástroj pro propojení Evropy, mění zařízení (EU) č. 913/2010 a zrušují nařízení (ES) č. 680/2007 a (ES) č. 67/2010 (Úř. věst. L 348, 20.12.2013, s. 129).
( 34 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky (Úř. věst. L 327, 22.12.2000, s. 1).
( 35 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 98/2008 ze dne 19. listopadu 2008 o odpadech a o zrušení některých směrnic (Úř. věst. L 312, 22.11.2008, s. 3).
( 36 ) Směrnice Rady 92/43/EHS ze dne 21. května 1992 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (Úř. věst. L 206, 22.7.1992, s. 7).