This document is an excerpt from the EUR-Lex website
Document 02013L0034-20230105
Directive 2013/34/EU of the European Parliament and of the Council of 26 June 2013 on the annual financial statements, consolidated financial statements and related reports of certain types of undertakings, amending Directive 2006/43/EC of the European Parliament and of the Council and repealing Council Directives 78/660/EEC and 83/349/EEC (Text with EEA relevance)Text with EEA relevance
Consolidated text: Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU ze dne 26. června 2013 o ročních účetních závěrkách, konsolidovaných účetních závěrkách a souvisejících zprávách některých forem podniků, o změně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES a o zrušení směrnic Rady 78/660/EHS a 83/349/EHS (Text s významem pro EHP)Text s významem pro EHP
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU ze dne 26. června 2013 o ročních účetních závěrkách, konsolidovaných účetních závěrkách a souvisejících zprávách některých forem podniků, o změně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES a o zrušení směrnic Rady 78/660/EHS a 83/349/EHS (Text s významem pro EHP)Text s významem pro EHP
02013L0034 — CS — 05.01.2023 — 004.001
Tento dokument slouží výhradně k informačním účelům a nemá žádný právní účinek. Orgány a instituce Evropské unie nenesou za jeho obsah žádnou odpovědnost. Závazná znění příslušných právních předpisů, včetně jejich právních východisek a odůvodnění, jsou zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie a jsou k dispozici v databázi EUR-Lex. Tato úřední znění jsou přímo dostupná přes odkazy uvedené v tomto dokumentu
|
SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 2013/34/EU ze dne 26. června 2013 o ročních účetních závěrkách, konsolidovaných účetních závěrkách a souvisejících zprávách některých forem podniků, o změně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES a o zrušení směrnic Rady 78/660/EHS a 83/349/EHS (Úř. věst. L 182 29.6.2013, s. 19) |
Ve znění:
|
|
|
Úřední věstník |
||
|
Č. |
Strana |
Datum |
||
|
SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 2014/95/EU ze dne 22. října 2014, |
L 330 |
1 |
15.11.2014 |
|
|
L 334 |
86 |
21.11.2014 |
||
|
SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2021/2101 ze dne 24. listopadu 2021, |
L 429 |
1 |
1.12.2021 |
|
|
SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2022/2464 ze dne 14. prosince 2022, |
L 322 |
15 |
16.12.2022 |
|
SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 2013/34/EU
ze dne 26. června 2013
o ročních účetních závěrkách, konsolidovaných účetních závěrkách a souvisejících zprávách některých forem podniků, o změně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES a o zrušení směrnic Rady 78/660/EHS a 83/349/EHS
(Text s významem pro EHP)
KAPITOLA 1
OBLAST PŮSOBNOSTI, DEFINICE A KATEGORIE PODNIKŮ A SKUPIN
Článek 1
Oblast působnosti
Koordinační opatření stanovená touto směrnicí se použijí na právní a správní předpisy členských států, které se vztahují na formy podniků uvedené
v příloze I;
v příloze II, jestliže všichni přímí či nepřímí společníci podniku, jejichž ručení jinak není omezeno, fakticky ručí jen omezeně, neboť jsou sami podniky, které
mají formu, která je uvedena v příloze I, nebo
se neřídí právem některého členského státu, avšak jejich právní forma je srovnatelná s formami uvedenými v příloze I.
Koordinační opatření stanovená v článcích 19a, 29a, 29d, 30 a 33, v čl. 34 odst. 1 druhém pododstavci písm. aa), čl. 34 odst. 2 a 3 a v článku 51 této směrnice se použijí také na právní a správní předpisy členských států, které se vztahují na níže uvedené podniky bez ohledu na jejich právní formu, jsou-li velkými podniky nebo malými a středními podniky, s výjimkou mikropodniků, které jsou subjekty veřejného zájmu ve smyslu čl. 2 bodu 1 písm. a) této směrnice:
pojišťovny ve smyslu čl. 2 odst. 1 směrnice Rady 91/674/EHS ( 1 );
úvěrové instituce ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ( 2 ).
Členské státy se mohou rozhodnout, že nebudou koordinační opatření uvedená v prvním pododstavci tohoto odstavce uplatňovat na podniky uvedené v čl. 2 odst. 5 bodech 2 až 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU ( 3 ).
Článek 2
Definice
Pro účely této směrnice se rozumí:
„subjekty veřejného zájmu“ podniky spadající do oblasti působnosti článku 1,
které se řídí právem některého členského státu a jejichž převoditelné cenné papíry jsou přijaty k obchodování na regulovaném trhu kteréhokoli členského státu ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 14 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/39/ES ze dne 21. dubna 2004 o trzích finančních nástrojů ( 5 );
které jsou úvěrovými institucemi ve smyslu čl. 4 bodu 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/48/ES ze dne 14. června 2006 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o jejím výkonu ( 6 ) jinými než úvěrové instituce uvedené v článku 2 zmíněné směrnice;
které jsou pojišťovnami ve smyslu čl. 2 odst. 1 směrnice Rady 91/674/EHS ze dne 19. prosince 1991 o ročních účetních závěrkách pojišťoven ( 7 ), nebo
které za subjekty veřejného zájmu označí členské státy, což mohou být například podniky, které jsou důležité z hlediska veřejného zájmu vzhledem k povaze své činnosti, své velikosti nebo počtu svých zaměstnanců;
„účastí“ práva, která drží určitý podnik na základním kapitálu jiných podniků a která jsou určena k tomu, aby vytvořením trvalého spojení s těmito podniky přispěla k činnosti podniku, který je drží; přitom není rozhodné, zda jsou tato práva představována cennými papíry či nikoli. Má se za to, že podíl na základním kapitálu jiného podniku představuje účast tehdy, je-li tento podíl vyšší než procentní hodnota stanovená členskými státy, která je nižší než 20 % nebo rovna 20 %;
„spřízněnou stranou“ spřízněná strana ve smyslu mezinárodních účetních standardů přijatých podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1606/2002 ze dne 19. července 2002 o uplatňování mezinárodních účetních standardů ( 8 );
„dlouhodobými aktivy“ aktiva, která jsou určena k trvalému používání pro činnosti podniku;
„čistým obratem“ částky pocházející z prodeje výrobků a z poskytování služeb po odečtení prodejních slev, daně z přidané hodnoty a ostatních daní přímo spojených s obratem; nicméně v případě pojišťoven uvedených v čl. 1 odst. 3 prvním pododstavci písm. a) této směrnice je „čistý obrat“ vymezen v souladu s článkem 35 a čl. 66 bodem 2 směrnice Rady 91/674/EHS ( 9 ); v případě úvěrových institucí uvedených v čl. 1 odst. 3 prvním pododstavci písm. b) této směrnice je „čistý obrat“ vymezen v souladu s čl. 43 odst. 2 písm. c) směrnice Rady 86/635/EHS ( 10 ) a v případě podniků spadajících do oblasti působnosti čl. 40a odst. 1 této směrnice se „čistým obratem“ rozumí příjmy vymezené rámcem účetního výkaznictví nebo ve smyslu tohoto rámce, na jejichž základě se sestavuje účetní závěrka podniku;
„pořizovací cenou“ cena, která má být zaplacena, a jakékoli související náklady minus jakékoli související snížení nákladů na pořízení;
„výrobními náklady“ pořizovací cena surovin a jiných spotřebovaných výkonů a další náklady, které vzniknou v přímé souvislosti s danou položkou. Členské státy povolí nebo vyžadují, aby do těchto nákladů byla zahrnuta přiměřená poměrná část fixních nebo variabilních režijních nákladů nepřímo přiřaditelných k dané položce, jestliže se vztahují k období výroby. Náklady na distribuci se do těchto nákladů nezahrnují;
„úpravami hodnot“ úpravy, jejichž účelem je zohlednit změny hodnot jednotlivých aktiv vykázaných k rozvahovému dni, ať už je tato změna konečná, nebo dočasná;
„mateřským podnikem“ podnik, který kontroluje jeden či více dceřiných podniků;
„dceřiným podnikem“ podnik kontrolovaný mateřským podnikem, včetně jakéhokoli dceřiného podniku mateřského podniku, jenž stojí v čele těchto podniků;
„skupinou“ mateřský podnik a všechny jeho dceřiné podniky;
„podniky ve skupině“ dva nebo více podniků v jedné skupině;
„přidruženým podnikem“ podnik, v němž má účast jiný podnik a na jehož provozní a finanční politiku má tento jiný podnik podstatný vliv. Má se za to, že podnik uplatňuje podstatný vliv v jiném podniku tehdy, jestliže v něm drží nejméně 20 % hlasovacích práv jeho akcionářů či společníků;
„investičními podniky“
podniky, jejichž jediným předmětem činnosti je investování finančních prostředků do různých cenných papírů, nemovitostí nebo jiných majetkových hodnot s výlučným cílem rozložit investiční rizika a poskytovat svým akcionářům nebo společníkům podíl na výsledcích ze spravování jejich aktiv;
podniky, které jsou sdruženy s investičními podniky s fixním kapitálem, je-li jejich jediným účelem získání plně splacených podílů vydaných těmito investičními podniky, aniž je dotčen čl. 22 odst. 1 písm. h) směrnice 2012/30/EU;
„finančními holdingovými podniky“ podniky, jejichž jediným předmětem činnosti je nabývání podílů v jiných podnicích a řízení a zhodnocování těchto podílů, aniž by se přímo či nepřímo účastnily řízení těchto podniků, přičemž nejsou dotčena jejich práva jako akcionářů nebo společníků;
„významnou“ taková informace, o níž by bylo možné rozumně předpokládat, že by její opomenutí nebo nesprávné uvedení mělo vliv na rozhodnutí, která uživatelé činí na základě účetní závěrky podniku. Významnost jednotlivých položek se posuzuje v souvislosti s jinými obdobnými položkami;
„otázkami udržitelnosti“ environmentální a sociální faktory a faktory týkající se lidských práv a oblasti správy a řízení, včetně faktorů udržitelnosti ve smyslu čl. 2 bodu 24 nařízení (EU) 2019/2088;
„podáváním zpráv o udržitelnosti“ vykazování informací souvisejících s otázkami udržitelnosti v souladu s články 19a, 29a a 29d;
„klíčovými nehmotnými zdroji“ zdroje bez fyzické podstaty, na nichž zásadně závisí obchodní model podniku a jež jsou pro podnik zdrojem tvorby hodnoty;
„nezávislým poskytovatelem ověřovacích služeb“ subjekt posuzování shody akreditovaný v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 765/2008 ( 11 ) pro konkrétní činnost posuzování shody uvedenou v čl. 34 odst. 1 druhém pododstavci písm. aa) této směrnice.
Článek 3
Kategorie podniků a skupin
Uplatňují-li členské státy jednu nebo více možností podle článku 36, vymezí mikropodniky jako podniky, které k rozvahovému dni nepřekračují alespoň dvě z těchto tří hraničních hodnot:
bilanční suma: 350 000 EUR,
čistý obrat: 700 000 EUR,
průměrný počet zaměstnanců během účetního období: 10.
Malými podniky jsou podniky, které k rozvahovému dni nepřekračují alespoň dvě z těchto tří hraničních hodnot:
bilanční suma: 4 000 000 EUR,
čistý obrat: 8 000 000 EUR,
průměrný počet zaměstnanců během účetního období: 50.
Členské státy mohou stanovit hraniční hodnoty vyšší, než jsou uvedeny v prvním pododstavci písm. a) a b). Tyto hodnoty však nesmějí přesáhnout 6 000 000 EUR v případě bilanční sumy a 12 000 000 EUR v případě čistého obratu.
Středními podniky jsou podniky, které nejsou mikropodniky ani malými podniky a které k rozvahovému dni nepřekračují alespoň dvě z těchto tří hraničních hodnot:
bilanční suma: 20 000 000 EUR,
čistý obrat: 40 000 000 EUR,
průměrný počet zaměstnanců během účetního období: 250.
Velkými podniky jsou podniky, které k rozvahovému dni překračují alespoň dvě z těchto tří hraničních hodnot:
bilanční suma: 20 000 000 EUR,
čistý obrat: 40 000 000 EUR,
průměrný počet zaměstnanců během účetního období: 250.
Malými skupinami jsou skupiny, které sestávají z mateřského podniku a dceřiných podniků, jež mají být zahrnuty do konsolidace, a které na konsolidovaném základě nepřekračují k rozvahovému dni mateřského podniku alespoň dvě z těchto tří hraničních hodnot:
bilanční suma: 4 000 000 EUR,
čistý obrat: 8 000 000 EUR,
průměrný počet zaměstnanců během účetního období: 50.
Členské státy mohou stanovit hraniční hodnoty vyšší, než jsou uvedeny v prvním pododstavci písm. a) a b). Tyto hodnoty však nesmějí přesáhnout 6 000 000 EUR v případě bilanční sumy a 12 000 000 EUR v případě čistého obratu.
Střední skupiny jsou skupiny, které nejsou malými skupinami, které sestávají z mateřského podniku a dceřiných podniků, jež mají být zahrnuty do konsolidace, a které na konsolidovaném základě nepřekračují k rozvahovému dni mateřského podniku alespoň dvě z těchto tří hraničních hodnot:
bilanční suma: 20 000 000 EUR,
čistý obrat: 40 000 000 EUR,
průměrný počet zaměstnanců během účetního období: 250.
Velké skupiny jsou skupiny, které sestávají z mateřského podniku a dceřiných podniků, jež mají být zahrnuty do konsolidace, a které na konsolidovaném základě překračují k rozvahovému dni mateřského podniku alespoň dvě z těchto tří hraničních hodnot:
bilanční suma: 20 000 000 EUR,
čistý obrat: 40 000 000 EUR,
průměrný počet zaměstnanců během účetního období: 250.
Pro účely převodu na národní měny členských států, které nepřijaly euro, mohou být částky v eurech uvedené v odstavcích 1, 3, 4, 6 a 7 v zájmu dosažení zaokrouhlených částek v národních měnách zvýšeny nebo sníženy nejvýše o 5 %.
KAPITOLA 2
OBECNÁ USTANOVENÍ A OBECNÉ ZÁSADY
Článek 4
Obecná ustanovení
Členské státy mohou od jiných než malých podniků vyžadovat, aby do roční účetní závěrky zahrnovaly kromě dokumentů uvedených v prvním pododstavci i další výkazy.
Členské státy mohou vymezit příslušné výjimečné případy a stanovit odpovídající zvláštní pravidla, která se mají v takových případech použít.
Článek 5
Obecné informace
Dokument obsahující účetní závěrku musí obsahovat název podniku a informace požadované podle čl. 5 písm. a) a b) směrnice 2009/101/ES.
Článek 6
Obecné zásady účetního výkaznictví
Položky v ročních a konsolidovaných účetních závěrkách se zachycují a oceňují v souladu s těmito obecnými zásadami:
předpokládá se, že podnik bude ve své činnosti nepřetržitě pokračovat;
účetní pravidla a metody oceňování nelze od jednoho účetního období k druhému měnit;
zachycování a oceňování se provádí na základě zásady opatrnosti; zejména platí, že
zachycovat se mohou jen zisky, které byly k rozvahovému dni realizovány;
zachycovat se musí všechny závazky vznikající v průběhu daného nebo předchozího účetního období, a to i v případě, že se stanou zřejmými až mezi rozvahovým dnem a dnem sestavení rozvahy; a
zachycovat se musí všechny záporné úpravy hodnot bez ohledu na to, zda je výsledkem účetního období zisk nebo ztráta;
částky zachycené v rozvaze a výsledovce se stanoví na akruálním principu;
počáteční rozvaha každého účetního období musí odpovídat konečné rozvaze předchozího účetního období;
jednotlivé složky aktiv a pasiv se oceňují odděleně;
jakákoli kompenzace mezi položkami aktiv a pasiv nebo mezi položkami nákladů a výnosů je zakázána;
položky zachycené ve výsledovce a v rozvaze se zaúčtovávají a vykazují s ohledem na podstatu dotčené transakce nebo ujednání;
položky zachycené v účetní závěrce se oceňují v pořizovacích cenách či výrobních nákladech a
požadavky týkající se účetního zachycování, oceňování, vykazování, uvádění informací a konsolidace stanovené v této směrnici nemusí být dodržovány, jestliže je účinek jejich dodržování nevýznamný.
Článek 7
Alternativní metoda oceňování dlouhodobých aktiv v přeceněných hodnotách
Fond z přecenění může být kdykoli zcela nebo částečně kapitalizován.
Pokud již částky zahrnuté do fondu z přecenění nejsou k účtování na základě přeceňování zapotřebí, fond z přecenění se sníží. Členské státy mohou stanovit pravidla pro používání fondu z přecenění za předpokladu, že převody z fondu z přecenění do výsledovky je možné uskutečnit jen tehdy, pokud byly převedené částky zachyceny ve výsledovce jako náklady nebo pokud odrážejí zvýšení hodnoty, které již bylo skutečně realizováno. Žádná část fondu z přecenění nesmí být přímo ani nepřímo rozdělena, pokud nepředstavuje skutečně realizované zvýšení hodnoty.
S výjimkou situací popsaných v druhém a třetím pododstavci nelze fond z přecenění snižovat.
Článek 8
Alternativní metoda oceňování reálnou hodnotou
Odchylně od čl. 6 odst. 1 písm. i) a za podmínek stanovených v tomto článku členské státy
všem podnikům či jakýmkoli druhům podniků povolí nebo od nich vyžadují oceňování finančních nástrojů, včetně derivátových finančních nástrojů, reálnou hodnotou a
mohou všem podnikům nebo některým druhům podniků povolit nebo od nich vyžadovat oceňování určitých kategorií aktiv jiných než finanční nástroje částkami stanovenými na základě reálné hodnoty.
Toto povolení či požadavek se může omezovat na konsolidované účetní závěrky.
Komoditní smlouvy, které jsou smluvní strany oprávněny vypořádat v hotovosti nebo jiným finančním nástrojem, se pro účely této směrnice považují za derivátové finanční nástroje, s výjimkou smluv,
které byly uzavřeny a trvají, aby uspokojily potřeby podniku týkající se nákupu, prodeje nebo použití komodity, které podnik očekával v okamžiku uzavření transakce a poté;
které byly od počátku označeny jako komoditní smlouvy a
u kterých se očekává, že budou vypořádány dodáním komodity.
Ustanovení odst. 1 písm. a) se použije pouze na tyto závazky:
závazky držené jako součást obchodního portfolia a
derivátové finanční nástroje.
Ocenění podle odst. 1 písm. a) se nepoužije na
nederivátové finanční nástroje držené do splatnosti;
poskytnuté půjčky a pohledávky vytvořené podnikem, které nejsou drženy za účelem obchodování; a
podíly v dceřiných podnicích, přidružených podnicích a společných podnicích, kapitálové nástroje emitované podnikem, smlouvy o podmíněném protiplnění v podnikové kombinaci a jiné finanční nástroje se zvláštními vlastnostmi, kvůli nimž se podle obecného mínění účtují odlišně od ostatních finančních nástrojů.
Reálná hodnota ve smyslu tohoto článku se stanoví podle jedné z následujících hodnot:
v případě finančních nástrojů, pro které lze snadno identifikovat hodnověrný trh, podle tržní hodnoty. Nelze-li tržní hodnotu pro některý nástroj snadno zjistit, ale lze ji zjistit pro jeho jednotlivé složky nebo pro podobný nástroj, je možné tržní hodnotu odvodit z tržní hodnoty jeho složek nebo podobného nástroje;
v případě finančních nástrojů, pro které nelze snadno identifikovat hodnověrný trh, podle hodnoty vyplývající z obecně uznávaných oceňovacích modelů a technik, pokud tyto oceňovací modely a techniky zajišťují přijatelný odhad tržní hodnoty.
Finanční nástroje, které nelze spolehlivě ocenit žádnou z metod popsaných v prvním pododstavci písm. a) a b), se oceňují na základě pořizovací ceny nebo výrobních nákladů, je-li takové ocenění možné.
Bez ohledu na čl. 6 odst. 1 písm. c) se v případě oceňování finančního nástroje reálnou hodnotou změna hodnoty zahrnuje do výsledovky, s výjimkou následujících případů, kdy se tato změna zahrne přímo do fondu z přecenění reálnou hodnotou:
nástroj, o kterém je účtováno, je zajišťovacím nástrojem v rámci systému zajišťovacího účetnictví, které umožňuje, aby některé nebo veškeré změny hodnoty nebyly uváděny ve výsledovce; nebo
změna hodnoty se týká kursového rozdílu vyplývajícího z měnové složky tvořící část čisté investice podniku v zahraničním subjektu.
Členské státy mohou povolit nebo vyžadovat, aby se změna hodnoty realizovatelného finančního aktiva, které není derivátovým finančním nástrojem, zahrnovala přímo do fondu z přecenění reálnou hodnotou. Fond z přecenění na reálnou hodnotu se upraví, pokud částky v něm uvedené již nejsou nutné k použití prvního pododstavce písm. a) a b).
KAPITOLA 3
ROZVAHA A VÝSLEDOVKA
Článek 9
Obecná ustanovení o rozvaze a výsledovce
Členské státy mohou povolit nebo vyžadovat, aby byly položky rozvahy a výsledovky označené arabskou číslicí sloučeny, pokud je pro účely podávání věrného a poctivého obrazu o aktivech, pasivech, finanční situaci a výsledku hospodaření podniku jejich výše nevýznamná nebo pokud jejich sloučení přispěje k větší transparentnosti, za podmínky, že sloučené položky se uvedou odděleně v příloze v účetní závěrce.
Pokud jde o způsob, jakým jsou v roční účetní závěrce zachycovány účasti,
členské státy mohou povolit nebo vyžadovat, aby se u účastí používala ekvivalenční metoda podle článku 27 a zohledňovaly se přitom nezbytné úpravy vyplývající ze zvláštních vlastností roční účetní závěrky v porovnání s konsolidovanou účetní závěrkou;
členské státy mohou povolit nebo vyžadovat, aby se podíl na výsledku hospodaření připadající na účast vykazoval ve výsledovce jen do výše odpovídající již obdrženým dividendám nebo dividendám, jejichž platba může být požadována; a
pokud zisk připadající na účast a vykázaný ve výsledovce překročí částky již obdržených dividend nebo dividend, jejichž platba může být požadována, zachytí se rozdíl do rezervního fondu, který nemůže být rozdělen akcionářům nebo společníkům.
Článek 10
Prezentace rozvahy
Pro účely prezentace rozvahy členské státy předepíší jeden nebo oba ze vzorů členění stanovených v přílohách III a IV. Předepíše-li členský stát oba vzory členění, povolí podnikům, aby si vybraly, který z předepsaných vzorů členění přijmou.
Článek 11
Alternativní prezentace rozvahy
Členské státy mohou podnikům nebo některým druhům podniků povolit nebo od nich vyžadovat, aby při prezentaci položek rozlišovaly mezi krátkodobými a dlouhodobými položkami v členění odlišném od vzoru členění stanoveného v přílohách III a IV, za předpokladu, že obsah poskytovaných informací je přinejmenším rovnocenný obsahu informací, jež mají být poskytnuty v souladu s přílohami III a IV.
Článek 12
Zvláštní ustanovení vztahující se na určité rozvahové položky
Úpravy hodnot dlouhodobých aktiv podléhají těmto podmínkám:
členské státy mohou povolit nebo vyžadovat úpravy hodnot u dlouhodobých finančních aktiv tak, aby byla oceněna nižší z hodnot, jež jim k rozvahovému dni přísluší;
u dlouhodobých aktiv se provedou úpravy hodnot bez ohledu na to, zda je doba jejich ekonomické životnosti omezena či nikoli, tak, aby byla oceněna nižší z hodnot, jež jim k rozvahovému dni přísluší, jestliže se očekává, že snížení jejich hodnoty bude trvalé;
pokud úpravy hodnot uvedené v písmenech a) a b) nebyly ve výsledovce vykázány odděleně, musí se vykázat ve výsledovce a uvést odděleně v příloze v účetní závěrce;
v oceňování nižší z hodnot podle písmen a) a b) se nesmí pokračovat, jestliže pominuly důvody, pro které se úpravy hodnot prováděly; toto ustanovení se nepoužije na úpravy hodnot v případě goodwillu.
V oceňování nižší z hodnot podle prvního pododstavce se nesmí pokračovat, jestliže pominuly důvody, pro které se úpravy hodnot prováděly.
Ve výjimečných případech, kdy ekonomickou životnost goodwillu a nákladů na vývoj nelze spolehlivě odhadnout, musí být tato aktiva odepsána během maximální doby stanovené členským státem. Tato maximální doba nesmí být kratší než pět let a delší než deset let. Doba odpisování goodwillu se vysvětlí v příloze v účetní závěrce.
Pokud vnitrostátní právní předpisy povolují vykazování nákladů na vývoj v aktivech a tyto náklady nebyly zcela odepsány, členské státy vyžadují, aby nedošlo k žádnému rozdělení zisků, není-li výše fondů použitelných k rozdělení a zisků za minulá účetní období nejméně rovna částce neodepsaných nákladů.
Pokud vnitrostátní právní předpisy povolují vykazování zřizovacích výdajů v aktivech, musí být tyto výdaje odepsány nejpozději do pěti let. V takovém případě členské státy vyžadují, aby se na zřizovací výdaje použil třetí pododstavec obdobně.
Ve výjimečných případech mohou členské státy povolit odchylky od třetího a čtvrtého pododstavce. Tyto odchylky musí být uvedeny a zdůvodněny v příloze v účetní závěrce.
Členské státy mohou také povolit vytvoření rezerv určených ke krytí nákladů, jejichž povaha je jasně definována a u nichž je k rozvahovému dni buď pravděpodobné, že nastanou, nebo jisté, že nastanou, ale není jistá jejich výše nebo datum, ke kterému vzniknou.
K rozvahovému dni musí rezerva představovat nejlepší odhad nákladů, které pravděpodobně vzniknou, nebo v případě závazku částky, která je zapotřebí k vypořádání. Rezervy nesmějí být použity k úpravám hodnot aktiv.
Článek 13
Prezentace výsledovky
Článek 14
Zjednodušení pro malé a střední podniky
Členské státy mohou povolit malým podnikům sestavovat zkrácenou rozvahu zahrnující jen položky označené v přílohách III a IV písmeny a římskými číslicemi a přitom samostatně uvádět
informace požadované v příloze III v závorkách v položce D.II části „Aktiva“ a v položce C části „Vlastní kapitál a cizí zdroje“ souhrnně pro každou z uvedených položek; nebo
informace požadované v příloze IV v závorkách v položce D.II.
Členské státy mohou povolit malým a středním podnikům sestavovat zkrácenou výsledovku za následujících omezení:
v příloze V lze položky 1 až 5 sloučit do jedné položky s názvem „Hrubý zisk nebo ztráta“;
v příloze VI lze položky 1, 2, 3 a 6 sloučit do jedné položky s názvem „Hrubý zisk nebo ztráta“.
KAPITOLA 4
PŘÍLOHA V ÚČETNÍ ZÁVĚRCE
Článek 15
Obecná ustanovení o příloze v účetní závěrce
Pokud se v souladu s touto kapitolou předkládá k rozvaze a výsledovce příloha, informace v ní se podávají v tomtéž pořadí, v jakém jsou prezentovány položky v rozvaze a výsledovce.
Článek 16
Obsah přílohy v účetní závěrce vztahující se na všechny podniky
V příloze v účetní závěrce uvádějí všechny podniky, vedle údajů vyžadovaných podle dalších ustanovení této směrnice, tyto údaje:
přijatá účetní pravidla;
pokud se dlouhodobá aktiva oceňují v přeceněných hodnotách, tabulku zachycující
pohyby ve fondu z přecenění v účetním období společně s vysvětlením toho, jak je s položkami v něm obsaženými nakládáno z daňového hlediska; a
účetní hodnotu v rozvaze, která by byla vykázána, kdyby daná dlouhodobá aktiva nebyla přeceněna;
v případě oceňování finančních nástrojů nebo aktiv jiných než finanční nástroje reálnou hodnotou
významné předpoklady, na kterých jsou založeny použité oceňovací modely a techniky, pokud byla reálná hodnota stanovena v souladu s čl. 8 odst. 7 písm. b);
pro každou kategorii finančního nástroje nebo aktiva jiného než finanční nástroje reálnou hodnotu, změny hodnoty zahrnuté přímo do výsledovky a změny zahrnuté ve fondech z přecenění reálnou hodnotou;
pro každou třídu derivátových finančních nástrojů údaje o jejich rozsahu a povaze, včetně hlavních podmínek, které mohou ovlivnit výši, časový průběh a jistotu budoucích peněžních toků; a
tabulku zachycující pohyby ve fondech z přecenění reálnou hodnotou během účetního období;
celkovou výši veškerých finančních závazků, záruk a podmíněných závazků, jež nejsou vykázány v rozvaze, a povahu a formu jakékoli poskytnuté věcné záruky; veškeré penzijní závazky a závazky vůči podnikům ve skupině či přidruženým podnikům se uvádějí samostatně;
výši záloh a úvěrů poskytnutých členům správních, řídících či dozorčích orgánů s uvedením úrokových sazeb, hlavních podmínek a veškerých dosud splacených, odepsaných nebo prominutých částek, jakož i závazků přijatých v jejich prospěch formou záruk všeho druhu; tyto údaje se uvádějí souhrnně pro každou kategorii;
výši a povahu jednotlivých položek výnosů nebo nákladů, které jsou mimořádné svým objemem či původem;
výši závazků podniku, které mají zbytkovou dobu splatnosti delší než pět let, a celkovou výši závazků podniku, které jsou kryty věcnými zárukami poskytnutými daným podnikem, s uvedením povahy a formy těchto záruk; a
průměrný počet zaměstnanců během účetního období.
Pro účely prvního pododstavce se informace vyžadované v čl. 17 odst. 1 písm. p) omezí na povahu a obchodní účel operací uvedených ve zmíněném písmeni.
Pro účely prvního pododstavce se uvádění informací vyžadovaných v čl. 17 odst. 1 písm. r) omezí na transakce uzavřené se stranami vyjmenovanými ve čtvrtém pododstavci uvedeného písmene.
Článek 17
Uvádění dalších informací středními a velkými podniky a subjekty veřejného zájmu
Střední a velké podniky a subjekty veřejného zájmu uvádějí v příloze v účetní závěrce vedle údajů vyžadovaných podle článku 16 a všech ostatních ustanovení této směrnice také tyto informace:
u jednotlivých položek dlouhodobých aktiv:
pořizovací cenu či výrobní náklady, nebo – pokud byla použita alternativní oceňovací metoda – reálnou či přeceněnou hodnotu na začátku a konci účetního období;
přírůstky, úbytky a převody během účetního období;
kumulované úpravy hodnot na začátku a konci účetního období;
úpravy hodnot provedené během účetního období;
pohyb v kumulovaných úpravách hodnot, pokud jde o přírůstky, úbytky a převody během účetního období; a
kde je v souladu s čl. 12 odst. 8 kapitalizován úrok, částku kapitalizovanou během účetního období;
provádějí-li se u dlouhodobých nebo krátkodobých aktiv úpravy hodnoty pouze pro daňové účely, výši těchto úprav a odůvodnění;
pokud se finanční nástroje oceňují na základě pořizovací ceny nebo výrobních nákladů,
pro každou třídu derivátového finančního nástroje
u finančních dlouhodobých aktiv, jejichž zůstatková hodnota převyšuje jejich reálnou hodnotu,
částku odměn přiznaných ve vztahu k danému účetnímu období členům správních, řídících a dozorčích orgánů z důvodu jejich funkce a částku všech vzniklých či sjednaných penzijních závazků pro bývalé členy těchto orgánů; tyto údaje se uvádějí souhrnně pro každou kategorii orgánů.
Jestliže by uvedení těchto údajů umožnilo zjistit finanční situaci konkrétního člena takového orgánu, mohou členské státy od požadavku na uvádění těchto údajů upustit;
průměrný počet zaměstnanců v průběhu účetního období rozčleněný podle kategorií a osobní náklady za účetní období rozvržené mezi mzdy a platy, náklady na sociální zabezpečení a penzijní náklady, nejsou-li osobní náklady uvedeny samostatně ve výsledovce;
je-li v rozvaze vykázána rezerva na odloženou daň, odloženou daň na konci účetního období a její vývoj během účetního období;
název a sídlo každého podniku, ve kterém podnik samostatně nebo prostřednictvím osoby jednající vlastním jménem, avšak na jeho účet drží účast, s uvedením podílu na základním kapitálu, výše vlastního kapitálu a výsledku hospodaření za poslední účetní období daného podniku, za které byla přijata účetní závěrka; jestliže předmětný podnik nezveřejňuje rozvahu a není výše uvedeným podnikem kontrolován, lze údaje o vlastním kapitálu a o výsledku hospodaření vynechat.
Členské státy mohou povolit, aby údaje, jejichž uvádění se vyžaduje v prvním pododstavci tohoto písmene, měly podobu výkazu ukládaného v souladu s čl. 3 odst. 1 a 3 směrnice 2009/101/ES; každé uložení takového výkazu se uvede v příloze v účetní závěrce. Členské státy mohou rovněž povolit, aby se tyto údaje vynechaly, pokud by svou povahou vážně poškozovaly kterýkoli podnik, jehož se týkají. Členské státy mohou toto vynechání podmínit předchozím schválením správními nebo soudními orgány. Vynechání těchto údajů se vždy uvede v příloze v účetní závěrce;
počet a jmenovitou hodnotu, nebo neexistuje-li jmenovitá hodnota, účetní hodnotu akcií upsaných během účetního období v mezích schváleného základního kapitálu, aniž jsou dotčeny čl. 2 první pododstavec písm. e) směrnice 2009/101/ES nebo čl. 2 písm. c) a d) směrnice 2012/30/EU, pokud jde o výši tohoto základního kapitálu;
pokud existuje více než jeden druh akcií, u každého druhu jejich počet a jmenovitou hodnotu, nebo neexistuje-li jmenovitá hodnota, jejich účetní hodnotu;
existenci jakýchkoli prioritních akcií, konvertibilních dluhopisů, warrantů, opcí nebo podobných cenných papírů a práv s vyznačením jejich počtu a rozsahu práv, která udělují;
název, sídlo a právní formu každého z podniků, v nichž je podnik společníkem s neomezeným ručením;
název a sídlo podniku, který sestavuje konsolidovanou účetní závěrku nejširší skupiny podniků, ke které podnik jakožto dceřiný podnik patří;
název a sídlo podniku, který sestavuje konsolidovanou účetní závěrku nejužší skupiny podniků, ke které podnik jakožto dceřiný podnik patří a jež je rovněž začleněna do skupiny podniků uvedené v písmenu l);
místo, kde lze získat konsolidovanou účetní závěrku uvedenou v písmenech l) a m), je-li její získání možné;
navrhované rozdělení zisku nebo vypořádání ztráty, nebo v příslušných případech rozdělení zisku nebo vypořádání ztráty;
povahu a obchodní účel ujednání podniku, které nejsou zahrnuty v rozvaze, a jejich finanční dopad na podnik, jsou-li rizika nebo přínosy vyplývající z těchto ujednání významné a je-li uvedení těchto rizik nebo přínosů nezbytné k posouzení finanční situace podniku;
povahu a finanční dopad významných událostí, které nastaly po rozvahovém dni a jež nejsou zahrnuty ve výsledovce nebo rozvaze; a
transakce, které podnik uzavřel se spřízněnými stranami, včetně objemu takových transakcí, povahy vztahu se spřízněnou stranou a dalších informací o těchto transakcích, které jsou nezbytné k pochopení finanční situace podniku. Informace o jednotlivých transakcích je možné seskupovat podle jejich povahy, nejsou-li samostatné informace nezbytné k pochopení dopadu transakcí se spřízněnou stranou na finanční situaci podniku.
Členské státy mohou povolit nebo vyžadovat, aby byly uváděny pouze ty transakce se spřízněnými stranami, které nebyly uzavřeny za běžných tržních podmínek.
Členské státy mohou povolit, aby nebyly uváděny transakce uzavřené mezi jedním nebo více členy skupiny, pokud jsou dceřiné podniky, které jsou stranami této transakce, takovým členem plně vlastněny.
Členské státy mohou povolit, aby střední podnik omezil uvádění transakcí se spřízněnými stranami na transakce uzavřené
s vlastníky, kteří v podniku drží účast;
s podniky, v nichž má sám účast; a
se členy správních, řídících nebo dozorčích orgánů podniku.
Členské státy nemusí použít odst. 1 písm. g) u podniku, který je mateřským podnikem řídícím se jejich vnitrostátním právem, v těchto případech:
je-li podnik, v němž daný mateřský podnik drží účast pro účely odst. 1 písm. g), zahrnut do konsolidované účetní závěrky sestavované tímto mateřským podnikem nebo do konsolidované účetní závěrky širší skupiny podniků podle čl. 23 odst. 4;
pokud daný mateřský podnik nakládal s danou účastí ve své roční účetní závěrce v souladu s čl. 9 odst. 7 nebo v konsolidované účetní závěrce, kterou sestavuje, v souladu s čl. 27 odst. 1 až 8.
Článek 18
Uvádění dalších informací velkými podniky a subjekty veřejného zájmu
Velké podniky a subjekty veřejného zájmu uvádějí v příloze v účetní závěrce vedle údajů vyžadovaných podle článků 16 a 17 a všech ostatních ustanovení této směrnice také tyto informace:
čistý obrat rozčleněný podle kategorií činnosti a podle zeměpisných trhů, pokud se tyto kategorie a trhy mezi sebou podstatně liší z hlediska způsobu, kterým je organizován prodej výrobků a poskytování služeb; a
celkové odměny za účetní období účtované jednotlivými statutárními auditory nebo auditorskými společnostmi za povinný audit roční účetní závěrky a celkové odměny účtované jednotlivými statutárními auditory nebo auditorskými společnostmi za jiné ověřovací služby, za daňové poradenství a jiné neauditorské služby.
KAPITOLA 5
ZPRÁVA VEDENÍ PODNIKU
Článek 19
Obsah zprávy vedení podniku
Tento přehled musí být vyváženou a vyčerpávající analýzou vývoje a výsledků činnosti podniku a jeho situace, přiměřenou velikosti a složitosti podnikatelské činnosti.
V rozsahu nezbytném pro pochopení vývoje, výsledků a situace podniku tato analýza zahrne finanční a tam, kde je to vhodné, i nefinanční klíčové ukazatele výkonnosti, které se vztahují k příslušné podnikatelské činnosti, včetně informací týkajících se environmentálních a zaměstnaneckých otázek. Zpráva vedení podniku zahrnuje do této analýzy, kde je to vhodné, také odkazy na částky vykazované v roční účetní závěrce a další komentář k nim.
Velké podniky a malé a střední podniky, s výjimkou mikropodniků, které jsou subjekty veřejného zájmu ve smyslu čl. 2 bodu 1 písm. a), uvedou informace o klíčových nehmotných zdrojích a vysvětlí, jak obchodní model podniku zásadně závisí na těchto zdrojích a jak jsou tyto zdroje pro daný podnik zdrojem tvorby hodnoty.
Ve zprávě vedení podniku se rovněž uvádí
pravděpodobný vývoj podniku v budoucnosti;
činnosti v oblasti výzkumu a vývoje;
údaje o nabytí vlastních akcií požadované v čl. 24 odst. 2 směrnice 2012/30/EU;
existence poboček podniku a
v souvislosti s používáním finančních nástrojů podnikem, je-li to významné pro posouzení jeho aktiv, pasiv, finanční situace a výsledku hospodaření,
cíle a postupy podniku při řízení finančních rizik, včetně jeho strategie pro zajištění všech hlavních typů předpokládaných transakcí, u kterých se používá zajišťovací účetnictví; a
cenová rizika, úvěrová rizika a rizika související s likviditou a peněžními toky, kterým je podnik vystaven.
Článek 19a
Podávání zpráv o udržitelnosti
Informace uvedené v prvním pododstavci jsou ve zprávě vedení podniku jasně identifikovatelné ve zvláštním oddílu této zprávy.
Informace uvedené v odstavci 1 obsahují:
stručný popis obchodního modelu a strategie podniku, včetně:
odolnosti obchodního modelu a strategie podniku vůči rizikům spojeným s otázkami udržitelnosti;
příležitostí pro podnik spojených s otázkami udržitelnosti;
plánů podniku, včetně prováděcích opatření a souvisejících finančních a investičních plánů, které mají zajistit, aby byly jeho obchodní model a strategie slučitelné s přechodem na udržitelné hospodářství a s omezením globálního oteplování na 1,5 °C v souladu s Pařížskou dohodou v rámci Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu přijatou dne 12. prosince 2015 (dále jen „Pařížská dohoda“) a s cílem dosáhnout klimatické neutrality do roku 2050, jak je stanoveno v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1119 ( 12 ), a případně expozice podniku vůči činnostem souvisejícím s uhlím, ropou a plynem;
způsobu, jakým obchodní model a strategie podniku zohledňují zájmy zúčastněných stran podniku a dopady podniku na otázky udržitelnosti;
způsobu, jakým byla prováděna strategie podniku s ohledem na otázky udržitelnosti;
popis časově ohraničených cílů souvisejících s otázkami udržitelnosti, které si podnik vytyčil, případně i absolutních cílů snížení emisí skleníkových plynů alespoň pro roky 2030 a 2050, popis pokroku, jehož podnik při plnění těchto cílů dosáhl a prohlášení o tom, zda jsou cíle podniku týkající se environmentálních faktorů založeny na přesvědčivých vědeckých důkazech;
popis úlohy správních, řídících a dozorčích orgánů s ohledem na otázky udržitelnosti, jakož i jejich odborných znalostí a dovedností ve vztahu k plnění této úlohy či přístupu těchto orgánů k těmto odborným znalostem a dovednostem;
popis politik podniku ve vztahu k otázkám udržitelnosti;
informace o existenci systémů pobídek spojených s otázkami udržitelnosti, které jsou nabízeny členům správních, řídících a dozorčích orgánů;
popis:
postupu náležité péče, který podnik uplatňuje ve vztahu k otázkám udržitelnosti a případně v souladu s požadavky Unie, jimiž se podnikům ukládá povinnost uplatňovat postupy náležité péče;
hlavních skutečných nebo potenciálních nepříznivých dopadů spojených s vlastní provozní činností podniku a s jeho hodnotovým řetězcem, včetně jeho produktů a služeb, obchodních vztahů a dodavatelského řetězce, opatření přijatých k identifikaci a sledování těchto dopadů a dalších nepříznivých dopadů, které musí podnik identifikovat podle jiných požadavků Unie, jimiž se podnikům ukládá povinnost uplatňovat postupy náležité péče;
opatření přijatých podnikem, která mají skutečným nebo potenciálním nepříznivým dopadům předcházet, zmírnit je, napravit je nebo je odstranit, a výsledků těchto opatření;
popis hlavních rizik pro podnik spojených s otázkami udržitelnosti, včetně popisu hlavních závislostí podniku na těchto otázkách a způsobu, jakým podnik tato rizika řídí;
ukazatele relevantní pro é pro uvádění informací uvedených v písmenech a) až g).
Podniky uvedou postup, jímž určily informace, které zahrnuly do zprávy vedení podniku v souladu s odstavcem 1 tohoto článku. Informace uvedené v prvním pododstavci tohoto odstavce zahrnují podle potřeby informace týkající se krátkodobého, střednědobého a dlouhodobého časového horizontu.
V prvních třech letech uplatňování předpisů přijatých členskými státy podle čl. 5 odst. 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2464 ( 13 ) a v případě, že nejsou k dispozici všechny nezbytné informace o jeho hodnotovém řetězci, podnik vysvětlí úsilí, které na získání nezbytných informací vynaložil, důvody, proč veškeré nezbytné informace nebylo možné získat, a své plány na získání nezbytných informací v budoucnu.
V příslušných případech obsahují informace uvedené v odstavcích 1 a 2 také odkazy na jiné informace uvedené ve zprávě vedení podniku v souladu s článkem 19 a další komentář k nim a částky vykazované v roční účetní závěrce.
Členské státy mohou povolit, aby byly informace týkající se budoucího vývoje nebo záležitostí, které se právě projednávají, ve výjimečných případech vynechány, pokud by podle řádně odůvodněného stanoviska členů správních, řídících a dozorčích orgánů, jednajících v mezích pravomocí, které jim svěřuje vnitrostátní právo, a majících za toto stanovisko kolektivní odpovědnost, zveřejnění těchto informací výrazně poškodilo obchodní postavení daného podniku, neznemožňuje-li ovšem jejich vynechání objektivní a vyvážené pochopení vývoje podniku, jeho výkonnosti a postavení a dopadu jeho činnosti.
Odchylně od odstavců 2 až 4 tohoto článku a aniž jsou dotčeny odstavce 9 a 10 tohoto článku, mohou malé a střední podniky uvedené v odstavci 1 tohoto článku, malé a nepříliš složité instituce ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 145 nařízení (EU) č. 575/2013, jakož i kaptivní pojišťovny ve smyslu článku 13 bodu 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES ( 14 ) a kaptivní zajišťovny ve smyslu článku 13 bodu 5 uvedené směrnice omezit podávání zpráv o udržitelnosti na tyto informace:
stručný popis obchodního modelu a strategie podniku;
popis politik podniku ve vztahu k otázkám udržitelnosti;
hlavní skutečné nebo potenciální nepříznivé dopady podniku na otázky udržitelnosti a veškerá přijatá opatření, která mají tyto skutečné nebo potenciální nepříznivé dopady identifikovat, sledovat, předcházet jim, zmírnit je nebo je napravit;
hlavní rizika pro podnik související s otázkami udržitelnosti a způsob, jakým podnik tato rizika řídí;
klíčové ukazatele nezbytné pro uvádění informací uvedených v písmenech a) až d).
Malé a střední podniky, malé a nepříliš složité instituce, jakož i kaptivní pojišťovny a kaptivní zajišťovny, které uplatňují výjimku uvedenou v prvním pododstavci, podávají zprávy v souladu se standardy pro podávání zpráv o udržitelnosti pro malé a střední podniky uvedenými v článku 29c.
Na osvobození uvedené v prvním pododstavci se vztahují tyto podmínky:
zpráva vedení osvobozeného dceřiného podniku obsahuje všechny tyto informace:
název a sídlo mateřského podniku, který vykazuje informace na úrovni skupiny v souladu s tímto článkem nebo způsobem, který je rovnocenný standardům pro podávání zpráv o udržitelnosti přijatými podle článku 29b této směrnice, jak je určen v souladu s prováděcím aktem Komise o rovnocennosti standardů pro podávání zpráv o udržitelnosti přijatým podle čl. 23 odst. 4 třetího pododstavce směrnice 2004/109/ES;
internetové odkazy na konsolidovanou zprávu vedení mateřského podniku, případně na konsolidovanou zprávu o udržitelnosti mateřského podniku, jak je uvedeno v prvním pododstavci tohoto odstavce, a na vyjádření závěru o ověření podle čl. 34 odst. 1 druhého pododstavce písm. aa) této směrnice nebo na vyjádření závěru o ověření podle písmene b) tohoto pododstavce;
informaci, že podnik je osvobozen od povinností stanovených v odstavcích 1 až 4 tohoto článku;
je-li mateřský podnik usazen ve třetí zemi, jeho konsolidovaná zpráva o udržitelnosti a vyjádření závěru o ověření ke konsolidované zprávě o udržitelnosti vydané jednou nebo více osobami nebo společnostmi, které jsou k takovému vyjadřování závěru o ověření oprávněny na základě práva, jímž se řídí daný mateřský podnik, se zveřejní v souladu s článkem 30 této směrnice a v souladu s právem členského státu, jímž se osvobozený dceřiný podnik řídí;
je-li mateřský podnik usazen ve třetí zemi, jsou zveřejňované informace stanovené v článku 8 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 ( 16 ), týkající se činností vykonávaných osvobozeným dceřiným podnikem usazeným v Unii a jeho dceřinými podniky zahrnuty do zprávy vedení osvobozeného dceřiného podniku nebo do konsolidované zprávy o udržitelnosti sestavené mateřským podnikem usazeným ve třetí zemi.
Členský stát, jehož vnitrostátním právem se osvobozený dceřiný podnik řídí, může vyžadovat, aby se konsolidovaná zpráva vedení podniku nebo případně konsolidovaná zpráva o udržitelnosti mateřského podniku zveřejnila v jazyce, který je pro daný členský stát přípustný, a v případě potřeby byl poskytnut překlad do tohoto jazyka. Každý překlad, který nebyl ověřen, musí obsahovat prohlášení o této skutečnosti.
Podniky, které jsou osvobozeny od povinnosti vypracovat zprávu vedení podniku podle článku 37, nejsou povinny poskytovat informace uvedené v písm. a) bodech i) až iii) druhého pododstavce tohoto odstavce, pokud zveřejní konsolidovanou zprávu vedení podniku v souladu s článkem 37.
Pro účely prvního pododstavce tohoto odstavce a v případě, kdy se použije článek 10 nařízení (EU) č. 575/2013, se s úvěrovými institucemi uvedenými v čl. 1 odst. 3 prvním pododstavci písm. b) této směrnice, které jsou trvale přidruženy k ústřednímu subjektu, jenž nad nimi vykonává dohled za podmínek stanovených v článku 10 nařízení (EU) č. 575/2013, zachází jako s dceřinými podniky tohoto ústředního subjektu.
Pro účely prvního pododstavce tohoto odstavce se s pojišťovnami uvedenými v čl. 1 odst. 3 prvním pododstavci písm. a) této směrnice, které jsou součástí skupiny na základě finančního vztahu uvedeného v čl. 212 odst. 1 písm. c) bodě ii) směrnice 2009/138/ES a které podléhají dohledu nad skupinou podle čl. 213 odst. 2 písm. a) až c) uvedené směrnice, zachází jako s dceřinými podniky mateřského podniku této skupiny.
Článek 20
Výkaz o správě a řízení podniku
Podniky uvedené v čl. 2 bodě 1 písm. a) zahrnou do své zprávy vedení podniku výkaz o správě a řízení podniku. Tento výkaz se do zprávy vedení podniku zahrnuje jako zvláštní oddíl a obsahuje alespoň tyto informace:
v příslušných případech odkaz na tyto informace:
zásady správy a řízení podniku, které se na podnik vztahují;
zásady správy a řízení podniku, které se podnik dobrovolně rozhodl používat;
veškeré důležité informace o postupech správy a řízení podniku používaných nad rámec požadavků podle vnitrostátního práva.
Pokud se odkazuje na zásady správy a řízení podniku uvedené v bodě i) nebo ii), podnik rovněž uvede, kde je jejich text veřejně dostupný. Pokud se odkazuje na informace uvedené v bodě iii), podnik zpřístupní veřejnosti podrobné informace o svých zásadách správy a řízení podniku;
odchyluje-li se podnik v souladu s vnitrostátním právem od zásad správy a řízení podniku uvedených v písm. a) bodě i) nebo ii), vysvětlení podniku, od kterých částí uvedených zásad se odchyluje a z jakých důvodů; pokud se podnik rozhodl nepoužívat žádná ustanovení zásad správy a řízení podniku uvedených v písm. a) bodě i) nebo ii), objasní důvody, které ho k tomu vedly;
popis hlavních rysů systémů vnitřní kontroly a řízení rizik podniku ve vztahu k procesu účetního výkaznictví;
informace požadované podle čl. 10 odst. 1 písm. c), d), f), h) a i) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/25/ES ze dne 21. dubna 2004 o nabídkách převzetí ( 17 ), pokud se na podnik uvedená směrnice vztahuje;
popis činnosti valných hromad akcionářů a jejich klíčové pravomoci a popis práv akcionářů a toho, jak jsou tato práva vykonávána, pokud tyto skutečnosti nejsou plně upraveny vnitrostátním právem; a
složení a činnost správních, řídících a dozorčích orgánů a jejich výborů; a
popis politiky rozmanitosti uplatňované na správní, řídící a dozorčí orgány podniku s ohledem na genderové otázky a další aspekty, jako jsou například věk, zdravotní postižení, vzdělání nebo profesní zkušenosti, cíle této politiky rozmanitosti, způsob jejího provádění a její výsledky ve vykazovaném období. Pokud není žádná taková politika uplatňována, obsahuje výkaz vysvětlení, proč tomu tak je.
V případě podniků, na něž se vztahuje článek 19a, se má za to, že splnily svou povinnost stanovenou v prvním pododstavci písm. g) tohoto odstavce, pokud informace požadované ve zmíněném písmenu uvedou v rámci své zprávy o udržitelnosti a na tuto skutečnost odkáží ve výkazu o správě a řízení podniku.
Členské státy mohou povolit, aby se informace požadované v odstavci 1 tohoto článku uváděly v
samostatné zprávě zveřejňované společně se zprávou vedení podniku podle článku 30; nebo
dokumentu veřejně přístupném na internetových stránkách podniku, na nějž zpráva vedení podniku odkazuje.
Jsou-li informace požadované podle odst. 1 písm. d) tohoto článku uvedeny ve zprávě vedení podniku, mohou na ni samostatná zpráva podle písmene a) nebo dokument podle písmene b) odkazovat.
KAPITOLA 6
KONSOLIDOVANÉ ÚČETNÍ ZÁVĚRKY A ZPRÁVY
Článek 21
Oblast působnosti konsolidovaných účetních závěrek a zpráv
Pro účely této kapitoly podléhají mateřský podnik a všechny jeho dceřiné podniky konsolidaci, pokud je mateřský podnik podnikem, na nějž se podle čl. 1 odst. 1 vztahují koordinační opatření stanovená touto směrnicí.
Článek 22
Požadavek na sestavování konsolidovaných účetních závěrek
Členský stát od každého podniku, který se řídí jeho vnitrostátním právem, vyžaduje, aby sestavoval konsolidovanou účetní závěrku a konsolidovanou zprávu vedení podniku, jestliže daný podnik (mateřský podnik)
má většinu hlasovacích práv akcionářů nebo společníků v jiném podniku (dceřiném podniku);
má právo jmenovat či odvolat většinu členů správního, řídícího nebo dozorčího orgánu jiného podniku (dceřiného podniku) a je zároveň akcionářem nebo společníkem takového podniku;
má právo uplatňovat rozhodující vliv na jakýkoli podnik (dceřiný podnik), jehož je akcionářem nebo společníkem na základě smlouvy, kterou s ním uzavřel, nebo podle jeho stanov, společenské nebo zakladatelské smlouvy, umožňuje-li právo, jímž se dceřiný podnik řídí, aby byl takovým smlouvám nebo ustanovením podřízen.
Členský stát nemusí vyžadovat, aby byl mateřský podnik akcionářem nebo společníkem svého dceřiného podniku. Členské státy, jejichž právo takovou smlouvu či taková ustanovení nestanoví, nemusí toto ustanovení uplatňovat; nebo
je akcionářem či společníkem jakéhokoli jiného podniku a
většina členů správních, řídících či dozorčích orgánů tohoto podniku (dceřiného podniku), kteří byli členy těchto orgánů během stávajícího účetního období, předcházejícího účetního období a až do doby sestavení konsolidované účetní závěrky, byla jmenována výhradně s využitím jeho hlasovacích práv, nebo
na základě dohody uzavřené s ostatními akcionáři či společníky tohoto podniku (dceřiného podniku) disponuje většinou hlasovacích práv akcionářů nebo společníků v tomto podniku. Členské státy mohou přijmout podrobnější předpisy o formě a obsahu takových dohod.
Členské státy předepíší alespoň úpravu uvedenou v bodě ii). Mohou podmínit použití bodu i) požadavkem, aby hlasovací práva představovala nejméně 20 % celkového počtu.
Bod i) se však nepoužije, má-li třetí strana vůči tomuto podniku práva uvedená v písmenech a), b) nebo c).
Vedle případů uvedených v odstavci 1 mohou členské státy vyžadovat, aby kterýkoli podnik, jenž se řídí jejich vnitrostátním právem, sestavoval konsolidovanou účetní závěrku a konsolidovanou zprávu vedení podniku, jestliže
tento podnik (mateřský podnik) může vykonávat nebo skutečně vykonává rozhodující vliv nebo kontrolu nad jiným podnikem (dceřiným podnikem), nebo
tento podnik (mateřský podnik) a jiný podnik (dceřiný podnik) jsou řízeny jednotně mateřským podnikem.
Pro účely odst. 1 písm. a), b) a d) se od práv uvedených v odstavci 2 odečítají práva
příslušející k podílům drženým na účet jakékoli osoby jiné než mateřský podnik nebo některý dceřiný podnik; nebo
příslušející k podílům
drženým jako záruka, jsou-li tato práva vykonávána v souladu s přijatými pokyny, nebo
drženým ve spojitosti s poskytováním půjček v rámci běžné podnikatelské činnosti, jsou-li tato práva vykonávána v zájmu osoby poskytující zajištění.
Aniž je dotčen tento článek a články 21 a 23, může členský stát vyžadovat, aby kterýkoli podnik, jenž se řídí jeho vnitrostátním právem, sestavoval konsolidovanou účetní závěrku a konsolidovanou zprávu vedení podniku,
spadá-li tento podnik a jeden či více jiných podniků, s nimiž nemá žádné vztahy uvedené v odstavci 1 nebo 2, pod jednotné řízení na základě
smlouvy uzavřené s tímto podnikem nebo
zakladatelské či společenské smlouvy nebo stanov těchto jiných podniků; nebo
skládají-li se správní, řídící či dozorčí orgány tohoto podniku a jednoho či více jiných podniků, s nimiž nemá žádné vztahy uvedené v odstavci 1 nebo 2, převážně ze stejných osob vykonávajících funkci během účetního období a až do sestavení konsolidované účetní závěrky.
Na konsolidovanou účetní závěrku a konsolidovanou zprávu vedení podniku uvedené v odstavci 7 tohoto článku se použijí odstavec 6 tohoto článku, čl. 23 odst. 1, 2, 9 a 10 a články 25 až 29, s výhradou těchto úprav:
odkazy na mateřské podniky je třeba chápat jako odkazy na všechny podniky uvedené v odstavci 7 tohoto článku; a
aniž je dotčen čl. 24 odst. 3, jsou položky „základní kapitál“, „emisní ážio“, „fond z přecenění“, „fondy“, „výsledek hospodaření za minulá účetní období“ a „výsledek hospodaření za účetní období“, které se zahrnují do konsolidované účetní závěrky, součtem jednotlivých částek příslušejících každému z podniků uvedených v odstavci 7 tohoto článku.
Článek 23
Osvobození od konsolidace
Bez ohledu na odstavce 1 a 2 tohoto článku členské státy osvobodí v následujících případech od povinnosti sestavovat konsolidovanou účetní závěrku a konsolidovanou zprávu vedení podniku každý mateřský podnik (dále jen „osvobozený podnik“), který se řídí jejich vnitrostátním právem a který je zároveň dceřiným podnikem, včetně subjektu veřejného zájmu jiného než uvedeného v čl. 2 bodě 1 písm. a), jestliže se právem některého členského státu řídí jeho vlastní mateřský podnik a
mateřský podnik osvobozeného podniku drží veškeré podíly osvobozeného podniku. Podíly osvobozeného podniku, které jsou v držení členů jeho správních, řídících nebo dozorčích orgánů na základě zákona, stanov nebo zakladatelské či společenské smlouvy, se pro tyto účely nezohledňují; nebo
mateřský podnik osvobozeného podniku drží nejméně 90 procent podílů osvobozeného podniku a toto osvobození schválili ostatní akcionáři či společníci osvobozeného podniku.
Osvobození podle odstavce 3 musí splňovat všechny tyto podmínky:
aniž je dotčen odstavec 9, osvobozený podnik a všechny jeho dceřiné podniky jsou konsolidovány v účetní závěrce širší skupiny podniků, jejichž mateřský podnik se řídí právem některého členského státu;
konsolidovanou účetní závěrku uvedenou v písmeni a) a konsolidovanou zprávu vedení podniku širší skupiny podniků sestavuje mateřský podnik této skupiny podle práva členského státu, kterým se daný mateřský podnik řídí, v souladu s touto směrnicí, s výjimkou požadavků stanovených v článku 29a, nebo v souladu s mezinárodními účetními standardy přijatými podle nařízení (ES) č. 1606/2002;
ve vztahu k osvobozenému podniku jsou způsobem předepsaným právem členského státu, jímž se osvobozený podnik řídí, v souladu s článkem 30 zveřejněny tyto dokumenty:
konsolidovaná účetní závěrka uvedená v písmeni a) a konsolidovaná zpráva vedení podniku uvedená v písmeni b);
zpráva auditora a
případně dodatek uvedený v odstavci 6.
Tento členský stát může vyžadovat, aby se dokumenty uvedené v bodech i), ii) a iii) zveřejňovaly v jeho úředním jazyce a správnost překladu byla ověřena;
v příloze v roční účetní závěrce osvobozený podnik uvede
název a sídlo mateřského podniku, který sestavuje konsolidovanou účetní závěrku uvedenou v písmenu a); a
osvobození od povinnosti sestavovat konsolidovanou účetní závěrku a konsolidovanou zprávu vedení podniku.
Aniž jsou dotčeny odstavce 1, 2 a 3 tohoto článku, mohou členské státy v případech neuvedených v odstavci 3 osvobodit od povinnosti sestavovat konsolidovanou účetní závěrku a konsolidovanou zprávu vedení podniku každý mateřský podnik (dále jen „osvobozený podnik“), který se řídí jejich vnitrostátním právem a který je zároveň dceřiným podnikem, včetně subjektu veřejného zájmu jiného než uvedeného v čl. 2 bodě 1 písm. a), jestliže se jeho vlastní mateřský podnik řídí právem některého členského státu, jestliže jsou splněny všechny podmínky uvedené v odstavci 4 a jestliže
o sestavení konsolidované účetní závěrky nepožádali nejpozději šest měsíců před koncem účetního období akcionáři nebo společníci osvobozeného podniku, kteří vlastní podíly představující určitý minimální podíl na upsaném základním kapitálu tohoto podniku;
minimální podíl uvedený v písmeni a) nepřevyšuje tyto hraniční hodnoty:
10 % upsaného základního kapitálu v případě akciových společností nebo komanditních společností na akcie a
20 % upsaného základního kapitálu v případě podniků majících jinou formu;
členský stát pro toto osvobození nestanovil
podmínku, že se mateřský podnik, který sestavil konsolidovanou účetní závěrku podle čl. 4 písm. a), musí řídit vnitrostátním právem členského státu, který osvobození poskytl; nebo
podmínky související se sestavováním a ověřováním této účetní závěrky.
Odstavce 3 až 6 se použijí, aniž jsou dotčeny právní předpisy členských států týkající se sestavování konsolidované účetní závěrky nebo konsolidované zprávy vedení podniku, jsou-li tyto dokumenty vyžadovány
pro informování zaměstnanců nebo jejich zástupců nebo
na žádost správních nebo soudních orgánů pro jejich vlastní účely.
Aniž jsou dotčeny odstavce 1, 2, 3 a 5 tohoto článku, mohou členské státy poskytující osvobození podle odstavců 3 a 5 tohoto článku osvobodit od povinnosti sestavovat konsolidovanou účetní závěrku a konsolidovanou zprávu vedení podniku rovněž každý mateřský podnik (dále jen „osvobozený podnik“), který se řídí jejich vnitrostátním právem a který je zároveň dceřiným podnikem, včetně subjektu veřejného zájmu jiného než uvedeného v čl. 2 bodě 1 písm. a), jestliže se jeho vlastní mateřský podnik neřídí právem některého členského státu a jestliže jsou splněny všechny tyto podmínky:
osvobozený podnik a všechny jeho dceřiné podniky, aniž je dotčen odstavec 9, jsou konsolidovány v účetní závěrce širší skupiny podniků;
konsolidovaná účetní závěrka uvedená v písmeni a) a případně konsolidovaná zpráva vedení podniku byly sestaveny
v souladu s touto směrnicí, s výjimkou požadavků stanovených v článku 29a;
v souladu s mezinárodními účetními standardy přijatými podle nařízení (ES) č. 1606/2002;
způsobem rovnocenným sestavování konsolidované účetní závěrky a konsolidované zprávy vedení podniku podle této směrnice, s výjimkou požadavků stanovených v článku 29a; nebo
způsobem rovnocenným mezinárodním účetním standardům, jak je určeno v souladu s nařízením Komise (ES) č. 1569/2007 ze dne 21. prosince 2007, kterým se zavádí mechanismus pro určení rovnocennosti účetních standardů používaných emitenty cenných papírů ze třetích zemí v souladu se směrnicemi Evropského parlamentu a Rady 2003/71/ES a 2004/109/ES ( 18 );
konsolidovaná účetní závěrka uvedená v písmenu a) byla ověřena jedním nebo více statutárními auditory nebo auditorskými společnostmi oprávněnými k provádění auditu účetních závěrek podle vnitrostátního práva, jímž se řídí podnik, který tuto účetní závěrku sestavil.
Použijí se odst. 4 písm. c) a d) a odstavce 5, 6 a 7.
Podnik, včetně subjektu veřejného zájmu, nemusí být zahrnut do konsolidované účetní závěrky, pokud je splněna přinejmenším jedna z následujících podmínek:
v mimořádně výjimečných případech nelze informace nezbytné pro sestavení konsolidované účetní závěrky v souladu s touto směrnicí získat bez nepřiměřených nákladů nebo bez zbytečného zdržení;
podíly tohoto podniku jsou drženy výhradně za účelem jejich následného prodeje; nebo
přísná a dlouhodobá omezení podstatně brání
mateřskému podniku ve výkonu jeho práv, pokud jde o nakládání s majetkem nebo o řízení tohoto podniku; nebo
výkonu jednotného řízení tohoto podniku, jedná-li se o vztahy uvedené v čl. 22 odst. 7.
Aniž jsou dotčeny čl. 6 odst. 1 písm. b), článek 21 a odstavce 1 a 2 tohoto článku, je od povinnosti podle článku 22 osvobozen každý mateřský podnik, včetně subjektu veřejného zájmu, jestliže
má pouze dceřiné podniky, které jsou jak jednotlivě, tak ve svém úhrnu nevýznamné; nebo
všechny jeho dceřiné podniky mohou být vyloučeny z konsolidace podle odstavce 9 tohoto článku.
Článek 24
Sestavování konsolidovaných účetních závěrek
Účetní hodnoty podílů na základním kapitálu podniků zahrnutých do konsolidace jsou kompenzovány s odpovídajícím podílem na vlastním kapitálu takových podniků v souladu s následujícím:
s výjimkou případů podílů na základním kapitálu mateřského podniku, které drží sám daný podnik nebo jiný podnik zahrnutý do konsolidace a se kterými je zacházeno jako s vlastními podíly v souladu s kapitolou 3, se tato kompenzace provádí na základě účetních hodnot ke dni, k němuž jsou tyto podniky začleněny do konsolidace poprvé. Rozdíly plynoucí z této kompenzace se pokud možno zachycují přímo proti těm položkám konsolidované rozvahy, které mají hodnotu vyšší nebo nižší, než je jejich účetní hodnota;
členský stát může povolit nebo vyžadovat, aby se kompenzace prováděla na základě hodnoty identifikovatelných aktiv a pasiv ke dni pořízení podílů, nebo pokud byly pořizovány postupně, ke dni, ke kterému se podnik stal dceřiným podnikem;
jakýkoli rozdíl zůstávající po použití písmene a) nebo plynoucí z použití písmene b) se v konsolidované rozvaze uvede jako goodwill;
metody používané pro výpočet hodnoty goodwillu a jakékoli jiné významné změny hodnoty v porovnání s předchozím účetním obdobím se vysvětlí v příloze v konsolidované účetní závěrce;
pokud členský stát povolí kompenzaci kladného a záporného goodwillu, obsahuje příloha v konsolidované účetní závěrce analýzu goodwillu;
záporný goodwill lze přenést do konsolidované výsledovky, pokud je takový postup v souladu se zásadami stanovenými v kapitole 2.
V konsolidované účetní závěrce se uvádějí aktiva, pasiva, finanční situace a výsledek hospodaření podniků zahrnutých do konsolidace, jako by tyto podniky představovaly jediný podnik. Z konsolidované účetní závěrky se vyloučí zejména
pohledávky a závazky mezi těmito podniky;
výnosy a náklady vztahující se k operacím mezi těmito podniky a
zisky nebo ztráty z operací prováděných mezi těmito podniky, jsou-li zahrnuty do účetní hodnoty aktiv.
Členský stát však může povolit nebo vyžadovat, aby se konsolidované účetní závěrky sestavovaly k jinému dni tak, aby bylo možné vzít v úvahu rozvahové dny největšího počtu podniků nebo nejdůležitějších podniků, které jsou zahrnuty do konsolidace, za podmínky, že
tato skutečnost je uvedena a zdůvodněna v příloze v konsolidované účetní závěrce;
jsou zohledněny nebo uvedeny důležité události týkající se aktiv, pasiv, finanční situace a výsledku hospodaření podniku zahrnutého do konsolidace, ke kterým došlo mezi rozvahovým dnem tohoto podniku a rozvahovým dnem konsolidované rozvahy; a
nastává-li rozvahový den podniku o více než tři měsíce dříve nebo později než rozvahový den konsolidované rozvahy, je tento podnik konsolidován na základě mezitímní účetní závěrky sestavené k rozvahovému dni konsolidované rozvahy.
Článek 25
Podnikové kombinace v rámci skupiny
Článek 26
Poměrná konsolidace
Článek 27
Použití ekvivalenční metody u přidružených podniků
Při prvním použití tohoto článku na přidružený podnik se tento přidružený podnik vykazuje v konsolidované rozvaze buď
v účetní hodnotě vypočtené v souladu s pravidly oceňování stanovenými v kapitolách 2 a 3. Rozdíl mezi touto hodnotou a částkou odpovídající podílu na vlastním kapitálu, který tato účast v přidruženém podniku představuje, se uvádí samostatně v konsolidované rozvaze nebo v příloze v konsolidované účetní závěrce. Tento rozdíl se vypočte ke dni, ke kterému je tato metoda poprvé použita; nebo
ve výši odpovídající podílu na vlastním kapitálu přidruženého podniku, který tato účast v přidruženém podniku představuje. Rozdíl mezi touto výší a účetní hodnotou vypočtenou v souladu s pravidly oceňování stanovenými v kapitolách 2 a 3 se uvádí samostatně v konsolidované rozvaze nebo v příloze v konsolidované účetní závěrce. Tento rozdíl se vypočte ke dni, ke kterému je tato metoda poprvé použita.
Členský stát může vyžadovat použití jedné z možností uvedených v písmenech a) a b). V takových případech se v konsolidovaná rozvaze nebo v příloze v konsolidované účetní závěrce uvede, která z možnosti byla použita.
Kromě toho může členský stát pro účely písmen a) a b) povolit nebo vyžadovat, aby se výpočet tohoto rozdílu prováděl ke dni pořízení podílů, nebo pokud byly pořizovány postupně, ke dni, ke kterému se podnik stal přidruženým podnikem.
Článek 28
Příloha v konsolidované účetní závěrce
Příloha v konsolidované účetní závěrce obsahuje vedle jakýchkoli dalších informací požadovaných podle jiných ustanovení této směrnice informace požadované podle článků 16, 17 a 18, a to tak, aby se usnadnilo posouzení finanční situace podniků zahrnutých do konsolidace jako celku, s nezbytnými úpravami, jež vyplývají ze zvláštních vlastností konsolidované účetní závěrky v porovnání s roční účetní závěrkou, včetně těchto:
při uvádění transakcí mezi spřízněnými stranami se neuvádějí operace mezi spřízněnými stranami, které jsou zahrnuty do konsolidace a které se z konsolidace vylučují;
při uvádění průměrného počtu zaměstnanců během účetního období se zvlášť uvádí průměrný počet zaměstnanců, který zaměstnávají podniky, které jsou konsolidovány pomocí metody poměrné konsolidace; a
při uvádění částek odměn, záloh a úvěrů přiznaných členům správních, řídících či dozorčích orgánů se uvádějí pouze částky přiznané mateřským podnikem a jeho dceřinými podniky členům správních, řídících či dozorčích orgánů mateřského podniku.
Příloha v konsolidované účetní závěrce uvádí vedle informací požadovaných podle odstavce 1 rovněž tyto informace:
ve vztahu k podnikům zahrnutým do konsolidace:
název a sídlo těchto podniků;
podíl na základním kapitálu držený v těchto podnicích mimo mateřský podnik podniky zahrnutými do konsolidace nebo osobami jednajícími vlastním jménem, ale na účet těchto podniků; a
informace o tom, ze kterých podmínek uvedených v čl. 22 odst. 1, 2 a 7 v návaznosti na použití čl. 22 odst. 3, 4 a 5 se vycházelo při provádění konsolidace. Tato informace však může být vynechána, byla-li konsolidace provedena na základě čl. 22 odst. 1 písm. a) a jsou-li podíl na základním kapitálu a podíl držených hlasovacích práv shodné.
Stejné informace se uvedou o podnicích nezahrnutých do konsolidace z důvodu nevýznamnosti podle čl. 6 odst. 1 písm. j) a čl. 23 odst. 10 a rovněž se uvede důvod pro nezahrnutí podniků uvedených v čl. 23 odst. 9;
název a sídlo přidružených podniků zahrnutých do konsolidace podle čl. 27 odst. 1 a podíl na jejich základním kapitálu, který drží podniky zahrnuté do konsolidace nebo osoby jednající vlastním jménem, ale na účet těchto podniků;
název a sídlo podniků, které jsou konsolidovány pomocí metody poměrné konsolidace podle článku 26, zásady, na nichž je založeno společné řízení těchto podniků, a podíl na jejich základním kapitálu, který drží podniky zahrnuté do konsolidace nebo osoby jednající vlastním jménem, ale na účet těchto podniků; a
pro každý z podniků neuvedených v písmenech a), b) a c), v nichž podniky zahrnuté do konsolidace drží účasti, a to buď samy, nebo prostřednictvím osob jednajících vlastním jménem, ale na účet těchto podniků:
název a sídlo těchto podniků;
podíl na základním kapitálu;
výši vlastního kapitálu a výsledek hospodaření za poslední účetní období daného podniku, za které byla přijata účetní závěrka.
Informace o vlastním kapitálu a o výsledku hospodaření mohou být rovněž vynechány, pokud dotyčný podnik nezveřejňuje svou rozvahu.
Článek 29
Konsolidovaná zpráva vedení podniku
Použijí se následující úpravy informací požadovaných podle článků 19 a 20:
při vykazování údajů o pořízených vlastních podílech konsolidovaná zpráva vedení podniku uvádí daný počet a jmenovitou hodnotu, nebo neexistuje-li jmenovitá hodnota, účetní hodnotu všech podílů mateřského podniku držených tímto mateřským podnikem, dceřinými podniky tohoto mateřského podniku nebo osobou jednající vlastním jménem, ale na účet kteréhokoli z těchto podniků. Členský stát může povolit nebo vyžadovat, aby tyto údaje byly uvedeny v příloze v konsolidované účetní závěrce;
při vykazování údajů o systémech vnitřní kontroly a řízení rizik uvádí výkaz o správě a řízení podniku hlavní prvky těchto systémů vnitřní kontroly a řízení rizik, pokud jde o podniky zahrnuté do konsolidace jako celek.
Článek 29a
Podávání konsolidovaných zpráv o udržitelnosti
Informace uvedené v prvním pododstavci jsou v konsolidované zprávě vedení podniku jasně identifikovatelné ve zvláštním oddílu této zprávy.
Informace uvedené v odstavci 1 obsahují:
stručný popis obchodního modelu a strategie skupiny, včetně:
odolnosti obchodního modelu a strategie skupiny vůči rizikům spojeným s otázkami udržitelnosti;
příležitostí pro skupinu spojených s otázkami udržitelnosti;
plánů skupiny, včetně prováděcích opatření a souvisejících finančních a investičních plánů, které mají zajistit, aby její obchodní model a strategie byly slučitelné s přechodem na udržitelné hospodářství a s omezením globálního oteplování na 1,5 °C v souladu s Pařížskou dohodou a s cílem dosáhnout do roku 2050 klimatické neutrality, jak je stanoveno v nařízení (EU) 2021/1119, a případně expozice skupiny vůči činnostem souvisejícím s uhlím, ropou a plynem;
způsobu, jakým obchodní model a strategie skupiny zohledňují zájmy zúčastněných stran skupiny a dopady skupiny na otázky udržitelnosti;
způsobu, jakým byla prováděna strategie skupiny s ohledem na otázky udržitelnosti;
popis časově ohraničených cílů souvisejících s otázkami udržitelnosti, které si skupina vytyčila, případně i absolutních cílů snížení emisí skleníkových plynů alespoň pro roky 2030 a 2050, popis pokroku, jehož skupina při plnění těchto cílů dosáhla, a prohlášení o tom, zda jsou cíle skupiny týkající se environmentálních faktorů založeny na přesvědčivých vědeckých důkazech;
popis úlohy správních, řídících a dozorčích orgánů s ohledem na otázky udržitelnosti, jakož i jejich odborných znalostí a dovedností ve vztahu k plnění této úlohy či přístupu těchto orgánů k těmto odborným znalostem a dovednostem;
popis politik skupiny ve vztahu k otázkám udržitelnosti;
informace o existenci systémů pobídek spojených s otázkami udržitelnosti, které jsou nabízeny členům správních, řídících a dozorčích orgánů;
popis:
postupu náležité péče, který skupina uplatňuje ve vztahu k otázkám udržitelnosti a případně v souladu s požadavky Unie, jimiž se podnikům ukládá povinnost uplatňovat postupy náležité péče;
hlavních skutečných nebo potenciálních nepříznivých dopadů spojených s vlastní provozní činností skupiny a s jejím hodnotovým řetězcem, včetně jejích produktů a služeb, obchodních vztahů a dodavatelského řetězce, opatření přijatých k identifikaci a sledování těchto dopadů a dalších nepříznivých dopadů, které musí mateřský podnik identifikovat podle jiných požadavků Unie, jimiž se podnikům ukládá povinnost uplatňovat postupy náležité péče;
opatření přijatých skupinou, která mají skutečným nebo potenciálním nepříznivým dopadům předcházet, zmírnit je, napravit je nebo je odstranit, a výsledků těchto opatření;
popis hlavních rizik pro skupinu spojených s otázkami udržitelnosti, včetně popisu hlavních závislostí skupiny na těchto otázkách a způsobu, jakým skupina tato rizika řídí;
ukazatele relevantní pro uvádění informací uvedených v písmenech a) až g).
Mateřské podniky uvedou postup, jímž určily informace, které zahrnuly do konsolidované zprávy vedení podniku v souladu s odstavcem 1 tohoto článku. Informace uvedené v prvním pododstavci tohoto odstavce zahrnují podle potřeby informace týkající se krátkodobého, střednědobého a dlouhodobého časového horizontu.
V prvních třech letech uplatňování předpisů přijatých členskými státy podle čl. 5 odst. 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2464 a v případě, že nejsou k dispozici všechny nezbytné informace o jeho hodnotovém řetězci, mateřský podnik vysvětlí úsilí, které na získání nezbytných informací vynaložil, důvody, proč veškeré nezbytné informace nebylo možné získat, a své plány na získání nezbytných informací v budoucnu.
V příslušných případech obsahují informace uvedené v odstavcích 1 a 2 také odkazy na jiné informace uvedené v konsolidované zprávě vedení podniku v souladu s článkem 29 této směrnice a další komentář k nim a částky vykazované v konsolidované účetní závěrce.
Členské státy mohou povolit, aby byly informace týkající se budoucího vývoje nebo záležitostí, které se právě projednávají, ve výjimečných případech vynechány, pokud by podle řádně odůvodněného stanoviska členů správních, řídících a dozorčích orgánů, jednajících v mezích pravomocí, které jim svěřuje vnitrostátní právo, a majících za toto stanovisko kolektivní odpovědnost, zveřejnění těchto informací výrazně poškodilo obchodní postavení dané skupiny, neznemožňuje-li ovšem jejich vynechání objektivní a vyvážené pochopení vývoje skupiny, její výkonnosti a postavení a dopadů její činnosti.
Podniky uvedou, které dceřiné podniky zahrnuté do konsolidace jsou osvobozeny od podávání ročních nebo konsolidovaných zpráv o udržitelnosti podle čl. 19a odst. 9 nebo čl. 29a odst. 8.
Na osvobození uvedené v prvním pododstavci se vztahují tyto podmínky:
zpráva vedení osvobozeného mateřského podniku obsahuje všechny tyto informace:
název a sídlo mateřského podniku, který vykazuje informace na úrovni skupiny v souladu s tímto článkem nebo způsobem, který je rovnocenný standardům pro podávání zpráv o udržitelnosti přijatými podle článku 29b této směrnice, jak je určen v souladu s prováděcím aktem Komise o rovnocennosti standardů pro podávání zpráv o udržitelnosti přijatým podle čl. 23 odst. 4 třetího pododstavce směrnice 2004/109/ES;
internetové odkazy na konsolidovanou zprávu vedení mateřského podniku, případně na konsolidovanou zprávu o udržitelnosti mateřského podniku, jak je uvedeno v prvním pododstavci tohoto odstavce, a na vyjádření závěru o ověření podle čl. 34 odst. 1 druhého pododstavce písm. aa) této směrnice nebo na vyjádření závěru o ověření podle písmene b) tohoto pododstavce;
informaci, že je mateřský podnik osvobozen od povinností stanovených v odstavcích 1 až 4 tohoto článku;
je-li mateřský podnik usazen ve třetí zemi, jeho konsolidovaná zpráva o udržitelnosti a vyjádření závěru o ověření vydané jednou nebo více osobami nebo společnostmi, které jsou k takovému vyjadřování závěru o ověření oprávněny na základě vnitrostátního práva, jímž se řídí daný mateřský podnik, se zveřejní v souladu s článkem 30 a v souladu s právem členského státu, jímž se osvobozený mateřský podnik řídí;
je-li mateřský podnik usazen ve třetí zemi, jsou zveřejňované informace stanovené v článku 8 nařízení (EU) 2020/852, týkající se činností vykonávaných dceřiným podnikem usazeným v Unii, který je osvobozen od podávání zpráv o udržitelnosti na základě čl. 19a odst. 9 této směrnice, zahrnuty do zprávy vedení osvobozeného mateřského podniku nebo do konsolidované zprávy o udržitelnosti sestavené mateřským podnikem usazeným ve třetí zemi.
Členský stát, jehož vnitrostátním právem se osvobozený mateřský podnik řídí, může vyžadovat, aby se konsolidovaná zpráva vedení podniku, případně konsolidovaná zpráva o udržitelnosti mateřského podniku zveřejnila v jazyce, který je pro daný členský stát přípustný, a v případě potřeby byl poskytnut překlad do tohoto jazyka. Každý překlad, který nebyl ověřen, musí obsahovat prohlášení o této skutečnosti.
Mateřské podniky, které jsou osvobozeny od vypracování zprávy vedení podniku podle článku 37, nejsou povinny poskytovat informace uvedené v písm. a) bodech i) až iii) druhého pododstavce tohoto odstavce, pokud zveřejní konsolidovanou zprávu vedení podniku v souladu s článkem 37.
Pro účely prvního pododstavce tohoto odstavce a v případech, kdy se použije článek 10 nařízení (EU) č. 575/2013, se s úvěrovými institucemi uvedenými v čl. 1 odst. 3 prvním pododstavci písm. b) této směrnice, které jsou trvale přidruženy k ústřednímu subjektu, jenž nad nimi vykonává dohled za podmínek stanovených v článku 10 nařízení (EU) č. 575/2013, zachází jako s dceřinými podniky tohoto ústředního subjektu.
Pro účely prvního pododstavce tohoto odstavce se s pojišťovnami uvedenými v čl. 1 odst. 3 prvním pododstavci písm. a) této směrnice, které jsou součástí skupiny na základě finančního vztahu uvedeného v čl. 212 odst. 1 písm. c) bodě ii) směrnice 2009/138/ES a které podléhají dohledu nad skupinou podle čl. 213 odst. 2 písm. a) až c) uvedené směrnice, zachází jako s dceřinými podniky mateřského podniku této skupiny.
KAPITOLA 6a
STANDARDY PRO PODÁVÁNÍ ZPRÁV O UDRŽITELNOSTI
Článek 29b
Standardy pro podávání zpráv o udržitelnosti
Komise v aktech v přenesené pravomoci uvedených v prvním pododstavci tohoto odstavce do 30. června 2023 upřesní informace, které mají podniky vykazovat podle čl. 19a odst. 1 a 2, případně podle čl. 29a odst. 1 a 2, a jejichž součástí jsou přinejmenším informace, které účastníci finančního trhu, na něž se vztahují povinnosti týkající se zveřejňování informací podle nařízení (EU) 2019/2088, potřebují k tomu, aby mohli tyto povinnosti splnit.
Komise v aktech v přenesené pravomoci uvedených v prvním pododstavci Komise do 30. června 2024 upřesní:
doplňkové informace, které mají podniky vykazovat s ohledem na otázky udržitelnosti a oblasti podávání zpráv uvedené v čl. 19a odst. 2, jsou-li zapotřebí;
informace, které mají podniky vykazovat a které jsou specifické pro odvětví, v němž působí.
Požadavky na podávání zpráv stanovené v aktech v přenesené pravomoci uvedených v prvním pododstavci nesmí vstoupit v platnost dříve než čtyři měsíce po jejich přijetí Komisí.
Při přijímání aktů v přenesené pravomoci za účelem upřesnění informací požadovaných podle třetího pododstavce bodu ii) věnuje Komise zvláštní pozornost rozsahu rizik a dopadů souvisejících s otázkami udržitelnosti v každém odvětví, přičemž zohlední skutečnost, že rizika a dopady jsou u některých odvětví vyšší než u jiných.
Komise akty v přenesené pravomoci přijaté podle tohoto článku nejméně každé tři roky od dne jejich použitelnosti přezkoumá, přičemž vezme v úvahu technické poradenství poskytnuté Evropskou poradní skupinou pro účetní výkaznictví (EFRAG), a v případě potřeby tyto akty v přenesené pravomoci pozmění tak, aby se zohlednil příslušný vývoj, včetně vývoje v oblasti mezinárodních standardů.
Komise alespoň jednou ročně konzultuje pracovní program EFRAG, pokud jde o vypracování standardů pro podávání zpráv o udržitelnosti, s Evropským parlamentem a vede v této věci konzultace současně se skupinou odborníků členských států pro udržitelné financování uvedenou v článku 24 nařízení (ES) 2020/852 a Regulativním výborem pro účetnictví uvedeným v článku 6 nařízení (ES) č. 1606/2002.
Standardy pro podávání zpráv o udržitelnosti s ohledem na předmět konkrétního standardu pro podávání zpráv o udržitelnosti:
upřesní informace, které mají podniky uvádět o těchto environmentálních faktorech:
zmírňování změny klimatu, včetně emisí skleníkových plynů rámce 1, rámce 2 a případně rámce 3;
přizpůsobování se změně klimatu;
vodní a mořské zdroje;
využívání zdrojů a oběhové hospodářství;
znečištění;
biologická rozmanitost a ekosystémy;
upřesní informace, které mají podniky uvádět o těchto sociálních faktorech a faktorech týkajících se lidských práv:
rovné zacházení a příležitosti pro všechny, včetně rovnosti žen a mužů a stejné odměny za rovnocennou práci, odborná příprava a rozvoj dovedností, zaměstnávání a začleňování osob se zdravotním postižením, opatření proti násilí a obtěžování na pracovišti a rozmanitost;
pracovní podmínky, včetně bezpečného zaměstnání, pracovní doba, přiměřené mzdy, sociální dialog, svoboda sdružování, existence rad zaměstnanců, kolektivní vyjednávání, včetně podílu zaměstnanců, na něž se vztahují kolektivní smlouvy, právo zaměstnanců na informace, konzultace a účast, rovnováha mezi pracovním a soukromým životem a zdraví a bezpečnost;
dodržování lidských práv, základních svobod, demokratických principů a standardů stanovených v Mezinárodní listině lidských práv a jiných hlavních úmluvách OSN v oblasti lidských práv, jako je Úmluva OSN o právech osob se zdravotním postižením, Deklarace OSN o právech původních obyvatel, Deklarace Mezinárodní organizace práce o základních principech a právech v práci a základní úmluvy Mezinárodní organizace práce, Evropská úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod, Evropská sociální charta a Listina základních práv Evropské unie;
upřesní informace, které mají podniky uvádět o těchto faktorech v oblasti správy a řízení:
úloha správních, řídících a dozorčích orgánů podniku ve vztahu k otázkám udržitelnosti a jejich složení, jakož i jejich odborné znalosti a dovednosti ve vztahu k plnění této úlohy či přístup těchto orgánů k těmto odborným znalostem a dovednostem;
hlavní rysy systémů vnitřní kontroly a řízení rizik podniku ve vztahu k podávání zpráv o udržitelnosti a k rozhodovacímu procesu;
etika v podnikání a firemní kultuře, včetně boje proti korupci a úplatkářství, ochrany oznamovatelů a dobrých životních podmínek zvířat;
činnosti a závazky podniku související s uplatňováním jeho politického vlivu, včetně lobbistických činností;
řízení a kvalita vztahů se zákazníky, dodavateli a komunitami dotčenými činností podniku, včetně platebních praktik, zejména s ohledem na pozdní platby malým a středním podnikům.
Prvním pododstavcem nejsou dotčeny požadavky Unie, které podnikům ukládají povinnost provádět postup náležité péče.
Při přijímání aktů v přenesené pravomoci podle odstavce 1 Komise v co největší míře zohlední:
činnost globálních iniciativ v oblasti tvorby standardů pro podávání zpráv o udržitelnosti a stávající standardy a rámce pro účetnictví v oblasti přírodního kapitálu a v oblasti skleníkových plynů, odpovědné chování podniků, sociální odpovědnost podniků a udržitelný rozvoj;
informace, které účastníci finančního trhu potřebují k plnění svých povinností týkajících se zveřejňování informací, jež jsou stanoveny v nařízení (EU) 2019/2088 a v aktech v přenesené pravomoci přijatých na základě uvedeného nařízení;
kritéria, ukazatele a metodiky stanovené v aktech v přenesené pravomoci přijatých na základě nařízení (EU) 2020/852, včetně technických screeningových kritérií stanovených podle čl. 10 odst. 3, čl. 11 odst. 3, čl. 12 odst. 2, čl. 13 odst. 2, čl. 14 odst. 2 a čl. 15 odst. 2 uvedeného nařízení a požadavků na podávání zpráv stanovených v aktu v přenesené pravomoci přijatém podle článku 8 uvedeného nařízení;
požadavky na zveřejňování informací vztahující se na administrátory referenčních hodnot v prohlášení o referenční hodnotě a v metodice pro stanovení referenčních hodnot a minimálních standardech pro vytvoření referenčních hodnot EU pro transformaci hospodářství spjatou s klimatem a referenčních hodnot EU navázaných na Pařížskou dohodu v souladu s nařízeními Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/1816 ( 19 ), (EU) 2020/1817 ( 20 ) a (EU) 2020/1818 ( 21 );
zveřejňování informací stanovené v prováděcích aktech přijatých podle článku 434a nařízení (EU) č. 575/2013;
doporučení Komise 2013/179/EU ( 22 );
směrnici Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES ( 23 );
nařízení (EU) 2021/1119;
nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1221/2009 ( 24 );
směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1937 ( 25 ).
Článek 29c
Standardy pro podávání zpráv o udržitelnosti pro malé a střední podniky
Požadavky na podávání zpráv stanovené v aktech v přenesené pravomoci uvedených v prvním pododstavci nesmí vstoupit v platnost dříve než čtyři měsíce po jejich přijetí Komisí.
KAPITOLA 6b
JEDNOTNÝ ELEKTRONICKÝ FORMÁT PRO PODÁVÁNÍ ZPRÁV
Článek 29d
Jednotný elektronický formát pro podávání zpráv
KAPITOLA 7
ZVEŘEJŇOVÁNÍ
Článek 30
Obecný požadavek zveřejňování
Členské státy mohou požadovat, aby podniky, na něž se vztahují články 19a a 29a, bezplatně zveřejnily zprávu vedení podniku na svých internetových stránkách. Pokud podnik nemá internetové stránky, mohou členské státy požadovat, aby na požádání zpřístupnil písemnou kopii své zprávy vedení podniku.
Vyjádří-li závěr podle čl. 34 odst. 1 druhého pododstavce písm. aa) nezávislý poskytovatel ověřovacích služeb, zveřejní se tento závěr spolu s dokumenty uvedenými v prvním pododstavci tohoto odstavce.
Členské státy však mohou podniky osvobodit od povinnosti zveřejňovat zprávu vedení podniku, je-li možné na požádání snadno získat kopii celé takové zprávy nebo její části za cenu, která nepřesahuje administrativní náklady na její pořízení.
Výjimka stanovená ve čtvrtém pododstavci tohoto odstavce se nepoužije na podniky, na něž se vztahují požadavky na podávání zpráv o udržitelnosti stanovené v článcích 19a a 29a.
Členské státy mohou podnik uvedený v příloze II, na který se na základě čl. 1 odst. 1 písm. b) vztahují koordinační opatření stanovená touto směrnicí, osvobodit od povinnosti zveřejňovat účetní závěrku v souladu s článkem 3 směrnice 2009/101/ES, pokud je tato účetní závěrka veřejnosti k dispozici v sídle podniku, a to v těchto případech:
všichni společníci dotčeného podniku, jejichž ručení je neomezené, jsou podniky uvedené v příloze I, které se řídí právem jiných členských států, než je členský stát, jehož právem se řídí dotyčný podnik, a žádný z těchto podniků nezveřejňuje účetní závěrku dotčeného podniku společně s vlastní účetní závěrkou;
všichni společníci dotčeného podniku, jejichž ručení je neomezené, jsou podniky, které se neřídí právem žádného členského státu, avšak jejich právní forma je srovnatelná s formami uvedenými ve směrnici 2009/101/ES.
Kopii účetní závěrky musí být možné získat na požádání. Její cena nesmí přesáhnout administrativní náklady na její pořízení.
Má-li podnik sestavující konsolidovanou účetní závěrku formu uvedenou v příloze II a nevyžadují-li vnitrostátní právní předpisy jeho členského státu v případě dokumentů uvedených v odstavci 1 zveřejnění stejným postupem jako podle článku 3 směrnice 2009/101/ES, zpřístupní veřejnosti ve svém sídle přinejmenším tyto dokumenty a na požádání poskytne jejich kopii, jejíž cena nesmí přesáhnout administrativní náklady na její pořízení.
Článek 31
Zjednodušení pro malé a střední podniky
Členské státy mohou středním podnikům povolit, aby zveřejňovaly
zkrácenou rozvahu vykazující jen ty položky, které jsou v přílohách III a IV označeny písmeny a římskými číslicemi, a uvádějící odděleně buď v rozvaze, nebo v příloze v účetní závěrce
položky C.I.3, C.II.1, 2, 3 a 4, C.III.1, 2, 3 a 4, D.II.2, 3 a 6 a D.III.1 a 2 části „Aktiva“ a C.1, 2, 6, 7 a 9 části „Vlastní kapitál a cizí zdroje“ přílohy III;
položky C.I.3, C.II.1, 2, 3 a 4, C.III.1, 2, 3 a 4, D.II.2, 3 a 6, D.III.1 a 2, F.1, 2, 6, 7 a 9 a položky I.1, 2, 6, 7 a 9 přílohy IV;
požadované údaje, jak je uvedeno v závorkách v položce D.II části „Aktiva“ a v položce C části „Vlastní kapitál a cizí zdroje“ přílohy III, sečtené za všechny položky, jichž se to týká, a odděleně pro položky D.II.2 a 3 části „Aktiva“ a položky C.1, 2, 6, 7 a 9 části „Vlastní kapitál a cizí zdroje“;
požadované údaje, jak je uvedeno v závorkách v položce D.II přílohy IV, sečtené za všechny položky, jichž se to týká, a odděleně pro položky D.II.2 a 3;
zkrácenou přílohu ve své účetní závěrce bez informací požadovaných v čl. 17 odst.1 písm. f) a j).
Tímto odstavcem není dotčen čl. 30 odst. 1, pokud se uvedený článek týká výsledovky, zprávy vedení podniku a výroku statutárního auditora nebo auditorské společnosti.
Článek 32
Další požadavky zveřejňování
Pokud se roční účetní závěrka zveřejňuje ve zkrácené podobě, k níž se nepřikládá zpráva auditora, musí být
uvedeno, že se jedná o zkrácenou verzi;
uveden rejstřík, ve kterém je tato účetní závěrka uložena v souladu s článkem 3 směrnice 2009/101/ES, nebo skutečnost, že účetní závěrka ještě nebyla uložena;
uvedeno, zda byl výrok statutárního auditora nebo auditorské společnosti bez výhrad, s výhradami nebo záporný nebo zda statutární auditor nebo auditorská společnosti nebyli schopni výrok vynést;
uvedeno, zda zpráva auditora obsahovala odkaz na jakékoli záležitosti, na něž statutární auditor nebo auditorská společnost zvláštním způsobem upozornili, aniž vyjádřili auditorský výrok s výhradou.
Článek 33
Povinnost sestavovat a zveřejňovat účetní závěrku a zprávu vedení podniku a odpovědnost za jejich sestavení a zveřejnění
Členské státy zajistí, aby členové správních, řídících a dozorčích orgánů podniku jednající v mezích pravomocí, které jim svěřuje vnitrostátní právo, měli kolektivní povinnost zajistit, aby v souladu s požadavky této směrnice a v příslušných případech s mezinárodními účetními standardy přijatými podle nařízení (ES) č. 1606/2002, s nařízením v přenesené pravomoci (EU) 2019/815, se standardy pro podávání zpráv o udržitelnosti uvedenými v článku 29b nebo v článku 29c této směrnice a s požadavky uvedenými v článku 29d této směrnice byly sestaveny a zveřejněny tyto dokumenty:
roční účetní závěrka, zpráva vedení podniku a výkaz o správě a řízení podniku, pokud jsou předkládány samostatně, a
konsolidovaná účetní závěrka, konsolidovaná zpráva vedení podniku a konsolidovaný výkaz o správě a řízení podniku, pokud jsou předkládány samostatně.
KAPITOLA 8
AUDIT A OVĚŘOVÁNÍ ZPRÁV O UDRŽITELNOSTI
Článek 34
Obecné požadavky
Statutární auditor či auditoři nebo auditorská společnost či společnosti rovněž
vyjádří názor na to, zda
zpráva vedení podniku je v souladu s účetní závěrkou za stejné účetní období a
zpráva vedení podniku byla vypracována v souladu s platnými právními požadavky, vyjma požadavků týkajících se podávání zpráv o udržitelnosti stanovených v článku 19a této směrnice;
v příslušných případech vyjádří na základě ověřovací zakázky poskytující omezenou jistotu závěr k souladu zprávy o udržitelnosti s požadavky této směrnice, včetně souladu zprávy o udržitelnosti se standardy pro podávání zpráv o udržitelnosti přijatými podle článku 29b nebo článku 29c, postupu podniku při určování informací vykazovaných podle těchto standardů pro podávání zpráv o udržitelnosti a souladu s požadavkem na značkování zpráv o udržitelnosti podle článku 29d, a k dodržení požadavků na podávání zpráv stanovených v článku 8 nařízení (EU) 2020/852;
vyjádří se k tomu, zda na základě poznatků a povědomí o podniku a jeho prostředí, k nimž dospěli v průběhu auditu, statutární auditor nebo auditorská společnost zjistili ve zprávě vedení podniku významné nepřesnosti, a uvedou povahu veškerých těchto případných nepřesností.
Členské státy mohou povolit, aby závěr uvedený v odst. 1 druhém pododstavci písm. aa) vyjádřil nezávislý poskytovatel ověřovacích služeb usazený na jejich území, jestliže se na takového nezávislého poskytovatele ověřovacích služeb vztahují požadavky, které jsou rovnocenné s požadavky stanovenými ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES ( 28 ), pokud jde o ověřování zpráv o udržitelnosti ve smyslu čl. 2 bodu 22 uvedené směrnice, a to zejména požadavky na:
odbornou přípravu a zkoušky s cílem zajistit, aby poskytovatelé nezávislých ověřovacích služeb získali nezbytné odborné znalosti, pokud jde o podávání zpráv o udržitelnosti a jejich ověřování;
průběžné vzdělávání;
systémy zajištění kvality;
profesní etiku, nezávislost, nestrannost, důvěrnost a profesní tajemství;
jmenování a odvolání;
vyšetřování a sankce;
organizaci práce nezávislého poskytovatele ověřovacích služeb, zejména pokud jde o dostatečné zdroje a pracovníky a vedení záznamů a spisů o klientovi, a
hlášení nesrovnalostí.
Členské státy zajistí, aby v případě, že závěr podle odst. 1 druhého pododstavce písm. aa) vyjadřuje nezávislý poskytovatel ověřovacích služeb, byl tento závěr vypracován v souladu s články 26a, 27a a 28a směrnice 2006/43/ES a aby v příslušných případech výbor pro audit nebo specializovaný výbor přezkoumaly a sledovaly nezávislost nezávislého poskytovatele ověřovacích služeb v souladu s čl. 39 odst. 6 písm. e) směrnice 2006/43/ES.
Členské státy zajistí, aby se na nezávislé poskytovatele ověřovacích služeb, kteří byli před 1. lednem 2024 akreditováni pro ověřování zpráv o udržitelnosti v souladu s nařízením (ES) č. 765/2008, nevztahovaly požadavky na odbornou přípravu a zkoušky uvedené v prvním pododstavci písm. a) tohoto odstavce.
Členské státy zajistí, aby se na nezávislé poskytovatele ověřovacích služeb, kteří k 1. lednu 2024 procházejí v souladu s příslušnými vnitrostátními požadavky akreditačním procesem, nevztahovaly požadavky na odbornou přípravu a zkoušky uvedené v prvním pododstavci písm. a), pokud jde o ověřování zpráv o udržitelnosti za předpokladu, že tento proces dokončí do 1. ledna 2026.
Členské státy zajistí, aby nezávislí poskytovatelé ověřovacích služeb uvedení ve třetím a čtvrtém pododstavci získali nezbytné znalosti v oblasti podávání zpráv o udržitelnosti a jejich ověřování, a to na základě požadavku na průběžné vzdělávání uvedeného v prvním pododstavci písm. b).
Pokud členský stát povolí podle prvního pododstavce vyjádřit závěr uvedený v odst. 1 druhém pododstavci písm. aa) nezávislému poskytovateli ověřovacích služeb, povolí totéž rovněž jinému statutárnímu auditorovi než auditorovi provádějícímu povinný audit účetní závěrky, jak je stanoveno v odstavci 3.
Domovský členský stát odpovídá za dohled nad nezávislými poskytovateli ověřovacích služeb usazenými na jeho území, ledaže se hostitelský členský stát rozhodne vykonávat dohled nad ověřováním zpráv o udržitelnosti prováděným na jeho území nezávislými poskytovateli ověřovacích služeb.
Pokud se hostitelský členský stát rozhodne vykonávat dohled nad ověřováním zpráv o udržitelnosti prováděným na jeho území nezávislými poskytovateli ověřovacích služeb, kteří jsou registrováni v jiném členském státě, hostitelský členský stát:
neukládá nezávislým poskytovatelům ověřovacích služeb přísnější požadavky nebo odpovědnost, než jaké pro nezávislé poskytovatele ověřovacích služeb nebo auditory usazené v tomto hostitelském členském státě ukládají v souvislosti s ověřováním služeb podávání zpráv o udržitelnosti vnitrostátní právní předpisy, a
informuje ostatní členské státy o svém rozhodnutí vykonávat dohled nad ověřováním zpráv o udržitelnosti prováděným nezávislými poskytovateli ověřovacích služeb usazenými v jiných členských státech.
Článek 35
Změna směrnice 2006/43/ES týkající se obsahu zprávy auditora
Článek 28 směrnice 2006/43/ES se nahrazuje tímto:
„Článek 28
Zpráva auditora
Zpráva auditora obsahuje:
úvod, v němž je přinejmenším uvedena účetní závěrka, která je předmětem povinného auditu, a rámec účetního výkaznictví, který byl použit pro její sestavení;
popis rozsahu povinného auditu, který obsahuje přinejmenším údaje o auditorských standardech, podle kterých byl povinný audit proveden;
výrok auditora, který je buď bez výhrad, s výhradou, nebo záporný a který jasně vyjadřuje názor statutárního auditora na to,
zda roční účetní závěrka podává věrný a poctivý obraz v souladu s příslušným rámcem účetního výkaznictví a
tam, kde je to vhodné, zda tato roční účetní závěrka splňuje zákonné požadavky.
Není-li statutární auditor schopen auditorský výrok vynést, ve zprávě se uvede, že byl výrok odmítnut;
odkaz na jakékoli záležitosti, na něž statutární auditor zvláštním způsobem upozornil, aniž vyjádřil auditorský výrok s výhradou;
vyjádření podle čl. 34 odst. 1 druhého pododstavce směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES ze dne 26. června 2013 o ročních účetních závěrkách, konsolidovaných účetních závěrkách a souvisejících zprávách některých forem podniků, o změně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES a o zrušení směrnic Rady 78/660/EHS a 83/349/EHS ( 29 ).
KAPITOLA 9
OSVOBOZENÍ A OMEZENÍ TÝKAJÍCÍ SE OSVOBOZENÍ
Článek 36
Osvobození pro mikropodniky
Členské státy mohou mikropodniky osvobodit od některé nebo od všech následujících povinností:
povinnosti vykazovat „Náklady a příjmy příštích období“ a „Výdaje a výnosy příštích období“. Využije-li členský stát této možnosti, může povolit uvedeným podnikům, pouze ve vztahu k ostatním nákladům podle odst. 2 písm. b) bodu vi) tohoto článku, aby se odchýlily od čl. 6 odst. 1 písm. d), pokud jde o povinnost zachycovat „Náklady a příjmy příštích období“ a „Výdaje a výnosy příštích období“, je-li tato skutečnost uvedena v příloze v účetní závěrce anebo v souladu s písmenem b) tohoto odstavce v poznámce pod čarou rozvahy;
povinnosti vypracovat přílohu v účetní závěrce podle článku 16, jestliže jsou v poznámce pod čarou rozvahy uvedeny informace vyžadované podle čl. 16 odst. 1 písm. d) a e) této směrnice a čl. 24 odst. 2 směrnice 2012/30/EU;
povinnosti vypracovat zprávu vedení podniku podle kapitoly 5, pokud jsou informace požadované podle čl. 24 odst. 2 směrnice 2012/30/EU uvedeny v příloze v účetní závěrce anebo v souladu s písmenem b) tohoto odstavce v poznámce pod čarou rozvahy;
povinnosti zveřejňovat roční účetní závěrku podle kapitoly 7 této směrnice, pokud jsou údaje z rozvahy v ní obsažené řádně předloženy v souladu s vnitrostátním právem alespoň jednomu příslušnému orgánu, který určí dotčený členský stát. Není-li příslušným orgánem ústřední rejstřík, obchodní rejstřík nebo podnikový rejstřík, jak jsou uvedeny v čl. 3 odst. 1 směrnice 2009/101/ES, je příslušný orgán povinen poskytnout tyto údaje příslušnému rejstříku.
Členské státy mohou mikropodnikům povolit
sestavit pouze zkrácenou rozvahu, ve které jsou odděleně vykázány alespoň ty položky, které jsou v příloze III nebo IV, podle okolností, označeny písmeny. Použije-li se odst. 1 písm. a) tohoto článku, vylučují se z rozvahy položky E části „Aktiva“ a položky D části „Cizí zdroje“ přílohy III nebo položky E a K přílohy IV;
sestavit pouze zkrácenou výsledovku, ve které jsou odděleně vykázány alespoň tyto položky:
čistý obrat,
ostatní výnosy,
náklady na suroviny a jiné spotřebované výkony,
osobní náklady,
úpravy hodnot,
ostatní náklady,
daň,
výsledek hospodaření.
Článek 37
Osvobození pro dceřiné podniky
Bez ohledu na směrnice 2009/101/ES a 2012/30/EU nemusí členské státy u podniků, které se řídí jejich vnitrostátním právem a které jsou dceřinými podniky, uplatňovat ustanovení této směrnice týkající se obsahu, auditu a zveřejňování ročních účetních závěrek a zprávy vedení podniku, jsou-li splněny tyto podmínky:
mateřský podnik se řídí právem členského státu;
všichni akcionáři nebo společníci dceřiného podniku v souvislosti s každým účetním obdobím, v němž je toto osvobození uplatňováno, prohlásili, že s osvobozením od této povinnosti souhlasí;
mateřský podnik prohlásil, že ručí za závazky dceřiného podniku;
prohlášení uvedená v bodech 2 a 3 tohoto článku byla dceřiným podnikem zveřejněna způsobem stanoveným právními předpisy členského státu v souladu s kapitolou 2 směrnice 2009/101/ES;
dceřiný podnik je zahrnut do konsolidované účetní závěrky sestavené mateřským podnikem v souladu s touto směrnicí;
toto osvobození je uvedeno v příloze v konsolidované účetní závěrce, kterou sestavil mateřský podnik; a
konsolidovaná účetní závěrka uvedená v bodě 5 tohoto článku, konsolidovaná zpráva vedení podniku a zpráva auditora jsou za dceřiný podnik zveřejněny způsobem stanoveným právními předpisy příslušného členského státu v souladu s kapitolou 2 směrnice 2009/101/ES.
Článek 38
Podniky, které jsou v jiných podnicích společníky s neomezeným ručením
Členské státy nemají povinnost požadavky této směrnice na dotčený podnik uplatňovat, pokud
účetní závěrku dotčeného podniku sestavuje, ověřuje a zveřejňuje v souladu s touto směrnicí podnik, který
je v tomto dotčeném podniku společníkem s neomezeným ručením a
řídí se právem jiného členského státu;
dotčený podnik je zahrnut do konsolidované účetní závěrky, kterou sestavuje, ověřuje a zveřejňuje v souladu s touto směrnicí
společník s neomezeným ručením, nebo
pokud je dotčený podnik zahrnut do konsolidované účetní závěrky větší skupiny podniků sestavované, ověřované a zveřejňované v souladu s touto směrnicí, mateřský podnik řídící se právem některého členského státu. Toto osvobození se uvede v příloze v konsolidované účetní závěrce.
Článek 39
Osvobození pro mateřské podniky sestavující konsolidovanou účetní závěrku, pokud jde o výsledovku
Členský stát nemusí u podniků, které se řídí jeho vnitrostátním právem a jsou mateřskými podniky, uplatňovat ustanovení této směrnice týkající se auditu a zveřejňování výsledovky, jsou-li splněny tyto podmínky:
mateřský podnik sestavuje konsolidovanou účetní závěrku v souladu s touto směrnicí a je do této konsolidované účetní závěrky zahrnut;
osvobození je uvedeno v příloze v roční účetní závěrce mateřského podniku;
osvobození je uvedeno v příloze v konsolidované účetní závěrce mateřského podniku a
výsledek hospodaření mateřského podniku stanovený v souladu s touto směrnicí je vykázán v jeho rozvaze.
Článek 40
Omezení týkající se osvobození pro subjekty veřejného zájmu
Není-li v této směrnici výslovně stanoveno jinak, neumožní členské státy subjektům veřejného zájmu využívat zjednodušení a osvobození stanovených v této směrnici. Se subjektem veřejného zájmu se zachází jako s velkým podnikem bez ohledu na jeho čistý obrat, bilanční sumu či průměrný počet zaměstnanců v průběhu účetního období.
KAPITOLA 9a
PODÁVÁNÍ ZPRÁV OHLEDNĚ PODNIKŮ ZE TŘETÍCH ZEMÍ
Článek 40a
Zprávy o udržitelnosti ohledně podniků ze třetích zemí
První pododstavec se použije pouze na velké dceřiné podniky a na malé a střední dceřiné podniky, s výjimkou mikropodniků, které jsou subjekty veřejného zájmu ve smyslu čl. 2 bodu 1 písm. a).
Členský stát vyžaduje, aby pobočka nacházející se na jeho území, která je pobočkou podniku, jenž se řídí právem třetí země, a která buď není součástí skupiny, nebo je v konečném důsledku vlastněna podnikem, který je založen v souladu s právem třetí země, zveřejnila a zpřístupnila zprávu o udržitelnosti zahrnující informace vymezené v čl. 29a odst. 2 písm. a) bodech iii) až vi), písm. b) až e) a případně písm. g) na úrovni skupiny, nebo případně na individuální úrovni podniku ze třetí země.
Pravidlo uvedené ve třetím pododstavci se vztahuje pouze na pobočku, pokud podnik ze třetí země nemá dceřiný podnik uvedený v prvním pododstavci a pokud tato pobočka dosáhla v předchozím účetním období čistého obratu přesahujícího 40 milionů EUR.
První a třetí pododstavec se použijí na dceřiné podniky nebo pobočky uvedené ve zmíněných pododstavcích pouze tehdy, pokud podnik ze třetí země na své úrovni skupiny, nebo případně na individuální úrovni, dosáhl v Unii za každé z posledních dvou po sobě jdoucích účetních období čistého obratu přesahujícího 150 milionů EUR.
Členské státy mohou od dceřiných podniků nebo poboček uvedených v prvním a třetím pododstavci požadovat, aby jim zaslaly informace o čistém obratu dosaženém podniky ze třetích zemí na jejich území a v Unii.
Odchylně od prvního pododstavce tohoto odstavce může být zpráva o udržitelnosti uvedená v odstavci 1 tohoto článku vypracována v souladu se standardy pro podávání zpráv o udržitelnosti přijatými podle článku 29b nebo způsobem rovnocenným standardům pro podávání zpráv o udržitelnosti, jak je určen v souladu s prováděcím aktem o rovnocennosti standardů pro podávání zpráv přijatým podle čl. 23 odst. 4 třetího pododstavce směrnice 2004/109/ES.
Nejsou-li informace vyžadované pro vypracování zprávy o udržitelnosti podle prvního pododstavce tohoto odstavce k dispozici, požádá dceřiný podnik nebo pobočka uvedené v odstavci 1 podnik ze třetí země, aby jim poskytl veškeré informace nezbytné k tomu, aby mohly splnit své povinnosti.
V případě, že nejsou poskytnuty všechny požadované informace, dceřiný podnik nebo pobočka uvedené v odstavci 1 vypracují, zveřejní a zpřístupní zprávu o udržitelnosti uvedenou v odstavci 1, která obsahuje veškeré informace, které mají k dispozici, které získaly nebo obdržely, a vydají prohlášení, v němž uvedou, že podnik ze třetí země potřebné informace nezpřístupnil.
V případě, že podnik ze třetí země neposkytne vyjádření závěru o ověření v souladu s prvním pododstavcem, vydá dceřiný podnik nebo pobočka prohlášení, v němž uvedou, že podnik ze třetí země nezbytné vyjádření závěru o ověření zprávy neposkytl.
Článek 40b
Standardy pro podávání zpráv o udržitelnosti pro podniky ze třetích zemí
Komise přijme do 30. června 2024 v souladu s článkem 49 akt v přenesené pravomoci, kterými doplní tuto směrnici s cílem stanovit standardy pro podávání zpráv o udržitelnosti pro podniky ze třetích zemí, které upřesní informace, jež mají být zahrnuty do zpráv o udržitelnosti uvedených v článku 40a.
Článek 40c
Odpovědnost za vypracovávání, zveřejňování a zpřístupňování zpráv o udržitelnosti podniků ze třetích zemí
Členské státy stanoví, že pobočky podniků ze třetích zemí jsou podle svého nejlepšího vědomí a schopností povinny zajistit, aby jejich zpráva o udržitelnosti byla vypracována v souladu s článkem 40a a aby byla tato zpráva zveřejněna a zpřístupněna v souladu s článkem 40d.
Členské státy stanoví, že členové správních, řídících a dozorčích orgánů dceřiných podniků uvedených v článku 40a mají kolektivní povinnost zajistit, aby byla podle jejich nejlepšího vědomí a schopností vypracována zpráva o udržitelnosti v souladu s článkem 40a a aby byla tato zpráva zveřejněna a zpřístupněna v souladu s článkem 40d.
Článek 40d
Zveřejnění
KAPITOLA 10
ZPRÁVA O PLATBÁCH VLÁDÁM
Článek 41
Definice týkající se plateb vládám
Pro účely této kapitoly se rozumí:
„podnikem činným v těžebním průmyslu“ podnik, který vykonává jakoukoli činnost související s průzkumem, vyhledáváním, objevováním, rozvojem a těžbou ložisek nerostů, ropy, zásob zemního plynu či jiných látek, v mezích ekonomických činností uvedených v sekci B oddílech 05 až 08 přílohy I nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1893/2006 ze dne 20. prosince 2006, kterým se zavádí statistická klasifikace ekonomických činností NACE Revize 2 ( 31 );
„podnikem činným v odvětví těžby dřeva v původních lesích“ podnik, který v původních lesích vyvíjí činnosti uvedené v sekci A oddíle 02 skupině 02.2 přílohy I nařízení (ES) č. 1893/2006;
„vládou“ jakýkoli ústřední, regionální či místní orgán členského státu nebo třetí země. Zahrnuje rovněž na jakýkoli útvar, agenturu či podnik, jež jsou tímto orgánem kontrolovány, jak stanoví čl. 22 odst. 1 až 6 této směrnice;
„projektem“ provozní činnosti, které jsou upraveny jedinou smlouvou, licencí, ujednáním o nájmu, koncesí nebo podobnými právními dohodami a které představují základ pro platební závazky vůči vládě. Je-li však více takových dohod zásadním způsobem provázáno, považuje se za projekt takový soubor dohod;
„platbou“ částka, která byla uhrazena, ať už formou peněžitého či nepeněžitého plnění, za činnosti popsané v odstavcích 1 a 2, přičemž se jedná o částky těchto druhů:
výrobní nároky;
daně odváděné z výnosů, výroby nebo zisku společností, s výjimkou daní odváděných ze spotřeby, jako jsou daně z přidané hodnoty, daní z příjmů fyzických osob nebo daní z prodeje;
poplatky za užívání;
dividendy;
odměny za podpis, objevení a výrobu;
licenční poplatky, nájemné, vstupní poplatky a jiná protiplnění za licence nebo koncese a
platby za zlepšení infrastruktury.
Článek 42
Podniky, od nichž se vyžadují zprávy o platbách vládám
Tato povinnost neplatí pro podnik, který se řídí právem některého členského státu a který je dceřiným nebo mateřským podnikem, pokud jsou splněny obě následující podmínky:
mateřský podnik se řídí právem některého členského státu a
platby odváděné tímto podnikem vládám jsou zahrnuty do konsolidované zprávy o platbách vládám, kterou sestavuje daný mateřský podnik v souladu s článkem 44.
Článek 43
Obsah zprávy
Ve zprávě se uvedou tyto informace týkající se činností uvedených v čl. 41 bodech 1 a 2 za příslušné účetní období:
celková výše plateb, jež byly odvedeny jednotlivým vládám;
celková výše plateb v členění podle druhů uvedených v čl. 41 bodě 5 písm. a) až g), jež byly odvedeny jednotlivým vládám;
pokud jsou tyto platby přiřazeny k určitému projektu, celková výše plateb v členění podle druhů uvedených v čl. 41 bodě. 5 písm. a) až g), jež byly odvedeny za každý takový projekt, a celková výše plateb za každý takový projekt.
Informace o platbách odvedených podnikem týkajících se povinností uložených na úrovni subjektu je možné uvádět na úrovni subjektu spíše než úrovni projektu.
V případě členských států, které nepřijaly euro, se hraniční hodnota v eurech uvedená v odstavci 1 přepočítá na národní měnu
použitím směnného kurzu zveřejněného v Úředním věstníku Evropské unie ke dni, kdy vstoupí v platnost jakákoli směrnice, jež tuto prahovou hodnotu stanoví, a
zaokrouhlením na nejbližší stovku.
Článek 44
Konsolidovaná zpráva o platbách vládám
Mateřský podnik se rovněž považuje za činný v těžebním průmyslu nebo v odvětví těžby dřeva v původních lesích, je-li v těžebním průmyslu nebo v odvětví těžby dřeva v původních lesích činný některý z jeho dceřiných podniků.
Konsolidovaná zpráva zahrnuje pouze platby vyplývající z činností v těžebním průmyslu nebo v odvětví těžby dřeva v původních lesích.
Povinnost sestavovat konsolidovanou zprávu uvedená v odstavci 1 neplatí pro
mateřský podnik malé skupiny, jak je definována v čl. 3 odst. 5, není-li některý podnik ve skupině subjektem veřejného zájmu;
mateřský podnik střední skupiny, jak je definována v čl. 3 odst. 6, není-li některý podnik ve skupině subjektem veřejného zájmu, a
mateřský podnik, který se řídí právem některého členského státu a který je zároveň dceřiným podnikem, řídí-li se právem některého členského státu jeho vlastní mateřský podnik.
Podnik, včetně subjektu veřejného zájmu, nemusí být zahrnut do konsolidované zprávy o platbách vládám, pokud je splněna alespoň jedna z těchto podmínek:
mateřskému podniku při výkonu jejích práv ohledně nakládání s majetkem nebo ohledně řízení tohoto podniku významně brání přísná a dlouhodobá omezení;
v mimořádně výjimečných případech nelze informace nezbytné pro sestavení konsolidované zprávy o platbách vládám v souladu s touto směrnicí získat bez nepřiměřených nákladů nebo bez zbytečného zdržení;
podíly tohoto podniku jsou drženy výhradně za účelem jejich následného prodeje.
Výše uvedené výjimky se použijí pouze v případě, že je jich využíváno i pro účely konsolidované účetní závěrky
Článek 45
Zveřejňování
Článek 46
Kritéria rovnocennosti
Kritéria určená Komisí v souladu s odstavcem 2 musí
zahrnovat
cílové podniky,
cílové příjemce plateb,
zachycované platby,
přiřazování zachycovaných plateb,
členění zachycovaných plateb,
parametry aktivující podávání zpráv na konsolidovaném základě,
nosič, na němž jsou zprávy podávány,
četnost podávání zpráv a
opatření, jejichž cílem je zamezit obcházení požadavků;
být jinak omezena na kritéria, jež usnadňují přímé srovnání požadavků třetích zemí na podávání zpráv s požadavky této kapitoly.
Článek 47
Uplatňování kritérií rovnocennosti
Komise je oprávněna přijímat prováděcí akty, které určí ty požadavky třetích zemí na podávání zpráv, jež považuje po uplatnění kritérií rovnocennosti v souladu s článkem 46 za rovnocenné požadavkům této kapitoly. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 50 odst. 2.
Článek 48
Přezkum
Komise přezkoumá provádění a účelnost této kapitoly, zejména pokud jde o rozsah povinností podávat zprávy, dodržování těchto povinností a pokud jde o metody podávání zpráv podle projektů, a podá o tom zprávu.
Přezkum zohlední mezinárodní vývoj, zejména pokud jde o zvyšování transparentnosti plateb vládám, posoudí dopady jiných mezinárodních režimů a zváží příslušné důsledky pro konkurenceschopnost a zabezpečení dodávek energie. Bude dokončen do 21 července 2018.
Zpráva, případně spolu s legislativním návrhem, se předloží Evropskému parlamentu a Radě. Zpráva posoudí, zda by měly být požadavky na podávání zpráv rozšířeny na další odvětví a zda by zprávy o platbách vládám měly být předmětem auditu. Kromě toho zpráva posoudí, zda by měly být uváděny další informace o průměrném počtu zaměstnanců, využívání subdodavatelů a případných peněžitých sankcích ukládaných zeměmi.
Ve zprávě se také s přihlédnutím k vývoji v OECD a k výsledkům souvisejících evropských iniciativ zváží možnost zavedení povinnosti pro velké podniky, aby každoročně vydaly zprávu podle jednotlivých zemí za každý členský stát a třetí zemi, v nichž podniky působí, která by obsahovala přinejmenším informace o dosažených ziscích, o zaplacených daních ze zisku a o obdržených veřejných podporách.
Zpráva se dále zabývá otázkou, zda je proveditelné zavést povinnost pro všechny emitenty z Unie, aby při pořizování nerostných surovin postupovali s náležitou péčí s cílem zajistit, aby dodavatelské řetězce nebyly nijak napojeny na strany konfliktu a respektovaly doporučení iniciativy v oblasti transparentnosti těžebního průmyslu (EITI) a Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) ohledně odpovědného řízení dodavatelského řetězce.
KAPITOLA 10a
ZPRÁVA S INFORMACEMI O DANI Z PŘÍJMŮ
Článek 48a
Definice týkající se podávání zpráv s informacemi o dani z příjmů
Pro účely této kapitoly se rozumí:
„nejvyšším mateřským podnikem“ podnik, který sestavuje konsolidovanou účetní závěrku nejširší skupiny podniků;
„konsolidovanou účetní závěrkou“ účetní závěrka sestavená mateřským podnikem skupiny, v níž jsou aktiva, pasiva, vlastní kapitál, výnosy a náklady vykazovány, jako by náležely jedinému hospodářskému subjektu;
„daňovou jurisdikcí“ státní nebo jiná jurisdikce s fiskální autonomií ve vztahu k dani z příjmů právnických osob;
„samostatným podnikem“ podnik, který není součástí skupiny ve smyslu čl. 2 bodu 11.
Pro účely článku 48b této směrnice mají „výnosy“ stejný význam jako:
„čistý obrat“ v případě podniků řídících se právem členského státu, které nepoužívají mezinárodní účetní standardy přijaté na základě nařízení (ES) č. 1606/2002, nebo
„výnosy“ vymezené v rámci účetního výkaznictví, na jehož základě se sestavuje účetní závěrka, nebo ve smyslu takového rámce, v případě jiných podniků.
Článek 48b
Podniky a pobočky, které mají povinnost podávat zprávu s informacemi o dani z příjmů
Členské státy stanoví, že nejvyšší mateřský podnik již nepodléhá povinnostem podávání zpráv podle prvního pododstavce, pokud celkové konsolidované výnosy uvedené v jeho konsolidované účetní závěrce k rozvahovému dni klesnou pod 750 000 000 EUR v každém z posledních dvou po sobě jdoucích účetních období.
Členské státy vyžadují, aby samostatné podniky řídící se jejich vnitrostátním právem, pro něž celkové výnosy uvedené v jejich roční účetní závěrce k rozvahovému dni přesáhly v každém z posledních dvou po sobě jdoucích účetních období 750 000 000 EUR, vypracovaly, zveřejnily a zpřístupnily zprávu s informacemi o dani z příjmů za pozdější z těchto dvou po sobě jdoucích účetních období.
Členské státy stanoví, že samostatný podnik již nepodléhá povinnostem podávání zpráv podle třetího pododstavce, pokud celkové výnosy uvedené v jeho roční účetní závěrce k rozvahovému dni klesnou pod 750 000 000 EUR v každém z posledních dvou po sobě jdoucích účetních období.
Pokud dceřiný podnik tyto informace nebo tuto zprávu k dispozici nemá, požádá svůj nejvyšší mateřský podnik, aby mu poskytl veškeré nezbytné informace, které mu umožní povinnost uvedenou v prvním pododstavci splnit. Pokud nejvyšší mateřský podnik všechny požadované informace neposkytne, dceřiné podniky vypracují, zveřejní a zpřístupní zprávu s informacemi o dani z příjmů obsahující veškeré informace, které mají k dispozici, které obdržely nebo získaly, a prohlášení o tom, že nejvyšší mateřský podnik neposkytl potřebné informace.
Členské státy stanoví, že střední a velké dceřiné podniky již nepodléhají povinnostem podávání zpráv podle tohoto odstavce, pokud celkové konsolidované výnosy nejvyššího mateřského podniku uvedené v jeho konsolidované účetní závěrce k rozvahovému dni klesnou pod 750 000 000 EUR v každém z posledních dvou po sobě jdoucích účetních období.
Pokud tyto informace nebo tato zpráva k dispozici nejsou, osoba či osoby určené k plnění náležitostí zveřejňování podle čl. 48e odst. 2 požádají nejvyšší mateřský podnik nebo samostatný podnik, které jsou uvedeny v šestém pododstavci písm. a) tohoto odstavce, aby jim poskytly veškeré potřebné informace, které jim umožní splnit jejich povinnosti.
Nejsou-li poskytnuty všechny požadované informace, pobočka vypracuje, zveřejní a zpřístupní zprávu s informacemi o dani z příjmů obsahující veškeré informace, které má k dispozici, které obdržela nebo získala, a prohlášení o tom, že nejvyšší mateřský podnik nebo samostatný podnik neposkytl potřebné informace.
Členské státy stanoví, že se povinnosti podávání zpráv uvedené v tomto odstavci vztahují pouze na pobočky, jejichž čistý obrat přesáhl v každém z posledních dvou po sobě jdoucích účetních období hraniční hodnotu čistého obratu provedenou podle čl. 3 odst. 2.
Členské státy stanoví, že pobočka podléhající povinnostem podávání zpráv podle tohoto odstavce již těmto povinnostem nepodléhá, pokud její čistý obrat v každém z posledních dvou po sobě jdoucích účetních období klesne pod hraniční hodnotu provedenou podle čl. 3 odst. 2.
Členské státy stanoví, že se pravidla uvedená v tomto odstavci použijí na pobočku pouze tehdy, pokud jsou splněna tato kritéria:
podnik, který zřídí pobočku, je buď podnikem ve skupině, jejíž nejvyšší mateřský podnik se neřídí právem žádného členského státu a jejíž celkové konsolidované výnosy uvedené v její konsolidované účetní závěrce k rozvahovému dni přesáhly v každém z posledních dvou po sobě jdoucích účetních období 750 000 000 EUR, nebo samostatným podnikem, jehož celkové výnosy uvedené v jeho účetní závěrce k rozvahovému dni přesáhly v každém z posledních dvou po sobě jdoucích účetních období 750 000 000 EUR, a
nejvyšší mateřský podnik uvedený v písmenu a) tohoto pododstavce nemá střední nebo velký dceřiný podnik uvedený v odstavci 4.
Členské státy stanoví, že pobočka již nepodléhá povinnostem podávání zpráv podle tohoto odstavce, přestane-li být kritérium stanovené v písmenu a) splněno ve dvou po sobě jdoucích účetních obdobích.
Členské státy neuplatní pravidla stanovená v odstavcích 4 a 5 tohoto článku, pokud je zpráva s informacemi o dani z příjmů vypracována nejvyšším mateřským podnikem nebo samostatným podnikem, které se neřídí právem žádného členského státu, v souladu s článkem 48c a splňuje tato kritéria:
je zpřístupněna veřejnosti bezplatně a v elektronickém formátu pro podávání zpráv, který je strojově čitelný:
na internetových stránkách uvedeného nejvyššího mateřského podniku nebo uvedeného samostatného podniku;
alespoň v jednom z úředních jazyků Unie;
nejpozději 12 měsíců od rozvahového dne účetního období, za které je zpráva vypracována, a
uvádí název a sídlo jednoho dceřiného podniku nebo název a adresu jedné pobočky, které se řídí právem některého členského státu a které zveřejnily zprávu podle čl. 48d odst. 1.
Článek 48c
Obsah zprávy s informacemi o dani z příjmů
Informace podle odstavce 1 zahrnují:
název nejvyššího mateřského podniku nebo samostatného podniku, příslušné účetní období, měna použitá při prezentaci zprávy a případně seznam všech dceřiných podniků konsolidovaných v účetní závěrce nejvyššího mateřského podniku za příslušné účetní období usazených v Unii nebo v daňových jurisdikcích uvedených v přílohách I a II závěrů Rady o revidovaném unijním seznamu jurisdikcí nespolupracujících v daňové oblasti;
stručný popis povahy jejich činností;
počet zaměstnanců v přepočtu na plné pracovní úvazky;
výnosy vypočítané jako:
součet čistého obratu, ostatních provozních výnosů, výnosů z účastí kromě dividend obdržených od podniků ve skupině, výnosů z ostatních investic a půjček zahrnutých do dlouhodobých aktiv, ostatních výnosových úroků a podobných výnosů uvedených v přílohách V a VI této směrnice, nebo
výnosy vymezené v rámci účetního výkaznictví, na jehož základě se sestavuje účetní závěrka, s vyloučením úprav hodnot a dividend obdržených od podniků ve skupině;
výši zisku nebo ztráty před zdaněním;
výši naběhlé daně z příjmů v příslušném účetním období, vypočítanou jako stávající daňový náklad u zdanitelných zisků nebo ztrát za účetní období zaúčtovaný podniky a pobočkami v příslušné daňové jurisdikci;
výši daně z příjmů zaplacenou na hotovostním základě, vypočítanou jako částku daně z příjmů zaplacenou během příslušného účetního období podniky a pobočkami v příslušné daňové jurisdikci; a
výši kumulovaných zisků na konci příslušného účetního období.
Pro účely písmene d) výnosy zahrnují transakce se spřízněnými stranami.
Pro účely písmene f) se stávající daňový náklad vztahuje pouze k činnostem podniku v příslušném účetním období a nezahrnuje odloženou daň ani rezervy na nejisté daňové závazky.
Pro účely písmene g) zaplacené daně zahrnují srážkové daně zaplacené jinými podniky, pokud jde o platby podnikům a pobočkám v rámci skupiny.
Pro účely písmene h) se kumulovanými zisky rozumí součet zisků za minulá účetní období a příslušné účetní období, o jejichž rozdělení nebylo zatím rozhodnuto. Pokud jde o pobočky, kumulované zisky náleží podniku, který pobočku zřídil.
Zpráva s informacemi o dani z příjmů rovněž prezentuje informace uvedené v odstavcích 2 nebo 3 tohoto článku zvlášť za každou daňovou jurisdikci, která je k 1. březnu účetního období, za které se zpráva vypracovává, na seznamu v příloze I závěrů Rady o revidovaném unijním seznamu jurisdikcí nespolupracujících v daňové oblasti, a za každou daňovou jurisdikci, která byla k 1. březnu účetního období, za které se zpráva vypracovává, a k 1. březnu předcházejícího účetního období uvedena v příloze II závěrů Rady o revidovaném unijním seznamu jurisdikcí nespolupracujících v daňové oblasti.
Zpráva s informacemi o dani z příjmů rovněž prezentuje informace uvedené v odstavcích 2 nebo 3 na agregovaném základě za ostatní daňové jurisdikce.
Informace musí být přiřazeny ke každé příslušné daňové jurisdikci na základě usazení, existence stálé provozovny nebo trvalé podnikatelské činnosti, které podle činností skupiny nebo samostatného podniku mohou podléhat daňové povinnosti v dané daňové jurisdikci.
Mohou-li činnosti vykonávané několika podniky ve skupině podléhat daňové povinnosti v rámci jediné daňové jurisdikce, informace přiřazené k uvedené daňové jurisdikci představují součet informací týkajících se těchto činností každého podniku ve skupině a jejich poboček v uvedené daňové jurisdikci.
Informace o určité konkrétní činnosti nesmí být přiřazeny současně více než jedné daňové jurisdikci.
Členské státy zajistí, aby veškeré informace vynechané podle prvního pododstavce byly zveřejněny v některé pozdější zprávě s informacemi o dani z příjmů do pěti let ode dne jejich původního vynechání.
Členské státy zajistí, aby informace týkající se daňových jurisdikcí uvedených v přílohách I a II závěrů Rady o revidovaném unijním seznamu jurisdikcí nespolupracujících v daňové oblasti, jak je uvedeno v odstavci 5 tohoto článku, nebyly vynechány nikdy.
Avšak v případě uvedeném v čl. 48b odst. 4 druhém pododstavci musí být měna použitá ve zprávě s informacemi o dani z příjmů stejná jako měna, ve které dceřiný podnik zveřejňuje svou roční účetní závěrku.
Hraniční hodnoty uvedené v čl. 48b odst. 4 a 5 se pomocí směnného kurzu ke dni 21. prosince 2021 přepočtou na odpovídající částku v národní měně příslušné třetí země, která se zaokrouhlí na nejbližší celý tisíc.
Článek 48d
Zveřejňování a přístupnost
Členské státy zajistí, aby zpráva s informacemi o dani z příjmů a prohlášení zveřejněné podniky v souladu s odstavcem 1 tohoto článku byly zpřístupněny veřejnosti bezplatně alespoň v jednom z úředních jazyků Unie nejpozději 12 měsíců od rozvahového dne účetního období, za které je zpráva vypracována, na internetových stránkách:
podniku, pokud se použije čl. 48b odst. 1,
dceřiného podniku nebo podniku ve skupině, pokud se použije čl. 48b odst. 4, nebo
pobočky nebo podniku, který pobočku zřídil, nebo podniku ve skupině, pokud se použije čl. 48b odst. 5.
Článek 48e
Odpovědnost za vypracování, zveřejnění a zpřístupnění zprávy s informacemi o dani z příjmů
Článek 48f
Prohlášení statutárního auditora
Členské státy vyžadují, aby v případě, že účetní závěrka podniku řídícího se právem některého členského státu podléhá ověření jedním nebo více statutárními auditory nebo auditorskými společnostmi, bylo ve zprávě auditora uvedeno, zda za účetní období předcházející účetnímu období, za které byla sestavena auditovaná účetní závěrka, byl podnik povinen zveřejnit zprávu s informacemi o dani z příjmů v souladu s článkem 48b, a pokud ano, zda byla tato zpráva zveřejněna v souladu s článkem 48d.
Článek 48g
První den pro podávání zpráv s informacemi o dani z příjmů
Členské státy zajistí, aby se právní a správní předpisy provádějící články 48a až 48f použily nejpozději od prvního dne prvního účetního období začínajícího dnem 22. června 2024 nebo po tomto dni.
Článek 48h
Přezkum
Do 22. června 2027 podá Komise zprávu o plnění a dopadu povinností podávání zpráv stanovených v článcích 48a až 48f a s ohledem na situaci na úrovni OECD, potřebu zajistit dostatečnou úroveň transparentnosti a potřebu zachovat a zajistit konkurenční prostředí pro podniky a soukromé investice, zejména přezkoumá a posoudí, zda by bylo vhodné rozšířit povinnost podávat zprávu s informacemi o dani z příjmů podle článku 48b na velké podniky ve smyslu čl. 3 odst. 4 a velké skupiny ve smyslu čl. 3 odst. 7 a rozšířit obsah zprávy s informacemi o dani z příjmů podle článku 48c o další položky. Komise ve své zprávě rovněž posoudí dopad, který má prezentace daňových informací na agregovaném základě pro daňové jurisdikce třetích zemí podle čl. 48c odst. 5 a dočasné vynechání informací podle čl. 48c odst. 6 na účinnost této směrnice.
Komise tuto zprávu s případným legislativním návrhem předloží Evropskému parlamentu a Radě.
KAPITOLA 11
PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
Článek 48i
Přechodná ustanovení
Do 6. ledna 2030 povolí členské státy, aby konsolidované zprávy o udržitelnosti uvedené v prvním pododstavci tohoto odstavce zahrnovaly informace povinně zveřejňované podle článku 8 nařízení (EU) 2020/852, které zahrnují činnosti vykonávané všemi unijními dceřinými podniky mateřského podniku uvedeného v prvním pododstavci tohoto odstavce, na něž se vztahují články 19a nebo 29a této směrnice.
Článek 49
Výkon přenesené pravomoci
Při přijímání aktů v přenesené pravomoci podle článků 29b a 29c vezme Komise v úvahu technické poradenství poskytnuté EFRAG, a to za předpokladu, že:
toto poradenství bylo vypracováno patřičným, náležitým a transparentním způsobem pod veřejným dohledem s využitím odborných znalostí a vyváženou účastí příslušných zúčastněných stran a s dostatečným veřejným financováním s cílem zajistit jeho nezávislost a na základě pracovního programu, v souvislosti s nímž byla konzultována Komise;
k poradenství jsou připojeny analýzy nákladů a přínosů, které zahrnují analýzy dopadů technického poradenství na otázky udržitelnosti;
k poradenství je připojeno vysvětlení toho, jak zohledňuje prvky uvedené v čl. 29b odst. 5;
účast na práci EFRAG na technické úrovni je založena na odborných znalostech v oblasti podávání zpráv o udržitelnosti a není podmíněna finančním příspěvkem.
Písmeny a) a d) není dotčena účast veřejných subjektů a vnitrostátních organizací, které tvoří standardy, na technické činnosti EFRAG.
Doprovodné dokumenty k technickému poradenství EFRAG se předkládají spolu s tímto technickým poradenstvím.
Pokud jde o návrhy aktů v přenesené pravomoci uvedené v článcích 29b a 29c této směrnice, Komise před jejich přijetím konzultuje společně skupinu odborníků členských států pro udržitelné financování uvedenou v článku 24 nařízení (EU) 2020/852 a Regulativní výbor pro účetnictví uvedený v článku 6 nařízení (ES) č. 1606/2002.
Komise si ohledně technického poradenství poskytnutého EFRAG vyžádá stanovisko Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy (ESMA), Evropského orgánu pro bankovnictví (EBA) a Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění (EIOPA), zejména co se týká jeho souladu s nařízením (EU) 2019/2088 a akty v přenesené pravomoci přijatými na jeho základě. ESMA, EBA a EIOPA poskytnou svá stanoviska do dvou měsíců ode dne obdržení žádosti Komise.
Před přijetím aktů v přenesené pravomoci uvedených v článcích 29b a 29c této směrnice konzultuje Komise ohledně technického poradenství poskytnutého EFRAG také Evropskou agenturu pro životní prostředí, Agenturu Evropské unie pro základní práva, Evropskou centrální banku, Výbor evropských orgánů dohledu nad auditem a platformu pro udržitelné financování zřízenou podle článku 20 nařízení (EU) 2020/852. Rozhodne-li se některý z těchto subjektů vydat stanovisko, učiní tak do dvou měsíců ode dne, kdy s ním Komise vedla konzultace.
Článek 50
Postup projednávání ve výboru
Článek 51
Sankce
Členské státy stanoví sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých v souladu s touto směrnicí a přijmou veškerá opatření nezbytná k jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující.
Článek 52
Zrušení směrnic 78/660/EHS a 83/349/EHS
Směrnice 78/660/EHS a 83/349/EHS se zrušují.
Odkazy na zrušené směrnice se považují za odkazy na tuto směrnici v souladu se srovnávací tabulkou obsaženou v příloze VII.
Článek 53
Provedení
Členské státy mohou stanovit, že předpisy uvedené v prvním pododstavci se poprvé použijí na účetní závěrky za účetní období počínající dne 1. ledna 2016 nebo v průběhu kalendářního roku 2016.
Tyto předpisy přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.
Článek 54
Vstup v platnost
Tato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Článek 55
Určení
Tato směrnice je určena členským státům.
PŘÍLOHA I
FORMY PODNIKŮ UVEDENÉ V ČL. 1 ODST. 1 PÍSM. A)
PŘÍLOHA II
FORMY PODNIKŮ UVEDENÉ V ČL. 1 ODST. 1 PÍSM. B)
PŘÍLOHA III
HORIZONTÁLNÍ ČLENĚNÍ ROZVAHY STANOVENÉ V ČLÁNKU 10
Aktiva
A. Nesplacený upsaný základní kapitál
z toho splatný
(pokud vnitrostátní právní předpisy nestanoví, že se splatný základní kapitál vykazuje v položce „Vlastní kapitál“; v takovém případě se splatná, avšak dosud nesplacená část základního kapitálu vykazuje v aktivech buď v položce A, nebo v položce D.II.5).
B. Zřizovací výdaje
jak jsou stanoveny vnitrostátními právními předpisy, pokud povolují jejich vykazování v aktivech. Vnitrostátní právní předpisy mohou rovněž stanovit, že se zřizovací výdaje vykazují jako první položka v části „Nehmotná aktiva“.
C. Dlouhodobá aktiva
I. Nehmotná aktiva
1. Náklady na vývoj, pokud vnitrostátní právní předpisy povolují jejich vykazování v aktivech
2. Koncese, patenty, licence, ochranné známky a podobná práva a aktiva, pokud byly
pořízeny za úplatu a není třeba je vykazovat v položce C.I.3; nebo
vytvořeny vlastní činností podniku a pokud vnitrostátní právní předpisy povolují jejich vykazování v aktivech
3. Goodwill, pokud byl pořízen za úplatu
4. Poskytnuté zálohy
II. Hmotná aktiva
1. Pozemky a budovy
2. Technická zařízení a stroje
3. Jiná zařízení a inventář, nástroje a provozní vybavení
4. Poskytnuté zálohy a nedokončená hmotná aktiva
III. Finanční aktiva
1. Podíly v podnicích ve skupině
2. Půjčky podnikům ve skupině
3. Účasti
4. Půjčky podnikům, s nimiž je podnik spojen účastí
5. Investice držené jako dlouhodobá aktiva
6. Ostatní půjčky
D. Krátkodobá aktiva
I. Zásoby
1. Suroviny a jiné spotřebované výkony
2. Nedokončená výroba
3. Výrobky a zboží
4. Poskytnuté zálohy
II. Pohledávky
(u níže uvedených položek se odděleně uvedou částky se zbytkovou dobou splatnosti delší než jeden rok)
1. Pohledávky z obchodního styku
2. Pohledávky za podniky ve skupině
3. Pohledávky za podniky, s nimiž je podnik spojen účastí
4. Ostatní pohledávky
5. Pohledávky za upsaný splatný, avšak dosud nesplacený základní kapitál (pokud vnitrostátní právní předpisy nestanoví, že se splatný základní kapitál vykazuje v aktivech v položce A)
6. Náklady a příjmy příštích období (pokud vnitrostátní právní předpisy nestanoví, že se tyto položky vykazují v aktivech v položce E)
III. Investice
1. Podíly v podnicích ve skupině
2. Vlastní podíly (s uvedením jejich jmenovité hodnoty, nebo nemají-li jmenovitou hodnotu, s uvedením jejich účetní hodnoty), pokud vnitrostátní právní předpisy povolují jejich vykazování v rozvaze
3. Ostatní investice
IV. Bankovní a pokladní hotovost
E. Náklady a příjmy příštích období
(pokud vnitrostátní právní předpisy nestanoví, že se tyto položky vykazují v aktivech v položce D.II.6.)
Vlastní kapitál a cizí zdroje
A. Vlastní kapitál
I. Upsaný základní kapitál
(pokud vnitrostátní právní předpisy nestanoví, že se v této položce vykazuje splatný základní kapitál; v takovém případě se musí výše upsaného základního kapitálu a splaceného základního kapitálu vykázat odděleně)
II. Emisní ážio
III. Fond z přecenění
IV. Fondy
1. Zákonný rezervní fond, pokud ho vnitrostátní právní předpisy vyžadují
2. Rezervní fond na vlastní podíly, pokud ho vnitrostátní právní předpisy vyžadují, aniž je dotčen čl. 24 odst. 1 písm. b) směrnice 2012/30/EU
3. Statutární fondy
4. Ostatní fondy, včetně fondu z přecenění reálnou hodnotou
V. Výsledek hospodaření za minulá účetní období
VI. Výsledek hospodaření za účetní období
B. Rezervy
1. Rezervy na penzijní a podobné závazky
2. Rezervy na daně
3. Ostatní rezervy
C. Závazky
(u níže uvedených položek a pro jejich souhrn se odděleně uvedou částky se zbytkovou dobou splatnosti do jednoho roku a se zbytkovou dobou splatnosti delší než jeden rok)
1. Dluhopisy, z toho samostatně konvertibilní dluhopisy
2. Závazky vůči úvěrovým institucím
3. Přijaté zálohy na smluvně podložené objednávky, pokud se nevykazují samostatně jako snížení zásob
4. Závazky z obchodního styku
5. Směnky k úhradě
6. Závazky vůči podnikům ve skupině
7. Závazky vůči podnikům, s nimiž je podnik spojen účastí
8. Ostatní závazky včetně závazků vůči daňovým orgánům a orgánům sociálního zabezpečení
9. Výdaje a výnosy příštích období (pokud vnitrostátní právní předpisy nestanoví, že se tyto položky vykazují v položce D)
D. Výdaje a výnosy příštích období
(pokud vnitrostátní právní předpisy nestanoví, že se vykazují v závazcích v položce C.9)
PŘÍLOHA IV
VERTIKÁLNÍ ČLENĚNÍ ROZVAHY STANOVENÉ V ČLÁNKU 10
A. Nesplacený upsaný základní kapitál
z toho splatný
(pokud vnitrostátní právní předpisy nestanoví, že se splatný základní kapitál vykazuje v položce L; v takovém případě musí být splatná, avšak dosud nesplacená část základního kapitálu uvedena buď v položce A, nebo v položce D.II.5)
B. Zřizovací výdaje
jak jsou stanoveny vnitrostátními právními předpisy, pokud povolují jejich vykazování v aktivech. Vnitrostátní právní předpisy mohou rovněž stanovit, že se zřizovací výdaje vykazují jako první položka v části „Nehmotná aktiva“.
C. Dlouhodobá aktiva
I. Nehmotná aktiva
1. Náklady na vývoj, pokud vnitrostátní právní předpisy povolují jejich vykazování v aktivech
2. Koncese, patenty, licence, ochranné známky a podobná práva a aktiva, pokud byly
pořízeny za úplatu a není třeba je vykazovat v položce C.I.3; nebo
vytvořeny vlastní činností podniku a pokud vnitrostátní právní předpisy povolují jejich vykazování v aktivech
3. Goodwill, pokud byl pořízen za úplatu
4. Poskytnuté zálohy
II. Hmotná aktiva
1. Pozemky a budovy
2. Technická zařízení a stroje
3. Jiná zařízení a inventář, nástroje a provozní vybavení
4. Poskytnuté zálohy a nedokončená hmotná aktiva
III. Finanční aktiva
1. Podíly v podnicích ve skupině
2. Půjčky podnikům ve skupině
3. Účasti
4. Půjčky podnikům, s nimiž je podnik spojen účastí
5. Investice držené jako dlouhodobá aktiva
6. Ostatní půjčky
D. Krátkodobá aktiva
I. Zásoby
1. Suroviny a jiné spotřebované výkony
2. Nedokončená výroba
3. Výrobky a zboží
4. Poskytnuté zálohy
II. Pohledávky
(u níže uvedených položek se odděleně uvedou částky se zbytkovou dobou splatnosti delší než jeden rok)
1. Pohledávky z obchodního styku
2. Pohledávky za podniky ve skupině
3. Pohledávky za podniky, s nimiž je podnik spojen účastí
4. Ostatní pohledávky
5. Pohledávky za upsaný splatný, avšak dosud nesplacený základní kapitál (pokud vnitrostátní právní předpisy nestanoví, že se splatný základní kapitál vykazuje v aktivech v položce A)
6. Náklady a příjmy příštích období (pokud vnitrostátní právní předpisy nestanoví, že se vykazují v aktivech v položce E)
III. Investice
1. Podíly v podnicích ve skupině
2. Vlastní podíly (s uvedením jejich jmenovité hodnoty, nebo nemají-li jmenovitou hodnotu, s uvedením jejich účetní hodnoty), pokud vnitrostátní právní předpisy povolují jejich vykazování v rozvaze
3. Ostatní investice
IV. Bankovní a pokladní hotovost
E. Náklady a příjmy příštích období
(pokud vnitrostátní právní předpisy nestanoví, že se tyto položky vykazují v položce D.II.6)
F. Závazky se zbytkovou dobou splatnosti do jednoho roku
1. Dluhopisy, z toho samostatně konvertibilní dluhopisy
2. Závazky vůči úvěrovým institucím
3. Přijaté zálohy na smluvně podložené objednávky, pokud se nevykazují samostatně jako snížení zásob
4. Závazky z obchodního styku
5. Směnky k úhradě
6. Závazky vůči podnikům ve skupině
7. Závazky vůči podnikům, s nimiž je podnik spojen účastí
8. Ostatní závazky včetně závazků vůči daňovým orgánům a orgánům sociálního zabezpečení
9. Výdaje a výnosy příštích období (pokud vnitrostátní právní předpisy nestanoví, že se tyto položky vykazují v položce K)
G. Čistá krátkodobá aktiva/závazky
(se zohledněním nákladů a příjmů příštích období, pokud se vykazují v položce E, a výdajů a výnosů příštích období, pokud se vykazují v položce K)
H. Celková aktiva snížená o krátkodobé závazky
I. Závazky se zbytkovou dobou splatnosti delší než jeden rok
1. Dluhopisy, z toho samostatně konvertibilní dluhopisy
2. Závazky vůči úvěrovým institucím
3. Přijaté zálohy na smluvně podložené objednávky, pokud se nevykazují samostatně jako snížení zásob
4. Závazky z obchodního styku
5. Směnky k úhradě
6. Závazky vůči podnikům ve skupině
7. Závazky vůči podnikům, s nimiž je podnik spojen účastí
8. Ostatní závazky včetně závazků vůči daňovým orgánům a orgánům sociálního zabezpečení
9. Výdaje a výnosy příštích období (pokud vnitrostátní právní předpisy nestanoví, že se tyto položky vykazují v položce K)
J. Rezervy
1. Rezervy na penzijní a podobné závazky
2. Rezervy na daně
3. Ostatní rezervy
K. Výdaje a výnosy příštích období
(pokud vnitrostátní právní předpisy nestanoví, že se tyto položky vykazují v položce F.9 nebo I.9 nebo v obou)
L. Vlastní kapitál
I. Upsaný základní kapitál
(pokud vnitrostátní právní předpisy nestanoví, že se v této položce vykazuje splatný základní kapitál; v takovém případě se musí výše upsaného základního kapitálu a splaceného základního kapitálu vykázat odděleně)
II. Emisní ážio
III. Fond z přecenění
IV. Fondy
1. Zákonný rezervní fond, pokud ho vnitrostátní právní předpisy vyžadují
2. Rezervní fond na vlastní podíly, pokud ho vnitrostátní právní předpisy vyžadují, aniž je dotčen čl. 24 odst. 1 písm. b) směrnice 2012/30/EU
3. Statutární fondy
4. Ostatní fondy
V. Výsledek hospodaření za minulá účetní období
VI. Výsledek hospodaření za účetní období
PŘÍLOHA V
ČLENĚNÍ VÝSLEDOVKY – DRUHOVÉ ČLENĚNÍ NÁKLADŮ STANOVENÉ V ČLÁNKU 13
1. Čistý obrat
2. Změny stavu zásob výrobků a nedokončené výroby
3. Aktivace výkonů vlastní výroby
4. Ostatní provozní výnosy
5.
Suroviny a jiné spotřebované výkony
Ostatní externí náklady
6. Osobní náklady:
mzdy a platy
náklady na sociální zabezpečení, se samostatným uvedením nákladů na důchodové zabezpečení
7.
Úpravy hodnot ve vztahu ke zřizovacím výdajům a k dlouhodobým hmotným a nehmotným aktivům
Úpravy hodnot ve vztahu ke krátkodobým aktivům v rozsahu, v jakém překročily částku úpravy hodnot, která je v daném podniku běžná
8. Ostatní provozní náklady
9. Výnosy z účastí, se samostatným uvedením výnosů z účastí od podniků ve skupině
10. Výnosy z ostatních investic a půjček zahrnutých do dlouhodobých aktiv, se samostatným uvedením výnosů od podniků ve skupině
11. Výnosové úroky a podobné výnosy, se samostatným uvedením výnosů od podniků ve skupině
12. Úpravy hodnot finančních aktiv a investic držených jako krátkodobá aktiva
13. Nákladové úroky a podobné náklady, se samostatným uvedením částek splatných podnikům ve skupině
14. Daň ze zisku nebo ztráty
15. Výsledek hospodaření po zdanění
16. Ostatní daně nevykázané v položkách 1–15
17. Výsledek hospodaření za účetní období
PŘÍLOHA VI
ČLENĚNÍ VÝSLEDOVKY – ÚČELOVÉ ČLENĚNÍ NÁKLADŮ STANOVENÉ V ČLÁNKU 13
1. Čistý obrat
2. Náklady vynaložené na prodané zboží nebo poskytnuté služby (včetně úprav hodnoty)
3. Hrubý zisk nebo ztráta
4. Odbytové náklady (včetně úprav hodnoty)
5. Správní náklady (včetně úprav hodnoty)
6. Ostatní provozní výnosy
7. Výnosy z účastí, se samostatným uvedením výnosů z účastí od podniků ve skupině
8. Výnosy z ostatních investic a půjček zahrnutých do dlouhodobých aktiv, se samostatným uvedením výnosů od podniků ve skupině
9. Výnosové úroky a podobné výnosy, se samostatným uvedením výnosů od podniků ve skupině
10. Úpravy hodnot finančních aktiv a investic držených jako krátkodobá aktiva
11. Nákladové úroky a podobné náklady, se samostatným uvedením částek splatných podnikům ve skupině
12. Daň ze zisku nebo ztráty
13. Výsledek hospodaření po zdanění
14. Ostatní daně nevykázané v položkách 1–13
15. Výsledek hospodaření za účetní období
PŘÍLOHA VII
Srovnávací tabulka
|
Směrnice 78/660/EHS |
Směrnice 83/349/EHS |
Tato směrnice |
|
Čl. 1 odst. 1 první pododstavec návětí |
— |
Čl. 1 odst. 1písm. a) |
|
Čl. 1 odst. 1 první pododstavec první až dvacátá sedmá odrážka |
— |
Příloha I |
|
Čl. 1 odst. 1 druhý pododstavec |
— |
Čl. 1 odst. 1 písm. b) |
|
Čl. 1 odst. 1 druhý pododstavec písm. a) až aa) |
— |
Příloha II |
|
Čl. 1 odst. 1 třetí pododstavec |
— |
— |
|
Čl. 1 odst. 2 |
— |
— |
|
Čl. 2 odst. 1 |
— |
Čl. 4 odst. 1 |
|
Čl. 2 odst. 2 |
— |
Čl. 4 odst. 2 |
|
Čl. 2 odst. 3 |
— |
Čl. 4 odst. 3 |
|
Čl. 2 odst. 4 |
— |
Čl. 4 odst. 3 |
|
Čl. 2 odst. 5 |
— |
Čl. 4 odst. 4 |
|
Čl. 2 odst. 6 |
— |
Čl. 4 odst. 5 |
|
Článek 3 |
— |
Čl. 9 odst. 1 |
|
Čl. 4 odst. 1 |
— |
Čl. 9 odst. 2 |
|
Čl. 4 odst. 2 |
— |
Čl. 9 odst. 3 |
|
Čl. 4 odst. 3 |
— |
Čl. 9 odst. 3 |
|
Čl. 4 odst. 4 |
— |
Čl. 9 odst. 5 |
|
Čl. 4 odst. 5 |
— |
— |
|
Čl. 4 odst. 6 |
— |
Čl. 6 odst. 1 písm. h) a odst. 3 |
|
Čl. 5 odst. 1 |
— |
— |
|
Čl. 5 odst. 2 |
— |
Článek 2 bod 14 |
|
Čl. 5 odst. 3 |
— |
Článek 2 bod 15 |
|
Článek 6 |
— |
Čl. 9 odst. 6 |
|
Článek 7 |
— |
Čl. 6 odst. 1 písm. g) |
|
Článek 8 |
— |
Článek 10 |
|
Čl. 9 položka A |
— |
Příloha III položka A |
|
Čl. 9 položka B |
— |
Příloha III položka B |
|
Čl. 9 položka C |
— |
Příloha III položka C |
|
Čl. 9 položka D |
— |
Příloha III položka D |
|
Čl. 9 položka E |
— |
Příloha III položka E |
|
Čl. 9 položka F |
— |
— |
|
Pasiva Čl. 9 položka A |
— |
Vlastní kapitál a cizí zdroje Příloha III položka A |
|
Čl. 9 položka B |
— |
Příloha III položka B |
|
Čl. 9 položka C |
— |
Příloha III položka C |
|
Čl. 9 položka D |
— |
Příloha III položka D |
|
Čl. 9 položka E |
— |
— |
|
Článek 10 |
— |
Příloha IV |
|
Článek 10a |
— |
Článek 11 |
|
Čl. 11 první pododstavec |
— |
Čl. 3 odst. 2 a čl. 14 odst. 1 |
|
Čl. 11 druhý pododstavec |
— |
— |
|
Čl. 11 třetí pododstavec |
— |
Čl. 3 odst. 9 první pododstavec |
|
Čl. 12 odst. 1 |
— |
Čl. 3 odst. 10 |
|
Čl. 12 odst. 2 |
— |
Čl. 3 odst. 9 druhý pododstavec |
|
Čl. 12 odst. 3 |
— |
Čl. 3 odst. 11 |
|
Čl. 13 odst. 1 |
— |
Čl. 12 odst. 1 |
|
Čl. 13 odst. 2 |
— |
Čl. 12 odst. 2 |
|
Článek 14 |
— |
Čl. 16 odst. 1 písm. d) |
|
Čl. 15 odst. 1 |
— |
Čl. 12 odst. 3 |
|
Čl. 15 odst. 2 |
— |
Čl. 2 bod 4 |
|
Čl. 15 odst. 3 písm. a) |
— |
Čl. 17 odst. 1 písm. a) |
|
Čl. 15 odst. 3 písm. b) |
— |
— |
|
Čl. 15 odst. 3 písm. c) |
— |
Čl. 17 odst. 1 písm. a) bod i) |
|
Čl. 15 odst. 4 |
— |
— |
|
Článek 16 |
— |
Čl. 12 odst. 4 |
|
Článek 17 |
— |
Čl. 2 bod 2 |
|
Článek 18 |
— |
— |
|
Článek 19 |
— |
Čl. 2 bod 8 |
|
Čl. 20 odst. 1 |
— |
Čl. 12 odst. 12 první pododstavec |
|
Čl. 20 odst. 2 |
— |
Čl. 12 odst. 12 druhý pododstavec |
|
Čl. 20 odst. 3 |
— |
Čl. 12 odst. 12 třetí pododstavec |
|
Článek 21 |
— |
— |
|
Čl. 22 první pododstavec |
— |
Čl. 13 odst. 1 |
|
Čl. 22 druhý pododstavec |
— |
Čl. 13 odst. 2 |
|
Čl. 23 body 1 až 15 |
— |
Příloha V body 1 až 15 |
|
Čl. 23 body 16 až 19 |
— |
— |
|
Čl. 23 body 20 a 21 |
— |
Příloha V body 16 a 17 |
|
Článek 24 |
— |
— |
|
Čl. 25 body 1 až 13 |
— |
Příloha VI body 1 až 13 |
|
Čl. 25 body 14 až 17 |
— |
— |
|
Čl. 25 body 18 a 19 |
— |
Příloha VI body 14 a 15 |
|
Článek 26 |
— |
— |
|
Čl. 27 první pododstavec návětí |
— |
Čl. 3 odst. 3 |
|
Čl. 27 první pododstavec písm. a) a c) |
— |
Čl. 14 odst. 2 písm. a) a b) |
|
Čl. 27 první pododstavec písm. b) a d) |
— |
— |
|
Čl. 27 druhý pododstavec |
— |
Čl. 3 odst. 9 první pododstavec |
|
Článek 28 |
— |
Čl. 2 bod 5 |
|
Článek 29 |
— |
— |
|
Článek 30 |
— |
— |
|
Čl. 31 odst. 1 |
— |
Čl. 6 odst. 1 návětí a písm. a) až f) |
|
Čl. 31 odst. 1a |
— |
Čl. 6 odst. 5 |
|
Čl. 31 odst. 2 |
— |
Čl. 4 odst. 4 |
|
Článek 32 |
— |
Čl. 6 odst. 1 písm. i) |
|
Čl. 33 odst. 1 návětí |
— |
Čl. 7 odst. 1 |
|
Čl. 33 odst. 1 první pododstavec písm. a) a b) a druhý a třetí pododstavec |
— |
— |
|
Čl. 33 odst. 1 první pododstavec písm. c) |
— |
Čl. 7 odst. 1 |
|
Čl. 33 odst. 2 písm. a) první pododstavec a čl. 33 odst. 2 písm. b), c) a d) |
— |
Čl. 7 odst. 2 |
|
Čl. 33 odst. 2 písm. a) druhý pododstavec |
— |
Čl. 16 odst. 1 písm. b) |
|
Čl. 33 odst. 3 |
— |
Čl. 7 odst. 3 |
|
Čl. 33 odst. 4 |
— |
Čl. 16 odst. 1 písm. b) poslední věta |
|
Čl. 33 odst. 5 |
— |
— |
|
Článek 34 |
— |
Čl. 12 odst. 11 čtvrtý pododstavec |
|
Čl. 35 odst. 1 písm. a) |
— |
Čl. 6 odst. 1 písm. i) |
|
Čl. 35 odst. 1 písm. b) |
— |
Čl. 12 odst. 5 |
|
Čl. 35 odst. 1 písm. c) |
— |
Čl. 12 odst. 6 |
|
Čl. 35 odst. 1 písm. d) |
— |
Čl. 17 odst. 1 písm. b) |
|
Čl. 35 odst. 2 |
— |
Čl. 2 bod 6 |
|
Čl. 35 odst. 3 |
— |
Čl. 2 bod 7 |
|
Čl. 35 odst. 4 |
— |
Čl. 12 odst. 8 a čl. 17 odst. 1 písm. a) bod vi) |
|
Článek 36 |
— |
— |
|
Čl. 37 odst. 1 |
— |
Čl. 12 odst. 11 první, třetí a pátý pododstavec |
|
Čl. 37 odst. 2 |
— |
Čl. 12 odst. 11 první a druhý pododstavec |
|
Článek 38 |
— |
— |
|
Čl. 39 odst. 1 písm. a) |
— |
Čl. 6 odst. 1 písm. i) |
|
Čl. 39 odst. 1 písm. b) |
— |
Čl. 12 odst. 7 první pododstavec |
|
Čl. 39 odst. 1 písm. c) |
— |
— |
|
Čl. 39 odst. 1 písm. d) |
— |
Čl. 12 odst. 7 druhý pododstavec |
|
Čl. 39 odst. 1. písm. e) |
— |
Čl. 17 odst. 1 písm. b) |
|
Čl. 39 odst. 2 |
— |
Čl. 2 bod 6 |
|
Čl. 40 odst. 1 |
— |
Čl. 12 odst. 9 |
|
Čl. 40 odst. 2 |
— |
— |
|
Článek 41 |
— |
Čl. 12 odst. 10 |
|
Čl. 42 první pododstavec |
— |
Čl. 12 odst. 12 třetí pododstavec |
|
Čl. 42 druhý pododstavec |
— |
— |
|
Čl. 42a odst. 1 |
— |
Čl. 8 odst. 1 písm. a) |
|
Čl. 42a odst. 2 |
— |
Čl. 8 odst. 2 |
|
Čl. 42a odst. 3 |
— |
Čl. 8 odst. 3 |
|
Čl. 42a odst. 4 |
— |
Čl. 8 odst. 4 |
|
Čl. 42a odst. 5 |
— |
Čl. 8 odst. 5 |
|
Čl. 42a odst. 5a |
— |
Čl. 8 odst. 6 |
|
Článek 42b |
— |
Čl. 8 odst. 7 |
|
Článek 42c |
— |
Čl. 8 odst. 8 |
|
Článek 42d |
— |
Čl. 16 odst. 1 písm. c) |
|
Článek 42e |
— |
Čl. 8 odst. 1 písm. b) |
|
Článek 42f |
— |
Čl. 8 odst. 9 |
|
Čl. 43 odst. 1 návětí |
— |
Čl. 16 odst. 1 návětí |
|
Čl. 43 odst. 1 bod 1 |
— |
Čl. 16 odst. 1 písm. a) |
|
Čl. 43 odst. 1 bod 2 první pododstavec |
— |
Čl. 17 odst. 1 písm. g) první pododstavec |
|
Čl. 43 odst. 1 bod 2 druhý pododstavec |
— |
Čl. 17 odst. 1 písm. k) |
|
Čl. 43 odst. 1 bod 3 |
— |
Čl. 17 odst. 1 písm. h) |
|
Čl. 43 odst. 1 bod 4 |
— |
Čl. 17 odst. 1 písm. i) |
|
Čl. 43 odst. 1 bod 5 |
— |
Čl. 17 odst. 1 písm. j) |
|
Čl. 43 odst. 1 bod 6 |
— |
Čl. 16 odst. 1 písm. g) |
|
Čl. 43 odst. 1 bod 7 |
— |
Čl. 16 odst. 1 písm. d) |
|
Čl. 43 odst. 1 bod 7a |
— |
Čl. 17 odst. 1 písm. p) |
|
Čl. 43 odst. 1 bod 7b |
— |
Čl. 2 bod 3 a čl. 17 odst. 1 písm. r) |
|
Čl. 43 odst. 1 bod 8 |
— |
Čl. 18 odst. 1 písm. a) |
|
Čl. 43 odst. 1 bod 9 |
— |
Čl. 17 odst. 1 písm. e) |
|
Čl. 43 odst. 1 bod 10 |
— |
— |
|
Čl. 43 odst. 1 bod 11 |
— |
Čl. 17 odst. 1 písm. f) |
|
Čl. 43 odst. 1 bod 12 |
— |
Čl. 17 odst. 1 písm. d) první pododstavec |
|
Čl. 43 odst. 1 bod 13 |
— |
Čl. 16 odst. 1 písm. e) |
|
Čl. 43 odst. 1 bod 14 písm. a) |
— |
Čl. 17 odst. 1 písm. c) bod i) |
|
Čl. 43 odst. 1 bod 14 písm. b) |
— |
Čl. 17 odst. 1 písm. c) bod ii) |
|
Čl. 43 odst. 1 bod 15 |
— |
Čl. 18 odst. 1 písm. b) a odst. 3 |
|
Čl. 43 odst. 2 |
— |
— |
|
Čl. 43 odst. 3 |
— |
Čl. 17 odst. 1 písm. d) druhý pododstavec |
|
Článek 44 |
— |
— |
|
Čl. 45 odst. 1 |
— |
Čl. 17 odst. 1 písm. g) druhý pododstavec Čl. 28 odst. 3 |
|
Čl. 45 odst. 2 |
— |
Čl. 18 odst. 2 |
|
Článek 46 |
— |
Článek 19 |
|
Článek 46a |
— |
Článek 20 |
|
Čl. 47 odst. 1 a 1a |
— |
Čl. 30 odst. 1 a 2 |
|
Čl. 47 odst. 2 |
— |
Čl. 31 odst. 1 |
|
Čl. 47 odst. 3 |
— |
Čl. 31 odst. 2 |
|
Článek 48 |
— |
Čl. 32 odst. 1 |
|
Článek 49 |
— |
Čl. 32 odst. 2 |
|
Článek 50 |
— |
Čl. 17 odst. 1 písm. o) |
|
Článek 50a |
— |
— |
|
Článek 50b |
— |
Čl. 33 odst. 1 písm. a) |
|
Článek 50c |
— |
Čl. 33 odst. 2 |
|
Čl. 51 odst. 1 |
— |
Čl. 34 odst. 1 |
|
Čl. 51 odst. 2 |
— |
— |
|
Čl. 51 odst. 3 |
— |
— |
|
Článek 51a |
— |
Článek 35 |
|
Článek 52 |
— |
— |
|
Čl. 53 odst. 2 |
— |
Čl. 3 odst. 13 |
|
Článek 53a |
— |
Článek 40 |
|
Článek 55 |
— |
— |
|
Čl. 56 odst. 1 |
— |
— |
|
Čl. 56 odst. 2 |
— |
Čl. 17 odst. 1 písm. l), m) a n) |
|
Článek 57 |
— |
Článek 37 |
|
Článek 57a |
— |
Článek 38 |
|
Článek 58 |
— |
Článek 39 |
|
Čl. 59 odst. 1 |
— |
Čl. 9 odst. 7 písm. a) |
|
Čl. 59 odst. 2 až 6 písm. a) |
— |
Čl. 9 odst. 7 písm. a) a článek 27 |
|
Čl. 59 odst. 6 písm. b) a c) |
— |
Čl. 9 odst. 7 písm. b) a c) |
|
Čl. 59 odst. 7 a 8 |
— |
Čl. 9 odst. 7 písm. a) a článek 27 |
|
Čl. 59 odst. 9 |
— |
Čl. 27 odst. 9 |
|
Článek 60 |
— |
— |
|
Článek 60a |
— |
Článek 51 |
|
Článek 61 |
— |
Čl. 17 odst. 2 |
|
Článek 61a |
— |
— |
|
Článek 62 |
— |
Článek 55 |
|
— |
Čl. 1 odst. 1 |
Čl. 22 odst. 1 |
|
— |
Čl. 1 odst. 2 |
Čl. 22 odst. 2 |
|
— |
Čl. 2 odst. 1, 2 a 3 |
Čl. 22 odst. 3, 4 a 5 |
|
— |
Čl. 3 odst. 1 |
Čl. 22 odst. 6 |
|
— |
Čl. 3 odst. 2 |
Čl. 2 bod. 10 |
|
— |
Čl. 4 odst. 1 |
Článek 21 |
|
— |
Čl. 4 odst. 2 |
— |
|
— |
Článek 5 |
— |
|
— |
Čl. 6 odst. 1 |
Čl. 23 odst. 2 |
|
— |
Čl. 6 odst. 2 |
Čl. 3 odst. 8 |
|
— |
Čl. 6 odst. 3 |
Čl. 3 odst. 9 druhý pododstavec a odst. 10 a 11 |
|
— |
Čl. 6 odst. 4 |
Čl. 23 odst. 2 |
|
— |
Čl. 7 odst. 1 |
Čl. 23 odst. 3 |
|
— |
Čl. 7 odst. 2 |
Čl. 23 odst. 4 |
|
— |
Čl. 7 odst. 3 |
Čl. 23 odst. 3 návětí |
|
— |
Článek 8 |
Čl. 23 odst. 5 |
|
— |
Čl. 9 odst. 1 |
Čl. 23 odst. 6 |
|
— |
Čl. 9 odst. 2 |
— |
|
— |
Článek 10 |
Čl. 23 odst. 7 |
|
— |
Článek 11 |
Čl. 23 odst. 8 |
|
— |
Čl. 12 odst. 1 |
Čl. 22 odst. 7 |
|
|
Čl. 12 odst. 2 |
Čl. 22 odst. 8 |
|
|
Čl. 12 odst. 3 |
Čl. 22 odst. 9 |
|
— |
Čl. 13 odst. 1 a 2 |
Čl. 2 odst. 16 a čl. 6 odst. 1 písm. j) |
|
— |
Čl. 13 odst. 2a |
Čl. 23 odst. 10 |
|
— |
Čl. 13 odst. 3 |
Čl. 23 odst. 9 |
|
— |
Článek 15 |
— |
|
— |
Článek 16 |
Článek 4 |
|
— |
Čl. 17 odst. 1 |
Čl. 24 odst. 1 |
|
— |
Čl. 17 odst. 2 |
— |
|
— |
Článek 18 |
Čl. 24 odst. 2 |
|
— |
Článek 19 |
Čl. 24 odst. 3 písm. a) až e) |
|
— |
Článek 20 |
— |
|
— |
Článek 21 |
Čl. 24 odst. 4 |
|
— |
Článek 22 |
Čl. 24 odst. 5 |
|
— |
Článek 23 |
Čl. 24 odst. 6 |
|
— |
Článek 24 |
— |
|
— |
Čl. 25 odst. 1 |
Čl. 6 odst. 1 písm. b) |
|
— |
Čl. 25 odst. 2 |
Čl. 4 odst. 4 |
|
— |
Čl. 26 odst. 1 |
Čl. 24 odst. 7 |
|
— |
Čl. 26 odst. 2 |
— |
|
— |
Čl. 26 odst. 3 |
Čl. 6 odst. 1 písm. j) |
|
— |
Článek 27 |
Čl. 24 odst. 8 |
|
— |
Článek 28 |
Čl. 24 odst. 9 |
|
— |
Čl. 29 odst. 1 |
Čl. 24 odst. 10 |
|
— |
Čl. 29 odst. 2 |
Čl. 24 odst. 11 |
|
— |
Čl. 29 odst. 3 |
Čl. 24 odst. 12 |
|
— |
Čl. 29 odst. 4 |
Čl. 24 odst. 13 |
|
— |
Čl. 29 odst. 5 |
Čl. 24 odst. 14 |
|
— |
Čl. 30 odst. 1 |
Čl. 24 odst. 3 písm. c) |
|
— |
Čl. 30 odst. 2 |
— |
|
— |
Článek 31 |
Čl. 24 odst. 3 písm. f) |
|
— |
Čl. 32 odst. 1 a 2 |
Článek 26 |
|
— |
Čl. 32 odst. 3 |
— |
|
— |
Čl. 33 |
Článek 27 |
|
— |
Článek 34 návětí a čl. 34 odst. 1 první věta |
Čl. 16 odst. 1 písm. a) a čl. 28 odst. 1 |
|
— |
Čl. 34 odst. 1 druhá věta |
— |
|
— |
Čl. 34 odst. 2 |
Čl. 28 odst. 2 písm. a) |
|
— |
Čl. 34 odst. 3 písm. a) |
Čl. 28 odst. 2 písm. b) |
|
— |
Čl. 34 odst. 3 písm. b) |
— |
|
— |
Čl. 34 odst. 4 |
Čl. 28 odst. 2 písm. c) |
|
— |
Čl. 34 odst. 5 |
Čl. 28 odst. 2 písm. d) |
|
— |
Čl. 34 odst. 6 |
Čl. 16 odst. 1 písm. g) a čl. 28 odst. 1 |
|
— |
Čl. 34 odst. 7 |
Čl. 16 odst. 1 písm. d) a čl. 28 odst. 1 |
|
— |
Čl. 34 odst. 7a |
Čl. 17 odst. 1 písm. p) |
|
— |
Čl. 34 odst. 7b |
Čl. 17 odst. 1 písm. r) |
|
— |
Čl. 34 odst. 8 |
Čl. 18 odst. 1 písm. a) |
|
— |
Čl. 34 odst. 9 písm. a) |
Čl. 17 odst. 1 písm. e) |
|
— |
Čl. 34 odst. 9 písm. b) |
Čl 28 odst. 1 písm. b) |
|
— |
Čl. 34 odst. 10 |
— |
|
|
Čl. 34 odst. 11 |
Čl. 17 odst. 1 písm. f) a čl. 28 odst. 1 |
|
— |
Čl. 34 odst. 12 a 13 |
Čl. 28 odst. 1 písm. c) |
|
— |
Čl. 34 odst. 14 |
Čl. 16 odst. 1 písm. c) a čl. 28 odst. 1 |
|
— |
Čl. 34 odst. 15 |
Čl. 17 odst. 1 písm. c) a čl. 28 odst. 1 |
|
— |
Čl. 34 odst. 16 |
Čl. 18 odst. 1 písm. b) a čl. 28 odst. 1 |
|
— |
Čl. 35 odst. 1 |
Čl. 28 odst. 3 |
|
— |
Čl. 35 odst. 2 |
— |
|
— |
Čl. 36 odst. 1 |
Čl. 19 odst. 1 a čl. 29 odst. 1 |
|
— |
Čl. 36 odst. 2 písm. a) |
|
|
|
Čl. 36 odst. 2 písm. b) a c) |
Čl. 19 odst. 2 písm. b) a c) |
|
— |
Čl. 36 odst. 2 písm. d) |
Čl. 29 odst. 2 písm. a) |
|
— |
Čl. 36 odst. 2 písm. e) |
Čl. 19 odst. 2 písm. e) a čl. 29 odst. 1 |
|
— |
Čl. 36 odst. 2 písm. f) |
Čl. 29 odst. 2 písm. b) |
|
— |
Čl. 36 odst. 3 |
Čl. 29 odst. 3 |
|
— |
Článek 36a |
Čl. 33 odst. 1 písm. b) |
|
— |
Článek 36b |
Čl. 33 odst. 2 |
|
— |
Čl. 37 odst. 1 |
Čl. 34 odst. 1 a 2 |
|
— |
Čl. 37 odst. 2 |
Čl. 35 |
|
— |
Čl. 37 odst. 4 |
Článek 35 |
|
— |
Čl. 38 odst. 1 |
Čl. 30 odst. 1 první pododstavec a odst. 3 první pododstavec |
|
— |
Čl. 38 odst. 2 |
Čl. 30 odst. 1 druhý pododstavec |
|
— |
Čl. 38 odst. 3 |
— |
|
— |
Čl. 38 odst. 4 |
Čl. 30 odst. 3 druhý pododstavec |
|
— |
Čl. 38 odst. 5 a 6 |
— |
|
|
Čl. 38 odst. 7 |
Článek 40 |
|
— |
Článek 38a |
— |
|
— |
Článek 39 |
— |
|
— |
Článek 40 |
— |
|
— |
Čl. 41 odst. 1 |
Čl. 2 bod 12 |
|
— |
Čl. 41 odst. 1a |
Čl. 2 bod 3 |
|
— |
Čl. 41 odst. 2 až 5 |
— |
|
— |
Článek 42 |
— |
|
— |
Článek 43 |
— |
|
— |
Článek 44 |
— |
|
— |
Článek 45 |
— |
|
— |
Článek 46 |
— |
|
— |
Článek 47 |
— |
|
— |
Článek 48 |
Článek 51 |
|
— |
Článek 49 |
— |
|
— |
Článek 50 |
— |
|
— |
Článek 50a |
— |
|
— |
Článek 51 |
Článek 55 |
( 1 ) Směrnice Rady 91/674/EHS ze dne 19. prosince 1991 o ročních účetních závěrkách a konsolidovaných účetních závěrkách pojišťoven (Úř. věst. L 374, 31.12.1991, s. 7).
( 2 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 1).
( 3 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU ze dne 26. června 2013 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi a o změně směrnice 2002/87/ES a zrušení směrnic 2006/48/ES a 2006/49/ES (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 338).
( 4 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2088 ze dne 27. listopadu 2019 o zveřejňování informací souvisejících s udržitelností v odvětví finančních služeb (Úř. věst. L 317, 9.12.2019, s. 1).
( 5 ) Úř. věst. L 145, 30.4.2004, s. 1.
( 6 ) Úř. věst. L 177, 30.6.2006, s. 1.
( 7 ) Úř. věst. L 374, 31.12.1991, s. 7.
( 8 ) Úř. věst. L 243, 11.9.2002, s. 1.
( 9 ) Směrnice Rady 91/674/EHS ze dne 19. prosince 1991 o ročních účetních závěrkách a konsolidovaných účetních závěrkách pojišťoven (Úř. věst. L 374, 31.12.1991, s. 7).
( 10 ) Směrnice Rady 86/635/EHS ze dne 8. prosince 1986 o ročních účetních závěrkách a konsolidovaných účetních závěrkách bank a ostatních finančních institucí (Úř. věst. L 372, 31.12.1986, s. 1).
( 11 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 765/2008 ze dne 9. července 2008, kterým se stanoví požadavky na akreditaci a kterým se zrušuje nařízení (EHS) č. 339/93 (Úř. věst. L 218, 13.8.2008, s. 30).
( 12 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1119 ze dne 30. června 2021, kterým se stanoví rámec pro dosažení klimatické neutrality a mění nařízení (ES) č. 401/2009 a nařízení (EU) 2018/1999 („evropský právní rámec pro klima“) (Úř. věst. L 243, 9.7.2021, s. 1).
( 13 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2464 ze dne 14. prosince 2022, kterou se mění nařízení (EU) č. 537/2014 a směrnice 2013/34/EU, směrnice 2004/109/ES a směrnice 2006/43/ES, pokud jde o podávání zpráv podniků o udržitelnosti (Úř. věst. L 322, 16.12.2022, s. 15).
( 14 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES ze dne 25. listopadu 2009 o přístupu k pojišťovací a zajišťovací činnosti a jejím výkonu (Solventnost II) (Úř. věst. L 335, 17.12.2009, s. 1).
( 15 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/109/ES ze dne 15. prosince 2004 o harmonizaci požadavků na průhlednost týkajících se informací o emitentech, jejichž cenné papíry jsou přijaty k obchodování na regulovaném trhu, a o změně směrnice 2001/34/ES (Úř. věst. L 390, 31.12.2004, s. 38).
( 16 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 ze dne 18. června 2020 o zřízení rámce pro usnadnění udržitelných investic a o změně nařízení (EU) 2019/2088 (Úř. věst. L 198, 22.6.2020, s. 13).
( 17 ) Úř. věst. L 142, 30.4.2004, s. 12.
( 18 ) Úř. věst. L 340, 22.12.2007, s. 66.
( 19 ) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/1816 ze dne 17. července 2020, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1011, pokud jde o vysvětlení v prohlášení o referenční hodnotě týkající se toho, jakým způsobem jsou v jednotlivých poskytnutých a zveřejněných referenčních hodnotách zohledněny environmentální, sociální a správní faktory (Úř. věst. L 406, 3.12.2020, s. 1).
( 20 ) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/1817 ze dne 17. července 2020, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1011, pokud jde o minimální obsah vysvětlení, jakým způsobem jsou v metodice pro stanovení referenčních hodnot zohledněny environmentální, sociální a správní faktory (Úř. věst. L 406, 3.12.2020, s. 12).
( 21 ) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/1818 ze dne 17. července 2020, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1011, pokud jde o minimální standardy pro referenční hodnoty EU pro transformaci hospodářství spjatou s klimatem a referenční hodnoty EU navázané na Pařížskou dohodu (Úř. věst. L 406, 3.12.2020, s. 17).
( 22 ) Doporučení Komise 2013/179/EU ze dne 9. dubna 2013 o používání společných metod pro měření a sdělování environmentálního profilu životního cyklu produktů a organizací (Úř. věst. L 124, 4.5.2013, s. 1).
( 23 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES ze dne 13. října 2003 o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství a o změně směrnice Rady 96/61/ES (Úř. věst. L 275, 25.10.2003, s. 32).
( 24 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1221/2009 ze dne 25. listopadu 2009 o dobrovolné účasti organizací v systému Společenství pro environmentální řízení podniků a audit (EMAS) a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 761/2001, rozhodnutí Komise 2001/681/ES a 2006/193/ES (Úř. věst. L 342, 22.12.2009, s. 1).
( 25 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1937 ze dne 23. října 2019 o ochraně osob, které oznamují porušení práva Unie (Úř. věst. L 305, 26.11.2019, s. 17).
( 26 ) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/815 ze dne 17. prosince 2018, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/109/ES, pokud jde o regulační technické normy specifikace jednotného elektronického formátu pro podávání zpráv (Úř. věst. L 143, 29.5.2019, s. 1).
( 27 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1132 ze dne 14. června 2017 o některých aspektech práva obchodních společností (Úř. věst. L 169, 30.6.2017, s. 46).
( 28 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES ze dne 17. května 2006 o povinném auditu ročních a konsolidovaných účetních závěrek, o změně směrnic Rady 78/660/EHS a 83/349/EHS a o zrušení směrnice Rady 84/253/EHS (Úř. věst. L 157, 9.6.2006, s. 87).
( 29 ) Úř. věst. L 182, 29.6.2013, s. 19.“
( 30 ) Úř. věst. L 81, 21.3.2012, s. 3.
( 31 ) Úř. věst. L 393, 30.12.2006, s. 1.
( 32 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU ze dne 26. června 2013 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi, o změně směrnice 2002/87/ES a zrušení směrnic 2006/48/ES a 2006/49/ES (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 338).
( 33 ) Směrnice Rady 2011/16/EU ze dne 15. února 2011 o správní spolupráci v oblasti daní a o zrušení směrnice 77/799/EHS (Úř. věst. L 64, 11.3.2011, s. 1).
( 34 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1132 ze dne 14. června 2017 o některých aspektech práva obchodních společností (Úř. věst. L 169, 30.6.2017, s. 46).
( 35 ) Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.